1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, v neděli 6. září 1909.
Praha
5
article
Na rnuní a odpol. HIsty
předp lácí se
v Praze v administraei
a mněsí
ss čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvejí donáškou
na měse
na etvt lata . . . . 7 K 50h
ve slach: „K so
na měsíe.
P'ošton:
na maěsšc
na čtort lela . . ..
s drojí zásllkeu
na přste
na stvrt beta
Praha
6
article
Vrchol faryzejství.
Vrchol faryzejství.
Zatím co německý tisk vídeňský zlostně
sopti proti nám, že Praha překypuje osvěd-
čováním lásky k národu francouzskému, za-
tím co »Neue Freie Presse« naše volání: »At
žije Francie!« překládá svým Němcům jako
vražedné české: »Pryč s Němci!« — navléká
si zdejší stará naše škůdkyně »Bohemiee
— vůči zavítavším k nám ze šíré ciziny čet
ným průmyslníkůn a obchodníkům, pokryte
cké roucho miliusa, pod nímž jí arci vyčuhuje
ďáblovo kopýtko při každém kroku.
Jde ji patrně o to, aby tito střízliví
praktičtí cizinci, jež přivádí třet
mezinárodní sjezd obchodních
komor v Praze snad ponejprv do
země české a její starobylé metropole.
neprohlédli si zdejší veřejně poměry zrakem
nepodjatým, bez předsudků proti nám — a ne-
poznali na vlastní oči tu velikou německou
lež a šalbu šířenou déle půl století německým
tiskem a písemnictvím tendenčním o povaze
významu, kulturní a hospodářské zdatnosti,
jako o politickém snažení a spravedlivé
věci domorodého historického národa českého
Němec
Praha
Francie
Neue Frei Presse
7
article
Proto se »Bohemie« nabízí zvláště prů
myslníkům a obchodníkům z Německa za
průvodce po Čechách i po Praze
a počíná je prováděti od rozkošných pohra-
ničních hor naší vlasti, »těchto přiroze
ných ochranných valů země« do
podhoří bohatých železem a uhlím a ukazujíc
jim to nedozírné množství tamních továrních
komínův, honosí se doslovně: »Smíme se po
chlubit, že tato sídla neunavné lidské činnosti
zbudovala ponejvíce (»zumeist«) něme-
cká píle, že německá práce je
oplodňovala a k dnešnímu roz
květu přivedla.«
A jako že jen pilnosti »od staletí zde
usedlého obyvatelstva« německého lze děko-
vati za vznik těch tisíců továrních komínův
a za vzrůst nepatrných vísek v kvetouci
průmyslová města: rovněž tak prý v Praze
cizí hosté, proeházejíce se starými klikatými
ulicemi Starého města i Malé strany dle
těch gotických arkýřů, střech, portálů a věží
domnívati se budou, že prodlévají v městě
ležícím hluboko v srdci Německa
»A neprohádají« dokládá jim »Bohemie
»skoro všechna tato umělecká díla pocha
zejí odumělců německých«...
»Nechceme kaliti slavnostní radost účastníků
kongresu — pokračuje »Bohem'a« pokry
tecky — a nechceme proto žalovati o boji
jaký jest nám Němcům za naš
národní existenci tak těžce bo
jovati, ale tolik si troufáme skromně říci,
že pout továrnickým německým úze-
mím, jako procházka ulicemi praž
skými zřetelně a za nedostatku německých
řečníků slavnostních bohdá poučí cizí hosty
zřetelně, co německá píle a ně
mecký průmysl v Čechách v pravdě
znamenají.«
Každá liška svůj ohon chválí, ale ně
mecký lišák (»Reinecke«) neobejde se při
sebechvále nikdy bez šalby, urážky a křivdy
vůči sokům svým. Cizí hosté nesmějí se do-
zvědět mnoho-li české práce, če-
ského důmyslu a české píle bě-
hem století přispělo k tomu průmyslovému
Němec
Reinecke
Německo
Čechy
Praha
Bohemia
8
article
rozkvětu zněmčených pohorských krajin Čech.
cizí hosté Čech nesmějí se dozvědět o dějinách
českého umění stavitelského i malířského.
jehož památkám se budou obdivovat v staré
slovanské Praze i po širém venkově našem.
nad tož aby jim »Bohemie« i jen slovem se
zmínila o politických a národních dějinách
staroslavného království českého, o bývalé
světové slávě Prahy dokud bývala hlavou
neodvislé, kulturně nade všechny sousedy
vyníkající říše české v středu Evropy —a
o tom, čí zloba způsobila zde neslýchanou
vandalskou spoustu, usilujíc od věku patná-
ctého až do věku sedmnáctého vyhladiti
»české kacíře« mečem a ohněm, žalářema
popravištěm a pak ve věku osmnáctém až
přes polovinu věku devatenáctého — rafino-
vaným pronásledováním a odnárodňováním.
politikou germanisační a duševním hla
domorem.
Čechy
Praha
Evropa
Bohemia
9
article
Proč medle nevysvětlí »Bohemie
těm cizím, minulosti české neznalým hostem.
kterak a čí úsilím se stalo, že ná-
rod český, slynuvší druhdy takovou vzděla
ností, takovým bohatstvím, takovou kulturou,
byl sklácen téměř do hrobu zapomenutia
bídy, z něhož však téměř zázračně v lastní
životní křepkostí se vyprostila
k novému jarému životu i nynějši
síle hospodářské proti všem a přes bezpřl-
kladné protivenství se vypracoval? Na místě
všeho toho opováží se pronésti »Bohemie
lež: že prý to byla staletá německá
kultura, která zde v Čechách »přiro-
zeně Němcům pomohla že nás před-
stihli v oboru práce průmyslové.« Liech-
tensteinští dragoni, Koniašové a despotická
germanisační politika decimující a týravší
národ český pouty poroby bezpříkladně kruté
a dlouhé až po Solferino; úporná nám poli-
tika vlád vídeňských, jež všemožně po
staletí v Čechách fedrovala a favorizovala
německý průmysl a obchod až do
našich časů: — ta dopomohla zdejším ně-
meckým fabrikantům vedle pilnosti a skrom-
nosti českého dělného lidu k tomu jejich
rozkvětu, a žádná přírozená převaha stalete
vyšší kultury německého živlu. —
Němec
Lie
Koniašová
Čechy
Bohemia
10
article
Nemajíc však dosti na těchto šalbách
nepravdách, »Bohemie« přičiňuje k nim nové
a nové. Vypravuje cizím hostům, kterak prý
Němci nikterak nežárlí na naši nynější čilost
v obchodě a průmyslu, a kterak prý ve
svém německém území, jež prý netouží míti
oddělené žádnými celními šraňky od územ
českého, dopřávají našim českým
pracovníkům bohaté výděl k
a zachování jejich národní oso
bitostil! —
K tomu již náleží věru — Kestrankovské
čelo! A přece následuje po té v »Bohemiie
ještě výkon, jenž překonává vše, čemu jsme
v oboru vyšší šalby a tartufferie od ní byl
zvykli. Nastojte, »Bohemie« pojednou před
cizími hosty našimi, hraje si na
mírumilovnou berušku! »Kéž by
volnému závodění hospodářských
sil obou národů v Čechách ne-
kladlo se překážek!« volá pokry
tecky: »Ve správném odhadování a ctěn
vzájemných sil spočívají nejlepší zá-
ruky pro onen národní smír, jehož
sobě Němci od jakživa přali!
A jsou-li účastníci kongresu přesvědčeni, že
v obchodě a průmyslu jedna země
na druhou jest odkázána, a zví
tězíli myšlenka mezinárodního do
rozumění inezi státy, které jsou proti sobě
celními šraňky uzavřeny, oč by teprve mohla
nabýti života myšlenka, že Češi a Něme
musejí spolu hospodářsky i poli
ticky žíti pospolitě v této vlasti.
jejíž národnosti nejsou odděleny žádnou
celní hranicí !« —
Tak volá člänkář »Boliemie« dne 5
září 1908, po všem tom svém tolikale-
tém dychtění a horování po nej
důkladnější a nejůplnější poli
tické a kulturní rozluce obou
národů, po nejráznějším rozdě-
lení Čech — za které počne znovu bo-
jovat, jakmile zahájen bude český sněm
Němec
Čech
Čechy
Bohemia
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Černovců, 3. září. (Židovská po
rada jazyková) V Černoveích v Buko-
vině koná se židovská porada za tím účelem,
aby chaldejsko-německá jazyková směs, která
tvoří židovský žargon, byla vypracována na po-
řádný literaturný jazyk. Dr. Birnbsum mluvii
mezi jiným: »Již tomu několik desltek let, co
se mnozí z nás touto otázkou zabývají. Z po-
čátku myšlenka ta budila smích u Židů sa-
mých. Inteligence židovská, příznivá myšlenee
národní, přijímala ji od národností jiných, ale
své neměla a k vlastnímu národu židovskému
nechovala se s velkou daskou. Nepochopovala.
že národní inteligence netoliko musí býti s ná-
rodem svázána srdcem, nýbrž musi také s ním
žit, dýchati s nim v télěž kulturné sféře a svů
duchovný život musí čerpati z duše národa.
Nechtěla rozuměti, že mluviti jiným jazykem
než národ, znamená jej opustit. Ale znenáhla
vyrostlo nové pokolení, které již ukázalo více
porozumění pro řeč lidu židovského a začala
se rozvíjeti také židovská literatu a. Nyníje
zapotřebí vypracovati pravidla tohoto nového
spisovného jazyka, dáti mu pravopis, mluvnici,
skladbu, aby byl uznán za zvláštní mluvul«
Slovanům tato snaha Židů zajisté bude
sympatieká, jen ti, kteří doufali v asimilaci
Židů, musejí se příznati ke svému bludu.
Z Krakova, 5. září. (Polský tis k o
železněm kartelu.) Polské listy v Haliči
vytrvale přiznávají Čechům barvu. »G 1 o
Narodu« pravi, že je Uřeba, aby i Polági
dali p. Kestrankovi a jeho adjutantům na pa-
mětnou. Poláci jsou nejlepšími odběrateli želez-
ných huti slezských a závodů vítkovických, jez
provozují germanisaci způsobem přímo hakati-
stickým. Nezmění-li se to, Polácí budou musi
proti kartelu užiti týchž argumentů jako v Praze.
doktor
Birnbsum
Žid
Čecho
Polák
Černovec
Buka
Krakov
Halič
Praha
G 1
12
article
»Dziennik Polski« (Lvov) nazývá
železný kartel »nejhnusnějším zjevem v hospo-
dářském životě Rakouska«. List připomíná, že
Poláci na říšské radě již se proti karlelu ozvali,
avšak Kestranek byl zachován a odtud začal
ještě víc a drzeji terrorisovati celé Rakousko-
Rozumí se, že Češí převezmou nyní na řišské
radě part Poláků proti železnému kartelua
budou od nich horlivě podporováni.
Z Rěky, 4. září. (Sjezd chorvat
ských Sokolů.) V Šušaku nad Rěkou
konati se bude od 5. do 10. září sjezd chor
vatských Sokolů. Uherský ministr nařídil, aby
vlaky, kterými Sokolové pojedou, nedojely do
Rěky, nýbrž zastavily na šušackém boulevardu
u tržatských schodů, aby Sokolové mohli se
odebrati přímo do Šušaku. Ministr vnitra pak
nařídil, aby záhřebské velitelství vypravilo do
Rěky 300 mužů pěchoty. Úkolem vojska bude
podporovati rěskou policii, aby rěčtí italianissi-
mové byli drženi na uzdě a nemohli S koly
přepadnouti.
Dziennik Polski
Polák
Češit
Sokol
Lvov
Rakousko
Šušako
Sokol
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 5. září
Praha
15
article
Bosna a Hercegovina.
Ministr Burian po audienci v Islu, o ní
prohlásil, že neměla zvláštního významu, jed
do Sarajeva, odkudž podnikne cestu po obou
okupovaných zemích, aby vyslechl přání
smýšlení národa.
»Srbská Rěč« věnuje mu článek, v němž
nejorvé povídá, s jakými nadějemi okupovaný
lid k němu vzhlížel, když před pěti lety s
uvázal v úřad společného ministra financí a tím
ve správu Bosny a Hercegoviny. Ale kolem
Buriana zůstali oni staří lidé, s nimiž jeho
předchůdce Kallay dosáhl, že Bosna a Hercego-
vina jsou pod rakouskou správou svrchovaně
nespokojeny. Tito lidé, mezi nimi na prvém
místě baron Kulscbera — prý pokřtěný. Žid,
vychovaný v jezovitském gymnasiu — Buriana
opanovali a zmařli všechny naděje v něj-
Baron Burian — píše list — ještě s
zasazuje, aby okupovaným zemím dostalo s
pokrokových zákonů a vláda sarajevská muse
o jich návrzích honem pracovati. Ale ve
Vldni je mění v duchu reakce. .
Nás ta pyramida reforem nemůže již uspokojiti.
Nás nemohou dnes uspokojiti ani okresní, ani
krajské skupštiny, neboť to jsou pouze palli-
tivné prostředky. Chceme ústavnost úplnou.
úslavnost parlamentárnou, svobodomyslnou.
Totě naše slovo na uvitanou ministru. Kdyby
však našich přání jak obyčejně nebylo dbáno
prohlašujeme, že národ náš sám s neoblomnou
silou se zasadí o vybudování ústavnosti, nelekaje
se ničeho a připraven na všechny oběti.«
Poslední věta vytištěna tučné.
Burian
Kallay
Bosna
Kulscber
Žid
Baron Burian
Bosna a Hercegovina
Islo
Sarajevo
16
article
Delegace pařížské městské rady
v Praze.
Delegace pařížské městské rady
v Praze.
Zástupeové města Paříže, hosté ve zdecl
slovanské Prahy vždy vílaní a drazí, jsou slře-
dem všeobecné pozornosti! Nejen kruhy, jim
připadá úkol hoslitele, ale i nejširší vrstvy oby-
vatel našeho města radostně zdravl delegaci pa
tižskou, vyhledávaji její členy a přinášejí jim
vstříe srdečnou upřímnost, jakou dosavadní
styky česko francouzské vždy provázely.
V oboustranných projevech, jak vyzněly
včerejšího dne při přiležitoslech, o nichž dále
řeč, nezvoní již pouhé zdvořilůstky, ale ozý
vají se závažné hlasy, toužicí po realisování
dávno pronášených ideí. K slovanskému sjezde
pojí se touto návštévou francou zskou skvěl;
Déjeuner na počest fraucouzských
sbějee hostů
pořádáno bylo včera pěčí městské rady pražské
ve smichovské restauraci p. Filipa na výsta v išti
pendant.
Filip
Praha
Paříž
18
article
Přítomni byli delegáti města Paříže pp. Adolí
Chérioux, M. Tantet, Menard, Fleu-
rot, Peuch, Oudin, Jourdain- Ba-
dini, Gay a Weiss, dále zástupeové měst-
ské rady pražské pp. starosta dr. K. Groš, ná-
městek J. Jirousek, členové vílacího výboru
městské rady pp. Schrötter, dr. Jeřábek, Vojtl.
dr. Vlček, dr. Podlipný, Březnovský, Hubáček.
Horites, Pasovský a dr. Šupich, za výstavní vý-
bor president p. L. Bondy, Vaníček a sekretát
Hlaváček, francouzský konsul Colomiés, vice-
konsul Luceiardi, předseda Společnosti Národ-
ního divadla A. Šimáček, prof. Hantych, mag
rada Dorůvka a zástupcové českého denního
tisku.
Po vyčerpání pořádku menu prosloven
řeči, v nichž důrazně akcentováno přátelsiví
česko franeouzské.
Pan starosta měst pražských dr. Karel
Groš takto promluvil: „Velectění pánovéa
drazí soudruzi! Královské hlavní město Praha
jest šťastno, že hostí ve svém středu zástupee
města, jež jest ctěno celým světem a milováno
všude tam, kde vnitřní a hlubok, význam se
připáná ke slovům „volnost, rovnost, bratrství.
M Tantet
Oudin
Jourdain
Weiss
doktor
K Groš
J Jirousek
Jeřábek
Vojtl
Vlček
Podlipná
Březnovská
Hubáček
Horites
Pasovský
Šupich
L Bond
Vaníček
Hlaváček
Colomiés
A Šimáček
profesor
Hantych
Groš
Paříž
Menard
Fleu
Praha
Adolit Chérioux
městský rada page
společnost národ
ní divadlo
rada Dorůvka
19
article
Na to pokračuje francouzsky: „Pane presídente
Drahý soudruhu! Páni delegáti! Drazí přátelé
Obyvatelstvo král. hlav. města Prahy jest pře-
šťastno, vidoue na půdě našeho království re-
presentanty onoho slavného města, jež se na-
zývá Paříž, které náleží Evropě a odkud vzešly
všechny rozmachy ducha 19. století. Vaše při-
tomnost, pp. delegáti města Paříže, skvěle vy-
vreloluje význam slavností při naší jubilejní vý-
stavě a všude v Praze budí veliké nadšení a
nezměrnou radost. Dnes, drazí přátelé, pozdra-
vuji vás při skromné snídani, kterou jsme si
dovolili vám nabidnouti při vaší návštěvě vý-
stavy, ponechávajíce si potěšení a čest jinde
vás pozdraviti oficiálně, neboť ani při tomto
skromném setkání nemohu si odepříti radost
toho prohlášení, jímž vám musím řici, jak jsme
šťastni, vidouce vás ve svém středu a jak jsme
hrdi na přátelské s vámi spojení, jež opětně
upovněno a manifestováno jest vaší noveu ná-
vštěvou v Praze. Přišli jste mezi svoje přátele,
mezi Čochy a náš národ vás považuje za nej-
lepší svoje přášele. Dovoluji si připiti vám přá-
telsky jménem svým a jménem všech svých ko-
legů, volaje „at žije naše přátelstvi!“ („Vive
la France!“ „Na zdar 1“)
Vůdce výpravy francouzské pan Chériou
odpověděl: „Vaše pocity přátelství a upřím-
nost jsou nám již dlouho známy. Vzpomínám
jen výbuchu opravdového nadšení a zvláštní
pozoruosti, kterou jsme od včerejška zahrneváni.
Čocha
Chéria
Praha
Paříž
Evropa
Creative le Franca
20
article
Přátelstvím, které nám osvěděujote, jsme čím
dále tím více překvapeni. Jak se máme vám
za to odvděčit? Nemůžeme jinak, než že vás
presime, abyste nám poskytli příležitost, při-
jmouti vás v Paříži, podotýkám však, že my to
tak nedovedeme, jako vy, ač se o to přičiníme.
Konči přípitkem městu Praze, městské radě,
roztomilému a sympatickému starostovi dru.
Grošovi a našemu nerozlučnému přá-
telství. (Illučná pochvala.)
Jménem výkonného výboru jubilejní vý-
stavy pravil p. Al. Vaníček (francouzsky): „Vý-
konný výbor dovede zajisté oceniti tu čest, která
jemu prokázána návšťěvou pařížské municipa-
lity. Pánové, až prohlédnou naši výstavu, se-
znají, že sympatie, které přinášejí českému lidu,
nepřinášejí národu nehodnému sympatií, nebot
národ česk, touto svojí prací dokázal, že jest
Groš
Vaníček
Paříž
Praha
jubilejní vý
21
article
FEUILLETON
FEUILLETON
v Praze, 5. září.
6— (Kronika.) O prázdninách za po-
tulky alpským krajem ani druhého dne ještě se
nepolkat s krajanem? Dnes už málem víře ne-
podobno! Kult bílé protěže za posledních dese
roků velmi se rozmohl po českém kraji! Záslu-
hou našeho čilého Č. O S. A. D. valem při-
bývá veselých poutníků, kteří rok za rokem, ke
sklonu července »dlouhou v ruce hůl a v bedře
horský vak« spěchají za bránu!
— Kde pak asi potkáme první krajany
byla laké letos první vaše starost, když jsle
v alpském údoli opouštěli železniční stanici.
Však bylo tentokrát jako učarováno ! Už jste
měli za sebou několik denních pochodů, už byla
za vámi Spluga, už několik jezer jihoalpských,
už jste byli nazpálek Golthardem a již opět
v boku pásma hornobernských ledoveů: však
po krajanech dosud ani slopy ! Ani v promenád
ním ruchu vyhlášených středisek švýcarských
nikde, jak už bývá, známý zvuk zalehlý odkudsi
znenadání vás nepřiměl, ohlédnouti se.
Golthard
Praha
22
article
— Což lelos k vůli výstavě zůstalo snad
všecko doma? Anebo snad — div divoucí ! —-
možno už slaviti u nás triumf úsilí národně orga-
nisačního a podařilo se konečně, ovládnouti do-
konale a soustředit účelně český ruch výletnický
do nedávna tak bezhlavě rozptýlený? Anebo
snad turistická abstinence týká se právě je-
nom — Švýearska ? . ..
Poslední domněnka nezní tak absurdně, jak
byste v první chvili řekli. Vskutku jste si ten-
tokráte odnášeli dojem, jakoby proslulého cizi-
neckého ruchu ve Švýcarech vůbec bylo nějak
ubylo. Netrčeli jsle v jediném koutě! Vystřidili
jste pěknou řádku horských míst, stanic turistů.
silnie, přechodů, průsmyků a lemen, strávili chvile
i noci odpočinku v útulnách velkých i malých,
v prostých hospodách u cesty i velikých hote-
lech lázeňských, doba návštévy byla na vrcholi.
ale všude týž dojem. Nikde vás nevitalo známé,
jindy tolik mrzuté:
— Omluvte, pánové, ale u nás vše obsa
zeno! Račte, snad — naproti!
Naopak, všude z daleka, takrka hltavě roz-
přažená náruč k objeti hosta, u skvěle přistro
jených table d'hotů nápadná řídkost, málem
byste neřekli prázdnota a kličové tabule v ložích
23
article
portýrů až nápadně od křídy — čisté! A venku
vesele cinkolající poštovní dvoupatrové trojspřeže.
tolik příznačné pro bílé zákruty a smělé švihule
švýcarských horských silnic, povoznické speciality
jindy jen jen třepetající pestrotou cestovníeh
úborů, letos sotva jen ledabylo zabrány, tu ně-
jakým kloboukem a závojem mladšího »párku«
napřed nebo v zadu, nějakým starším párkem
snad uprostřed »vyplněny«, ne-li dokonce zcela
nahlucho prachem cesty kobrtajícíl
Co to?
Dostoupila snad průmyslnost světoznámého
švýcarského pohostinství už takového stupně, že
začíná přílivu návštěvy zřejmo — překážet?
Teprv někde pátého či šestého dne výpravy
cestou k Furce, v Oberwaldu, v hostinci »u Po-
šty« ohlašoval u večeře náš cestovní mar-
šálek:
— Venku na terase jsou nějací krajané ! .
Pán, dvě dámy! A ráno u snídaně, př
obvyklém »café complet« (káva, houska, máslo
med, závar) věděli jste už všecko. Jsou prý někde
od Heřmanova Městce, táhnou do Chamounixu
ve stíny Mont Blancu! Šťastnou cestul
A ještě krajanl
Na závitech silnice vzhůru k Furce vás
dohonil. Mužiček s velikým nákladem kartáční
ckého zboží na cestách.
— Bon jour, míssieurs! . . d
— Na zdar ! .
— A voni rozumijó po slovensku ? . ..
Byl z Illavy v trenčanské stolici. Ale usedl
v Neufchafelu. Je jich několik soudruhů společ
níků. Maji sklad v městě a zboží berou z to-
várny v Solothurnu. V letě cestují za obchodem,
v zímě maji co dělat »ve sklepě«. Dobře se ji
daři. Až budou mit dost, vráti se domů.
Potřásli jste statečnému Slovákovi ruku
Na zdar! A — nedejme se
Slovák
Oberwald
Heřmanův Městec
Maja
Solothurn
Mont Blanc
24
article
Za hovoru s nahodilým krajanem leželn
snadě idejný rozpor.
— Jakže? Horovat pro ideu Slovanstva
krásné chvile letní prázdně trávit zde, mezi sku
pinou Berninskou a velkým Bernhardem?
— Právě prolo
— Jak to
— Kdo pak praví, že zde není — starí
půda slovanská?
— A kdo praví — že je ? . ..
A vskulku, povězte vzdělanému Švýcaru, kte
rak že o dávnověku jeho vlasti chováte si v re
servě nějaký podobný názor, vyvali na vás oči.
Nikdy nic podobného neslyšel. Némecká věda nie
o tom nepovídá, francouzská teprv ne. A věda
slovanská ? O té zas nevědí na západě. Ví-li ona
něco o těch věcech či noví? Aspoň slýchat nie
není!
A přece už Šafařík upozorňoval:
— Obyvatelé rodanského údoli mluví prý
nějakým nářečím, které je přibuzno slovančině .
A Kollár prohlašoval úkolem » budoucíeh
vědeckých ústavů slavakých«: vyšelřiti a spra-
covati plný rozsah látky sem spadající, poně-
vadž na to neslačí obmezené sily jedince.
Dosud jste nic nezaslechli, že by naše
Akademie nebo jiný vědecký ústav byly vyslaly
povolané sily do Oelzthalu nebo Grebenského
údolí v Tyrolsku, do Engadinu a rodanského
údolí ve Švýearech, aby tam studovaly nářeči
tamějších domorodeů a zkoumaly jeho vztahya
poměr ke slovančině! Naše ústavy, zdá se, ne-
mají zatím potřebného času nebo chuti nebo
smyslu pro idejný odkaz velikých předborníko
Tím lépe pro turistu zaujatého ideou ! Ci
se tu aspoň na panenské půdě, dosud netknuté
rýčem řemeslného přezvědu! A to má svůj pů-
vab, bloudit tak mezi spoustami nejzajímavější
látky, dosud neopstřené vignetami třídivého sou
pisu, důmyslnými značkami praktické snahy roz-
poznávací.
Bernhard
Šafařík
Kollár
Tyrolsko
Engadin
Grebenský údolí
25
article
— Jakými že spoustami látky?
— Třeba jen spoustami názvů mistopisnýeh
— A švýcarská jména místopisná že b
měla slovanský — názvuk?
— Zrovna — kriklavýl
— A snad i jména zde, v okoli, kde jsm-
se právě vešli? Nenapadlo mi nic
— Zde a — všude jinde po celé oblasti
Třeba jen otevřít oko a sluch
A co se dokladů týče, věru nejste v ne-
snázích. Šlapete snad právě podél břehu mla
dého Rýna vzhůru od Thusisu ku průsmyku
Splužskému
Proslulá Via Mala
Cesta, z nejsmělaji slavěných alpským
oblastmi! Nějakým rozmarem mocností praži
velných rozstoupily se tu skály velehorstva stemou
čarou od paty do výše na tisíce metrů. A štěr-
binou olbří, místy kolmými plochami léměř n
dosah ruky zůzenou, tísní se hluboko dole.
Mala
26
article
vztekají se a soptí rozčertěné vlny mladého ve-
letoku. Kolmá skála pod tebou i naproti! Pre
hnuv se přes kamenné zábradli ce dly, sotva
stačiš dohlédnout zelenavé plochy burácivého
vodstva!
— Trefný název! Vis Mala! Zlá cesta
Okolní dialekt je sice německý, ale patrně ná-
zev ještě zachován z doby — římnského panství
Staři uměli dávat dobrá jměna!... pochvaluje
si rozvázlivý tarista.
Mýlka ! Custa je —- nová. Rakou ská vládaj
slavěla teprve v letech třicátých minulého věku.
A dříve, dokud nebyla zná na techinika třaska-
vin, nebylo vůbec ani pomýšlení, věsti cestu ro-
vnou bokem skal a kolmo nad jekem a vzte-
kem rozzuřeného vodstva. Stará cesta vzhůre
nevedla ludy, ale velikou oklikou odlud vedlej
ším údolim. Tedy ani via »bona« ani via
»mala«, vůbec žádná »via«, žádná cesta ludy
nevedla, prostě nemohla vésti. Ale čertovu štér-
binu, kudy mladý Rýn neskroceným silám svého
živlu vymlel násilnou cestu, měla přes to
dávno staré svoje jméno v lidu! Skutečná —
vejmola, jenom přizpůsobena tvarem, jako
v tistci podobných případech, chápavosti pozděj
ších zeměpiseů ! (via mala)
— Čírá nahodilost zvukové podoby ! Pa
vodní obyvatelé thusiského kraje přec nemlu-
vili — česky? Je to k smíchu ! . . .
Malo
27
article
Směšno, věrul
Je-li však toho druhu »nahodilosti« ve
švýcarském místopise, ne pět, ne desel, ale na
sta, a vůbec nespočst? Co pak? Smí-li paks
zrakom naschvál zavřeným přecházet kolem
někdo, komu povinnost už z povolání ukládá
co je nápadno — vysvěllovat?
A je-li to úkol či nic nějské — vědy ?
Však ty rozpaky návšlévné!
Do Svýcar jezdí už cizinci pomalu druhé
stoleti. Přijmy z návštěvy tvoří dávno hlavní
položku v rozpočtu země. Když cestoval Švý-
enrskem Goethe, liboval si, jak všude u dvéří
úhledných hostinců vílal prý hosla vlídný úsměv
domácího pána. Dnes průmysl hostinský do-
veden vskutku na vrehol. Pana hostinského
s úsměvem na rtech ani neuhlídáš, za to pů-
sobí dokonale vzorný — aparál. Všecko je zde
zprůmyslněno, zmechanisováno, citová stránka
zmizela. Host se vidi na všech stranách bý
pouhým předmětem nejdůmyslnější obchodní vy-
počitavosti. Všude nejvybranější pozornost, stu-
dená, najisto jdoucí, všude vidět ruku vzlaženou
směrem cizincovy tobolky, všude eflit dotek
prstů neodbytně pracujících, aby vzácné obět
co nešietrněji, ale bezpečně stáhli přes hlavu
kůzíčku
Všecko tu obráceno v hodnotu hospodář-
skou, všecko je zúrokovaný kapitál ! Pamálnosti
bohaté přírody slpiké, skvělě vyblídky, průzory,
kulisy horské, temena velikánů, břahy jezer,
srázy skal a propastí ledloveů, vše zužitkováno,
obchodně vykořislěno ! Všude opatřeno všemožná
pohodli! Mlujete-li komfort a pohodli, lož
vzhůru do Švýcar! A většina vskulku miluje
komfort a pohodlil
Přijem
Goethe
28
article
Měli jste zamířeno na Eggishorn ve sku-
pině Panny. S hranice balvanů na temnení je
tu velkolepý rozhled do mrtvého svěla okolní-h
ledoveů Málo set metrů pod temenem velký
hotel! Jako na Rigi nebo na Pilátu! Verandy,
zreadlové jídelny, billardové slně, bohaté upra
vené kuřárny a čítárny! Přejete si malou pře-
snídávku na posilněnou před výstupem? S bo-
hatým přiboreri pro tři osoby — dvenáci franků
Není konečné ani tak tuze přemrštěno, tady na
výšině, ke 3000 m do oblak! Za to už vás
čeká sloupačka dále vzhůru, mezi sněhem a dro-
linou skalní co nejpohodlněji upravená
Jesili ale také dole, na úpatí hor a po krají
proslých silnie, v každém koutku, kde se něco
kmitá v křoví a něco šustí, u každého jezírka
a každého vodopádku, u každé skalní dírya
zemské trhliny postavena ohrada a vzlýčen
známý červený praporec s tabulkou oznamující,
kolik se tu žádá centimů — vstupného, pak
vás už přechází trpělivost! Řeknete si, že tu
princip moderně národohospodářský dosáhl miry
rozvoje, jaká už se dovede důkladně — spro-
tiviti . . . Nebýt zájmu idejně vyššího, který
ukládá, překonat vzpouru osobních nálad, ne-
chali byste Švýcarsko Švýearskem a jde- li už
o tury horské, věnovali byste svoji chvili prázdně
raději horstvu domáeímu, slovanskému, našemu
Jezersku a Triglavsku, oblastem nádherného po-
žiku přirodního, kde dosud panuje volnost, kde
mezi člověkem a přírodou nenalažena ještě
žádná celní čára vyspělé na stupeň nejodpor-
nější národohospodářské — spekulace.
Pilát
Rigi
Švýcarsko