ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 caf75830-661b-11dc-bec1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 78, place 66, work 4, org 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. září 1901.
4 masthead
Číslo 255.
5 article
ním, úmrtím aneb poděkováním se, nastoup místopresídent na jeho místo. Theodor Roosevelt. Až do uplynutí čtyřletého presidenlského období, tedy do 4. března 1905, nastupuje, jak již jsme opětně byli poznamenali, po Mac Kin- leyovi v úřad presidentský dosavadní místopřed- seda republiky Theodor Rooseveit. Tento jes jedním z nejpopulárnějších mužů netoliko v re- publikánské straně, nýbrž v celém národu ame- rickém. Ve svých přednostech i chybách jest pravým typem Američana a s tím mladistvým nadšením svým, s láskou svou k životu svému, se svým smyslem pro praktičnost, ale také s ná- chylností svou k výstřednosli, s drsností svou, s poněkud dětinskou marnivostí, se svojí zálibou v dobrodružstvích a bojovností svou i se svým chlubným vlastenectvím americkým. Narodil se r. 1858 v Novém Yorku, jest tedy teprve 43 let stár. V Novém Yorku žilo před ním již osm pokolení rodu Roosevellů, jednoho z těch starých rodů holandských, kleří dodaly Novému Yorku nejen nejbohalší kupce jeho, ale i svě- domilé občany. Otec Theodera, Roosevelt, byl velkoprůmyslníkem a filantropem, jenž spravoval statky své k blahu svých méně šťastných ob- čanů. Syn jeho přes obrovské jmění nechtě zůstati povalečem, ale na druhé straně nedbal valně rozmnožování jmění. »Není škaredějšího typu na světě — pravil kdysi — než li Američan, jenž se hledí jen obohaliti, lhostejný jsa k každé povinnosti, nedbaje zásad žádných a snaže se jen nahromaditi jmění, aby syn jeho mohl vésti hloupý, liný, marnotratný život. « Roosevelt eítil od mládí již zálibu pro politický život
Roosevelt Theodor Rooseveit Američan Theoder Nový York Roosevell
6 article
Sotva že odbyl universitu harvardskou, kdež zvláště dějiny a právnietví důkladně studoval, odebral se do Nového Yorku a věnoval se poli tice. Ve 23. roku stáří byl již členem zákono- dárného sboru v Albany. Počal zde vyslupovat zvláště ostře proti korrupei vlastní i odporné strany. Jednoho dne obdvinil ředitelatví železniční společnosti, v jejíž čele stál všemocný Gould, že jest »rotou obyčejných zlodějů« a připojil o té chvíle okřídlené slovo: »o bohaté třídě zlo- činců«. Později, maje dozor nad policif novo- yorskou, vystupoval ostře proti přehmatům jejím a prováděl s neúprosnou přísností zákony, do lehající na výčepy a krčmy, třeba že to bylo dosti značně vadilo popularitě jeho v některých třídách. Roosevelt jest pravá povaha bojov ná, obdivuje se rád velkým výkonům fysickým liboval si vždy v smělých dobrodružstvích. V Harvardu zúčastnil se činně všeho sportu. Dějiny výpravy na Kubu nevykazují pak snad ani dramstičtější episody nad tu, když Roose- velt, sedě na koni svém, vedl mužstvo pluku, jejž byl sám nákladem svým vypravil, při do- bývání Santiaga k útoku na horu sanjuanskou, zůstav, jakoby zázrakem nezraněn ve vražed- ném dešti kulí. Po válce vrátil se do svého rodného státu New Yorku a brzy zvolen byl velikou většinou za guvernéra. Osvědči se v úřadě tom tak, že za poslední volby čásť strany republikánské chtěla jej míti kandidátem mlsto Ma Kinleye, ale Roosevelt odmítl tuto kandida- turu a spokojil se místopředse dni ctvím, k němuž zvolen byl největší až potud známou většinou.
Roosevelt Roos Santiago Nový York Alban Kuba New York Ma Kinley
7 article
Roosevelt jest prostřední postavy, poněkud neobratný ve svém osobním vystupovánía chůze těžkopadné; ježatým vlasem svým, kní- rem zanedbávaným a silně vyvinutými čelistmi svými nečiní na první pohled dojmu přívěti- vého, ale posluchačův svých dovedl si získá vati mužností svou, energií a upřímností svých vývodův. Ostatně v řečnění a nanejméněv krasořečnění nevidí váhu a těžiště politického života i připomněl protož také posluchačům svým pravdu: »Kdo chce konati povinnost svou, musí vstoupiti do aktivního politického života. Pokrok způsobuje se ale mužem, jenz jedná a nikoli tím, jenž mluví.« Ještě předevčírem neměl prý Roosevelt ani potuchy o kritickém stavu presidentově a ode- bral se na hon do hor adirondanských. Hory ty rozkládají se na severu státu Nov. Yorkua jsou na 10 angl. mil vzdáleny od dráhy. Hned na zvěsti o zhoršení se stavu pre- sidentově posláni jízdní poslov do pustin těch, aby Roosevelta vy- h ledali. Nalezli ho teprve pozdě. Zvláštní vlak již přichystaný dopravil jej pak do Buffala. »Daily Mail« otiskuje depeši, v níž se praví: Roosevelt bude nucen, aspoň pro první čas, prováděti politiku Mac Kinleyovu, a nikol vlastní politiku svou, poněvadž kongres trvá na politicle Mac Kinleyově. Možno jest ale, že dosavadní ministr vojenství Rost nahradí st. tajemníka a prvního ministra Haye, kdežto snad Greenstone stane se mini- strem vojenství. Změní-li ale vládu, bude Roo- seveit nucen svolati senát k mimořádnému za sedání za účelem potvrzení její.
Roosevelt Hora Mac Hay Roa Buffalo Daily Maila
8 article
Telegramy. Z Buffala, 14. září. (C. B.) O posled nIch okamžicích presidenta Mac Kinleye oznamují: President zemřel ve 2.15 hod. ráno. Od 7.30 hod. večer byl již bez vědomí. Kněz nebyl přitomen. Posledn! slova presidentova byla »Buďte všichni s bohem ! Buďte s bohem ! Jes to řízení boží! Staň se jeho vůle!« Tato slova byla drem. Mannem zazna- menána. Paní Mac Kinleyová viděla svého choté na- posled mezi 11. a 12. hodinou v noci. Seděla u lože umírajícího, držíe ruku svého choté ve své. Členové ministerstva byli připuštění touž dobou jednotlivě do pokoje umírajícího. Když nastala smrt, byli přitomni: soukromý tajemnik dr. Pixey, pán a sl. Barberové, sl. Duneanova. Bezprostřední příčina smrti není ješté zji- štěna; bude proto potřebí ohledání mrtvoly. Mrtvola bude dopravena do Washingtonu, kde bude pohrbena n státní útraly- Roosevelt složil úřadní slib na místě- kde zastihla jej zpráva o úmrtí presidenta. Mi. nistři požádali in corpore za propuštěnou, aby dali Rooseveltovi příležitost utvořiti nové mini sterstvo, kdyby si toho přál.
Mac Kinley Mann Mac Kinleyová doktor Pixey Barber Roosevelt Buffalo Washington
9 article
Z Buffala, 14. září. ( C. - B.) Když krátce po půlnoci rozšířila se pověst, že pre- sident zemřel, vrhly se rozčilené ohromné davý lidu, které naplňovaly celou ulici, na věznici,ve které jest Čolgoš; byly však pěší i jízdní stráží snadno zatlačeny. Z Nov. Yorku, 14. září. (C.-B.) »Reute rova kancelář« sděluje: Obžaloba přot Janu Mostovi zakládá se jen na jednom článku časopisu »Freiheit« ze dne 7. t. m. P- licejní soudce odročil jednání na ponděli. Most nemohl složiti záruky a byl ponechán ve vazbě. Z Buffala, 14. září. (C.-B.) Odpoledn provede se ohledání mrtvoly. Výstava, která včera o 8. hod. večer byla uzavřena, zůstane uzavřena i dnes. Z Washingtonu, 14. záři. (C.-B.) Zpráva o smrti presidentově stihla sem ve 2. hod. 3 min. ráno. Státní sekretář pro zahraniční věci Hay, sdělil ji hned telegrafieky s velvyslanci vyslanci Spojených států, aby ji oznámili vlá- dám, u níchž jsou ověřeni. Z Wasbingtonu, 14. záři. (C.-B.) Aždo tě deby, kdy vicepresident Roosevelt dl ústavy správu státních záležilostí převezme, po- vede vládu státní tajemník Hay, jako nejstarš člen kabinetu. Vicepresident Roosevelt, jak státní lajemník Hay se vyjádřil k žurnalistům, zejtr ráno vydá úřední vyhlášku o smrti president Mae Kinlere. Dle všeobecného mínění nebude kongres svolán před pravidelným zasedáním v prosinci. d. Z Berlína, 14. září. Z Nového York telegrafují o zatčení anarchisty Mosta: Most byl zatčen pro uveřejnění velmi krvavého článku ve svém listě, v němž praví, že nelze prot despotům žádného zločinu se dopustiti, že všichni musí býti oceli nebo dynamitem vyhubeni.
Most Freiheit Hay Roosevelt Mae Kinlere Mosta Buffalo York Reut Most Washington spojený stát Wasbington Berlín Nový York
10 article
Při domovní prohlídce v Clevelandu nale- zeny byly u anarchisty Volčiňského dyna- mitové pumy. Z Vídně, 14. září. (C.-B.) Jak došla zpráva o Mac Kinleyově smrti spuštěn prapor na ame- rickém vyslanectví a přibytku vyslance Cormicka do půli stožáru a potažen černým florem. Vy- elanec, jenž v době, kdy se attentát stal, dlel v Karlových Varech, na zprávu o něm vrátil se bned do Vídně. Na kondolenční archy, vyložené na vyslanectví, zapsali se ministři, přednostové cizích missí a vynikající osobnosti. Ustavičně docházejí soustrastné depeše. Z Nov. Yorku, 14. září. (Zvl. tel. » N. Loe) Uprchlý ruský anarchista dr. Sayling z Buffalu přítel Goldmannové, byl v Chieagu zatčen. Z Londýna, 14. září. (Zvl. tel. »N. L« Následkem zvěsti o smrti Mae Kinlevově vzrůstá zde rozhořčení proti anarchistům, i lze se obá- vati nepokojův.
Volčiňský N Loe doktor Sayling Goldmann Mae Kinlevův Cleveland Vídeň Karlová Vary York Buffalo Londýn
11 article
Projevy soustrasti. Z Gdanska, 14. září. (C.-B.) Čísař Vilěm odeslal do Buífala státnímu tajemníku pro za- hraniční záležitosti Hayovi telegram tohoto znění: »Hluboce dojat zprávou o předčasné smrti presidenta Mac Kinleye, spěchám vyjádřiti Vám nejhlubší a nejsrdečnější sympatie ně- meckého národa k velikému americkému ná- rodu. Německo oplakává s Amerikou šlechet- ného syna, který zemřel, plně své povinnost k své zemi a svému národu.« Druhý telegram, který císař Vilém zasla vdově zesnulého presidenta, zněl takto: »Její Veličenstvo eísařovna a já sám prosíme, byste přijala výraz našeho nejhlubšího smutku nad ztrátou, kterou jste utrpěla smrtí milovaného chotě, který padl zločinnou rukou vraha. Kéž bůh, který Vám dopřál tak mnohá léta štěst po boku zesnulého, dodá Vám síly, přetrpěti léžkou ránu, kterou Vás navštívil.« Z Vídně, 14. září. (C.-B.) »Pol. Corr.« dovídá se, že ministr zahraničných věcí, hrab Goluchovský, nařídil washingtonskému vy- slanci, aby vyslovil vládě Spojených obcí pro presidentovu smrt nejhlubší soustrast rakouské vlády.
Mac Kinley Vilém Pol Corr Goluchovský Gdansko Německo Amerika Vídeň
12 article
Odpoledne byl hr. Goluchovský u vyslance Spoj. obeí Kormicka vysloviti mu účasť osobně. Z Paříže, 14. záři. (C.-B.) President Lou- bet, dostav zprávu o Mac Kinleyově smrti poslal paní Mac Kinleyové depeši, v níž prav se: Bolestně dojala mne zpráva o úmrtí presi denta Mac Kinleye. Z celého srdce sdílím ne štěstí, jež stihlo Vaše nejdražší city a připravilo velký americký národ o presidenta vším právem ctěného a milovaného. Z Gdanska, 14. září. (C.-B.) Jak došla zpráva o smrti presidenta Mac Kinleye, císar dal na lodích spustiti vlajky do půle stěžňůa vlajku americkou vztýčiti v půli hlavního stožáru. Z Paříže, 14. září. (Zvl. tel. »Nár. L. ) Zpráva o úmrtí Mac Kinleyově rozšířena byl zde zvláštními vydáními listů i vyvolala bolestný dojem. Loubet a ministři poslali ihned vysla- nectvu americkému soustrastné projevy. Z Paříže, 14. září. (C.-B.) Ministr zahra- ničných věcí Delcassé telegrafoval státnímu tajemníku Hayovi projev upřímné soustrasti francouzského národa a vlády Z Říma, 14. září. (C.-B.) Král a papež zaslali telegrafickou soustrast Mae Kinleyově vdově. Ministerský předseda Zanardelli uloži washingtonskému vyslanci telegraficky, aby vy- slovil Mac Kinleyově vdově nejhlubší soustrast Také ministr zahraničných věcí Prine tt nařídil těmuž vyslanci, aby vyslovil soustrast státnímu tajemníku Hayoví a paní Kinleyové.
Mac Kinleyová Mac Kinley Mac Kinleyův Hay Mae Kinleyův Kinleyová Paříž Gdansko Řím Hayový Loubeta
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Maďarská denunciace na Bosňáky. Když jsme předvčírem upravovali pro tuto ru- briku denuneiaci »Budapesti Hirlapu«, jak pravo- slavní a mohamedáni bosenští chtějí ve vlast své způsobiti převrat, myslili jsme si: na poli- tickou denuneiaci je to přiliš hloupé, ale fraška dobrá. A hle, dnes už tak vážný list, jako chorvalský »Obzor« v nejlepší důvěře maďar- skou denuncisci otískuje jako »sensačné odha- lení o Bosně«. To je znamení, že denuneiace půjde dále světem a možná nezůstane bez zlých následků pro denunciované. My přes to ještě považujeme za zbytečno, důvěřujícev soudnost vážné a solidné žurnalistiky, denun- ciaci bod za bodem analysovati a dokazovati siroce, že je nemotornou a průhlednou lží. My- slíme, že postačí upozorniti pouze na jedno. Denunciant prozrazuje »tajné znamení« protiokupačných spiklenců. Je to »SSS«, což prý značí »CBecpcxa epcha« (všesrbské štěstí.) Ale trochu výše mluvil o tom, že srbské písmo bude po převratu prohlášeno v Bosně a Herce- govině za úřadní a jedině platné. Je-li tak, spiklenci zajisté již nyní mezi sebou výhradně uživají písma srbského, neboť kdo by ho mě užívati, ne-li oni? Jak pak se tedy mohlo státi že si vzali za tajné znamení písmeny latinské? Vysvětlení jediné: denunciant měl dobrou vůli, ale nevěděl, co mluv.
Bosňák Boseň Budapest Hirlap
14 article
Počátek jezovitské činnosti v Chor- vatsku. Není spravedlivějšího zákona, než nový francouzský zákon, kterým platnost spolko vého zákona prostírá se i na mnišské řády i společnosti. Neděje-li se v mnišských spo- lečnostech, co by se skrývati musilo před kon- trolou zákona, není jim čeho se báti, odhodlá-li se zákon takovou kontrolu vykonávati. Dějí-li se tam ale po tajmu věci, kleré se zákony stát- ními se nesrovnávají, stát je povinen ohraditi se proti tomu zákonným opatřením, a neposta čuje-li to, vzíti mnišské společnosti pod míru tajného spolkaření. To všecko každý občan uzná za spravedlivé a bude si přáti, aby zákon francouzský byl následován i jinde. Bude na to třeba pomýšleti přede vším v Rakousko-Uhersku, neboť mniši, novému zákonu francouzskému vzdorující, či, jak si říkají, z Francie »vyhnaní«, nahrnou se sem brzy jako vosy. V Chorvatsku, jež od staletí jest eldorádem katoliekých mnichů všeho druhu, jezovité již zahájili rozsáhlou působnost. V Záhřebě stav velký klášter a kostel, po krajině se rozjíždějí na missie a připravují si půdu k další činnosti.
Chor Rakousko Uhersko Francie Chorvatsko Záhřeb
15 article
Jak jsou bojovní, nečekali dlouho a hned za- sáhli do politiky. Ačkoli nové volby v Chor- vatsku konati se budou až v r. 1902, jezovite už nyní zahájili agitaci před vol bami. Kážou věřícím, že si mají za poslance a vůbec zástupce volit jen pravého, rodi- lého katolíka a vzíti od něho slib, že ni- čeho nepodnikne proti zájmům katolické eírkve. Jiní také slibují, ale jen pokud kandidují; jak mile jsou zvoleni, slibů zapomínají a hledí jen. aby hrabali diety a zmocňovali se dobře place- ných míst. Jen pravý, rodilý katolík bude v - ličům rukojemstvím, že bude vždycky hlasovati tak, jak toho vyžaduje prospěch svaté katolické církve. V tom smyslu kázali také ve Voloderu,v okrese dra. Josefa Franka, jenž je sice vůdcem »čistých«, ale nemůže se pochlubiti, že by byl »pravým, rodilým katolíkem«. V orgánu dra. Franka jest oheň na střeše, ale jen proto, že byl osobně dotčen, pro nic zásadného. A přece Chorvaté maji nejvíce příčiny, aby proti otcům jezovitům, ano proti klerikalismu vůbec pozdvihl zásadný odporl
svatá katolický církev Franco Chorvat Chor
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. září. Ze Starého Srbska. Vládě srbské bylo oznámeno z Cařihradu, že sultán nařídil, aby známý mutesarif pri- štinský Džemal bej i jeho spolu- vinníci v pronásledování srbského oby- vatelstva: kajmakamové prištinský, novopazarský a mitrovický, byli suspendovánia Arnauté, kteří poslední nepo- řádky zavinili, aby byli zatčjen a silnou stráží do Cařihradu do- praveni. Zprávu nelze zůstaviti bez poznámky,že sultánovy rozkazy mezi Arnauty málo platía že jich prostě neposlouchají, nejsou-li jim po chuti. Takový osud bude bezpochyby mít i tento rozkaz. Konflikt franko-turecký. »HoBo Bpel« dovídá se, že berlinská vláda dává Francii za pravdu ve sporu s Tu- reckem a snaží se přiměti Portu k ústupu. Constans je přítelem Němců, jemu přináležt podivná zásluha, že francouzští koncessionáři železných dráh v Turecku spojili se s ně- meckými. Ve jmenu společenství jejich zájmů Constans nerozpakoval se působiti, aby sultán koncessi na bagdadskou dráhu dal německému syndikátu, proti čemuž byli vyslancové anglieký a ruský. Constans měl u sultána zvláštní sly- šení, aby jej k tomu přemluvil.
Port Němec Constans Praha Starý Srbsko Cařihrad Francie Turecko Hobo Bpel
17 article
Obrana poznaňských Peláků. Letos v letě jednoho jitra v kostele dobři- ckém v Poznaňsku kněz připravoval dítky ke zpovědi. Na jednou přihrnul se do kostela do- břický purkmistr Brandenburger v průvodu poli- cajta a jal se dětem prohlížeti modlitby a zpěv- níky, nejsou-li — hrůza! — polské. Některé skutečně byly. Ty skonfiskoval a odevzdal poli- cajtovi. Byl by jich bezpochyby skonfiskoval ještě víc, ale kněz náhle ohlásil, že dítky mo- hou odebrati se domů, což ony učinily. Trochu pozdě, ale přece usnesl se celý ko- stelní dozor v Dobřici, aby na purkmistra Bran- denburgera a policajta byla podána žaloba pro rušení náboženství. Žaloba hned sepsána a ode- vzdána státnímu prokurátoru v Ostrově. Stran žalující jest odhodlána projiti všecky soudní in- stance. Ve městě a okoli panuje z toho radostné vzrušení. I my Čechové měli bychom podobně jed- nati, kde se našemu jazyku děje křivda a kde není možno, aby ji napravil sám jednotlivec. Zvláště nyní musíme to dělati, kdy Všeněmei vypověděli nám válku na vyhlazení po příkladě prušáckých hakatistů, usilujících o totéž v ze- mích polských pode jhem německým. Tuje třeba stále a neomrzele dovolávati se soudu, neboť pro národ, bojující za právo, má cenu to, když mu řádný soud právo odpírá a proti právu na ruku je křivditeli.
Čecho Poznaňsko Bran
18 article
Louis Dausset o návštěvě carově v Pařížl. Přijede car do Paříže, nebo ne ? To je velká otázka, jež zajímá všechnu veřejnosta rozčiluje Francii. Sympatický president městské rady pařížské pan Louis Dausset pojednává o této záležitosti v žurnálu »L' Ecllair« ze dne 12. t. m. Dausset ujišťuje, že lid pařížský očekává návštěvu carovu s pohnutím, ale bez neklidu. Především musí býti zachována národní důstojnost v tomto velkém okamžiku. Od roku 1893 neopominula Paříž ani jedné příležitosti, aby mohla projeviti své sympatie národu zbra- třenému. Paříž z celého srdce si přeje uvítat znovu ruského cara, jejž přijala r. 1896 s tak vlasteneckým nadšením. Ostatně byla jí slíben nová návštěva o světové výstavě a se sklamá- ním konstatovala Paříž, že nepřijeli právěti hosté, jež nejvíce očekávala. Dausset praví dále, že zpráva o příjezdu carově do Francie byl znamením pro příměří v zápasech stran, aby celá Francie svorně uvítala panovníka slo- vanské říše. Avšak strana, praví Dausset dále, jež ne- byla nikdy příznivá allianci s Ruskem, chce vy- užitkovati návštévy carovy pro své zájmy a prot Paříži, jejíž opposiční duch není ovšem milým vládě. S této strany bylo učiněno mnoho, aby byla znemožněna návštěva carova v Paříži, kde by car byl vítán nacionalistickým presidentem městské rady. Dausset prohlašuje, že Paříž n vzdor všemu a za všech okolností bude se cho- vati jen tak, jak velí vlastenecká povinnost,a bude šťastnou, když návštěva ruského cara po- vzbudí sebevědomí Francie, a když francouzská armáda, tak hanebně tupená, zaskvěje se v plné záři své síly- Paříž pozvala ruského cara k návštěvě.
Dausset L Ecllair Paříž Francie Rusko
19 article
Nadšení a dojmy z r. 1896 jsou ještě ve všech srdcích. Car tehdy byl hostem hlavního města, kde byl přijat s lakovým opojením, že jeho jízda městem byla nepřetržitelným triumfem. A Dausset se táže: Je možné, aby car ruský zapomněl na toto uvítání, jež mu připravilo re- publikánské město, jakého nezažil dosud nikde? Paříž má své zvláštní místo v histori alliance francouzsko-ruské. Ohromné manifestace pařížské jen ji upevnili. Paříž proto mohla by bezpečně očekávat, že nebude zapomenuta i př letošní návštévě carově. Tentokráte ruský car je hostem vlády. Chce pozdraviti francouzské lod- stvo a armádu. Celá vlasť se má zúčastniti této velké národní slavnosti. Ale v Paříži se o n nemluví. Dausset věří, že car nezapomněl n dny pařížské, jež by se opakovaly ve stejném slavnostním nadšení, kdyby car a carevna jen na chvíli se objevili v Paříži. O bezpečnos cara bude dokonale postaráno, píše dále pa- řížský starosta, neboť kromě policie, jež bude chrániti manžely carské, bude jejich strážcem každý občan. Lze očekávati, že jako Paříž do- kázala carovi svou nadšenou lásku, že i car ji osvědčí svou přízeň. V této naději konči pan Dausset svůj zajímavý článek.
Dausset Paříž
20 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Kutné Hory, 14. září. (Zvl. telef. zpr. »N. L.«) Dnešního dne shromáždili se staro- stové okresu kutnohorského za předsednictv okresního starosty p. Aloisa Výbornéh o v zdejším okresním zastupitelstvu a usnesli se jednohlasně na kandidatuře pana dra. Pacáka. Stejné usnesení učinili obecní starostové okresu čáslavského za předsedání okres. starosty p. dra. Zimmra. Schůze voličů. Okresní starosta velvarsko pan Heřman Janda svolává schůzí voličů města Kralup nad Vltavou a okolních obcí na dnešel o 3. hodině odpolední do místnosti pivovarsk restaurace v Kralupech nad Vlt. Shromáždění starostové obof okreau vinohradského s uspokojením vzali na vědomí opětnou kandidaturu slovutného p. JUDra. Jo- sefa Herolda na poslance sněmu královstv českého sborem důvěrníků doporučenou a pro- hlašují, že nejen volbu jeho z vlasteneckého svého přesvědčení vřele doporučují, nýbrž že o jeho zvolení dle sil svých též se přičiní. Př této přiležitosti nemohou nedati výrazu svému politování nad stavovským tříděním se národa českého, majíce důvodnou obavu, že těžce zkou- šený národ český nebude poražen nepřítelem, nýbrž svými vlastními, tímže záludným nepřítelem rozeštvanými syny. Na Král. Vinohradech, dne 8. září 1901 Václav Ryba, starosta obce Braníku, Jose- Vorhout, starosta obce Krče, P. Ja u r is, starosta obce Michle, F. Jakoubek, nám. sta- rosty města Nusli, Jos. Hrabánek, starosta obce Podoli-Dvorce, Josef Víšek, starosta měst Král. Vinohradů, V. Drobný, starosta městyse Vršovie, Jos. Chlupatý, starosta obce zá- běhlic. Z Milevska. Při schůzi důvěrníků okresu milevského, bechyňského a sedleckého dne 11. t. m. v Milevsku konané přijat byl jedno- myslně za kandidáta pro volbu poslance do sněmu zemského pan Milos Vojta, majite hospodářství a poštmistr v Bernardicích.
Alois Výbornéh Pacák Heřman Janda Král Ryba F Jakoubek Hrabánek Víšek V Drobná Vršovie Jos Vojta Kutná Hora Kralupy nad Vltava Braník Jos Krč Michle Nusnout Podoli Milevsko bechyňský
21 article
Prohlášení. Na několika voličských schůzích prohlásii jsem důrazně, že na zemský mandát za Se- milsko a Železno Brodsko reflektuji potud, pokud nevyskytne se síla způsobilejší. Nuže — případ takový nastal, a já žádám politické stoupenc své v dotyčných okresích, aby hlasy, které př nastávajících volbách na moji osobu soustředi mínili, položili ve prospěch pana dra. Karla Kramáře, spisovatele ve Vídni. Kladu si za čest, že mohu své místo po stoupiti muží (ak politicky vyškolenému, pocti- vému a osvědčenému. Odstupuje na ten čas úplně do soukromí — projevuji vroucí tužbu, aby po příkladu měm vůbec každý z našich lidí hleděl podříditi své osobní libůstky národní disciplině, kterouž pova- žuji za nezbytnou podmínku k našemu politi- ckému zmohutnění. Bůh žehnej národu našemu a dovediž ho z nynějších bojů k vítězstvím nejskvělejším. V Roztokách, dne 13. záři 1901. Jos. Janoušek, řídící učilel,
Kramář bůh Janoušek Železno Brodsko Vídeň Roztoky
22 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Agrárnické svědomí dobře vytušilo největší hřích, jehož se strana agrární na národě dopouští a proto dává svým tiskem ho- rovati tak okázale a vroucně o »svornosti a jednotě« v českém lidu. Oba listy, orgán Em. J. Hrubého i Alfonsa Šťastného olňují veřejnost, pokud jest jim přístupna, pohnutlivými úvahami o jednotě národní a brillantními návrhy na to, jak by se jí dociliti dalo — přes to, že životní otázkou tak zvaného agrárního hnutí jest rozbití této jednoty. To přece náleží k matematicko- politickým pravdám, že nepodaří-li se hluboko vetknouti do českého rolnictva agrární klin rozekláti je tak, aby velmi značná čásť z něho odpadla na stranu Kubrů a Zázvorků, musk hnuti toto zaniknouti. Ba i nejmenší jeho úspěchy volební zůstaví české rolnictvo v rozkolu, na dvě strany rozvrácené. Kdyby se agrárním vůdcům podařilo odštěpiti z českého rolnictv většinu pro svůj program třídního, stavovského prospěchu, který se hojí na hmotném prospěchu sstatních výrobních i nevýrobních tříd, bude zjištěna i druhá trhlina v národě, kteráž povede mezi občansívem obeí venkovských a občan- stvem měst. Třetí trhlině, kteráž v národě na- skočí v případě vítězných voleb agrárních, na- značena pak cesta mezi intelligencí národa vesměs, bez rozdílů stavovských nacionálně smý- šlející a mezi lidmi, kteří ve svých orgánech podle realistů výslovně hlěsají, falšujíce výrok
J Hrubý Šťastný Kubr Zázvorka
23 article
Nerudův: »I nám jest stálé žvaně ní o národnosti už překonaným stano- viskem« a kteří osvojují si a v téže své »Obraněe propagují heslo v českém rolnictvu dotud ne- slýchané a neberné ráže — »A grárníci všech zemí, spojte sel« V době, kdy národní věci české hrozí nebezpečí přímo exi- stenční, kdy do sněmu německý lid v Čechách vysílá jednotnou družinu poslaneů, kteráž hlásá otevřeně a nepokrytě boj za účelenr vyplenění českého jména z těchto vlastí, která přiznává se se zpupností dosud bezpříkladnou ku pro- gramu germanisace českého lidu bojem výslovně offensivním, hlásí se k zastoupení českého rol- nictva strana, kteráž jest Všeněmcům zeela blízkou a která, míní-li to se svým agrárním programem do opravdy, musila by jim vlastně do náruče padnout. Snad to naši agrárníci ve své bukolické náivnosti ani netuší, ale jak těsně se ke Všeněmcům staví, vysvítá přece z toho, že sami připouštějí příbuznost svého hospodářského programu s politickými cíli vše- německými. Pojednávajíe o ochranné celní konvenei středoevropské pravi zajisté »Obrana zemědělců« ze dne 4. t. m. doslovně: »Kdyby i něco podobnéh chtěli Všeněmci, nebyl by v tom žádný popudk tomu, abychom z pouhého odporu proti nim nesměli to chtíti ani my!« A jak zní hospodářský odstavec všeněmeckého Wolfova provolání? »Předovším bude se o to jednati, abv Čechům bylo učiněno jasným stanovisko, že český zemaký sněm není žádným místem pro vzájemné výkl a dy národnostní politieké povaby mezi oběma národy v Čechác. Tím bude vzato českého lidu bláhové domnění, jímž až dosud byl šálen a v němž dosud v při- čině významu českého zemského sněmu tonul.
Nerudův Wolfův Čecho Čechy
24 article
Český zemský sněm má platnost toliko jako parla- mentní sbor, kterýž se obírá vyřízením ho spo- dářských agend, země se týkají cíc h.« Toť přece vývok pro agrární program jako stvořený! Pryč se žvaněním o národnosti a vla- stenectví i ze sněmu a vzhůru ku práci agrárnl společně se všeněmeckými sedláky! Co překáží tomu, aby se naši agrárníci stavovsky bratřili s rolnickými Všeněmci, jen když s ostatními poslanci českými tvořiti budou jeden tábor ná- rodnostně a kulturně politický ! Taktika taková jest ovšem utopií i jest naprosto nemožno, aby týž stav jedné a druhé národnosti, z nichž jedna druhé vypovídá boj do vyhubení, mohl se schá- zeti ke klidnému a túspěšnému jednání o sta- vovských záležitostech. A přece na druhé straně jakékoli agrární hnutí nejen bez zemské, ale i bez říšské vzájemnosti a všeobecnosti zůstává nesmyslným, bezúčelným theorisováním, jakož jím jest a zůstane vůbec i zvlášť padařovský alfensismus, tato karrikatura všeho skutečne agrárního snažení. Ostatně i kdyby byla pří- pustna nějaká řeč o možnosti společného po- stupu českých a německých rolníků na sněmu budoucím, kruté nepřátelství, kteréž nevyhnu- telně vzplane na zemském snému mezi českým a (německým zastupitelstvem při nejblížší pří- ležitosti, poučí agrárníky naše, že každá jaká- koli vzájemnost zájmů našich s německými jest vyloučena. Co bychom to byli za lidi, abychom se v něčem mohli buntovati se slranou, kteráž učinila svým programem naše národní bezživot?
25 article
A jest možno, aby český lid, české rolnictvo vyslalo do sněmu ve svém zastoupení stranu, kteráž má ještě něco jiného, anebo z vilášťa hlavně něco jiného na mysti než boj, nejkrajnějši boj proti nepřiteli, jenž způsobi národu českému urážku, juké se dosud dostalo jen poznaňským Polákům a který napsal na svůj volební prapor: Všeněmecká strana trvá dnes na stanovisku, že boj proti Čechům musí nabýti rázu útočného. Ovšem podle svého hořo- vického výroku svatodušního hodlá pan Kubr vyvrcholiti »boj na krev a na nůž« proti ně- komu jinému, proti vlastnímu českému bratru, proti národní straně svobodomyslné, proti níž nemůže býti ani nejmenšího nářku, že by kdy byla opustila spravedlivou a moudrou věc če- ského rolnictiva, stojleíh o dos ud převahouavěťšinou v táboře jejíme
Čecho Kubr
26 article
O zbrklostech Štastného, jehož »selské právo« jest obšírným návodem k tomu, jak z přísluš- níků selských rodin nejkratší cestou možno na- dělati proletářů, ovšem mluviti nebudeme. Ko- číme trefnou karakteristikou agrárního hnut v Čechách, vyňatou z olomouckého listu, kterýž praví: »Rolnictvo v Čechách potřebuje nejvíce agrární politiky ve svých řadách. Není organi- sováno, zůstává hospodářsky nesdruženo, ben svého průmyslu a veškerého hospodářského po- kroku. Zde měli vůdci sgrárního hnuti nasadii páky a přivésti zemědělství na stupeň dokona- losti. Agrární vůdei v Čechách z v- lili však řehčí cestu. Dali se na provádění mandátové politiky, kterou nikdo nemůže nazývati politikou agrárnI. Starosť o rolnietro, o práci dobrou, o práci skutečnou, z níž by prospěch rolnictvo mělo, usťoupila leh ko- vážnému a hazardnímu hnuti poli tickému, jež nemá žádného uřěi tého programu a určitého efle. Politická moc nad stranou druhou jest jedinou snahou vůdců českého rolnictva. Výsledek této prázdné zemé- dělské politiky brzy se ukáže. Rolnictvu po- moženo nebude, jelikož záchrana rolnietva ne- spočívá jedině ve sborech zákonodárných v politické moci. Opravdová zeměd ěl- ská politika sledovati by měla clle zeela jiné.« A strana tato, její portrét tak trefně moravským pozorovatelem za-
Štastný ko Čechy