ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c9005400-70ac-11dc-b829-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 27, person 21, org 2, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne Il. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Čísloll.
4 article
Na ranní a odpol. listy přods lácít sn v Praze v sdministeaci sa měsí . SR — ns čtvrt leta s dvojí donáškau na měsíe B čtnt lata . . . . 7 k o9h ve slsh: aKo na vbele rošten? na měsíe n::. : k o s dvejí zásllkoe na peěst t a. . . n
Praha SR
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6 article Dračí setba.
Dračí setba. Clona, která měla, z obavy před »vášnivou agitací«, haliti profanním zrakům veřejnosti nej- novější státnický výtvor Körbrovy »dobré vůle« jest nedočkavýma rukama samých Němců dnes tak dalece roztržena, že již ostře vidíme pro té Medusiny hlavy, z jejihož pohledu však ne- stydne v českých žílách krev, nýbrž naopak hněvem žhoucím přichází do varu. — Neboť celý duch, směr a obsah těch proposic vládních na úpravu otázky ja- zykové v Čechách a na Moravě — (o Slezs ku ani řeči!) hoví jen starým, vražedným choutkám našich nepřátel proti právu našeho národa a integritě naší vlasti, bod za bodem té mě otrocky je vyplňuje, stroje a chystaje po přání německých nacionátů národním rozhra- ničením Čech na správní oblast německou, smí- šenou a českou hluboký a dalekosáhlý převrat v soudním i správním ústrojí, neplynoucí ze žádné skutečné potřeby národů, neskýtající jim žádného zlepšení a pokroku zdárného, nýbrž naopak jen trudnou vyhlídku na nově, ještě roz hořčenější spory, zmatky a zápasy, poněvadž seje křivdu, nerovnost, různost právu mezi oba národy na prospěch protežo- vané menšiny německé a na úkor a škodu ura- ženého národa českého. — Ano, spadla konečně clona s té postavy Körbrovy a světu presentuje se misto stát níka rakouského prostý německo- levičácký stranník, který úpln ignoruje platnými zákony stát ními jako zemskými podepřen svaté právo šestimillionového historického národa na úplně rovně postavení svého staro- slavného jazyka, jakožto jazyka zemskéhou veškeré veřejné správě zemí českých s jazykem německých osadníkův menšinu zde tvořicích kteři zhýčkání a privilegováni minulými vládam rakouskými, nezřízenou pýchou naduřeli a zvláště za posledních třiceti let — od Sedanu — ne- pokrytě svým velkoněmeckým choutkám uzdu zde pouštějí.
Körbrův Němec Medusin Čechy Morava Sedan
7 article
Timto pyšným dáblem pangermánského sla- vomamu posedlí, němečtí hegemonové zdejší od počátku let osmdesátých předešlého století před- stihovali se přimo u vymýšlení pekelných ob- myslův a plánův na zkázu samostatnosti, moe a slávy země české, především ale na potlačení a odzbrojení nejvěrnějšího její obránce, národa českého. I vzpomněli sobě, jak druhdy postu povali Angličané, když chtěli opanovat Irsko přemoci jeho domorodý národ. Jak sobě v krá- lovství irském především vyhradili a dobře opev- nili své anglické území, aby pak z tohoto svého »palu« houževnatě a neulevně krok za krokem postupovali výbojně proti krajům irským, všem prostředky macchiavellské národomorné politiky podporované přemocí hmotných prostředkův sou sední Anglie- Takový plán zajisté tanul na mysli zdejším německým »baronům z Chebska a Liberce«, když za prolhaným předstíráním, že prý jsou ohro- ženi námi ve svém bytu, ve svém právu ná rodním, vymyslili si ten horrendní požadavek po rozdělení království českého na část něme- ekou a česky smíšenou, po zřízení samostatné, svéprávné německé země v Čechách, »očištěné« ode všeho živlu »slovanského«, z níž by všechno české úřadnictvo státní bylo prostě vyhnáno Gjako kdysi rakouské z Uher) a nahrazeno na- cionálně smýšlejícím úřadnictvem německým, aby Němci byli tam úplně svoji mezi svými, aniž by však proto navzájem pustili nám Prahu, Plzeň, České Budějovice atd. Nikoliv, tu všude měli podržeti své staré výsady, tu všude měly se pre ně učiniti výjimky v právu českém tim způsobem, že by se vyhradila něm č i n
Angličan Němec Irsko Anglie Chebsko Liberec Čechy Uhry Praha Plzeň Český Budějovice
8 article
v celé oblasti zemí českých, tedy i v úřa- dech a soudech nejčeštějších krajův, kde není Němců ani půl procenta, i na dále výsadní platnost jakožto stát nímu jazyku rakouskému, jímž povinni jsou veškeří c. k. úřadově výhradně s centrálními úřady vídeňskými jednat a pro ně všeliké vý- kazy a účty po německu skládat. Tomu dali jméno »vzájemné jednojazyčne rovnoprávnosti obou národů«. Zatím každý na ráz vidí, jaká lež se za tím eufemismem skrývá Jak nejde tu o žádnou poctivou vzájemnost čil reciprocitu a právo, nýbrž o sprostou a hrubou nerovnost v právu, o škodu a újmu našeho ná roda a poboření jednoty vlasti naší, aby rozdvo jena a roztržena v nitru svém pozbyla podmí nek ke státnímu životu, po němž dle neproml čeného práva svého ve jménu lepší budoucnost touží. Přes dvacet let přirozeně národ náš brán se tomuto nebezpečí německých choutěk nasa zením všech svých duševních a mravných sil, doufaje stále v konečné vítězství věci své tal spravedlivé, tak poctivé a rozumné, jakou jen kdy byla věc kterého národa.
Němec český krajův
9 article
Opětovnými usnešeními sněmu českého, ne sčetnými projevy poslanců svých i nejvážnějších zastupitelstev městských rozkládal vládam vídeň- ským, kterak ke šťastnému rozřešení otázky ja zykové v zemích českých není zapotřebí žádných podobných krkolomných trhacích experimentů, k jakým nabádaji nepřátelě naši Vídeň, nýbrž že úplně stačí, budou-li jen platné zem- ské a říšské zákony o rovnopráv- nosti národní se strany exekutivy ve všech oborech správy poctivě konány, tak aby v ze- mích českých Čech jako Němec při všech zeměpanských úřadech mohl práva svého v věci své řádně dojíti, jak se ve vzdělaných právních státech sluší a patří, totiž: nejen při- jetím, nýbrž i celým projednávání m vyřízením své věci ve všech instancích jazykem svým. Tak vyzněla i poslední společná odpověd českého posel- stva na elaborát německý z prosince m. r.
Němec Vídeň
10 article
* Avšak dr. Körber měl zatím již svoje pro- posice připraveny a témi úplně z amitá zá- konné stanovisko českého národa staví se docela na podvratné stanovisko německých levičáků. Chce jim vyhověti v jejich trhacích choutkách novým rozdělením Čech na 94 německých a 133 českých soudních okresů, na 40 německých, 58 českých a 6 národně smíšených c. k. hejt- manství a na tré německých, 5 českých a dvé smíšených krajských vlád, pod- řízených přímo vídeňskému ministerstvu: vše to za účelem, aby nás dle přán! Němců připravil i orovné právo našeho jazyka v zevním úřadování, kterému se těšíme od r. 1880, tedy bez mála 22 let. Tím má být půl millionu lidu našeho ve zněmče- ných těch okresech, hejtmanstvích a krajích pro příště na mizinu zkráceno. Zkrátka, ve všem všudy Körbrovy ty pro- posice vyhovují do poslední choutky německým hegemonům, a to, co povoluji nám v českých krajích jako vnitřní úřadní češtinu, je tak pro cezeno cedníkem nadpráví státní němčiny úřadní, že to spíše pro posměch než do opravdy dáno. — Se stanoviska politického jako práv- ního máme tu co činit z hotovým monstrem kde se měří právo současně kolikerými různými lokty sobě odporných principů, jinak pro národ náš v Čechách, jinak na Moravé, ale vždya všude jen na prospěch a k užitku Němců. Tak se opět jednou ta láska a spravedl- nost k nám brillantně ukázala. Jak k ní odpovědí poslanci naši a s nimi celý uvědomělý národ náš, jest na bíledni. Z této setby Körbrovy věru nic dobrého nevzkličí. Je to hotová setb dračí. —
Körber Němec Körbrův Čechy český národ
11 article Vládní osnova cukerní.
Vládní osnova cukerní. B. Referovali jsme již na tomto místě o zá- sadách a ustanoveních nové cukerní osnovy vládní. Vláďa, jak již v poslední době jejím zvykem, volila i při této předloze cestu důvěr ného sdělení, v daném případu z jasných a po chopitelných důvodů. Do konce ledna musí být rozhodnuto o osudu brusselské dohody u nás Protože se ale brusselskou konvencí zvrací cel dosavadní cukerní politika této říše, souvi otázka tato úzee s otázkou cukerní úpravy domáci. Při jejím řešení jde o vážné dve skupiny interessentů, z nichž jedna svými kon- nexemi dovedla více vymoci, než příslušno — veřejnost měla býti nutností rychlého vyřízen překvapena a řešení svědeno v koleje, rozbíh jicí se diametrálně s potřebami našeho českého cukrovarnictví. Nám dosavadní cukerní politika nebyla ide- álem. Dokazovali jsme častokráte její neudrži telnost, ukazovali jsme, že veliké, — podvratn krise jsou jejími průvodci, dovodili jsme, že po litika dvojích cen, jak ji podporoval i ochranný systém celní i kartel cakerní, podráží našemu cukernímu průmyslu hlavní jeho oporu: domáci trh, zmenšujíc jeho spotřebivost. Dosavadní cu kerní politika naše nedovedla vystihnouti vlast ního účele protekce a změnila, vlastně chtěla ji změniti ve stav stálý. A přece bylo čím dále tím více patrnc, že snahy, ovládající politiku ve likých impérií světových za utvořením mocných uzavřených, sobě stačících celků, prorazí ne- zbytně do politiky států a prorazí speciálně ieo do cukru.
Vláďa
12 article
Jakmile ovládnuta vůdčí politika anglická konstruktivním imperialismem Chamberlnino- vým, bylo jasno, že otázka cukerní bude jednou z prvých, jejíž řešení stane se nutným. Tyto svě- tové proudy mohly nám býti výstrahou. Nebyly a proto překvapila nás konvence i její výsledky Ale z tohoto fakta plynul jeden nutný dů sledek: zachovati novými prostřed- ky cukerní průmysl náš v jeho síle a umožniti mu vstup do nových po- měrů. Připravovati nový vývoj v nový ch poměrech, usnadniti slabším soutěžn zápas, ne proto, aby mohli zůstati slabými. nýbrž proto, aby mehli síliti. Účele kterého nechtěla dosíci vysoká ochrana, nutno dosahovati prostředky novými. Toto stanovisko padá pre nás Čechy tím více na váhu, že v na- šichrukou, ažnamalé výjimky, jsou závody menší a střední, tedy závody, na které nová ůprava peměrů dolehne nejvíce. Proto vysti povali jsme ostře proti snahám velikých německých surovaren, bojují- cích proti kontingentaci a proti úlevám továrnám menším, jen proto, aby bylo jim necháno volne pole k ostré soutěži, jež měla vésti k menepo- lisaci cukerní výroby v jich rukcu proto jsme se stavěli proti úsilím raffinérů, kteř chtěli surovarny uvésti v úplnou odvislost o sebe. Šlo nám o nutnou korrekturu do- savadní nezdravé cukerní politi- ky, ale o korrekturu, napravující sku tečně chyby dosavadní a razící dráhu lepšímu budoucnu.
Čecho
13 article
Dosavadní stanovisko vládní ukázalo nám jak málo má porozumění pro moderní hospo dářskou politiku státní. Neuvažovalo se o věci ale rozhodovaly vlivy osobní, nemyslilo s o průmyslu, ale přijímaly se názory kruhů. kterým dosavadní politika cukerní přinesla enormní zisky a které chtějí využiti i nových po měrů výhradně pro sebe. Nutným východiskem nové cukerní politiky státní měla by býti snaha, posíliti spo- třebivost domácího trhu. Dvěma ce- stami: zvýšením přímé spotřeby cukerní a po- sílením průmyslů, cukr spracujících. Jest přece i u nás známo, že vysoká čísla cukerní spotřeby anglické vysvětlují se hlavně tím, že následkem
14 article
levného cukru vznikl tam mocný průmysl, cukt spracující (cukrovinek, marmelády a p.), tedy čistě na účet našich vysokých domácích cen cu- kerních, bez nichž by Anglie nebyla dostávala tak levné suroviny. Ani o jedno, ani o druhé se vláda nepokusila. Cukerní daň má být ponecháná přes zrušení prémif dosavadnívýši a o otázce účinných výhod zdaňovacích pro cukr k účelům průmy slovým není ve vládních listech ani slechu Tím méně o tarifní politice novým pomě rům přizpůsobené (to přece brusselská konvence nevylučuje), a jiných vážných momentech, sen spadajících. Co se týče speciálné úpravy na domá cím trhu, šlo kruhům cukrovarnickýf v prve řadě o to, aby zabráněno bylo pruske soutěži, vedené velikými závody proti malým, a aby menším a středním zá- vodům byl zajištěn podíl na záso- bování domácího trhu, poměrně vyšší než velikých závodů, z toho důvodu, aby jim bylo možno, v nových poměrech uhájiti hlavně zlepšiti soutěžnost a zdat- nostsvou — tedy iden čistě pokroková. Po- něvadž nelze se naditi náhlého vzestupu cen na trzích světových, podmíněného zmenšením dneš- ních obrovských zásob, nýbrž teprve pone- náhlého vyrovnávání rozdílů cenových, bylo zcela přirozeno, že se žádalo o možnost využiti celé nové celní ochrany 6 fr. pro zboží, určené domácí spotřebě. Nejde přece jen o zaručení po- dílu na zásobování, ale také o poměrné vý- nosné zásobování a současně také o zbránění přílišného snížení cen řepních. Ve volání po kontingentaci shrnuta byla tato přání.
Anglie
15 article
Vládní osnova o individuálním rozvrhu cu- kerního kontingentu formálně volání tomu vyšla vstřic. Zavádí kontingentaci, zvýšuje dle uvedeného již klíče kontingentový podíl závodů s výrobou do 45.000 q o 25—3%, snižuje stejným podílem kontingentovou čásť závodů s výrobou nad 60.000 q — ale se dvěma mo- difikacemi, které činí celou tuto úpravu illusorní. Vládní osnova provádí totiž — jak již uvedeno — systém dvojíkontingen- tace: suroviny a reffinády. Produkce s ur- viny vyhražena jen surovarnám její kontingent domácí spotřeby mezí ně roz- vržen, ale s ustanovením, že musí tento kontingent až na 360.000 q, vyhražených smíšeným cukrovarům, prodati raffiné- rům, kterým přiřčen a mezi něž rozvržen kon- tingent bílého zboží. Každá surovarna jest při tom povinna, přiřčený kentingent vyrobiti. Za jakou cenu ale mají surovarny prodávati svůj surovinný kontingent raffineriím? O tom stanoví se pouze, že cena tato má býti určena „svobodnou dohodou stran“. Docela v inteneích raffinerií, které vykonaly všechny přípravy k obnově kartelu raffinerií v nových poměrech a které spojeny mohou prostě surovarném ceny diktovati. To znamená, že vlastní idea kon- tingentace, t. j. umožniti středním závodům po- krok a pevný vývoj v nových poměrech pomocí využití dovozného cla, že tedy tato idea po- kroku zmařena. Tím padá ale účelnost kontingentace pro malé a střední závody. Osno- vou vládní tvoří se monopol veliký ch raffinerií (vládní předloha nezná — a to je nejvýše výmluvno — výhod pro malé raffi- nerie) na domácím trhu. Pánům Schöllerovi, Beniesovi atd. dostává se toho, oč dlouhoa dlouho usilovali. Po enormních ziscích kartel- ních vydává se jim cukrovarnictví úplně v šane.
Schöller Benies
16 article
Stačí, když pan Schöller a tutti quanti se do- hodnou s velikými surovarnami. které nejsou v našich rukou a když touto do- hodoubude jimumožněno skoupit řepu, aby menší cukrovary nemc hly prostě kontingentu vyrobiti. Tím v drebném prodeji raaní číslo o solě . . . za 8h odpolodní . . . zn 2h Ve Elialkách na veskove- ranní číslo. . . . odpolední . . . . . . . 3h Inserá t plstí se hotevě sepřed. Přadplacaní a insnrty přijímá adrtin- sraca r Marianské ulici č. Tam natházají ne 1éž redakce Uskárna a vkpodice ,Hárodnich Listáe 10h R ikopisy so novraee
Schöller Inserý Hárodnich marianský ulice Uskárno
17 article
ho ztratí a tím také jest osud jich zpe- četěn. Nivelisaci, kterou měla kontingen- tace zmařiti, otevírají se dvéře dokořán. Raffi- neriím, které se tak úsilně bránily kontingentaci a svolují k ní jen s podmínkou t. zv. soustavy dvojité kontingentace, vychází se do posledního bodu vstříc. Nebylo snad dosud zákona, který tak upravoval vítězství velikému kapitálu, jako navržená osnova vládní. Ale nejen to i menopol raffinerií dnešních zaručuje se ještě jinak. Surovarnámbere se osnovou napro- sto právo vyráběti bílé zboží, jediné šestnácte továren z pravidla toho vyjmuto (opo- čenská, hodonínská, kutnohorská, radbořská, lito- velská, hulinská, kadaňská, obě lounské, lužan- ská, smiřická, všetatská, důrnkrutská, velko- bystřická, fucská, kostelská a velko-sebnická)a přiřčen jim kontingent bílého zboží 320.000g. To znamená, že ostatním veškerým eu- rovarnám má býti vzato právo, pro- dukovati bílé zboží. Jakým právem bere se jim možnost, zlepšovati se technicky, ja- kým právem zavírá se jim cesta k rozvoji a po- silení, proč stlačují se do úzkých mezí, ve kte- rých nad jich osudem má rozhodnouti několik velkokapitalistů? Tak se rozumí u vlády podpoře rolnických cukrovarů, tak obrovskou většinou menších a středních, tak se chápe posilování průmyslu a podporování jeho rozkvětu? Jak jinak řeší se tato otázka v Uhrách! Tento systém dvojité kontingentace, nutící suro- varny přijímati ceny, libovolně raffineriemi dikto- vané, zbraňující jim cestu k rozvoji a otevírající dráhu velkokapitalistní nivelisaci, jest přímo na- mířen na zlomení dosavadního vývoje! Tichá dohoda vlády s raffineriemi nese tedy ovoce při tom protestuje se ještě z kruhů raffineřskýc proti výhradě části kontingentu bílého zboží ně- kolika surovarnám!
Uhry
18 article
Nejsme z těch, kdo při otázce cukerní zastá vali krajní odmítavá stanoviska co do nutné nové úpravy cukerní politiky. Nelekali jsme se brus selské konvence, ale zřeli jsme v ní konečně pře- chod k lepším a zdravějším dobám průmyslu sa mého. Ale osnovnou ideou byla nám idea po kroku, jak shora jsme uvedli. Monopolisace ve prospěch několika kapitalistů, kteří snad konali dobré služby vládám a kteří chtějí za to osob- ních konnexí využiti nejen k dalšímu obohaco- vání se, ale i zničení části průmyslu, je v diame- trálním rozporu s touto zásadou. Cukerní zákon. nesoucí se ze jinými cíly, než které jsme vytýčili, jest pro nás prostě nepřijatelným. Že vláda s ta- kovými osnovami v poslední chvíli předstupuje, jest smutným dokladem, jak se u nás hazzarduje s vážnými zájmy a jak se přímo zúmyslně maří vývoj k lepšímu! Prosti vášní v této otázce stojíme jako dříve na stanovisku, že surcvarnám musí býti zachováno právo, zásobovati přím trh bílým zbožím, že účast raffi- nerií na tomto zásobování nesm státi v cestě rozvoji surovaren musí spočívati na pevné normaci ceno- vé, vylučující jakékoli vykořisťování a ničení kapitálově slabších závodů. Jen tenkráte bude lze mluviti o spravedlnosti! Rozumí se, že musí býti také přímo trestáno každé umělé zkupování řepy za tím účelem, aby byla některým surovar- nám vzata možnost, vyrobiti přiřčený jim kontin- gent Mezinárodní výstava historických krojů. V Petrohradě, 19. prosince 1902. (1. ledna 1903.) V jednom zdají se býti všichni národové svorni: otevírají veřejnosti výstavu ať malou, ať velkou, ať uměleckou nebo obchodní, mno- hem dříve, než je vlastně schopna přijímati návštěvy.
Petrohrad
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 10. ledna. š. — (Kronika.) Vánoční doba nálež dětskému věku. Trávite ji nejraději s dětmi. Je rozkoš, přiblížiti se v duchu sladkému věku ne- vědomosti a býti zase chvíli dítětem. Jsme vlastně všichni děti, velké a malé děti přírody Jen trocha domnělých vědomostí nás děli, které přinesl život. A všechen rozdil je ten, že dítě, malý šťastlivec, věří, může věřit, že něco ví, ale velký člověk, čím více v úsudku uzrál, jen dospěje o své vědomosti — pochybovat. Proto tak toužíme zpět ke štěsti důvěry dětského věku. A snad má pravdu paní Ellena Keyová, předpovídá-li, že nové století, jež jsme zahájili, bude asi sto- letím emancipace dítěte, jako minulé století bylo věkem emancipace ženy. Spisovatelka (Das Jahr- hundert des Kindes. Sludien. Autorisirte Uiber- tragung von Francis Maro. Berlin 1902) je vycho- vatelkou z povolání a podává mnohé trefné po- kyny všem, kdo se duší dítěte zabývají.
Ellen Keyová Francis Praha Autorisirte Uibry Berlín das Jahr
20 article
Děti jsou konečně také lidé, mají své zvlá- šlní otázky, svou vůli, svoje city a ledy i svá — práva. Nebylo dosud valné chuti to uznávati. Dovedli jsme se s dětmi mazliti, to jest dovedli jsme hověti své potřebě něžnosti, tedy vlastně jen sobě hověti. Jejich potřeb a prospěchů jsme při tom tuze nedbali. Zásadou vychování bylo že příroda člověka je výlupek zla, jehož vyhu bení nelze dost záhy započiti, jež třeba nahra- diti něčím lepším. A čím dříve, tím lépe ! A tal záleželo vychovateli především, nedat dětem žád- ného pokoje. Nutiti je, aby zanechali toho, co chtěli počínati a aby dělali, do čeho se jim vlastně nechtělo, tlačiti je jiným směrem, než kam je vedl vlastní přirozený cit. A všecko ze samě lásky k dětem, rozumí se, ze starostio jejich budouenost, ze samě vášně napravovací, poučovaci, polepšovací. Z děcka mělo se státi co možná zázračné děcko. Byl to všecko ne- smysl a příšté má už býti jinak. Vychovatelé
21 article
přestanou cepovati děti podle hotových šablon uznají, že dítě má právo na svoji individualitu, že má své zvláštní nadání a náklonnosti, jež třeba poznati a s nimi počítati. Teprve až v děcku nebude potlačována žádná z jeho osobitých strá- nek, pokud nejsou jemu samému neb druhému škodlivy, pak teprve se podaři uváděti do života lidi nové. A není to konečně vlastní úkol vychování Cil života je neznámý! Je-li úkolem lidstva, pá- trati po tajemství života, pak je zřejmo, že po- tomci naši musí hledati jinak a jinde, než jsme hledali my, neboť tajemství, jak víte, dosud není objeveno. Tím raději vzpomínáme svého dětství, čím rychleji se od něho vzdalujeme. Nedovedemese už podobat dětem, proto vymáháme na nich, aby se podobali nám: ve svém cítění i myšlení, ve způsobu i v chování. Odtud sobectví našieh vychovatelských zásad. Šablona je hotova: vštípit mladé duši trpné vědomí jakési povinnosti. Všecky prostředky jsou vítány — hrozby i tělesné tresly. — To a to se stane ! Musí se státi, sice . .. a ukazováček vychovatelův hrozivě kývá pře očima chovance. Svět činů, chování, skutků, svět pohybů dějů pro dětskou mysl rozpadá ve dva těžce rozeznatelné obory. Jedno se »smí«, druhé se »nesmí«. Aby rozeznání bylo snadnější, přichází methoda se svými pomůckami. Obor »nedovole- ného« tlustě podškrtnut hrozbou. A kde ta ne- pomohla, ještě nápadnějším inkoustem, který se už jistě zaryje do kůžičky — chcete říci — do paměti.
22 article
Zkusili jsme to kdysi sami na sobě a proto právem si klademe otázku, není-li myslitelná methoda, aby dovedla postupovati bez těch více méně nekulturných prostředků? — Nemyslím, že by bylo třeba pouštět se s dítětem do širokých výkladů, proč to a proč ono 1 soudí paní Key-ova. Nechápe-li dítě pří- činu povinnosti, stačí doložiti, že starší maj stejnou povinnost .. Tedy příklad! Ten na mladou mysl vždy působí. Pud napodobovací je neodolatelný. Být. jako jsou velcí, je ideálem všech malých. Třeb zaříditi věci tak, aby dítě vlastní zkušeností do- cházelo potřebného poznání. Třeba to bylo po- znání — nepříjemných následků. Proč dítě velm záhy dospěje přesvědčení, že oheň pálí? Proto že oheň v ždycky páli. — Ale maminka ? Ta jednou pleskne pře hubičku, po druhé jen pohrozi, jindy si pokřičí jindy sama popláče a někdy zase odpustí a do- volí s podmínkou, aby tatínek se nedověděl ! .. A to je potom vychování! Žádná spolehli vost, žádná pevná zásada, žádná důslednost. Z to vlastní zkušenost! Ta je vždycky spolehlivá, třeba krutá, ale důsledná. Zkušenost je jediný pravý metr. Dělá teprv mistra, dělá učence, umělce i mudrce. Všecko mimo ni je modrá, bezcenná theorie. A tak zbývá hlavní zásada dobrého vychování: zůstavit mladou bytost c možná samu sobě. Ať hromadí zkušenosti ! C možná nejvíc vlastních, opravdových zkušeností.
Key
23 article
— Nechte děti na pokoji! Nepleťte se do jejich vývoje ! Odstranit nějaký nejhrubší, ne- čistý dojem od jejich mysli, dostačí. A pak už jen všecko úsilí k tomu obrátit, aby vaše vlastní chování a způsob života měly vychová- vací vliv .. Překrásno! Neboť pak vychování bude co možná osobito, individuelno. Takové je arci možno jen v nejužším, osobním, tedy rodinném styku. To by ovšem značně křížilo vychovatel- ské záměry vytouženého sociálního státu bu- doucnosti. Hromadné vychovatelny nemohou po- skytnouti dobré, protože ne individuálné vycho- vání. Tedy rodiče jako vychovatelé! Ale u těch zas všecko záleží teprv na methodě. Rodiče dají si nejvíce záležeti na vychování, stále se s dětmi obírají, všecku pozornost jim věnují a přece docházeji opačných výsledků. Celý den hučí malým občanům do uší svoje zásady, nuti je do šablony svého dobra, zprotivují jim pojmy unaví, rozmrzí, rozdráždí mladé nervy a vý sledek je ubohý. Methoda byla špatná. Dobrá methoda, podle zkušené vychova telky, má nevyhnutelnou podmínku: sebeza pření vychovatele. — Jenom matka schopná sebezapření která skutečně má na mysli blaho dítěte, ne blaho svoje, dovede dostáti své úloze a ochrá- nit mladou býtost ode všeho zlého a dopustit aby se vyvíjelo přiměřeně zákonům vlastníh poznání . Tedy jaksi, aby nepozorovaně — samo se vy chovalo.
Překrásno
24 article
A psychologie je jedna: u malé duše jedi necké jako u široké duše hromadné, národní. Starší kultury národní stojí k mladším v poměru vy chovatelském. Hotové vymoženosti cizí kultury jejich moudrost, vyspělost, hloubka a dokona- lost forem mají pro mladý kulfurní organism cenu jen velmi vztažitou. Možno je se dlužit- přenášet, napodobit, padělat, ale to je povrchn klam a mam, bez vlastní ceny pro život. Jako hlubokomyslná průpovidka v ústech děcka, kterou se z paměti naučilo odříkávat. Jen mou- drost, z vlastní zkušenosti vyvozena, má význam pro život. Kantorská kázáníčka starších »zku- šených«, jsou pro mladé vždycky jen hrách na stěny házený. Mladí lidé jako mladí národové slyšenou pouze moudrosk nedají se vycho- vati. Hotové formy ať politické nebo umělecké společenské nebo literární, vydlužené od cizíeh kultur, nezajistí mladému organismu ještě žádný lepší život. Prázdnou slupku třeba teprve vy plniti zkušeností vlastního života. Dovedete už rozuměti francouzskému so- ciologu, jestli jako věrný republikán radí Rusku. aby nepovolovalo naléhání svých šablonových pokrokářů, kteří by vlastní domácí politickou formu, která přilehla ke stavu vlastního vývoje, chtěli mermomocí vyměňovati za vydluženou ciz formu a bůh ví jaké divy od ní si sli
Rusko
25 article
bují! Také srovnáte dobře se svým svědomím, které pokroku přeje, dáti přednost primitivné třeba literární formě domácího díla, jen je-li vyplněna obsahem vlastního života a zkušenosti před dílem sebe lesklejším, ale formou obsahem vydluženým. Je právě dvojí způsob, jak mladé bytosti prospívají: jedny jsou malé opičky, vedou si zcela, jak to starým odkoukaly a odposlouchaly a poskytují svými »mou- drostmi« látku humoristickým listům a druhé sic dávají nejasné a mnohdy směšně nesrovnalé odpovědi, jež však jsou dokladem snahy samo- statně přemýšleti. A těm nehotovým ještě ma- lým myslitelům zase paedagogové dávají právě přednost. Věšti jim lepší budoucnost. Zkušená vychovatelka vidí budoucnost je- dině ve vychování rodinném. Škola může a má dát leda odborné vědomosti a onen základ, kte- rého jedinec má zapotřebí k dalšímu sebevzdě- lávání.
26 article
— Dům, rodina, jako za stara i budoueně mají dáti půdu i vzduch, z něhož se vyvíjía roste mladé tělo i mladá duše. Chyba je, zabí- rají-li školní úkoly a práce nejlepší část dět- ského života. Mělo by býti naopak. Škole náleži menší, domovu větší část dětských sil. Volný svůj čas má si dítě rozděliti na své domácí práce, strasti a slasti .. Není podobně i v životě národním ? I národ ve svém dětství musí do školy k národu kul- turně staršímu. Ale chyba je, jestli »škola« svými sšablonami a předložkami na úkor vlast- ního samostatného vývoje vyplňuje jeho život. Analogie vychovatelského pochodu je tu zjevna. Starší kultura stále sobecky nalehá, aby mladší organism kulturní podrobila svým vli- vům a šablonám. Nedává »děcku« pokoje, stále utlačuje domácí jeho klidný vývoj svými » úkoly« a předlohami, brání a překáži, aby na základě vlastní zkušenosti dopracovalo se samostatné zralosti a mohlo do společného díla kulturniho přivésti novo u notu, svou nolu.