2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. ledna 1903.
5
article
Stalo se tak před dvěma léty na břehu
Seiny a děje se tak i letos na břehu mohutné
Něvy, pokryté nyní tvrdým pláštěm ledu — po
kterém, jako po ulici četní izvoščikové se pro-
háněji.
Skoro 4 neděle tomu již, co v Tauriekém
paláci zahájena I. mezinárodní výst a v
historických a soudobých kroj
a doposud se mění, přidavá, přestavuje, a —
vystavuje. Stále a stále přibývá nových před-
mětů a naplňuje opravdu úžasem, jakým způ-
sobem dalo se ještě tolik nových skříní umístit;
skoro se zdá, že zdi dvorce Taurického mají
čarovnou moc ustupovati jak se velí ..
Ruch, který stále na výstavě panoval, se
nyní ještě zvětšuje. — Přinášejí se koberce.
vehody dekoruji se skvostnými plyšovými záslo-
nami a francouzské oddělení, které doposud
zakryto rouškou tajemnou, ohlašuje se jen šu-
mivou prací a někdy jak blesky ozáři zakryté
oddělení, když zkouší se osvětleni.
Spěchá se s ukončením, nebo v době nej-
bližší očekává se návštěva gosudara a členů
rodiny pznovnické, mezi něž čítá se i protek
torka výstavy. Palác Taurický nečiní vlastně do-
jem paláce. Rozsáhlé přízemní stavení ve středu
se sloupovím má dvě poboční křídla, takže
železnou mříží ve velký čtverec uzavřen má
velký dvůr — v letě rozkládají se tu asi pa-
žity sadů, nyní jest to bílá sněhová pláň. K pa-
láci přilehů velký park. Na pohled je jedno-
duché a prosté toto sídlo moeného pána Potem-
kina — budoucí jeviště Všeslovanské výstavy-
Vstupujeme do vyvýšené o několik stupňů
předsíně. V hodbě i hraničící s ní předsíni,
kudy do šaten se vehází, ovane nás horko dý
šící z ústředního topení, palác vyhřívajícího.
Pot
Seina
Něva
6
article
První sál, k němuž vchod je zakryt těžkou
plyšovou portierou, nevelký to osmiúhelník, vy-
sokou kopulí zaklenutý, je vyhražen ruskému
obchodnictvu. Věci tu vyložené jsou zbožím
spíše výstavním než prodejným. Zvláště dalisi
na úpravě svých výrobků záležeti továrníci vo-
ňavek, kteří tři půvabné pavillonky, oblaky
libezné vůně dýšíci, vystavěli. Nejrázovitěji vy-
jímá se pavillonek z Moskvy, v ruském slohu
se starými džbánky. Mezisloupím vchází se do
sálu druhého, který jest vlastně podvojnou
kolonádou se 36 sloupy, devíti skvostnými
lustry mezi sloupy zavěsenými osvětlenou.
Moskva
7
article
Chodby mezi sloupy jsou vyhraženy jednak
Rusku, jednak národům východním, na druhé
straně Švédsku a Rumunsku. Ve středu rozlo-
žily se Rakousko, či vlastně Vídeň a Německo
se svými výrobky k moderní toilettě v širším
a užším vztahu stojíeími, vesměs ovšem pole
dobrého odbytu v Petrohradě hledajícími a na-
lezajícími. Není pochyby, že díla našich krejčíro
a švadlen a našeho pražského uměleckého
průmyslu by i zde s nimi zdárně soutěžiti
mohla.
Pro návštěvníka, který na západcevropskýeh
výstavách a procházkou po Ringstrasse a hlav-
ních ulicích německé říšské metropole měl do
syta přiležitosti se nadívati na tyto výrobky mo-
derní nádhery, jsou oddělení sousední arciť mno-
hem zajímavějšími.
Jsou zde zastoupeny kostýmy nejrůznějšíeh
kmenů širou Rus obyvajících, od primilivníeh
obalů seveřanů až k nádherným krásným hávům
orientálním.
Lidové i historické oddělení ruské znázor
ňují kroj a jeho sončásti na figurinách i jedno-
tlivými podrobnostmi. O rozmanitosti lidových
úborů 7 figurin velkoruských, 6 maloruských
3 běloruské názorný obraz podává. Pro pěsti-
telky lidového vyšívání a krajkářství českoslo-
vanského studium přečetných vyložených ruč-
níků, »polotěnců«, krajek, sorok a kokošníkůje
nadmíru poutavé.
Rusko
Švédsko
Rumunsko
Rakousko
Vídeň
Německo
Petrohrad
8
article
Varšavské museum výborně se representuje
dvaceti figurinami. V polském oddělení jsou sne
seny hmotné poklady ze sbírek soukromých i ve-
řejných, o nádheře zašlých dob i o způsobu
kroje soudobých venkovanů obrazec podávajících.
Vedle čistě takřka odbytového a reklam-
ního rázu exposicí německých a německo- rakou-
ských mají slovanská oddělení ráz nepopíratelné
noblessy, ponejvíce na retrospektivu a národopis
se obmezujíce.
V srbském oddělení vystavuje etnografick
museum bělehradské v pěti velkých a dvanáeti
stolových skřiních, nevalně prakticky upravených.
Jsou tu součásti krojové a šperky, koberce, za-
jímavé pasy, jedenáct figurin a poprsí amazonky
v bohatém úboru hlavy, z penizků jako přilbu
a pancéř tvořících. Královna Draga obeslala vý
stavu deseti velkými loutkami, znázorňujícímí
lidové kroje z různých krajů. O ladné srovnání
celku postaral se v Petrohradě žijíeí umělee
srbský p. Jovanovič.
Střed sálu sousedního byl vyhražen oddílu
českému. Jeho sousedy jsou tu z jedné strany
Moskevský musej, který též figurinu Slováka
Hanáka vystavuje, z druhé skupina Malorusů.
Naše výstavka, o jejíž uspořádání již v li-
stech těchto byla podána podrobnější zpráva,
zaujímá tu místo velice výhodné. Bohatý jas
z velkého lustru ozařuje zdobné práce našieh
vesničanek, kdysi často při skrovném světělku
kahance pracně prováděně.
Netřpyti se ty naše výšivky zlatem an
drahým kamením a přece vábí k sobě a vynu-
cují pozornost a obdiv a co zvláště, pozornost
těch, kteří věci rozumí a opravdově studuji.
Drag
Jovanovič
Slovák
Hanák
Malorus
Petrohrad
9
article
Nejednou žádáno u nás za dovolení k obkre-
slení, nejednou kladeny mi otázky, svědčício
odborné znalosti. »Jak zvláštní to charakter
v kresbě, jaká pile a přesnost v provedenl.«
»K neuvěření, že pracovaly to ruce žen prostých.«
V obchodě, kde kupovala jsem některé drob-
nosti ruské, sešla jsem se s dámou, která,
když jsme se domluvily, vylasila se se sešitem,
kde ke svému úžasu viděla jsem náčrtky na-
šich ornamentů a poznámky, svědčící, že všiml
si všeho důkladně. »Mám již dávno v úmyslu
podivati se do krásné vaší Prahy, ale nyní tím
spíše přijdu, když vidím krásu práce vašeho
lidu,« ujišťovala mne. »A jak těžíte z orna-
mentů těch, staráte se, by přišly předměty ty
de prodeje?« tázala se, jsouc sama členem
komitétu, který udržení a šíření lidového umění
vyšívacího za úkol si obral.
Pověděla jsem jí, co v Praze tím směrem
se podniká a řekla jsem jí, že zvláště o to se
staráme — a to již po řadu asi patnácti let —
aby naše ornamenty nepřišly v zapomenuti a
že v mnohých školách v Čechách i na Moravě
nejen na základě starých dobrých vzorů pracu-
jeme, ale též staré domácí techniky udržeti se
snažíme, našim žákyním je vštěpujíce. »Tak
daleko my tu ještě nejsme,« odtušila dáma
dodala; »Na jaře se uvidíme, chci poznati
vaše musea a vaše školy.«
Je již nyní zjevno, že dílo toto, malým
kroužkem podniknuté, ponese zdárné ovocei
v tomto směru vzájemnosti česko-raské; po-
znavše obdobné snahy můžeme se vzájemně
podporovati a síliti v podnikání, čelicím k udržení
národní tradice a vybavení od cizoty v oboru,
v němž Slované se svým bohatým zdrojem li-
dové tvořivosti mají nejméně potřebí napodobo-
vání a vypůjčování.
Slovan
Praha
Čechy
Morava
10
article
Milost nebo podminečné odsouzeni?
Nynější ministerský předseda dr. Arnošt šl.
Körber, který po odehodu bývalého ministra ju-
stice bar. Spens Boodena je nyní nejen minister-
ským předsedou a ministrem vnitra, nýbrž
správcem ministerstva spravedlnosti, uznal za
potřebné, zahájiti svoji vedlejší éru správcovství
justiční správy cislajtánské hezkým činem. Či-
nem tím je nařízení ministerstva spravedlnosti,
vydané dne 25. listopadu minulého roku všem
soudům a státním zastupitelstvům na základě
císařského zmocnění ze dne 24. listopadu 1902*).
Nařízení to stanoví pravidla pro udílení milosti
odsouzeným mladistvým provinileům. Dle něho
soud má právo navrhnouti, by nedospělým od
10 do 14 let, pak provinilcům od 14 do 16
let, konečně vinnikům od 16 do 18 let věku
dána byla milost, lze-li dle průběhu ličení míli
za to, že vězení nebo odevzdání do polepšova-
cího ústavu nebylo by na prospěch účelu trestu
nebo že vzhledem k dřivějšímu bezúhonnému
životu není třeba trest vykonati. V případech ta-
kových nemá soud čekati, podá-li odsouzený žá-
dost za milost, nýbrž soud sám má udělení mi-
losti navrhnouti. V tomto případě má se vyčkat
s výkonem trestu; o udělených milostech má se
věsti podrobný rejstřík.
doktor
šl
Körber
11
article
Dříve nežli politické, dostalo se tomuto na
řízení ministerstva spravedlnosti kritiky vědecké
U nás stalo se tak na dvou sehůzích »Právni
cké jednoty, kde vědecký rozbor nařízení podal
dvorní rada dr. Al. Zucker, professor trestního
práva při české universitě. Na schůzi první dne
18. prosince 1902, konané za předsednictví
dvor. rady dra. ryt. Randy, uznal prof. Zucker,
že nařízení má cennou humanní tendenci, vy-
slovil však vážné pochybnosti o ustanovení, dle
něhož má návrh na udělení milosti podávati
soud sám, který teprve při závěrečném líčen
nabývá podrobné znalosti činu žalovanému za
vinu kladeného, kdežto by zajisté dostačila in-
tervence státního návladnictva. Nařízení nynější
rozmnoží značně práci, soudům přikázanou.
Mimo to připadne soudci při každém řízenío
udělení milosti dvoji úkol: Napřed má dle zá-
kona a práva vysloviti rozsudek, načež má vzíti
v úvahu, má-li vyřknutý trest provésti čili nie
soudce tedy byl by zároveň orgánem spravedl-
nosti i prováděcím orgánem justiční správy. Tím
se úřad soudcovský — i když nebude se jed-
nati o obmezení soudcovské neodvislosti — ve-
lice přetíží praci. Dle soudní statistiky spáchá
se ročně asi půl millionu přestupků, z nichž
většina týká se mladistvých provinileů.
Další nedostatek nařízení shledal prof. dr
Zucker v tom, že se nestalo opatření pro při-
pad zmateční stížnosti, kterýžto případ nemohl
by přece mladistvého provinilce zbavili výhody.
plynoucí z nařízení o udělování milosti.
doktor
Al
Zucker
Randa
profesor
12
article
Pokud jde o stupně věku, v nařízení
určené, a zahrnující v první skupině pachatele
od 14. do 16. roku a pak od 16. do ukonče-
ného 18. roku věku (s nimiž se vzhledem k opo-
zděnému vývinu má zacházeti tak jako s 14 až
16letými), soudí prof. dr. Zucker, že naznačené
rozdíly nedovede určiti žádný psychiatr, an
paedagog, ani fysiolog-
Po stránce všeobecné bude dle úsudku
prol. dra. Zuekra nezbytno užívati řízení
udělování milosti co nejopatrněji, tak aby mla-
diství pachatelě nemohli hřešiti na to, že poprre
jim bude trestný čin prominut. Dále sluší prot
ministerskému nařízení uvěsti námitku : zaslouže
pouze mladiství provinilci shovívavosti tak veliké.
jaká se osvědčí udělením milosti ? Neměla-li by
se podobná shovívavost osvědčiti také mlade
matce, jež náhodou překročila 18. rok života.
dopustivši se trestného činu, nebo stařeně, která
hladova odváží se žebrati? Zajisté také jiný
věk nežli mladistvý zaslouží si v určitých při-
padech náležitých ohledů.
Konečně ministerské nařízení o udilení mi
losti mladistvým provinilcům oddaluje dle pře-
svědčení prof. dra. Zuckra zavedení tak zv
podmínečného odsouzení (condamnation condi-
tionelle) do soudnictví rakouského. Podminečné
odsouzení stalo se v jiných státech instituci.
jež se co nejlépe osvědčila.
(Pokrač.)
profesor
doktor
Zucker
Zueker
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. ledna. (Nové zákony.) Ví-
deňské úřadní noviny uveřejňují dnes výsledek
zákonodárné práce říšské rady v dvouměsíčném
podzimním zasedání. Jsou to tři kraťoučké zá-
kony o prodeji státních nemovitostí v Olomouci
v Pulji a ve Vídni a zákon o zákazu termíno-
vého obchodu s obilím na burse. Tyto zákony
byly schváleny oběma sněmovnami říšské rady
Zákon o podomním obchodu a zlevnění dobytě
soli, projednané sněmovnou poslanců, musej
projiti ještě sněmovnou panskou,
Ze zákona o terminovém ob-
chodu, schváleného panovníkem dne 4. ledna
o jehož organisátorských ustanoveních mnoho-
krát již psáno, vyjímáme odstavce, týkajícís
zákazu terminovéhoobehodu sobi-
lím a mlýnskými výrobky. § 10. no-
vého zákona zní: Bursovní termínový obchod
s obilím a mlýnskými výrobky se zapovídá. § 11.
Správám bursovním zapovídá se stanoviti ob-
chodní podmínky pro bursovní termínové ob-
chody s obilím a mlýnskými výrobky, jakož
ustanovení o jich provádění. Za obchodní pod
mínky a výše zmíněná ustanovení sluší poklá-
dati ony, jež mají za účel, dodati jednotlivým
obchodům, pokud se týče podstatných známek,
co možná stejného obsahu, usnadňovati přená-
šení takových obchodů a umožňovati jich pro
vádění ve značném rozsahu odčítáním a difle-
*) »Národní Listy« čís. 239. ze dne 30. listo
pada 1902
Praha
Olomouc
Pulja
Vídeň
Zákon o podomní obchod
14
article
renčním vyrovnáváním. Proto předpisy, jež maj
býti vydány, nesmějí obsahovati žádné ustano-
vení, jímž se předem a všeobecně pro obchodn
závěrku stanoví jednotný obilní typ neb nej-
menší závěrková jednotka aneb určité místo do-
dávky, a jimž se pro vykonání obchodu stanov
určitý termin aneb se stanovi likvidační opatření.
§ 12. Jestliže se na některé burse nebo mimo
ni uzavírají obchody s obilím a mlýnskými vý
robky na základě skulečně prováděných obehod-
ních podmínek a prováděcích ustanovení, vzpo
menutých v § 11., nebo je-li důvod pro předpo
klad, že se takové obchody prováděti mohou
mají příslušná ministerstva takové obchody ce
stou nařízení zakázati. Bursovní správa, země
dělská zemská korporace a obchodní komory jsou
oprávněny, činiti návrhy, aby takový zákaz by
vydán. Přestoupení tohoto zákona bude se tre
stati vězením od tři dnů do tři měsíců a pokutou
od 500 do 5000 K; kdo by k obchodům termino
vým sváděl, aby využitkoval nezkušenosti neb
lehkomyslnosti druhého, může býti trestán vě-
zením až do jednoho roku a peněžitou pokutou
až do 20.000 K. Zákon nabude platnosti za tři
měsíce po prohlášení, tedy 10. dubna t. r.
15
article
V Praze, 10. ledna. (Před svoláním
říšské rady.) Krakovský „Glos Nar.“ vrac
se ve vídeňském dopise opět k myšlěnce, že říš-
ská rada bez pevné většiny, kterou může býti jen
většina pravice, nebude s to, vyříditi četné důle
žité předlohy, jež ji budou letos podány. Spo
léhati se na pomoc německé levice vláda nemůže
Přesvědčilať se už nejednou, že tento pomocník
jest příliš nespolehlivý. A tak — píše „Glo
Nar.“ — vláda, ve své podstatě centralisticko
německá, bude nucena hledati opory na pravie
sněmovny, bude nucena přiblížiti se ke stranám
slovanským a dokonce přičiňovati se, aby potichu
srostla pro okamžitou potřebu vlády bývalá
drem. Körbrem prokletá a ryt. Jaworským roz
bitá pravice! Nebude to ostatně nový zjev v dě
jinách Rakouska. Kabinet kn. Ad. Auersperga
ač německý, byl při každé vážné otázce od
kázůn na milost Poláků, moravských Čechů, Slo
vinců a německých konservativců, kdežto ústa-
vácká levice, tedy strana ministerská, hlasovala
proti vládním předlohám. Tento poměr Němeů
k vlastnímu kabinetu způsobil také pád Auersper-
gův. Strany na pravici — píše dále „G1. Nar.
— neměly by politického smyslu, kdyby neuměly
využitkovati takového postavení vlády. Budou-i
konati vládě služby, musejí se také domoci toho
aby v jejich ruce přešla moc, která jim může
býti zárukou, že se jim dostane odškodnéhoz
převzaté povinnosti. Takovému požadavku ne-
mohl by se vzpirati ani dr. Körber, nechce-li způ-
sobiti ve státě ještě větší zmatek, než tam panuje
nyní.
Jest to, jak patrno, ohlas pověstí koaličních
dosud však není známek, že by se v pravdě sehy
lovalo k nové koalici.
Glos
Jaworský
Polák
Čecho
doktor
Körber
Praha
Nara
Rakousko
Auersperg
G 1
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. ledna.
Turecká komedie s reformami.
(Dop. »N. L. «)
Ze Soluna, 6. ledna. Den ode dne je jas
nější, že Turecko upřímně nesmýšli s refor
mami, které slibilo provésti v šesti evropských
vilajetech: kosovském, solunském, bitoljském
(monastýrském), janinském, skaderském a dri
nopolském. Podle toho vypadá také práce re-
formní komisse. Možno již říci s určitostí, že
reformy ani tak chudé a kusé jak byly ozna
čeny sultánovým úkazem, provedeny nebudou
Komise nehýbá se ze Skoplje, a co tam
dělá ? Nejprve Hilmi paša neprohlásil do dneška
že sultán nařizuje provedení reform a jaké
mají býti. Když mu to někteří cizí konsulové
vytkli, ihned kázal vytisknouti a na rozích na-
lepiti plakáty v tureckém jazyku a špatněm
překladě srbském a bulharském, ale plakáty
neohlašovaly reformy, nýbrž vyzývaly »křesťany
bez rozdílu národnosti«, aby podávali komiss
své žádosti — za udělení mist pandurů, žan-
darmův a policajtů. Při tom uvedena podminka.
aby uměli turecky mluvit, číst a psát.
Tak si tedy Turci představují »reformy“
Když křesťané, umějící turecky, vstoupí do po-
lieejních služeb, bude věc odbyta, reformy, jak
si je Turci myslí, provedeny ! Turci dále zůsta-
nou pány, pašami a valijami. Vidíte, že naši
Turci nejsou o nic hloupější vašich Němeů.
A co nad to: od křesťanských pandurův
a žandarmů žádají, aby uměli turecky číst a
psát, ale od tureckých generálů, mutesarifův
kajmakamů toho nežádají. Na př. turecký gene-
rál Memduch paša, tetovský krajský náčelník,
neumi turecky číst ani psát (ovšem ani jinak,
protože je člověk vůbec nepismenný) a to mu
nevadí, aby měl vysoký úřad vojenský i po-
litický.
Dop
Hilmi paša
Turek
Praha
Soluna
Turecko
Memduch paša
17
article
Ale pardon ! Křesťané mohou se státi ještě
soudci, jestliže dokončili tureckou právniekou
fakultu (»Hukuk mektebi«) v Cařihradě. Ale
je-li člověk Turek, může se státi soudcem ne-
jen bez právnické fakulty, nýbrž i bez písem-
ného umění právě tak, jako se Memduch paša
stal generálem a guvernérem. Nepísmenní soud-
eové nejsou v Turecku žádnou zvláštností. Na
příklad u bitolijského soudu z pěti tureckých
soudeů jen tři jsou písmenní, u skopijského
pouze dva.
Dá rozum, že křesťané nebudou se o místa
soudcovská dráti a že se právnictví vůbec ne
věnují, musejíce konati dlouhé, namáhavé a ná
kladné studie tam, kde Turkům není třeba ani
tolik vědět, jak se slabikář bere do ruky
Kromě několika Arménův a Řeků není v celé
říši sultanově křesťanských soudeů.
Z toho již porozumíte, co znamená jedna
ze slibených »reforem«, že křesťané budou při-
puštěni k stavu soudcovskému, když vykonaj
předepsaná odborná studia.
V té příčině nemůže náprava nastati již
proto, že Srbům a Bulharům dělají se v »Hukuk
mektebe« všemožné překážky, aby nedosáhli
soudcovské kvalifikace. Dělají se jim všemožné
překážky při přijímání a koho jsou nucení při-
jmouti, toho nechají propadnouti při prve
zkoušce, tak že raději školu opustí. Z 50 práv-
níků Srbův a Bulharů na na »Hukuk mektebes
v Cařihradě lonského roku ani ljediný nesloži
zkoušku. A protože není kandidátů, nebude an
soudců. Není-liž to komedie
Zajímavo jest i to, že ani Srbové, an
Bulhaři nehlásí se za turecké pandury a že re
formní komise neobdržela od nich dosud an
Turek
Arménův
Řek
Srba
Bulhar
Srbův
Cařihrad
Turecko
18
article
jediné žádosti za udělení místa »pandurského
žandarmského nebo polieajtského«
Nieměně Turci v Skoplji plakáty strhali,
aby se křesťané nedověděli o darech, které se
na ně sypou v neviditelných podobách.
Ke komisi dostavují se deputace srbskéh
obyvatelstva z venkova, aby žalovaly na arnaut-
ská násili a žádaly za ochranu. Hilmi paša
žádnou z nich nepřijal, nýbrž je odkazuje, aby
se obracely na valiju (místodržitele).
Z Tetova a Gostivaru Srbové poslali ko-
missi společnou žalobu na Arnauty, že je vraždí
drancují, vypalují. Žaloba byla poslána poštou
do Skoplje, komisse ji obdržela, přečetla a uvá-
žila, a výsledek byl, že — úřady v Tetově na
rozkaz ze Skoplje zavřely skladatele té stížnosti
váženého tureckého advokáta Jašara, pod zá-
minkou, že v žalobě napsal, že »v Tetově nen
úřadu, nýbrž tam hospodaří arnautská puška«
čímž se dopustil urážky onoho slavného úřadu.
který skutečně v Tetově jest, ale arnaulská ná-
silí trpí, jakoby jich neviděl.
Zdaliž to není komedie?
Turek
Hilmi paša
Srba
Tetov
Skoplje
Jašara
19
article
Ale největší komedie jest, že komisse po-
važuje svou práci ve Skopljí — za ukončenou
a chystá se na další cestu, kde bude reformy
prováděti podobným způsobem. Na rozhodnui
její působí hrozby Arnautů a Turků, kteří se
nočně roti po džamiích a usnášejí se vyrubat
i křesťany i slavnou komissi. Slavná komisse.
aby si zachovala drahocenné hlavy, vezme nohy
na ramena, a křesťané zůstanou se svými vrahy
nejen sami, nýbrž ještě od komisse podrážděni
Ještě hůře, nežli ve Skoplji, je na severu
Starého Srbska, v Prištině, Prizrenu, Peči a
Novém Pazaru. Tam komisse vůbec nepůjde.
protože Arnauté jsou tam ještě hroznější.
Jak účinkovala cesta hr. Lamzdorfana
Arnauty?
Nikterak konejšivě. Řádí ještě vztekleji
V okresu giljanském je pravá anarchie. Ture-
a Arnauté nechtějí platiti daň a pronásleduj
Srby jako divou zvěr. Srbská ves Mogila vesmés
přeběhla do města Giljan, kamž přibyl i pri
štinský paša »zjednat pořádek«. Co učinil ? Da
zatknouti ty nešťastníky z Mogily, kteří se utekl
do města t
Dojčin.
Turek
Srba
Srbsko
Priština
Prizren
Peč
Nový Pazar
Arnautý
Giljany
20
article
Irredenta v Římě.
Slavnostních obřadův na paměť Viktor
Emanuela II. u včerejší 25. výročí jeho úmrt
zúčastnili se v Římě se zjevnou a hledanou
okázalosti také zástupcové Italův terstských.
tridentských i nizzských. Italští poddaní ve třech
těchto místech Rakouska a Francie žijící kráčel
v offieiálním průvodu hned za římskou radou
obecní. Za nimi nešeny pak dva prapory obe-
střené florem, jež jako symboly Terstu a Tri
dentu byly obecenstvem bouřlivě zdraveny. MMezi
dvěma prapory těmi, jež v průvodu umístily
Italii existujíci spolky »Trento e Trieste«
»Circolo Garibaldi di Trieste«, nesen mohutný
štít s věnováním: »Králi, jenž chtěl mit
Italii sjednocenu. Tersťané v ne zl o m n
důvěře své.«
U Palazza Venezia, kdež sídlí rakousko
uherské vyslanectví, mávali praporečníci prapory
i slyšeti bylo prý i výkřiky irredentistické
Socialistický »Avanti« i vládní »Tribuna«, po-
dávajíce zprávu o ovacích pro symboly Terstu
a Tridentu také dokládají, že provolávání slávy
Terstu a Tridentu jbylo u zmíněného paláce
vyslaneckého bouřlivější, zvláště když prapo-
rečníci prapory demonstralivně zamávali. Jiné
listy římské píší, že demonstrací zúčastnili se
netoliko emigranti, nýbrž Terstané a Tridenťané
vlastní, kteří k vůli tomu do Říma přijeli ; vládě
blízké listy to popírají. »Avanti« dokládá, že
tentokráte projevův čistě národních zúčastnily se
i vojenské kapely. Přiznávajíce každé národnosti
právo, volně projevovati skutečné své city, ne
můžeme ovšem ale také potlačiti poznámky, že
takové události a projovy jsou pro poměry mezi
oběma spojenci velmi karakteristické.
Viktor
Emanuel
Italův
Garibaldi Trieste
Král
Řím
Rakousko
Francie
Terst
Tri dent
Trento
Trieste
Trident
U Palazza Venezia
21
article
Marocké zápletky.
Poslední zprávy zaznamenávají zhoršenís
tuace v říši Abdul Azizově. V Tangeru koluj
pověsti, že bratr sullánův Mulaj Mohamed, ne
dávno z vězení propuštěný, byl znovu zatčen,
poněvadž lid jal se ho provolávati za sultána
Situace sultána Abdula Aziza stala prý se kri-
tickou. Sultán opevňuje prý na dále Fez, ale
obyvatelstvo, nevalně loyální, rádo by prý, kdyby
boj jinde byl sveden. Tři sultánovi od Anglie
pro lepší výcvik vojska poslaní poddůstojníei
vrátí prý se do Tangeru, důkaz to, že se sultán
hledí sprostiti vlivu anglického, jenž mu u vlast-
ních kmenů tolik byl uškodil. Britský místo
konsul má za vhodno, aby Evropané Fez opu
stili. Pretendent poslal melilskému správci ma
rocké celnice list, vyzývaje ho, aby neposílal už
cel vybraných sultánu, nýbrž jemu. Sultán Abdul
Aziz pokouší prý se nyní získati stoupence pre
tendentovy penězi, nepochybně anglickymi. Pre
tendent oproti tomu pokouší se získati kmeny
mezi Tangerem a Fezem. Kmen Khaingův pro
jevil sice ochotu podříditi se sultánovi a vydal
mu zatím již 250 ručnie, ale protože sultán
trvá i na vrácení kořisti válečné, není vyloučeno,
že kmen ten znovu se přidá k povstalcům
Dlužno vyčkati, zdali dnes v depeších ohlašo
vané vílězství sultánského vojska nad vojem pre
tendentovým bude takově, aby vývoj věci, pro
sultána až dosud celkem nepříznivý, na dobro
zadrželo. Pretendent pokouší se zatím v horách
nové síly a nové brance k sobě připoutati. Pr
případ dalších zápletek vyslal spanělský minist
vojenství, dle »Imparcialu«, 2 prapory a 1 bat
terii do Algecirasu.
Azizův
Abdul Aziza
Evropan
Aziz
Tanger
Anglie
Algeciras
Mulaj Mohamed
22
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Ve chvíli kritické.
K nesčetným dotazům na mne činěným
stran situace, v jaké se dnes nalezá akce, smě-
řující k zachránění záložny sv.sváclavské, pova-
žuji za svou povinnost podati veřejnosti pře-
hledný obraz dnešního stavu této trapné záleži-
tosti, jež jako těžký mrak ulehla na veškeren
náš život veřejný a hrozí zamořiti tisíce podni-
kavých i silných a mnoho slibných existencí.
Oproti dřívějšímu stavu výhodou jest aspoň
příbližně určité zjištění cifry schodku, která
může býti podkladem práce dnešní — ač jest
tak vysoká, že bude možno mluvit o neobyčej
ném úspěchu, podaří-li se ji zdolat.
Zpráva úřadní revisory podaná valné hro-
madě člensiva 23. prosince m. r. vykazuje cel-
ková passíva obnosem . . K 16,075.295.27
aktiva obnosem . . . .
8,162.355.30
tudíž schodek 7,912.939 97
Schodek ten se zmenší jednak
odpisem podílů členských a di-
videndy v obnosu K 529.690
a náhradou od pacha-
telů dnes již zabezpe-
čenou okrouhlým ob-
nosem
24
article
eož činí celkem
26
article
tak že zbývá
V obnosu tom jsou zahr-
nuty ovšem též vklady, o nichž
lze na základě seznání pachatelů
a provedené revise knížek za to
míti, že nebudou vymáhány a že
budou moci býti odepsány.*)
Vklady ty blíží se cifře
tak že by skutečný schodek
obnášel
5,600.000.—
Při posuzování úhrady tohoto schodku
dlužno ovšem míti zřetel k tomu, že dluhy
zjištěné na nemovitostech v obnosu K 479.824 82
dále předem splacené úroky
55.024 . 69
úroky reeskomptní . .
730 594.42
nájemné
6 329.33
tudíž passiva v obnosu . .
1,271.773.26
musí v plném obnosu býti uhražena, pročež
obnos ten při poměrné úhradě vkladů musl
z passiv i aktiv býti vyloučen, tak že by zbyl
poměr . . . . . . . K 12,490.542.04
passiv ku . . . . . . K 6,890.582. 04
aktiv, což znamená úhradu as pade sát
čtyři procenta na vklady. Toť jest dnešní
ideální cena vkladů těch vzhledem na jmění
záložny. Pravím ideální, neboť kdyby došlo na
realisaci jmění toho konkursem, srazila by se
najisto kvota ta na polovinu — ne-li hluboko
ještě pod ní.
Jestli tedy dnes vzata za podklad sanování
podniku sleva 20, resp. u kněží 30% z vkladů,
možno mluviti jen o značném prospěchu, který
z akce té vkladatelům vychází — neboť naděje,
že by po letech, po realisaci jmění záložny
cestou konkursní, bylo možno na členstru
úvěru zbaveném, finančně deruovaném, chybícich
7—8 millionů vymoci, jest naprosto lichou
nesplnitelnou.
Proto nelze pochopiti zdrželivost a váhání
velké řady vkladatelů, kteří až podnes z vkladů
svých ničeho aneb jen menší procento slevili.
27
article
Vkladatelé ti jednají očividně proti sobě
ohrožují nejen zájem svůj, ale i zájem všech
interessentů, jichž jde do desetitisíců a jicha
osud a existence namnoze závisí na klidném
rozřešení této otázky. Slevou všeobecnou a ne-
zkrácenou dá se jedině rozřešiti otázka odklizení
konkursu, bez této podmínky bylo by lehko-
myslností do nebe volající, oddalovati koneca
ponechávati tak bezúčelně celé zástupy v nej-
trapnější nejistotě.
Vždyť jestli skutečně žádané slesy so do-
cílí, není tím ještě práce ukončena, kuratoriu
sanačnímu nadejde präce ohromná, sehnati d l-
šího půl millionu z řad kněžstva, šlechty
jiných dobrodinců a rovněž členstvo bude musili
opatřiti úhradu 2 millionů dobrovolnou reparticí,
obnosy to tak veliké, že bude zapotřebí nej-
většího úsili a napnutí sil, aby se povinnostem
těmto zadost učinilo.
28
article
Nesleví-li vkladatelé do 20. t. m. žádaný
obnos, nemůže valná hromada usnésti se, aby
kenkurs na záložnu uvalován nebyl, naopak
bude povinnosti výboru, jak zákon káže, aby
sám za prohlášení konkursu zakročil, neboť kon-
cem ledna splatny jsou dle soudního smíru pod
exekucí zažalované vklady a výbor nesmí tomu
připustit, aby vkladatelům těm dostalo se na
úkor ostatních zaplacení aneb zjištění na jmění
záložny-
Jest proto samozřejmo, že vkladatelé nesmi
nyní ani chvíli odkládati s rozhodnutím, nebot
spolehání se na nějakou jinou pomoc neb ná-
hodu, bylo by čirým klamem. Pomoci, a to vý-
datné a značné, bude zapotřebí i v tem pří-
padu, bude-li sleva úplná poskytnuta a proto
znova a tentokráte se vším důrazem nutno vkla-
datelstvo upozorniti na nebezpečí, jež mu hrezí,
neposkytne-li vesměs a bez zkrácení slevy na-
vržené. V případě tom jest konkurs neodvratný,
pak ale nutno počítati, že z vkladů teprve po
několika létech dostanou se ne-
patrné zlomky, jež vlastně dnes znamenají
ztrátu všeho.
29
article
Tak stojí dnes věci, jež zakrývati bylo by
svrchovanou bláhovostí. Poslední tato výzva na
vkladatelstvo rozhodne o celé věci, nechať pak
však ti, kdož z úzkoprsé váhavosti neb zlé vůle
zadržují klidné rozřešení afféry této, zodpovidají
jednou sobě a všem spolustíženým za následky,
jež je stihnou. Bude-li vyhlášen na záložnu kon-
kurs, vrátí se fondy, dosud nastřádané, dáreům
nazpět, zmařeny budou nadlidské práce pro zá-
chranu již vykonané, zmizí legie dobrovolných,
nadšených záchranců, jmění záložny rozplyne se
v nekonečné proceduře konkursní — a konee
konců po létech bude, pouhý odpadek, nepatrná
dávka toho, co ve vřavě konkursní zachovati se
dalo. Další však důsledky, jež tu nadejdou v řa-
dách stížených obětí, vkladatelů i členů, při-
pravených o jich existence, bankroty, processy
a exekuce — nelze ani dnes v pravých barvách
vystihnouti.
Jsou tedy dnešpí dny pro zá-
ložnu a všechny účastníky kritickými.
Neoblomí-li se neústupnost váhajících vklada-
telů, nadejde pohroma. Jak dojemně tu působi
ochota mnohých i nejchudších vkladatelů, slu-
žek, dělníků, malých řemeslníků, kteří jsou
ochotni i více sleviti, než se od nich žádá, aby
zachránili zbývající, ba nabízí se knížky vkladní
za 60 i 50% za hotové zaplacení. Kdyby tak
ostatní jednali, byla by záchrana jistá.
Zde nutno ovšem zodpovědět otázku, stále
stále předkládanou, jak vlastně se provede sa-
32
article
*) K tomu budiž podolknuto, že následkem likna-
ného přihlašování knížek vkladních k revisi v prvé
době rozšířila se pověst o millionech fingovaných
vkladů, jež měly schodek uhradit. Pověst ta ve sku-
tečnosti však se nepotvrdila, neboť dnes nebylo
k revisi přihlášeno vkladů pouze as za 1,200.000 K.
tedy asi tolik, kolik bylo pachateli označeno jako
vkladů nezvěstných. Proto bylo by nerozumem ještě
dnes počítat na fingované nějaké vklady další a uta-
jené jmění nějaké.