ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc796140-75a6-11dc-8188-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 45, person 62, org 14, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v neděli 6. září 1909.
Praha
3 masthead
e z nenni
4 masthead
Číslo 246
5 article
Na rnuní a odpol. HIsty předp lácí se v Praze v administraei a mněsí ss čtvrt leta . . . . 6 K — s dvejí donáškou na měse na etvt lata . . . . 7 K 50h ve slach: „K so na měsíe. P'ošton: na maěsšc na čtort lela . . .. s drojí zásllkeu na přste na stvrt beta
Praha
6 article Vrchol faryzejství.
Vrchol faryzejství. Zatím co německý tisk vídeňský zlostně sopti proti nám, že Praha překypuje osvěd- čováním lásky k národu francouzskému, za- tím co »Neue Freie Presse« naše volání: »At žije Francie!« překládá svým Němcům jako vražedné české: »Pryč s Němci!« — navléká si zdejší stará naše škůdkyně »Bohemiee — vůči zavítavším k nám ze šíré ciziny čet ným průmyslníkůn a obchodníkům, pokryte cké roucho miliusa, pod nímž jí arci vyčuhuje ďáblovo kopýtko při každém kroku. Jde ji patrně o to, aby tito střízliví praktičtí cizinci, jež přivádí třet mezinárodní sjezd obchodních komor v Praze snad ponejprv do země české a její starobylé metropole. neprohlédli si zdejší veřejně poměry zrakem nepodjatým, bez předsudků proti nám — a ne- poznali na vlastní oči tu velikou německou lež a šalbu šířenou déle půl století německým tiskem a písemnictvím tendenčním o povaze významu, kulturní a hospodářské zdatnosti, jako o politickém snažení a spravedlivé věci domorodého historického národa českého
Němec Praha Francie Neue Frei Presse
7 article
Proto se »Bohemie« nabízí zvláště prů myslníkům a obchodníkům z Německa za průvodce po Čechách i po Praze a počíná je prováděti od rozkošných pohra- ničních hor naší vlasti, »těchto přiroze ných ochranných valů země« do podhoří bohatých železem a uhlím a ukazujíc jim to nedozírné množství tamních továrních komínův, honosí se doslovně: »Smíme se po chlubit, že tato sídla neunavné lidské činnosti zbudovala ponejvíce (»zumeist«) něme- cká píle, že německá práce je oplodňovala a k dnešnímu roz květu přivedla.« A jako že jen pilnosti »od staletí zde usedlého obyvatelstva« německého lze děko- vati za vznik těch tisíců továrních komínův a za vzrůst nepatrných vísek v kvetouci průmyslová města: rovněž tak prý v Praze cizí hosté, proeházejíce se starými klikatými ulicemi Starého města i Malé strany dle těch gotických arkýřů, střech, portálů a věží domnívati se budou, že prodlévají v městě ležícím hluboko v srdci Německa »A neprohádají« dokládá jim »Bohemie »skoro všechna tato umělecká díla pocha zejí odumělců německých«... »Nechceme kaliti slavnostní radost účastníků kongresu — pokračuje »Bohem'a« pokry tecky — a nechceme proto žalovati o boji jaký jest nám Němcům za naš národní existenci tak těžce bo jovati, ale tolik si troufáme skromně říci, že pout továrnickým německým úze- mím, jako procházka ulicemi praž skými zřetelně a za nedostatku německých řečníků slavnostních bohdá poučí cizí hosty zřetelně, co německá píle a ně mecký průmysl v Čechách v pravdě znamenají.« Každá liška svůj ohon chválí, ale ně mecký lišák (»Reinecke«) neobejde se při sebechvále nikdy bez šalby, urážky a křivdy vůči sokům svým. Cizí hosté nesmějí se do- zvědět mnoho-li české práce, če- ského důmyslu a české píle bě- hem století přispělo k tomu průmyslovému
Němec Reinecke Německo Čechy Praha Bohemia
8 article
rozkvětu zněmčených pohorských krajin Čech. cizí hosté Čech nesmějí se dozvědět o dějinách českého umění stavitelského i malířského. jehož památkám se budou obdivovat v staré slovanské Praze i po širém venkově našem. nad tož aby jim »Bohemie« i jen slovem se zmínila o politických a národních dějinách staroslavného království českého, o bývalé světové slávě Prahy dokud bývala hlavou neodvislé, kulturně nade všechny sousedy vyníkající říše české v středu Evropy —a o tom, čí zloba způsobila zde neslýchanou vandalskou spoustu, usilujíc od věku patná- ctého až do věku sedmnáctého vyhladiti »české kacíře« mečem a ohněm, žalářema popravištěm a pak ve věku osmnáctém až přes polovinu věku devatenáctého — rafino- vaným pronásledováním a odnárodňováním. politikou germanisační a duševním hla domorem.
Čechy Praha Evropa Bohemia
9 article
Proč medle nevysvětlí »Bohemie těm cizím, minulosti české neznalým hostem. kterak a čí úsilím se stalo, že ná- rod český, slynuvší druhdy takovou vzděla ností, takovým bohatstvím, takovou kulturou, byl sklácen téměř do hrobu zapomenutia bídy, z něhož však téměř zázračně v lastní životní křepkostí se vyprostila k novému jarému životu i nynějši síle hospodářské proti všem a přes bezpřl- kladné protivenství se vypracoval? Na místě všeho toho opováží se pronésti »Bohemie lež: že prý to byla staletá německá kultura, která zde v Čechách »přiro- zeně Němcům pomohla že nás před- stihli v oboru práce průmyslové.« Liech- tensteinští dragoni, Koniašové a despotická germanisační politika decimující a týravší národ český pouty poroby bezpříkladně kruté a dlouhé až po Solferino; úporná nám poli- tika vlád vídeňských, jež všemožně po staletí v Čechách fedrovala a favorizovala německý průmysl a obchod až do našich časů: — ta dopomohla zdejším ně- meckým fabrikantům vedle pilnosti a skrom- nosti českého dělného lidu k tomu jejich rozkvětu, a žádná přírozená převaha stalete vyšší kultury německého živlu. —
Němec Lie Koniašová Čechy Bohemia
10 article
Nemajíc však dosti na těchto šalbách nepravdách, »Bohemie« přičiňuje k nim nové a nové. Vypravuje cizím hostům, kterak prý Němci nikterak nežárlí na naši nynější čilost v obchodě a průmyslu, a kterak prý ve svém německém území, jež prý netouží míti oddělené žádnými celními šraňky od územ českého, dopřávají našim českým pracovníkům bohaté výděl k a zachování jejich národní oso bitostil! — K tomu již náleží věru — Kestrankovské čelo! A přece následuje po té v »Bohemiie ještě výkon, jenž překonává vše, čemu jsme v oboru vyšší šalby a tartufferie od ní byl zvykli. Nastojte, »Bohemie« pojednou před cizími hosty našimi, hraje si na mírumilovnou berušku! »Kéž by volnému závodění hospodářských sil obou národů v Čechách ne- kladlo se překážek!« volá pokry tecky: »Ve správném odhadování a ctěn vzájemných sil spočívají nejlepší zá- ruky pro onen národní smír, jehož sobě Němci od jakživa přali! A jsou-li účastníci kongresu přesvědčeni, že v obchodě a průmyslu jedna země na druhou jest odkázána, a zví tězíli myšlenka mezinárodního do rozumění inezi státy, které jsou proti sobě celními šraňky uzavřeny, oč by teprve mohla nabýti života myšlenka, že Češi a Něme musejí spolu hospodářsky i poli ticky žíti pospolitě v této vlasti. jejíž národnosti nejsou odděleny žádnou celní hranicí !« — Tak volá člänkář »Boliemie« dne 5 září 1908, po všem tom svém tolikale- tém dychtění a horování po nej důkladnější a nejůplnější poli tické a kulturní rozluce obou národů, po nejráznějším rozdě- lení Čech — za které počne znovu bo- jovat, jakmile zahájen bude český sněm
Němec Čech Čechy Bohemia
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Černovců, 3. září. (Židovská po rada jazyková) V Černoveích v Buko- vině koná se židovská porada za tím účelem, aby chaldejsko-německá jazyková směs, která tvoří židovský žargon, byla vypracována na po- řádný literaturný jazyk. Dr. Birnbsum mluvii mezi jiným: »Již tomu několik desltek let, co se mnozí z nás touto otázkou zabývají. Z po- čátku myšlenka ta budila smích u Židů sa- mých. Inteligence židovská, příznivá myšlenee národní, přijímala ji od národností jiných, ale své neměla a k vlastnímu národu židovskému nechovala se s velkou daskou. Nepochopovala. že národní inteligence netoliko musí býti s ná- rodem svázána srdcem, nýbrž musi také s ním žit, dýchati s nim v télěž kulturné sféře a svů duchovný život musí čerpati z duše národa. Nechtěla rozuměti, že mluviti jiným jazykem než národ, znamená jej opustit. Ale znenáhla vyrostlo nové pokolení, které již ukázalo více porozumění pro řeč lidu židovského a začala se rozvíjeti také židovská literatu a. Nyníje zapotřebí vypracovati pravidla tohoto nového spisovného jazyka, dáti mu pravopis, mluvnici, skladbu, aby byl uznán za zvláštní mluvul« Slovanům tato snaha Židů zajisté bude sympatieká, jen ti, kteří doufali v asimilaci Židů, musejí se příznati ke svému bludu. Z Krakova, 5. září. (Polský tis k o železněm kartelu.) Polské listy v Haliči vytrvale přiznávají Čechům barvu. »G 1 o Narodu« pravi, že je Uřeba, aby i Polági dali p. Kestrankovi a jeho adjutantům na pa- mětnou. Poláci jsou nejlepšími odběrateli želez- ných huti slezských a závodů vítkovických, jez provozují germanisaci způsobem přímo hakati- stickým. Nezmění-li se to, Polácí budou musi proti kartelu užiti týchž argumentů jako v Praze.
doktor Birnbsum Žid Čecho Polák Černovec Buka Krakov Halič Praha G 1
12 article
»Dziennik Polski« (Lvov) nazývá železný kartel »nejhnusnějším zjevem v hospo- dářském životě Rakouska«. List připomíná, že Poláci na říšské radě již se proti karlelu ozvali, avšak Kestranek byl zachován a odtud začal ještě víc a drzeji terrorisovati celé Rakousko- Rozumí se, že Češí převezmou nyní na řišské radě part Poláků proti železnému kartelua budou od nich horlivě podporováni. Z Rěky, 4. září. (Sjezd chorvat ských Sokolů.) V Šušaku nad Rěkou konati se bude od 5. do 10. září sjezd chor vatských Sokolů. Uherský ministr nařídil, aby vlaky, kterými Sokolové pojedou, nedojely do Rěky, nýbrž zastavily na šušackém boulevardu u tržatských schodů, aby Sokolové mohli se odebrati přímo do Šušaku. Ministr vnitra pak nařídil, aby záhřebské velitelství vypravilo do Rěky 300 mužů pěchoty. Úkolem vojska bude podporovati rěskou policii, aby rěčtí italianissi- mové byli drženi na uzdě a nemohli S koly přepadnouti.
Dziennik Polski Polák Češit Sokol Lvov Rakousko Šušako Sokol
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 5. září
Praha
15 article
Bosna a Hercegovina. Ministr Burian po audienci v Islu, o ní prohlásil, že neměla zvláštního významu, jed do Sarajeva, odkudž podnikne cestu po obou okupovaných zemích, aby vyslechl přání smýšlení národa. »Srbská Rěč« věnuje mu článek, v němž nejorvé povídá, s jakými nadějemi okupovaný lid k němu vzhlížel, když před pěti lety s uvázal v úřad společného ministra financí a tím ve správu Bosny a Hercegoviny. Ale kolem Buriana zůstali oni staří lidé, s nimiž jeho předchůdce Kallay dosáhl, že Bosna a Hercego- vina jsou pod rakouskou správou svrchovaně nespokojeny. Tito lidé, mezi nimi na prvém místě baron Kulscbera — prý pokřtěný. Žid, vychovaný v jezovitském gymnasiu — Buriana opanovali a zmařli všechny naděje v něj- Baron Burian — píše list — ještě s zasazuje, aby okupovaným zemím dostalo s pokrokových zákonů a vláda sarajevská muse o jich návrzích honem pracovati. Ale ve Vldni je mění v duchu reakce. . Nás ta pyramida reforem nemůže již uspokojiti. Nás nemohou dnes uspokojiti ani okresní, ani krajské skupštiny, neboť to jsou pouze palli- tivné prostředky. Chceme ústavnost úplnou. úslavnost parlamentárnou, svobodomyslnou. Totě naše slovo na uvitanou ministru. Kdyby však našich přání jak obyčejně nebylo dbáno prohlašujeme, že národ náš sám s neoblomnou silou se zasadí o vybudování ústavnosti, nelekaje se ničeho a připraven na všechny oběti.« Poslední věta vytištěna tučné.
Burian Kallay Bosna Kulscber Žid Baron Burian Bosna a Hercegovina Islo Sarajevo
16 article Delegace pařížské městské rady v Praze.
Delegace pařížské městské rady v Praze. Zástupeové města Paříže, hosté ve zdecl slovanské Prahy vždy vílaní a drazí, jsou slře- dem všeobecné pozornosti! Nejen kruhy, jim připadá úkol hoslitele, ale i nejširší vrstvy oby- vatel našeho města radostně zdravl delegaci pa tižskou, vyhledávaji její členy a přinášejí jim vstříe srdečnou upřímnost, jakou dosavadní styky česko francouzské vždy provázely. V oboustranných projevech, jak vyzněly včerejšího dne při přiležitoslech, o nichž dále řeč, nezvoní již pouhé zdvořilůstky, ale ozý vají se závažné hlasy, toužicí po realisování dávno pronášených ideí. K slovanskému sjezde pojí se touto návštévou francou zskou skvěl; Déjeuner na počest fraucouzských sbějee hostů pořádáno bylo včera pěčí městské rady pražské ve smichovské restauraci p. Filipa na výsta v išti pendant.
Filip Praha Paříž
18 article
Přítomni byli delegáti města Paříže pp. Adolí Chérioux, M. Tantet, Menard, Fleu- rot, Peuch, Oudin, Jourdain- Ba- dini, Gay a Weiss, dále zástupeové měst- ské rady pražské pp. starosta dr. K. Groš, ná- městek J. Jirousek, členové vílacího výboru městské rady pp. Schrötter, dr. Jeřábek, Vojtl. dr. Vlček, dr. Podlipný, Březnovský, Hubáček. Horites, Pasovský a dr. Šupich, za výstavní vý- bor president p. L. Bondy, Vaníček a sekretát Hlaváček, francouzský konsul Colomiés, vice- konsul Luceiardi, předseda Společnosti Národ- ního divadla A. Šimáček, prof. Hantych, mag rada Dorůvka a zástupcové českého denního tisku. Po vyčerpání pořádku menu prosloven řeči, v nichž důrazně akcentováno přátelsiví česko franeouzské. Pan starosta měst pražských dr. Karel Groš takto promluvil: „Velectění pánovéa drazí soudruzi! Královské hlavní město Praha jest šťastno, že hostí ve svém středu zástupee města, jež jest ctěno celým světem a milováno všude tam, kde vnitřní a hlubok, význam se připáná ke slovům „volnost, rovnost, bratrství.
M Tantet Oudin Jourdain Weiss doktor K Groš J Jirousek Jeřábek Vojtl Vlček Podlipná Březnovská Hubáček Horites Pasovský Šupich L Bond Vaníček Hlaváček Colomiés A Šimáček profesor Hantych Groš Paříž Menard Fleu Praha Adolit Chérioux městský rada page společnost národ ní divadlo rada Dorůvka
19 article
Na to pokračuje francouzsky: „Pane presídente Drahý soudruhu! Páni delegáti! Drazí přátelé Obyvatelstvo král. hlav. města Prahy jest pře- šťastno, vidoue na půdě našeho království re- presentanty onoho slavného města, jež se na- zývá Paříž, které náleží Evropě a odkud vzešly všechny rozmachy ducha 19. století. Vaše při- tomnost, pp. delegáti města Paříže, skvěle vy- vreloluje význam slavností při naší jubilejní vý- stavě a všude v Praze budí veliké nadšení a nezměrnou radost. Dnes, drazí přátelé, pozdra- vuji vás při skromné snídani, kterou jsme si dovolili vám nabidnouti při vaší návštěvě vý- stavy, ponechávajíce si potěšení a čest jinde vás pozdraviti oficiálně, neboť ani při tomto skromném setkání nemohu si odepříti radost toho prohlášení, jímž vám musím řici, jak jsme šťastni, vidouce vás ve svém středu a jak jsme hrdi na přátelské s vámi spojení, jež opětně upovněno a manifestováno jest vaší noveu ná- vštěvou v Praze. Přišli jste mezi svoje přátele, mezi Čochy a náš národ vás považuje za nej- lepší svoje přášele. Dovoluji si připiti vám přá- telsky jménem svým a jménem všech svých ko- legů, volaje „at žije naše přátelstvi!“ („Vive la France!“ „Na zdar 1“) Vůdce výpravy francouzské pan Chériou odpověděl: „Vaše pocity přátelství a upřím- nost jsou nám již dlouho známy. Vzpomínám jen výbuchu opravdového nadšení a zvláštní pozoruosti, kterou jsme od včerejška zahrneváni.
Čocha Chéria Praha Paříž Evropa Creative le Franca
20 article
Přátelstvím, které nám osvěděujote, jsme čím dále tím více překvapeni. Jak se máme vám za to odvděčit? Nemůžeme jinak, než že vás presime, abyste nám poskytli příležitost, při- jmouti vás v Paříži, podotýkám však, že my to tak nedovedeme, jako vy, ač se o to přičiníme. Konči přípitkem městu Praze, městské radě, roztomilému a sympatickému starostovi dru. Grošovi a našemu nerozlučnému přá- telství. (Illučná pochvala.) Jménem výkonného výboru jubilejní vý- stavy pravil p. Al. Vaníček (francouzsky): „Vý- konný výbor dovede zajisté oceniti tu čest, která jemu prokázána návšťěvou pařížské municipa- lity. Pánové, až prohlédnou naši výstavu, se- znají, že sympatie, které přinášejí českému lidu, nepřinášejí národu nehodnému sympatií, nebot národ česk, touto svojí prací dokázal, že jest
Groš Vaníček Paříž Praha jubilejní vý
21 article FEUILLETON
FEUILLETON v Praze, 5. září. 6— (Kronika.) O prázdninách za po- tulky alpským krajem ani druhého dne ještě se nepolkat s krajanem? Dnes už málem víře ne- podobno! Kult bílé protěže za posledních dese roků velmi se rozmohl po českém kraji! Záslu- hou našeho čilého Č. O S. A. D. valem při- bývá veselých poutníků, kteří rok za rokem, ke sklonu července »dlouhou v ruce hůl a v bedře horský vak« spěchají za bránu! — Kde pak asi potkáme první krajany byla laké letos první vaše starost, když jsle v alpském údoli opouštěli železniční stanici. Však bylo tentokrát jako učarováno ! Už jste měli za sebou několik denních pochodů, už byla za vámi Spluga, už několik jezer jihoalpských, už jste byli nazpálek Golthardem a již opět v boku pásma hornobernských ledoveů: však po krajanech dosud ani slopy ! Ani v promenád ním ruchu vyhlášených středisek švýcarských nikde, jak už bývá, známý zvuk zalehlý odkudsi znenadání vás nepřiměl, ohlédnouti se.
Golthard Praha
22 article
— Což lelos k vůli výstavě zůstalo snad všecko doma? Anebo snad — div divoucí ! —- možno už slaviti u nás triumf úsilí národně orga- nisačního a podařilo se konečně, ovládnouti do- konale a soustředit účelně český ruch výletnický do nedávna tak bezhlavě rozptýlený? Anebo snad turistická abstinence týká se právě je- nom — Švýearska ? . .. Poslední domněnka nezní tak absurdně, jak byste v první chvili řekli. Vskutku jste si ten- tokráte odnášeli dojem, jakoby proslulého cizi- neckého ruchu ve Švýcarech vůbec bylo nějak ubylo. Netrčeli jsle v jediném koutě! Vystřidili jste pěknou řádku horských míst, stanic turistů. silnie, přechodů, průsmyků a lemen, strávili chvile i noci odpočinku v útulnách velkých i malých, v prostých hospodách u cesty i velikých hote- lech lázeňských, doba návštévy byla na vrcholi. ale všude týž dojem. Nikde vás nevitalo známé, jindy tolik mrzuté: — Omluvte, pánové, ale u nás vše obsa zeno! Račte, snad — naproti! Naopak, všude z daleka, takrka hltavě roz- přažená náruč k objeti hosta, u skvěle přistro jených table d'hotů nápadná řídkost, málem byste neřekli prázdnota a kličové tabule v ložích
23 article
portýrů až nápadně od křídy — čisté! A venku vesele cinkolající poštovní dvoupatrové trojspřeže. tolik příznačné pro bílé zákruty a smělé švihule švýcarských horských silnic, povoznické speciality jindy jen jen třepetající pestrotou cestovníeh úborů, letos sotva jen ledabylo zabrány, tu ně- jakým kloboukem a závojem mladšího »párku« napřed nebo v zadu, nějakým starším párkem snad uprostřed »vyplněny«, ne-li dokonce zcela nahlucho prachem cesty kobrtajícíl Co to? Dostoupila snad průmyslnost světoznámého švýcarského pohostinství už takového stupně, že začíná přílivu návštěvy zřejmo — překážet? Teprv někde pátého či šestého dne výpravy cestou k Furce, v Oberwaldu, v hostinci »u Po- šty« ohlašoval u večeře náš cestovní mar- šálek: — Venku na terase jsou nějací krajané ! . Pán, dvě dámy! A ráno u snídaně, př obvyklém »café complet« (káva, houska, máslo med, závar) věděli jste už všecko. Jsou prý někde od Heřmanova Městce, táhnou do Chamounixu ve stíny Mont Blancu! Šťastnou cestul A ještě krajanl Na závitech silnice vzhůru k Furce vás dohonil. Mužiček s velikým nákladem kartáční ckého zboží na cestách. — Bon jour, míssieurs! . . d — Na zdar ! . — A voni rozumijó po slovensku ? . .. Byl z Illavy v trenčanské stolici. Ale usedl v Neufchafelu. Je jich několik soudruhů společ níků. Maji sklad v městě a zboží berou z to- várny v Solothurnu. V letě cestují za obchodem, v zímě maji co dělat »ve sklepě«. Dobře se ji daři. Až budou mit dost, vráti se domů. Potřásli jste statečnému Slovákovi ruku Na zdar! A — nedejme se
Slovák Oberwald Heřmanův Městec Maja Solothurn Mont Blanc
24 article
Za hovoru s nahodilým krajanem leželn snadě idejný rozpor. — Jakže? Horovat pro ideu Slovanstva krásné chvile letní prázdně trávit zde, mezi sku pinou Berninskou a velkým Bernhardem? — Právě prolo — Jak to — Kdo pak praví, že zde není — starí půda slovanská? — A kdo praví — že je ? . .. A vskulku, povězte vzdělanému Švýcaru, kte rak že o dávnověku jeho vlasti chováte si v re servě nějaký podobný názor, vyvali na vás oči. Nikdy nic podobného neslyšel. Némecká věda nie o tom nepovídá, francouzská teprv ne. A věda slovanská ? O té zas nevědí na západě. Ví-li ona něco o těch věcech či noví? Aspoň slýchat nie není! A přece už Šafařík upozorňoval: — Obyvatelé rodanského údoli mluví prý nějakým nářečím, které je přibuzno slovančině . A Kollár prohlašoval úkolem » budoucíeh vědeckých ústavů slavakých«: vyšelřiti a spra- covati plný rozsah látky sem spadající, poně- vadž na to neslačí obmezené sily jedince. Dosud jste nic nezaslechli, že by naše Akademie nebo jiný vědecký ústav byly vyslaly povolané sily do Oelzthalu nebo Grebenského údolí v Tyrolsku, do Engadinu a rodanského údolí ve Švýearech, aby tam studovaly nářeči tamějších domorodeů a zkoumaly jeho vztahya poměr ke slovančině! Naše ústavy, zdá se, ne- mají zatím potřebného času nebo chuti nebo smyslu pro idejný odkaz velikých předborníko Tím lépe pro turistu zaujatého ideou ! Ci se tu aspoň na panenské půdě, dosud netknuté rýčem řemeslného přezvědu! A to má svůj pů- vab, bloudit tak mezi spoustami nejzajímavější látky, dosud neopstřené vignetami třídivého sou pisu, důmyslnými značkami praktické snahy roz- poznávací.
Bernhard Šafařík Kollár Tyrolsko Engadin Grebenský údolí
25 article
— Jakými že spoustami látky? — Třeba jen spoustami názvů mistopisnýeh — A švýcarská jména místopisná že b měla slovanský — názvuk? — Zrovna — kriklavýl — A snad i jména zde, v okoli, kde jsm- se právě vešli? Nenapadlo mi nic — Zde a — všude jinde po celé oblasti Třeba jen otevřít oko a sluch A co se dokladů týče, věru nejste v ne- snázích. Šlapete snad právě podél břehu mla dého Rýna vzhůru od Thusisu ku průsmyku Splužskému Proslulá Via Mala Cesta, z nejsmělaji slavěných alpským oblastmi! Nějakým rozmarem mocností praži velných rozstoupily se tu skály velehorstva stemou čarou od paty do výše na tisíce metrů. A štěr- binou olbří, místy kolmými plochami léměř n dosah ruky zůzenou, tísní se hluboko dole.
Mala
26 article
vztekají se a soptí rozčertěné vlny mladého ve- letoku. Kolmá skála pod tebou i naproti! Pre hnuv se přes kamenné zábradli ce dly, sotva stačiš dohlédnout zelenavé plochy burácivého vodstva! — Trefný název! Vis Mala! Zlá cesta Okolní dialekt je sice německý, ale patrně ná- zev ještě zachován z doby — římnského panství Staři uměli dávat dobrá jměna!... pochvaluje si rozvázlivý tarista. Mýlka ! Custa je —- nová. Rakou ská vládaj slavěla teprve v letech třicátých minulého věku. A dříve, dokud nebyla zná na techinika třaska- vin, nebylo vůbec ani pomýšlení, věsti cestu ro- vnou bokem skal a kolmo nad jekem a vzte- kem rozzuřeného vodstva. Stará cesta vzhůre nevedla ludy, ale velikou oklikou odlud vedlej ším údolim. Tedy ani via »bona« ani via »mala«, vůbec žádná »via«, žádná cesta ludy nevedla, prostě nemohla vésti. Ale čertovu štér- binu, kudy mladý Rýn neskroceným silám svého živlu vymlel násilnou cestu, měla přes to dávno staré svoje jméno v lidu! Skutečná — vejmola, jenom přizpůsobena tvarem, jako v tistci podobných případech, chápavosti pozděj ších zeměpiseů ! (via mala) — Čírá nahodilost zvukové podoby ! Pa vodní obyvatelé thusiského kraje přec nemlu- vili — česky? Je to k smíchu ! . . .
Malo
27 article
Směšno, věrul Je-li však toho druhu »nahodilosti« ve švýcarském místopise, ne pět, ne desel, ale na sta, a vůbec nespočst? Co pak? Smí-li paks zrakom naschvál zavřeným přecházet kolem někdo, komu povinnost už z povolání ukládá co je nápadno — vysvěllovat? A je-li to úkol či nic nějské — vědy ? Však ty rozpaky návšlévné! Do Svýcar jezdí už cizinci pomalu druhé stoleti. Přijmy z návštěvy tvoří dávno hlavní položku v rozpočtu země. Když cestoval Švý- enrskem Goethe, liboval si, jak všude u dvéří úhledných hostinců vílal prý hosla vlídný úsměv domácího pána. Dnes průmysl hostinský do- veden vskutku na vrehol. Pana hostinského s úsměvem na rtech ani neuhlídáš, za to pů- sobí dokonale vzorný — aparál. Všecko je zde zprůmyslněno, zmechanisováno, citová stránka zmizela. Host se vidi na všech stranách bý pouhým předmětem nejdůmyslnější obchodní vy- počitavosti. Všude nejvybranější pozornost, stu- dená, najisto jdoucí, všude vidět ruku vzlaženou směrem cizincovy tobolky, všude eflit dotek prstů neodbytně pracujících, aby vzácné obět co nešietrněji, ale bezpečně stáhli přes hlavu kůzíčku Všecko tu obráceno v hodnotu hospodář- skou, všecko je zúrokovaný kapitál ! Pamálnosti bohaté přírody slpiké, skvělě vyblídky, průzory, kulisy horské, temena velikánů, břahy jezer, srázy skal a propastí ledloveů, vše zužitkováno, obchodně vykořislěno ! Všude opatřeno všemožná pohodli! Mlujete-li komfort a pohodli, lož vzhůru do Švýcar! A většina vskulku miluje komfort a pohodlil
Přijem Goethe
28 article
Měli jste zamířeno na Eggishorn ve sku- pině Panny. S hranice balvanů na temnení je tu velkolepý rozhled do mrtvého svěla okolní-h ledoveů Málo set metrů pod temenem velký hotel! Jako na Rigi nebo na Pilátu! Verandy, zreadlové jídelny, billardové slně, bohaté upra vené kuřárny a čítárny! Přejete si malou pře- snídávku na posilněnou před výstupem? S bo- hatým přiboreri pro tři osoby — dvenáci franků Není konečné ani tak tuze přemrštěno, tady na výšině, ke 3000 m do oblak! Za to už vás čeká sloupačka dále vzhůru, mezi sněhem a dro- linou skalní co nejpohodlněji upravená Jesili ale také dole, na úpatí hor a po krají proslých silnie, v každém koutku, kde se něco kmitá v křoví a něco šustí, u každého jezírka a každého vodopádku, u každé skalní dírya zemské trhliny postavena ohrada a vzlýčen známý červený praporec s tabulkou oznamující, kolik se tu žádá centimů — vstupného, pak vás už přechází trpělivost! Řeknete si, že tu princip moderně národohospodářský dosáhl miry rozvoje, jaká už se dovede důkladně — spro- tiviti . . . Nebýt zájmu idejně vyššího, který ukládá, překonat vzpouru osobních nálad, ne- chali byste Švýcarsko Švýearskem a jde- li už o tury horské, věnovali byste svoji chvili prázdně raději horstvu domáeímu, slovanskému, našemu Jezersku a Triglavsku, oblastem nádherného po- žiku přirodního, kde dosud panuje volnost, kde mezi člověkem a přírodou nenalažena ještě žádná celní čára vyspělé na stupeň nejodpor- nější národohospodářské — spekulace.
Pilát Rigi Švýcarsko