1
masthead
15. září 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
Z Vídně na Karlštejn.
= Císařská návštěva Karlštejna, koruny
českých hradů, letos v červnu, vynesla tomuto
zpustošenému, nyní zas omládajícímu dílu Kar
lovu rozmnožení jeho uměleckých pokladů. Ne-
budou to nové klenoty; starý majetek hradu se
toliko vrací na svoje dávné místo. Lysé mezery na
stěnách kaple královské, jež tu po plných sto-
dvacet let zely prázdné jako suché rány, budou
zase vyplněny, jak bývaly druhdy, a v krátkost
nebude tam více chyběti nežli onen obraz, který
již Tomáš Pešina z Čechorodu postrádal, když
se srdcem nadšením a úctou tlukoucím po kapli
sv. Kříže se rozhlížel. Úřadní list vídeňský při-
nesl v tomto měsíci oznámení, že karlštejnské
obrazy v Umělecko-historickém museu nejvyš-
šího domu císařského se nalezající vskutku
budou vráceny, jak císař sám při návštěvě Karl-
štejna byl spontanně slíbil. Budou znovu dány
na svá původní místa s tou pouze výhradou,
že v případu, kdyby tam nemohly z nějaké dnes
neznámé příčiny zůstati, vráceny budou do ví-
deňských sbírek. Nejspíše je tento přídavel
v souvislosti s oním rozhodnutím presidia spo
jených c. k. dvorních kanceláři ze dne 4. listo
padu 1841, které ony obrazy prohlásilo za in
tegrující části císařských sbírek, Stalo se to ten-
kráte, kdy, u příležitosti restaurování, nebo spíše
jen čistění deskových obrazů karlštejnských v
Markovským, buď nejvyšší purkrabí neb Společ
nost vlasteneckých přátel umění se o jich na
vrácení z Vídně ucházely.
Pešina
Kříž
Karl
Vídeň
Karlštejn
Čechorod
Markovský
6
article
Kterak se do Vídně dostaly, je s dostatel
známo; více však v německé literatuře nežl
u nás.
V Menzelových Miscellanefch, starém časo-
pise uměleckém, sděluje vídeňský dopisovate
v červnu 1780 o pořádání nové galerie v Bel-
vederu, »kde se též očekávají ještě obrazy z Čeeh
od jakéhosi starého Wurmsera a rovněž odtud
od jistého Mutiny«. Krátce na to vskutku pro-
fessor F. L. Ehemant přivezl do Vídně 6 obrazů
z Karlštejna: tři spojené v triptichon — Ma-
donna uprostřed, sv. Václav a sv. Palmatius po
stranách — dva poprsní obrazy svatých otců
církevních a velký obraz Krista na kříži. Ehe-
mant sám podržel ve svém bytu jednu Madonnu
a sv. Matouše ap, jež po jeho smrti přišly r.
1783. do universitní knihovny v Praze, odkud
byly r. 1836. na Karlštejn vráceny. Také tento
návrat souvisí s císařskou návštěvou hradu, Fer-
dinanda V., který přikázal nové opravy a péči
o udržování stavby i jejího obsahu. Do Vídně
poslány byly ony obrazy jako nejstarší olejo-
malby. Ehemant a J. P. Jahn, ponuknuti asi
závěrem pojednání Lessingova o stáří malby
olejovými barvami, objevili, a s jakýmsi Kast-
nerem, F. Wolffem a Jos. Sechterem neblahými.
hrubými a nešetrnými zkouškami, jimž padl
jeden obraz Mutinův — Ecce homo — docela
v oběť, dokázali, že jsou obrazy karlštejnské
olejomalby, co sice potom i vídeňská komise
akademická potvrdila, ale už dávno je zase pře-
kázáno. Mistři karlštejnšti malovali temperou.
Christian v. Mechel, první ředitel cís. obra-
zárny, vykázal jim v Belvederu místo na stě-
nách a v katalogu, jež jim dlouho zůstalo, proti
všemu právu vědeckému.
F L Ehemant
Václav
Palmatius
Krist
Matouš
Ehemant
Jahn
Lessingův
F Wolff
Christian
Mechel
Vídeň
Menzelův Miscellanef
Čeeh
Mutina
Karlštejn
Ma
Praha
Fery
Jos
Belveder
7
article
Autorem triptycha sám v leonských
hexametrech jmenuje se Thomas de Mutina,
syn Barisinův, a Mutinu vykládali za Mutěnín
nebo i Mýto v Čechách. Oba otcové církevní,
sv. Ambrož a sv. Řehoř, jsou pověřená díla
mistra Theodoricha, dvorního maliře Karla IV.
a vyzdobitele kaple sv. Kříže; Krista na křiži
přisoudili Mikuláši Wurmserovi ze Štrasburku,
soudruhu Theodorichovu, a všechny čtyři desky
postavili v čelo »německé školy« jako nejstarší,
nejrannější ze všech, co jich v Belvederu bylo.
Od počátku devatenáctého věku však, díkp
Dom. Mas. Federicimu víme, že Mutina znač
Modenu a mistr Tommaso že se narodil v Tre-
visu, kde se do dnes celé cykly jeho fresek zacho-
valy, které potom, r. 1852, také J. E. Wocel
vyhledal. Toprve v novém museu ve Vídní do-
stal se triptychon na pravé místo, jako jediné
dílo italského trecenta v jeho sbírkách.
V letech šedesálých poznal F. G. Waagen,
že Kristus na kříži má velkou uměleckou při-
buznost s pracemi Theodorichovými. (Ostatně
nemáme jediného pověřeného díla Wurmserova.)
F. Scheibler, A. Woltmann a nové kritické seznamy
vídeňské obrazárny přisoudili tuto velkou desku
přímo Theodorichovi. Měla by mu po právu ná-
ležet. Milostivá slova, jimiž Karel IV. v daro-
vací listině zahrnuje tohoto mistra, nasvěděuji
tomu, že Theodorich celou kapli královskou
svými malbami vyzdobil, vyjímaje ovšem obrazy
Mutinovy, a vskutku typy a celkový karakter
komposice shoduje se s poprsími svatých na
stěnách kaple, jenom je při tom na podiv, že právě
obraz druhdy na čelném místě ve svatyní, skoro
jako oltářní, zasazený, je práce mnohem drsnější,
kresby i modelace znatelně hrubší, ano neohra
banější nežli ostatní, jež zase silou fysiognomi
ckou patrně převyšuje.
Thomas Mutin
svatý . Řehoř
Theodorich
Karel Iva
Kříž
Krist
Wurmser
Theodorichův
Tommaso
Wocel
G Waagen
Kristus
Scheibler
A Woltmann
Mutinův
Mutina
Mýto
Čechy
Štrasburk
Belveder
Dom
Modena
Tre
Vídeň
8
article
Mutinův triptych zaujme zase své bývalé
místo tam, kde nad oltářem čte se nyní nápis
Ferdinandus I. imperator Austrine, rex Bohemine.
Není to však jeho místo původní. Už za Karla IV.
byl proň adaptován. Jeho tři obrazy tvořily pře
tím oltář samostatný, typu starobenátského, byly
nahoře lomeným obloukem uzavřeny, jehož ná-
sady jsou posud patrny; malé svatozáře Ma-
donny a rytířských světců byly hrabě zvětšeny.
a při tom asi též zlatou půdu nově vzorkovali
při čemž zmíněný nápis na spodku byl porušen,
co zavdalo podnět k mnohým horlivým, ale ne
plodným sporům, zdali otec Tommasův byl Ba-
risinus či Rarisinus. Trevisanské archivní zápisy
to dávno rozhodly.
Crowe a Cavaleaselle, známí historikové
italského malířství, vzdor Lamazovi, odbývají
Mulnu velmi zkrátka a nemilostivě; Jul. von
Schlosser nakreslil nově jeho lepší a význač-
nější profil. V jeho výkladu objevuje se mistr
Tommaso sice jako žák kteréhosi neznámého
giotlisty, ale zároveň, z vlastní sily, jako jeden
z prvních initiatorů benátského realismu. Poprvé
se jeho jméno objevuje zapsáno 1340, o dvě
léta později jest již ženat a majitelem domu, 1352
dokončuje fresky v kapitolní sini dominikán-
ského kláštera v Trevisu, r. 1354 a 1358 je
svědkem v jisté záležitosti. Roku poslodního do-
končuje své vrcholní dílo v Trevisu, cyklu
Mutinův
Bohemine
Tommasův
Crow
Cavaleaselle
Jula
Schlosser
Tommaso
Karel Iva
Ma
Treviso
Lamaz
Ferdinandus I . imperátor Austrine
9
article
fresek ze života sv. Uršuly v kostele sv. Marghe-
rety. Patří-li mu malby ve Staré kapli v San
Salvatatore de'Collalto, nedaleko Trevisa, patr
jeho mládí.
Mnoho bylo dosud hádáno, sem i tam
byl-li Mutina v Čechách. K. V. Zap tvrdí, že
nikoli, neníť pro to písemných dokladů. Mi-
kovec kolísá. Wollmann připouští, Neuwirth
tvrdí, že zde byl, ale mýli se při tom, udávaje,
že jej Karel IV. roku 1356 v Trevisu seznal
pozval, kdežto se císař teprve r. 1368 několik
málo dnů v květnu tam zdržel. Na Karlštejně
jsou ještě dnes zbytky druhého oltáře Mutinova.
jeho vlastním podpisem pověřené a Neuwirth
přisvojil dávno již u nás vyslovenou domněnku,
že bylo triptychon jeho původně pro kostel sv.
Palmatia v Budňanech určeno a odtud teprve
na Karlšťejn přenešeno. Před rokem 1356, kdy
byla kaple sv. Křiže vyšvěcena. Z materialu
souditi na místo původu uměleckého díla je
sice věcí choulostivou, zde však přece dlužno
s důrazem poukázati k tomu, že Mutinovy tři
obrazy provedeny jsou na stejném dřevě jako
Krueifix a Otcové církevní, na prkénku z čer-
veného buku.
Prázdné místo po Krueifixu, sáhající svým
vreholem až po samou klehbu, má jiný obrys
nežli deska obrazu dnes. Ta jest obdélníka
sice podle všeho vyšší, nežli místo pro obraz,
a toto je nahoře střechovitě ohraničeno. Patrno
tedy, že obraz Krista na kříži byl ve Vídni
dřive nežli byl v Belvederu pověšen, nahoře
nastaven a v pravouhlý tvar doplněn.
Oba obrazy otců církevních patří do ostěn
výklenku nade dveřmi, do kaple vedoucími,a
počítáme je k nejlepším všech, co jich je na
stěnách svatyně zasazeno. Jak praveno, není
pochyby, že jsou dílem Theodorichovým a dávno
již je z nich a jich soudruhů vyvozen typ
základní karakter staročeské školy malířské, kte-
rou také pražskou nebo karolfnskou nazývají.
Uršula
Margh
K V Zap
Wollmann
Neuwirth
Karel
Palmatius
Křiž
Mutinův
Krist
Theodorichův
San Salvatatore jít ' Collalto
Treviso
Mutina
Čechy
Karlštejn
Vídeň
Belveder
10
article
Rovněž jako Mutina i Theodorich má své místo
ve vývoji a dějinách umění malířského jako
první razitel cest novodobému realismu.
O původu a národní přináležitosti Mutinově
spory už dlouho ztichly. Není jich více. O pů-
vodu a národnosti mistra Theodoricha nejsou
akta dosud uzavřena. A snad nikdy více nebu-
dou. Nemáme naděje, že by které listinné sou-
dobé zprávy spor rozhodly. Němci tohoto » krá-
lovského malíre a dvořana« vyhlašují za Němee
a jmenují jej Dietrichem; my jej máme z
Čecha a jmenujeme jej Jetřichem nebo Dětři-
chem. Stejným právem doměnky, neboť o jeho
osobě víme pouze, že se psal vždycky — arci také
vždy v latinských zápisech — Theodorich, že
byl dvorským maliřem Karla IV., že mu
patřil kterýs dům v Praze, že byl nejspíšei
členem bralrstva maliřů pražských a že mu
císař obdaroval majetek v Moříně. Kde se naro-
dil, zda v Praze či jinde, jistě nevíme. Za to však
je faktem nikým nepopřeným, že realistní typ.
který mistr Theodorich do maliřství uvedl
který se jako základní nota na všech stranách
tehdejší naší umělecké produkce ozývá, je ty
lidu domácího, českého.
Obrazy, které se asi brzy z Vídně na Kar
štejn vrátí, skvějí se všechny ve svěžích bar-
vách. Zasazeny mezi ostatní sešlé, ztemnělé,
poškozené, budou vyrážeti jako světla z přítmí.
Ovšem že svůj vzhled děkují různým opravám
a nejednomu čistění a restaurování. Leccos je
na nich přemalováno, leceos doplněno. Také
dosavadní karlštejnské obrazy očekává restaura-
tor. Neblahé zkušenosti, nedávno a ku podivu
pozdě objevené, bohda povedou při tom k opa-
trnosti a pietě, jakou jsme dlužni chloubě če-
ského uměníl
Karel B. Mádl.
Theodorich
Němec
Dietrich
Čecho
Jetřich
Dětr
Karel Iva
Mádl
Mutina
Praha
Vídeň
Kara
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Pokračovací školy hospodářské.
II.
»Nikde se tolik nemluví o škole jako v Ra
kousku a při vší péči o ni není nikde toli
stesků na školu jako v Rakousku. « Nás učitele
nejvíce zaráží, že nachází se stále tolik nespo-
kojenců, žalobců na školu a poměrně tak málc
upřímných zastancův a spravedlivých posuzo
vatelů.
K oněm patří i tí, kdož požadují, aby
mládež vzdělávána byla odborně již ve
škole obecné, aby se vůbec přihliželo ve
školách k potřebám hospodářským a živnosten-
ským. Nynější všeobecné vzdělání má se
nahraditi vyučováním zájmovým. To však
nelze ani paedagogicky odůvodniti, ani v praxi
důsledně provésti. Nikdo nebude přece věřiti, že
elementy učiva lze dětem podávati po městsku
nebo po venkovsku. A což kdyby dítě »ven-
kovsky« vzdělané dostalo se později do města?
Či máme se kastovati již od kolébky a zášťa
předpojatost stavu jednoho proti stavům ostatním
má se odnášeti již ze školy elementární?
Jest s podivením, že vznikla a udržuje s
myšlenka, že nynější hospodářská tíseň odčiniti
se dá rozšířením učiva hospodářského směru
ve školách obecných. Nestavíme se proti roz-
umným nápravám, avšak opravy takové nesmějí
znamenati výchovu a vzdělání j ednostranné
a nesmějí nikdy znamenati snížení úrovně
vzdělanosti v šeobecné. V rámci trvajícíeh
zákonů školských lze na škole obecné po stránce
hospodářské utěšených výsledků theoretických
i praktických dosíci, jen když samosprávní
orgánové nechovají se ke své škole macešsky.
Proto požadavek, aby obecná škola vypěstovala
hotové rolníky a odborníky, jest přílišným a s
stanoviska snížení úrovně všeobecné vzdělanosti
zpátečnickým, nehumanním, nenárodním, jak
dle »Komenského« vykládá »Škola našeho
venkova«.
Komenský
Rakousko
12
article
Učitelstvo bojuje proti snížení docházky
školní, nie nomá však proti zřizování pokra
čovacích škol, ba naopak, všude za něse
přimlouvá. Ono žije s lidem, ono nejvíce poci-
ťuje tíži nevzdělanosti lidu našeho, ono nejlépe
vidí její příčiny. Velmi dobře poznává, že ten.
kdo pouze obecnou školu vychodil a pak pone-
chán byl sobě samému, v řídkých jen případech
vezme knihu do ruky. Kam může pak dospěti
snadno si každý pomyslí. Mladík venkovský
obyčejně dostane se jen do společnosti čeládky
spustlé; toť jeho škola mravů.
Kterak postaráno jest o další vzdělán
rolnického dorostu, o tom pronáší se zem-
ská školní rada pro král, české ve Výroční svě
zprávě za r. 1898—99 takto: »V roce 1899
bylo celkem 68 pokračovncích hospodářskýeh
škol (41 českých, 27 německých). Návštěna
jich však byla namnoze slabá, takže leekterý
kurs po krátké době trvání musil býti zavřen.
Vadou pro rozvoj těchto pokračovacích škol
bývá, že potřebný náklad nebývá z před
úplně zabezpečen.
»Škola našeho venkova« referuje o návrhu
»Samosprávných Listů« na reformy v docházce
školní a zřízení běhů pokračovacích takto: »Po-
vinnost choditi do školy obecné trvá od doko-
naného šestého roku do dokonaného (tedy
ani o den dříve) třináctého. Úlevy v ná
vštěvě školy ať odpadnou. Po vystou
pení ze školy obecné jsou žáci povinni navště-
vovati běh pokračovací, který zřídí se při každé
škole obecné. Návštěva tohoto kursu konej se
aspoň dvakráte týdně (ve čtvrtek a v neděli).
V pokračovacím běhu budiž žák vyučován od-
borným předmětům k hospodářství a živnostem
potřebným a doplněno budiž vyučování země-
pisné i dějepisné se zřetelem k dějinám vlasti.«
Přeje si list ten, aby návrh posl. Kracnýře na
sněmu moravském učiněný, dle těchto zásad
upraven byl.
13
article
Tento návrh zní: 1. Při venkovských ná-
rodních školách budiž mládež od 12. do 14.
roku odborně rolnicky neb živnostensky vzdělá-
vána. 2. Učitelům a učitelkám, na venkovských
národníeh školách působícím, budiž poskytnuta
možnost, by ve zvlášť zřízených kursech k to-
muto odbornému vyučování potřebných vědo-
mostí si osvojiti mohli. 3. V obvodu každého
okresního hejtmanství budiž zřízena nejméně
jedna zimní hospodářská škola a buďtež při
každé ustanoveny dvě síly učitelské na náklad
zemský. 4. Při zimních hospodářských školách
buďtež pořádány hospodářské kursy pro děvčata.
5. Kočovné vyučování hospodářské budiž nále-
žitě upraveno a odbornými kursy doplněno.
»Beseda učitelská« pojednávajíc o této
otázce, přichází k těmto koncům: 1. Budoucím
učitelům buď hned na ústavech učitelských dáno
důkladné vzdělání v hospodářských otázkách. 2.
Nechť pořádány jsou při všech hospodářských
školách kursy pro učitele. 3. Těm učitelům,
kteří kursů těch se súčastní udilena buď pod-
pora. 4. Pro místní školní knihovny učitelsk
zakupujte se spisy odborně, obrazy a tabulky
hospodářské. 5. V každé škole venkovské bud
sbírka semen rostlin hospodářských všech druhů
i neobvyklých, jakož iěkodlivých trav. 6. Všude
opatřujte obce školám rozsáhlé pole pokusné
7. Zemědělská rada opatři potřebné dotace na
zakoupení spisův, obrazů, semen a pod. 8. Uči-
telům dány buďte za vyučování přiměřené od-
měny. 9. Obeím, jež kursy ty vydržují, poskytn
zemé dostatečné subvence.
Z těchto i jiných hlasův patrno, že hoši
škole odrostlí zcela jsou zanedbáni; nevšímá si
jich ani škola ani domov (zvláště na venkově)
Výchova vzdělání jejich děje se zcela náhodně
a dle toho také vypadá. Všeobecně je to uzná
váno, za nejvyšší zlo dnešní se zhoubnými ná
sledky pro lid náš a společnost vůbec.
14
article
Tomu odpomoci alespoň z části mělo se
novými zákony školskými. Zákonodárce uznal
však, že ponechána má býti u věci té volnost
zemím a dle-toho i stylisován zákon. Zní § 10
zákona říšského z 2. května 1883: »Při jedno-
tlivých školách mohou podle zvláštních potřeh
místních zařízeny býti školy pro opatrování, vy
chovávání a vyučování dílek ke škole jestě ne-
povinných, též obzvláštní učební kursy pro
mládež povinosti školní odrostlou.
Pro dívky, povinnosti školní odrostlé, mohou
zařízeny býti též kursy učební pro všeobecné
další vzdělání.« V témž zákoně v §. 59. se pravi
»Zákonodárství zemskému přísluší
aby učinilo vhodná opatření, co se týče zalo
žení škol a vychovatelen, též i co se týče zá
vodův a učebných kursů v § 10. připomenu
tých«. — A v 8 62.: »Pokud v tom účastnit
se mají okresy a kterak se má zapravovati ná-
klad na závody a kursy učební v § 10. a vs
59. připomenuté, o tom ustanovení vydá zákono-
dárství zemské«.
Z toho patrno, že jest povinností země.
přesně řečeno sněmu zemského, vydat
zákon, jímž by otázky tyto řešeny byly. Dalo
se očekávati, že sněm zemský v nejbližší době
podrobný zákon vydá, ale dodnes se tak ne
stalo. Jest povinností rolnických poslanců zem
ských, aby otázku tu prostudovali a o prove
dení její se postarali. Na provedení čeká zákon
ten již od r. 1883.
Pravda, stalo se něco. Zemská školní rada
věc tu odbyla několika vyneseními. Společně se
zemědělskou radou vydala i osnovy kursů
těch. Uznati tu třeba, že velikou výhodu v té věc
poskytl úřad ten učitelstvu i obyvatelstvu, jehož
se věc týká. Ponechána toliž při osnovách pro
školy pokračovací úplná volnost. Vydána je
pouze jakási kostra osnov, podrobné proveden
ponecháno místním a okresním školním radám
k dohodnutí se s hospodářskými spolky a okres-
ními i obecními zastupitelstvy.
15
article
Ministerstvo vyučování o kursech těch vy-
dalo nařízení dne 10. dubna 1885: »Dle § 10
zákona z 2. května 1883 mohou při jednolli
vých obyčejných školách obecných a při ško
lách měšťanských zařízeny býti učebné kursy
pro mládež, povinnosti školní odrostlou. Účelem
těchto kursů jest dle toho, jak jsou zařízeny.
aby buď vědomosti a zběhlosti, v obecné škole
nabyté, utvrzovaly a vyučování podle zvláštních
potřeb místních na předměty speciálné a pr
určitý druh výživy použitelné rozšiřovaly, bud
aby divkám vyššího všeobecného vzdělání po
skytovaly. První druh těchto učebných kursů.
s obecnými školami spojených, druh to speci-
álních učebných kursů, bude poskytovati muž-
ské a ženské mládeží příležitost, aby nabyla pro
život použitelných vědomostí v jednotlivých
předmělech z oboru živností a polního hospo-
dářství, kdežto druhý druh těchto učebnýeh
kursů, druh to pokračovacích škol pro dívky.
bude vyhovovati potřebě, aby dívkám, pro kteréž
není škol středních, dostalo se na základě do
brého vyučování školy obecné vzdělání vyššího.
nežli jest to, jehož na obecné škole dojít
mohou. Zařízení jednotlivých učebných kursů
bude různé dle počtu a druhu předmětů vy
učovacích, dle doby, po kterou vyučování trvat
má, dle počtu týdenních hodin vyučovacích, dle
času pro vyučování určeného atd., a bude lze
jím v plné míře dle místních potřeh
vyhověti přáním, zejmena i mezí obyvatelstvem
venkova po dalším vzdělání, přes stáří školou
povinné často pronášeným.
16
article
Tyto učebné kursy při obecných školách
zřízené, nedotýkají se nikterak ústavů pro prů
myslové vyučování, zejmena pak nikoliv průmy-
slových pokračovacích škol, pro učenniky a po-
mocníky živnostníků určených, a rozeznávaji
se od ústavů vyučovacích, o nichž § 23. uve-
deného zákona se zmiňuje, podstatně již tím.
že tyto školy a odborné kursy dle jich úpravy
po případě i děti v stáři školou povinném na
vštěvovati mohou, kdež speciálné učebné kursy
a pokračovací kursy pro dívky, které při obee
ných školách zařízeny jsou, výhradně pro mlá
dež povinnosti školní odrostlou jsou ustano
veny.«
Aby pojištěn byl žádoucí základ školám těm,
stanoví ministerstvo: »1. Při každé obyčejné
škole obecné a při každě škole měšťanské mohou
dle místních potřeb »speciálné učebné kursy«a
»pokračovací kursy pro divky« se zaříditi. 2.
17
article
Do speciálných učebných kursů a pokračovacích
kursů pro dívky mohou se přijímati toliko cho-
vanci, kteří své školní povinnosti úplně dosti
učinili. 3. Vyučování nesmí se v učebnýeh
kursech v žádném případě oběma pohlavím
společně udileti, nýbrž mohou se zřizovati to-
liko »speciálné učebné kursy pro mužské cho-
vance« a »speciálné učebné kursy pro ženské
chovanky«. 4. Učebné kursy při obecných ško-
lách zřízené podléhají dohlídce školní, která
pro obecné školy jest ustanovena; bezprostřední
řízení učebného kursu náleží správci (správ-
kyni) školy; učitelé (učitelky) školy jsou v první
řadě povoláni, aby při vyučování v učebných
kursech spolupůsobili; vyučovací jazyk, který
pro tu kterou školu jest ustanoven, jest zpra
vidla vyučovacím jazykem i v učebných
kursech. 5. Učitelé (učitelky), kteři vyučují
předmětům, které jsou na obecných školách
předměty povinnými, musi prokázati alespoň tu
způsobilost k vyučování, která pro obecné školy
v příčině těch kterých předmětů jest přede-
psána. Učitelé (učitelky), kteří vyučují před-
mětům, které nejsou povinnými na školách
obecných, mohou, dokonajíce alespoň dvou-
letou uspokojující zatímnou službu v úřadě
učitelském, od ministra vyučování průkazu
o formální způsobilosti k vyučování zpro-
štění býti. 6. Při vyučování v učebných
kursech lze mistností a učebných pro-
středků těch kterých obecných škol uživati.
18
article
Zařízení vůbec musí býti takové, aby zdra
chovanců co možná šetřeno bylo. 7. Při vy-
učování může se užívati jen takových učebných
knih a učebných prostředků, které k potřebě
při vyučování na některé kategorii vyučovacích
ústavů aneb zvláště pro tyto učebné kursy o
ministra vyučování připuštěny byly. 8. Žem-
ské úřady školní zmocňují se až do dalšího
nařízení, aby statuty speciálných učebných kursů
a pokračovacích kursů pro dívky schvalovaly
jakož i aby další přislušná opatření učinily. Př
tom dlužno tohoto nařízení přesně šetřiti a před-
pisů, které pro obecné školy vydány byly, po
rozumu jejich užívati.
Česká škola v srpnu r. 1901.
Dne 1. »Národ a škola« přináší čl. J. Gabriela
»Tajná kvalifikace« a návrhy F. Horského »Okresn
porady učitelské«. — »Učitelské noviny« vyčítají
v čl. K. Černého »Práce v zahradě« pro srpen
Dne 2. »Komenský« přináší povzbuzující článek
J. R. Vitáska »Turistika a učitelstvo«.
Dne 4. v Klatovech odhaluje se pomník prof.
dru. Janu Krejčímu, proslulému hlasateli a šiřiteli
osvěty přírodovědné a ideálů humanitních
Dne 6. sjezd na obranu škol měšťanských
Brně vyslovuje se z nejhlubšího přesvědčení pro
zřizování škol měšťanských, živnostenstvu, rolnictvu
obchodnictvu nejpřiměřenějších všude i vedle ško
středních, které nahraditi je nemohou.
Dne 7. a 8. důvěrná schůze a valná hromad
delegátů českého Ústř. spolku jednot učit. snášíse
na všeobecné záložně učit., na účastenství ve knih
kupecké firmě Drnek v Brandýse, na Svazu česko
slovanského učitelstva, na podporování vyššího vzdě-
lávání se učitelstva; konstatováno 27,812 K příjmů
14.772 K vydání. Po valné hromadě koná se povzbu-
zující schůze abiturientův učitelských.
Gabriel
F Horský
Okresn
K Černý
Komenský
Vitásek
doktor
Krejčí
Klatovy
Brno
Brandýs
Český škola v srpen
Drnek
19
article
Dne 8. »Beseda učitelská« přináší čl. F. Mei
nicha »V zájmu českých dětí v cizině«; v »Methodi
cké příloze« F. Rataje »Duha«. — »Učitelské no-
viny« přinášejí úvahu »Sankce zákona« a přednášku
F. Malocha »O důležilosti a zařizování školních za-
hrad« a doporučení Macháčkův »Atlas k dějinám
rakouskýme.
Dne 10. »Učitel« přináší návod J. Úlehly »Jal
se učiti?« a úvahu D. Trstenjaka »Naše mravní
Dne 13. »Školský obzor« polemisuje s »Českým
učitelem« o služném učit. »V zájmu pravdy«, při
náší článek »Organisace sebevzdělání« a feuilleton
»Přídavek či po sněmu«.
Dne 144. »Posel z Budče« přináší k financím
zemským úvabu »Než špatnou autonomii, raději
žádnou« a čl. J. Tykače »Úpadek a náprava v novo-
věkem zahradnictví, zvláště sadařství; z této Hlídky
otiskuje čl. »Pokrokové hnutí v českém učitelstvě«.
»Český učitel« ve čl. »Vzpomínka« líčí počátky
školského byrokratismu novodobého a přináší saty
rické rozjímání o protokolech konferenčních jako vo
jednom potřebném«; doporučuje Macháčkův »Atlas
k dějinám rakouským«.
Dne 16. »Komenský« přináší přednášku K. Ká-
lala »Kterak působiti školou proti alkoholismu«a
soupis »Kolik která jednota, zastoupená v Ústředním
spolku jednot učitelských na Moravě, odvedla k ju
bilejnímu fondu podporovacímu« (nejvíce: 6961, nej
méně 64 K)
Dne 18, ve Štítném odhaluje se pomník veliké-
mu učiteli českého lidu, ušlechtilému Tomáší ze
Stítného, jedné ze hvězd našeho středověku. —
V Jičíně u věku 55 let umírá cvičný učitel ústavu
učitelského Josef Borč, vždy horlivě činný pro školu
a veškeré místní podniky vlastenecké a dobročinné.
F Rataj
F Maloch
Macháčkův
Atlas
J Úlehla
Jal
D Trstenjak
J Tykač
Komenský
Borč
Budeč
Jičín
jednota učitelský na Morava
20
article
Dne 19. valná hromada morav. Ústř. spolku
učitelského v Tišnově snáší se na zřízení Svazu
učitelstva českoslovanského se záložnou a předsedou
jest náhle rozpuštěna pro neshodu o přímých vol-
bách do výboru; na ní vykázán příjem spolkový
2719 K, vydání 1261 K.
Dne 20. »Ško-ský obzor« v čl. »Slezsko a Čechy«
přirovnává učit. služné v obou zemích (ve Slezsku
větší), přináší úvahu »Organisace sebevzdělání«, po
lemiku s »Českým učitelem« ňynějším »Ještě jednou
se vrátíme«, líčí za »Jedno potřebné« oddělení mě-
šťanských škol od obecných správou a feuilleton
»Bludička« věnuje stále jen slibované podpoře.
Dne 22. »Učitelské noviny« v článku »Učitelé
učilelky« dokazují, jak onino pozadu za těmito ; do
poručují II. vyd. Fraňkoy »Speciální methodiky učby
slohové«, III. vyd. Klikovy »Malé zdravovědy«a
Budějovického »Učitelé písma«. — »Beseda učitelská«
přináší v »Methodické příloze« čl. »O přibuznosti
slov, o nesnázích a prostředcích ji platně ustano-
vovati«.
Dne 23. slovutný románopisec Alois Jirásek,
právem označovaný také za vychovatele národa
též od mládeže hojně čtený, slaví své abraha-
moviny.
Dne 25. odhaluje se v Borové pomník Karlu
Havlíčkovi, jenž v národním, pokrokovém a prakti-
ckém školství a řádně vzděláném učitelstvu zře
nutnou potřebu národního vývoje a záruku jeho po-
litických úspěchů. — Protiklerikální tábor lidu
Prostějově (oproti současnému sjezdu klerikálů v Kro-
měříži) ohražuje se důrazně proti požadavku školy
klerikalní, vyslovuje se pro školu svobodnou v pravdo
Čecho
Klikův
Jirásek
Havlíček
Tišnov
Ško
Slezsko
Prostějov
svaz učitelstvo českoslovanský
22
article
národní s učitelstvem neodvislým a proti tmářstv
všemu v ohledě osvětovém. — Schůze českých men-
šin v Mostě vyslovuje se pro české školy ve svých
místech a pro přejímání škol matičních do správy
veřejné.
Dne 27. »Školský obzor« podává »Před zem-
skou konferencí« návrhy k ní, k dějinám čes. Ústř.
spolku učit.« čl. »Ještě jednou se vrátíme« a čl. »Or
ganisace sebevzdělání«; ve feunlletonu podučitelská
»Santa Lucia«
Dne 28. »Posel z Budče« líčí »Ministrův omy!-
v posuzování volnosti slova učitelského ve školských
otázkách a otiskuje přednášku dra. S. Růžičky »Žá-
doucí opravy po stránce zdravotnické v našem
školství.«
Dne 29. »Učitelské noviny« přinášejí F. Ro-
sůlka »Vojenství v našich školách obecných« a K
Černého »Práce v zahradě« pro září a doporučuj
Říhovu »Školu jazyka českého«,
Městská rada pražská veřejným provoláním va-
ruje rodiče české před školami německými
Santa Lucius
S Růžička
Žá
F ro
Černý
Říhův
Most
Budeč
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Veslařství.
** Známo, že ve sportu veslařském rozhodujíc
činitelé lakřka všeobecně jsou pamětlivi ryzosti svého
neposkvrněného amatérského rázu. Jak dovedou hájiti
tuto svoji zásadu, toho dalším dokladem jest nej-
novější udalost v ústředním svazu veslařském ve
Francii, v zemi, kde v jiných oborech sportu až
přiliš rychle dovedli se přizpůsobiti méně úzkostlivým
názorům na »zvonivou odměnu« za sportovní vý-
kony, odměnu, která po případě vyplácí se i ve
zcela všedních papírových padesátifrancích.
Stalo se v poslední době, že svaz veslařů »Fé-
dération frangaise«, v němž soustředěny jsou veškeré
amatérské veslařské jednoty Francie, vydal jakožto cenu
za účastenství při závodach bony. Četné jednoty spatřily
v tomto opatření, které mělo povzbuditi veslaře k hoj-
nému startování, obcházení stanov, dle nichž žádné
peněžní ceny nemají býti udělovány. Odpor proti
tomu vzmáhá se čím dál tím více; již oznámilo ně-
kolik čelných klubů pařižských své vystoupení ze
svazu jmenovaného a také řada jednot venkovských
hodlá se zachovati dle tohoto příkladu. Jde nyní
o založení nové ústřední organisace »Fédération Pa-
risienne«, kteráž by stanula přísně na amatérském
základě. Jiná část nespokojených oproti tomu jest
pro vstoupení do jednoty francouzských spolků, pě-
stujících sport athletický — »Union des Sociétés
frangaises de Sports Athletiques«.
Sports
Francie
Fé
Fédération pa
24
article
Athletika a sportovní hry.
** Dnes odpoledne zahájena bude podzimní sni-
sona footballová na novém hřišti »Slavie« na Letné
mezinárodním zápasem A-teamu »Slavie« proti
F. C. »Allemania« z Phorzheimu. »Allemania«
počítá se k dobrým mužstvům I. třídy jiho-německé.
»Allemania« hrála se známým »Manheimer F. Ge
r. 1896 nerozhodně 1:1, nad F. C. »Heilbronem« zví-
lězila s převahou 5:1 a nad F. C. »Stern Cannstadte
10:0. Mužstvo »Allemanie« sestaveno takto:
brankář: Fass
Salomon — Vetter
Kast — Lamparden — Schebach
Knecht — Kemmele — Funk — Stöhrmann — Hälus.
Drass »Allemanie«: Černé kalhoty s bílými proužky.
bilá košile se zeleno červeným pruhem kolem rukávů.
Začátek zápasu o 3. hodině odpoledne. Vchody na
hřiště »Slavie« jsou ze sadů letenských. K dnešnímu
matchi, jakož i ke příštím, vydá »Slavia« program
o osmi stránkách pod jmenem »Half-time«; o publikaci
té zmínili jsme se již včera. Cena programu jest
10 haléřů.
Allemanio
Stern
Vetter Kast
Lamparden
Schebach Knecht
Kemmele
Funk
Stöhrmann
Hälus
Letná
Phorzheim
Heilbron
Slavia
Glass Salomon
Halftime
25
article
Zápasem dnešním zahájena bude podzimní sai-
sana »Slavie«, předního u nás representanta sportu
footbalového. Další chystané zápasy vzbuzují zajisté
zájem našeho obecenstva; klademe tuto jich pře-
hledný program. Konati se mají
22. září zápas o mistrovství zemí koruny české
28. září »Racing Club de Bruxelles«, mistrovské
mužstvo belgické z Brusselu (zápas v Praze)
6. října »Civil Service Football Club« z Londýna
(zápas v Praze)
7. října »Civil Service F. C.« z Londýna (zápas
v Praze)
13. října »Magyar Athletikai Clube z Pešti (zápas
v Praze
2. listopadu »Magyar Uzsó Egyesület (zápas
v Pešti).
3. listopadu »Müegyetemi Football Club« (zápa
v Pešti).
10. listopadu »Budapesti Torna Clube z Pešti
(zápas v Praze)
17. flistopadu »First Vicnna F. C.« z Vídně (zápas
v Praze).
8. prosince »Vienna Criket and F. C.« (zápas
ve Vídni).
Dosud se projednávají tři zápasy — mimo zá-
pasy B-teamu s vídeňskými mužstvy.
F C
Brusel
Praha
Londýn
Pešť
Budapest
Vídeň
Slavia
Racing klub jít Brusel
servis Football klub
Magyar Athletikai Clube
Müegyete Football klub
First Vicnn
Vienna Criket and F . C
Magyar Uzsó Egyesület
26
article
Bude tedy podzimní období na události spor-
tovní bohato. Pozoruhodná snaha našich studentů-
sportsmenů, získati pokud možná nejlepší mužstva
cizl, jest tu patrna. »Racing Club de Bruxellés« jest
nejlepší mužstvo belgické, jež předčí mužstva ho-
landská, mužstvo toto složené z Francouzův a
Angličanů, bude zajisté tuhým odpůrcem »Slavii«.
Belgičané hrají dne 28. záři v Rakousku poprvé
(právě jako Angličané, Dánové poprvé v Praze mě-
řili své síly se »Slavií«). »Civil Service F. C.« z Lon-
dýna jest rovněž dobré mužstvo, jež zúčastnilo se
zápasův o »Amateur Cup« a vyhrálo z 19 zápasů 16.
Ze známých klubů zvítězily »Civil Service« nad
»Richmondem« 4:2 a nad »Čronch and Wampires«
1:0. Velikou zásluhu o arranžování tohoto zápasu
má známý přítel »Slavie« Fred. Windett, proslavený
hráč »Crickety« a »Torna Clubu«, jenž toho času dli
v Londýně. »Čivil Service«, který bude hráti v Praze
2kráte na hřiští »Slavie« dne 6. a 7. října, navštíví
též Pešt.
** Tennisový cerkl »Klubu českých cy-
klistů mediků« pořádá svůj první klubovní
turnaj ve dnech 20.—23. září t. r. na klubovních
courtech »na Cikánce«, na Král. Vinohradech. Vstupné
pro nečleny 20 haléřů.
** Athl. klub »Sparta« pořádá dne 22. září
o 3. hod. odpol. velký athletický meeti n
dorostu na vlastní klubové dráze v Karlíně (býv.
vojenská střelnice). Na programu jest běh na 100
vardů, 400 metrů, 200 metrů, o přebornictví dorostu.
vrh diskem a kouli, trojskok a skok do výše. Meetin
pořádá se za každého počasí. Vstup volný. Přihlášky
nových členů do dorostu přijímají se každého
dne odpoledne na klubové dráze v Kariině. Hlásící
se za členy nesmí přesahovati 18 roků stáří. Po-
platek stanoven 1 koruna ročně. Zápisné se neplatí.
Francouzův
Angličan
Belgičan
Dán
F C
Fred
Cricket
Cikánka
Král
Rakousko
Praha
Lon
Richmond
Londýn
Karlín
Racing klub jít Bruxellés
Slavia
Amateur Cup
Athl . klub
Sparta
Čronch and Wampire
vard
27
article
** Mimořádná valná hromada Athlet. klubu
»Sparta« koná se již zejtra v pondělí v 8 hod.
večer v restauraci »u Pinkasů« na Jungmannově nám
Důležitý program.
** Také Český Athletic. a Football-
klub na Král. Vinohradech zahajuje dnešním
dnem svou podzimní footballovou sai-
sonu. Dnes v neděli změří své síly A-te am
s B-teamem na vlastním hřišti na Král. Vino-
hradech proti pivovaru. Ateam pro tuto saisonu
přestavěn odchodem Denkra, centrehalfbacka, do F. K.
»Slavia« a změnou, předsevzalou v obraně. Hráti
bude totiž druhého backa Blažek, bývalý hráč
A-teamu v r. 1899, který navrátil se z Vídné, kde
hrál ve »Viktorii«, známé z matche s A- a B-teamem
F. K. »Slavia«.
** Sotva který závod může se honositi takou po-
pularitou v kruzích sportovních a takému účastenství,
jako běh marathonský pro amatéry, jenž
uspořádán bude dne 13. října na trati Conflans-Paříž
(40 kilometrů). Jakkoli přihlášky končí až 30. září.
přihlásilo se již počátkem týdne 234 závodníků a po-
čet jich zatím patrně ještě stoupl. Mezi přihlášenými
nalezají se nejlepší běžci-amatéři Francie. Také se
pilně trainuje.
Z cyklistského ruch u.
** Sděluje se nám: Plán cyklistských
stanic Č. Ú. J. V. sdělán bude v nejbližších dnech
dle návrhu, učiněného v jedné z valných hromad
Jednoty a uveřejněn bude v příštích číslech časopisu
»Cyklisty«. Jelikož dle návrhu toho zřízeny býti
mají stanice všude tam (ať již na útraty hostinského
neb Jednoty), kde to cyklistská tur stika vyžaduje,
tedy vždy ve vzdálenoslech 15—25 km (příbližně),
Pinkas
Jungmannův
Král
Blažek
Viktoria
F K
Vinohrady
Vídný
Conflans
Paříž
Francie
Sparta
Slavia
Footballklub
km