ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 3dfbaf70-70ad-11dc-b569-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 38 celkem · entity: person 90, org 16, work 9, place 49
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
11. ledna 1900.
4 masthead
Císloti
5 article
ona a šampaňské, chacha!... Trochu kafe, Kneippovo kafe!... Ne, ne, milá mami, jsem hodná, dokáži všem, že může býti herečka hodná i při malé gáží, ale — musí šetřit. Co na tom, že jest jí někdy slabo? Jako včera ve zkoušee se ji udělalo špatně, až šněrovačku musila svléci. Ještě že jí hodná Réza omyla. Ti herci se nani tak posměšně dívali a ty ženské jakoby jí to přály, div se jí nesmály do očí. Jak jsou lidé ně- kdy necitelní! Ale jen je posadit na celý měsíc k hrnku kávy a při tom dřit. Již od rána s plnými ústy ve zkoušce si povídají, co budou vařit. Ta zajíce s knedlíkem — ach! toho mami dělo vždycky na Boží Hod — ach! ten je dobrý ! — ta skopovou s česnekem, ona řízky — ach, te- tičky, ty znají vařit... Což divu pak, že se člověku sbíhají sliny — a najednou mu přijde slabo a omdlí. E, což na tom, nezávidí jim to I její půst se končí a tolik štěstí, co ona za tý- den pozná, nepociti z nich nikdo ... Tedy ještě jeden verš,, drahý tatínku a maminko a — dobrou noc!... Hela poznovu usínala
Kneippův Hela
6 article
V záplavě učeni a dětinského těšení nepoze rovala Hela tajemné šepty svých kollegyň a zá- hadné úsměvy kollegů. Nepozorovala ani, že i chování ředitelů k ní se změnilo. Kdysi hrála jakousi baronessu, jež přichází ze zimní pro- cházky. Oblékla své nové černě elegantní šaty — klobouk měla hezký — byla z duše po- vděčna, že nemusí nie přešívat a upravovat. Reditel spatřiv ji, spráskl ruce. „Jakže takto hrajele baronku? Vždyť jste jako slečink z pensionátu! „A co mám mít?“ s úsměvem se tázala. „Hedvábný kožešinový plášť, veliký klo bouk s pštrosími péry, dlouhé boa a veliký ru- kávník, inu, co se patří. Hela vyvalila na ředitele oči a pol chvíli pro pukla u veselý smích. Myslila, že žertuje. „Nic se nesmějte, tak to u nás Neumannk nosila,“ káravě ředitel poučoval. „Ták?“ vydechla Hela, „a kde to vzala?“ „Kde to vzala?“ zahartusil v rozpacích ře ditel. „Na to jsme se ji neptali, ale měla to!“ A otočiv se na podpatku, zanechal Helu nad ne rozluštěným problémem, jak dosíci z její gáže kožešínový plášt, veliký klobouk s peřím a bl vl, co ještě.. Ubohé Hele šla hlava kolem. Bože! kdyby tak někdy mluvila s tou Neumannkou, jak by se jí zeptala! Jednou ji viděla — tlustou, velkou- ale to byla opilá — ne, ta by se jí jistě se svoj melhodou nesvěřila, a kdyby — ona by se dlen neřídila a již vystupovala ve svých skromných šatech na scénu. Od těch dob ředitelovo čelo zůstalo pron zakaboněno, a marně si Hela lámala mozek, Mělo se jí dostati v brzku vysvětlení. V den před vytouženým Štědrým večerem zaklepala na dvéře ředitelova bytu, aby jej požádala o roz hodné švolení k cestě domů. Pan ředitel po dlouhé pause sdělil úžasle Hele, nejen že jí dovoluje na svátky, ale že ji vů- bec propouští — z nemilých příčin. Hela překvapením nemohla promluvit, udi veně k němu vzhlédla .
Hela
7 article
„Ano, z nemilých příčin, slečno, a siee proto, že jste s outěžkem. „Pane — —“ vykoktala, celá se chvějíe „Ano, ano, vždyť onehdy jste omdlela,“ za smál se ředitel. Tedy proto —l Marné bylo vysvětlování Helino, darmo moudrému řediteli do krejearu vyčítala celou gáži a zaviněnou příčinu své slabosti. Marno. Hela zůstala v očích ředitele Z. kleslou Slepá slzami klopýtala po schodech, pohaněna, bez příčiny, bez ochrany ... Celá společnos prý se jí vysmívala. A dámy (herečky), hnedl, jal přišla, měly prý z ní rekraci. Vida! a jak k nim byla dobrá! Co se jich našněrovala, naobskuko- vala... Bože, proč k ní byly tak zlé, proč — A herci přece musili vidět, že je počestná, od ni koho nenechala se za bradu vzít, proč tedy ji tul ztupili — proč? Ze jest bez chleba, vyhozena na ulici, o tom nepřemýšlela, ji jen pálila ta hanba... Klopila před lidmi oči, jakoby skutečně byla klesla. O Bože, Bože! Ani nevěděla, jak se dostala domů, do svého pokojika, kde jen hladové dny prožila. S bolest ným nářkem hodila s sebou na lůžko, s kte- rého ráno tak radostně vstávala. Všechna radost ta tam! To ji tedy Ježišel nadělil, to tedy... Proč to? Proč to? tak se sama sebe již po kolikáté zoufale tázala. Tichý klepot probudíl ji na chvili z jejiho zármutku. Pradlena nesměle vešla. Již chvíli prý klepala, ale slečinka neslyšela. „Ano — anol“ ale marné bylo její úsili slzy zadržet, skrýti — proudily ji z očí a vzlyky hrozily ji zadusit.
Bož Ježijít Hela
8 article
Pradfena se nevyptávala, vzala mladičkov dívku za ruku, omyla ji oči, učísla vlasy, ko nejšila jako matka dítě. Konečně, když se Hela trochu utišila, osmě- lila se otázat: „Tak co, slečinko — zapomněl n ně?“ — „Kdo? „No, já myslím — milý, že tolik hořeku „Ach kde, drahá pani, nemám žádnou zná „Tak co tedy, má drahá slečinko?“ „Tohle!“ A Hela v novém přívalu pláče jako dítě, jemuž k smrti bylo ukřivděno, svěřovala své trápení. Teď se majka Sýkorová rozzlobila. „Jakže, to můžou jí, takové poctivé slečně říct?“ A již již brala vlnák a chtěla povědít těm čistým lidem, ona to přece víl Hela ji zadržela. Tak byla té dobré duši vděě- na, tak ji potěšila! Hle, cizí neznámá žena, pra- dlena se ji ujímá a kollegyně, ke kterým byla vždycky samá vlídnost a uctivost, měly pro ni jen výsměch... A opět slzy plnily jí oči. Pradlena se zamyslila a po chvíli rozhléd- nuvši se po pokoji pravila- „Slečinko, já jich tu nenechám! Znám jich jen od vidění, co jim peru ten měsíc, ale vím, že jsou čistá jako bvězda na nebi! Honem si všecko složejí — já jim pomohu — a půjdou k nám. Mým klukům vždycky o nich povídám, jaká jsou hodná a milá. Tedy jen k nám! Bude to rajt, až je uvidějí. Jen k nám. I je to banda! Takhle dítěti ubližit!“ odlevovala si bodrá pradlena. llela se nerozmýšlela a jak jí matka Sýko- rová poroučela, jednala. V hodině bylo složeno- proč. jou!
Hela Sýkorová Hela
10 article
Dole ještě domácímu zaplatila, odevzdala klíča šla s pradlenou. Jako bezduchá opírala se o ni .. Sýkorka, pradlena a žena havíře, hezká zdravá matka dvou buclatých kluků, vedla s pý chou Helu do své residence, sestávající z poko jíku a kuchyně. Všude čisťounko, teplo a dostatek. Stará ba bička, její matka, měla právě velikou patáli s oběma hochy. Když spatřili matčinu plnou tvář tak se ztišíli. A což když uzřeli Helu! Zapomněl na souboj s babičkou a ihned se s Helčou skama rádili. Jak dva pejskové běhali kolem ní, do klína snášeli hračky, i mikulášskou metlu jí věnovali stále jí šuškali o Ježíškovi. V teplé kuchyňce, při talíři bramborové p lévky u těch dobrých lidi se Hele trochu uvolnilo I úsměv se jí kolem úst mihnul, když malý Pepe vyhrožoval babičce, že s ní nepůjde spat, že půjd s tou „bílou“ slečinkou! A skutečně, jak Hela v pokojíku ulehla, jak macíček uložil se k ní, kolem krku ji vzal nepustil. Ani křik nahluchlé babičky, ani dne mírné šlechy „Mikuláškou“ nezpomohly. Koneč ně, když se ho Hela vřele ujala a Pepík svato svatě slíbil, že nic „neudělá“, přisná máteř mu povolila. A Pepík spal s bílou slečinkou. Chrupal, alo Hela dumala. V kuchyňce slyšela tlumený hovor To Sýkorka muži, jenž přišel ze šichty, o ní vy pravovala. Bože! opět se přetřásá její historie! C dělat? Domů jet? Málo radosti jim udělá . . . Než angažmá najde, bude též děle trvat. A ta potupa Ta hanba! Každý se teď o ni otře. Co herci neroz- nesou? Jsou tak škodolibi... Nikdo ji neuvěří Kdo ví, zdali angažmá vůbec dostane? E, nejlépe by bylo — — Do neveselých myšlének vpadl zlostný vý- křik. To tam v kuchyňce havíř. Snad proto se zlobí, že tu ona je! V úzkosti naslouchá, co prav k ženě ..
Helča Pepe Mikuláška Hela Pepík Hela
11 article
„Tak ji potěš a nepouštěj ji od nás, když je tak hodná, až si něco pořádného najde. A neříke jí že's mi to řekla! Mrsknul okem do pokojíka. Helka jeho z rostlou tvář zahlédla pod záclonkou. „Vždyť je to ještě dítě!“ zahuhlal. „A zh ni tam, ať dobře spí! Ať si kluk zvyká spát po tmě Ubohé dítě, co zkusi! Nu, však on ji pán bůh n opusti!“ Hela zaplakala. Tak se chovali k ní cízí chudí lidě, tak útlocitně a laskavě. Modlila sez ně z duše. Malý Pepa ji ramínkama tiskl a tal teplo bylo zde a milo, jako doma . . Jako doma! A vášnivá touha po domovu ji znova zachvátila. Jak se mohla jen domýšlet,ž by ji neradi viděli! Její maminka, tak nevýslovno jemná a dobrá a tatínek tak laskavý . . . O. ne, nel Vše jim poví. Bože, chová se tak jako ty uboho holky, co se ze služby vraceji zoufaly, se stra- chem, s myšlenkou na sebevraždu .. I ona se vrací zoufalá, s duší otrávenou, ale v čistém ovzduší domova zapomene. Již zde těch dobrých lidí to eltí. Blahodárný sen skližil její smutné oči, Když ráno v kuchyňce Sýkorka vypravovala muže na šichtu, vstala i Hela. Tichounce oblékla se a jako mezi své vstoupila do ozářené, teple kuchyňky. Chystala se na cestu. Marně ji zdržovali. D brému havíři stiskla ruku a ranním šerem po chrupajícím sněhu spěchala se Sýkorkou k dráze. Loučíc se s pradlenou, sklonila se k ní růžové její rty u vděčném polibku spočinuly na její upracovaně, velké ruce .. Sýkorka se rozhněvala: „Ale, slečinko! ta- kovéhle hlouposti, jářku! takhle děkovat za hlou- post —1“. „Za život, paní Sýkorová, za život. Sna máte také pravdu,“ dodávala s úsměvem, „ale dnes má pro mne cenu, vždyť jedu k mamince! zajásala. Drsná Sýkorka zaplakala. Hela skočila d vozu, vlak se hnul .. Ještě okamžík zasílala pozdravy šlechetné dobré duši — —
Hela Sýkorová Hela Hela
12 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Pověry a čáry v XVI. stoleti na Moravě. Kdykoli čtu zprávy o starých čarodějnýcl prostředcích, vždycky jest mi nápadno, že tytc prostředky, jež dle domněnek lidi měly účinky tak osudné, byly celkem velmi nevinné, nanej výše že svým složením mohly způsobiti hnus. A přece panovala mezi lidem tehdaž pevná víra ve zhoubné účinky těchto kouzelných prášků vodiček, ačkoli každý byl by se mohl z vlastní zkušenosti přesvědčiti, že většina těch kouzela čárů je naprosto neškodna. I když se předpokládá, že vyznání ta vynucována byla mukami, přec jer musila panovati víra o účinku takovýchto kouzel jak u obviněných, tak u soudeů, tak v lidu vůbee. Zajímavé podrobnosti o těchto pověrách na- lézáme v článku p. Jana Taraye v 3. sešitu XII ročníku národopisného sborníku „Český Lid“ jež opět se vyznamenává obsahem velmi bohatým a zajímavým s četnými illustracemi. V sobotu před květnou neděli r. 1574 vy znala na útrpném právě v městečku Tasově Do- rota Valová, že strojila vodu ze slepého kotěte štírů, nalila ji před dům Vondrovi z Tasova, že ji zapřel půl druhé čtvrti žíta. Který dobytek by to přešel, že by usehl a musel by umříti. Kotě vzala u Vitoušků za kamny a je v cele usušilaa prach z něho udělala i ze štira, a to spodem do vody sypala. Že mladých vrabců vídomých slepých prach pálila a jím dobytek (u Hamřiků) osypala, proto „aby telat nemívali“. Týmž pra- chem z těch vrabců osypala Markétu Hamřikovou, když dítěti prsy dávala ve světnici, proto že se spolu svadily o plátno a tak se měla ta Markéta trápiti a potom že zemřiti. Udala, že „Matouško vá o tom věděla a při tom byla a Zavadilka tom věděla.“ Na tom jest zemřela.
Taray Valová Vondra Hamřiková Markéta Morava Tasov
13 article
V pátek před sv. Filipem a Jakubem vyznala Markyta Zavadilka na útrpném právě městečka Tasova: Alexová s Vitouškovou k ní často chodily a prach nekřtěňat a štírů nosily, chtějíce, „abych jako panu Alexovi dodala, čehož učiniti jsem ne- chtěla, že jsem s nim dobře byla.“ Prach Alexovou přinesený více než půl roku uschovala a potom jest toho prachu muži svému dala a jeho otrávila, neboť zle proti Bohu žila. „Alexo- vá vaříla muži svému s Vitouškovou holoubata posypala je prachem sušených ostřin, jemu je jísti dávala. Ale on že jich jísti nechtěl. Potom se sešli na faru na dobrou vůli, ale ona Alexová s Vitouškovou dali jemu ten prach z nekřtěňa a štírů v červeném víně vypíti, a tak že jsou jei Alexu vlastní jeho žena s Vitouškovou otrávily A tak kdyby Alexové nebylo a toho prachu aby jí byla nedonesla, že by k tomu nepřišla a ani svého muže (Zavadila) nebyla by byla otrávila „A proč se k ní nepostaví, že jí to v oči mluvit chce, že jest to tak. Když se Alexová na místa dostane, jako jest ona, že jináče a více o tom praviti bude, kdo jsou jí pomáhali a jí to takové líkařství dali.“ Více vyznala, když již měla vy vedena býti na smrt na zejtří (oznámila sama bez přinucení), že aby se k ní Alexová postavila, že by jí toto z úst v uši pověděla, že jest ona Alexová k ní šišky poslala, aby je muži jejímu
Filip Jakub Markyta Alexová Vitoušková Alexa Prach Alexův bůh Zavadil Zavadilka Tasov
14 article
(Alexovi) dala. A jak k ní přišel, jemu jestje dala a řekla: „Teď máš od své paní snidaní,“a on že jest je od ní vzal i dal jednu psu jísti, a pes jí že jest jísti nechtěl. A vzav ty šišky že domu šel a ji postrankem dobře upral, ona že o tom dobře ví.“ Dále Alexová obviněna Zava- dilkou, že s Janičkovou vodu strojila a pilna tcho byla, kudy by Alexa šel, aby tu vodu na to místo vylily. I nesly jednou vodu k Valřátovůn humny, že jest rád tady chodíval. Ale Pán Bol jeho ostříhal, že jest tudy nešel. I jest Alexová jeho vždy střihla, kudy by jíti měl, aby toho coz myslila, dovedla. A že nemohla nikde přistupu míti, až na té faře toho kněze Jehňatky s ženou toho (kněze) jest dovedla. A na tom jest umřela Vyžádal si tedy rok 1575 dvou obětí: Válová a Zavadilka upáleny a z těch, na něž svědčily Vitoušková, byla již na pravdě boží. O Matouško vé a „paní“ Alexové nevime, byly-li ten čas ješt živy a zdaž k nim přikročeno bylo Nadešel třetí oddíl děsného soudu, ohdob nejděsnější, trvající bezmála pět měsíců a začí nající vyznáním Marty Doležalky ze Březky v so botu před nedělí masopustní 1576. Svedla se světa souseda svého Martina Čiamina, že ji ubi Nalila mu, když kenim pro muso šel, vody na cestu, aby přešel místo. Voda přistrojena byla z prachu slepých koťat a z nekřtěňat, a, prach sy- paly a spolu dělaly s Koutnou a Dobšovou z Je- senice, mluvivší jim to v oči. „A když ony na t místa přijdou, že jináče (má státi nejináče) praviti budou, nežli ona.“ A tak jest na tom umřela.
Alexa Alexová Zava Janičková Bol Vitoušková Mars Doležalka Martino Čiamin Koutná Dobšův Březka Válová a Zavadilka
15 article
Uvězněny obě nařknuté, Koutná i Dobšová. V pátek, před nedělí Laetare, vyznala Marketa Koutná z Jesenice na útrpném právě ve V. Byteši- Dělala prach z psi hlavy mozku, a Káče Dobšová jí tomu učila, jak jej má dělati. Udala, že Dob šová z Doležalkou otrávila nebožtíka Čiamina. o tom ona (Koutná) věděla. Přiznává se, že n Čiamina vodu z psího mozku a z mladých sl pých psů s Dobšovou z Jesenice dělala a jej vodou umořily. Vypovídá dále na Dobšovou a na Tuhy- kalka a Mičiovou z Jesenice, že jsou na krchovi hlínu z mrtvých těl braly a tu vodu s prachem tím i hlínou společně strojily. Dále vyznává: Rosu s obilí sbírala a tou rosou mouku zadělávala, chléb pekla a kravám dávala, aby jí mnoho mlék dávaly, a to že Dobšová, Míčiová, Tuhykalka toli kéž učinily. A tak jest na tom všem umřela.
Koutná Dobšová Čiamin Dobšův Mičiová Tuhykalka Jesenice Laetare
16 article
V neděli jež slove Laetare, Dobšová z Jese nice na útrpném právě města Byteši vyznala „S Koutnou dělaly prach společně z nekřtěň a ze psů, a tím prachem „umořily a otrávily ne- božtíka pana Jiříka Vaneckého, pána svého, a ten prach, že jsou mu do piti daly, když z Tasova s Koutnou od vejvodu přišel, a to proto, že jsou mu to učinily, aby více Koutnou k vejvodu ne stavil.“ Důležité vyznání! Nejspíše již roku 1575 byla Koutná, jsouc v podezření čárů, vyslýchána v Tasově; ze strachu před dalším nebezpečín výslechu stála ovšem o bezživotí pána svého Dohšová přiznává se ke spoluúčastenství př umoření Čiamina ze Březky a udává na Koutnou. že tato „prach do Březníka a Ocmanie nosila ale také neví komu.“ Dále vyznává, že nebožtíku pana Jiříka svého pána „s touto poslední pan jeho pozůstalou tím prachem osypaly a je ostu dily a od toho že jest nebožtík pán umřiti musel.“ Posléze vyznala, že Sprušková s Koutnou nebož tíka pana Jiříka a nebožku paní jeho Johanku tím prachem umořily, a ona (Dobšová) že o tom všem věděla. A na tom všem umřela.
Laetare Dobšová Jes Jiřík Vanecký Koutná Jiřík Sprušková Byteš Tasov Koutná Březník
17 article
Ve středu po neděli Laetare vyznala Mar kéta Tuhykalka z Jesenice na útrpném práve v městě Bytoši, že prachy dělaly společně s Dob- šovou a Koutnou. Všecky tři s Doležalkou, kde jsou mohly k dobytku přijíti, jej mořily, osypá- valy, aby měl vši a hnidy. Chodila se Strakovou na vomín (snad oměj) a jiné koření, tím jsou dobytek mořily ve Březce.. Přiznává se, že Koutnou, Doležalkou a Dobšovou umořily Čiami na. Vyznává, že „nosila prach do těchto dědin Huňáčové do Oemanie a druhé ženě panského (tamtéž), do Lhotie Rohovské, do Břežníka řez nici Matouškové; ony Koutnou za ten prach pro sily, aby jim ho po ní poslala, a ona jim jej donesla, ony jej přijímaly a také za to, že jin ho přinesla, platily. Než nevi toho, co jsou omy s tím prachem dělaly.“ Více vyznává, „že jest Koutná jí a Dobšové o velkém čtvrtku rozkázala jeti na hranice ne hřeblích, a ony že jsou jely. Nejprvé na hranice k Pucovu, odtud na hraniee k Jestřebí, od těch hranic na hranice k Čikovu a tam, že jsou rozličné koření trhaly. A když jsou domů přijely, že jsou to koření do peci vházely a z něho prach dělaly. Tím prachem že jsou do- bytek osypávaly, aby měl vši a hnidy a také jei mořily. Více vyznává, že jest velký čtvrtek se Strakovou a Dobšovou do panského dvora cho- dily a na dvoří třísky sbíraly, je spálily a z nich prach dělaly. A tím prachem, že jsou panský do- bytek a lidský osypávaly a jemu mlíčné odjímaly a potom jej i mořily. Více doznává, že jest js Anna Rouská prachu dala a ji prosila, by tím prachem po domě, kdě Brožek Tvořídlů jest v síni, posypala a jej zostudila, aby tam na piti nešli. A ona to učinila. Tak jest na tom i umřela.“
Laetare Koutná Strakův Doležalka Dobšův Čiy Rohovský Matoušek Anna Rouské Brožek Mar Jesenice Bytoš Oemanie Pucov Jestřebí Čikov Doležalka
18 article
Nešťastná žena tato uvedla svým údajem na místa hrůzy, do mučírny radního domu by- tešského, a na „Spravedlnost“, místo popravn bliže města ležíci, ty, jimž osudný „prach“ no- sila. Zmučena a na smrt odsouzena Lida z Ocma- nie (ve čtvrtek po velké noci) a Anna Rohovská z Lhotie (v pondělí po provodní neděli). Prv- nější nezapřela, že od Tuhýkové prach přijímala z toho „vody dělala a na drahách, kudy nejvíce dobytek chodí, zakopala. Odtud vodu vzala a na louku zanesla, kde se dobytek pásl, a tou vodou že jest na té louce pokropila, a to proto, že přes to dobytek přešel a každý jest oslepl. Svého vlatního muže tím prachem umořila; to prote mu jest udělala, že ji upral. Umožila Jana. Ne radova z Oemanic a to proto, že své ženě neda jí chleba prodati. Více vyznala, že se ji Ške roupková chlubila a hrozila Vlkovi rychláři, že dlouho živ nebude; a to pro tu příčinu, že jes jí měl Hauser, soused její, dáti za škodu 2 RR, on, Vlk, že jest mu nedal dáti, než čtyřiceti groši A tak, že jest oba skrze to umořila. A tak že je na tom všem umřela. Anna Rohovská ze Lhotic nezapřela tolikéž že od Tuhykalky prach brala a jím „na bráně“ posypala, kudy dobytek chodil a přes to šel Svého vlastního muže umořila a jemu prach pit dala. Lidskému dobytku mlíčné odjímala a svému že přidávala též tim prachem, když dobytel z pole jiti měl, že jest „na bráně“ kropila. Vyznala se ještě, že věděla, když cestující u ni noclehující, jakýmsi Jerkochem zavražděr býti měl. A tak na tom umřela.
Rohovská Umožil Vlk Hauser Lhotice Lido Ocma Lhotie RR
19 article
= Elektrická doprava na švédských železnicích Ze Štokholmu se oznamuje: Po důkladném zkoumán podala správa státních dráh švédských vládě návrh v němž se přimlouvá, aby co nejrychleji zavedena byla na veškerých státních dráhách elektrická do prava. Až bude tato oprava provedena, práví se v ná- vrhu, klesnou výdaje státu na opatření topiva z ci zimy na minimum. Bylol zjištěno, že vodopády a peřeje, jež jsou majetkem státu v nejrůznějších kon činách země, budou skorem všude s to, poskytnout více než dostatečné energie pro elektrickou vozb na dráhách. Návrh doporučuje tudiž, aby z vodopád a peřejí poblíže státních dráh prozatím nebylo po- skytováno vodní síly soukromým podnikům a rovně aby ložiska rašeliny poblíže železnic byla reservován pro potřeby státu, by pro případ potřeby mohla být vyvozována elektrická energie topením rašelinou. P- kusná dráha elektrická bude zřízena již behem letoš ního rolu = Millionové dědictví. Z Paříže se oznamuje Manželka slavného malfře Carola Durana zdědila těch to dnů padesát millionů franků po své sestle, manželce nedávno zemřelého bankéře Sterna, kdysi jedné z nej slavnějších umělkyň Comédie Francaise, Sofii Croi zettové. Jmění toto náleželo synu manželů Sternových jenž však v loni při doslizích utrpěl těžké zranění zemřel.
Duran Stern Sofie Croi Sternův Paříž Comédie Francaise
20 article
=Bandité na Filipinách. Ze San Franciska s oznamuje: Důstojníci, kteří se sem vrátili z Filipin na dopravním parníku »Thomas«, oznamují, že pro- vincie Cavite. Balangas a Tayabas na ostrově Luzon musí býti dány opětně pod vojenskou kontrolu, po něvadž civilní úřady nejsou s to pollačiti četné bandy lupičů, tak zvaných ladronů, které celé okolí ohro žují. Novínářský zpravodaj z Manily. D. O'Connell který se též nalezal mezi cestujícími na parníku »Thomas«, líči tyto poměry následovně: »Opětné za vedení vojenské kontroly v uvedených provinciích lze přičísti na účet vzmahajícího so lupičství. Fili pinský agilátor Aglipay, který se prohlásíl za papeže »národní filipinské eírkve«, stojí v čele hnutí, jehož účelem jest nové zorganisování povstalců. Ladroni udržují stále v úzkostlivém napjetí domorodé ko stably. Bauditi jsou tak drzí, že se odvažují až k Manile a střílejí na jízdné vojenské hlídky. Vojenské úřady proti ladronům dosud nezakročily, poněvadž správa nalezá se v rukou civilních úřadů.« Dle dal sích zpráv propukla cholera v Manile na novo.
Thomas D O Aglipay Filipíny San Francisko Luzon
21 article
= Porasta zrazené. Z Neapole se oznamuje:v katedrále v Gallipoli odehrála se těchto dnů tragedie lásky. Mladý šlechtic Vittorio di Cosimo svedl mla dou divku z lidu, Santu Maggiovu a pak ji opustil. Když zrazená dívka spatřila svého nevěrného milence na mši, přiblížila se k němu nenápadným způsobem a odvedla jej do stínu zpovědnice. Zde jej zapřísá- hala, aby ji neopouštěl v její bídě a tísní. Mluvila k němu zoufale o své lásce, plakala a prosila jej. aby jí zůstal věren. Avšak mladý Cosímo pravilj suše, že již nechce o ní slyšet a aby mu dala po- koj. Poněvadž shromáždění věřící počati se po párku ohlížet, odstoupila dívka od nevěrného milého, za- halila se v šátek a opustila chrám. Zůstala státiu kostelních vrat a když několik minut potom po skon- čené mši bývalý její milenec opouster chrám, chopila se dýky, již měla skrytou v šatech, přiskočila k ne- věrníkovi a vrazila mu zbraň do prsou až po rukojet, tak že umíraje, klesl. Lid uvolnil mladé vražednjci cestu a umožnil ji, aby se dostala v bezpečí. Maggi ova bude ovšem pohnána před soud, ale porotaji uzná zajisté nevinnou.
Vittorio di Cosimo Neapol Gallipoli Santo Maggiovo
22 article
= Nové úspěchy Marconlovy. Z Halifaxu, N. S. - se oznamuje: Signor Marconí oznamuje, že se mu podařilo zaslati depeše pomocí telegrafie bez drálů mezi stanicí Table Head, na mysu Breloň a Poldhu, Cornwall (Anglie). Depeše zaslal generální guvernér z Kanady anglickému králi Edvardovi a italskému králi Viktoru Emanuelovi. Marconiho přístroj na Table Head pracoval prý výtečně a později došla též te- legrafická odpověď od krále Edvarda lordu Mintonovi. generálnímu guvernéru v Kanadě. Marconi prováděl své zkoušky zcela tajně a teprve když byl svým úspěchem úplně jist, pochlubil se se svým konečným výsledkem celému svěťu. Před prosincem 1901 páčila se nejvělší vzdálenost pro telegrafii bez drátů as n 100 angl. mil. V posledních měsicích Marconi svoh přístroj a signální stanice slále zdokonaloval, až ko nečně se mu poďařilo zaslati depeše z Kanady do Cornwallu, Anglie, vzdálenost 2300 angl. mil. Nynější výměna depeší pomocí telegrafie bez drátů pře Atlantický ocean musí se považovati za první zda- řilý pokus odesílání skutečných depeší přes ocean neboť dosavadní zkoušky obmezovaly se ťoliko na jednotlivé určité písmeny. — Spojený tisk novo- yorský dostal od Marconího následující depeši, dalo vanou Blace Bay, 21. prosince: »Dovoluji si ván oznámiti, že jsem pomocí telegrafie bez drátů docili spojení mezi mysem Breloň, Kanada a Coruwaliem Angili. První depeše byly již odeslány a mezi nim nalezaly se též depeše generálního guvernéru v Ka nadě anglickému králi Edvardu a italskému král Viktoru Emannelu. — Král Viktur Emanuel obdrže od Marconiho depeši pomocí telegrnfie bez drátů která byla odeslána z mysu Bretoň, via Poldhu
Marconlův Edvard Viktor Emanuel Marconi Marcoň Emannela Viktur Halifax Cornwall Anglie Kanada Ka Edvard lord Minton Blace Bay Coruwalie Angit
23 article
Cornwali. — Druhé vydání lendýnských »Times- uveřejnilo obsah Marconího depeše pomocí telegrafie bez drátů, kterou kanadská vláda zaslala »Timesům a zní následovně: »Ollawa, 21. prosince. Kanadsk vláda blahopřeje prostřednictvím »Timesů« angii ckému národu k dokončení největšího vědeckého vy nálezu nové doby. Cartwrigt, úřadující předseda m nisterstva = A la Musolino. Z Neapole se oznamuje Manžeika železničního strážníka Bambina v Balti paglii spáchala před několika týdny sebevraždo vrhnuvši se pod vlak. Železniční správa zahájila vy šetřování o této sebovraždě. Celá řada svědků udaln že nešťastnice učinila životu svému konec, poněvad byla svým manželem hrozně týrána, následkem čehož byl Bambino propuštěn ze svého místa. Za přisáhl se, že se krvavě pomstí všem, kdož prot němu svědčíli. První jeho obětí byla provdaná žena matka tří dítek, již zastřelil. Brzy potom usmrti čtyřmi ranami z revolveru jednoho ze železničníc hlídačů a zranil smrtelně jiného hlídače. Potou zmizel beze stopy. Možno si pomyslit postrach mez ostatními, kdož byli proti Bambinovi svědčili. = Vrah zatčen v Halii. Ital Thomas Adexio který dne 27. října 1901 v Glen Cove. L. I., svého krajana Michaela Saceona zavraždil, byl nyní n zakročení distrikt. návladního Niemana zatčen v Itali kdaž bude souzen pro vraždu. Vrah uprehl z Glen Cove do Buffala, načež uchýlil se do oblasti tvrdého uhlí v Pennsylvanií, kde se jeho stopa ztratila. N to policie přísně střežila příbuzně vraha, a tím způ sobem zjistila, že se Adexio zdržuje v Ilalii. Poně vadž však italská vláda vrahy, jsou-li příslušníky italskými, do jiné země nevydává, bude Adexio souzen ve své vlasti.
Cartwrigt Bambino Ital Thomas Adexio Michael Saceon Nieman Neapol Glen Cove Buffalo Pennsylvanie Times Timesy
24 article
= Zajímavou sbírku má starý Pařížan, nyní člen Institutu. V den po prohlášení druhého cisařství, lednu 1853, odevzdal u dvou neb tří ministrů, s nimiž byl spřátelen, svoje navštivenky a ministří ovšem po- slali mu navzájem navštívenky svoje Tu připadl na myšlenku, posílati každému ministru navštívenku, aby za to dostal navětivenku ministrovu. Od tě doby opa koval každoročně o Novém roce svoji pozornost. rovněž při nastoupení každého nového ministerstva — a sice z opatrností, neboť nikdy nelze vědět, vy drži li nové ministerstvo přes konec roku. Zajímavo ieho sbírka obauhujs nyní naršti venky všechi m nisto bez výjimky, kteří od padesáti let byli u vládya jest jich hodně, = Hrozná smrt. Z Nového Yorku se oznamuje: Geovge Griswold, syn Johna Griswolda, byl onehdy časně z rána nedaleko stanice Bartow, na hranici města, přejet vlakem dráhy Nový York. New Haven Hartford a na místě usmrcen. Má se za to, ž mladý muž, který byl delší dobu choromyslným. uprchl svým hlídačům a spáchal sebevraždu, peloživ se na koleje. Uprchl v noci z Pelham Manoru, kde žil se svou matkou za dozoru dvou hlídačů. Georgs Griswold byl stár 31 rok, studoval práva na univer sitě v Nov. Yorku, nežli byl však k advokátní prav připuštěn, byly na něm spozorovány známky duševní choroby a proto byl poslán do Pelham Manoru. Pro- stýchá se, že mladý Griswold dostal v posledních dnech nového hlídače, který v noci usnul a této pří ležitosti použil šílenec k útěku. Griswold položil n koleje hlavu, která mu byla od trupu utržena. metr od 60 kr. počínaje, poslední anavá kasná ji novinky, vyplacené a již vycleni VV Vui do domu dodané. Bohatý výběr vzorků obratem. továrna na hedvábí 1000 HENNEBERGOV Curychu. Vypálená známka na zátoe k ochrani
Pařížan Griswold Manor Nový York Bartow Nová York New Haven Hartford York Curych Geovge Griswold
34 article Rocní kha restantu
Rocní kha restantu Všem majitelům losů, zástavních listů, pr- orit neb jiných slosavatelných obligací, kteří se chtějí Jodním nahlédnutís přesvědčití zdali cenné papíry jejich byly v dřivějších tazíc již vylosovány, doporučnjeme knihu restantů „MERKUFu- kteráž obsahuje věechny dosavadní tahy vetkerých domácích i cizozemských losů, záslavních listů, priorit a jiných obligací. Lze ji dostati v administrac „MH“ v Praze, Na přikopě Fee t za zaslaných předem K 1.50 poštovní pouká- kom. (Na dobirku se nezasílá.) s zánel,MERURU“ obdrži tt Celoroční předpl.„MERKURU i se zásilkeu: pro Prahu, předměsti, venkov a Rakousk Uhersko pouze K 5.—
Praha Rakousk Uhersko restant „ Merkuf poštovní pouká