5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Léčení vinnými hrozny.
Léčení vinnými hrozny jest známo již od nej-
dávnějích dob. Prvou zmínku o upotřebeni hroznů
za účelem léčebným nalézáme u řeckého lékaře Do-
skorida, který žil za časů Neronových. U Římanů
kteří pěstění révy vinné rozšířili z Asie do všech
zemí dobytých, věnoval Plinius starší, klerý zemle
v době výbuchu Vesuvu roku 97., léčivým vlastno-
stem hroznů vinných jednu kapitolu ve svém přírodo-
rise, kde doporučuje hrozny vinné při průjmech, ka-
šlání krve, pálení žáhy, obtížích jalerních, žlučovém
vrhnulí, vodnatelnosti a jiných stavech chorobných,
dále zmiňuje se také o svírajících vlastnostech sto
pek a zrnek bebuli vinných, o hrozinkách a jich uži-
tečnosti při kašli, chorobách měchýře močového a
podobně, Také Celsus, který žil v prvém století na-
šeho letopočlu, promlouvá ve svém pojednání „Ou-
mění lékařském“ o vinných hroznech a jich vlastno-
stech, podotýkaje kriticky, že ve mnohých nevhod-
ných případech užívání hroznů má nepříjemné ná-
slodky. Galen, lékař římských císařů Marka Aurelia
Vera a Kommoda, zmiňuje se ve své knize „O po-
travinách“ všeobecně jen o projímavých vlastnostech
hroznů.
Nojen za starých dob, nýbrž i v minulém stolet
hrálo léčení vinnými hrozny značnou úlohu v léčen
různých chorob zvláště v Anglii, Francii a Německu
a i dnes zasluhuje léčení to plného povšimnutí na
šeho, neboť nelze mu upřiti jistých úspěchů.
Na Broznech révy vinné rozeznáváme stopky
bobule. Bobulo sestávají ze slupek, v nichž vedle ja-
dérek uzavřena jest dužnína, skládající se z tenko-
stěnných buněk dleňových, ve klerých obsažena jes
tekutá štáva hroznová, tvořící asi tři čtvrtiny celýcl
bobuli.
Neronův
Říman
Celsus
Galen
Aurelio
Bobula
Asie
Anglie
Francie
Německo
Vero
Kommoda
6
article
Léčivý účinek hroznů závisí přirozeně od che-
mické sklačby hroznů, totiž vlastně šťávy bobul
hroznových, neboť neztravitelné slupky a jádra s
obyčeině nepožívají,
Šťáva zralých Bobulí Hroznových jest tekulina
chuli sladké, reakce kyselě a obsahuje tyto součásli
vodu, cukr hroznový, vínany (vinný kámen), kyselinu
vinnou, jablečnou, hroznovou, citronovou, pak pektin
(látku bezdusíkatou), dálo sliz gumový čili rostlinný
bílkoviny a součásti neústrojně (popel) v různém
množství a poměru podle druhu révy vinné, podle
stupně zralosti hroznů, podle povahy půdy vinic
podlo poměrů ovzduší, za nichž hrozny zrály a podle
různých jiných okolnoslí.
Cukr, který podmiňuje sladkou chuť hroznů, jes
vlastně směsí z vlastního cukru hroznového (dex-
trosy) a z cukru ovocného (lacvulosy).
Z kyselin, které jsou ve šťávě hroznové obsa-
ženy, bu ve stavu volném noho v podobě solí, jest
nejdůležitější kyselina vinná, jež tvoří většinou sol
(zvliště vínan draselnatý čili vinný kámen), dále s
vyskytuje ve šťávě vinné kyselina jablečná, citronová
a hrozová a sice zvláště ve hroznech méně zralýe
a množsíví jich ubývá, čím více hrozny dozrávají.
7
article
Neňstrojné součásti (popel) šťávy hroznově tvo
draslík, sodík, hořčík, vápno, železo, mangan, kyse
lina fosforečná, kyselina křemičitá, kyselina sírová
kyselina solná, tvořicí vělšinou soli.
Stěny dřeňových buněk dužniny bobulí, sostáva
jí z buničiny (celulosy), peklinu a bílkoviny rost
linně.
Předovším mají hrozny vlnné jistou výživnost
kterou děkují v prvé řadě snadno ztravitelnému své-
mu cukru, jchož obsahují nejvice ze všeho ovoce
štavnatého a sice dle různých krajin a poměrů povč
trnostních 14—30% (česká vína asi 19%%), v druhi
pak ladě také menšímu obsahu bílkoviny (0.6—1.2
a kyselnny fosforečně. Z té příčiny možno užíli vin-
ných hroznů ke zlepšení celkové výživy člověkaa
zvětšení váhy tělesné, ovšem nikoli samotných, ný-
brž jako vhodného přídavku k vlastní potravě, zvlá-
ště masité. K tomu účelu nechávají se požívati hrozny
jen v mírných dávkách a sice průměrně 2 kilogramy
denně vedle hojně potravy masíté, při čem nutno
pečlivě pozorovati, zdali orgány zažívací dohře tráví
a volili jen takové druhy hroznů, které mají hojně
cukru a málo kyselin. Takovým způsobem prová-
děná soustavná léčba hrozny v malých množstvích
hodí se zvláště pro lidi hubené, sešlé výživy, pak pro
lidi zotavující se po nemocech horečnatých, po krvá-
cení, dále pro osoby chudokrevně a bledníčkou sl-
žené. Také látky chutné a vonné, nalézající sev
hroznech vinných, přispívají ke zlepšení sešlé výživy
nemocných tím, že podporují zažívání.
8
article
Druhý účinek hroznů vinných, hodicí se k úče-
lům léčebným, jest účinek projímavý a činnost střev
podporující. Účinek ten jesť podmíněn zvláště rostlin-
nými kyselinami (vinnou, hroznovou, jablečnou, ci-
tronovou), obsaženými ve šťávě hroznové ve množ-
ství asi 0.3—0.8%, mimo to i buníčinou (celulosou)
která tvoří stěny dřeňových buněk dužniny bobulí
sice ve množství asi 3.62% celé stávy hroznové. Kyse-
liny jmenované působí projímavě tím, že dráždí slře-
va k čilejšímu pohybu. Buničina podporuje vyprázd-
ňování obsahu střevního jednak tím, že jsouc nesnad-
no ztravitolnou, mechanicky dráždí stěny střevnt
k čilejšímu pohybu, jednak tím, že účinkem mikro
organismů a fermentů ve střevech tvoří se z vláken
buničiny plynné a kyselé produkty, které chemicky
dráždí stěny střevní. Chceme-li dosíci projímavéh
účinku, nulno podávati hojně hroznů, toliž průměrně
4 kilogramy denně a voliti k tomu účelu hrozny bo-
haté kyselinami, kleré se požívají současně s potra-
vou, obsahující málo masa a tuku. Takovým způ-
bem docílí se značného snížení celkové výživy těla
a dobré stolice, což jest žádoucím u osob, trpicích
celkovou otylostí (ztučněním), vleklou zácpou, hae-
morrhoidy („zlatou zílou“) a podobnými stavy cho-
robnými.
9
article
Projímavého účinku hroznů vinných nutno upo-
třebiti s jistou opatrností, totiž jen u lidí s dobrým
jinak zažvadly neboť u osob s cillivým žaludkema
střevem požívání velkého množství hroznů snadno
má v zápěti silné katary střevní, pro které nulno
pak od dalšího léčení vinnými hrozny ustáti.
Třetí důležitý léčebný účinek hroznů vinných
spočívá v tom, že požívání hroznů má v zápětí hojné
močení, při čemž močem odchází mnoho látek, které
zadrženy v těle, jscu příčinou různých stavů chorob-
ných. Tato močopudná (diuretická) vlastnost hroznů
vinných jest podmíněna zvláště značným obsahem
vody ve hroznech (asi 782%), dále cukrem hrozno-
vým a něklerými solemi šťávy hroznové a uplatňuje
se p.i podávání prostředního množství hroznů, toliž
průměrně 3 kilogramů denně (vedle přiměřené stra-
vy). Močopudný účinek hroznů jest příčinou přízni-
vých výsledků léčby hroznové při dně, kaměncích
močových, vleklých katarech měchýře močovéhoa
při vloklých nemocech, spojených se zadržením vody
v těle (vodnatelností), jak tomu bývá na příklad př
vadách srdečních, onemocnění ledvin a jiných cho-
rohách.
10
article
Nohodí so vůbec léčení hroznové pro pokročilé
souchotináře a pro nemocné, příliš sešlé rakovinou
nebo vysilujícími průjmy.
Léčení vinnými hrozny provádí se asi po čtyr
týdny soustavně tak, že předepsané množství hroznů
(dle účelu, jakého chceme dosáhnouti, průměrně 2
nebo 3 nebo 4 kilogramy denně) požívá se na třikrát.
Ráno na lačný žaludek požije se polovina denního
množství hroznů a za hodinu potom pojí se lehká sní-
daně, sestávající z počíva (chleba), čaje nebo kávy
nebo řídíké čokolády, nebo lehké polévky.
Nesnášejí-li se hrozny na lačný žaluduk, požívá
se k nim buď něce kůrky chlebové (sucharu) nebo
se požívají hrozny teprve za hodiu po snídtini. Dru-
há dávka hroznů a sice jedna čtvrtina denního množ-
stvi pojídá se dopoledne asi hodinu před obědem,
třetí pak dávka, opět jedna čtvrtina denního množ-
ství, sní se během odpoledne, nejdéle však hodinu
před večeří.
K soustavné léčhě vinnými hrozny nutno voli
hrozny s tenkými slupkami, s málo a malými jádry.
s nepříliš malými bobulemi, s aromatickou chutí
co možná s hustou, slizovítou šťávou.
11
article
Při dnešním rychlém dopravnictví, kdy lze oboidr-
žeti v nejkratší době hrozny úplně čerstvé i ze vzdá-
lených zemí, možno sice soustavnou léčbu vinnými
hrozny prováděti dobře i doma, ale lépo se k tomu
hodí místa, na kterých se réva pěstuje, neboť jsou to
zpravidla krajiny s příznivými poměry klima tickými
a pěknými procházkami, což je důložito proto,ž
pohyb na čerstvém vzduchu jest nejlepším prostřed-
kem, který usnadňuje zažívání hroznů vinných.
Některá místa taková jsou pro léčení vinným
hrozny přímo po lázeňsku zařízena. Z nich nejkrás-
nějším a hosty, zvláště anglickými, nejnavštěvova-
nějším jest Vevey, dále se léčby hroznové prováděj
v Meranu, Bozenu, při Ženevském jezeře, v Důrck-
heimu, Grůnbergu. Rozumí se, že k soustavnému lé-
čení vinnými hrozny hodí se i mnohá místa v Uhrách
na slovanském jihu a zejména u nás v Čechách okol
Mělníka na pravém a Dolní Belkovice na levém břehu
labském a to tím spíše, že doba záříjová a říjnová
velice usnadňuje procházky ve svěžím vzduchu, jež
podporují velice úspěch léčení hrozny, neboť slune
nesvíti již lak palčivě a působí, že rozkošná krajina
mělnická vystupuje ve větším půvabu, nežli v kte
rékoli jiné době roční.
Dr. Aut. Wiesner.
Wiesner
Vevey
Merano
Bozen
Důrck
Uhry
Čechy
Mělník
12
article
„Časopis lékařů českých“. 36. číslo přináší tont
zajímavý obsah:
I. Práce původní: 1, S. doc. dr. J. Bukovský
Gonorrhoca externa. — Dr. Julius Petřivalský: O po
třebě appendektomie při vleklých poruchách v kra-
jině iliocoocální. Práce z klíníky prof. K ukuly. —
3. Za profesorem drem. Bohumilem Eiseltem. (Nekro-
log.) — II. Rozhledy: Venerické choroby. — Z nej-
novější lileratury. — III. Spolky a sjezdy: IV. sjez
čes. přírodozpytcův a lékařů v Praze od 6. do 10
června 1908. — IV. Zprávy. — V. Feuilleton: Zdra-
volní zpráva pro markrabství moravské za r. 1905
Recensuje dr. Josef Kristen, měst. okresní léka
v Praze.
K číslu přiloženo jesť 33. číslo „Věslníku“, sln
vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny
české i v cizině. Obshuje články: Posmrtná vzpo
mínka na dr. Skývu ze Smichova a dra. Kallinger
příspěvek k diskusi o zemském zdravotním zákon
v Čechách od dra. Zákoutského v Nečtinách, dějo
pisný článek ze života brněnské župy od dra. Vác
Bartoníčka a dokončení článku o pomérech želez
ničních lékařů v Rakousku. Podpůrná nemocensk
sekce při Ústřední jednotě vládne již 100.000 koru-
nami
docent
doktor
J Bukovský
Julius Petřivalský
Eiselt
Kristen
Vác Bartoníček
Praha
Čechy
Nečtiny
Rakousko
Zdra
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Čechové a středoškolská reforma
Napsal dr. J—k.
Česká otázka středoškolská byla do ne
dávna, pokud začala totiž vážně existovati zalo
žením první české školy (t. j. s českým jazyken
vyučovacím r. 1849), velmi nepatrnou svou ma-
lou potenci, jak počtu českých škol, tak vliven
starších dvojjazyčných učitelů, tak neprobudilým
zájmem národa o školy střední. Ale roky 1880
až 1900, kdy vzrostl neobyčejně počet českých
středních škol a tím staly se i předmětem ná-
rodohospodářsky citelnějším, kdy nastupuje
nová česká generace učitelská nejen cítěním
chtěním, ale i činy, kdy porouchaná vážnost
mohutnost české inteligence počíná příliš vidět
zárodek zla v české střední škole, kdy zvláště
cizína se přímo rve o novou střední školu a ne
vou budoucí inteligenci, stržena jsouc novými
proudy myšlenkovými a kdy i naše vláda jevi
vůli dáti svým národům nové střední škol
ství, dostává i tento obor české sociální činnosti
novou a velkou sílu a hledí dobýti pro sebe svou
patřičnou narodní bnštu a posici.
A právě na tuto posici chci zde ukázal
číselně. Obracím se přírozeně zvláště k
stavu současnému (1907/8) ústavů středoškol-
ských, ale i blizce minulému v zemích koruny
české (ZKČ) s příslušným poukazem na slov
celorakouský.
Čecho
doktor
14
article
Pro stránku lokalisační stačíje
diný pohled na mapu našich zemí, aby sesmul
nilo se srdce naše... nejen že plno je něme
ckých škol v českém území (Praha, Č. Budějo
vice, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov, Kromě
říž, Hranice, Hodoním, Břeclava, M. Ostrava
Opava, Bílsko (polské území), Frýdek, kde tvo-
říme kompakíní massu nad 502% jdoucí, alo
německé ústavy i chytře obklopují české územ
anebo klidně již sedi ve smíšeném, kde máme
jen menšiny od 50% níže (Jablonce, Litoměřice
Teplice, Most, Prachatico, Krumlov, Lanškroun
Jihlava, Svitavy, Mor. Třebová, N. Jičín, Šter
berk a Šumberk). Zřetel brán tu vždy patřičně
ke městu a okolí (zvl. soudnímu okresu). Pr
koho jsou zde ty školy? Snad prolo, aby se za
městnalo více německé inteligence a německých
školníků a dokumentoval vyšší kulturní stav
vyšší vybrané společnosti těchto měst? Čí ab
se dokázali v nich Němci, protože tyto potřebne
německé ústavý přeplněny jsou českou mládeží?
Nejbolestnější však při to
jest, že od r. 1900 upadáme, ale horem
pádem, se stavem svých škol i čísel
ně. Škol máme čím dále tim méně za stejnýeh
podmínek s Němci, než tento blažený národ
nejen v ZKČ, ale i v Rakousku; následky toho
jsou očividné: těžká výchova při přeplněných
třídách, spoustě suplentů bez dobré naděje na
brzké povýšení, při špatně dotovaných ústa-
vech, při skoro naprosté nemožnosti pravého vý
běru této mladistvé elity národní. Circulus vitio-
sus. Máme málo škol v území českém, žádné
pro své velké minority při velkých číslech abse-
lutních pro stejné procento se hlásící mládeže
naší s německou, máme pro absolventy jich
jednu universítu, nemluvě ani o obsazován
okresních hejímanství, soudů a docela centrál-
níchi úřadů a zase málo škol pro své kandidáty.
Němec
Praha
Plzeň
Brno
Olomouc
Prostějov
Hranice
Hodoní
Břeclava
Ostrava Opava
Bílsko
Frýdek
Jablonec
Litoměřice
Teplice
Most
Prachatiko
Krumlov
Lanškroun
Jihlava
Svitava
Morava
Třebová
N . Jičín
Rakousko
15
article
Snad se mi namitne, že pomoc bude okamžitá
ale neskládá se život národa z okamžiků . ..
Jsem přesvědčen, že hned by ubylo nepřáte
současných středních škol v našem národě,
zvláště dnes, kdy připravuje se zvolna reforma
pokusem zavésti snad nový typ střední školy
postátněním škol obchodních, kdyby naše středo-
školské poměry byly známější a kdyby se sou-
dilo u nás trochu klidněji a rozvážněji,
než jsme mohli pozorovati v této otázce ve
dnech právě minulých. Na př. návrhem: dávejte
raděj vybrané své dítky na učení než do střední
školy!
ečlld
lmzměb
Při postupuj zřizování noviý ch
středních škol musíme především odstra-
niti pro vždy snahy, aby naše nové české školy
musila zakládati města neb jiné naše veřejno-
právní korporace, anebo aby naše staré střední
škoty byly přeměňovány v typus nový, co zatím
jinému národu by zůstávaly neb byly zakládány
přímo státem.
Za druhé musíme co nejrychlei
odstraniti kontrasty nespravedli-
vého rozdělení středních škol pro
ZKČ a v nich pro země jednotlivé a
vnich prooba kmeny národní, jak
pro tyto kmeny i v celé říši.
16
article
Nedivme se, že za stejných podmínek živol-
ních obou národů my Čechové máme školy své
přeplněné, že svým studentům pak přirozeně
nemůžeme věnovati tolik píle, demonstrací, po-
kynů, rozborů, jako mohou činiti učitelé něme-
čtí, nehledě k řadě jiných činitelů a že pak
i vice nadaní žáci jsou méně a neuceleněji při-
praveni. Jen se podívejme na své přeplněné ústa-
vy v ZKČ a to není pranic abnormálního, jak
si často mnozí našinci dávají namlouvati —
proti Němcům. Ba naopak: Němei záso-
bují celou říši balastem středo-
školské inteligenc e.
Není nie snazšího, než důkaz; máme málo
škol a hodně naplněných, ale nikdy ne tak, jako
Němci ve svém nadbytku taktéž naplněných.
Tak v ZKČ máme my Čechové 19 gymna-
sií s více než 300 žáky, z toho 5 přes 400
3 přes 500 a 1 přes 600 (Brno: 624) a rcálek
přes 400: 16, přes 500: 5, přes 600: 1 (Vino-
hrady: 651) a Němci přes 300: 6 a to vesměs
ve slov. končinách, přes 400: 1 se současně
největším počtem žáků (484) na gymnasiích a
přes 400: 6 a přes 600 má jediná (Tepliee
643) reálka. Jak zase naproti tomu je ulehčen
učitelům i žactvu na ústavech německých, kde
na př. při 31 německých gymnasiích v Čechách
8 ani nedosahuje čísla 200 a 16 ani 250; na
Moravě ze 14 německých jen 5 jich má přes
250. Slozské vidnavské (Weidenau): 140a
pražské staroměstské gymnasium: 146 jsou stát-
ní ústavy úplné, jež mají v Rakousku žáků nej-
méně. Zde připadá průměrně 18 žáků na třidu.
Čecho
Němec
Brno
Čechy
Morava
Rakousko
Vinohrad
Weidenau
17
article
Jak ideální může tu býti prospěch, mámo-li zře-
tel ke všem stojným podmínkám výchovným
s ústavy českými. Právě tím je možno, že žáni
i méně talentovaní musí lépe prospivati. A po-
dobně je tomu při reálkách: tak v Čechách
z 16 německých je pod 300: 7 naproti 4 z 26
českým; na Moravě z 16 německých je 10 pod
250 a jedno (Kroměříž) mů docela 123 žákyo
t. j. 17 na třídu. Ze 17 českých jde 6 pod 250.
Čechy
Morava
Kroměříž
18
article
Ve Slezsku jsou ústavy přeplněny českými a
polskými žáky. Místo abychom se snažili a hle-
děli zakládati nové ústavy, přímo si je zakazu-
jeme, dávajíce se unášeti domněnkou, že žáci
našich středních škol málo se hodí současné
společnosti a zapomínáme při tom, že jsme tim
vinni sami, ježto se nestaráme o jejich lepší vý-
chovu zvětšením počtu středních škol na pří-
slušné nám procento se souběžným zvětšováním
výběru žactva. Zarmoutiti se musí zase každý
upřímný Čech nad dnešním výběrem středoškol-
ské naší mládeže... u Němců není to o nie
lepší. Dávno minuly časy, kdy vybraná naše če-
ská mládež, signovaná venkovskými velebníčky
a učiteli, uváděna byla do škol, aby budila ná-
rod —. Zdogradovali jsme úroveň školy přecpá-
ním ji prostředností a nepřetížili jen látkou. Je
velmi smutným dokladem pro vybranou a elitní
mládež, když chceme snižovati její duševní a
tělesné napjetí a rozpjetí, zatím co u širokých
vrstev je tolik stupňujeme. Pak musí býti ta
naše inteligence a naši vůdcové malí a mali-
cherní všude tam, kde se na nich požaduje něco
těžšího a samostatnějšího — ať již kdekoli.
třeba v životě veřejném anebo společenském.
pachtícím se po příliš uhlazené a ponížené zdve-
řilosti, pitoreskní anglomanii neb nezaloženém
velkopanském hlupství. Snížili jsme sami sebe.
ztrativše sebe a v sebe důvěru, odnesše a odná-
šejíce ji často zbytečně daleko za hranice svého
překrásného domova jak v politice, tak ještě
mnoho v umění, ještě více ve vědě, ve školstvl.
společenském mravu a své melancholicko-naivní
horouenosti.
Němec
Slezsko
19
article
Snad tato čísla teprve přesvědčí. Ku poroz-
umění ještě tolik: v závorkách budou, kde je
toho potřeba, čísla skutečná a před nimi vždy
percentuální v pořadu pro školní roky: 1881/2,
1890/1, 1900/1, 1906/7 a 1907/8. K metodě
vycházím z populaěních kvot obyvatelstva napo-
sledy sčítaného (31 pros. 1900) a tyto srovná-
vám s počtem zřizovaných ústavů v ZKČ dle teri-
toria a dle národnosti a dovolávám se i čísla
říšského. Kvoty populační jsou zde dosud směro-
datné. S kvotami studující mládeže mužského
pohlaví operovati bylo mi dosud nemožné.
Čechů je v celé říši 23.24% a Němeů
35.78%. Ústavy středoškolské: vyšší a nižší
gymnasia a reálky, reálná gymnasia, reálná
vyšší gymnasia a kombinované školy střední v
školní roce tomto (1907/8) jsou pak mezi ně
takto v celé říši rozděleny: Češi: 24.3 % (95)
a Němci: 51.15 (200) ze všech 391 ústavů;
knám se chová zdánlivě takto říše velmi blaho-
sklenně, k Němcům teprve 35.78—51.15)
K utrakvistickým ústavům zde ovšem nehleděno.
Němci alpští s Němci ZKČ dělí se o svých 200
ústavů takto: 54.5 a 43, ale pop. kvota je-
59.8 a 36.3 čili Němci ZKČ se hodně o seb
postarali. V ZKČ je z celé říše 36.082% ob.-
z toho připadá na Čechy: 62.03%% ob. a Němce-
35.35. ZKČ pak měly ústavů: 1881/2: 47.22
(119), 47.72 (121), 50.62 (161), 47.73 (179)
a 46.80 (183). V nich Čechové: 41.17 (49).
46.28 (56), 50.31 (81), 51.95 (93) a 51.91 (95)
ač mají kvotu 62.03 a Němci: 57.14 (68)
53.72 (65), 48.44 (78), 46.92 (84) a 46.99 (86).
ač mají kvotu: 35.35. Ač ještě hodně schází
nám do vzestupu a Němcům k sestupu, přece
my zase sestupujeme a Němci stoupají. Ale naši
analytikové muší býti důkladně přesvědčeni;
Čecho
Čech
Němec
Čechy
20
article
r. 1881/2 měli Češi ústavů v celé říši: 19.44
(49) a dále: 21.66 (55), 25.47 (81), 24.80 (93)
a 24.30 (95) a Němci: 70.11 (156), 71.94
(155), 55.03 (175), 51.73 (194) a 51.15 (200).
To jest, my sestupujeme v ZKČ od letoška
v celé říši od r. 1900. Kdybychom soudili logi-
cky dle kvot populačních (s daným celkovým
číslem středních škol: 391) na počet ústavů.
měli by míti Němci v celé říši asi 140 ústavů
a v ZKČ asi 65; čili tam je jich zbylečných 60
a zde z nich 21. Jen zkusme dáti resolutně zcela
oprávněný a spravedlivý jen návrh na jich zru-
šení a na naše rychlé vyrovnání. Je sice pravda,
že ZKČ mají kvotu škol vyšší (46.80) než popu-
lační, ale co naplat, když těží z toho jedině
Němci.
Čech
Němec
21
article
Tody i v Čechách přirozeně je více škol
než pop. kvota (24.163), ale blížíme se k ní od
r. 1884/2—1907/8: 29.36 (74), 29.92 (76)
29.55 (94), 28.85 (107) a 27.87 (109). To jest,
Čechy ztrácejí svou převahu kulturně středo-
školskou a je nyní otázka, jak účastní se na
této ztrátě Čechové dle své zemské kvoty pop.
(62.68) a jak Němci (37.26)? Tody Čechové:
56.76 (42), 57.89 (44), 56.38 (53), 56.07 (60)
a 55.96 (61) (Nesmíme při tom zapomínati, že
jedno procento znamená 3.91 ústavy t. j. bez-
mála 4 ústavy při kvotách celoříšských, jedno
procento = 1.83 ústavům při kvotách ZKČ a
pro Čechy se rovná jedno procento: 1.09 ústavu)
a Němci: 43.24 (32), 42.11 (32), 42.55 (40),
42.99 (46) a 43.11 (47). Zajisté smutná mluvn
číslie.
Na Moravě taktéž kvota populační je
nižší (9.32) než účast na celořišské číslicí škol:
14.28 (36), 14.18 (36), 17.61 (56), 16.29 (61)
a 16.11 (63). To jest i Morava účastní se úpad-
ku. Je zase otázka, který národ je více účastení
Češi se svou zemskou kvotou populační 71.367
takte: 19.44 (7), 30.55 (11), 48.21 (27), 52.45
(32) a 52.38 (33) a Němci (27.909%) takto:
75.00 (27), 69.45 (25), 51.79 (29), 47.55 (29)
a 47.62 (30) čili při poměru obyvatelstva
71.36 : 27.90 je škol 52.38 : 47.62 a my Če-
chové letoškem zase sestupujeme!
Čecho
Němec
Čech
Čechy
Morava
75.00
47.55
22
article
A vrcholem našeho vyrovnání může býti
Slezsko. Tam má se pop. kvota Čechů
k Němcům jako 22.04 ku 44.69 a škol maji Če-
chové: 0, 11.11 (1), 9.09 (1), 9.09 (1) a 9.09
(1) a Němci: 100 (9), 88.89 (8), 81.90 (9).
81.90 (9) a 81.90 (9). Rovněž Slezsko mělo
kvotu školskou vyšší než populační k celé říši.
ale takto se vyrovnává: 3.57 (9), 3.54 (9), 3.45
(11), 2.93 (11) a 2.81 (11). Poslední se s pop.
skoro kryje.
Závěr byl již dříve pověděn. Zde jsem jei
doložil. Jen ještě něco. Němci mají lefos —
když nereflektujeme na ztráty na vždy ztra-
cené — v ZKČ jen 21 ústav ne třeba zbytečný,
ale k lepšímu a v celé říši: 60. Je tedy o ně
postaráno. Nám Čechům chybí do spravedlivě
rovnosti v ZKČ jen 19 ústavů. Nejmenší ústav
z říše je vidnavské gymnasium (vůbec bez
supplentů) a to stojí stát s jedním ředitelem, 12
def. učiteli, s 1 školníkom def. a 1 výpomoa-
ným (dlo rozpočtu státního r. 1907) jen 65.351
korunu. Tody Němci — a počitáno s minimem —
mají v celé říši k lepšímu 60 ředitelů, 720 def.
učitelů, 60 školníků def. a 60 výpomocných
v ceně 3,919.560 K a v ZKČ: 21 ředitel, 261
učitel def., 21 def. školník a 21 výp. školník
v ceně: 1,372.371 K a nám se nedostává dnes
jen do vyrovnání v ZKČ: 19 ředitelů, 238 del.
učitelů, 19 def. školníků a 19 výpomocnýeh
v ceně 1,241.669 K, když i jinak by se pro oba
vysoce kulturní národy stejně měřilo.
Číslo 252.
Šachy.
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány butež: J. Rašovsk
Uh. Ostroli, Morava.
Úloha čís. 414. (Originál.)
P. Josef Cumpe, Týn n. Vlt.
Čecho
Němec
J Rašovs
J Rašovsk
Ostroli
P Cumpe
Slezsko
Morava
Vltava
88.89
24
article
Partie číslo 354.
Hrána v hlav. turnaji A. v Důsseldorfa 15. srpna 1909
Španělská hra.
Černý: G. Wiarda
Bilý: F. Köhnlein.
Vh8—ds
e7—65
20. Va1 — dí
1. 62—04
De6—fz
21. Sh2—gl
Jb8—e
2. Jg1—f
Df7—h5
22. Df2—fi
3. Sf1—b5
a7— a6
Se7—dů
23. b2—b4
d7xec6
4. Sb5x« c6
Sd6—g3
24. Jc3—ad
5. d2—d3
Sc8—gt
Dh5—h4
25. Ve1 —e3
6. hr—hs
Sg4xcl3
Vd7—e7
26. Ja4—c5
Jg8—fe
7. Dd1x f
Sg3—fa
27. a3—a4
Dd8— de
8. Jb1—es
Jc8—de
28. Val—ra3
Sf8—e7
9. 0—0
c6xcbn
0—0—0
29. b4—b5
10. Dí3—e2
Jde x k bh
30. a4xc b5.
Jf6—d7
11. f2—f4
31. Va3kasl
b7xkK a6
Jd7—e5
12. fixkKe5
f7—f6
32. Jc5 pas-
Kb8—c8
13. Se1—f4
Sg3—d6
33. Df1 x« b5
Dd6—e6
14. Kgl —hi
34. e4—e5i
f6xxKe5
Kc8—b8
15. De2—fz
35. Db5—c6t! Sd6—h4
Je5—f7
16. d3—d4
36. Ja6—c5l Sb4xc5
Jf7—d6
17. S54—h2.
37. Vdi—al a černý se
Jd6—cs
18. Ví1—el
vzdal.
Vd8—dz
19. a2—a3
K této partii podotýká p. St Trčala v „Lidových
Novinách“a
Upozorňujeme naše přátele na tuto nádhernou
partii, která jistě prodělá cestu po všech listech ša
chových. Nebude snad od místa, sdělíme-li, že jsme
byli bezprostřední příčinou těhle varianty španělské
hry a první, kdo hrál 5. d2—d3. Zajímajíce se dávno
již o braní Sb5c6 po a7—a6 dospěli jsme k náhledu
že lepší než 5. Jb1—c3, což se za nejlepší v této po-
sici považuje, jest tah 5. d2—d3.
Černá
G Wiard Bilá
F Köhnlein
jít 6
Df
Sb
Sd
Jg
Jf
Vdi
Jd
Virginie
Val
St Trčala
e 7
e 5 12
f 6 32
Sf 1
d 6 33
c 5 l Sb 4 xc 5 Jf
Sb 5 c 6
51
article
dovoluje si tímto velectěným P. T. damám uctivě
oznámiti, že po víceleté praxi v oboru tom u před-
ních pražských firem, posledně u pí. Růženy Mend-
lové Na příkopě, pak u fy. M. Veider v Ovocne
ulici, otevřela
ve Spálené ul. čís. 43. n., II. patro,
samostatny
salon s damskými Klobouky,
kdež jak pařížskými, tak i vídeňskými vzory, jakož
smutkovými klobouky v hojném výběru poloužiti může
Růžena Mend
M Veider
Klobouk
Ovocne ulice