1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 189. ze dne 11. července 190p.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, dne 10. července 1909
Po prudkých přesunech cenových, po
náhlém zboršení celkové situace a po pesimi-
stickěm posuzování celé badoucnosti své, pro-
jevuje se konečně v haličském průmyslu petro-
lejářském podstatné zlepšení, které zračí se v
stoupajících cenách surové nafty. Poměry halič-
ského průmyslu petrolejářského v posledních
létech a měsících nebyly nejskvělejší a zavdá-
valy opětně a opětně podněty k obavám. Pro-
dukce surové nafty v Haliči stoupala rok od
roku, až konečně dosáhla úrovně naprosto ne-
poměrné s domácí spolřebou petroleje, benzinu
a téžkých olejů. Tato nadprodukce nafty zostřo-
vána byla horšícími se poměry v kartelu petro-
lejářském, který po projiti příslušného smluv-
ního období nemá valných vyhlídek na obnovu
V těžkých svých dobách, ještě za působení
kartelu, oddával se rakouský průmysl petrole-
jářský a s ním i produkce surové nafty nadě-
jím, že podaří se pevně stanouti na odbytištich
německých a provozována zde obdobná politika,
jaká po léta byla charakteristickou pro náš cu-
kerní průmysl, to jest, opírán vývoz o vysoké
ceny domáci. Jest zajisté ještě čtenářstvu
v dobré paměti, že utvořeno vývozní sdružení
rakouských rafinerií petroleje a že dály se po-
kusy, aby vývoz tento organisován byl stejným
způsobem, jak organisuje americký průmysl
petrolejářský svůj obchod v Německu. Z po-
čátku dařilo se našemu vývozu do Německa
dosti dobře, až konečně americký průmysl
pelrolejářský zahájil proti němu boj na celé
Praha
Halič
Německo
8
article
Jest známo, jak Rockefeller podrobil své
kontrole celý americký průmysl petrolejářský.
Počátky amerického průmyslu petrolejářského
vyznačují se vznikáním závodů menších, které
zpracovaly naftu dodávanou jim od řad drob-
ných majitelů jam. Surová nafta vedena do
různých ústředí pomocí zvláštních rourových
vedení a ze staničních nádržek dopravována
pak nafta do rafinerií třemí drahami. A zde za-
sadili bratří Rockefellerové své páky. Ovládnuvše
trati pomocí smluv o výhodách dopravních, do-
pravovali surovinu do svých rafineril za sazeb
neobyčejně výhodných, tak že mohli soutěžit
co nejenergičtěji s ostatními závody menšími
Za malo let náležely veškeré rafinerie ke sku
pině Rockefellerů, kteří roztřištěnou dosud pro-
dukei dovedli změniti v pevně učlánkovaný pe-
trolejářský trust »Standard Ol Company«. Bratri
Rockefellerové nesledovali pouze cíl ovládnouti
americký trh, jejich výbojné snahy nesly se
dále. Měli proti sobě jen jednoho vážného kon
kurenta, veliká naleziště nafty na jihu Rusi u
Baku, zatím co průmysl nafty v Rumunsku
Haliči nalezal se v počátcích vývoje. Ochranné
clo na naftu, které zavedeno bylo z podnětu
polského klubu v Rakousku, zlepšilo podstatně
sitnaci domácích rafineril, které až dotud od
kázány byly jen na dovoz rumunské suroviny
a v zápětí vyrostly v Rakousku, speciálně pak
v zemích českých, silné rafinační průmysly pe-
trolejářské, které nuceny nadvýrobou, počaly
obraceti své zření do Německa. V tomto svém
stadiu vývoje stal se rakouský průmysl petrole-
jářský přímým soutěžníkem americkému trustu
t jest jen příliš pochopitelno, že Rockefellerové
snažili se jíti i zde vyšlapanými cestami svých
výbojů. Neměli proti sobě pouze náš průmysl.
Rockefeller
Bratri Rockefeller
Rus
Bak
Rumunsko
Halič
Rakousko
Německo
Ola Company
9
article
V Německu rosti odpor proti nadvládě
trustů neobyčejně silně a proto snažily se ně-
mecké banky (Deutsehe Bank stála zde v čele)
zajistiti si pevné postavení i v rakouském i v ru-
munském průmyslu nafty a tím způsobem po-
silovati soutěž rakouského a rumunského petroleje
na německém trhu proti vílězné konkurenci
americké. Snaby tyto vedly k vysoce zajímavým
kombinacím, jichž charakteristikem byla snaha,
emancipovati se od nadvlády americké a do-
pracovati se alespoň z části k zásobení něme-
ckého trhu petrolejem' rakouským a rumunským.
na jehožto výrobě by však říšsko-německý ka-
pitál byl činně zúčastněn. Za tím účelem pře-
cházejí akcie Schodnica z části do rukou říšsko-
německých a za tím účelem rostlo angažmá
německých říšských bank v Rumunsku. Avšak
nutno přiznati, že akce, tak mnohoslibně začatá,
akce, která mohla velmi snadno dopracovati se
ke spojenectví s ruským průmyslem petrolejář-
ským, v dalším svém stadiu nebyla vedena tak,
jak slibovaly začátky. Vnitřní starosti odvracejí
pozornost německých bank od nastoupené této
cesty a situace této využívá americký trust
s energií, která byla vždy jeho příznačnou vlast-
ností. Rockefellerové nevzdali se svého cíle.
ovládnouti zúplna světový trh petrolejový, ať již
proti Rusku, anebo ve spojení s ním. Aby za-
jistili si svoji nadvládu ve střední Evropě a spe-
ciálně v Německu, snažili se nabýti pevné půdy
v rakouském průmyslu petrolejářském a to jak
v produkci surovin, tak v destilaci, kterouse
dnes zabývá téměř 100 závodů v této říši. (Nej-
větší z nich nalezají se na půdě zeml českých.)
Rockefeller
Německo
Rumunsko
Rusko
Evropa
mecký banka
Deutsehe Bank
10
article
Americký trust snažil se z počátku nastoupiti
cestu dohody. Činěny různé proposice, které
však rakouským průmyslem za silné spoluúčast
vlády byly odmitány, poněvadž vyslovovány byly
zajistě ne neoprávněné obavy, že sebe pevnější
a sebe výhodnější smlouvy s trustem, nebudou
ničím jiným, nežli počátkem hegemonie trustu
i u nás.
Za účelem tím také vysloveno cestou naří-
zení, že rafinerie petroleje možno zřiditi pouze
po výslovném udělení koncese se strany vlády
Toto opatření vyvoláno bylo faktem, že ameri-
cký trust založil pro Rakousko zvláštní svou
společnost »Vacuum Oil Company«, která měl
jednak opatřiti si jámy surovinné a jednak zři-
diti dvě rafinerie, jednu v Předlitavsku a druhou
v Zalitavsku. Jest známo ještě, jak dlouhý by
zápas veden o udělení koncese a jest známo,
jak vláda všemi prostředky udělení její oddalo-
vala. Teprve tehdy, když sjednána byla úmluva
mezi »Vacuum Oil Company« a kartelem raf-
scril, dle kterého »Vacuum Oil Company« smí
Rakousko
Předlitavsko
Zalitavsko
Vacuum Oil Company
12
article
vyráběti pouze oleje těžké, dostalo se ameri-
ckému trustu koncese ke zřízení raflnerií, které
také skutečně ihned vystavěny. Bylo zřejmo, že
tato úmluva, která sice obsahovala omezení ve
prospěch domácího průmyslu petrolejářského,
nebyla ničím jiným, nežli konečně kapitulace
před trustem. Toto, čeho trust se dožadoval,
aby mohl v Rakousku založiti své rafineries
pomocí jich nabýti pevné posice na našem do-
mácím trhu, stalo se. Trust také dobře věděl
že jsou přiliš známy rozpory mezi rakouskými
rafineriemi, než aby kartel byl obnoven a profo
ve chvlli, kdy dochází k rozbití kartelu, přistu
puje »Vacnum Oil Compsny« k velmi snergické
organisaci obchodu petroleje, po způsobu osvěd-
čeném v Německu. Jest známo, že americká
organisace obchodní s určitou soustavností vylu
čuje meziobchody a že snaží se svůj produkt.
pomocí vlastní organisace dodávati až posled-
nímu spotřebiteli. To stalo se i u nás a nejsou
ještě zapomenuty protesty českého obchodnictva
proti tomuto způsobu obchodu, který zaveden
»Vácuum Oil Company«l i v Čechách.
Rakousko
Německo
Čechy
Vacnum Oil Compsna
Vácuum Oil Company
13
article
Ve svých snahách nalezl americký trust
silného pomočníka: Haličti těžaři až příliš svě-
domitě zvětšovali produkci suroviny, než aby
konec konců neoctl se trh petrolejářský v na
prosté desorganisaci. Dokud toto přílišné vytěžo
vání suroviny pracovalo k rozvratu trhu domá-
cího, bylo Američanům vítáno. Ve chvíli, kdy
však počínaly klesati ceny nafty měrou netuše-
nou a kdy tedy rakouské raffinerie dostávaly
velmi laciný materiál surovinný pro výrobu pro-
duktů exportních a kdy tedy takto byla zvětšo-
vána jejich soutěžnost v Německu proti ameri-
ckému trustu, obrátila se politika Američanů.
„Vacuum Oil Company“ snaží se přivoditi do-
hodu mězi americkým trustem a producenty su-
roviny v Haliči, za tím účelem, aby zabráněno
bylo dalšímu klesání cen, t. j. aby zhoršeny byly
předpoklady vývozu rakouských rafinerií do Ně-
mecka a tím podlomena jejich soutěžnost na
tamějším trhu.
Nelze upříti tomuto postupu trustu energii
i účelnost. To pochopeno bylo konečně i ve
Vídni a tak dochází ku předloze ministra financí
Biliňského, dle které má z prostředků státních
věnováno býti osm milionů na zřízení nádržek
pro ukládání surové nafty: Současně zakupují
státní dráhy rakouské od haličského svazu
1,065.000 tun nafty zbavené lehkých destilátů
a určené pro otápění na východohaliěských dra-
hách. Na útraty státní zařizují se zvláštní stanie
pro destilaci benzinu, ze kterýchžto stanic svadí
se nafta benzinu prostá do nádržek, určených
pro státní dráhy. Smlouva tato sjednána na 5 let.
Američan
Německo
Halič
Vídeň
haličský svaz
Vacuum Oil Company
14
article
zatim co současně svaz producentů nafty sjed-
nává si spojení bankovní za tím účelem, aby
na naftu tuto pro státní dráhy určenou a státem
definitivně převzatou, opatřeny byly zálohya
tím dostalo se producentům potřebných pro-
středků. Byť smlouva o dodávání nafty pro
státní dráhy končila teprve r. 1914, byla již
nyní více než polovina nafty ve státních skla-
dištích uložena a byla na ni vyplacena záloh
přes 9 milionů korun. Jest zřejmo, že zbýva-
jící množství bude záhy do nových reservoirů
které za tím účelem postaveny býti mají, dodáno
a sitace průmyslu nafty octne se opět ve stadiu
méně výhledném. Jest nutno proto, aby nastal-
rychlé vyjasnění v poměrech haličského prů
myslu nafty, poněvadž při dnešním nesoustav-
ném postupu, jak vlády, tak producentů i raffi-
nerií, může snadno americký trust dosíci svýe
cílů. Jak výše uvedeno, mají býti zřízeny nákla-
dem státním reservoiry a současně mají býti
učiněna opatření, aby na naftu zde uloženou do-
stalo se producentům potřebných záloh. Akee
tato není ukončena a bude záviseti na vládě,
jak dovede zde zasáhnouti. Jisto však jest, že
15
article
americká soutěž zapustila i u nás pevné kořeny
a že bude jejím úsilím, zasahovati rušivě do sa-
nace haličského průmyslu petrolejářského. 1 zde
v této oblasti , které správa státní z velice po-
chopitelných příčin věnovala pilné zření, p-
nější než potřebám českého průmyslu, jest zřej
mo, jak nesoustavnou a jak neúčelnou jest tak
zv. průmyslová politika vlády tohcto státu a jak
přichází její akce buď pozdě anebo jak jest ne-
dostatečna. Zdá se, že americký průmysl petro-
lejový nabude rozhodného slova i u nás a že
nesoustavnost postupu našeho umožní mu do-
sažení plné hegemonie ve střední Evropě, nebot
po nabytí moci v Rakousku bude otázka výboje
v Rumunsku pro americký trust jen usnadněna.
Pak nezbývá mu, než buď provésti boj, anebo
sjednati dohodu s ruským průmyslem petrolejář-
ským. Při zvláštní povaze nafty ruské, která
spíše hodí se pro destiláty těžké, není vylou-
čeno, že dohoda sjednána bude. To znamená.
že světový trh petrolejářský bude vydán na mi-
lost i nemilost americkému trustu a že timtc
způsobem dosaženo bude jedno z největších ví-
tězství organisace obchodni, jaké kdy svět zřel
Evropa
Rakousko
Rumunsko
16
article
Pražská bursa byla v minulém týdnu zase pří
slovečně klidná; některý den minul úplně bez ob
chodu, většinou však jevil se zájem o hodnoty ban
kovní a některé průmyslové.
Vedle železničních úpisů Zemské banky, jež do
cílily závěrky i po K 96.40, dložno v oboru hodno
bankovních zaznamenati nabidku K 244 25 za akcie
Živnostenské banky Akcie zajišťovací banky měly
počátkem týdne závěrku po K 202.—, ale pak ji
bylo za ně nabízeno K 200.—, Akcie směnárensk
špolečnosti »Merkuru« znamenány byly zprvu zu
K 614.50, koncem týdne o 50 hal. dráže. V jiných
hodnotách bankovních se nevyskytuje žádná změna
kursovní.
V oboru hodnot průmyslových závěrky na akcie
kolinské továrny lučebnin byly počštkem týdne zna-
menány po K 395.—, všechny pozdější záznamy
však zní na K 390.—. Akcie podolské cementárny
znamenány v pondělí K 199 —, hned v úterý zvýšil
se záznam o 1 K a při něm již zůstalo. Akcie České
společnosti pro průmysl cukerní začaly kursem korun
189—, který pak byl závěrkami zvýšen na K 190.50,
dalšimi závěrkami na K 192.— a skončil nabídkou
K 192.50. Akcie Daňkovky stouply z K 414.— zá-
věrkou na K 416.—, poslední závěrka pak zní korun
415.50. Akcie závodů Škodových začaly poklesemo
1 K, t. j. kursem K 278.—, pak byl pokles ten na
hražen, ale pouze na den, načež se vracel tak, že
poslední záznam činí K 274. Jinak ani v oboru hod-
not průmvslových není změn.
Škodův
zajišťovací banka
Daňkovka
17
article
Lipská výstava drübeže se zřetelem
k výstavám zdejším
Píše Josel Jeřábek, centrální pokladník
zemědělské rady.
Vezmeme-li cizokrajně odborně listy do rukou
seznáme, že na výstavách, pořádaných zemědělskými
korporacemi, činí se rozdíl mezi drůbeží hospodář-
skou a drůbeží sportovní, resp. drůbeží uměle zu-
šlechtěnou, jejíž prodejní cena neodpovídá hospodář-
skému významu jejímu. Víme, že mnohé kluby cizo-
krajné hledají svou existenci výhradně v prodeji tak-
to „zušlechtěné“ drůbeže, kterou za drahý peníz hledí
prodávati! Tato doba se, bohudíky, u nás již pře-
žtla a není mnoho těch, kteří by platili některému
klubu německému 80—120 marek za kohouta. Po-
stihli jsme totiž brzo, že takový kohout byl začasté
bezcenný, neboť mláďala po něm pevila jistou zpět-
nost čili atavismus, ba dokonce byli to kohouti ne-
plodní.
Zmíněné německé kluby, dle tě které racy po-
jmenované, ořesílají téměř veškeré v Předlitavsku
pořádané výstavy, by pomocí „parádních“ kohout
nebo slepie vyziskaly nejvyšší ceny peněžité. Za to
však vyhýbají se výstavám, jež pořádají korporac
čistě zemědělské! Proč? Protože na výstavách ho
spodářských sleduje se cíl užitkový a právě tent
cít není zmíněným klubům a mnohým tamním er-
portérům příliš po chuti, neboť očeňování drůbež
užitkové zatlačuje kusy sportovní a zároveň držitele
drůbeže, kteří nejsou pravými chovateli a spíše kru-
hům rolnickým otevírá možnost, ukázati výsledky
své činnosti pro povznesení drůbeže hospodářské.
A zde je jádro věci: zemědělci jsou a zůstanou vy-
trvalými chovateli drůbeže vůbec a proto na ně
dlužno obraceti pozornost, aby zvelebování drůhet
mělo své základy při selských živnostech.
Josel Jeřábek
Předlitavsko
18
article
Německé hospodářské korporace, jsouce přesvěi-
čeny, že nesmyslné sportovní požadavky na tamních
výstavách zavinily úpadek chovu drůbeže selské.
hledí nyní všemi proslředky chybu tu odčintti. Po-
dnes sice patrných úspěchů nedocílily, avšak lze se
naditi, že poměry ty se tam zlepší.
Na kočovné výstavě lipské, kterou pořádala ber-
línská hespodářská společnost ve dnech 17. až 22.
června L. r., vystavována byla — vedle roztřídění
kohoutů zvlášť a 3 slepic pod jedním číslem — uži-
tečná drůbež po 1 kohoutu a 6 slepicích. Znázornění
domácího chovu drůbeže hospodářské bylo na této
výstavě tedy nejúčelněji provedeno.
Vystavovatelé byli přinuceni vystavovati:u
kur: 1 kohouta a 6 slepic; u kachen: 1 kačera
a 4 kachny; u hus: 1 husáka a 3 husy; u krůt:
1 krocana a 3 krůty; u mladé drůbeže: kur 10
kusů, kachen 10 kusů, hus 5 kusů. Tato mladá drů-
bež umístěna byla hned vedle roditelů — takže na
první pohled bylo možno viděti zděděně znaky mlá-
lat, jakož i určitou plodnost zvířat kmenových. Tak
na př. umístěný pod čís. 331 kmen Plymútek, se-
stávající z 1 kohouta a 6 slepic, měl odchov svo
pod čís. 332 a to 10 kuřat 21/2měsíčních.
Holubi vystaveni byli po páru a bylo jich cel-
kem 51 párů, tedy ne mnoho.
Holub
19
article
Králiků, belg. obrů, byly 43 kusy, angl. berano-
vitých pouze 2 kusy, francouzských beranovitých 19
kusů, vídeňských modrých 10 kusů, zajícovitých le-
poridů 18 kusů, angl. strakáčů 11 kusů, střibřitých
42 kusy a jiných méně cenných odrůd 45 kusů.
Že drůbežnické oddělení mohlo býti vzhledem
na velikest lipské výstavy bohatší, nebude nikdo
popírati. Avšak tamní hospodářské korporace spoko-
jily se s výběrem menším, jsouce si vědomy, žei
menší obeslání výstavy — nese-li se směrem hospo-
dářským — jest mnohem účelnější, nežli sebe větší
obeslání výstavy, směr tento nesledující
U nás bylo dlouho zvykem vystavovati 1 ko-
houta a 2 slepice, 1 housera a 1 husu, 1 kačeraa
2 kachny, 1 krocana a 1 krůtu. Teprve v poslední
době zasazují se odborné korporace, zejměna „Zem-
ský spolek pro chov drůbeže“, aby výstavy obesl-
lány byly kmeny co do počtu většími, takže směle
můžeme říci, že není novinkou, viděti na výstavě
kmen, sestávající z 1 kohouta a 6 slepic. Avšak u nás
je tento způsob vystavování dosud dobrovolný —
neboť vystavovateli ponechává se na vůli, vystaviti
počet jakýkoli. Proto také vidíme tu a tam pouze
1 kohouta a 1 slepici vystaveny. Než i tento poče
zdá se mnohým laikům velikým a rozkřikují, aby se
vystavovali dokonce „jedinci“ a na ně také aby se
udíleiy cdměny. Avšak bylo by správno, aby vysta-
vovatelé jednoho kohouta — třeba by kohout
ten neměl ani jednu slepici téže racy — obdržel ta-
kovou výstavní odměnu, jako jiný vystavovatel, kte-
rý vystavuje 1 kohouta se 6 slepicemi stejného
druhu?
Králik
20
article
V zájmu povznesení našeho drůbežnictví bude
účelno, když na příští výstavy požadovati se budau
co do počtu kmeny drůbeže dle vzoru lipského. Pr
počtu 1:6 bude pak nutno stanoviti I. cenu částkou
20 K, II. po 12 K, III. po 8 K; naproti tomu při po-
čtu 1:2 I. cenu částkou 10 K, IL. po 6 K, III.
po 4 K.
V tom poměru také u drůbeže vodní bylo by
nutno postupovati. Méně než 1:2 u veškeré drůbeže
nemělo by se vůbec připouštěti.
21
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů-j
Z Vídně, 9. července.
Pololetní zavěrka poskytla příležitost k rozhovoru
o bilančních vyhlídkách bankovních; bursa posuzo
vala je povšechně velmi příznivě. Ovšem nebyl
zamlčeno, že výtěžek úrokový bude podstatne
menší než loni byl, poněvadž průměrná úrokov
míra eskompto i reportu jest — jak patrno již
z pololetní bilance Girového a pokladního spolku —
o více než 1/4% nižší než byla loni. Finančníci
dostali však velmi dobrou náhradu v příznivém
vývoji obchodu s cennými papíry. Zvláště v dubnu,
hned po skončení sporu se Srbskem, umístily banky
u obecenstva velmi mnoho ze značných starších
novějších svých zásob cenných papírů. Úvěrní ústav
vídeňský, jediná velká banka vídeňská, jež uveřej-
ňuje svou pololetní bilanci, vyděla a asi velm
mnoho prodejem pokladních poukazek předlitavskýeh
a uherských. Tím se vysvětluje, že rakouské kre-
ditky měly v poslední době záznam poměrně velm
dobrý.
Vídeň
Srbsko
úvěrní ústav
22
article
Nejzajímavějším cenným papfrem zůstaly však
akcie společnosti rýmavsko-muráňské. Od chvíle
kdy její správní rada odvolala své usnesení o zvý-
šení akciového kapitálu společnosti, nahradily akcie
rýmavsko muráňské svůj dřívější pokles a krome
toho dosáhly ještě i vzestupu velmi význačného-
Neví se ještě, bude-li dobojován zápas mezi Ban-
kovní jednotou a uherskou skupinou akcionářů
společnosti rýmavsko-muráňské, leč každým způso-
bem obě tyto skupiny se posud snaží, posilniti
nákupem jejich akcií svoje postavení v ní. Dob
přiští řádné valné hromady rýmavsko - muráňské
společnosti je ještě hodně vzdálena, a proto je tak
ještě dosti času i k dohodě mezi oběma řečeným
skupinami.
Zakročení francouzského vyslance na prospěc
majitelů priorit jižní dráhy nemělo na bursu zvlášt-
ního účinku. Ví se, že jeho krok nemůže v podstatě
býti účinným, že předlitavská vláda nepřinese pr
majitele priorit jižní dráhy žádných obětí a že na-
opak stane se vůči jižní dráze sbovivavějším jen
v tom případě, jestliže také majitelé priorit upustí
od svého tvrdošíjného stanoviska. Než přece dlužno
poznamenati, že pokles třiprocentních priorit jižní
dráhy, za nynějšího kursu beztoho dosti nápadný,
ustal od lé doby, co známa je řečená intervence.
Z jiných pohybů kursových lze ještě upozornii
na to, že hodnoty uhlářské jsou trvale pevně, pt
Bana
24
article
čemž je nápadno, že čas od času dochází k záhad-
ným koupím západočeských akcil uhlářských, kte-
rěžto koupě se vysvětiují v ten smysl, že žele zářská
skupina Bankovní jednoty snaží se nabýti vůdčih
vlivu v této společnosti. Akcie buštěhradské železnice
jsou pevné, ježto se soudí, že jí bude snad přiznán
zvýšení uhelných sazeb na příští úroveň sazeb drah
státních. Pevny jsou též akcie Zbrojovky. Nápadným
je dále náhlý pokles 4proc. priorit dráhy na Sněžník
vykládá se tim způsobem, že zároka dráhy aspangské
za tyto priority uplyne rokem 1917, aniž dráha sněž
nická bude s to, by sama ze svých peněz platila,
čeho na ji priority třeba.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení:
10. červce. 3. červee
96 20
Rak. korunová renta . .
96 15
117.60
117.60
Rak. zlatá renta . . . .
113.75
113.75
Uherská zlatá renta . . . .
93. 20
93.10
Uherská korunová renta . .
186.60
184 10
Turecké losy . . . . . .
638.30
638.25
Rak. kreditky . .
451.—
451.40
Banka pro země rakouské
753.—
753.—
Uherské kreditky . . . ..
526.—
526.—
Bankovní jednola
1097.—
1105.—
Pozemkový úvěrní ústav a
244.—
244.—
Živnoslenská banka . . .
724 90
722.50
Společnost státní dráhy a
109.—
108.—
Jižní dráha
993.—
992.—
Buštěhradská dráha lit. B.
942.—
937.—
Dunajska paroplavební spol.
643.—
652.—
Rakouská továrna na zbroj
642. 25
641.60
592.—
581 25
Rým.- muráňská společnosť.
2535.—
2545.—
Pražská železářská společnost
720.—
724.—
Mostecká uhlářská společnosl
502.—
507.—
Schodnica
239. 85
240.0n
Londýnská devisa . . . .
117.37
117.4i
Říšské marky . . . . . .
Sněžník
Bank pro země
Živnoslenský banka
státní dráha
Schodnica 239
25
article
Z trhů paněžních. 10. července. Praha. Dnešní
bursa minula zcela klidně a došlo pouze k jedné zá-
věrce v akciích strojírny Daňkovy za K 415 50. Jinak
podáváno za akcie: České průmyslové banky k
416.—, Hosp. úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní
banky K 607.50, »Merkuru«, směnární akc. společ-
nosti K 615.—, České banky »Union« K 245.—, Za-
jišťovací banky K 200.—, Živnostenské banky K
244.25, Akc, továrny na vyrábění umělých hnojiv
a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na
kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny k
200.—. České spol. pro průmysl cukerní K 192.50,
Pivovaru v Českých Budějovicích K 925.—, strojirny
Daňkovy K 415.50, Škodových závodů K 274.—
První české akciové továrny orientálských cukro-
vinek K 225.—, Západočeských továren kaolin.
šamot. K 495.— penize.
Vídeň. Pro spekulaci nebylo na ranní burse
příčiny, aby změnila své dosavadní reservované cho-
vání. Trvalé obtiže v rakouském parlamentu a nízké
zaznamy, oznámené z Paříže, ochromovaly obchod.
Daňkův
Škodův
Praha
Kolín
Český Budějovice
Vídeň
Paříž
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
živnostenský banka
26
article
Koupě rýmavsko muráňských akcií v Pešti přestaly
Z tébož důvodu působily domací realisace klesnuti
sursů tohoto papíru o 4 K. Kreditky, akcie státní
dráhy a alpinky se udržely s malým kolísáním n
dřívější úrovní. Mala poptávka byla po západoče-
ských uheiných, akciich Austrie, karpatkách, zbro-
jovkách a akciích huti Poldiny. Obě poslední získaly
pro z rávy o větších státních objednávkách. 3
priority jižní dráby se nezměnily. Většinou panoval
klid až ke konci. Na polední burse potrval zájem
pro papíry šraňkově. Z počátku favorisovány a spe-
ciálně sloupaly akcie huti Poidiny, zbrojovky, západo
české uhelné a karpatky. Vedouci papíry spekulační
byly trvale kidné, poněvadž berlinský trh zůsta
v reservě. Teprve ke konci bursy nastala příznivějš
základní tendence, poněvadž pestské koupě arbi-
tražní, které byly uvedeny v souvislost s lepšími
zprávami o žnich, způsopily znatelné zlepšení obou
kreditek. Renty byla klidně. 3% priority jižní drahy
se udržely na výší. Valoty se nepatrně změnily. Pe-
níze nezměněny 211/1, 90.
Výbor vídeňské »Ústředny pro hájení zeměděl
ských zájmů«, kde, jak známo, vládne ryt. Hohen-
blum, měl 7. t. m. sehůzi, ve které velkomiuvnými
projevy schválil agitaci svého zpravodaje ryt. Si-
mitsche Hohenbluma a prohlásil, že jeho agitace děje
se na základě usnesení výboru ve prospěch agrár-
níků v Předlitavsku. Dále obnovil výbor svůj protest
proti obchodním smlouvám balkánským a to v sou-
hlase s agrárními poslanci, ale svoluje ke komisi,
která by sjednala kompromis, mimo to protestuje
proti tomu, že ryt. Hobenblum nebyl jmenován
členem státní železniční rady, ač byl »Ustřednou-
pro funkci tu navržen, konečně protestuje výbor prot
vládním snahám o zvýšení dopravních sazeb želez-
ničních. Jak vidno, je to celá hromada agitačního
maleriálu.
Poldin
Hobenblum
Pešť
Předlitavsko
Austria
Hohen
27
article
Redukcs pěstování chmele na Moravě. Píše se
nám: Krise, zavládnuvší v produkci chmele, postihla
značně také chmelaře v obvodu tršickém na Moravě.
Velké zásoby chmele zůstaly ležet, tak že mezi chme-
lati moravskými vznikly nejtěžší obavy. Zemský
spolek chmelařský hledal různá východiska, zaveden
byl úvěr chmelařům, pomýšlí se na zřízení znám
kovny ald. Návrh na redukci ploch pro pěstování
chmele určených se uplatnil i na Moravě i počít
se, že plocha zrušených chmelnic na Moravě čio
80U měřic. Při normalní sklizni znamená obmezení
to úbytek sklizně o 3000 centů chmele. Neprodaného
chmele leží na zásobách moravských asi 400 a
600 centn-
Koncesi pro stavbu elektrické dráhy z Prešpurku
do Vidně měla původně vídeňska firma Jos. Taubera.
Municipální rada prešpurská usnesla se 8. t. m.
většinou hlasů přenésti koncesní listinu na firmu
Gauz a spol. v Pešti, a to na základě úmluvy, dle
níž firma Tauberova odevzdala r. 1905 svoje práva
1 povinnosti firmě Ganzově.
Nákaza uherských vinie velkovaradínských. Dle
zprávy »P. Ll« způsobila na vinicích v okolí Vel-
kého Varadina mnoho škod vřetenatka révová. Byla
učiněna opatření na její vyhubení.
Hospodářsko-průmyslová jednota pro okres ko-
línský pořádá od 14. l. m. v Kolíně praktický bez
platný kurs o zpracovaní a zužitkování ovoce v do
mácnosti. Na kurse provedeno bude: výroba ovocných
šťáv, huspenin, marmelád, angl. jemsu, povidel atd.
zavařování ovoce v paře, do cukru a medu; naklá
dání ovoce do lihu, rumu, octa atd.; výroba ovoe
ného vína, ovocného ocia; sušení ovoce různých
druhů, zvlaště jablek na americký způsob. Kurs vede
ředitel rolnické školy p. Jindřich Havránka z Jičína.
Kris
Tauber
Ganzův
P Ll
Havránek
Morava
Prešpurk
Pešť
Vela
Kolín
Jičín
Jos
Gauz
Tauberův
cent
28
article
Bližší sděli pořadstelstvo.
Zmařená schůze obchodní komery olomoncké.
Poslední schůze obchodní komory olomoucké zma
řena byla odchodem českých přísedicích komory té.
Schůze byla dosti slabě navštívena a měla ráz pro-
testní. Předně p. Wittner učinil dotaz, jak se stalo,
že Hečman Brass byl zvolen poslancem za obchodní
komoru ve schůzi, na kterou čeští členové nebyli
pozvání, a p. Špaček z Prostějova vylýkal něme-
cké majoritě komory, že nedba zájmů malých živ-
nostníků. Pak následovalo schvalení předsednické
zprávy o rozdělení subvencí a ku přijetí projevu
proti sgrárnikům, žádajícího uskutečnění smluv s
státy balkánskými a zrušení cla z obilí, ale při jed-
náni o podporach výstavám v Římařově a v Brodku
došlo ku protestu české minority, poněvadž německé
výstavě římařovské byla navržena pětkrát větší pod-
pora než české výstavě brodecké. Čeští členové pro-
testovali nejprve ostře proti této nerovnosti a pak
odešli ze schůze. Němci nejprve přerušili jednánía
sbáněli po městě německé členy komory, ale musili
schůzi skončiti, neboť přes veškeru tu agitaci nebyla
způsobilou platné se usnášeti.
Moravská aprámí a průmyslová banka v Brně
zřizuje novou svou filiálku v Opavě, jenikož se spravě
banky podařilo získati dosavadní bankovní zavod
Wittner
Hečman Brass
špaček
Římařův
Němec
Prostějov
Brodek
Brno
Opava
průmyslový banka
29
article
firmy J. Czuczka, který trvá na místě od roku 1880.
Nové pobočce přidělen určitý rayon a činnost svou
započne v době nejkratší. Místnosti filiálky budou se
nacházeti v dosavadních místnoslech firmy J. Czuczka
na Horním náměstí.
Brněnská akciová společnest koželnžská usnesla
se zvýšiti svůj akciový kapitál ze 400.000 K na
600.000 K.
Filiálka Moravské aprární a průmyslové banky
v Opavě zahájí svou činnost 15. srpna, převzavši
jeden bankovní závod místní.
Nový kartel na čilský ledek. Z Hamburku ozna-
mují: Jednání o utvoření nové konvence na čilský
ledek a částečnou centralisaci zdárně pokračuje.
Úbylek vývozu za tureckého boykolu. Z Terstu
oznamují: Podle výkazů poklesl vývoz do evrop-
ského a asijského Turecka přes Terst v r. 190s
o 280.000 metr. centů proti r. 1907. Z toho na cukr
připadlo 149.000 metr. centů.
Kartel přímořských lomů mramorových. Terstský
»Piccolo« oznamuje, že má býti utvořen kartel pro
regulování výroby, rozdělování objednávek jednotli-
vým lomům a zmodernisování těžby mramoru.
V Terstu podle této zprávy bude zřízena ústřední
prodejna, která bude podporovali vývoz do zámoř-
ských zemí a šířiti zájem mezi domácí továrníky n
bytku a staviteli o přimořský mramor, jenž má vy-
sokou jakost.
Pelťská aukos vlny vykazuje v poslední den
stejné ceny jako dříve, ačkoli kupců ubylo. Z nabí-
zených 4500 balíků bylo prodáno 2500.
J Czuczek
Horní náměstí
Opava
Hamburk
Terst
Turecko
průmyslový banka
30
article
Nový rolnický oukrovar na Moravě. Ministerstvo
udělilo moravskému zem. a říš. poslanci Rozkošnému,
předsedovi českého odboru zemědělské rady m-
ravské povolení ke zřízení akciové společnosti »Rol-
nické akciové společnosti cukrovaru v Němčicích
na Haně.
Amsrická sklizsň obilí bude dle úřadní zprávy
zemědělského úřadu Spojených států veskrze uspo-
kojívá; zejména očekává se obrovská sklizeň kuku-
řice, odhadovaná úřadně na 3 miliardy bushlů. Stav
osení se vůči minulému měsíci vesměs zlepšil.
Nové trhy. Městské obci litomyšiské bylo výno-
sem místodržitelství pro král. české čís. 242.402 udě-
leno povolení ke konání nových dvou dobytčích
trhů, které i a nynějšími obvyklými trhy budou
příště v Litomyšli konány: 1. poslední ponděií
v lednu, 2. v úterý po středopostí, 3. v pondělí po
sv. Filipu a Jakubu, 4. v úterý po navštivení.
Marie, 5. v pondělí před sv. Andělů Strážných,6.
třeti pondělí v listopadu. Tyto dny konají se též zá-
roveň trhy na koně.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobylčí
v ponděli dne 12. červenes 1909 přihlášeno jest 180
kusů hovězího dobytka původu domácího, 220 kuso
původu haličského.
Insolvence. Manipulační závod bavlnářský firmy
Kauímann a Koracs ve Vídni nemůže platit; maje
300.000 kor. pasiv, domahá se moratoria. Zúčastněny
jsou severočeské závody a vídeňské peněžní ústavy.
Rozkošný
Filip
Jakub
Marie
Morava
Němčice
spojený stát
Litomyšl
Vídeň
český odbor zemědělský rada mravský povolený
Rol
cukrovar
SF
Koracs
31
article
Prny peněžni
Prny peněžni
Pražská bursa.
V Praze, 10. července. Oficiální záznamy znějí;
Zástavní listy české byp. banky 590
3v/s
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 %
» » (vK) 4%
Mel. úpisy „ . » (ve zl.) 4 0
„ . (v R
Žel,
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky
Dlužní úpisy. Živnost. banky
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen ..
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské . .
Zástavní listy mor. byp. banky
c 0
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez, úpisy,
41/2
Zástavní listy I. mor. spořitelny
los) pal. zm. banky
Kom. dl. úpisy s
Zeleznič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 /2
„ Rak.-uherské banky 4 0
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 4%
3 1/2
Kom. dl. úp.,
„ „ 34pr9
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. drab 3 0
Buská státní půjčka z r. 1906 59%.
Únorová společná renta (v pap.) 4.200
„ (ve stř.)
Dubnová ,
Květnová . , (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stí.)
Rakouská zlatá renta . .
korunová renta. ..
. investiční . . ..
31/p
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. .
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka. . . ..
Praha
Hradec Králové
Český průmyslový
městský spořitelna
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
32
article
Haličská akc. bypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .s
Rustonova strojfrna . . . .
El.-tech. akc. sp. dř. Kolben a sp..
Česká společnost cukerní.
Český pivovar v Č. Budějovicích „
Kolinská továrna chemická . .s
Podolská cementárna . . . . .
Poldina hut
Pražska železářská společnost .,
První česká rall. v Modřanech,
» tov. ortent. cukrov.
Vídeňská bursa
z. Z Vídně, 10. července. (Telefgr. »Nár. Listů «.)
Po burse. Kreditky 638.75 po —.—, uherské kre-
ditky 754.—, anglobanka 296 50, bankovní jednota
527 25, unionka 551 50, länderbanka 451.50, státní
dráha 723.—, jižní dráha 108.50, polabská drába
—.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákové
373.—, rýmavsko muráňské 594.—, alpinky 642.75 po
—.—, květnová renta 96.15, uherská korunova 93.10.
turecké losy 186.50, marky za hotové 117.37, uitimo
117.82. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 10. července. (Tilgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.60,
199.—, Bukurešť na krátké thůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—,
Brussel na delší lb. —.—, —.—, Německo šek n
krátké ihůty za 100 mk. 117.30, 117.55. Německ
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh
s 10 lib. št. 239.80, 240.10, Loudýn na delší ih
—.—, Nový Yora za 100 dollarů —.—
Daňkův
Rustonův
Kolben
Kolinská
Poldin
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
bypoteční banka
uherský banka
El
železářský společnost
Loudýn
33
article
Penlze Zbokí
101.50 102.50
97.65
89 50
99.50
96.30
96.30
34
article
98 65
90. 50
97.30
100.50
97.30
97 30
35
article
96.30
97.30
96 3
96.30
39
article
100.75
100.30
100.—
98.50
43
article
95.35
100 .7u
97 5
100.—
94.50
46
article
100.60
95.10
92 50
48
article
93.50
99.75
95.15
99.20
98 25
88.50
49
article
99.25
94.15
98 2
97.25
87.50
88.50
78.80
50
article
87.50
77.80
99.60
96.35
96.35
99 4
52
article
99.45
96.15
96.15
117 60 1 17 80
96.35
96.15
85.60
85.80
246.—
245.—
420.—
416.—
203 —
200 —
402.— 404.—
607.50 611.—
444.— 455.—
244.25/ 245 25
597 —
1770
1779
415.50 416.—
395.— 405.—
192.50 193.50
925.— 1025
390.— 395.—
200.— 202.—
470.— 474.—
2545 2555
225.— 255.—
900.—