ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 cb22adf0-661b-11dc-803f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 27 celkem · entity: person 111, place 71, org 20, work 9
1 masthead
15. září 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 255.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl. Z Vídně na Karlštejn. = Císařská návštěva Karlštejna, koruny českých hradů, letos v červnu, vynesla tomuto zpustošenému, nyní zas omládajícímu dílu Kar lovu rozmnožení jeho uměleckých pokladů. Ne- budou to nové klenoty; starý majetek hradu se toliko vrací na svoje dávné místo. Lysé mezery na stěnách kaple královské, jež tu po plných sto- dvacet let zely prázdné jako suché rány, budou zase vyplněny, jak bývaly druhdy, a v krátkost nebude tam více chyběti nežli onen obraz, který již Tomáš Pešina z Čechorodu postrádal, když se srdcem nadšením a úctou tlukoucím po kapli sv. Kříže se rozhlížel. Úřadní list vídeňský při- nesl v tomto měsíci oznámení, že karlštejnské obrazy v Umělecko-historickém museu nejvyš- šího domu císařského se nalezající vskutku budou vráceny, jak císař sám při návštěvě Karl- štejna byl spontanně slíbil. Budou znovu dány na svá původní místa s tou pouze výhradou, že v případu, kdyby tam nemohly z nějaké dnes neznámé příčiny zůstati, vráceny budou do ví- deňských sbírek. Nejspíše je tento přídavel v souvislosti s oním rozhodnutím presidia spo jených c. k. dvorních kanceláři ze dne 4. listo padu 1841, které ony obrazy prohlásilo za in tegrující části císařských sbírek, Stalo se to ten- kráte, kdy, u příležitosti restaurování, nebo spíše jen čistění deskových obrazů karlštejnských v Markovským, buď nejvyšší purkrabí neb Společ nost vlasteneckých přátel umění se o jich na vrácení z Vídně ucházely.
Pešina Kříž Karl Vídeň Karlštejn Čechorod Markovský
6 article
Kterak se do Vídně dostaly, je s dostatel známo; více však v německé literatuře nežl u nás. V Menzelových Miscellanefch, starém časo- pise uměleckém, sděluje vídeňský dopisovate v červnu 1780 o pořádání nové galerie v Bel- vederu, »kde se též očekávají ještě obrazy z Čeeh od jakéhosi starého Wurmsera a rovněž odtud od jistého Mutiny«. Krátce na to vskutku pro- fessor F. L. Ehemant přivezl do Vídně 6 obrazů z Karlštejna: tři spojené v triptichon — Ma- donna uprostřed, sv. Václav a sv. Palmatius po stranách — dva poprsní obrazy svatých otců církevních a velký obraz Krista na kříži. Ehe- mant sám podržel ve svém bytu jednu Madonnu a sv. Matouše ap, jež po jeho smrti přišly r. 1783. do universitní knihovny v Praze, odkud byly r. 1836. na Karlštejn vráceny. Také tento návrat souvisí s císařskou návštěvou hradu, Fer- dinanda V., který přikázal nové opravy a péči o udržování stavby i jejího obsahu. Do Vídně poslány byly ony obrazy jako nejstarší olejo- malby. Ehemant a J. P. Jahn, ponuknuti asi závěrem pojednání Lessingova o stáří malby olejovými barvami, objevili, a s jakýmsi Kast- nerem, F. Wolffem a Jos. Sechterem neblahými. hrubými a nešetrnými zkouškami, jimž padl jeden obraz Mutinův — Ecce homo — docela v oběť, dokázali, že jsou obrazy karlštejnské olejomalby, co sice potom i vídeňská komise akademická potvrdila, ale už dávno je zase pře- kázáno. Mistři karlštejnšti malovali temperou. Christian v. Mechel, první ředitel cís. obra- zárny, vykázal jim v Belvederu místo na stě- nách a v katalogu, jež jim dlouho zůstalo, proti všemu právu vědeckému.
F L Ehemant Václav Palmatius Krist Matouš Ehemant Jahn Lessingův F Wolff Christian Mechel Vídeň Menzelův Miscellanef Čeeh Mutina Karlštejn Ma Praha Fery Jos Belveder
7 article
Autorem triptycha sám v leonských hexametrech jmenuje se Thomas de Mutina, syn Barisinův, a Mutinu vykládali za Mutěnín nebo i Mýto v Čechách. Oba otcové církevní, sv. Ambrož a sv. Řehoř, jsou pověřená díla mistra Theodoricha, dvorního maliře Karla IV. a vyzdobitele kaple sv. Kříže; Krista na křiži přisoudili Mikuláši Wurmserovi ze Štrasburku, soudruhu Theodorichovu, a všechny čtyři desky postavili v čelo »německé školy« jako nejstarší, nejrannější ze všech, co jich v Belvederu bylo. Od počátku devatenáctého věku však, díkp Dom. Mas. Federicimu víme, že Mutina znač Modenu a mistr Tommaso že se narodil v Tre- visu, kde se do dnes celé cykly jeho fresek zacho- valy, které potom, r. 1852, také J. E. Wocel vyhledal. Toprve v novém museu ve Vídní do- stal se triptychon na pravé místo, jako jediné dílo italského trecenta v jeho sbírkách. V letech šedesálých poznal F. G. Waagen, že Kristus na kříži má velkou uměleckou při- buznost s pracemi Theodorichovými. (Ostatně nemáme jediného pověřeného díla Wurmserova.) F. Scheibler, A. Woltmann a nové kritické seznamy vídeňské obrazárny přisoudili tuto velkou desku přímo Theodorichovi. Měla by mu po právu ná- ležet. Milostivá slova, jimiž Karel IV. v daro- vací listině zahrnuje tohoto mistra, nasvěděuji tomu, že Theodorich celou kapli královskou svými malbami vyzdobil, vyjímaje ovšem obrazy Mutinovy, a vskutku typy a celkový karakter komposice shoduje se s poprsími svatých na stěnách kaple, jenom je při tom na podiv, že právě obraz druhdy na čelném místě ve svatyní, skoro jako oltářní, zasazený, je práce mnohem drsnější, kresby i modelace znatelně hrubší, ano neohra banější nežli ostatní, jež zase silou fysiognomi ckou patrně převyšuje.
Thomas Mutin svatý . Řehoř Theodorich Karel Iva Kříž Krist Wurmser Theodorichův Tommaso Wocel G Waagen Kristus Scheibler A Woltmann Mutinův Mutina Mýto Čechy Štrasburk Belveder Dom Modena Tre Vídeň
8 article
Mutinův triptych zaujme zase své bývalé místo tam, kde nad oltářem čte se nyní nápis Ferdinandus I. imperator Austrine, rex Bohemine. Není to však jeho místo původní. Už za Karla IV. byl proň adaptován. Jeho tři obrazy tvořily pře tím oltář samostatný, typu starobenátského, byly nahoře lomeným obloukem uzavřeny, jehož ná- sady jsou posud patrny; malé svatozáře Ma- donny a rytířských světců byly hrabě zvětšeny. a při tom asi též zlatou půdu nově vzorkovali při čemž zmíněný nápis na spodku byl porušen, co zavdalo podnět k mnohým horlivým, ale ne plodným sporům, zdali otec Tommasův byl Ba- risinus či Rarisinus. Trevisanské archivní zápisy to dávno rozhodly. Crowe a Cavaleaselle, známí historikové italského malířství, vzdor Lamazovi, odbývají Mulnu velmi zkrátka a nemilostivě; Jul. von Schlosser nakreslil nově jeho lepší a význač- nější profil. V jeho výkladu objevuje se mistr Tommaso sice jako žák kteréhosi neznámého giotlisty, ale zároveň, z vlastní sily, jako jeden z prvních initiatorů benátského realismu. Poprvé se jeho jméno objevuje zapsáno 1340, o dvě léta později jest již ženat a majitelem domu, 1352 dokončuje fresky v kapitolní sini dominikán- ského kláštera v Trevisu, r. 1354 a 1358 je svědkem v jisté záležitosti. Roku poslodního do- končuje své vrcholní dílo v Trevisu, cyklu
Mutinův Bohemine Tommasův Crow Cavaleaselle Jula Schlosser Tommaso Karel Iva Ma Treviso Lamaz Ferdinandus I . imperátor Austrine
9 article
fresek ze života sv. Uršuly v kostele sv. Marghe- rety. Patří-li mu malby ve Staré kapli v San Salvatatore de'Collalto, nedaleko Trevisa, patr jeho mládí. Mnoho bylo dosud hádáno, sem i tam byl-li Mutina v Čechách. K. V. Zap tvrdí, že nikoli, neníť pro to písemných dokladů. Mi- kovec kolísá. Wollmann připouští, Neuwirth tvrdí, že zde byl, ale mýli se při tom, udávaje, že jej Karel IV. roku 1356 v Trevisu seznal pozval, kdežto se císař teprve r. 1368 několik málo dnů v květnu tam zdržel. Na Karlštejně jsou ještě dnes zbytky druhého oltáře Mutinova. jeho vlastním podpisem pověřené a Neuwirth přisvojil dávno již u nás vyslovenou domněnku, že bylo triptychon jeho původně pro kostel sv. Palmatia v Budňanech určeno a odtud teprve na Karlšťejn přenešeno. Před rokem 1356, kdy byla kaple sv. Křiže vyšvěcena. Z materialu souditi na místo původu uměleckého díla je sice věcí choulostivou, zde však přece dlužno s důrazem poukázati k tomu, že Mutinovy tři obrazy provedeny jsou na stejném dřevě jako Krueifix a Otcové církevní, na prkénku z čer- veného buku. Prázdné místo po Krueifixu, sáhající svým vreholem až po samou klehbu, má jiný obrys nežli deska obrazu dnes. Ta jest obdélníka sice podle všeho vyšší, nežli místo pro obraz, a toto je nahoře střechovitě ohraničeno. Patrno tedy, že obraz Krista na kříži byl ve Vídni dřive nežli byl v Belvederu pověšen, nahoře nastaven a v pravouhlý tvar doplněn. Oba obrazy otců církevních patří do ostěn výklenku nade dveřmi, do kaple vedoucími,a počítáme je k nejlepším všech, co jich je na stěnách svatyně zasazeno. Jak praveno, není pochyby, že jsou dílem Theodorichovým a dávno již je z nich a jich soudruhů vyvozen typ základní karakter staročeské školy malířské, kte- rou také pražskou nebo karolfnskou nazývají.
Uršula Margh K V Zap Wollmann Neuwirth Karel Palmatius Křiž Mutinův Krist Theodorichův San Salvatatore jít ' Collalto Treviso Mutina Čechy Karlštejn Vídeň Belveder
10 article
Rovněž jako Mutina i Theodorich má své místo ve vývoji a dějinách umění malířského jako první razitel cest novodobému realismu. O původu a národní přináležitosti Mutinově spory už dlouho ztichly. Není jich více. O pů- vodu a národnosti mistra Theodoricha nejsou akta dosud uzavřena. A snad nikdy více nebu- dou. Nemáme naděje, že by které listinné sou- dobé zprávy spor rozhodly. Němci tohoto » krá- lovského malíre a dvořana« vyhlašují za Němee a jmenují jej Dietrichem; my jej máme z Čecha a jmenujeme jej Jetřichem nebo Dětři- chem. Stejným právem doměnky, neboť o jeho osobě víme pouze, že se psal vždycky — arci také vždy v latinských zápisech — Theodorich, že byl dvorským maliřem Karla IV., že mu patřil kterýs dům v Praze, že byl nejspíšei členem bralrstva maliřů pražských a že mu císař obdaroval majetek v Moříně. Kde se naro- dil, zda v Praze či jinde, jistě nevíme. Za to však je faktem nikým nepopřeným, že realistní typ. který mistr Theodorich do maliřství uvedl který se jako základní nota na všech stranách tehdejší naší umělecké produkce ozývá, je ty lidu domácího, českého. Obrazy, které se asi brzy z Vídně na Kar štejn vrátí, skvějí se všechny ve svěžích bar- vách. Zasazeny mezi ostatní sešlé, ztemnělé, poškozené, budou vyrážeti jako světla z přítmí. Ovšem že svůj vzhled děkují různým opravám a nejednomu čistění a restaurování. Leccos je na nich přemalováno, leceos doplněno. Také dosavadní karlštejnské obrazy očekává restaura- tor. Neblahé zkušenosti, nedávno a ku podivu pozdě objevené, bohda povedou při tom k opa- trnosti a pietě, jakou jsme dlužni chloubě če- ského uměníl Karel B. Mádl.
Theodorich Němec Dietrich Čecho Jetřich Dětr Karel Iva Mádl Mutina Praha Vídeň Kara
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Pokračovací školy hospodářské. II. »Nikde se tolik nemluví o škole jako v Ra kousku a při vší péči o ni není nikde toli stesků na školu jako v Rakousku. « Nás učitele nejvíce zaráží, že nachází se stále tolik nespo- kojenců, žalobců na školu a poměrně tak málc upřímných zastancův a spravedlivých posuzo vatelů. K oněm patří i tí, kdož požadují, aby mládež vzdělávána byla odborně již ve škole obecné, aby se vůbec přihliželo ve školách k potřebám hospodářským a živnosten- ským. Nynější všeobecné vzdělání má se nahraditi vyučováním zájmovým. To však nelze ani paedagogicky odůvodniti, ani v praxi důsledně provésti. Nikdo nebude přece věřiti, že elementy učiva lze dětem podávati po městsku nebo po venkovsku. A což kdyby dítě »ven- kovsky« vzdělané dostalo se později do města? Či máme se kastovati již od kolébky a zášťa předpojatost stavu jednoho proti stavům ostatním má se odnášeti již ze školy elementární? Jest s podivením, že vznikla a udržuje s myšlenka, že nynější hospodářská tíseň odčiniti se dá rozšířením učiva hospodářského směru ve školách obecných. Nestavíme se proti roz- umným nápravám, avšak opravy takové nesmějí znamenati výchovu a vzdělání j ednostranné a nesmějí nikdy znamenati snížení úrovně vzdělanosti v šeobecné. V rámci trvajícíeh zákonů školských lze na škole obecné po stránce hospodářské utěšených výsledků theoretických i praktických dosíci, jen když samosprávní orgánové nechovají se ke své škole macešsky. Proto požadavek, aby obecná škola vypěstovala hotové rolníky a odborníky, jest přílišným a s stanoviska snížení úrovně všeobecné vzdělanosti zpátečnickým, nehumanním, nenárodním, jak dle »Komenského« vykládá »Škola našeho venkova«.
Komenský Rakousko
12 article
Učitelstvo bojuje proti snížení docházky školní, nie nomá však proti zřizování pokra čovacích škol, ba naopak, všude za něse přimlouvá. Ono žije s lidem, ono nejvíce poci- ťuje tíži nevzdělanosti lidu našeho, ono nejlépe vidí její příčiny. Velmi dobře poznává, že ten. kdo pouze obecnou školu vychodil a pak pone- chán byl sobě samému, v řídkých jen případech vezme knihu do ruky. Kam může pak dospěti snadno si každý pomyslí. Mladík venkovský obyčejně dostane se jen do společnosti čeládky spustlé; toť jeho škola mravů. Kterak postaráno jest o další vzdělán rolnického dorostu, o tom pronáší se zem- ská školní rada pro král, české ve Výroční svě zprávě za r. 1898—99 takto: »V roce 1899 bylo celkem 68 pokračovncích hospodářskýeh škol (41 českých, 27 německých). Návštěna jich však byla namnoze slabá, takže leekterý kurs po krátké době trvání musil býti zavřen. Vadou pro rozvoj těchto pokračovacích škol bývá, že potřebný náklad nebývá z před úplně zabezpečen. »Škola našeho venkova« referuje o návrhu »Samosprávných Listů« na reformy v docházce školní a zřízení běhů pokračovacích takto: »Po- vinnost choditi do školy obecné trvá od doko- naného šestého roku do dokonaného (tedy ani o den dříve) třináctého. Úlevy v ná vštěvě školy ať odpadnou. Po vystou pení ze školy obecné jsou žáci povinni navště- vovati běh pokračovací, který zřídí se při každé škole obecné. Návštěva tohoto kursu konej se aspoň dvakráte týdně (ve čtvrtek a v neděli). V pokračovacím běhu budiž žák vyučován od- borným předmětům k hospodářství a živnostem potřebným a doplněno budiž vyučování země- pisné i dějepisné se zřetelem k dějinám vlasti.« Přeje si list ten, aby návrh posl. Kracnýře na sněmu moravském učiněný, dle těchto zásad upraven byl.
13 article
Tento návrh zní: 1. Při venkovských ná- rodních školách budiž mládež od 12. do 14. roku odborně rolnicky neb živnostensky vzdělá- vána. 2. Učitelům a učitelkám, na venkovských národníeh školách působícím, budiž poskytnuta možnost, by ve zvlášť zřízených kursech k to- muto odbornému vyučování potřebných vědo- mostí si osvojiti mohli. 3. V obvodu každého okresního hejtmanství budiž zřízena nejméně jedna zimní hospodářská škola a buďtež při každé ustanoveny dvě síly učitelské na náklad zemský. 4. Při zimních hospodářských školách buďtež pořádány hospodářské kursy pro děvčata. 5. Kočovné vyučování hospodářské budiž nále- žitě upraveno a odbornými kursy doplněno. »Beseda učitelská« pojednávajíc o této otázce, přichází k těmto koncům: 1. Budoucím učitelům buď hned na ústavech učitelských dáno důkladné vzdělání v hospodářských otázkách. 2. Nechť pořádány jsou při všech hospodářských školách kursy pro učitele. 3. Těm učitelům, kteří kursů těch se súčastní udilena buď pod- pora. 4. Pro místní školní knihovny učitelsk zakupujte se spisy odborně, obrazy a tabulky hospodářské. 5. V každé škole venkovské bud sbírka semen rostlin hospodářských všech druhů i neobvyklých, jakož iěkodlivých trav. 6. Všude opatřujte obce školám rozsáhlé pole pokusné 7. Zemědělská rada opatři potřebné dotace na zakoupení spisův, obrazů, semen a pod. 8. Uči- telům dány buďte za vyučování přiměřené od- měny. 9. Obeím, jež kursy ty vydržují, poskytn zemé dostatečné subvence. Z těchto i jiných hlasův patrno, že hoši škole odrostlí zcela jsou zanedbáni; nevšímá si jich ani škola ani domov (zvláště na venkově) Výchova vzdělání jejich děje se zcela náhodně a dle toho také vypadá. Všeobecně je to uzná váno, za nejvyšší zlo dnešní se zhoubnými ná sledky pro lid náš a společnost vůbec.
14 article
Tomu odpomoci alespoň z části mělo se novými zákony školskými. Zákonodárce uznal však, že ponechána má býti u věci té volnost zemím a dle-toho i stylisován zákon. Zní § 10 zákona říšského z 2. května 1883: »Při jedno- tlivých školách mohou podle zvláštních potřeh místních zařízeny býti školy pro opatrování, vy chovávání a vyučování dílek ke škole jestě ne- povinných, též obzvláštní učební kursy pro mládež povinosti školní odrostlou. Pro dívky, povinnosti školní odrostlé, mohou zařízeny býti též kursy učební pro všeobecné další vzdělání.« V témž zákoně v §. 59. se pravi »Zákonodárství zemskému přísluší aby učinilo vhodná opatření, co se týče zalo žení škol a vychovatelen, též i co se týče zá vodův a učebných kursů v § 10. připomenu tých«. — A v 8 62.: »Pokud v tom účastnit se mají okresy a kterak se má zapravovati ná- klad na závody a kursy učební v § 10. a vs 59. připomenuté, o tom ustanovení vydá zákono- dárství zemské«. Z toho patrno, že jest povinností země. přesně řečeno sněmu zemského, vydat zákon, jímž by otázky tyto řešeny byly. Dalo se očekávati, že sněm zemský v nejbližší době podrobný zákon vydá, ale dodnes se tak ne stalo. Jest povinností rolnických poslanců zem ských, aby otázku tu prostudovali a o prove dení její se postarali. Na provedení čeká zákon ten již od r. 1883. Pravda, stalo se něco. Zemská školní rada věc tu odbyla několika vyneseními. Společně se zemědělskou radou vydala i osnovy kursů těch. Uznati tu třeba, že velikou výhodu v té věc poskytl úřad ten učitelstvu i obyvatelstvu, jehož se věc týká. Ponechána toliž při osnovách pro školy pokračovací úplná volnost. Vydána je pouze jakási kostra osnov, podrobné proveden ponecháno místním a okresním školním radám k dohodnutí se s hospodářskými spolky a okres- ními i obecními zastupitelstvy.
15 article
Ministerstvo vyučování o kursech těch vy- dalo nařízení dne 10. dubna 1885: »Dle § 10 zákona z 2. května 1883 mohou při jednolli vých obyčejných školách obecných a při ško lách měšťanských zařízeny býti učebné kursy pro mládež, povinnosti školní odrostlou. Účelem těchto kursů jest dle toho, jak jsou zařízeny. aby buď vědomosti a zběhlosti, v obecné škole nabyté, utvrzovaly a vyučování podle zvláštních potřeb místních na předměty speciálné a pr určitý druh výživy použitelné rozšiřovaly, bud aby divkám vyššího všeobecného vzdělání po skytovaly. První druh těchto učebných kursů. s obecnými školami spojených, druh to speci- álních učebných kursů, bude poskytovati muž- ské a ženské mládeží příležitost, aby nabyla pro život použitelných vědomostí v jednotlivých předmělech z oboru živností a polního hospo- dářství, kdežto druhý druh těchto učebnýeh kursů, druh to pokračovacích škol pro dívky. bude vyhovovati potřebě, aby dívkám, pro kteréž není škol středních, dostalo se na základě do brého vyučování školy obecné vzdělání vyššího. nežli jest to, jehož na obecné škole dojít mohou. Zařízení jednotlivých učebných kursů bude různé dle počtu a druhu předmětů vy učovacích, dle doby, po kterou vyučování trvat má, dle počtu týdenních hodin vyučovacích, dle času pro vyučování určeného atd., a bude lze jím v plné míře dle místních potřeh vyhověti přáním, zejmena i mezí obyvatelstvem venkova po dalším vzdělání, přes stáří školou povinné často pronášeným.
16 article
Tyto učebné kursy při obecných školách zřízené, nedotýkají se nikterak ústavů pro prů myslové vyučování, zejmena pak nikoliv průmy- slových pokračovacích škol, pro učenniky a po- mocníky živnostníků určených, a rozeznávaji se od ústavů vyučovacích, o nichž § 23. uve- deného zákona se zmiňuje, podstatně již tím. že tyto školy a odborné kursy dle jich úpravy po případě i děti v stáři školou povinném na vštěvovati mohou, kdež speciálné učebné kursy a pokračovací kursy pro dívky, které při obee ných školách zařízeny jsou, výhradně pro mlá dež povinnosti školní odrostlou jsou ustano veny.« Aby pojištěn byl žádoucí základ školám těm, stanoví ministerstvo: »1. Při každé obyčejné škole obecné a při každě škole měšťanské mohou dle místních potřeb »speciálné učebné kursy«a »pokračovací kursy pro divky« se zaříditi. 2.
17 article
Do speciálných učebných kursů a pokračovacích kursů pro dívky mohou se přijímati toliko cho- vanci, kteří své školní povinnosti úplně dosti učinili. 3. Vyučování nesmí se v učebnýeh kursech v žádném případě oběma pohlavím společně udileti, nýbrž mohou se zřizovati to- liko »speciálné učebné kursy pro mužské cho- vance« a »speciálné učebné kursy pro ženské chovanky«. 4. Učebné kursy při obecných ško- lách zřízené podléhají dohlídce školní, která pro obecné školy jest ustanovena; bezprostřední řízení učebného kursu náleží správci (správ- kyni) školy; učitelé (učitelky) školy jsou v první řadě povoláni, aby při vyučování v učebných kursech spolupůsobili; vyučovací jazyk, který pro tu kterou školu jest ustanoven, jest zpra vidla vyučovacím jazykem i v učebných kursech. 5. Učitelé (učitelky), kteři vyučují předmětům, které jsou na obecných školách předměty povinnými, musi prokázati alespoň tu způsobilost k vyučování, která pro obecné školy v příčině těch kterých předmětů jest přede- psána. Učitelé (učitelky), kteří vyučují před- mětům, které nejsou povinnými na školách obecných, mohou, dokonajíce alespoň dvou- letou uspokojující zatímnou službu v úřadě učitelském, od ministra vyučování průkazu o formální způsobilosti k vyučování zpro- štění býti. 6. Při vyučování v učebných kursech lze mistností a učebných pro- středků těch kterých obecných škol uživati.
18 article
Zařízení vůbec musí býti takové, aby zdra chovanců co možná šetřeno bylo. 7. Při vy- učování může se užívati jen takových učebných knih a učebných prostředků, které k potřebě při vyučování na některé kategorii vyučovacích ústavů aneb zvláště pro tyto učebné kursy o ministra vyučování připuštěny byly. 8. Žem- ské úřady školní zmocňují se až do dalšího nařízení, aby statuty speciálných učebných kursů a pokračovacích kursů pro dívky schvalovaly jakož i aby další přislušná opatření učinily. Př tom dlužno tohoto nařízení přesně šetřiti a před- pisů, které pro obecné školy vydány byly, po rozumu jejich užívati. Česká škola v srpnu r. 1901. Dne 1. »Národ a škola« přináší čl. J. Gabriela »Tajná kvalifikace« a návrhy F. Horského »Okresn porady učitelské«. — »Učitelské noviny« vyčítají v čl. K. Černého »Práce v zahradě« pro srpen Dne 2. »Komenský« přináší povzbuzující článek J. R. Vitáska »Turistika a učitelstvo«. Dne 4. v Klatovech odhaluje se pomník prof. dru. Janu Krejčímu, proslulému hlasateli a šiřiteli osvěty přírodovědné a ideálů humanitních Dne 6. sjezd na obranu škol měšťanských Brně vyslovuje se z nejhlubšího přesvědčení pro zřizování škol měšťanských, živnostenstvu, rolnictvu obchodnictvu nejpřiměřenějších všude i vedle ško středních, které nahraditi je nemohou. Dne 7. a 8. důvěrná schůze a valná hromad delegátů českého Ústř. spolku jednot učit. snášíse na všeobecné záložně učit., na účastenství ve knih kupecké firmě Drnek v Brandýse, na Svazu česko slovanského učitelstva, na podporování vyššího vzdě- lávání se učitelstva; konstatováno 27,812 K příjmů 14.772 K vydání. Po valné hromadě koná se povzbu- zující schůze abiturientův učitelských.
Gabriel F Horský Okresn K Černý Komenský Vitásek doktor Krejčí Klatovy Brno Brandýs Český škola v srpen Drnek
19 article
Dne 8. »Beseda učitelská« přináší čl. F. Mei nicha »V zájmu českých dětí v cizině«; v »Methodi cké příloze« F. Rataje »Duha«. — »Učitelské no- viny« přinášejí úvahu »Sankce zákona« a přednášku F. Malocha »O důležilosti a zařizování školních za- hrad« a doporučení Macháčkův »Atlas k dějinám rakouskýme. Dne 10. »Učitel« přináší návod J. Úlehly »Jal se učiti?« a úvahu D. Trstenjaka »Naše mravní Dne 13. »Školský obzor« polemisuje s »Českým učitelem« o služném učit. »V zájmu pravdy«, při náší článek »Organisace sebevzdělání« a feuilleton »Přídavek či po sněmu«. Dne 144. »Posel z Budče« přináší k financím zemským úvabu »Než špatnou autonomii, raději žádnou« a čl. J. Tykače »Úpadek a náprava v novo- věkem zahradnictví, zvláště sadařství; z této Hlídky otiskuje čl. »Pokrokové hnutí v českém učitelstvě«. »Český učitel« ve čl. »Vzpomínka« líčí počátky školského byrokratismu novodobého a přináší saty rické rozjímání o protokolech konferenčních jako vo jednom potřebném«; doporučuje Macháčkův »Atlas k dějinám rakouským«. Dne 16. »Komenský« přináší přednášku K. Ká- lala »Kterak působiti školou proti alkoholismu«a soupis »Kolik která jednota, zastoupená v Ústředním spolku jednot učitelských na Moravě, odvedla k ju bilejnímu fondu podporovacímu« (nejvíce: 6961, nej méně 64 K) Dne 18, ve Štítném odhaluje se pomník veliké- mu učiteli českého lidu, ušlechtilému Tomáší ze Stítného, jedné ze hvězd našeho středověku. — V Jičíně u věku 55 let umírá cvičný učitel ústavu učitelského Josef Borč, vždy horlivě činný pro školu a veškeré místní podniky vlastenecké a dobročinné.
F Rataj F Maloch Macháčkův Atlas J Úlehla Jal D Trstenjak J Tykač Komenský Borč Budeč Jičín jednota učitelský na Morava
20 article
Dne 19. valná hromada morav. Ústř. spolku učitelského v Tišnově snáší se na zřízení Svazu učitelstva českoslovanského se záložnou a předsedou jest náhle rozpuštěna pro neshodu o přímých vol- bách do výboru; na ní vykázán příjem spolkový 2719 K, vydání 1261 K. Dne 20. »Ško-ský obzor« v čl. »Slezsko a Čechy« přirovnává učit. služné v obou zemích (ve Slezsku větší), přináší úvahu »Organisace sebevzdělání«, po lemiku s »Českým učitelem« ňynějším »Ještě jednou se vrátíme«, líčí za »Jedno potřebné« oddělení mě- šťanských škol od obecných správou a feuilleton »Bludička« věnuje stále jen slibované podpoře. Dne 22. »Učitelské noviny« v článku »Učitelé učilelky« dokazují, jak onino pozadu za těmito ; do poručují II. vyd. Fraňkoy »Speciální methodiky učby slohové«, III. vyd. Klikovy »Malé zdravovědy«a Budějovického »Učitelé písma«. — »Beseda učitelská« přináší v »Methodické příloze« čl. »O přibuznosti slov, o nesnázích a prostředcích ji platně ustano- vovati«. Dne 23. slovutný románopisec Alois Jirásek, právem označovaný také za vychovatele národa též od mládeže hojně čtený, slaví své abraha- moviny. Dne 25. odhaluje se v Borové pomník Karlu Havlíčkovi, jenž v národním, pokrokovém a prakti- ckém školství a řádně vzděláném učitelstvu zře nutnou potřebu národního vývoje a záruku jeho po- litických úspěchů. — Protiklerikální tábor lidu Prostějově (oproti současnému sjezdu klerikálů v Kro- měříži) ohražuje se důrazně proti požadavku školy klerikalní, vyslovuje se pro školu svobodnou v pravdo
Čecho Klikův Jirásek Havlíček Tišnov Ško Slezsko Prostějov svaz učitelstvo českoslovanský
22 article
národní s učitelstvem neodvislým a proti tmářstv všemu v ohledě osvětovém. — Schůze českých men- šin v Mostě vyslovuje se pro české školy ve svých místech a pro přejímání škol matičních do správy veřejné. Dne 27. »Školský obzor« podává »Před zem- skou konferencí« návrhy k ní, k dějinám čes. Ústř. spolku učit.« čl. »Ještě jednou se vrátíme« a čl. »Or ganisace sebevzdělání«; ve feunlletonu podučitelská »Santa Lucia« Dne 28. »Posel z Budče« líčí »Ministrův omy!- v posuzování volnosti slova učitelského ve školských otázkách a otiskuje přednášku dra. S. Růžičky »Žá- doucí opravy po stránce zdravotnické v našem školství.« Dne 29. »Učitelské noviny« přinášejí F. Ro- sůlka »Vojenství v našich školách obecných« a K Černého »Práce v zahradě« pro září a doporučuj Říhovu »Školu jazyka českého«, Městská rada pražská veřejným provoláním va- ruje rodiče české před školami německými
Santa Lucius S Růžička Žá F ro Černý Říhův Most Budeč
23 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Veslařství. ** Známo, že ve sportu veslařském rozhodujíc činitelé lakřka všeobecně jsou pamětlivi ryzosti svého neposkvrněného amatérského rázu. Jak dovedou hájiti tuto svoji zásadu, toho dalším dokladem jest nej- novější udalost v ústředním svazu veslařském ve Francii, v zemi, kde v jiných oborech sportu až přiliš rychle dovedli se přizpůsobiti méně úzkostlivým názorům na »zvonivou odměnu« za sportovní vý- kony, odměnu, která po případě vyplácí se i ve zcela všedních papírových padesátifrancích. Stalo se v poslední době, že svaz veslařů »Fé- dération frangaise«, v němž soustředěny jsou veškeré amatérské veslařské jednoty Francie, vydal jakožto cenu za účastenství při závodach bony. Četné jednoty spatřily v tomto opatření, které mělo povzbuditi veslaře k hoj- nému startování, obcházení stanov, dle nichž žádné peněžní ceny nemají býti udělovány. Odpor proti tomu vzmáhá se čím dál tím více; již oznámilo ně- kolik čelných klubů pařižských své vystoupení ze svazu jmenovaného a také řada jednot venkovských hodlá se zachovati dle tohoto příkladu. Jde nyní o založení nové ústřední organisace »Fédération Pa- risienne«, kteráž by stanula přísně na amatérském základě. Jiná část nespokojených oproti tomu jest pro vstoupení do jednoty francouzských spolků, pě- stujících sport athletický — »Union des Sociétés frangaises de Sports Athletiques«.
Sports Francie Fé Fédération pa
24 article
Athletika a sportovní hry. ** Dnes odpoledne zahájena bude podzimní sni- sona footballová na novém hřišti »Slavie« na Letné mezinárodním zápasem A-teamu »Slavie« proti F. C. »Allemania« z Phorzheimu. »Allemania« počítá se k dobrým mužstvům I. třídy jiho-německé. »Allemania« hrála se známým »Manheimer F. Ge r. 1896 nerozhodně 1:1, nad F. C. »Heilbronem« zví- lězila s převahou 5:1 a nad F. C. »Stern Cannstadte 10:0. Mužstvo »Allemanie« sestaveno takto: brankář: Fass Salomon — Vetter Kast — Lamparden — Schebach Knecht — Kemmele — Funk — Stöhrmann — Hälus. Drass »Allemanie«: Černé kalhoty s bílými proužky. bilá košile se zeleno červeným pruhem kolem rukávů. Začátek zápasu o 3. hodině odpoledne. Vchody na hřiště »Slavie« jsou ze sadů letenských. K dnešnímu matchi, jakož i ke příštím, vydá »Slavia« program o osmi stránkách pod jmenem »Half-time«; o publikaci té zmínili jsme se již včera. Cena programu jest 10 haléřů.
Allemanio Stern Vetter Kast Lamparden Schebach Knecht Kemmele Funk Stöhrmann Hälus Letná Phorzheim Heilbron Slavia Glass Salomon Halftime
25 article
Zápasem dnešním zahájena bude podzimní sai- sana »Slavie«, předního u nás representanta sportu footbalového. Další chystané zápasy vzbuzují zajisté zájem našeho obecenstva; klademe tuto jich pře- hledný program. Konati se mají 22. září zápas o mistrovství zemí koruny české 28. září »Racing Club de Bruxelles«, mistrovské mužstvo belgické z Brusselu (zápas v Praze) 6. října »Civil Service Football Club« z Londýna (zápas v Praze) 7. října »Civil Service F. C.« z Londýna (zápas v Praze) 13. října »Magyar Athletikai Clube z Pešti (zápas v Praze 2. listopadu »Magyar Uzsó Egyesület (zápas v Pešti). 3. listopadu »Müegyetemi Football Club« (zápa v Pešti). 10. listopadu »Budapesti Torna Clube z Pešti (zápas v Praze) 17. flistopadu »First Vicnna F. C.« z Vídně (zápas v Praze). 8. prosince »Vienna Criket and F. C.« (zápas ve Vídni). Dosud se projednávají tři zápasy — mimo zá- pasy B-teamu s vídeňskými mužstvy.
F C Brusel Praha Londýn Pešť Budapest Vídeň Slavia Racing klub jít Brusel servis Football klub Magyar Athletikai Clube Müegyete Football klub First Vicnn Vienna Criket and F . C Magyar Uzsó Egyesület
26 article
Bude tedy podzimní období na události spor- tovní bohato. Pozoruhodná snaha našich studentů- sportsmenů, získati pokud možná nejlepší mužstva cizl, jest tu patrna. »Racing Club de Bruxellés« jest nejlepší mužstvo belgické, jež předčí mužstva ho- landská, mužstvo toto složené z Francouzův a Angličanů, bude zajisté tuhým odpůrcem »Slavii«. Belgičané hrají dne 28. záři v Rakousku poprvé (právě jako Angličané, Dánové poprvé v Praze mě- řili své síly se »Slavií«). »Civil Service F. C.« z Lon- dýna jest rovněž dobré mužstvo, jež zúčastnilo se zápasův o »Amateur Cup« a vyhrálo z 19 zápasů 16. Ze známých klubů zvítězily »Civil Service« nad »Richmondem« 4:2 a nad »Čronch and Wampires« 1:0. Velikou zásluhu o arranžování tohoto zápasu má známý přítel »Slavie« Fred. Windett, proslavený hráč »Crickety« a »Torna Clubu«, jenž toho času dli v Londýně. »Čivil Service«, který bude hráti v Praze 2kráte na hřiští »Slavie« dne 6. a 7. října, navštíví též Pešt. ** Tennisový cerkl »Klubu českých cy- klistů mediků« pořádá svůj první klubovní turnaj ve dnech 20.—23. září t. r. na klubovních courtech »na Cikánce«, na Král. Vinohradech. Vstupné pro nečleny 20 haléřů. ** Athl. klub »Sparta« pořádá dne 22. září o 3. hod. odpol. velký athletický meeti n dorostu na vlastní klubové dráze v Karlíně (býv. vojenská střelnice). Na programu jest běh na 100 vardů, 400 metrů, 200 metrů, o přebornictví dorostu. vrh diskem a kouli, trojskok a skok do výše. Meetin pořádá se za každého počasí. Vstup volný. Přihlášky nových členů do dorostu přijímají se každého dne odpoledne na klubové dráze v Kariině. Hlásící se za členy nesmí přesahovati 18 roků stáří. Po- platek stanoven 1 koruna ročně. Zápisné se neplatí.
Francouzův Angličan Belgičan Dán F C Fred Cricket Cikánka Král Rakousko Praha Lon Richmond Londýn Karlín Racing klub jít Bruxellés Slavia Amateur Cup Athl . klub Sparta Čronch and Wampire vard
27 article
** Mimořádná valná hromada Athlet. klubu »Sparta« koná se již zejtra v pondělí v 8 hod. večer v restauraci »u Pinkasů« na Jungmannově nám Důležitý program. ** Také Český Athletic. a Football- klub na Král. Vinohradech zahajuje dnešním dnem svou podzimní footballovou sai- sonu. Dnes v neděli změří své síly A-te am s B-teamem na vlastním hřišti na Král. Vino- hradech proti pivovaru. Ateam pro tuto saisonu přestavěn odchodem Denkra, centrehalfbacka, do F. K. »Slavia« a změnou, předsevzalou v obraně. Hráti bude totiž druhého backa Blažek, bývalý hráč A-teamu v r. 1899, který navrátil se z Vídné, kde hrál ve »Viktorii«, známé z matche s A- a B-teamem F. K. »Slavia«. ** Sotva který závod může se honositi takou po- pularitou v kruzích sportovních a takému účastenství, jako běh marathonský pro amatéry, jenž uspořádán bude dne 13. října na trati Conflans-Paříž (40 kilometrů). Jakkoli přihlášky končí až 30. září. přihlásilo se již počátkem týdne 234 závodníků a po- čet jich zatím patrně ještě stoupl. Mezi přihlášenými nalezají se nejlepší běžci-amatéři Francie. Také se pilně trainuje. Z cyklistského ruch u. ** Sděluje se nám: Plán cyklistských stanic Č. Ú. J. V. sdělán bude v nejbližších dnech dle návrhu, učiněného v jedné z valných hromad Jednoty a uveřejněn bude v příštích číslech časopisu »Cyklisty«. Jelikož dle návrhu toho zřízeny býti mají stanice všude tam (ať již na útraty hostinského neb Jednoty), kde to cyklistská tur stika vyžaduje, tedy vždy ve vzdálenoslech 15—25 km (příbližně),
Pinkas Jungmannův Král Blažek Viktoria F K Vinohrady Vídný Conflans Paříž Francie Sparta Slavia Footballklub km