3
masthead
15. září 1901.
5
article
ním, úmrtím aneb poděkováním se, nastoup
místopresídent na jeho místo.
Theodor Roosevelt.
Až do uplynutí čtyřletého presidenlského
období, tedy do 4. března 1905, nastupuje, jak
již jsme opětně byli poznamenali, po Mac Kin-
leyovi v úřad presidentský dosavadní místopřed-
seda republiky Theodor Rooseveit. Tento jes
jedním z nejpopulárnějších mužů netoliko v re-
publikánské straně, nýbrž v celém národu ame-
rickém. Ve svých přednostech i chybách jest
pravým typem Američana a s tím mladistvým
nadšením svým, s láskou svou k životu svému,
se svým smyslem pro praktičnost, ale také s ná-
chylností svou k výstřednosli, s drsností svou,
s poněkud dětinskou marnivostí, se svojí zálibou
v dobrodružstvích a bojovností svou i se svým
chlubným vlastenectvím americkým. Narodil se
r. 1858 v Novém Yorku, jest tedy teprve
43 let stár. V Novém Yorku žilo před ním
již osm pokolení rodu Roosevellů, jednoho z těch
starých rodů holandských, kleří dodaly Novému
Yorku nejen nejbohalší kupce jeho, ale i svě-
domilé občany. Otec Theodera, Roosevelt, byl
velkoprůmyslníkem a filantropem, jenž spravoval
statky své k blahu svých méně šťastných ob-
čanů. Syn jeho přes obrovské jmění nechtě
zůstati povalečem, ale na druhé straně nedbal
valně rozmnožování jmění. »Není škaredějšího
typu na světě — pravil kdysi — než li Američan,
jenž se hledí jen obohaliti, lhostejný jsa k
každé povinnosti, nedbaje zásad žádných a snaže
se jen nahromaditi jmění, aby syn jeho mohl
vésti hloupý, liný, marnotratný život. « Roosevelt
eítil od mládí již zálibu pro politický život
Roosevelt
Theodor Rooseveit
Američan
Theoder
Nový York
Roosevell
6
article
Sotva že odbyl universitu harvardskou, kdež
zvláště dějiny a právnietví důkladně studoval,
odebral se do Nového Yorku a věnoval se poli
tice. Ve 23. roku stáří byl již členem zákono-
dárného sboru v Albany. Počal zde vyslupovat
zvláště ostře proti korrupei vlastní i odporné
strany. Jednoho dne obdvinil ředitelatví železniční
společnosti, v jejíž čele stál všemocný Gould, že
jest »rotou obyčejných zlodějů« a připojil o
té chvíle okřídlené slovo: »o bohaté třídě zlo-
činců«. Později, maje dozor nad policif novo-
yorskou, vystupoval ostře proti přehmatům jejím
a prováděl s neúprosnou přísností zákony, do
lehající na výčepy a krčmy, třeba že to bylo
dosti značně vadilo popularitě jeho v některých
třídách.
Roosevelt jest pravá povaha bojov ná,
obdivuje se rád velkým výkonům fysickým
liboval si vždy v smělých dobrodružstvích.
V Harvardu zúčastnil se činně všeho sportu.
Dějiny výpravy na Kubu nevykazují pak snad
ani dramstičtější episody nad tu, když Roose-
velt, sedě na koni svém, vedl mužstvo pluku,
jejž byl sám nákladem svým vypravil, při do-
bývání Santiaga k útoku na horu sanjuanskou,
zůstav, jakoby zázrakem nezraněn ve vražed-
ném dešti kulí. Po válce vrátil se do svého
rodného státu New Yorku a brzy zvolen byl
velikou většinou za guvernéra. Osvědči
se v úřadě tom tak, že za poslední volby
čásť strany republikánské chtěla
jej míti kandidátem mlsto Ma
Kinleye, ale Roosevelt odmítl tuto kandida-
turu a spokojil se místopředse dni
ctvím, k němuž zvolen byl největší až potud
známou většinou.
Roosevelt
Roos
Santiago
Nový York
Alban
Kuba
New York
Ma Kinley
7
article
Roosevelt jest prostřední postavy, poněkud
neobratný ve svém osobním vystupovánía
chůze těžkopadné; ježatým vlasem svým, kní-
rem zanedbávaným a silně vyvinutými čelistmi
svými nečiní na první pohled dojmu přívěti-
vého, ale posluchačův svých dovedl si získá
vati mužností svou, energií a upřímností svých
vývodův. Ostatně v řečnění a nanejméněv
krasořečnění nevidí váhu a těžiště politického
života i připomněl protož také posluchačům
svým pravdu: »Kdo chce konati povinnost
svou, musí vstoupiti do aktivního politického
života. Pokrok způsobuje se ale mužem, jenz
jedná a nikoli tím, jenž mluví.«
Ještě předevčírem neměl prý Roosevelt ani
potuchy o kritickém stavu presidentově a ode-
bral se na hon do hor adirondanských. Hory
ty rozkládají se na severu státu Nov. Yorkua
jsou na 10 angl. mil vzdáleny od dráhy. Hned
na zvěsti o zhoršení se stavu pre-
sidentově posláni jízdní poslov
do pustin těch, aby Roosevelta vy-
h ledali. Nalezli ho teprve pozdě. Zvláštní
vlak již přichystaný dopravil jej pak do Buffala.
»Daily Mail« otiskuje depeši, v níž se
praví: Roosevelt bude nucen, aspoň pro první
čas, prováděti politiku Mac Kinleyovu, a nikol
vlastní politiku svou, poněvadž kongres
trvá na politicle Mac Kinleyově.
Možno jest ale, že dosavadní ministr vojenství
Rost nahradí st. tajemníka a prvního ministra
Haye, kdežto snad Greenstone stane se mini-
strem vojenství. Změní-li ale vládu, bude Roo-
seveit nucen svolati senát k mimořádnému za
sedání za účelem potvrzení její.
Roosevelt
Hora
Mac
Hay
Roa
Buffalo
Daily Maila
8
article
Telegramy.
Z Buffala, 14. září. (C. B.) O posled
nIch okamžicích presidenta Mac Kinleye
oznamují: President zemřel ve 2.15 hod. ráno.
Od 7.30 hod. večer byl již bez vědomí. Kněz
nebyl přitomen.
Posledn! slova presidentova byla
»Buďte všichni s bohem ! Buďte s bohem ! Jes
to řízení boží! Staň se jeho vůle!«
Tato slova byla drem. Mannem zazna-
menána.
Paní Mac Kinleyová viděla svého choté na-
posled mezi 11. a 12. hodinou v noci. Seděla
u lože umírajícího, držíe ruku svého choté ve
své. Členové ministerstva byli připuštění touž
dobou jednotlivě do pokoje umírajícího. Když
nastala smrt, byli přitomni: soukromý tajemnik
dr. Pixey, pán a sl. Barberové, sl. Duneanova.
Bezprostřední příčina smrti není ješté zji-
štěna; bude proto potřebí ohledání mrtvoly.
Mrtvola bude dopravena do
Washingtonu, kde bude pohrbena n
státní útraly-
Roosevelt složil úřadní slib na místě-
kde zastihla jej zpráva o úmrtí presidenta. Mi.
nistři požádali in corpore za propuštěnou, aby
dali Rooseveltovi příležitost utvořiti nové mini
sterstvo, kdyby si toho přál.
Mac Kinley
Mann
Mac Kinleyová
doktor
Pixey
Barber
Roosevelt
Buffalo
Washington
9
article
Z Buffala, 14. září. ( C. - B.) Když
krátce po půlnoci rozšířila se pověst, že pre-
sident zemřel, vrhly se rozčilené ohromné davý
lidu, které naplňovaly celou ulici, na věznici,ve
které jest Čolgoš; byly však pěší i jízdní stráží
snadno zatlačeny.
Z Nov. Yorku, 14. září. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« sděluje: Obžaloba přot
Janu Mostovi zakládá se jen na jednom
článku časopisu »Freiheit« ze dne 7. t. m. P-
licejní soudce odročil jednání na ponděli. Most
nemohl složiti záruky a byl ponechán ve vazbě.
Z Buffala, 14. září. (C.-B.) Odpoledn
provede se ohledání mrtvoly.
Výstava, která včera o 8. hod. večer
byla uzavřena, zůstane uzavřena i dnes.
Z Washingtonu, 14. záři. (C.-B.) Zpráva
o smrti presidentově stihla sem ve 2. hod. 3
min. ráno. Státní sekretář pro zahraniční věci
Hay, sdělil ji hned telegrafieky s velvyslanci
vyslanci Spojených států, aby ji oznámili vlá-
dám, u níchž jsou ověřeni.
Z Wasbingtonu, 14. záři. (C.-B.) Aždo
tě deby, kdy vicepresident Roosevelt dl
ústavy správu státních záležilostí převezme, po-
vede vládu státní tajemník Hay, jako nejstarš
člen kabinetu. Vicepresident Roosevelt, jak státní
lajemník Hay se vyjádřil k žurnalistům, zejtr
ráno vydá úřední vyhlášku o smrti president
Mae Kinlere.
Dle všeobecného mínění nebude kongres
svolán před pravidelným zasedáním v prosinci.
d. Z Berlína, 14. září. Z Nového York
telegrafují o zatčení anarchisty Mosta: Most
byl zatčen pro uveřejnění velmi krvavého článku
ve svém listě, v němž praví, že nelze prot
despotům žádného zločinu se dopustiti, že všichni
musí býti oceli nebo dynamitem vyhubeni.
Most
Freiheit
Hay
Roosevelt
Mae Kinlere
Mosta
Buffalo
York
Reut
Most
Washington
spojený stát
Wasbington
Berlín
Nový York
10
article
Při domovní prohlídce v Clevelandu nale-
zeny byly u anarchisty Volčiňského dyna-
mitové pumy.
Z Vídně, 14. září. (C.-B.) Jak došla zpráva
o Mac Kinleyově smrti spuštěn prapor na ame-
rickém vyslanectví a přibytku vyslance Cormicka
do půli stožáru a potažen černým florem. Vy-
elanec, jenž v době, kdy se attentát stal, dlel
v Karlových Varech, na zprávu o něm vrátil se
bned do Vídně. Na kondolenční archy, vyložené
na vyslanectví, zapsali se ministři, přednostové
cizích missí a vynikající osobnosti. Ustavičně
docházejí soustrastné depeše.
Z Nov. Yorku, 14. září. (Zvl. tel. » N. Loe)
Uprchlý ruský anarchista dr. Sayling z Buffalu
přítel Goldmannové, byl v Chieagu zatčen.
Z Londýna, 14. září. (Zvl. tel. »N. L«
Následkem zvěsti o smrti Mae Kinlevově vzrůstá
zde rozhořčení proti anarchistům, i lze se obá-
vati nepokojův.
Volčiňský
N Loe
doktor
Sayling
Goldmann
Mae Kinlevův
Cleveland
Vídeň
Karlová Vary
York
Buffalo
Londýn
11
article
Projevy soustrasti.
Z Gdanska, 14. září. (C.-B.) Čísař Vilěm
odeslal do Buífala státnímu tajemníku pro za-
hraniční záležitosti Hayovi telegram tohoto
znění: »Hluboce dojat zprávou o předčasné
smrti presidenta Mac Kinleye, spěchám vyjádřiti
Vám nejhlubší a nejsrdečnější sympatie ně-
meckého národa k velikému americkému ná-
rodu. Německo oplakává s Amerikou šlechet-
ného syna, který zemřel, plně své povinnost
k své zemi a svému národu.«
Druhý telegram, který císař Vilém zasla
vdově zesnulého presidenta, zněl takto: »Její
Veličenstvo eísařovna a já sám prosíme, byste
přijala výraz našeho nejhlubšího smutku nad
ztrátou, kterou jste utrpěla smrtí milovaného
chotě, který padl zločinnou rukou vraha. Kéž
bůh, který Vám dopřál tak mnohá léta štěst
po boku zesnulého, dodá Vám síly, přetrpěti
léžkou ránu, kterou Vás navštívil.«
Z Vídně, 14. září. (C.-B.) »Pol. Corr.«
dovídá se, že ministr zahraničných věcí, hrab
Goluchovský, nařídil washingtonskému vy-
slanci, aby vyslovil vládě Spojených obcí pro
presidentovu smrt nejhlubší soustrast rakouské
vlády.
Mac Kinley
Vilém
Pol
Corr
Goluchovský
Gdansko
Německo
Amerika
Vídeň
12
article
Odpoledne byl hr. Goluchovský u vyslance
Spoj. obeí Kormicka vysloviti mu účasť osobně.
Z Paříže, 14. záři. (C.-B.) President Lou-
bet, dostav zprávu o Mac Kinleyově smrti
poslal paní Mac Kinleyové depeši, v níž prav
se: Bolestně dojala mne zpráva o úmrtí presi
denta Mac Kinleye. Z celého srdce sdílím ne
štěstí, jež stihlo Vaše nejdražší city a připravilo
velký americký národ o presidenta vším právem
ctěného a milovaného.
Z Gdanska, 14. září. (C.-B.) Jak došla
zpráva o smrti presidenta Mac Kinleye, císar
dal na lodích spustiti vlajky do půle stěžňůa
vlajku americkou vztýčiti v půli hlavního
stožáru.
Z Paříže, 14. září. (Zvl. tel. »Nár. L. )
Zpráva o úmrtí Mac Kinleyově rozšířena byl
zde zvláštními vydáními listů i vyvolala bolestný
dojem. Loubet a ministři poslali ihned vysla-
nectvu americkému soustrastné projevy.
Z Paříže, 14. září. (C.-B.) Ministr zahra-
ničných věcí Delcassé telegrafoval státnímu
tajemníku Hayovi projev upřímné soustrasti
francouzského národa a vlády
Z Říma, 14. září. (C.-B.) Král a
papež zaslali telegrafickou soustrast Mae
Kinleyově vdově.
Ministerský předseda Zanardelli uloži
washingtonskému vyslanci telegraficky, aby vy-
slovil Mac Kinleyově vdově nejhlubší soustrast
Také ministr zahraničných věcí Prine tt
nařídil těmuž vyslanci, aby vyslovil soustrast
státnímu tajemníku Hayoví a paní Kinleyové.
Mac Kinleyová
Mac Kinley
Mac Kinleyův
Hay
Mae Kinleyův
Kinleyová
Paříž
Gdansko
Řím
Hayový
Loubeta
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Maďarská denunciace na Bosňáky.
Když jsme předvčírem upravovali pro tuto ru-
briku denuneiaci »Budapesti Hirlapu«, jak pravo-
slavní a mohamedáni bosenští chtějí ve vlast
své způsobiti převrat, myslili jsme si: na poli-
tickou denuneiaci je to přiliš hloupé, ale fraška
dobrá. A hle, dnes už tak vážný list, jako
chorvalský »Obzor« v nejlepší důvěře maďar-
skou denuncisci otískuje jako »sensačné odha-
lení o Bosně«. To je znamení, že denuneiace
půjde dále světem a možná nezůstane bez
zlých následků pro denunciované. My přes to
ještě považujeme za zbytečno, důvěřujícev
soudnost vážné a solidné žurnalistiky, denun-
ciaci bod za bodem analysovati a dokazovati
siroce, že je nemotornou a průhlednou lží. My-
slíme, že postačí upozorniti pouze na jedno.
Denunciant prozrazuje »tajné znamení«
protiokupačných spiklenců. Je to »SSS«, což
prý značí »CBecpcxa epcha« (všesrbské štěstí.)
Ale trochu výše mluvil o tom, že srbské písmo
bude po převratu prohlášeno v Bosně a Herce-
govině za úřadní a jedině platné. Je-li tak,
spiklenci zajisté již nyní mezi sebou výhradně
uživají písma srbského, neboť kdo by ho mě
užívati, ne-li oni? Jak pak se tedy mohlo státi
že si vzali za tajné znamení písmeny latinské?
Vysvětlení jediné: denunciant měl dobrou
vůli, ale nevěděl, co mluv.
Bosňák
Boseň
Budapest Hirlap
14
article
Počátek jezovitské činnosti v Chor-
vatsku.
Není spravedlivějšího zákona, než nový
francouzský zákon, kterým platnost spolko
vého zákona prostírá se i na mnišské řády
i společnosti. Neděje-li se v mnišských spo-
lečnostech, co by se skrývati musilo před kon-
trolou zákona, není jim čeho se báti, odhodlá-li
se zákon takovou kontrolu vykonávati. Dějí-li
se tam ale po tajmu věci, kleré se zákony stát-
ními se nesrovnávají, stát je povinen ohraditi
se proti tomu zákonným opatřením, a neposta
čuje-li to, vzíti mnišské společnosti pod míru
tajného spolkaření. To všecko každý občan
uzná za spravedlivé a bude si přáti, aby zákon
francouzský byl následován i jinde. Bude na to
třeba pomýšleti přede vším v Rakousko-Uhersku,
neboť mniši, novému zákonu francouzskému
vzdorující, či, jak si říkají, z Francie »vyhnaní«,
nahrnou se sem brzy jako vosy.
V Chorvatsku, jež od staletí jest eldorádem
katoliekých mnichů všeho druhu, jezovité již
zahájili rozsáhlou působnost. V Záhřebě stav
velký klášter a kostel, po krajině se rozjíždějí
na missie a připravují si půdu k další činnosti.
Chor
Rakousko
Uhersko
Francie
Chorvatsko
Záhřeb
15
article
Jak jsou bojovní, nečekali dlouho a hned za-
sáhli do politiky. Ačkoli nové volby v Chor-
vatsku konati se budou až v r. 1902, jezovite
už nyní zahájili agitaci před vol
bami. Kážou věřícím, že si mají za poslance
a vůbec zástupce volit jen pravého, rodi-
lého katolíka a vzíti od něho slib, že ni-
čeho nepodnikne proti zájmům katolické eírkve.
Jiní také slibují, ale jen pokud kandidují; jak
mile jsou zvoleni, slibů zapomínají a hledí jen.
aby hrabali diety a zmocňovali se dobře place-
ných míst. Jen pravý, rodilý katolík bude v -
ličům rukojemstvím, že bude vždycky hlasovati
tak, jak toho vyžaduje prospěch svaté katolické
církve.
V tom smyslu kázali také ve Voloderu,v
okrese dra. Josefa Franka, jenž je sice vůdcem
»čistých«, ale nemůže se pochlubiti, že by byl
»pravým, rodilým katolíkem«. V orgánu dra.
Franka jest oheň na střeše, ale jen proto, že
byl osobně dotčen, pro nic zásadného. A přece
Chorvaté maji nejvíce příčiny, aby proti otcům
jezovitům, ano proti klerikalismu vůbec pozdvihl
zásadný odporl
svatá katolický církev
Franco
Chorvat
Chor
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. září.
Ze Starého Srbska.
Vládě srbské bylo oznámeno z Cařihradu,
že sultán nařídil, aby známý mutesarif pri-
štinský Džemal bej i jeho spolu-
vinníci v pronásledování srbského oby-
vatelstva: kajmakamové prištinský, novopazarský
a mitrovický, byli suspendovánia
Arnauté, kteří poslední nepo-
řádky zavinili, aby byli zatčjen
a silnou stráží do Cařihradu do-
praveni.
Zprávu nelze zůstaviti bez poznámky,že
sultánovy rozkazy mezi Arnauty málo platía
že jich prostě neposlouchají, nejsou-li jim po
chuti. Takový osud bude bezpochyby mít i tento
rozkaz.
Konflikt franko-turecký.
»HoBo Bpel« dovídá se, že berlinská
vláda dává Francii za pravdu ve sporu s Tu-
reckem a snaží se přiměti Portu k ústupu.
Constans je přítelem Němců, jemu přináležt
podivná zásluha, že francouzští koncessionáři
železných dráh v Turecku spojili se s ně-
meckými. Ve jmenu společenství jejich zájmů
Constans nerozpakoval se působiti, aby sultán
koncessi na bagdadskou dráhu dal německému
syndikátu, proti čemuž byli vyslancové anglieký
a ruský. Constans měl u sultána zvláštní sly-
šení, aby jej k tomu přemluvil.
Port
Němec
Constans
Praha
Starý Srbsko
Cařihrad
Francie
Turecko
Hobo Bpel
17
article
Obrana poznaňských Peláků.
Letos v letě jednoho jitra v kostele dobři-
ckém v Poznaňsku kněz připravoval dítky ke
zpovědi. Na jednou přihrnul se do kostela do-
břický purkmistr Brandenburger v průvodu poli-
cajta a jal se dětem prohlížeti modlitby a zpěv-
níky, nejsou-li — hrůza! — polské. Některé
skutečně byly. Ty skonfiskoval a odevzdal poli-
cajtovi. Byl by jich bezpochyby skonfiskoval
ještě víc, ale kněz náhle ohlásil, že dítky mo-
hou odebrati se domů, což ony učinily.
Trochu pozdě, ale přece usnesl se celý ko-
stelní dozor v Dobřici, aby na purkmistra Bran-
denburgera a policajta byla podána žaloba pro
rušení náboženství. Žaloba hned sepsána a ode-
vzdána státnímu prokurátoru v Ostrově. Stran
žalující jest odhodlána projiti všecky soudní in-
stance. Ve městě a okoli panuje z toho radostné
vzrušení.
I my Čechové měli bychom podobně jed-
nati, kde se našemu jazyku děje křivda a kde
není možno, aby ji napravil sám jednotlivec.
Zvláště nyní musíme to dělati, kdy Všeněmei
vypověděli nám válku na vyhlazení po příkladě
prušáckých hakatistů, usilujících o totéž v ze-
mích polských pode jhem německým. Tuje
třeba stále a neomrzele dovolávati se soudu,
neboť pro národ, bojující za právo, má cenu
to, když mu řádný soud právo odpírá a proti
právu na ruku je křivditeli.
Čecho
Poznaňsko
Bran
18
article
Louis Dausset o návštěvě carově
v Pařížl.
Přijede car do Paříže, nebo ne ? To je
velká otázka, jež zajímá všechnu veřejnosta
rozčiluje Francii. Sympatický president městské
rady pařížské pan Louis Dausset pojednává
o této záležitosti v žurnálu »L' Ecllair« ze
dne 12. t. m. Dausset ujišťuje, že lid pařížský
očekává návštěvu carovu s pohnutím, ale bez
neklidu.
Především musí býti zachována národní
důstojnost v tomto velkém okamžiku. Od roku
1893 neopominula Paříž ani jedné příležitosti,
aby mohla projeviti své sympatie národu zbra-
třenému. Paříž z celého srdce si přeje uvítat
znovu ruského cara, jejž přijala r. 1896 s tak
vlasteneckým nadšením. Ostatně byla jí slíben
nová návštěva o světové výstavě a se sklamá-
ním konstatovala Paříž, že nepřijeli právěti
hosté, jež nejvíce očekávala. Dausset praví dále,
že zpráva o příjezdu carově do Francie byl
znamením pro příměří v zápasech stran, aby
celá Francie svorně uvítala panovníka slo-
vanské říše.
Avšak strana, praví Dausset dále, jež ne-
byla nikdy příznivá allianci s Ruskem, chce vy-
užitkovati návštévy carovy pro své zájmy a prot
Paříži, jejíž opposiční duch není ovšem milým
vládě. S této strany bylo učiněno mnoho, aby
byla znemožněna návštěva carova v Paříži, kde
by car byl vítán nacionalistickým presidentem
městské rady. Dausset prohlašuje, že Paříž n
vzdor všemu a za všech okolností bude se cho-
vati jen tak, jak velí vlastenecká povinnost,a
bude šťastnou, když návštěva ruského cara po-
vzbudí sebevědomí Francie, a když francouzská
armáda, tak hanebně tupená, zaskvěje se v plné
záři své síly-
Paříž pozvala ruského cara k návštěvě.
Dausset
L Ecllair
Paříž
Francie
Rusko
19
article
Nadšení a dojmy z r. 1896 jsou ještě ve všech
srdcích. Car tehdy byl hostem hlavního města,
kde byl přijat s lakovým opojením, že jeho
jízda městem byla nepřetržitelným triumfem.
A Dausset se táže: Je možné, aby car ruský
zapomněl na toto uvítání, jež mu připravilo re-
publikánské město, jakého nezažil dosud nikde?
Paříž má své zvláštní místo v histori
alliance francouzsko-ruské. Ohromné manifestace
pařížské jen ji upevnili. Paříž proto mohla by
bezpečně očekávat, že nebude zapomenuta i př
letošní návštévě carově. Tentokráte ruský car je
hostem vlády. Chce pozdraviti francouzské lod-
stvo a armádu. Celá vlasť se má zúčastniti této
velké národní slavnosti. Ale v Paříži se o n
nemluví. Dausset věří, že car nezapomněl n
dny pařížské, jež by se opakovaly ve stejném
slavnostním nadšení, kdyby car a carevna jen
na chvíli se objevili v Paříži. O bezpečnos
cara bude dokonale postaráno, píše dále pa-
řížský starosta, neboť kromě policie, jež bude
chrániti manžely carské, bude jejich strážcem
každý občan. Lze očekávati, že jako Paříž do-
kázala carovi svou nadšenou lásku, že i car ji
osvědčí svou přízeň. V této naději konči pan
Dausset svůj zajímavý článek.
Dausset
Paříž
20
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Kutné Hory, 14. září. (Zvl. telef. zpr.
»N. L.«) Dnešního dne shromáždili se staro-
stové okresu kutnohorského za předsednictv
okresního starosty p. Aloisa Výbornéh o v
zdejším okresním zastupitelstvu a usnesli se
jednohlasně na kandidatuře pana dra.
Pacáka.
Stejné usnesení učinili obecní starostové
okresu čáslavského za předsedání okres.
starosty p. dra. Zimmra.
Schůze voličů. Okresní starosta velvarsko
pan Heřman Janda svolává schůzí voličů města
Kralup nad Vltavou a okolních obcí na dnešel
o 3. hodině odpolední do místnosti pivovarsk
restaurace v Kralupech nad Vlt.
Shromáždění starostové obof okreau
vinohradského s uspokojením vzali na vědomí
opětnou kandidaturu slovutného p. JUDra. Jo-
sefa Herolda na poslance sněmu královstv
českého sborem důvěrníků doporučenou a pro-
hlašují, že nejen volbu jeho z vlasteneckého
svého přesvědčení vřele doporučují, nýbrž že
o jeho zvolení dle sil svých též se přičiní. Př
této přiležitosti nemohou nedati výrazu svému
politování nad stavovským tříděním se národa
českého, majíce důvodnou obavu, že těžce zkou-
šený národ český nebude poražen nepřítelem,
nýbrž svými vlastními, tímže záludným nepřítelem
rozeštvanými syny.
Na Král. Vinohradech, dne 8. září 1901
Václav Ryba, starosta obce Braníku, Jose-
Vorhout, starosta obce Krče, P. Ja u r is,
starosta obce Michle, F. Jakoubek, nám. sta-
rosty města Nusli, Jos. Hrabánek, starosta
obce Podoli-Dvorce, Josef Víšek, starosta měst
Král. Vinohradů, V. Drobný, starosta městyse
Vršovie, Jos. Chlupatý, starosta obce zá-
běhlic.
Z Milevska. Při schůzi důvěrníků okresu
milevského, bechyňského a sedleckého dne
11. t. m. v Milevsku konané přijat byl jedno-
myslně za kandidáta pro volbu poslance do
sněmu zemského pan Milos Vojta, majite
hospodářství a poštmistr v Bernardicích.
Alois Výbornéh
Pacák
Heřman Janda
Král
Ryba
F Jakoubek
Hrabánek
Víšek
V Drobná
Vršovie
Jos
Vojta
Kutná Hora
Kralupy nad Vltava
Braník
Jos
Krč
Michle
Nusnout
Podoli
Milevsko
bechyňský
21
article
Prohlášení.
Na několika voličských schůzích prohlásii
jsem důrazně, že na zemský mandát za Se-
milsko a Železno Brodsko reflektuji potud, pokud
nevyskytne se síla způsobilejší. Nuže — případ
takový nastal, a já žádám politické stoupenc
své v dotyčných okresích, aby hlasy, které př
nastávajících volbách na moji osobu soustředi
mínili, položili ve prospěch
pana dra. Karla Kramáře, spisovatele
ve Vídni.
Kladu si za čest, že mohu své místo po
stoupiti muží (ak politicky vyškolenému, pocti-
vému a osvědčenému.
Odstupuje na ten čas úplně do soukromí —
projevuji vroucí tužbu, aby po příkladu měm
vůbec každý z našich lidí hleděl podříditi své
osobní libůstky národní disciplině, kterouž pova-
žuji za nezbytnou podmínku k našemu politi-
ckému zmohutnění. Bůh žehnej národu našemu
a dovediž ho z nynějších bojů k vítězstvím
nejskvělejším.
V Roztokách, dne 13. záři 1901.
Jos. Janoušek,
řídící učilel,
Kramář
bůh
Janoušek
Železno Brodsko
Vídeň
Roztoky
22
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Agrárnické svědomí dobře vytušilo
největší hřích, jehož se strana agrární na
národě dopouští a proto dává svým tiskem ho-
rovati tak okázale a vroucně o »svornosti a
jednotě« v českém lidu. Oba listy, orgán Em.
J. Hrubého i Alfonsa Šťastného olňují veřejnost,
pokud jest jim přístupna, pohnutlivými úvahami
o jednotě národní a brillantními návrhy na to,
jak by se jí dociliti dalo — přes to, že životní
otázkou tak zvaného agrárního hnutí jest rozbití
této jednoty. To přece náleží k matematicko-
politickým pravdám, že nepodaří-li se hluboko
vetknouti do českého rolnictva agrární klin
rozekláti je tak, aby velmi značná čásť z něho
odpadla na stranu Kubrů a Zázvorků, musk
hnuti toto zaniknouti. Ba i nejmenší jeho úspěchy
volební zůstaví české rolnictvo v rozkolu, na
dvě strany rozvrácené. Kdyby se agrárním
vůdcům podařilo odštěpiti z českého rolnictv
většinu pro svůj program třídního, stavovského
prospěchu, který se hojí na hmotném prospěchu
sstatních výrobních i nevýrobních tříd, bude
zjištěna i druhá trhlina v národě, kteráž povede
mezi občansívem obeí venkovských a občan-
stvem měst. Třetí trhlině, kteráž v národě na-
skočí v případě vítězných voleb agrárních, na-
značena pak cesta mezi intelligencí národa
vesměs, bez rozdílů stavovských nacionálně smý-
šlející a mezi lidmi, kteří ve svých orgánech
podle realistů výslovně hlěsají, falšujíce výrok
J Hrubý
Šťastný
Kubr
Zázvorka
23
article
Nerudův: »I nám jest stálé žvaně ní
o národnosti už překonaným stano-
viskem« a kteří osvojují si a v téže své »Obraněe
propagují heslo v českém rolnictvu dotud ne-
slýchané a neberné ráže — »A grárníci
všech zemí, spojte sel« V době, kdy
národní věci české hrozí nebezpečí přímo exi-
stenční, kdy do sněmu německý lid v Čechách
vysílá jednotnou družinu poslaneů, kteráž hlásá
otevřeně a nepokrytě boj za účelenr vyplenění
českého jména z těchto vlastí, která přiznává
se se zpupností dosud bezpříkladnou ku pro-
gramu germanisace českého lidu bojem výslovně
offensivním, hlásí se k zastoupení českého rol-
nictva strana, kteráž jest Všeněmcům zeela
blízkou a která, míní-li to se svým agrárním
programem do opravdy, musila by jim vlastně
do náruče padnout. Snad to naši agrárníci ve
své bukolické náivnosti ani netuší, ale jak
těsně se ke Všeněmcům staví, vysvítá přece
z toho, že sami připouštějí příbuznost svého
hospodářského programu s politickými cíli vše-
německými. Pojednávajíe o ochranné celní
konvenei středoevropské pravi
zajisté »Obrana zemědělců« ze dne 4. t. m.
doslovně: »Kdyby i něco podobnéh
chtěli Všeněmci, nebyl by v tom
žádný popudk tomu, abychom
z pouhého odporu proti nim
nesměli to chtíti ani my!« A jak
zní hospodářský odstavec všeněmeckého Wolfova
provolání? »Předovším bude se o to jednati, abv
Čechům bylo učiněno jasným stanovisko, že
český zemaký sněm není žádným
místem pro vzájemné výkl a dy
národnostní politieké povaby
mezi oběma národy v Čechác.
Tím bude vzato českého lidu bláhové domnění,
jímž až dosud byl šálen a v němž dosud v při-
čině významu českého zemského sněmu tonul.
Nerudův
Wolfův
Čecho
Čechy
24
article
Český zemský sněm má platnost toliko jako parla-
mentní sbor, kterýž se obírá vyřízením ho spo-
dářských agend, země se týkají cíc h.«
Toť přece vývok pro agrární program jako
stvořený! Pryč se žvaněním o národnosti a vla-
stenectví i ze sněmu a vzhůru ku práci agrárnl
společně se všeněmeckými sedláky! Co překáží
tomu, aby se naši agrárníci stavovsky bratřili
s rolnickými Všeněmci, jen když s ostatními
poslanci českými tvořiti budou jeden tábor ná-
rodnostně a kulturně politický ! Taktika taková
jest ovšem utopií i jest naprosto nemožno, aby
týž stav jedné a druhé národnosti, z nichž jedna
druhé vypovídá boj do vyhubení, mohl se schá-
zeti ke klidnému a túspěšnému jednání o sta-
vovských záležitostech. A přece na druhé straně
jakékoli agrární hnutí nejen bez zemské, ale
i bez říšské vzájemnosti a všeobecnosti zůstává
nesmyslným, bezúčelným theorisováním, jakož
jím jest a zůstane vůbec i zvlášť padařovský
alfensismus, tato karrikatura všeho skutečne
agrárního snažení. Ostatně i kdyby byla pří-
pustna nějaká řeč o možnosti společného po-
stupu českých a německých rolníků na sněmu
budoucím, kruté nepřátelství, kteréž nevyhnu-
telně vzplane na zemském snému mezi českým
a (německým zastupitelstvem při nejblížší pří-
ležitosti, poučí agrárníky naše, že každá jaká-
koli vzájemnost zájmů našich s německými jest
vyloučena. Co bychom to byli za lidi, abychom
se v něčem mohli buntovati se slranou, kteráž
učinila svým programem naše národní bezživot?
25
article
A jest možno, aby český lid, české rolnictvo
vyslalo do sněmu ve svém zastoupení stranu,
kteráž má ještě něco jiného, anebo z vilášťa
hlavně něco jiného na mysti než boj,
nejkrajnějši boj proti nepřiteli, jenž způsobi
národu českému urážku, juké se dosud dostalo
jen poznaňským Polákům a který napsal na
svůj volební prapor: Všeněmecká strana trvá
dnes na stanovisku, že boj proti Čechům musí
nabýti rázu útočného. Ovšem podle svého hořo-
vického výroku svatodušního hodlá pan Kubr
vyvrcholiti »boj na krev a na nůž« proti ně-
komu jinému, proti vlastnímu českému bratru,
proti národní straně svobodomyslné, proti níž
nemůže býti ani nejmenšího nářku, že by kdy
byla opustila spravedlivou a moudrou věc če-
ského rolnictiva, stojleíh o dos ud
převahouavěťšinou v táboře jejíme
Čecho
Kubr
26
article
O zbrklostech Štastného, jehož »selské právo«
jest obšírným návodem k tomu, jak z přísluš-
níků selských rodin nejkratší cestou možno na-
dělati proletářů, ovšem mluviti nebudeme. Ko-
číme trefnou karakteristikou agrárního hnut
v Čechách, vyňatou z olomouckého listu, kterýž
praví: »Rolnictvo v Čechách potřebuje nejvíce
agrární politiky ve svých řadách. Není organi-
sováno, zůstává hospodářsky nesdruženo, ben
svého průmyslu a veškerého hospodářského po-
kroku. Zde měli vůdci sgrárního hnuti nasadii
páky a přivésti zemědělství na stupeň dokona-
losti. Agrární vůdei v Čechách z v-
lili však řehčí cestu. Dali se na
provádění mandátové politiky,
kterou nikdo nemůže nazývati
politikou agrárnI. Starosť o rolnietro,
o práci dobrou, o práci skutečnou, z níž by
prospěch rolnictvo mělo, usťoupila leh ko-
vážnému a hazardnímu hnuti poli
tickému, jež nemá žádného uřěi
tého programu a určitého efle.
Politická moc nad stranou druhou
jest jedinou snahou vůdců českého
rolnictva. Výsledek této prázdné zemé-
dělské politiky brzy se ukáže. Rolnictvu po-
moženo nebude, jelikož záchrana rolnietva ne-
spočívá jedině ve sborech zákonodárných
v politické moci. Opravdová zeměd ěl-
ská politika sledovati by měla
clle zeela jiné.« A strana tato, její
portrét tak trefně moravským pozorovatelem za-
Štastný
ko
Čechy