Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

zela mleěeotetto ltn e net nt sn

3

ovotah zetrmso tlazal

4

V Praza, v neděli II. července 1909.

5

sta tetevtmoe ztatibos sla dannen

6

Číslo 139.

7 article

Ha ranní a večerní listy edplácí se v Prs v „dministraci pa naáiže na čtvvt lsta . . . . 6 K — n s dvojí donáškou na něsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K Pnh ve fillšlkách na měsle. . . . . 2 K 30h T oštoui na měsle na etvrt leta . . . . 9 K 6 i a dvojí zásilkou na měsie 2i Ba čtvrt iota

8 article Dnsšní čisle pro Prahu je o 18 stranácb.

Dnsšní čisle pro Prahu je o 18 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 12. července v obvyklou hodinu polední.

Praha

9 article Parlament uzavřen!

Parlament uzavřen! Takový jest tedy konec tragikomického. záhad a zmatků plného zápasu obstrukčn- většiny Slovanské jednoty s »německým mužem«, takto »šťastným« rakouským mi nisterským předsedou bar. Bienerthem Zápasu, který na počátku zvířil různost ho- spodářských zájmů šírých výrobních i kon sumujících tříd, jako ke konci opět vášně německých našich nepřátel až do horečného zuření a soptění přímo šíleného. Po veškerém honosení se, že před »touto obstrukcí« necouvne — Jeho Excellence baron Bienerth nedovedl proti ní ničeho jiného svésti, nežli že zavřel parlamen přes celé léto až do pozdního podzimu Nuže pravda, to není zrovna »couvnutím« ale také žádným poražením, zdoláním a po třením této nenáviděné obstrukce, nýbrž — jakže to předevčírem pojmenoval vídeňský německo-centralistický denník »Zeit«?- »Předčasné zakončení parlament- ních prací,« soudil — »znamenalo by hanebný útěk před obstrukcí.e A tento úsudek bude oficiosním perům velm nesnadno vyvrátit. Neboť předěasným uza- vřením parlamentu dosáhla slovanska obstrukce nepopíratelně a úplně svého cíle, za nějž vyšla v zápas. Čeho chtěla svými 70 pilnými návrhy dosíci? Chtěla jimi zamezit a zabránit projednán vládní předlohy Bienerthovy, obsahu- jící: zákon zmocňovací a obchodn smlouvu s Rumunskem, kterou na- rodohospodářský výbor sněmovně doporučoval ke druhému čtení a na jejímž vyři- zení ještě v této jarní kampa n vládě Bienerthově velice záleželo,

Bienerth Bienerthův Rumunsko Zeit

10 article

Heslo oposice slovanské však znělo »Po rozpočtu nepovolíme této nám nepřátelské vládě dne ničeho více. Tedy ani zmocňo- vací zákon, ani obchodní smlouvu s Rumunskem. At pyká až do podzimu za vše to příkoři jaké se nám Čechům, Slovincům a Malornsům za nyněj šího systému vládního napořád děje!« Baron Bienerth kurážně zvedl rukavici prohlásil la generál Haynau, že »s rebelly nevyjednává« — a povelel svým německým rytířům a zbrojnošům s Wolfem v čele, aby se proti této bohomrzké slovanské obstrukei s veškerým svým mravným rozhořčeníma s veškerou bojovnou silou svou postavili,i čelili a potírali až do zdolání, třeba by parlament zasedal až do pozdního léta I bylo potom v německo - vládním tisku bo jovného kasání a chvástání se thersitského až z toho šla hrůza hrůzoucí. Leč nastojte! Když se ta prožluklá ob- strukční většína Slovanské jednoty nechtěln lekat, vyslal pan bar. Blenerth tři své ko- legy — pány ministry Weiskirchnera, Bráfa a Žáčka, ne snad do ohně, ale na — roz- hovory a kázaníčka k těmto »re- belům« a když ani to nepomohlo, začal s nimi vyjednávat osobně sám Tu

Čecho Slovinec Malorns Baron Bienerth Wolf Weiskirchner Bráf Rumunsko Ata

11 article

nadešel moment, kde měl bar. Bienerth uká- zati svou státnickou dovednost kde měl se osvědčiti mistrem v uměn diplomatickém, zkrátka, kde měl za- onačiti a říditi vyjednávání tak trpěli vě. tak obratně a opatrně, aby do- sáhl cíle svého, k němuž měl zaměřeno a na němž mu tolik záleželo... Jak si ale zatím baron Bienerth na své jediné kon- ferenci s vůdci slovanské obstrukce počínal, o tom svědčí výrok rozhořčeného poslance Udržala stejně drasticky jako jásot »Nene Freie Presse« nad německým »mužem Bie- nerthem« . . . Jakmile našinci připomenuli bar. Bienerthovi českou universitu pro Moravu, odmítl zhola, i přerušil všechnu další rozmluvu přikrým ultimatem, aby mu oposice za tři hodiny sdělila, chce-li odzbrojit a kapitulovat zadarmo bez splnění i jen jediné národní neh politické potřeby svých národů jinak že učiní neprodleně parlamentní kom- pagni přítrž. — Věru, toť znamenitý, k cíli vedoucí způ- sob vyjednávání o smír! Úspěch byl podle toho. Přetrženého pásma ujala se strana křesťansko sociální, zachytivší v poslední chvíli ještě ruku páně Bienerthovu, chtějíe již již přirazit vrata parlamentu.

Bienerth Udržal Věra Bienerthův Nene Frei Presse Bienerth český univerzita pro Morava

12 article

Nyní místo Čechů, Jihoslované zkusili své štěstí: nabídli smír a odvolání všech píilných návrhů, přijme-li vládní většina tento nový pilný návrh Šusteršičův; »Sněmovna odka- zujíc na své usnesení ze dne 11. března a 8. června t. r. omaďarské bane bosensko-hercegovské, je st pevně odhodlána uplatniti vůli svoji za všech poměrů. Sněmovna tedy vyslovuje očekávání nejurčitější a vy- zývá kategoricky vládu, aby užívajle veškerého svého politického vlivu, zmařila fakticky zahájení činnosti k vyva- zeni kmetů bosensko-hercegov- ských agrární privilegovanou bankou bosensko - bercegovskou a naopak vymobla, aby vyvazení pozemků v Bosně a Hercegovině dálo se pouze jako zá- ležitost veřejná a zemskými pro- středky, při čemž by vyloučen byl každý podnik soukromý, jakož aby vyvazení to delo se výhradně orgány zemské správy a následkem toho všechny soukro- mým podnikům se zřetelem k vyvazení kmetů udělené výsady a výhrady byly pro hlášeny neplatnými, aniž by měl ná- rok na nějakou náhradu.« Lze si pomyslit, jak se tento návrh vládním stranám zajídal, i že pospišily jeh předložit J. E panu Bienerthovi k censuře Nuže, Jeho Excellence, byvši již večer před tím varována Wolfem, Chiarem a Grossem, aby se měla na pozoru před akcí strojenou proti sobě, seškrtala ovšem návrh Susteršičův k nepoznání. Když pak toto osekané torso slovanská obstrukce rozhodně odmitla, prohlasil pan bar Bienerth, že nemůže resoluci Šuster sičovu ve znění navrženém přijati, a tím bylo jedva navázané vyjednávání poznovu rozbito. Za chvíli po tom již se ve státní tiskárně sázelo nařízení zavírající parlament i vladní prohlašení, hledící ovšem svalova všechnu vinu na slovanskou obstrukci . .. Osudná nahoda tomu chtěla, že právč

Čecho Jihoslovan Bienerth Wolf Chiar Gross Šuster Boseň a Hercegovina

13 article

touž dobou rozlétla se truchlozvěst o úmrte šlechetného hr. Kazimíra Badena. Bez děčně vtírá se tu porovnání: Jak jednalo se tehda s německou obstrukcí? Té obětován Badeni i Gautsch i dobre právo šestimilionového českého národa. Nyní se ale raději zavírá parla nent, než by se vyhovělo tak skrovným jako spravedlivým podmínkám slo- vanské obstrukce... Pořád ten starý dvojí loket vídeňský. Ale přátelé lidua přátelé parlamentu užasnou nad tímto div- ným ztrestáním slovansko agrární obstrukce. které živě připomíná bajku o ztrestání — štiky, kterou moudří soudci odsoudli ke smrti utopením a vhodili ji do rybníka. Mudre Bienerth ztrestal obstrukci tím, že učinil totéž, čeho ona dosíci chtěla: ona chtěla znemožnit vyřízení zákona zmocňovacího a smlouvy obchodní s Rumunskem zatarasením dráhy pilnými návrhy; on dokázal totěž stručněji předěasným zavřením parlamentu, čimž do pomohl obstrukci nepopíratelně k plnému snadnému vítězství.

Baden Gautsch Mudre Bienerth Rumunsko

14 article

Z Vídně, 10. července. Říšská rada jest uzavřena. Večer sň t- s vysokých žerdí před parlamentním palácem vzlýčených černožluté prapory, které tam vlály oznamujíce, že zasedá parlament. Zasedání, for málně skončené, bylo XIX. a trvalo plné čtyry měsíce, od 10. března. V době té konalo se plenárních schůzí 44. Vláda předložila 51 vlád ofeh předloh, ze kterých převalná většina zů stala nevyřízena. Pilných návrhů podáno 116 Z vládních předloh byly zeela vyř!zeny toliko 4: státní rozpočet na r. 1909, zákon rekrutech, zákon postátňající trati společnost státní dráhy, severo západní a jiho-severo-ně mecké spojovací dráhy, konečně zákon o nemo cech dobytčích. Dotazů na vládu podán slušný počet: 1166, z nichž 15 nemohlo být ve sněmovně již ani sděleno. Pilný návrh dra Metelky o manšinových školách v království če ském není dojednán. Zapadl jako četné jiné jako tisíce tiskopisů do archivů, ze kterých pře- vezeny budou později do stoup, kde semlely budou na papír nový.

Metelka Vídeň státní dráha

15 article

Panská sněmovna konala v uzavře ném zasedání s chůzl toliko sedm. Ve lké a důležité osnovy zůslaly neprojednány mezi nimi zákony berní, zákon o podllu krá- lovství a zemí na výnosu konsumních daní atd Ke zprávám listu večerního v příčině posled ních konců porad, zahájených křesťanskými sociály na záehranu dělnosti sněmovny, dlužno dodat jenom ještě málo: Nežli se deflnitivně rozhodl o zamíinuti pilného návrhu dra. Šusteršiče stran agrární banky bosenskohercegovské v šestičlen- ném výboru ad hoc dosazeném, povstal po sl. Udržal a prohlásil, že posuzuje stav věcí velmi skepticky a ne- věří v příznivý konec celé kri se. neboť kdyby se také překonaly svízele pro sgrární banku bosensko-hercegovskou, nastaly by nové velké potíže, především pokud týká se české university moravské a děl- nosti sněmu českého. »Má-li býti říšská rada dělnou« — pokračoval posl. Udržal — »tož pravím pro budoucnost, že mu sí být napřed obnovena dělnost sněmu českého.e

Udržal český univerzita moravský

16 article

Posl. prof Glabiňški podotkl, že jest úče lem porady přispěti k obnově normálních po měrů na sněmu českém. Posl. Udržal namítl, že tato konferenee není k tomu forem kompetentním XIX, zasedání říšské rady náleží minulosti Bylo neslavné. Pro českou delegaci bylo zas plné bojů proti systému německo- polskému proti polsko-německé většině, která domnival se, že lze zpáčiti poměry tohoto státu k době, jaká byla počátkem let devadesátých minulého stoleli. Podruhě v tomto roce musila býti uzavřen říšská rada, nikoli pouze odročena, následkem odporu delegace české a spojené s ní delegaee slovinsko-chorvatské, která narostla v posledníel dnech na jedně struně o 20 členů klubu rasln ského, na druhé straně o 20 členů polské strany lidové. Přirozeně pochopitelným způsobem obracej se zraky k zasedání budoucímu XX., jehož po- čátek jest nedozírný v této chvili. Všeobecně jest však dojem, že stane se napřed po kus učiniti dělným sněm králov stvi českého a podle zdaru či nezdaru akce, která se stane ve směru tom, že utváří se pak také poměry na říšské radě. Byli jsme dnes upozorněni, že jest snaha položiti kampaň delegační na měsíc září říjen, tak aby po tu dobu nemohly zasedati sněmy zemské Podle zákona nemůže býti říšská rada rozpuštěna, dokud zasedají delegace. Sly- šeli jsme dnes, že kdyby se ukázala na podzím po delegacích poslanecká sněmovna zase neděl- nou, následovalo by rozpuštění říšské rady.

Posl Glabiňški Udržal

17 article

Předseda rusínského klubu haličského prot Ramančuk dostavil se dnes k nynějšímu před sedovi Slovanské jednoty posl. Udržalovi a pro- hlásil mu, že rusínský klub připojuje se na všechen způsob trebas i také jen jako spojenec, ke Slovanské jednote. Posl. Udržal odvětil, že zůstavuje formu, jakou klub se připojit chce, zdali jako řádný člen. zdali jako hospitant, zdali ke kooptaci, úplne rusinskému klubu samolnému. Posl. Romančuk ohlásil, že rozhodnut klubu po stránce té sděli posl. Udržslovi ve dnech nejbliže příštich. Posl. Udržalovi jako před sedo Slovanské jednoty bylo dnes ulo- ženo, aby zs prázdnin letních svola do některého města, mimo Viden konferenei, kleré zůčastní se předseda kol potského prof. dr. Glab nski, místopředseda posl Stapiňski, předseda rustnského klubu prof R mančuk a parlamentní komise Slovanské jednoly

Udržal Posl Romančuk profesor doktor Glab nski R mančuk

18 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 10. července. (Po uherske krisi.) V dnešních schůzích poslanecké a magnátské sněmovny představilo se nově jmeno- vané ministerstvo Wekerlovo a Uhry mají zase až do konce září parlamentní, ústavní vládu Pravda, je to vláda jen zatímná, která bude vyřizovati pouze běžné státní věci a do nijake zákonodárné činnosti se nepustí. Politické stra ny zůstanou na posicích, jež zaujaly za krise a další politieká akce, totiž zápas. strany neod- vislosti s ostatními koaličnými stranami započne až na podzim. Jediné, co krise ukázala jasně jest síla politických činitelů, zůčastněných v zá- pase stran. Krise ukázala, že strany ústavní lidová, stojící na podkladě vyrovnání z r. 1867 mají v Uhrách dosud značný význam, jejh

Praha Uhry

19 article

V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve filišlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . i večerni . . . . . . . . 5h lnoeráty plati se hotově napřed Předsinceni a inserty přijimá admsnistrnce v Marlanské ul. , a Tam nacházeši se tei redakee. tiskárua a sxpedice „Národnch I.i stů“ Rukopisy se nevraeeji.

Marlanský ulice

20 article

uznává zejména koruna; s druhé strany zkuše- nosti Lukacsovy dokázaly, že osmašedesátníci, stojící mimc koalici, tedy staří liberálové Tiszo- vi, jsou už skutečně quantité negligeable. Ko- nečně i ve straně neodvislosti se vyjasnilo na tolik, že skupina bankovní přes veškeru svou populárnost nemá ještě ve straně tolik moci, aby mohla převážiti význam Frant. Košuta, kter je dosud pánem ve straně, když jím skutečně býti chce. V Praze, 10. července. (Polský hla o drahách alpských.) Uvedli jsme onehdy mínění slovinského listu o významu druhého že- lezničního spojení s Terstem, právě dokončeného otevřením turského tunelu. S názorem slovin ským úplně se srovnává polský národní hospo dář, jenž o alpských drahách napsal úvahu do „Nov. Refor.“ Videňské listy, píšíci o význam turské dráhy pro jižní Německo, tvrdí, že Bavoř mohou s rakouskými producenty konkurovati leda při vývozu piva a dřevěného zboží. „Nov. Ref.“ upozorňuje, že jižní Německo produkuje i jiné tovary, které se mohou státi v jiho- východní Evropě vážnou konkurencí tovarů ra- kouských, když mohou nyní použiti krátké a la- ciné dráhy do Terslu. Němci zasednou v brzku v Terstě tak pevně, že tam nezbude hrubě míst pro obchod rakouský. A to bude výsledkem dobudování dráhy turské ohromným nákladem vyčerpaným z kapes rakouských poplatníků.

František Košut Němec ko Praha Terst Německo Evropa Tisza

21 article

Státní pokladna, aby vyhověla bospodářské po- třebé jižního Německa, se vyčerpala, takže ne- má nyní halíře na potřeby domácího obyvatel- stva. Nad tunel gastýnský, vystavěný z peněz většinou slovanských, mužno dáti nápis „Pro Germania“. A slovanští národové rakouští — končí „N. R.“ — platíce na takový účel své krvavé poníze, klidně přihlížejí a po dávném zvyku vášnivými spory navzájem se oslabují. V Praze, 8. čorvence. (Gorický sněm rczpuštěn.) Některé vídeňské listy maji zprávu, že gorický sněmík je už rozpuštěn- Úřadně to není dosud potvrzeno, ale zpráva je velmi pravděpodobná. Sněm gorieký stejně, jak sněm český, se nemohl ustaviti pro obstrukci. Obstrukci provádějí tu i tam menšiny. Ale go rický sněm má tu zvláštnost, že v čele jeho ob- strukce stojí panovníkem jmencvaný zemský hejtman Pajer. Nové velby budou prý n podzim. Ze Záhřeba, 6. července. (Pád odbor- ného přednosty Mixiče.) Dr. Ferdinan Mixič, odborový přednosta osvěty ve vládé Rauchově, podal demisi, která byla již přijata.

doktor Ferdinan Mixič Rauchův Německo Praha Záhřeb Mixič Pajero

22 article

Po Crnkovičovi je tc druhý sloup vlády Rau- chovy, který předčasně padá. Crnkovič padl protc, že prý v poslední době odvykl poslou- chati bána. Mixié poslouchal sice do posledni chvíle, ale klopýtl o hezkou oficianíku, která v jeho kanceláři psala na stroji a Rauch chtéj nechtěj byl nucen ustoupiti nátlaku ministra Jo- sipoviče a vymoci Mixičovi ve Vídni propušté- nou. Mixič se do politiky mnoho neplell, proto také neměl osobních nepřátel a chorvatský tisk loučí se s ním bez škodolibosti. Uznává se, že byl osobně sympatický člověk, přítel hudbya všech odvětví krásných umční, nevyjímaje ani flirtu. A to ho zabilo. V Praze, 10. července. (Vlašská fa- kulta.) Terstští liberální Vlachově jsou nepo- lepšitelni. Vidí, jak se jim půda vůčihledě pro- padá pod nohami, jak při říšských volbách ztra- tili všechny poslanecké mandáty do jednoho, jak při letošních sněmovních volbách prokázána překvapující síla hlasů slovinských, ale přece

Rau Vídeň Praha Vlachov

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. 6— (Kronika.) »Slovanské hnutí« je prý včerejší myšlenka. Chvilková nálada politická prý je vyvolala. Někde včera se teprv zrodilo nebo onehdy, před nějakými padesáti nebo sto lety sotva. Nedávno, zkrátka. A řeči se šíří sami si je opakujeme. Kdy vzniklo »vědomí slovanské« ? Kdy za čali Slované o sobě vědět a navzájem o sobě uvažoval? Nejstarší letopisec slovanský, Nestor ruský zaznamenává, co si vypravovali otcové a stare šinové jeho doby — Po mnohých pak časích usadili jsou s Slovsné po Dunají, kde nyní jest uherská země a bulharská ... usadili se na řece jménem Morava a nazvali se Moravané a jiní Češi jme novali se, a k týmž Slovanům také nále žejí Chsrváté BilI i Srbově i Korutané . . . na Visle nazvali se Lechové .. Tak o sobě soudili Slované jedenáctéh stoletl. Znali se, pěstovali spolu styky, uzavíral spolky. Přes velikou rozsáhlost prostoru, od se- veru na jih, od východu na západ, přes nedo stalek t. zv. komunikačních prostředků, nachá zeli k sobě snadno cesty, byli sobě ku podivu blízko. A čím dále na zad do věků byl poměn těsnější a jednotnější. Stačí jen pohled na slo- vanská jména! Dnes česká jména a ruská na dobro se od sebe liši, náleží každé jinému světu Před tisíci lety byli v Čechách Svatoplukové Bretislavové a Jaroslavově a byli Svatoplukové.

Slovan Dunat Moravan Čech Srbův Korutaný Lech Bretislavová Jaroslavův Svatopluk Morava Visla Čechy

24 article

Břetislavově a Jaroslavové i na Rusi. A ješte dále na zad, kam nesahá už ani psprslek hi storie? Zbyla z těch časů leda jména měst, hor, poloků, řek a jezer. A ku podivu, jména toložní po celé šíři slovanského světa, dnešního a — někdejšího. A dále sděluje lelopisec: — Bylť jediný národ slovanský : Slo- vaně, kteří seděli na Dunaji, jež sobě podma nili Uhři, i Moravaně i Čechové i Lechové i Po lané, kteří nyní slovou Rusové . .. A mluví o prvních zprávách křesťanského světla, jež vzešlo zépadním Slovsnům brattimi ze Soluně, pátrá pečerský mnich ve starých pa- mětech a shledá va: — A potom kníže Kocel ustanovil Metho děje biskupem v Panonii, na stolci Andronika Apoštola, učenníka apoštola Pavla . .. A protož národu slovanskému učitelem jest Androni apoštol, neb přišel až do Moravy I apoštol Pa vel učil tu: neb tu jest Ilyrik, do něhož přišel, byliť tu prvé Slované A protož ná rodu slovanskému učitelem jest Pavel: od toho pak národa jsme i my. Rusové ... Mocí soggesce všelikých plsem je dnes sic o to spor, zdali »llyrové«, jimž kázal apošlo Pavel, byli už tenkrát Slované či nie, netřeba se zalím o to přiti. Leč doklad je zajímavý Kyjevský mnich už v jedenáctém století snaži se už svým způsobem dokázati ten historický Ctihodný muž! První slovanský — šovi nista l V Praze, 10. července. fakt:

Břetislavův Jaroslav Uher Čecho Rus Andronicus Pavel Ilyrik Slovan Rus Dunaj Soluň Panonie Morava Praha

25 article

A slovanská vzdělanost ? Znáte, jaké úsudky jsou běžny. — Slovanstvo ? Barbarský svět ! Co chcete Vždyť Rusům teprve Petr Veliký olevřel »okno« — do Evropy ! . .. Stejné hodnoty mince. Okno do nějské Evropy nebylo třeba teprve otevírati. Styk s druhým Slovanstvem sie čím blíže k novo- věku vlee polevuje, však docela přerušen styk se Západem nebyl nikdy. A od počátku novo- věku veliká Rus aspoň »dvě okna« má stále otevřena do Evropy: Novgorod a Kyjev. V Novgorodě vznikl první typ »novodo- bého« ruského inteligenta. Postava Vasky Busla- jeva, skeptika i racionalisty, odhodlaného »zpře- tínat i nejsvětější svazy« s rodnou minulosti je zajímavý zjev ruských dějin kulturných. S po kročilým věkem Buslajev ovšem se přihlásil k jinému názoru. Novgorod, staré středisko ob- chodního života, obstarával i kanalisaci »idej- ných proudů« v ruském životě národním. Úž počátkem XIV. jako u nás v Čechách, jeví se tu slopy »svobodného myslitelství«. Z Novgo- rodu pronikají zárodky racionalismu a materia- lismu i do moskevské společnosti. Zde v osm náctém věku vyslehují už plným plamenem.

Rus Veliká Evropa Novgorod Kyjev Čechy Novgo svatý svaz Vaska Buslo

26 article

StarýKiev, hrdý na svou minulost, byl o počátku prostředníkem mezi pravoslavnou Rus a katolickou Evropou. Katolicísm narážel tu na silný odpor pravoslavného svěla. Záhy ovšem pomáhal budit i touhy po třpytu a vábu evrop ské pakročilosti. Zvlášté vrstva vzdělaná majetná ejtila se oslněna vnější stránkou »ovro- peismu« i pospíchala »dvéřmi katolicismu« n vždy se trhnout od »chlopské« domácí víry splynout se Západem V šestnáctém věku známý Petr Skarga, nadaný jezovita, kazatel ohnivý. stejnými důvody jako tři sta let později Čada- jev hlásal pravoslavným Slovanům, jakou pas jim naličila Bysancie, »odřiznuvši« je od pože- hnání západoevropské civilisace.

Skarga Čada Evropa

27 article

Oba proudy, novgorodský i kyjevský splý valy v Moskvě v idejný základ, z něhož vzkilči druh »obrody« doby Petrovské a pozdější. Peli Veliký sám svojí osobou nezahajuje žádný »typ« ruského inleligenta. Mocí své posice poráží siee tlostou stěnu starého světa, neolovirá však žádné »první« okénko. Hnutí racionalistů doby Pelrovy vykazuje řadu emancipatů s lékařem Tverti novým v čele, typickým iluminálem, jenž nevá zanými posměšky uvádl v rozpak naivnou dů věrčivost současníků. Půda je dávno »zkypřenae S Petrem provaluje se široký potok »západ nického vlivu« do Ruska, přivodí nezbytné trhliny tělesa. Vrchní »aloj« společnosti odde luje se rychle od ostalní — limoty. Známe dobře ten rozdvojovací proces z vlastní zkuše nosti. U nás odebrál se o nějaké století dřive Následky pro ruský národní život nebyly tak osudny jako u nás. Život národní byl za chovalejší, organism pevnější, sehopen vzdorova rozkladu a přijatou injekci — strávit. Odedávna Slované se znali, stýkali a navště vovali se navzájem a vyciťovali rozpor kul turných živlů spolu zápasicích a nebezpeč z něho plynouci. Nejstarši letopisec český, Cosmas nen méně uvědomělý Slovan, než raský Nestor. — Měl pak kuíže Boleslav z choti ušlechtilé dva syny, zaznamenává k r. 1003, kteři byl chloubou matky plodné. Jaromir pak ve mládí chován jest při dvoře otce svého, ale Oldrieh

Petro Slovan Cosmas Moskva Rusko

28 article

od chlapectví byl odevzdán ke dvoru efsan J ndřichu, aby se naučil jejich způsobůn a ouskokům i německému jazyku A protože »láska přemáhá vše u král i vě voda lásce koři sa«, hnad Oldřichův syn Bre- tislav, uslyšev o výtečně kráse dcerky německého hraběle: — Začal o tom přemýšleti, měl-li byse pokusit, ji moci unésti, čili námluvami jedna o svatbu. Však uzavřel, raději mužně si po činat, než prosbami sehylovati šíji. Nebo po vážil vrozenou Němcům hrdost a že vžd- s nadutou pýchou pohrdají Slovany jazykem jejich . .. Však pýcha je nakažlivá a rychle nákaza se sděluje sousedstvu. Nastolovali knižete Bole slava a za veliké slávy — Žákovstvo prozpěvovalo: Tě boha chvá lime, kniže pak a velmoži hlahohil Kriste Keynado (gnade). Kyrie eleison a sval všichni pomáhejte nám! Sprostější pak nevědomi volali: Krleš! . .. Panstvo německy, lid slovansky. Byla už na postupu germanisace. A takový od věků vše chen pochod odnárodňovací. Napřed knižecí dvůr zlákán leskem, který se nabízel, pak »born vrstvy« národa se začaly lepit a přizpůsobovat pychu a když kus po kuse odnáradněno všecko zřizení, připoutáno za řelizak osobního zájmu ke službě cizí idey všecko ma ž stvl.

Oldřichův Bre Němec Bol Krist Keynado Kyrie eleison

29 article

Letopisec český jedenáelého věku jes dobře vědom nebezpečí Žárivě zaznamenáví odstrk i ochranu domácího jazyka. Přicházeli poslové Západu, zvali se už Němei, ale znal ještě slovansky a získávali český lid nověmu zřízení: — Byl pak ze Sas jistý muž divné vý mluvnosti a lilerni učenosti, jménem Dětmnar . a poněvadž dokonale uměl řeč slovan skou . .. Stal se biskupem. A když Dětmar se roz loučil se světem, byl už jiný muž pohotově: — Kaplan jménem Tohdak, dobrým skutky a mravy ozdobaný, ve svobodném uměn zvlášť vzdělaný, rodem ze Sas, jazyku slovan skému dokonale naučený . A jini následovali. Nebyla tehdy v Němeleh ještě nouze o »znalost slovančs ny«. Bylia uá tehdy někdejší Slované horlivými zřízene mocnější idey sousední, jako dnešní Vídeňáci, po otci a matce ještě Slované, spěchají o pře- kot prohlašovat Vídeň za německé město. Ži vot stále jeden! Leda vnější kulisy že s věkem s mění na jevišti a pak kostým a forma dialogu A po věky se vleče proces. Občas dosta- vují se chvile vzpamatování, následují otřesy, jakoby křeče otravou cizoty sliženého tělesa. — Kniže Spytihněv (1055) byl muž velmi krásný a dobrý . . A jak byl posazen na stolec, velkou a divnou i na všecky věky pa- mětihodnou si zjednal památku. Kolik toliž nalezlo se rodu německého, bud bohatých, buď chudých, buď příchozích, všecky najednou do tři dnů kázal vyobeovali ze země ..

Sas Dětmnar Dětmar Kaplan Tohdak Slovan Vídeňák Vídeň Spytihněv

30 article

Ale jiní zas jinak usmysleli. Sousedstv svodu je trvalé, nebezpečí stále přede dveřmi. Však i styk a vědomí slovanské neutuchají. Na skvělém dvoře Vácslava II. scházejí se vzáení hosté ze všech končin, slovanské nevyjímajei — Mnoho jich přicházelo každodenně z všech končin západních . . . a zase z Rusi, z Pruska, z Řecka, z Uher a mnozl mezi nimi . . čitali u přítomnosti krále mši . . někdy také řeči slovanskou . . . (Tomek, »Dějiny Prahy.«) A zářivý přiklad »otce vlasti« Karlal Ve čtrnžetém věku byla Praha už bohat všelikými kostely a kláštery. Však sotva naslou- pil vláddu Karel, sám vychovanec Zšpadu, schválně zajíždi do Avignonu, vymáhá svolení na papeži a zakládá v Praze slovanský klášter kostel i povolává mnichy z Chorvatska. Jak mocné vyšlehlo vědomí slovanské n bojišti grunvaldském proti německým křižákům, a jakou mělo ozvěnu hnuti husitské v Polstě nedávno nám pěkně vylíčil krakovský náš host. pan Felix Koneezny Nejsou vlny kulturných živlů mělké zadou- vnutí chvilkového větru. Vědomí slovanske je idea nedohledných počátků. A pojem úkolu, který zbývá, nevyplyne do plného světla ani z samotných dějin českých, ani polských, ruských nebo jihoslovanských, ale dostupuje své zře- telnosti teprv šírým přehledem Dejin všeho So- vanstra

Vácslav II Tomek Karel Koneezny Rus Prusko Řecko Uhry Praha Avignon Chorvatsko