1
masthead
6. záři 1908. Číslo 246.
5
article
Poznámky výstavní.
Poznámky výstavní.
= Podle titulu své pořadatelky nemůže
býti Jubilejní výstava v Král. Oboře jiná, nežli
obchodní a průmyslová. Všechen její obsah
chtěl by se vydávati čisťě za užitkový. Není
však tomu tak. Ať chce nebo nechce, na všechny
její brány klepe umění a žádá si přístupu. Vedle
něho stojí zároveň ti, kteří se dovolávají preň
místa, neboť se jim zdá nepřirozené a protimy-
slné, aby všeliké věci užitku a hmotné potřeby
mohly a měly se obejiti beze zušlechťujícího
styku s uměním, a kde by po tomto přimo ne-
směli volati, mysli, že aspoň vkus, krasocitná
vhodnost a pěkná úměrnost každého výrobkua
uspořádání, mají všade vítané slovo. Obchodní
a živnostenská komora podle svého účelu nemá
ovšem s tak zvaným vysokým uměním co dělat.
Sochaři, maliři a architekti nejsou jejími členy
a jejich výtvory nenáležejí do sfery komorních
zájmů. Za to však táž komora zakládá musea
školy a kursy umělecko průmyslové, poněvadž
výroba průmyslová jejího obvodu má být zja-
kostněna a vyvyšována uměním. V pavilonu
komory zabírají ukázky a doklady télo její čin-
nosti a péče místo značné a zejmena dokumenty
občasných kursů technologického musea pře-
hledně a úpravně vystavené mohou právem plati
za honosně číslo. Čemu se tam uči knihaři, la
kýrnici, maliři, truhláři, to věru by se dobře
přimykalo ne li víc, tož aspoň stejně k umělecko-
průmyslovému jak k technologickému museu
Zůstáváť nám první už až příliš dlouho ústavem
vic akademickým nežli praktickým. Dosti o tou
zatím.
Král
živnostenský komora
6
article
Při výstavě jako celku, při pořizování pro
storu, do něhož by výstava byla vpravena, pro
zevní její šat, okázalý a lákavý, Komora ovšem
ihned se obrátila k tvořivěmu umění. Architekti
promluvili první slovo a sochaře a malíře při-
brali si ku pomoci. Za sto let, co instituce vý-
stav podobných trvá, vyvinula se technická její
stránka znamenitě. Dobré i špatné zkušenosti
nahromadily se v Evropě a Americe do nesmirnu
za heslem praktické účelnosti a honosivé ušlechti-
losti. Zcela přírozeně vyvinulo se zvláštní vý-
stavně-architektonické umění, architektura, která
na onom dvojím základě tvoří a počitá jak
s karakterem efemerní okázalosti, tak s povahou
a vyjadřovací schopností hmot a materiálu,
v nichž své ideje smí a má vtělovati. Archi-
tektura výstavní stala se mimověk architekturou
dekorativnou a kolbištěm, na němž fantasie
architektova může se pohybovati, ne, přímo lé-
tati, u volnosti a neomezenosti, jaké jinde skoro
vůbec nenalezá. Tvrditi, že naše architektura
výstavní této výstavy drží krok s mimočeskou
bylo by přimo pošedité: přece však nezůstala
touto naprosto nedotčena. Třeba porovnati po-
někud obě naše Jubilejní. Ano, je nutno po-
rovnávati je, neboť dletošní přece vyrostla z oně
před sedmnácti lety. Doba je dlouhá a pokrok
mohl být veliký. Nikterak se nedotk! Hlavního
paláce a je škoda, že naň nesáhla ruka opravná.
Evropa
Amerika
7
article
Ihned však si připamatovávám, že renovaee
uvnitř, v hlavní dvoraně, kde rozbili bez roz-
paku rozkošný pavilon Ohmanův a Kloučkův,
aby učiníl místo estradě na vrchol všední, ne-
slibovala by mnoho pro uměleckou nápravu
zavnějšku, který je právě lám nešťaslný, kde
inženýr přestává a architekt začíná. Ještě stojí
ze staré Jubilejní několik pavilonů a restaurací,
vyvolávajíce vzpomínky na mnohé zbořené sou-
druhy, Nejnápadnější a nejokázalejší byly přece
— jak víte — vlastně monumentální architek-
tury. Ne výstavní. Poměry, hlavní útvarý, srchi-
tektonické a dekorativní články, vše žilo a
tylo z palácově architektury renesance; jenom
že místo v kameni a kovu, v prknech, štuku,
plátně a imitujíeím malování. Forma byla ne-
pravá a materiál její falešný. Letos mnobý
arehitekt projekloval a provedl vskulku pavilony,
budovy zvláštního výstavního umění, dal jim
vzhled lehkého dekorativného útvaru a »přiznal
barvu« i v materiálu. Vidíte, že všechno horlení
v tomto směru přece jen nebylo marné, Hřeba
že tu ještě se některý archilekt namahal díe
věnou konstrukci vésti v liniích železa a s ce
mentovou hmotou, nevěděl si jiné rady, nežli j
vlačiti do forem nejkonvencionálnějši architektury
tesaného kamene.
Ohmanův
Kloučkův
8
article
Přední čásť výstaviště podržela v celku
prvotní disposici. Její jednoduchost, prostá přo-
hlednost a rozměrovost uehrání ji ještě asi n
dlouho. Areiť její budovový rámec je už méně
šťastným právě tam, kde chtěl býti novým
Wiehlova jednolitost byla poručena přestavbou
pavilonu města Prahy skoro ochotnického
vkusu v architektuře i plastikách průčeli. Nase
město nemá v tom štěstí: jeho bývalý pavilon
byl jenom lupenkovou řezbou ve velikých roz-
měrech. Zadní, větší dil výstaviště v rozvrhu
R. Kříženeckého, v půdorysné figuraci hlavních
tratí a budov za to vykazuje pěkný, velký rys.
Jde o město, kde místo ulic probíhají cestya
na místě bloků stojí jsolované budovy. Jde také
o město aspoň občas velmi lidnaté, jehož oby-
vatelstvo, ve stálém pohybu, žije zvědavostia
požitku. Je třeba velkých, pěkných a jasných
komunikaci, oživení a vroubení jich budovami,
jiehž rozměry sáhají od nevelké boudy až po
rozlehlost nádražního paláce; je třeba sestrojiti
shromažďovací náměsti a při tom vždy třebs
dbáti průhledů a prospektů, malebnosti a pře
kvapujíeích pohledů. Půdorysové linie, jejich
chod a směr, polohy a rozlohy prostranství
odůraznění velkých os je beze sporu nejlepší čásl
generálního projektu výstaviště. Ve skutečnosti
arci leccos vypadlo jinak nežli na papíře tam,
kde rozhodoval více některý výstavní výbor.
nežli projektující a řídicí archilekt. Dolení ná-
městí, jež mělo býti novým pendantem k star-
šímu hořejšímu, utrpělo mnohou ránu: pavilon
zlatnický je těžká stavba, zadní hemieykl
vroubí stavby stejně těžkopádné a přepjaté
přece jsou tyto ze dřeva a onen z cémentu.
Wiehlův
R Kříženecký
Praha
výstaviště
9
article
Byly jim dány dobré siluety, ale na výplně ob
rysů nedostalo se fantasíe. Oba velké pavilony
po stranách, nízké a podélně, pavilon měst ne-
daleko a odborných škol přiznávají dřevoz
materiál a provisornost stavby, a těží, arciť s růz
ným štěstím, z těchto momentů podobně jako
v segmentovém vnitřku pavilonu obchodu i prostá
nahá trámová konstrukce, zvláště krovu, vyvi-
nuje dekorativní účin větší nežli mnohé malo-
vání a štukatury. A zevně? Nízký protáhlý pa-
vilon školství v hlavním tělese vůbec nedbá ni
čeho; je okázale chudý. Průčelný vslup, po-
dobně jako obě čela pavilonu obchodu tvoří je-
dinou jeho dekoraci, obmyslně jednoduchou na
střídání a kontrastu hladkých velkých ploch s ně-
kolika menšími, rovněž však jednoduchými tvary
podporovými založené. Jiné (grafický, požívatin
měst) člení a drobní průčeli ve všech směrech
nastavují linie i vysoko nad ně, poněkud mali-
cherně, kdežto budova koncertní síně s krásným
prostorem sálu uvnitř, stojí na polu opačném
operuje jen s velikými a co nejjednoduššími
články, poměry a vážnou polychromif. Její autor
zcela nápadně odráží se ode všech ostatních,
nikoho nevyjímaje, tímto smyslem pro shrnutí
uskrovnění, jež má v důsledku zhutnění sil eko-
nomicky rozložených.
Z toho všeho a mnoho jiného nezůstane za
krátko kámen na kameni — chci říci: dřevo
na dřevě. Jenom dvě budovy zbudou: pavilon
města Prahy a strojnictví. První se stane de-
pendenci dvou musel: městského a zemského,
druhý určen pro oběasné výstavy. Proto měla
jim býti věnována jiná péče nežli se stalo. Mi-
ním uměleckou. Strojovna jistě nerozřešila
ústrojné sloučení tvarů stavebních s inženýrskými,
železa a kamene, skutečného neb imitovaného.
Praha
10
article
Prostá účelnost, jednoduchá smělost vnitřního
sestrojení a lineamentu ničím nepromlouvá v
průčeli věžovitém a nadbytečně roziřepeném
v množství kamenových vyčnívek a ozdůbek.
Arehitekt a inženýr stojí tu jen vedle seba, ja-
koby jeden druhému vůbec nerozuměl. Tento
vytváří prostory velké, vzdušné s elegancí, jakou
důmyslný a jistotný konstruktér dnes miluje, ale
onen staví před to těžce skládanou a seslavo-
vanou dekorační škrabošku. Škraboškou, třeba
že v jiném smyslu, jest obnovená arebilektura
zevnějšku pavilonu Prahy. Hromadění, seslavo-
vání a zároveň třepení hmot. Barok, toť se roz-
umí, poněvadž nyní platí za pravý historický
sloh Prahy. A jestliže si po čase poněkud při-
vyknete těmto kopulím a kopulkám, štítům
kartuším, piliřům a pilastrům, vytrhnou vás
z otupení relicfy a sochy, mezi nimi a na nich,
a necheeto-li odejít s pocilem velké nespokoje-
nosti, musíte zajit za budovu, do roztomilé per-
goly, s pěknou fgurální fontanou uprostřed, jichž
je věru škoda na tomto zastrčeném místě.
K. B. M.
Praha
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Vpád sezony.
Po několika mrtvých nedělich takřka z čisla
jasna, bez ohlášení se přívalil nejživější ruch a sou-
středil se všechen na dnešní neděli, ač nebylo lelos
o prázdné neděle nouze.
Terminy včasně oznámené byly zapomenuty
neba igněrovány a někotikráte znovu a znovu ob-
sazeny. Tak máme šťastně dnes tento pestrý pořad
sportovní:
uuuunu
12
title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
13
article
NOLFZSCHLE
NOLFZSCHLE
uun
100 km závod o mistrovství ze m
koruny české, jehož start jest o 7. hod. ranní
na 5 km za Hloubělínem.
Schůze delegátů do všesportovní organisaee
o 10. hod. dop. v kavárně u Karja IV.
Turuaj ve prospěch národních jednot obran
ných, jenž začíná o 1/4 na 2. hodinu a polrvá do
1/27. hod. večerní na Letně.
III. národní závody střelecké Če
ského svazu střeleckého na Václavce.
všeobečná ake.
společnost pr
Pojišfování
naproti „Národnímu divadlu“
Pojlšťuje ve všech možných kombtnacích za pevnou premil.
ský svaz
pr Pojišfování
národní divadlo
km
15
article
= Žádejte prospekt. =
Národní závody athletické v Kolině
n. Labem.
Výběr — jak vidno — velký.
ba obáváme se
že na počet našeho obecenstva příliš velký. I v ton
by mohla platně působiti příšti všesportovní orga
nisace, aby sport neutloukal sport, ale jednotlivá
jeho odvětví se náležitě podporovala.
17
article
Prahu-lI., Štěpánská ul. č. 629 Zal6ženo 1847
Prahu-lI., Štěpánská ul. č. 629 Zal6ženo 1847
Z oyklistského ruchu-
** 100kilometrové mistrovství zem
koruny českě, Prvním bodem programu na oslavu
25letého trvání Č. Ú. J. V. jest distanční jubilejní zá-
vod na 100 kilometrů o mistrovství zemí koruny če
ské. Závod ten koná se již tuto neděli dne 6. záií
na trali Pralin-Poděbrady-Kolin-Praha. Start o 7 hod.
ráno na 5 km. za Hloubětínem. Cil u Hrdlořez na
km. 8.86. Slartují: Golombtovský (K. Č. V. Žižkov)
Štámek Václav (Malá strana), Knobloch Frant., Petr
žilka Robert, Jano šek II. (Č. K. V. Vinohrady), Hof-
man Jar., Vyšata Josef, Sojka Frant. (dělnický klak
»V před«), Kleček Josef (»Blesk« Videň), Kubrycht B.
Kimta Emil, Richter Rudolf (Č. K. S. Karlín 1885)
Svoboda Václav (Nusle), Vacha! Josef (K. C. »Čechie«)
Rameš (Melník), Pecka Frant., Turš Gustav, Marek zd
(C. S. K. Vyšehrad 1907.
** Bicyklepolo v Německu. Veliký
turnaj v irském bicyklepolu vypisuje lipský Sport
nyní i mnichovská výstava, Tento tornaj jest sta-
noven na 13. září, hraje se ve 3 třidách (1. mužstva,
která už dobyla prvé ceny. 2. la, která vůbec nějaké
ceny dobyla a 3. mužstva, jež dosud nevyhrala
žádné ceny). Pro první třídu určeno čestných cen za
4 0, druhou za 250 a třetí za 150 marek. Vklad za
mužstvo (4 muži s 1 nahradníkem) jest 20 marek.
K Č
Štámek
Knobloch
František
Petr
Robert
Josef
Sojka
Kleček
Emil
Richter
Svoboda
Vach
Rameš
Melník
Peck
Turš
zd
S K
Praha
štěpánský ulice
Zala
Poděbrady
Kolin
Hloubětín
Hrdlořezy
Žižkov
Hof
Karlín
Nusle
Německo
Pralin
Kubrycht B
Čechie
km
Golombtovský
Jana šek II
Vyšehrad
18
article
Athletika a sportovní hry.
** Turnaj ve prospěch národních
obranných jeduot dnes na letenských hřištích
pořádaný bude, jak už z veřejného rozvrhu patrno,
nejrozsahlejším podnikem footballovým u nása
pravděpodobně ve svém oboru rekordem i v Evropě
Myšlenka jeho není nová, neboť už před léty uspo-
řádaly »Sport a Hry« podobný turnaj 11čienných
mužstev ve prospěch Národní jednoty pošumavské
s pronikavým úspěchem. Okolnost tato však ne-
umenšuje zajímavostí dnešního turnaje, ba naopak
ji jen zvyšuje. Poskytujeť příležitost změřiti pokrok,
který česká kopaná po stránce organisační od doby
prvého turnaje učinila. Nepochybujeme, že pokrok
jest a velmi značný. Turnaj sam dá popud k roz-
vinutí obrazu, jenž vznikne pestrostí a živost
barev i velikolěpými svými rozměry. To samo o sobě
doporučuje návštěvu, i kdyby nebylo účelu všem
českým srdeím drahého.
* Z Č. A. A. U. Poněvadž S. K. Klatovy vsloupi
do Č. A. A. U., povoluje tato (na telegrafickou při-
blášku S. K. Klatovy) pořádání lehkoathl. závodů.
K. Opatrný, místopředseda, F. Fryml, jednatel.
** Závod kolem Francie dělá školu
V Belgii uspořádán letos už po třetí závod „kolem
Belgie“. 18. října začne v Palermu závod kolem
Sicilie, na příští rok připravuje milánská Gazzelte
dello Sport závod kolom Italie.
K Klatův
K Opatrná
F Fryml
Evropa
Č . A . A
Č . A . A . U
Klatovy
Francie
Belgie
Palermo
Sicílie
Italia
19
article
MERCEDĚS
MERCEDĚS
vítěz
Grand Prix 1908.
rsdndodleon
„AVO-PALACE Halphen spol., spol. ! k.o,
ve Vidní, 1, Augustinerstrasse 8, telefon č. 10625.
ssbeá Dilna pro správky: asadio
Vídeň, II, Engerthstrasse 202, telefon č. 12707
Garáž: Videš, IX., Schlickgasse 3, telefon č. 15337
1550
Automobilism.
** Silniční problém jest vlastně těži
štěm automobilového. Tomu bylo správně poroz
uméno ve Francii, jak o tom svědčí nejen spousl
článků časopiseckých a kongres pro úpravu silnic na
říjen do Paříže z popudu ministra veřejných prací
Barthoua svolaný, nýbrž i čin, kterým francouzská
vláda daleko předběhla všechny ostatní státy
V Tempsu se zabývá otázkou Fernand Mommeja
Skvělé francouzské silnice se ukázaly pro ohromný
Mommeja
Ava
Augustinerstrass
Vídeň
Schlickgass
Francie
Paříž
Grand Prix
Palace Halphen společenský
Videš
20
article
Otevřený, lehký omnibus pr
společenské jízdy
pro hotely, lázeňská a výletní mista atl.
21
article
Laurin Klement,
Laurin Klement,
1564
akc. spol-,
MI Boleslav. Sklad: Praha, Josefské nám
rozvoj dopravy v posledních deseti letech nedosla
tečné a všude začínaji pro vzrůstající poškození
zavdávati příčinu k stižnostem. Třeba uvážiti, že
v departementech Seine a Seine-et Oise stoupl počel
samochodů v lelech 1900—1907 ze 302 na 8630, ko
z 221 631 na 329.958 a počet motorových kolz malé.
neznámé číslice na 6564. Jak mohly cesty, které za-
loženy jen pro koňské potahy, odolati pekelnému
otáčení kol 350.000 strojů všeho druhu! Třeba pro-
věsti nutné změny. Dlouho kolísáno mezi dlážděním
spíše velkými než malými kameny a dlážděním n
betonu, pro které konečně rozhodnuto. Záhy má
7 z Paříže vycházejících velkých silnie v šíři 8
býti učiněno nově sjízdno tímto způsobem, na což
určeny skoro 4 milliony franků. Práce jsou už za
dány a mají býti provedeny do konce příštího roku.
Při novém dláždění bode klenuti silnice mnohem
menší než dosud, což jest ovšem důložito pro automo
bily.
Zakázky na sátzky pro vídeňské dosuihy se
Laurin
já Boleslav
Praha
Paříž
Sein
Seinet Oise
22
article
nejkulantněji vyrizují
23
article
J. Dobrin č spol.
Filiálka v Praze, Váctavské náměstí číslo 6.
Telefon 3525.
Kancelařské hodiny 8—2, 8—7
Vysvětlení co nejochotně
J Dobrin
Praha
Váctavský náměstí
24
article
Ostatně se spolehá na rozluštění všech přísluš
ných olázek, které se dolýkají všech zemí, na kon
gresu v říjno, k jehož pracím se hledí s velikým zá-
jmem. Z toho důvodu dosud také nepřijat zmíněný
způsob dláždění jako definitivní, nýbrž zvolen jen
prole, aby mohly býti rychle odčiněny nejnaléh-
vější nedostalky. — Tak si vedou ve Francii, kdežl
u nás, ač mnobde jsou poměry přímo asijské, se ne-
děje téměř pranie přes to, že neschází kompetent
ních hlasů o brzdivém vlivu špalných silnic právě
na ono odvětví automobilismu, které má přinésti
prospěch obecný, dopravu automobilními omnibusy.
Výmluvným dokladem našeho tvrzen
jest zoufalý stav silnic na autobus-
vých tratích pardubických, kde se nič
drahocenný vozový park na mizer
ných silnicích přes to, že ministr o-
chodu dr. Fiedler v článku ve »Frem-
denblattu« (v tomto listě citovaném
už dávno správně usoudil, že poštov n
linie autobusové jen tehdy mají na
ději na rentabilito, budouli s ilnic
dobré. A že v okresu holickém ne js olu.
řeklíjsme hned v nazejtí zaháje ní do-
pravy
15597
Fiedler
Francie
25
article
LANKASTERKY, světoznámé výrobky prv. řádn
dalekostřelné, na léta trvanlivé, ladného ze-
vnějšku, v mir. cenách doporučuje puškařská firma
Ladislav Švestka a spol., Praha, Václav. nám. 53.
Vlastní výroba. Úvěruhodným osobám mirně pla
tebni podminky. — Iilustrovaný cenník za 80 kal
15632
Střelectví-
** III. národní závody střelecké »C
ského svazu střeleckého« konají se již tuto
neděli 6. l. m. a následující dny sváteční a nedělní
měsíce září na Smíchově »na Václavce«. Závody vy-
kazují: 1. Závod o mistrovství města Prahy o pu
tovní pobár knížete dra. B. Schwarzenberga, 2. Pre-
bornictví Českého svazu střeleckého o putovní cenu
městského rady Fr. Thüringera na Smíchově. 3. Zá-
vod pětičlenných družstev o pohár bar. Fr. Ring
hoffera. 4. Matiční závod ve prospěch Ústřední Ma-
tici školské o cenu putovní, věnovanou Ústřední
Maticí školskou. Vklady po 1 K připadají Ústřední
Matici školské. Tento závod, který jest prvním pod-
nikem střeleckým toho druhu, bude zviášť okázale
zahájen za přitomnosti zástupce Ústř. Mat, škol. —
Mimo to se konají: 5. Volný olevřený kzůvod s pu-
škou. 6. Nový otevřený závod s bambitkou. 7. Závou
do terče kuželkového. Závody budou zahájeny v l
hod. odp. zejtra v neděli a bude se v nich pokračo-
vati v pondělí 7. a v úterý 8. t. m. Matiční závod
koná se do konce měsíce září každou neděli
svátek.
Švestka
Václav
B Schwarzenberg
František
Ring
Praha
Smíchov
Pre
Francie
Ma
C ský svaz
Český svaz
Mata
26
article
Pořadatelstvu letošních mezinárodních a národ-
ních závodů střeleckých »Českému svazu střelecké
mu« dostalo se další putovní ceny od Leop. Švam
berga z Častolovic.
Závodů se zúčastní z našich spolků střeleckých
Sbor svobodných střelců v Praze, Český klub stře
lecký v Praze, Střelecká společnost v Nymburce
Střelecký spolek v Pardubicích, Sbor svobodných
střelců v Roudnici, Spolek hradčanských střeiců
Národní jednota českých střelců na Smíchově, mime
jednotlivce, jichž kluby nejsou seskupený kolem
Svazo.
Předsednická schůze Svazu koná se dne 6. t.m
od 10 hod. dop.
Český svaz
Častolovice
Praha
Nymburk
Roudnice
Smíchov
Český klub stra
spolek v Pardubice
spolek hradčanský střeice
27
article
(Zasláno.)
Filosofie universitních profesorů
Masaryka a Drtiny.
V brožuře »Oko za oko« na 6. stránce
pan Masaryk svoje hlasování pro novou něme
ckou akademii v Praze takto hájí:
»Dokázali jsme německým šovinistům,ž
jsme k německým požadavkům, jsou-li opráv-
něné, spravedliví a budeme tudíž od Němo
žádati, aby se stejně chovali k oprávněným po
žadavkům našim.
Od opana. Masaryka dovídáme se, že po-
žadavek Němců jest »o právněnýs — avša
Srovanvké studentstvo akademi
výtvarných umění v Praze, znajíe
nejlépe poměry na akademii z vlastní zkuše-
nosti, ž asne nad troufalostr Wolfov
resoluce, která pro patnáct Něme
žádá zřízení nové nákladné akademie.
Také »Jednotta výtvarných uměle
v Praze« svým protestem v »Nár. Listech«,
19. července 1908 uveřejněným, »o p ráv-
něný« požadavek Némců zcela jinak posuznje
nežli si přejí pp. Masaryk a Drtina.
»Od českých poslanců« — prav
se v ohražení tom — »žádali jsme bo
za vrácení české školy české m
národu a nikoliv hlasování pro
německou školu. ..
S touto zvrácenou tsktikou a nedomyšleným
hlasováním nemůžeme souhlasiti, ať se stalo z
přodpokladů sebe krásnějších.«
V naši tíši má 9 milionů Němců 5 un
versit, tedy jednu universítu ani ne 2 milion
Němců.
Masaryk
Drtina
Němec
Praha
uno
28
article
Nás Čechů je 6 milionů — měli bychom
tedy miti ještě nejméně dvě univer-
sity, avšak páni. Němci nechtěj
připustit ani jednu,
Přes 20.000 českých dětí odná-
rodňuje se nám jenom v Čechá c
a ve Vldni půl milionu Čechů nem
ani jediné veřejné školy.
»Dokázali jsme. . .«
Mohli bychom se olázat pana Masaryka
kolikrát ještě máme prováděti
důkaz, že jsme k Němcům spra
vedli vaí?
Tak se nám zdá, že pro samé provádění
takových důkazů zapomeneme sami na sebe
že nám p. Masaryk doporučuje, a by-
chom Němce milovali více nežl
sami sebe. To by však již nebyla
láska křesťanská, kterou přece máme
milovati bližního jen jako sami sebe.
Již náš Havliček v »Národních Novi-
nách« dne 29. záři 1848 napsaí;
»Slovanské svaté právo tito dl
národové (Němci a Maďaři) až do dnešního dne
nohama šlapali.. . Uznávají nyní naše
právo a křivdu nám učiněnou, jsou hotoviji
napraviti, vedle nás poctivé co rovni ve dle
rovných státi
Nejsou, oni zůstávají vždy
staří vlei.«
Jeden z těchto vlků jmenuje se po něme-
eku Wolf a universitní pámí profesoři Masary
a Drtina jsou o něm přesvědčeni, že to s nám-
myslí poctivě.
A jaký jest obsah té prožluklé Wolfo
resoluce?v vle
an »C. k. vláda se vyzývá, aby v Praz
zřídíla zvláštní německou akademii uměle-
ekou . . .«
Pak se vypočílává, co všechno v té něme-
cké akademii má býti, ale o naší akade-
mii se nepovidá nic — nepraví se o ni,
ani že bude ryze českou, nepraví se též, že
naše akademie bude míti všechno to, co se
Němeům resolucí Wolfovou odhlasovalo.
Čecho
Němec
Masaryk
Maďar
Wolf
Masar
Drtina
Něme
Wolfův
Novi
29
article
Budí-li již sama brožura zvýšenou pozor
nost, jest pravým unikem »Obhajo vae
list« universitního profesora p. Drtiny, zaslaný
městským zastupitelstvům.
Na 4. stránce tohoto »Obhajovacího listue
ze dne 16 července 1908 se uvádí, jak Wolí
svou resoluci odůvodňoval, že totéž stanovisk
zaujaly i německé listy a praví se tam pak do
slovně tolo
»Není pravda, že by měla ně-
jaká vláda vykládati resoluci bem
ohledu na její motivace (odůvo
nění)« — ale na 2. stránce téhož »Oblia jova
cího listu« čteme
»Hlávka při svém daru měl na mysli če
skou akademii, ale dal se uchlácholiti výkladem
vlády a připustil útrakvismus akademie pražské-
Vykládalo se mu, že utrakvismus ten ne
bude nic jiného znamenat, nežli že také ně
mečti žáci, budou-li na akademii, budou mii
právo býti vzděláváni svým jazykem. Vlá d
nedržela se výkladu, jímž se da
Hlávka uchlácholit . . «
Pozorujme dobře obě místa. Od p. Drtiny
se dovídáme, že vláda Hlávkovi ně c
vykládala a později se výkladem
tím neřldila, ale vyložila to tak.
aby to bylo Němcům ku prospě ch
a nám ke škodě — a tentýž universitní
pan profesor a poslanec Drtina dí, že ne m
pravdu ten, kdo tvrdí, že. bud
vláda vykládati rosoluci ji nak
nežlijakto Wolí a německéslis ty
vykladaly.
Zde jest zřejmý odpor.
Jednou se vláda nedrží an
svého vlastního výkladu a p
druhé bude nucena řídit se vý-
kladem nějakého Wolfa aneb ně-
kterých listů,
Když universitnjí profe sor po-
ráží universitního profesora, byl
by zbytečno, aby tak dělal ješt
někdo jiný.
Drtina
Hlávek
Němec
Wolf
31
article
Tyto nepatrné ukázky z Jlogiky universit
ních pánů profesorů stačí, aby se mohl o nieh
proněsti podobný úsudek, jakým kdys Havlíček
»Vídeňský Denník« *) charakterisoval:
»Dokázanácvěc jest, že lid če-
ský zeela naopak smýšlí než pro-
fesoři Masaryk—Drtina a že zeela
jinak smýšli Drtina—Masaryk než
český lid.«
Havlíček
Masaryk
Drtina
32
article
Martin Hošek,
odborný učitel ve Vamberku
Hošek
Vamberk
33
article
*) vládní list.
34
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Hygien.výst. Vídeň, 1906. Stát. cena a čest dipl. k zl. medailli
chinové víno se žele-
zem, Ke koupi v lék.
v lahv. 1/2litr. po K
2.60 a 1lit. po K 4.80.
11883
Vídeň
36
article
Pro nevěsty
Svatební-
Damaškové
a Henneber-
govo hedváhi
9d 1K 50 hal.
poč. vrlace-
ně a v ycšono
dva
Vzssky cl
37
article
Továrna na hedvábí Henneherg v Curychu
Továrna na hedvábí Henneherg v Curychu
136s
Curych
38
article
2Novinka:
2Novinka:
C. Flammarion
Flammarion
39
article
My nebeské.
My nebeské.
Přeložil J. Pachmayer. — Cena KK 3-50.
skvostně vár. K 5.20.
(C. Flammariona Spisů díl VI.)
Dříve vyšlé svazky C. Flammariona Spisů (ka-
ždý svazek ukončen)
PřeložilJ
Neznámo a zanady duse liaške, Pachmayer-
Cena K 7.80, skvostně váz. K 9 so.
II. Konec 3vět3. Přeložil B. Mr. Weigert.
Cenn K 2.60, skvostně váz. K 4 20
Přeložil v.
II. mnohosti zvěti obydlených. Rovinský.
Cena K 4. 20, skvostně váz. K 6.—
Iv. Uranis. Přeložil B M Wainart 3 on
Cena K 1.80, skvostně váz. K 3 40
lo
Přeloži
v. Neznámé přirodní slly. B. M. Weigert
Cena K 6.20, skvostně váz. K 8.—
Nakladatelství Hejda Tuček knihkupectv
v Praze-lf., Karlovo námi. č. 26.
K nastávajicí školní době doporučujeme
závod svůj k dodaní školních knih nových i anti
kvárnich! Objednávky z venku obratem, vše
nehodicí se vymění.
J Pachmayer
C Flammarion
Weigert
Rovinský
Iva
B M Weigert
Hejda Tuček
Praha
Karlův já
41
article
Kdo chceš se zárukou koupiti opravdu
dobré a lacine
43
article
PIANINO
HARMONIUM
PIANINO
HARMONIUM
neho vyzkoušené prima jakosti
44
article
GGRAMOFON
GGRAMOFON
a neobehrané, znamenitě zníc
45
article
PLOTNY
PLOTNY
ntd
světových známek, nechod k pokoutním
obchodníkům, kde za levný penia
draze koupíá, nýbrž navštiv a pro-
hřédni bez závazku koupé
46
title
Hndební, klavírni a gramofonový závod
47
title
Mojmír Urbánek
Urbánek
49
article
Obchodní akadenie
Obchodní akadenie
v Hradci Králové
má čtyři postupné ročníky
Hradec Králové
50
article
Do prvého ročníku přijímají se;
Do prvého ročníku přijímají se;
a) bez přijímací zkoušky ti, kdož odbyli
prospěchem čtvrtou třídu střední školy
(realky, gymnasia, realného gymnasia);
b) po přijímací zkoušce z češtiny a počtů
ti, kdož odbyli třetí třídu měšťanské školya
mají z češtiny, počtů a zeměpisu nejméně
známku dobrou, v ostatních předmětech po-
vinných nejméně známku dostatečnou.
Roční školné jest 200 K
Přihlášky ústní přijímá ředitelství od 4.
do 15. července a od 1. do 17. září. Při při-
hlášce je třeba odevzdati křestný neb rodný
list a poslední vysvědčení školní. Písemně lze
se přihlásiti kdykoliv mezi 4. červencem a 17.
zářím, zašlou-li se nvedené doklady
Přijímací zkoušky jsou 6. července a 17.
září vždy o 9. hodině dopolední.
Na veškeré dotazy odpoví a prospekty
11387
zasílá
ředitelství obchodní akademie v Hradci Krá
JUDr. Fr. Ulrich, JUDr. Jos. Pazourek,
ředitel
předseda kuratoria.
JUDr
Ulrich
Jos
Pazourek
Hradec
Francie
obchodní akademie
51
article
C. k. prof. Hocke, Plzeň, Radeckého nám., 17
Přípravná škola jednoroč
dobrovolníků a kadet. ško
počne 21. září. vu
profesor
Hocke
Radecký
Plzeň