ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c902ec10-70ac-11dc-81d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 48, place 47, work 4, org 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. ledna 1903.
4 masthead
Číslo 11.
5 article
Stalo se tak před dvěma léty na břehu Seiny a děje se tak i letos na břehu mohutné Něvy, pokryté nyní tvrdým pláštěm ledu — po kterém, jako po ulici četní izvoščikové se pro- háněji. Skoro 4 neděle tomu již, co v Tauriekém paláci zahájena I. mezinárodní výst a v historických a soudobých kroj a doposud se mění, přidavá, přestavuje, a — vystavuje. Stále a stále přibývá nových před- mětů a naplňuje opravdu úžasem, jakým způ- sobem dalo se ještě tolik nových skříní umístit; skoro se zdá, že zdi dvorce Taurického mají čarovnou moc ustupovati jak se velí .. Ruch, který stále na výstavě panoval, se nyní ještě zvětšuje. — Přinášejí se koberce. vehody dekoruji se skvostnými plyšovými záslo- nami a francouzské oddělení, které doposud zakryto rouškou tajemnou, ohlašuje se jen šu- mivou prací a někdy jak blesky ozáři zakryté oddělení, když zkouší se osvětleni. Spěchá se s ukončením, nebo v době nej- bližší očekává se návštěva gosudara a členů rodiny pznovnické, mezi něž čítá se i protek torka výstavy. Palác Taurický nečiní vlastně do- jem paláce. Rozsáhlé přízemní stavení ve středu se sloupovím má dvě poboční křídla, takže železnou mříží ve velký čtverec uzavřen má velký dvůr — v letě rozkládají se tu asi pa- žity sadů, nyní jest to bílá sněhová pláň. K pa- láci přilehů velký park. Na pohled je jedno- duché a prosté toto sídlo moeného pána Potem- kina — budoucí jeviště Všeslovanské výstavy- Vstupujeme do vyvýšené o několik stupňů předsíně. V hodbě i hraničící s ní předsíni, kudy do šaten se vehází, ovane nás horko dý šící z ústředního topení, palác vyhřívajícího.
Pot Seina Něva
6 article
První sál, k němuž vchod je zakryt těžkou plyšovou portierou, nevelký to osmiúhelník, vy- sokou kopulí zaklenutý, je vyhražen ruskému obchodnictvu. Věci tu vyložené jsou zbožím spíše výstavním než prodejným. Zvláště dalisi na úpravě svých výrobků záležeti továrníci vo- ňavek, kteří tři půvabné pavillonky, oblaky libezné vůně dýšíci, vystavěli. Nejrázovitěji vy- jímá se pavillonek z Moskvy, v ruském slohu se starými džbánky. Mezisloupím vchází se do sálu druhého, který jest vlastně podvojnou kolonádou se 36 sloupy, devíti skvostnými lustry mezi sloupy zavěsenými osvětlenou.
Moskva
7 article
Chodby mezi sloupy jsou vyhraženy jednak Rusku, jednak národům východním, na druhé straně Švédsku a Rumunsku. Ve středu rozlo- žily se Rakousko, či vlastně Vídeň a Německo se svými výrobky k moderní toilettě v širším a užším vztahu stojíeími, vesměs ovšem pole dobrého odbytu v Petrohradě hledajícími a na- lezajícími. Není pochyby, že díla našich krejčíro a švadlen a našeho pražského uměleckého průmyslu by i zde s nimi zdárně soutěžiti mohla. Pro návštěvníka, který na západcevropskýeh výstavách a procházkou po Ringstrasse a hlav- ních ulicích německé říšské metropole měl do syta přiležitosti se nadívati na tyto výrobky mo- derní nádhery, jsou oddělení sousední arciť mno- hem zajímavějšími. Jsou zde zastoupeny kostýmy nejrůznějšíeh kmenů širou Rus obyvajících, od primilivníeh obalů seveřanů až k nádherným krásným hávům orientálním. Lidové i historické oddělení ruské znázor ňují kroj a jeho sončásti na figurinách i jedno- tlivými podrobnostmi. O rozmanitosti lidových úborů 7 figurin velkoruských, 6 maloruských 3 běloruské názorný obraz podává. Pro pěsti- telky lidového vyšívání a krajkářství českoslo- vanského studium přečetných vyložených ruč- níků, »polotěnců«, krajek, sorok a kokošníkůje nadmíru poutavé.
Rusko Švédsko Rumunsko Rakousko Vídeň Německo Petrohrad
8 article
Varšavské museum výborně se representuje dvaceti figurinami. V polském oddělení jsou sne seny hmotné poklady ze sbírek soukromých i ve- řejných, o nádheře zašlých dob i o způsobu kroje soudobých venkovanů obrazec podávajících. Vedle čistě takřka odbytového a reklam- ního rázu exposicí německých a německo- rakou- ských mají slovanská oddělení ráz nepopíratelné noblessy, ponejvíce na retrospektivu a národopis se obmezujíce. V srbském oddělení vystavuje etnografick museum bělehradské v pěti velkých a dvanáeti stolových skřiních, nevalně prakticky upravených. Jsou tu součásti krojové a šperky, koberce, za- jímavé pasy, jedenáct figurin a poprsí amazonky v bohatém úboru hlavy, z penizků jako přilbu a pancéř tvořících. Královna Draga obeslala vý stavu deseti velkými loutkami, znázorňujícímí lidové kroje z různých krajů. O ladné srovnání celku postaral se v Petrohradě žijíeí umělee srbský p. Jovanovič. Střed sálu sousedního byl vyhražen oddílu českému. Jeho sousedy jsou tu z jedné strany Moskevský musej, který též figurinu Slováka Hanáka vystavuje, z druhé skupina Malorusů. Naše výstavka, o jejíž uspořádání již v li- stech těchto byla podána podrobnější zpráva, zaujímá tu místo velice výhodné. Bohatý jas z velkého lustru ozařuje zdobné práce našieh vesničanek, kdysi často při skrovném světělku kahance pracně prováděně. Netřpyti se ty naše výšivky zlatem an drahým kamením a přece vábí k sobě a vynu- cují pozornost a obdiv a co zvláště, pozornost těch, kteří věci rozumí a opravdově studuji.
Drag Jovanovič Slovák Hanák Malorus Petrohrad
9 article
Nejednou žádáno u nás za dovolení k obkre- slení, nejednou kladeny mi otázky, svědčício odborné znalosti. »Jak zvláštní to charakter v kresbě, jaká pile a přesnost v provedenl.« »K neuvěření, že pracovaly to ruce žen prostých.« V obchodě, kde kupovala jsem některé drob- nosti ruské, sešla jsem se s dámou, která, když jsme se domluvily, vylasila se se sešitem, kde ke svému úžasu viděla jsem náčrtky na- šich ornamentů a poznámky, svědčící, že všiml si všeho důkladně. »Mám již dávno v úmyslu podivati se do krásné vaší Prahy, ale nyní tím spíše přijdu, když vidím krásu práce vašeho lidu,« ujišťovala mne. »A jak těžíte z orna- mentů těch, staráte se, by přišly předměty ty de prodeje?« tázala se, jsouc sama členem komitétu, který udržení a šíření lidového umění vyšívacího za úkol si obral. Pověděla jsem jí, co v Praze tím směrem se podniká a řekla jsem jí, že zvláště o to se staráme — a to již po řadu asi patnácti let — aby naše ornamenty nepřišly v zapomenuti a že v mnohých školách v Čechách i na Moravě nejen na základě starých dobrých vzorů pracu- jeme, ale též staré domácí techniky udržeti se snažíme, našim žákyním je vštěpujíce. »Tak daleko my tu ještě nejsme,« odtušila dáma dodala; »Na jaře se uvidíme, chci poznati vaše musea a vaše školy.« Je již nyní zjevno, že dílo toto, malým kroužkem podniknuté, ponese zdárné ovocei v tomto směru vzájemnosti česko-raské; po- znavše obdobné snahy můžeme se vzájemně podporovati a síliti v podnikání, čelicím k udržení národní tradice a vybavení od cizoty v oboru, v němž Slované se svým bohatým zdrojem li- dové tvořivosti mají nejméně potřebí napodobo- vání a vypůjčování.
Slovan Praha Čechy Morava
10 article
Milost nebo podminečné odsouzeni? Nynější ministerský předseda dr. Arnošt šl. Körber, který po odehodu bývalého ministra ju- stice bar. Spens Boodena je nyní nejen minister- ským předsedou a ministrem vnitra, nýbrž správcem ministerstva spravedlnosti, uznal za potřebné, zahájiti svoji vedlejší éru správcovství justiční správy cislajtánské hezkým činem. Či- nem tím je nařízení ministerstva spravedlnosti, vydané dne 25. listopadu minulého roku všem soudům a státním zastupitelstvům na základě císařského zmocnění ze dne 24. listopadu 1902*). Nařízení to stanoví pravidla pro udílení milosti odsouzeným mladistvým provinileům. Dle něho soud má právo navrhnouti, by nedospělým od 10 do 14 let, pak provinilcům od 14 do 16 let, konečně vinnikům od 16 do 18 let věku dána byla milost, lze-li dle průběhu ličení míli za to, že vězení nebo odevzdání do polepšova- cího ústavu nebylo by na prospěch účelu trestu nebo že vzhledem k dřivějšímu bezúhonnému životu není třeba trest vykonati. V případech ta- kových nemá soud čekati, podá-li odsouzený žá- dost za milost, nýbrž soud sám má udělení mi- losti navrhnouti. V tomto případě má se vyčkat s výkonem trestu; o udělených milostech má se věsti podrobný rejstřík.
doktor šl Körber
11 article
Dříve nežli politické, dostalo se tomuto na řízení ministerstva spravedlnosti kritiky vědecké U nás stalo se tak na dvou sehůzích »Právni cké jednoty, kde vědecký rozbor nařízení podal dvorní rada dr. Al. Zucker, professor trestního práva při české universitě. Na schůzi první dne 18. prosince 1902, konané za předsednictví dvor. rady dra. ryt. Randy, uznal prof. Zucker, že nařízení má cennou humanní tendenci, vy- slovil však vážné pochybnosti o ustanovení, dle něhož má návrh na udělení milosti podávati soud sám, který teprve při závěrečném líčen nabývá podrobné znalosti činu žalovanému za vinu kladeného, kdežto by zajisté dostačila in- tervence státního návladnictva. Nařízení nynější rozmnoží značně práci, soudům přikázanou. Mimo to připadne soudci při každém řízenío udělení milosti dvoji úkol: Napřed má dle zá- kona a práva vysloviti rozsudek, načež má vzíti v úvahu, má-li vyřknutý trest provésti čili nie soudce tedy byl by zároveň orgánem spravedl- nosti i prováděcím orgánem justiční správy. Tím se úřad soudcovský — i když nebude se jed- nati o obmezení soudcovské neodvislosti — ve- lice přetíží praci. Dle soudní statistiky spáchá se ročně asi půl millionu přestupků, z nichž většina týká se mladistvých provinileů. Další nedostatek nařízení shledal prof. dr Zucker v tom, že se nestalo opatření pro při- pad zmateční stížnosti, kterýžto případ nemohl by přece mladistvého provinilce zbavili výhody. plynoucí z nařízení o udělování milosti.
doktor Al Zucker Randa profesor
12 article
Pokud jde o stupně věku, v nařízení určené, a zahrnující v první skupině pachatele od 14. do 16. roku a pak od 16. do ukonče- ného 18. roku věku (s nimiž se vzhledem k opo- zděnému vývinu má zacházeti tak jako s 14 až 16letými), soudí prof. dr. Zucker, že naznačené rozdíly nedovede určiti žádný psychiatr, an paedagog, ani fysiolog- Po stránce všeobecné bude dle úsudku prol. dra. Zuekra nezbytno užívati řízení udělování milosti co nejopatrněji, tak aby mla- diství pachatelě nemohli hřešiti na to, že poprre jim bude trestný čin prominut. Dále sluší prot ministerskému nařízení uvěsti námitku : zaslouže pouze mladiství provinilci shovívavosti tak veliké. jaká se osvědčí udělením milosti ? Neměla-li by se podobná shovívavost osvědčiti také mlade matce, jež náhodou překročila 18. rok života. dopustivši se trestného činu, nebo stařeně, která hladova odváží se žebrati? Zajisté také jiný věk nežli mladistvý zaslouží si v určitých při- padech náležitých ohledů. Konečně ministerské nařízení o udilení mi losti mladistvým provinilcům oddaluje dle pře- svědčení prof. dra. Zuckra zavedení tak zv podmínečného odsouzení (condamnation condi- tionelle) do soudnictví rakouského. Podminečné odsouzení stalo se v jiných státech instituci. jež se co nejlépe osvědčila. (Pokrač.)
profesor doktor Zucker Zueker
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. ledna. (Nové zákony.) Ví- deňské úřadní noviny uveřejňují dnes výsledek zákonodárné práce říšské rady v dvouměsíčném podzimním zasedání. Jsou to tři kraťoučké zá- kony o prodeji státních nemovitostí v Olomouci v Pulji a ve Vídni a zákon o zákazu termíno- vého obchodu s obilím na burse. Tyto zákony byly schváleny oběma sněmovnami říšské rady Zákon o podomním obchodu a zlevnění dobytě soli, projednané sněmovnou poslanců, musej projiti ještě sněmovnou panskou, Ze zákona o terminovém ob- chodu, schváleného panovníkem dne 4. ledna o jehož organisátorských ustanoveních mnoho- krát již psáno, vyjímáme odstavce, týkajícís zákazu terminovéhoobehodu sobi- lím a mlýnskými výrobky. § 10. no- vého zákona zní: Bursovní termínový obchod s obilím a mlýnskými výrobky se zapovídá. § 11. Správám bursovním zapovídá se stanoviti ob- chodní podmínky pro bursovní termínové ob- chody s obilím a mlýnskými výrobky, jakož ustanovení o jich provádění. Za obchodní pod mínky a výše zmíněná ustanovení sluší poklá- dati ony, jež mají za účel, dodati jednotlivým obchodům, pokud se týče podstatných známek, co možná stejného obsahu, usnadňovati přená- šení takových obchodů a umožňovati jich pro vádění ve značném rozsahu odčítáním a difle- *) »Národní Listy« čís. 239. ze dne 30. listo pada 1902
Praha Olomouc Pulja Vídeň Zákon o podomní obchod
14 article
renčním vyrovnáváním. Proto předpisy, jež maj býti vydány, nesmějí obsahovati žádné ustano- vení, jímž se předem a všeobecně pro obchodn závěrku stanoví jednotný obilní typ neb nej- menší závěrková jednotka aneb určité místo do- dávky, a jimž se pro vykonání obchodu stanov určitý termin aneb se stanovi likvidační opatření. § 12. Jestliže se na některé burse nebo mimo ni uzavírají obchody s obilím a mlýnskými vý robky na základě skulečně prováděných obehod- ních podmínek a prováděcích ustanovení, vzpo menutých v § 11., nebo je-li důvod pro předpo klad, že se takové obchody prováděti mohou mají příslušná ministerstva takové obchody ce stou nařízení zakázati. Bursovní správa, země dělská zemská korporace a obchodní komory jsou oprávněny, činiti návrhy, aby takový zákaz by vydán. Přestoupení tohoto zákona bude se tre stati vězením od tři dnů do tři měsíců a pokutou od 500 do 5000 K; kdo by k obchodům termino vým sváděl, aby využitkoval nezkušenosti neb lehkomyslnosti druhého, může býti trestán vě- zením až do jednoho roku a peněžitou pokutou až do 20.000 K. Zákon nabude platnosti za tři měsíce po prohlášení, tedy 10. dubna t. r.
15 article
V Praze, 10. ledna. (Před svoláním říšské rady.) Krakovský „Glos Nar.“ vrac se ve vídeňském dopise opět k myšlěnce, že říš- ská rada bez pevné většiny, kterou může býti jen většina pravice, nebude s to, vyříditi četné důle žité předlohy, jež ji budou letos podány. Spo léhati se na pomoc německé levice vláda nemůže Přesvědčilať se už nejednou, že tento pomocník jest příliš nespolehlivý. A tak — píše „Glo Nar.“ — vláda, ve své podstatě centralisticko německá, bude nucena hledati opory na pravie sněmovny, bude nucena přiblížiti se ke stranám slovanským a dokonce přičiňovati se, aby potichu srostla pro okamžitou potřebu vlády bývalá drem. Körbrem prokletá a ryt. Jaworským roz bitá pravice! Nebude to ostatně nový zjev v dě jinách Rakouska. Kabinet kn. Ad. Auersperga ač německý, byl při každé vážné otázce od kázůn na milost Poláků, moravských Čechů, Slo vinců a německých konservativců, kdežto ústa- vácká levice, tedy strana ministerská, hlasovala proti vládním předlohám. Tento poměr Němeů k vlastnímu kabinetu způsobil také pád Auersper- gův. Strany na pravici — píše dále „G1. Nar. — neměly by politického smyslu, kdyby neuměly využitkovati takového postavení vlády. Budou-i konati vládě služby, musejí se také domoci toho aby v jejich ruce přešla moc, která jim může býti zárukou, že se jim dostane odškodnéhoz převzaté povinnosti. Takovému požadavku ne- mohl by se vzpirati ani dr. Körber, nechce-li způ- sobiti ve státě ještě větší zmatek, než tam panuje nyní. Jest to, jak patrno, ohlas pověstí koaličních dosud však není známek, že by se v pravdě sehy lovalo k nové koalici.
Glos Jaworský Polák Čecho doktor Körber Praha Nara Rakousko Auersperg G 1
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10. ledna. Turecká komedie s reformami. (Dop. »N. L. «) Ze Soluna, 6. ledna. Den ode dne je jas nější, že Turecko upřímně nesmýšli s refor mami, které slibilo provésti v šesti evropských vilajetech: kosovském, solunském, bitoljském (monastýrském), janinském, skaderském a dri nopolském. Podle toho vypadá také práce re- formní komisse. Možno již říci s určitostí, že reformy ani tak chudé a kusé jak byly ozna čeny sultánovým úkazem, provedeny nebudou Komise nehýbá se ze Skoplje, a co tam dělá ? Nejprve Hilmi paša neprohlásil do dneška že sultán nařizuje provedení reform a jaké mají býti. Když mu to někteří cizí konsulové vytkli, ihned kázal vytisknouti a na rozích na- lepiti plakáty v tureckém jazyku a špatněm překladě srbském a bulharském, ale plakáty neohlašovaly reformy, nýbrž vyzývaly »křesťany bez rozdílu národnosti«, aby podávali komiss své žádosti — za udělení mist pandurů, žan- darmův a policajtů. Při tom uvedena podminka. aby uměli turecky mluvit, číst a psát. Tak si tedy Turci představují »reformy“ Když křesťané, umějící turecky, vstoupí do po- lieejních služeb, bude věc odbyta, reformy, jak si je Turci myslí, provedeny ! Turci dále zůsta- nou pány, pašami a valijami. Vidíte, že naši Turci nejsou o nic hloupější vašich Němeů. A co nad to: od křesťanských pandurův a žandarmů žádají, aby uměli turecky číst a psát, ale od tureckých generálů, mutesarifův kajmakamů toho nežádají. Na př. turecký gene- rál Memduch paša, tetovský krajský náčelník, neumi turecky číst ani psát (ovšem ani jinak, protože je člověk vůbec nepismenný) a to mu nevadí, aby měl vysoký úřad vojenský i po- litický.
Dop Hilmi paša Turek Praha Soluna Turecko Memduch paša
17 article
Ale pardon ! Křesťané mohou se státi ještě soudci, jestliže dokončili tureckou právniekou fakultu (»Hukuk mektebi«) v Cařihradě. Ale je-li člověk Turek, může se státi soudcem ne- jen bez právnické fakulty, nýbrž i bez písem- ného umění právě tak, jako se Memduch paša stal generálem a guvernérem. Nepísmenní soud- eové nejsou v Turecku žádnou zvláštností. Na příklad u bitolijského soudu z pěti tureckých soudeů jen tři jsou písmenní, u skopijského pouze dva. Dá rozum, že křesťané nebudou se o místa soudcovská dráti a že se právnictví vůbec ne věnují, musejíce konati dlouhé, namáhavé a ná kladné studie tam, kde Turkům není třeba ani tolik vědět, jak se slabikář bere do ruky Kromě několika Arménův a Řeků není v celé říši sultanově křesťanských soudeů. Z toho již porozumíte, co znamená jedna ze slibených »reforem«, že křesťané budou při- puštěni k stavu soudcovskému, když vykonaj předepsaná odborná studia. V té příčině nemůže náprava nastati již proto, že Srbům a Bulharům dělají se v »Hukuk mektebe« všemožné překážky, aby nedosáhli soudcovské kvalifikace. Dělají se jim všemožné překážky při přijímání a koho jsou nucení při- jmouti, toho nechají propadnouti při prve zkoušce, tak že raději školu opustí. Z 50 práv- níků Srbův a Bulharů na na »Hukuk mektebes v Cařihradě lonského roku ani ljediný nesloži zkoušku. A protože není kandidátů, nebude an soudců. Není-liž to komedie Zajímavo jest i to, že ani Srbové, an Bulhaři nehlásí se za turecké pandury a že re formní komise neobdržela od nich dosud an
Turek Arménův Řek Srba Bulhar Srbův Cařihrad Turecko
18 article
jediné žádosti za udělení místa »pandurského žandarmského nebo polieajtského« Nieměně Turci v Skoplji plakáty strhali, aby se křesťané nedověděli o darech, které se na ně sypou v neviditelných podobách. Ke komisi dostavují se deputace srbskéh obyvatelstva z venkova, aby žalovaly na arnaut- ská násili a žádaly za ochranu. Hilmi paša žádnou z nich nepřijal, nýbrž je odkazuje, aby se obracely na valiju (místodržitele). Z Tetova a Gostivaru Srbové poslali ko- missi společnou žalobu na Arnauty, že je vraždí drancují, vypalují. Žaloba byla poslána poštou do Skoplje, komisse ji obdržela, přečetla a uvá- žila, a výsledek byl, že — úřady v Tetově na rozkaz ze Skoplje zavřely skladatele té stížnosti váženého tureckého advokáta Jašara, pod zá- minkou, že v žalobě napsal, že »v Tetově nen úřadu, nýbrž tam hospodaří arnautská puška« čímž se dopustil urážky onoho slavného úřadu. který skutečně v Tetově jest, ale arnaulská ná- silí trpí, jakoby jich neviděl. Zdaliž to není komedie?
Turek Hilmi paša Srba Tetov Skoplje Jašara
19 article
Ale největší komedie jest, že komisse po- važuje svou práci ve Skopljí — za ukončenou a chystá se na další cestu, kde bude reformy prováděti podobným způsobem. Na rozhodnui její působí hrozby Arnautů a Turků, kteří se nočně roti po džamiích a usnášejí se vyrubat i křesťany i slavnou komissi. Slavná komisse. aby si zachovala drahocenné hlavy, vezme nohy na ramena, a křesťané zůstanou se svými vrahy nejen sami, nýbrž ještě od komisse podrážděni Ještě hůře, nežli ve Skoplji, je na severu Starého Srbska, v Prištině, Prizrenu, Peči a Novém Pazaru. Tam komisse vůbec nepůjde. protože Arnauté jsou tam ještě hroznější. Jak účinkovala cesta hr. Lamzdorfana Arnauty? Nikterak konejšivě. Řádí ještě vztekleji V okresu giljanském je pravá anarchie. Ture- a Arnauté nechtějí platiti daň a pronásleduj Srby jako divou zvěr. Srbská ves Mogila vesmés přeběhla do města Giljan, kamž přibyl i pri štinský paša »zjednat pořádek«. Co učinil ? Da zatknouti ty nešťastníky z Mogily, kteří se utekl do města t Dojčin.
Turek Srba Srbsko Priština Prizren Peč Nový Pazar Arnautý Giljany
20 article
Irredenta v Římě. Slavnostních obřadův na paměť Viktor Emanuela II. u včerejší 25. výročí jeho úmrt zúčastnili se v Římě se zjevnou a hledanou okázalosti také zástupcové Italův terstských. tridentských i nizzských. Italští poddaní ve třech těchto místech Rakouska a Francie žijící kráčel v offieiálním průvodu hned za římskou radou obecní. Za nimi nešeny pak dva prapory obe- střené florem, jež jako symboly Terstu a Tri dentu byly obecenstvem bouřlivě zdraveny. MMezi dvěma prapory těmi, jež v průvodu umístily Italii existujíci spolky »Trento e Trieste« »Circolo Garibaldi di Trieste«, nesen mohutný štít s věnováním: »Králi, jenž chtěl mit Italii sjednocenu. Tersťané v ne zl o m n důvěře své.« U Palazza Venezia, kdež sídlí rakousko uherské vyslanectví, mávali praporečníci prapory i slyšeti bylo prý i výkřiky irredentistické Socialistický »Avanti« i vládní »Tribuna«, po- dávajíce zprávu o ovacích pro symboly Terstu a Tridentu také dokládají, že provolávání slávy Terstu a Tridentu jbylo u zmíněného paláce vyslaneckého bouřlivější, zvláště když prapo- rečníci prapory demonstralivně zamávali. Jiné listy římské píší, že demonstrací zúčastnili se netoliko emigranti, nýbrž Terstané a Tridenťané vlastní, kteří k vůli tomu do Říma přijeli ; vládě blízké listy to popírají. »Avanti« dokládá, že tentokráte projevův čistě národních zúčastnily se i vojenské kapely. Přiznávajíce každé národnosti právo, volně projevovati skutečné své city, ne můžeme ovšem ale také potlačiti poznámky, že takové události a projovy jsou pro poměry mezi oběma spojenci velmi karakteristické.
Viktor Emanuel Italův Garibaldi Trieste Král Řím Rakousko Francie Terst Tri dent Trento Trieste Trident U Palazza Venezia
21 article
Marocké zápletky. Poslední zprávy zaznamenávají zhoršenís tuace v říši Abdul Azizově. V Tangeru koluj pověsti, že bratr sullánův Mulaj Mohamed, ne dávno z vězení propuštěný, byl znovu zatčen, poněvadž lid jal se ho provolávati za sultána Situace sultána Abdula Aziza stala prý se kri- tickou. Sultán opevňuje prý na dále Fez, ale obyvatelstvo, nevalně loyální, rádo by prý, kdyby boj jinde byl sveden. Tři sultánovi od Anglie pro lepší výcvik vojska poslaní poddůstojníei vrátí prý se do Tangeru, důkaz to, že se sultán hledí sprostiti vlivu anglického, jenž mu u vlast- ních kmenů tolik byl uškodil. Britský místo konsul má za vhodno, aby Evropané Fez opu stili. Pretendent poslal melilskému správci ma rocké celnice list, vyzývaje ho, aby neposílal už cel vybraných sultánu, nýbrž jemu. Sultán Abdul Aziz pokouší prý se nyní získati stoupence pre tendentovy penězi, nepochybně anglickymi. Pre tendent oproti tomu pokouší se získati kmeny mezi Tangerem a Fezem. Kmen Khaingův pro jevil sice ochotu podříditi se sultánovi a vydal mu zatím již 250 ručnie, ale protože sultán trvá i na vrácení kořisti válečné, není vyloučeno, že kmen ten znovu se přidá k povstalcům Dlužno vyčkati, zdali dnes v depeších ohlašo vané vílězství sultánského vojska nad vojem pre tendentovým bude takově, aby vývoj věci, pro sultána až dosud celkem nepříznivý, na dobro zadrželo. Pretendent pokouší se zatím v horách nové síly a nové brance k sobě připoutati. Pr případ dalších zápletek vyslal spanělský minist vojenství, dle »Imparcialu«, 2 prapory a 1 bat terii do Algecirasu.
Azizův Abdul Aziza Evropan Aziz Tanger Anglie Algeciras Mulaj Mohamed
22 article
Defraudace ve svato-václavské záložně. Ve chvíli kritické. K nesčetným dotazům na mne činěným stran situace, v jaké se dnes nalezá akce, smě- řující k zachránění záložny sv.sváclavské, pova- žuji za svou povinnost podati veřejnosti pře- hledný obraz dnešního stavu této trapné záleži- tosti, jež jako těžký mrak ulehla na veškeren náš život veřejný a hrozí zamořiti tisíce podni- kavých i silných a mnoho slibných existencí. Oproti dřívějšímu stavu výhodou jest aspoň příbližně určité zjištění cifry schodku, která může býti podkladem práce dnešní — ač jest tak vysoká, že bude možno mluvit o neobyčej ném úspěchu, podaří-li se ji zdolat. Zpráva úřadní revisory podaná valné hro- madě člensiva 23. prosince m. r. vykazuje cel- ková passíva obnosem . . K 16,075.295.27 aktiva obnosem . . . . 8,162.355.30 tudíž schodek 7,912.939 97 Schodek ten se zmenší jednak odpisem podílů členských a di- videndy v obnosu K 529.690 a náhradou od pacha- telů dnes již zabezpe- čenou okrouhlým ob- nosem
24 article
eož činí celkem
25 article
1,029. 690.—
26 article
tak že zbývá V obnosu tom jsou zahr- nuty ovšem též vklady, o nichž lze na základě seznání pachatelů a provedené revise knížek za to míti, že nebudou vymáhány a že budou moci býti odepsány.*) Vklady ty blíží se cifře tak že by skutečný schodek obnášel 5,600.000.— Při posuzování úhrady tohoto schodku dlužno ovšem míti zřetel k tomu, že dluhy zjištěné na nemovitostech v obnosu K 479.824 82 dále předem splacené úroky 55.024 . 69 úroky reeskomptní . . 730 594.42 nájemné 6 329.33 tudíž passiva v obnosu . . 1,271.773.26 musí v plném obnosu býti uhražena, pročež obnos ten při poměrné úhradě vkladů musl z passiv i aktiv býti vyloučen, tak že by zbyl poměr . . . . . . . K 12,490.542.04 passiv ku . . . . . . K 6,890.582. 04 aktiv, což znamená úhradu as pade sát čtyři procenta na vklady. Toť jest dnešní ideální cena vkladů těch vzhledem na jmění záložny. Pravím ideální, neboť kdyby došlo na realisaci jmění toho konkursem, srazila by se najisto kvota ta na polovinu — ne-li hluboko ještě pod ní. Jestli tedy dnes vzata za podklad sanování podniku sleva 20, resp. u kněží 30% z vkladů, možno mluviti jen o značném prospěchu, který z akce té vkladatelům vychází — neboť naděje, že by po letech, po realisaci jmění záložny cestou konkursní, bylo možno na členstru úvěru zbaveném, finančně deruovaném, chybícich 7—8 millionů vymoci, jest naprosto lichou nesplnitelnou. Proto nelze pochopiti zdrželivost a váhání velké řady vkladatelů, kteří až podnes z vkladů svých ničeho aneb jen menší procento slevili.
27 article
Vkladatelé ti jednají očividně proti sobě ohrožují nejen zájem svůj, ale i zájem všech interessentů, jichž jde do desetitisíců a jicha osud a existence namnoze závisí na klidném rozřešení této otázky. Slevou všeobecnou a ne- zkrácenou dá se jedině rozřešiti otázka odklizení konkursu, bez této podmínky bylo by lehko- myslností do nebe volající, oddalovati koneca ponechávati tak bezúčelně celé zástupy v nej- trapnější nejistotě. Vždyť jestli skutečně žádané slesy so do- cílí, není tím ještě práce ukončena, kuratoriu sanačnímu nadejde präce ohromná, sehnati d l- šího půl millionu z řad kněžstva, šlechty jiných dobrodinců a rovněž členstvo bude musili opatřiti úhradu 2 millionů dobrovolnou reparticí, obnosy to tak veliké, že bude zapotřebí nej- většího úsili a napnutí sil, aby se povinnostem těmto zadost učinilo.
28 article
Nesleví-li vkladatelé do 20. t. m. žádaný obnos, nemůže valná hromada usnésti se, aby kenkurs na záložnu uvalován nebyl, naopak bude povinnosti výboru, jak zákon káže, aby sám za prohlášení konkursu zakročil, neboť kon- cem ledna splatny jsou dle soudního smíru pod exekucí zažalované vklady a výbor nesmí tomu připustit, aby vkladatelům těm dostalo se na úkor ostatních zaplacení aneb zjištění na jmění záložny- Jest proto samozřejmo, že vkladatelé nesmi nyní ani chvíli odkládati s rozhodnutím, nebot spolehání se na nějakou jinou pomoc neb ná- hodu, bylo by čirým klamem. Pomoci, a to vý- datné a značné, bude zapotřebí i v tem pří- padu, bude-li sleva úplná poskytnuta a proto znova a tentokráte se vším důrazem nutno vkla- datelstvo upozorniti na nebezpečí, jež mu hrezí, neposkytne-li vesměs a bez zkrácení slevy na- vržené. V případě tom jest konkurs neodvratný, pak ale nutno počítati, že z vkladů teprve po několika létech dostanou se ne- patrné zlomky, jež vlastně dnes znamenají ztrátu všeho.
29 article
Tak stojí dnes věci, jež zakrývati bylo by svrchovanou bláhovostí. Poslední tato výzva na vkladatelstvo rozhodne o celé věci, nechať pak však ti, kdož z úzkoprsé váhavosti neb zlé vůle zadržují klidné rozřešení afféry této, zodpovidají jednou sobě a všem spolustíženým za následky, jež je stihnou. Bude-li vyhlášen na záložnu kon- kurs, vrátí se fondy, dosud nastřádané, dáreům nazpět, zmařeny budou nadlidské práce pro zá- chranu již vykonané, zmizí legie dobrovolných, nadšených záchranců, jmění záložny rozplyne se v nekonečné proceduře konkursní — a konee konců po létech bude, pouhý odpadek, nepatrná dávka toho, co ve vřavě konkursní zachovati se dalo. Další však důsledky, jež tu nadejdou v řa- dách stížených obětí, vkladatelů i členů, při- pravených o jich existence, bankroty, processy a exekuce — nelze ani dnes v pravých barvách vystihnouti. Jsou tedy dnešpí dny pro zá- ložnu a všechny účastníky kritickými. Neoblomí-li se neústupnost váhajících vklada- telů, nadejde pohroma. Jak dojemně tu působi ochota mnohých i nejchudších vkladatelů, slu- žek, dělníků, malých řemeslníků, kteří jsou ochotni i více sleviti, než se od nich žádá, aby zachránili zbývající, ba nabízí se knížky vkladní za 60 i 50% za hotové zaplacení. Kdyby tak ostatní jednali, byla by záchrana jistá. Zde nutno ovšem zodpovědět otázku, stále stále předkládanou, jak vlastně se provede sa-
30 article
6,883. 249.9
31 article
1,288. 249-97
32 article
*) K tomu budiž podolknuto, že následkem likna- ného přihlašování knížek vkladních k revisi v prvé době rozšířila se pověst o millionech fingovaných vkladů, jež měly schodek uhradit. Pověst ta ve sku- tečnosti však se nepotvrdila, neboť dnes nebylo k revisi přihlášeno vkladů pouze as za 1,200.000 K. tedy asi tolik, kolik bylo pachateli označeno jako vkladů nezvěstných. Proto bylo by nerozumem ještě dnes počítat na fingované nějaké vklady další a uta- jené jmění nějaké.