ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 0a5b7980-7723-11dc-b964-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 51 celkem · entity: person 67, place 66, work 10, org 6
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
6. září 1908.
4 masthead
Číslo 248.
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Léčení vinnými hrozny. Léčení vinnými hrozny jest známo již od nej- dávnějích dob. Prvou zmínku o upotřebeni hroznů za účelem léčebným nalézáme u řeckého lékaře Do- skorida, který žil za časů Neronových. U Římanů kteří pěstění révy vinné rozšířili z Asie do všech zemí dobytých, věnoval Plinius starší, klerý zemle v době výbuchu Vesuvu roku 97., léčivým vlastno- stem hroznů vinných jednu kapitolu ve svém přírodo- rise, kde doporučuje hrozny vinné při průjmech, ka- šlání krve, pálení žáhy, obtížích jalerních, žlučovém vrhnulí, vodnatelnosti a jiných stavech chorobných, dále zmiňuje se také o svírajících vlastnostech sto pek a zrnek bebuli vinných, o hrozinkách a jich uži- tečnosti při kašli, chorobách měchýře močového a podobně, Také Celsus, který žil v prvém století na- šeho letopočlu, promlouvá ve svém pojednání „Ou- mění lékařském“ o vinných hroznech a jich vlastno- stech, podotýkaje kriticky, že ve mnohých nevhod- ných případech užívání hroznů má nepříjemné ná- slodky. Galen, lékař římských císařů Marka Aurelia Vera a Kommoda, zmiňuje se ve své knize „O po- travinách“ všeobecně jen o projímavých vlastnostech hroznů. Nojen za starých dob, nýbrž i v minulém stolet hrálo léčení vinnými hrozny značnou úlohu v léčen různých chorob zvláště v Anglii, Francii a Německu a i dnes zasluhuje léčení to plného povšimnutí na šeho, neboť nelze mu upřiti jistých úspěchů. Na Broznech révy vinné rozeznáváme stopky bobule. Bobulo sestávají ze slupek, v nichž vedle ja- dérek uzavřena jest dužnína, skládající se z tenko- stěnných buněk dleňových, ve klerých obsažena jes tekutá štáva hroznová, tvořící asi tři čtvrtiny celýcl bobuli.
Neronův Říman Celsus Galen Aurelio Bobula Asie Anglie Francie Německo Vero Kommoda
6 article
Léčivý účinek hroznů závisí přirozeně od che- mické sklačby hroznů, totiž vlastně šťávy bobul hroznových, neboť neztravitelné slupky a jádra s obyčeině nepožívají, Šťáva zralých Bobulí Hroznových jest tekulina chuli sladké, reakce kyselě a obsahuje tyto součásli vodu, cukr hroznový, vínany (vinný kámen), kyselinu vinnou, jablečnou, hroznovou, citronovou, pak pektin (látku bezdusíkatou), dálo sliz gumový čili rostlinný bílkoviny a součásti neústrojně (popel) v různém množství a poměru podle druhu révy vinné, podle stupně zralosti hroznů, podle povahy půdy vinic podlo poměrů ovzduší, za nichž hrozny zrály a podle různých jiných okolnoslí. Cukr, který podmiňuje sladkou chuť hroznů, jes vlastně směsí z vlastního cukru hroznového (dex- trosy) a z cukru ovocného (lacvulosy). Z kyselin, které jsou ve šťávě hroznové obsa- ženy, bu ve stavu volném noho v podobě solí, jest nejdůležitější kyselina vinná, jež tvoří většinou sol (zvliště vínan draselnatý čili vinný kámen), dále s vyskytuje ve šťávě vinné kyselina jablečná, citronová a hrozová a sice zvláště ve hroznech méně zralýe a množsíví jich ubývá, čím více hrozny dozrávají.
7 article
Neňstrojné součásti (popel) šťávy hroznově tvo draslík, sodík, hořčík, vápno, železo, mangan, kyse lina fosforečná, kyselina křemičitá, kyselina sírová kyselina solná, tvořicí vělšinou soli. Stěny dřeňových buněk dužniny bobulí, sostáva jí z buničiny (celulosy), peklinu a bílkoviny rost linně. Předovším mají hrozny vlnné jistou výživnost kterou děkují v prvé řadě snadno ztravitelnému své- mu cukru, jchož obsahují nejvice ze všeho ovoce štavnatého a sice dle různých krajin a poměrů povč trnostních 14—30% (česká vína asi 19%%), v druhi pak ladě také menšímu obsahu bílkoviny (0.6—1.2 a kyselnny fosforečně. Z té příčiny možno užíli vin- ných hroznů ke zlepšení celkové výživy člověkaa zvětšení váhy tělesné, ovšem nikoli samotných, ný- brž jako vhodného přídavku k vlastní potravě, zvlá- ště masité. K tomu účelu nechávají se požívati hrozny jen v mírných dávkách a sice průměrně 2 kilogramy denně vedle hojně potravy masíté, při čem nutno pečlivě pozorovati, zdali orgány zažívací dohře tráví a volili jen takové druhy hroznů, které mají hojně cukru a málo kyselin. Takovým způsobem prová- děná soustavná léčba hrozny v malých množstvích hodí se zvláště pro lidi hubené, sešlé výživy, pak pro lidi zotavující se po nemocech horečnatých, po krvá- cení, dále pro osoby chudokrevně a bledníčkou sl- žené. Také látky chutné a vonné, nalézající sev hroznech vinných, přispívají ke zlepšení sešlé výživy nemocných tím, že podporují zažívání.
8 article
Druhý účinek hroznů vinných, hodicí se k úče- lům léčebným, jest účinek projímavý a činnost střev podporující. Účinek ten jesť podmíněn zvláště rostlin- nými kyselinami (vinnou, hroznovou, jablečnou, ci- tronovou), obsaženými ve šťávě hroznové ve množ- ství asi 0.3—0.8%, mimo to i buníčinou (celulosou) která tvoří stěny dřeňových buněk dužniny bobulí sice ve množství asi 3.62% celé stávy hroznové. Kyse- liny jmenované působí projímavě tím, že dráždí slře- va k čilejšímu pohybu. Buničina podporuje vyprázd- ňování obsahu střevního jednak tím, že jsouc nesnad- no ztravitolnou, mechanicky dráždí stěny střevnt k čilejšímu pohybu, jednak tím, že účinkem mikro organismů a fermentů ve střevech tvoří se z vláken buničiny plynné a kyselé produkty, které chemicky dráždí stěny střevní. Chceme-li dosíci projímavéh účinku, nulno podávati hojně hroznů, toliž průměrně 4 kilogramy denně a voliti k tomu účelu hrozny bo- haté kyselinami, kleré se požívají současně s potra- vou, obsahující málo masa a tuku. Takovým způ- bem docílí se značného snížení celkové výživy těla a dobré stolice, což jest žádoucím u osob, trpicích celkovou otylostí (ztučněním), vleklou zácpou, hae- morrhoidy („zlatou zílou“) a podobnými stavy cho- robnými.
9 article
Projímavého účinku hroznů vinných nutno upo- třebiti s jistou opatrností, totiž jen u lidí s dobrým jinak zažvadly neboť u osob s cillivým žaludkema střevem požívání velkého množství hroznů snadno má v zápěti silné katary střevní, pro které nulno pak od dalšího léčení vinnými hrozny ustáti. Třetí důležitý léčebný účinek hroznů vinných spočívá v tom, že požívání hroznů má v zápětí hojné močení, při čemž močem odchází mnoho látek, které zadrženy v těle, jscu příčinou různých stavů chorob- ných. Tato močopudná (diuretická) vlastnost hroznů vinných jest podmíněna zvláště značným obsahem vody ve hroznech (asi 782%), dále cukrem hrozno- vým a něklerými solemi šťávy hroznové a uplatňuje se p.i podávání prostředního množství hroznů, toliž průměrně 3 kilogramů denně (vedle přiměřené stra- vy). Močopudný účinek hroznů jest příčinou přízni- vých výsledků léčby hroznové při dně, kaměncích močových, vleklých katarech měchýře močovéhoa při vloklých nemocech, spojených se zadržením vody v těle (vodnatelností), jak tomu bývá na příklad př vadách srdečních, onemocnění ledvin a jiných cho- rohách.
10 article
Nohodí so vůbec léčení hroznové pro pokročilé souchotináře a pro nemocné, příliš sešlé rakovinou nebo vysilujícími průjmy. Léčení vinnými hrozny provádí se asi po čtyr týdny soustavně tak, že předepsané množství hroznů (dle účelu, jakého chceme dosáhnouti, průměrně 2 nebo 3 nebo 4 kilogramy denně) požívá se na třikrát. Ráno na lačný žaludek požije se polovina denního množství hroznů a za hodinu potom pojí se lehká sní- daně, sestávající z počíva (chleba), čaje nebo kávy nebo řídíké čokolády, nebo lehké polévky. Nesnášejí-li se hrozny na lačný žaluduk, požívá se k nim buď něce kůrky chlebové (sucharu) nebo se požívají hrozny teprve za hodiu po snídtini. Dru- há dávka hroznů a sice jedna čtvrtina denního množ- stvi pojídá se dopoledne asi hodinu před obědem, třetí pak dávka, opět jedna čtvrtina denního množ- ství, sní se během odpoledne, nejdéle však hodinu před večeří. K soustavné léčhě vinnými hrozny nutno voli hrozny s tenkými slupkami, s málo a malými jádry. s nepříliš malými bobulemi, s aromatickou chutí co možná s hustou, slizovítou šťávou.
11 article
Při dnešním rychlém dopravnictví, kdy lze oboidr- žeti v nejkratší době hrozny úplně čerstvé i ze vzdá- lených zemí, možno sice soustavnou léčbu vinnými hrozny prováděti dobře i doma, ale lépo se k tomu hodí místa, na kterých se réva pěstuje, neboť jsou to zpravidla krajiny s příznivými poměry klima tickými a pěknými procházkami, což je důložito proto,ž pohyb na čerstvém vzduchu jest nejlepším prostřed- kem, který usnadňuje zažívání hroznů vinných. Některá místa taková jsou pro léčení vinným hrozny přímo po lázeňsku zařízena. Z nich nejkrás- nějším a hosty, zvláště anglickými, nejnavštěvova- nějším jest Vevey, dále se léčby hroznové prováděj v Meranu, Bozenu, při Ženevském jezeře, v Důrck- heimu, Grůnbergu. Rozumí se, že k soustavnému lé- čení vinnými hrozny hodí se i mnohá místa v Uhrách na slovanském jihu a zejména u nás v Čechách okol Mělníka na pravém a Dolní Belkovice na levém břehu labském a to tím spíše, že doba záříjová a říjnová velice usnadňuje procházky ve svěžím vzduchu, jež podporují velice úspěch léčení hrozny, neboť slune nesvíti již lak palčivě a působí, že rozkošná krajina mělnická vystupuje ve větším půvabu, nežli v kte rékoli jiné době roční. Dr. Aut. Wiesner.
Wiesner Vevey Merano Bozen Důrck Uhry Čechy Mělník
12 article
„Časopis lékařů českých“. 36. číslo přináší tont zajímavý obsah: I. Práce původní: 1, S. doc. dr. J. Bukovský Gonorrhoca externa. — Dr. Julius Petřivalský: O po třebě appendektomie při vleklých poruchách v kra- jině iliocoocální. Práce z klíníky prof. K ukuly. — 3. Za profesorem drem. Bohumilem Eiseltem. (Nekro- log.) — II. Rozhledy: Venerické choroby. — Z nej- novější lileratury. — III. Spolky a sjezdy: IV. sjez čes. přírodozpytcův a lékařů v Praze od 6. do 10 června 1908. — IV. Zprávy. — V. Feuilleton: Zdra- volní zpráva pro markrabství moravské za r. 1905 Recensuje dr. Josef Kristen, měst. okresní léka v Praze. K číslu přiloženo jesť 33. číslo „Věslníku“, sln vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny české i v cizině. Obshuje články: Posmrtná vzpo mínka na dr. Skývu ze Smichova a dra. Kallinger příspěvek k diskusi o zemském zdravotním zákon v Čechách od dra. Zákoutského v Nečtinách, dějo pisný článek ze života brněnské župy od dra. Vác Bartoníčka a dokončení článku o pomérech želez ničních lékařů v Rakousku. Podpůrná nemocensk sekce při Ústřední jednotě vládne již 100.000 koru- nami
docent doktor J Bukovský Julius Petřivalský Eiselt Kristen Vác Bartoníček Praha Čechy Nečtiny Rakousko Zdra
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Čechové a středoškolská reforma Napsal dr. J—k. Česká otázka středoškolská byla do ne dávna, pokud začala totiž vážně existovati zalo žením první české školy (t. j. s českým jazyken vyučovacím r. 1849), velmi nepatrnou svou ma- lou potenci, jak počtu českých škol, tak vliven starších dvojjazyčných učitelů, tak neprobudilým zájmem národa o školy střední. Ale roky 1880 až 1900, kdy vzrostl neobyčejně počet českých středních škol a tím staly se i předmětem ná- rodohospodářsky citelnějším, kdy nastupuje nová česká generace učitelská nejen cítěním chtěním, ale i činy, kdy porouchaná vážnost mohutnost české inteligence počíná příliš vidět zárodek zla v české střední škole, kdy zvláště cizína se přímo rve o novou střední školu a ne vou budoucí inteligenci, stržena jsouc novými proudy myšlenkovými a kdy i naše vláda jevi vůli dáti svým národům nové střední škol ství, dostává i tento obor české sociální činnosti novou a velkou sílu a hledí dobýti pro sebe svou patřičnou narodní bnštu a posici. A právě na tuto posici chci zde ukázal číselně. Obracím se přírozeně zvláště k stavu současnému (1907/8) ústavů středoškol- ských, ale i blizce minulému v zemích koruny české (ZKČ) s příslušným poukazem na slov celorakouský.
Čecho doktor
14 article
Pro stránku lokalisační stačíje diný pohled na mapu našich zemí, aby sesmul nilo se srdce naše... nejen že plno je něme ckých škol v českém území (Praha, Č. Budějo vice, Plzeň, Brno, Olomouc, Prostějov, Kromě říž, Hranice, Hodoním, Břeclava, M. Ostrava Opava, Bílsko (polské území), Frýdek, kde tvo- říme kompakíní massu nad 502% jdoucí, alo německé ústavy i chytře obklopují české územ anebo klidně již sedi ve smíšeném, kde máme jen menšiny od 50% níže (Jablonce, Litoměřice Teplice, Most, Prachatico, Krumlov, Lanškroun Jihlava, Svitavy, Mor. Třebová, N. Jičín, Šter berk a Šumberk). Zřetel brán tu vždy patřičně ke městu a okolí (zvl. soudnímu okresu). Pr koho jsou zde ty školy? Snad prolo, aby se za městnalo více německé inteligence a německých školníků a dokumentoval vyšší kulturní stav vyšší vybrané společnosti těchto měst? Čí ab se dokázali v nich Němci, protože tyto potřebne německé ústavý přeplněny jsou českou mládeží? Nejbolestnější však při to jest, že od r. 1900 upadáme, ale horem pádem, se stavem svých škol i čísel ně. Škol máme čím dále tim méně za stejnýeh podmínek s Němci, než tento blažený národ nejen v ZKČ, ale i v Rakousku; následky toho jsou očividné: těžká výchova při přeplněných třídách, spoustě suplentů bez dobré naděje na brzké povýšení, při špatně dotovaných ústa- vech, při skoro naprosté nemožnosti pravého vý běru této mladistvé elity národní. Circulus vitio- sus. Máme málo škol v území českém, žádné pro své velké minority při velkých číslech abse- lutních pro stejné procento se hlásící mládeže naší s německou, máme pro absolventy jich jednu universítu, nemluvě ani o obsazován okresních hejímanství, soudů a docela centrál- níchi úřadů a zase málo škol pro své kandidáty.
Němec Praha Plzeň Brno Olomouc Prostějov Hranice Hodoní Břeclava Ostrava Opava Bílsko Frýdek Jablonec Litoměřice Teplice Most Prachatiko Krumlov Lanškroun Jihlava Svitava Morava Třebová N . Jičín Rakousko
15 article
Snad se mi namitne, že pomoc bude okamžitá ale neskládá se život národa z okamžiků . .. Jsem přesvědčen, že hned by ubylo nepřáte současných středních škol v našem národě, zvláště dnes, kdy připravuje se zvolna reforma pokusem zavésti snad nový typ střední školy postátněním škol obchodních, kdyby naše středo- školské poměry byly známější a kdyby se sou- dilo u nás trochu klidněji a rozvážněji, než jsme mohli pozorovati v této otázce ve dnech právě minulých. Na př. návrhem: dávejte raděj vybrané své dítky na učení než do střední školy! ečlld lmzměb Při postupuj zřizování noviý ch středních škol musíme především odstra- niti pro vždy snahy, aby naše nové české školy musila zakládati města neb jiné naše veřejno- právní korporace, anebo aby naše staré střední škoty byly přeměňovány v typus nový, co zatím jinému národu by zůstávaly neb byly zakládány přímo státem. Za druhé musíme co nejrychlei odstraniti kontrasty nespravedli- vého rozdělení středních škol pro ZKČ a v nich pro země jednotlivé a vnich prooba kmeny národní, jak pro tyto kmeny i v celé říši.
16 article
Nedivme se, že za stejných podmínek živol- ních obou národů my Čechové máme školy své přeplněné, že svým studentům pak přirozeně nemůžeme věnovati tolik píle, demonstrací, po- kynů, rozborů, jako mohou činiti učitelé něme- čtí, nehledě k řadě jiných činitelů a že pak i vice nadaní žáci jsou méně a neuceleněji při- praveni. Jen se podívejme na své přeplněné ústa- vy v ZKČ a to není pranic abnormálního, jak si často mnozí našinci dávají namlouvati — proti Němcům. Ba naopak: Němei záso- bují celou říši balastem středo- školské inteligenc e. Není nie snazšího, než důkaz; máme málo škol a hodně naplněných, ale nikdy ne tak, jako Němci ve svém nadbytku taktéž naplněných. Tak v ZKČ máme my Čechové 19 gymna- sií s více než 300 žáky, z toho 5 přes 400 3 přes 500 a 1 přes 600 (Brno: 624) a rcálek přes 400: 16, přes 500: 5, přes 600: 1 (Vino- hrady: 651) a Němci přes 300: 6 a to vesměs ve slov. končinách, přes 400: 1 se současně největším počtem žáků (484) na gymnasiích a přes 400: 6 a přes 600 má jediná (Tepliee 643) reálka. Jak zase naproti tomu je ulehčen učitelům i žactvu na ústavech německých, kde na př. při 31 německých gymnasiích v Čechách 8 ani nedosahuje čísla 200 a 16 ani 250; na Moravě ze 14 německých jen 5 jich má přes 250. Slozské vidnavské (Weidenau): 140a pražské staroměstské gymnasium: 146 jsou stát- ní ústavy úplné, jež mají v Rakousku žáků nej- méně. Zde připadá průměrně 18 žáků na třidu.
Čecho Němec Brno Čechy Morava Rakousko Vinohrad Weidenau
17 article
Jak ideální může tu býti prospěch, mámo-li zře- tel ke všem stojným podmínkám výchovným s ústavy českými. Právě tím je možno, že žáni i méně talentovaní musí lépe prospivati. A po- dobně je tomu při reálkách: tak v Čechách z 16 německých je pod 300: 7 naproti 4 z 26 českým; na Moravě z 16 německých je 10 pod 250 a jedno (Kroměříž) mů docela 123 žákyo t. j. 17 na třídu. Ze 17 českých jde 6 pod 250.
Čechy Morava Kroměříž
18 article
Ve Slezsku jsou ústavy přeplněny českými a polskými žáky. Místo abychom se snažili a hle- děli zakládati nové ústavy, přímo si je zakazu- jeme, dávajíce se unášeti domněnkou, že žáci našich středních škol málo se hodí současné společnosti a zapomínáme při tom, že jsme tim vinni sami, ježto se nestaráme o jejich lepší vý- chovu zvětšením počtu středních škol na pří- slušné nám procento se souběžným zvětšováním výběru žactva. Zarmoutiti se musí zase každý upřímný Čech nad dnešním výběrem středoškol- ské naší mládeže... u Němců není to o nie lepší. Dávno minuly časy, kdy vybraná naše če- ská mládež, signovaná venkovskými velebníčky a učiteli, uváděna byla do škol, aby budila ná- rod —. Zdogradovali jsme úroveň školy přecpá- ním ji prostředností a nepřetížili jen látkou. Je velmi smutným dokladem pro vybranou a elitní mládež, když chceme snižovati její duševní a tělesné napjetí a rozpjetí, zatím co u širokých vrstev je tolik stupňujeme. Pak musí býti ta naše inteligence a naši vůdcové malí a mali- cherní všude tam, kde se na nich požaduje něco těžšího a samostatnějšího — ať již kdekoli. třeba v životě veřejném anebo společenském. pachtícím se po příliš uhlazené a ponížené zdve- řilosti, pitoreskní anglomanii neb nezaloženém velkopanském hlupství. Snížili jsme sami sebe. ztrativše sebe a v sebe důvěru, odnesše a odná- šejíce ji často zbytečně daleko za hranice svého překrásného domova jak v politice, tak ještě mnoho v umění, ještě více ve vědě, ve školstvl. společenském mravu a své melancholicko-naivní horouenosti.
Němec Slezsko
19 article
Snad tato čísla teprve přesvědčí. Ku poroz- umění ještě tolik: v závorkách budou, kde je toho potřeba, čísla skutečná a před nimi vždy percentuální v pořadu pro školní roky: 1881/2, 1890/1, 1900/1, 1906/7 a 1907/8. K metodě vycházím z populaěních kvot obyvatelstva napo- sledy sčítaného (31 pros. 1900) a tyto srovná- vám s počtem zřizovaných ústavů v ZKČ dle teri- toria a dle národnosti a dovolávám se i čísla říšského. Kvoty populační jsou zde dosud směro- datné. S kvotami studující mládeže mužského pohlaví operovati bylo mi dosud nemožné. Čechů je v celé říši 23.24% a Němeů 35.78%. Ústavy středoškolské: vyšší a nižší gymnasia a reálky, reálná gymnasia, reálná vyšší gymnasia a kombinované školy střední v školní roce tomto (1907/8) jsou pak mezi ně takto v celé říši rozděleny: Češi: 24.3 % (95) a Němci: 51.15 (200) ze všech 391 ústavů; knám se chová zdánlivě takto říše velmi blaho- sklenně, k Němcům teprve 35.78—51.15) K utrakvistickým ústavům zde ovšem nehleděno. Němci alpští s Němci ZKČ dělí se o svých 200 ústavů takto: 54.5 a 43, ale pop. kvota je- 59.8 a 36.3 čili Němci ZKČ se hodně o seb postarali. V ZKČ je z celé říše 36.082% ob.- z toho připadá na Čechy: 62.03%% ob. a Němce- 35.35. ZKČ pak měly ústavů: 1881/2: 47.22 (119), 47.72 (121), 50.62 (161), 47.73 (179) a 46.80 (183). V nich Čechové: 41.17 (49). 46.28 (56), 50.31 (81), 51.95 (93) a 51.91 (95) ač mají kvotu 62.03 a Němci: 57.14 (68) 53.72 (65), 48.44 (78), 46.92 (84) a 46.99 (86). ač mají kvotu: 35.35. Ač ještě hodně schází nám do vzestupu a Němcům k sestupu, přece my zase sestupujeme a Němci stoupají. Ale naši analytikové muší býti důkladně přesvědčeni;
Čecho Čech Němec Čechy
20 article
r. 1881/2 měli Češi ústavů v celé říši: 19.44 (49) a dále: 21.66 (55), 25.47 (81), 24.80 (93) a 24.30 (95) a Němci: 70.11 (156), 71.94 (155), 55.03 (175), 51.73 (194) a 51.15 (200). To jest, my sestupujeme v ZKČ od letoška v celé říši od r. 1900. Kdybychom soudili logi- cky dle kvot populačních (s daným celkovým číslem středních škol: 391) na počet ústavů. měli by míti Němci v celé říši asi 140 ústavů a v ZKČ asi 65; čili tam je jich zbylečných 60 a zde z nich 21. Jen zkusme dáti resolutně zcela oprávněný a spravedlivý jen návrh na jich zru- šení a na naše rychlé vyrovnání. Je sice pravda, že ZKČ mají kvotu škol vyšší (46.80) než popu- lační, ale co naplat, když těží z toho jedině Němci.
Čech Němec
21 article
Tody i v Čechách přirozeně je více škol než pop. kvota (24.163), ale blížíme se k ní od r. 1884/2—1907/8: 29.36 (74), 29.92 (76) 29.55 (94), 28.85 (107) a 27.87 (109). To jest, Čechy ztrácejí svou převahu kulturně středo- školskou a je nyní otázka, jak účastní se na této ztrátě Čechové dle své zemské kvoty pop. (62.68) a jak Němci (37.26)? Tody Čechové: 56.76 (42), 57.89 (44), 56.38 (53), 56.07 (60) a 55.96 (61) (Nesmíme při tom zapomínati, že jedno procento znamená 3.91 ústavy t. j. bez- mála 4 ústavy při kvotách celoříšských, jedno procento = 1.83 ústavům při kvotách ZKČ a pro Čechy se rovná jedno procento: 1.09 ústavu) a Němci: 43.24 (32), 42.11 (32), 42.55 (40), 42.99 (46) a 43.11 (47). Zajisté smutná mluvn číslie. Na Moravě taktéž kvota populační je nižší (9.32) než účast na celořišské číslicí škol: 14.28 (36), 14.18 (36), 17.61 (56), 16.29 (61) a 16.11 (63). To jest i Morava účastní se úpad- ku. Je zase otázka, který národ je více účastení Češi se svou zemskou kvotou populační 71.367 takte: 19.44 (7), 30.55 (11), 48.21 (27), 52.45 (32) a 52.38 (33) a Němci (27.909%) takto: 75.00 (27), 69.45 (25), 51.79 (29), 47.55 (29) a 47.62 (30) čili při poměru obyvatelstva 71.36 : 27.90 je škol 52.38 : 47.62 a my Če- chové letoškem zase sestupujeme!
Čecho Němec Čech Čechy Morava 75.00 47.55
22 article
A vrcholem našeho vyrovnání může býti Slezsko. Tam má se pop. kvota Čechů k Němcům jako 22.04 ku 44.69 a škol maji Če- chové: 0, 11.11 (1), 9.09 (1), 9.09 (1) a 9.09 (1) a Němci: 100 (9), 88.89 (8), 81.90 (9). 81.90 (9) a 81.90 (9). Rovněž Slezsko mělo kvotu školskou vyšší než populační k celé říši. ale takto se vyrovnává: 3.57 (9), 3.54 (9), 3.45 (11), 2.93 (11) a 2.81 (11). Poslední se s pop. skoro kryje. Závěr byl již dříve pověděn. Zde jsem jei doložil. Jen ještě něco. Němci mají lefos — když nereflektujeme na ztráty na vždy ztra- cené — v ZKČ jen 21 ústav ne třeba zbytečný, ale k lepšímu a v celé říši: 60. Je tedy o ně postaráno. Nám Čechům chybí do spravedlivě rovnosti v ZKČ jen 19 ústavů. Nejmenší ústav z říše je vidnavské gymnasium (vůbec bez supplentů) a to stojí stát s jedním ředitelem, 12 def. učiteli, s 1 školníkom def. a 1 výpomoa- ným (dlo rozpočtu státního r. 1907) jen 65.351 korunu. Tody Němci — a počitáno s minimem — mají v celé říši k lepšímu 60 ředitelů, 720 def. učitelů, 60 školníků def. a 60 výpomocných v ceně 3,919.560 K a v ZKČ: 21 ředitel, 261 učitel def., 21 def. školník a 21 výp. školník v ceně: 1,372.371 K a nám se nedostává dnes jen do vyrovnání v ZKČ: 19 ředitelů, 238 del. učitelů, 19 def. školníků a 19 výpomocnýeh v ceně 1,241.669 K, když i jinak by se pro oba vysoce kulturní národy stejně měřilo. Číslo 252. Šachy. Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adresovány butež: J. Rašovsk Uh. Ostroli, Morava. Úloha čís. 414. (Originál.) P. Josef Cumpe, Týn n. Vlt.
Čecho Němec J Rašovs J Rašovsk Ostroli P Cumpe Slezsko Morava Vltava 88.89
24 article
Partie číslo 354. Hrána v hlav. turnaji A. v Důsseldorfa 15. srpna 1909 Španělská hra. Černý: G. Wiarda Bilý: F. Köhnlein. Vh8—ds e7—65 20. Va1 — dí 1. 62—04 De6—fz 21. Sh2—gl Jb8—e 2. Jg1—f Df7—h5 22. Df2—fi 3. Sf1—b5 a7— a6 Se7—dů 23. b2—b4 d7xec6 4. Sb5x« c6 Sd6—g3 24. Jc3—ad 5. d2—d3 Sc8—gt Dh5—h4 25. Ve1 —e3 6. hr—hs Sg4xcl3 Vd7—e7 26. Ja4—c5 Jg8—fe 7. Dd1x f Sg3—fa 27. a3—a4 Dd8— de 8. Jb1—es Jc8—de 28. Val—ra3 Sf8—e7 9. 0—0 c6xcbn 0—0—0 29. b4—b5 10. Dí3—e2 Jde x k bh 30. a4xc b5. Jf6—d7 11. f2—f4 31. Va3kasl b7xkK a6 Jd7—e5 12. fixkKe5 f7—f6 32. Jc5 pas- Kb8—c8 13. Se1—f4 Sg3—d6 33. Df1 x« b5 Dd6—e6 14. Kgl —hi 34. e4—e5i f6xxKe5 Kc8—b8 15. De2—fz 35. Db5—c6t! Sd6—h4 Je5—f7 16. d3—d4 36. Ja6—c5l Sb4xc5 Jf7—d6 17. S54—h2. 37. Vdi—al a černý se Jd6—cs 18. Ví1—el vzdal. Vd8—dz 19. a2—a3 K této partii podotýká p. St Trčala v „Lidových Novinách“a Upozorňujeme naše přátele na tuto nádhernou partii, která jistě prodělá cestu po všech listech ša chových. Nebude snad od místa, sdělíme-li, že jsme byli bezprostřední příčinou těhle varianty španělské hry a první, kdo hrál 5. d2—d3. Zajímajíce se dávno již o braní Sb5c6 po a7—a6 dospěli jsme k náhledu že lepší než 5. Jb1—c3, což se za nejlepší v této po- sici považuje, jest tah 5. d2—d3.
Černá G Wiard Bilá F Köhnlein jít 6 Df Sb Sd Jg Jf Vdi Jd Virginie Val St Trčala e 7 e 5 12 f 6 32 Sf 1 d 6 33 c 5 l Sb 4 xc 5 Jf Sb 5 c 6
51 article
dovoluje si tímto velectěným P. T. damám uctivě oznámiti, že po víceleté praxi v oboru tom u před- ních pražských firem, posledně u pí. Růženy Mend- lové Na příkopě, pak u fy. M. Veider v Ovocne ulici, otevřela ve Spálené ul. čís. 43. n., II. patro, samostatny salon s damskými Klobouky, kdež jak pařížskými, tak i vídeňskými vzory, jakož smutkovými klobouky v hojném výběru poloužiti může
Růžena Mend M Veider Klobouk Ovocne ulice