Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 67, place 57, org 11, work 5
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. července 1909. Číslo 189.
4
article
nechtějí Slovincům povoliti ani jediné národní
školy, třeba i za cenu vlašské fakulty v Terstě.
„Pjecolo“, mluvě o slovinských školních poža-
davcích, jež by měly býti protiváhou terstsko
vlašské fakulty, praví, že, kdyby Vlachové za
universitu povolili Slovincům nějaký ústupek
vlašská fakulta by, se stala hrobem vlašstv
v Terstě. Tím orgán terstských irredentistů sám
doznal, na jak slabých nohou stojí už terstské
vlašství, když se nebezpečnou může státi i slo
vinská národní škola.
Slovinec
Vlach
Terstě
vlašský fakulta
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 10. července.
V Praze, 10. července.
Vídoňské intriky proti srbsko-bulharské dohodě.
Nutnost, aby slovanské státy Balkánu utvo-
řily alianci, byla lepšími syny těch států vzdy-
cky živě pocitována, ale Vídeň vždycky hravě
dovedla zmařiti uskutečnění takového spolku.
Obyčejně postáčily k tómu vídeňské noviny, jež
nabyly už zvláštní prakxe v rozeštivání balkán-
ských národů a v udržování mezi nimi vzájemné
nedůvěry. Již se zdálo, že Vídeň v tom oboru
nedovede nic nového vymyslit, a přece! V po-
sledním roce zažehnává přizrak balkánského
trojspolku tím, že dává novinami rozšiřovati po-
věsti, jakoby tu ten, tu druhý, tu třeti slovanský
stát Balkánu uzavíral spolek s — Rakousko-
Uherskem. A oblíba a vážnost Rakousko-Uher-
ska na Balkáně je tak veliká, že pouhá taková
pověst podle přesvědčení vídeňských diplomatů
stačí, aby ten stát, o kterém se roznese, řyl
v očich druhých dvou kompromitován. V dobné
paměti jest, že letos na jaře, kdy válka Rakou-
sko-Uherska se Srbskem a Černou Horou byla
otázkou dne, Vídeň budila v Srbsku nedůváru
k Černé Hoře novinovými klepy, že Černá Hlera
na svůj vrub vyjednává s Rakousko-Uherskem,
že dokonce jest ochotna státi se jeho samospráv-
nou provineií a dáti mu k disposici své nepře-
možitelné vojsko; a lomi před vánocemi z Vídně
operovali na udržení nedůvěry mezi oběma srb-
skými státy klepy novinovými všeho nesmyslněj-
šími, že kníže černohorský prodává Rakousko-
Uhersku horů Lovčen, jež strategicky ovládá
Boku Kotorskou.
Nejnověji snaží se vídeňský tisk z mařiti
uzavření dohody mezi Srbskem a
Bulharskem rozšířováním pověsti, že Bul-
harsko s Rakousko-Uhůrskem vyjednává o do-
hodu vojenskou a že Bulharsko za ní obdrží od
rakousko - francouzských bankéřu
půjčku 400 mil., aby se osvobodilo od
finaněních závazků k Rusku.
Bok
Praha
Balkán
Vídeň
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhry
Srbsko
Černá Hora
Uhersko
Lovčen
Bulharsko
Rusko
RakaskýUhersko
7
article
Cařihradský dopisovatel „Nov. Vremene“
rozmlouval o těchto věcech s diplomatickým
představitelem bulharským, jenž mu pravil:
„Mám úplně bezpečné zprávy, na jishž
základě mohu prohlásiti, že neni žádné pří-
činy, aby Bulharsko s Rakousko-
Uherskem vojenskou konvene
u zavíralo, a vůbec se o ni ani nevyjedná-
valo. Rusko dalo naproti Bulharsku na jevo to-
lik upřímných citů, pomohlo mu v nejvýš též-
kém okamžiku, a proto nemůže být ani řeč
o tom, aby Bulharsko za zády Ruska smlouvalo
se s Rakousko-lherskem. Co pak se týče půj-
čky, nani Bulharsko pemýšlí, ale ne jak, aby
se za ni komukeli zavázalo. Vídeňští bankéř
z ní vyloučeni nebudou, ale kapitál nebude vý
lučně rakousko-francouzský, nýbrž mezinárodní
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
Rusko
8
article
Debata o politice Clemencsauově.
Včera pokračovalo se v debatě o politiee
vlády Clemenceauévy. Josef Reinach nemluvií
jako předešlí řečníci o politice, již vláda sledo
vala dosud, ale o politice, kterou se chce řídii
před nastávajícími volbami. Položil hlavní doraz
na dvě otázky:. Chce vláda před koncem téte
volební periody vyříditi zákon o úřadníckém
statutu? Jaké stanovisko zanjme v o táze
volebnl reformy? V těchto otázkách, dle
náhledu řečníkova, spočívají dvě nejdůležítějs
otázky budouenosti. Reinach pravil dále, že do-
sud Clemenceau neoznámil určitě své
úmysly, ale je na čase, aby změněn byl systém
volební, který vede k mnohým přehmatům
stěžuje prácí ve sněmovně. Kritika politických
a parlamentárních mravů bývá namnoze pre-
mrštěná, ale v podstatě oprávněná. Spíše politi-
cká methoda nežli vláda zavinila mnohé zlořády
Všichni politikové mají podíl na zodpovědnosti
Co mluví a konají, dělají méně nežli dobři po-
litikové, ale spíše jako kandidáti poslanectva.
Řeč Reinachova byla široce založena a tak
dlouhů, že musil řečník učiniti přestávku. Vět
šina ho odměnila hlučným polleskem.
Josef Reinach
Reinach
Clemenceau
9
article
Pichonova řeč.
Na hostině dávané v Paříží na počest p-
slanců ruské dumy, kleré se zúčastnili před-
sedové sněmovny i senátu, pronesl ministr za
hraničních věcí Pichon přípitek, v němz
pravil: »Nechei pronésti delší řeč, abych ne-
změnil úřadní ráz této slavnosti. Za několik
dní přibude car do Francie a budu mit
pak příležitost osvědčiti poznovu naš
neochvějnou věrnost ke spolku s Ruskem,
který přečkal již svou zkoušku a jejž
nic nemůže nahradit. Ujišťuji po-
znovu, že franeouzsko-ruská ali a nee
ostává nezměnitelným základem
naší politiky.«
Souboj Bosa s Caillanzem.
Vzrušující scéna na nádvoří pařížského se
nátu, již jsme vyllčili ve včerejším čísle, měla
za následek souboj bývalého poslance B o sa
s ministrem financi Caillauxe m. Souboj se
konsl v lesiku Vineenneském. Caillauxovi sekun-
danti byli vojenský velitel pařížský generál Dal-
stein a poslanec Le Herissé. Souboj byl bez
výsledný, Byl vyměněn jeden výstřel ze vzdále-
nosti 25 kroků.
Závět Gallifelova.
Pověslný katkomunardé, krvežíznivý odpůree
proletářů generál markýz Gallifet zanechal
zajímavou poslední vůli. Světácký důstojník,
který chtěl být vždy originálním a vtipným, též
ve své závěli chtěl si zaimponovat. »Journat
des Děbata« uveřejňuje tolo jeji znění:
Paříž, v den mé smrti 189 . . .
Pane ministře války, vyslovuji ve své závěli
přání, abych byl nejprostšim způsobem
pohřben, přeji si, aby mi nebyly proká-
zány vojenaké pocty, aby nikdo ne-
mluvil nad mým hrobem a aby nebyla
rozeslána žádná pozvání. Sděluji s vámi toto
přání a prosím, abyste se postaral o jeho vy-
Pichonův
Caillaux
Dal
Gallifet
Paříž
Francie
Rusko
Le Herissé
11
article
Generál Gallifet.
V poslední chvlli Gallifet, klerý žil okázale
a vzbuzoval rád sensaci, měl zachvat filosofické
skromnosti.
Jeho smrt učinila též konec legendě, o níž
Gallifet sám nejvíce vtipkoval, toliž povásui, že
měl v těle stříbrný plát, přiložený n
strašném poranění na břiše. Teď se zjistilo, že
věc byla velmi přebnaná. Ale pravda je též
dosti zvláštní. Gallifet byl střelen do téla, dak
že mu vyhřezly vnitřnosti. Svou čapkou
zadržoval těžce zraněný vnitřni orgány a du
pližil se k nejbližší ambulanci, kde mu lékai
sice nensbradil díru v břiše stříbrným plátem
ale dal mu silný obvaz, s nimž Gallifet. pro
dělal všechna dalšl vělečná tažení.
Gallifet
12
article
Z říšského sněmu uherského.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 10. července. (K. k.)
V poslanecké sněmovně (Viz sobotní več. — P.
poslanec Bakonvi pokračoval ve své řeči: Bylo
nebezpeči, že mužově, stojící mimo parlament, bu
dou pověřeni vládou. Odujedině možného, správněho
řešení bylo v této neobvyklé sjtvaci upuštěno.
Ústavní zájmy a parlamentní hledi-
ska byly opomenuty. Parlament má ústavn
většíhu, avšak rozřešení krise nebylo provedeno s její
pomoci. Strana neodvislosti nechce provozovati poli-
tiku oblíží. Jako většina dokázala několikráte, ž
stojí na výši svého vládního úkolu. Nezavdala pod-
nětu, aby parlamentních hledisek vůči ní nebylo
šetřene. Vzala na svá bedra nejtěžší břemena a jest
i v budoucnosti öchotna tak činiti, aby dostála svě-
mu proramu. Musí se však ohraditi, jakoby její vi-
nou nebyl splněn nejdůležitější úkol parlamentu
volební referma. Strana neodvislosli jest ochotna za-
věsti obecné volehní právo. (Na straně de-
mokratů a poslanců národnosti volají: Také tajně
a rovně?)
Chce razšířiti práva lidu. (Demokraté a poslanei
národností volají: Proč neskoncovali jste dosud vo-
lební reformu?) Trvá také na svém hospo d ár
Bakonev
jítmokrat
Pešť
poslanecký sněmovna
13
article
ském programu, domáhá se samostatného celníh
území, neodvislosti peněžní soustavy. Zákonitě před-
poklady pro to existují.
Strana neodvislosti, přinášejíc pro to oběti, dal
na jevo velké sebezapření. Trvá nezvratně na zřízen
samostatné národní banky. (Dlouhotrvající
pochvala a potlesk na levo.) Zájmy Rakouska a Uher
v temto oboru odporují si. Společná banka jest jer
v zájmu Rakouska. Tím vysvětluje se, že Rakouske
bojuje vší silou proti samostatné bance uherské
Nerozdělená veliká mocná strana neodvislosti za ve-
dení Košutova bez ohledu na veškeré útoky a ve-
škerá podezřivání uskuteční tuto banku. (Dlouho-
trvající pochvala a potlesk na levo.) Proto jest ochot
na podporovati jen vládu, která učiní přípravy ke
zřízení hanky. Řečník činí resoluční návrh, aby sně
movna vzala na vědomí oznámení o konstituování
přáním, aby krise byla na podzim úslavním způso
bem a s ohledem na zásady většiny rozřešena.
Posl. Csépány (neodv. levice) prohlašuje jmě
nem své strany, že vláda nezasluhuje žádn
důvěry, protože ani v minulosti nedostála svým
závazk ům.
Rosl. šl. Szell pravil jménem strany úslaví
že pohliží s povděkem, že správa zemských záleži-
tostí aspoň na krátkou dobu byla svěřena nejspo
lehlivějším rukám, ale toto zatímné rozřešení nepo
važuje za uspokojivé. Přes to bude vládu v je
jích snahůch podporovati.
Košutův
Posl
Rakousko
Uhry
14
article
Souhlasí s resolučním návrhem strany neodvislo
sti, ale nesouhlasí s jeho motivací. Beze všeho pode
píše zásadu, že každá krise má býti řešen
jen ústavním způsobem. S toulo zásadou
nesmí však býti uvedena v souvislost žádná aktu-
ální otázka strany.
Upouští od věcného provádění této zásady v při
tomné době již proto, že necbce prejudikovati právůn
a zákonným rozhodnutím keruny. Kéž by nynějš
krise, již považuje za velmi oblížnou a velice nebez
pečnou, byla za spoluúčasti všech povolaných či
nitelů rozřešena. Země potřebuje tak velice trvale
parlamenlní činnosti, že každý musí si přáti, aby kri
se rozřešila se přísně ústavně a trvale. (Hlučná po
chvala ústavní strany.)
Posl. Otto Hofimann (div.) vyčítá, že ře
šení krise neodpovídá požadavkům parlamentaris
mu. Podává resoluční návrh, aby jmenován
vlády bylo s homagiální úctou vzato na vědomí
avšek bylo vysloveno, že sněmovna nemá dů
věry k vládě.
Posl. Jan Molnar (str. lid.) přijímá návrh stra
ny neodvislosti, avšak btášce, jakým způsobems
většina ustaví, nemá býti žádným způsobem preju
dikováno.
Posl. Mez5f!i (soc. dem.) nemůže míti k vlá
dě důvšry, protože za tři léta neuskutečnila volebu
teformu. Se zřetelem na prohlášení ministerského
předsedy, že vláda před podzimním zasedáním opě
odstoupí, parlament naprosto nemůže vykonávat
naproti vládě svá práva.
Posl
Hofimann
Molnar
15
article
Posl Mihaly prohlásil jměnem nárednostníel
stran, že vláda provádí naproti národnostem ne
přátelskou politiku. Tiskové procesy s pří-
slušníky národností rozmohly se úžasně. Jest neště
stím země, že nenalezla se žádná vláda, jež rozřešílu
by vyskytůjící se národní a sodiální otázky tak, aby
srovnávalo se to se zájmy země. Jeho strana je pro
obecně volební právo, očekávajíc od něho zlepšen
nynějších poměrů. Navrhl resoluci, aby sněmov
na vyslovila se, že nemá k vládě důvěry
Ke slovu je přihlášeno ještě několik řečníků
proto byle rokování přerušeno a odročeno na ponděll
Potom byly odůvodňovány podané
dolazy.
Posl. Zanella (str. úst.) dostal slovo k odů
vodnění svého dotazu po oliciální účasti Uher na
svělových výslavách v Římě a v Turině r. 1911 ne
oslavu, sjednocení Halie. Prohlásil, že ministerský
předseda sdělil mu spukromě, že Uhry zúčastní s
tčchto výslav jako samostatný stát. Prolo stal se do
taz zbytečným a odvolává sjej. e
Posl Kmothy dolazoval se po hosenské úsla
vě. Hodlají prý ji zavěsti způsohemi nařizovacím
Posl. Jiří Nagy (neody. lev.): To je dar
bácpvílo
ě s nao
Posl Mihal
Posl
Uher
Nagy
Řím
Zanella
16
article
Pledseda Nia vay volá- Nagye ku požádku.
Pledseda Nia vay volá- Nagye ku požádku.
Posl. KmašhynNelze dopustáti, sly čstavn
předpisy pra Bosnu byly stanoveny s opominutím bo
senského zákonodárného sboru. Proslýchá se, že vý
chodiskem osnovy o ústavě je tráaliemu s, rakou
nni
sko-uhersko-hosenský trialismus.
Posl. hr. Th. Balthyanyi (str. neodv.)
Lueger jel dokonce do Bosny, propagovati tuto my
šlenku. Jemu se nic nestalo, ale Novosel (chorv. po
slanec) má býti zavřen. Také v té otázce jeví se
přévaha Rakouska.no n
Posl. Jiří Nagy: Perfidie Rakouska! .
Předseda Nava y volá Nagye ku pořádku.
Posl. Nagy: Je to rakouská nestoudnost!
Předscda Navay volá posl. Nagye opět ku po
řádku.
Posl. Kmethy prohlašuje, že rakouský an-
nekční výbor překročil svou kompetenci. Přejen si
by ministerský předseda nedovolil, aby při stano-
vení ústavy pro Bosnu nebyly uherské zákonodárné
sbory otázány, a ptá se ministerského předsedy, ví-li
že má bosenská ústava býti zavedena způsobem na-
řizovacím, dříve ještě, než annekční předloha bude
uherským parlamentem schválena, dále je-li ochoter
vyraložiti veškerou svou autoritu, aby tomu za-
bránil. Ilučná pochvala.)
Nagy
Posl
Lueger
Novosel
Bosna
Rakousko
Balthyanyi
17
article
Posl. Mezöfli (scc. dem.), vyžádav si slo v
k jednacímu řádu, vytýkal, že žádný minist
není přítomen.
V tom okamžiku vstupuje ministr pro Chorvat
sko šl. Josipovič do zasedací síně a jest vítár
hlučným „eljenováním“
Posl. Mezöífi žádá, by schůze byla přerušena
dokud nedostaví se ministři, jichž resortů dotýkaj
se podané dolazy.
Předseda Nava y prohlásil, že vláda je beztoh
zastoupena.
Posl. Bozoki (neodv. lev.) žádal, by bylo kon
statováno, že sněmovna je schopna usnášeti se.
Předseda Navay dal spočítati přítomné po
slance a protože jich nebyl dostatečný počet, pře
rušil schůzi.
Po jejím obnovení nebylo již žádáno konstato-
vání způsobilosti sněmovny usnášeti se a pokračuje
se v jednání o dotazech.
Posl. Bernath (str. neodv.) dotazoval se p
obchodní smlouvě s Reckem. Domnívá se
že v této smlouvě byly uherské zájmy opět poško-
zeny na prospěch Rakouska a ptá se, je-li vláda
cchotna přičiniti se, aby clo na hrozinky nebylo
sníženo.
Po projednání několika dalších bezvýznamných
dotazů byla schůze o 145. hod. ukončena.
Panská sněmovna měla schůzi o 2. hod. odpol
M.-p. dr. Wekerle učinil podobné prohlášení jako
ve sněmovně poslanecké a pototkl, že tamní roko-
vání protálilo se tak, že není s to předložiti sněmov
ně král. reskript. Předloží jej v nejbližší schůzi.A
sněmovna na základě jeho ústní zprávy vezme n
vědomí, že ministerstvo bylo opěl jmenováno.
Polom předčítány král. vlastnoruční listy.
nichž jmenují se opět ministerský předseda a jed
notliví ministři.
Předseda prohlásil potom, že sněmovna Ber
opětné jmenování vlády na vědomí.
Předseda zmocněn, aby 18. srpna o císařskýcl
narozeninách tlumočil slavnostně homagiální cily
panské sněmovny, čímž byla schůze ukončena,
Posl
Chorvat
Bernath
doktor
Wekerle
Rakousko
Polom
Navay
panská sněmovna
18
article
Zemská komise pro úpravu řek
v království českém
Zemská komise pro úpravu řek
v království českém
zasedala 8. července za předsednictví místodržitele
hr. Coudenhova. Nejdůležitějším předměten
jednání byla presidiální sdělení a zpráva o prove-
dení usnešení posledního zasedání zemské komise
již doplnil místodržitelský rada Šírek.
Zástupce něm-ckého oddělení zem. rady poslane
Kaulpersch žádal, abymu bylo dovoleno proje
vovati plání a čniti návrhy, jež bude odůvodňovat
kencipisla německého oddělení zem. rady Meisler.
Melsler vykládal, že jest německé obyvatel-
stvo v severníeh Čechách znepokojeno stálým odklá-
dáním stavby přehrady na horním Labi u Krausov
hondy a svaloval vinu toho na výkonné orgány
ládal, aby stavbou télo přehrady bylo počato be
řetelu na přehradu v lese »Kralovství« a to hne
s učinil návrh, aby se komise na tomto urychlení
bez průtaho usneslá.
Misl. rada Štrek zevrubně vysvětlil průbě
jednání o stavbu lélo přehrady, jakož i přehrad
v lese »Království« a konstatovat, že jsou vešker
připravné práce až na malé doplňky hotovy, tak ž
bude lze stavbu obou těchle přehrad v nejbližšt
době, nejdéle pak do konce měsíce srpna vypsa
k olestnímu řízení.
Meisier trval na svém návrhu, dokazuje, že
musí býti horní přehřada u Krausovy boudy dříve
postavena, nežli níže položená přehrada v lese ; Kra
ovství«.
Coudenhove
Šírek
Meisler
Meisier
Krausův
Čechy
horní Labe
honda
19
article
Přís. zem. výb. Adámek namítá, že jest tato
debata zbylečně vyvofaná, jelikož bylo úřadně sdě
leno, že bude ofertní řízéní na stavbu obou lěcht
přehrad v nejbližší době vypsáno. Oproti Meislerov
ovádl, že má české obyvatelstvo na horním Lab
nnohem více příčiny k znepokojení nežli obyvate
stvo německě, jelikož upravování borního Labe aj
řek v oblastech německých mnohem rychlejí postu
puje nežli regulování vod v obla-tecl českých a je
lskož slavbě přehrady v lese»Kralovství« činěny
byly německými interesenty místními uměle a schválne
vyvolaně překážky, čehož důkazem jsou přím
šilené požadavky za pozemky, přeceněni továrny na
dřevinu v Bilé Třeměšně, která byla nyní vykou-
pena o statisíce Jevněji a j« Vzhledem k tomu, že
výkonné orgny správní a lechnické, jak jest ne
zvratnými fakty dokázáno, všemožně o urychlení
připravných prací ké stavbě přehrad na horním Lab
se přičiňovaly, navrhl přís. Adámek, aby zpráva
o ukončení těchlo přípravných prací byla komisí
vzata na uspokojivé vědomi a aby orgánům správním
a technickým, kťeréž byly při těchto prac ch zúčast
něny, bylo vysloveno plné uznání.
Konečně vyslovil přís. Adámek politování nae
tím, že Meisler opět začíná ruzdělovali vody v krá
lovstvi českém v německé a české.
Metsler podotkl, že na přehradě v lese Kra
lovství nema zájmu a výtky jeho ve příčině prů-
taho, že se netýkaly zemské komise, ale c. k. místo
držitelství.
Přís. zem. výboru Adámek vzal prohlášen
Meislerovo s politováním na vědomí, trvaje na toe
že jest povinnoslí všech članů komise, aby měli na
ležitý zájem na dokonalém prova dení úprav vo
v celém království českém a netoliko v některých
jeho oblastech Rozhodně se ohradil proti lendenelm
Adámek
Meisler
Meislerův
Laba
20
article
nad oddalováním stavby přehrady v lese Království
a učinil v příčině té eventuální návrh, aby, bude li
připuštěn návrh Meislerův k hlasování, komise s
usnesla na tom, aby stavbou přehrady v lese Krá-
lovství bylo bez průlahu počato. Po vysvětleních
vrch. stav. rady France a stav. rady Podhaj-
ského, kteří dokázali, že jest návrh Meisterův bez-
předmětným, přijala zem. komise první návrh přís.
zemského výboru Adámka, k hlasování o návrhu
Meislerově nedošlo a tak odpadl také druhý event.
návrh Adámkův.
Meisler vytýkal, že nepostupují práce v pří-
čině přehrady údolí v Temném důlu na Úpě.
Stav. rada Podhajský zevrubně vyložil, že z tech-
nických příčin nebude lze v Temném důlu zříditi
přepážku, poněvadž jest tam situace nadmíru nepří-
znivou.
Přehradu u Slatiny uznal za nezbytně nut-
nou a připomenul, že musí býti vídeňské ústřední
burenu požádáno, aby vykonalo nutné hydrolog cké
studie, které by tvořily základ těchto úprav. Př. zem
výboru Adámek žádá, aby připravné práce ke stavbě
přepážky údolí v Slatině, jejiž důležitost jest vše-
obe ně známa — byly pokud lze urychleny a při-
mlouvá se zvláště za to, aby jednání s vídeňským
ústředním bureau o základní zásady bylo bez odkladu
provedeno, jelikož by jinak mohlu dojíti k velkým
průtahům při vyřizování projektu, kterýž by na
těchto základech nebyl sdělán. Stav. r. Podhajský
projevil souhlas s tímto předmětem,
Posl. Kotlant vyličuje důležitost úpravy Orlic
u Velké a Malé Čermné tázal se, jak daleko dospěly
přípravné práce.
Vrchn, stav. rada Jirsík sdělil, že se na pro-
jektu této úpravy pracuje.
Meislerův
Meisterův
Adámek
Adámkův
Meisler
Podhajský
Posl
Jirsík
Úpa
Orlice
Malá Čermná
rada Franca
Podhajský
21
article
Přís. zemi výb. Adámek s uznáním konstato-
val, že bylo vodoprávní a vyvlastňovací řízení na
Chrudimce od Hamrů a Hlinska s plným úspě-
chem provedeno a doporučoval žádosti, za některá
doplnění regulačního projektu, zvlástě v obvodu mě-
sta Hlinska su příznivému vyřízení. Dále učinií dutaz
kdy bude přistoupeno k zalesňování bystřinných přl-
toků Chrudimky, jichž zastavování již započalo
Konečně opětně žádal, aby bylo pokud lze brzy pro-
vedeno jednání o částečnou úpravu Chrudimky
v Trhové Kamienici, jež jest, jak se také pi
poslední povodni ukázalo, nezbytně e nutným.
Vrch. st. rada Podhajský sdělil, že bud
komisionální šetření v Trh. Kamenici provedeno, za-
lesňování bystřinných přítoků Chrudimky je pak za-
dáno správě velkostatku rychmburského a žadostem
za doplnění projektu v městě Hlinsku, že bude poku
lze vyhověno, pakli obec hlinecká usnadní vyvlast
nění k tomu účelu potřebných objektů.
Přís. Adámek vyličuje zbouby povodně na
Berounce, která vystoupila z regulačních brazí
a která, jak z prassidialní zprávy vysvílá, na prova-
dených regulacích, zvláště pak na drnování břebů.
způsobuje veliké škody, se tázal, zda-li na zaklade
zkušeností při letošních povodních nabytých, nebude
potřebí zrevidovati již hotové projekty, hlavně prů
toční profily a vzbledem ke zkušenostem s drnová-
ním břehů nabytým přimlouval se za to, aby bylo
přihlíženo k opevňování břehů na ohrožených mistech
tarasy, jelikož pozdější vyměňování drnování tarasy.
jež se ukázalo nutným na Berounce, jest spojeno
s nepoměrně velkými náklady.
Vrchní stav. rada Podhájský uvedl, žes
řeky regulují vůbec pouze na střední a nikoliv na
kalastrofální vody; že drnování, když dokonale uro-
ste, jest velice dobré a oproti tomu že řeky tara
sené vypadají jako kamenná poušt.
Adámek
Podhajský
Hamry
Hlinsko
Kamenica
Chrudimka
Berounka
22
article
Přís. Adámek připomenul, že při regulování
řek musí především jíti o bezpečnou úpravu a krá-
sové momenty, jež nepodceňuje, že musí těmto
vzhledům, jakož i ohledům na přiští udržovaní býti
podřaděny.
Meisler žádal za adělení důvodů, z kterých
odepřelo minislerstvo učiněné ujednání s vodním
družstvem v Dolním Polubném ve příčině zřízení
údolních přepažek na Černé a Bílé Dešiné v povodi
Jizery?
Vrchní stav, r. Franc sdělil, že ústřeďní tech-
nícké buresu činí proti tomuto projektu namitky
Vrchní stav. r. Podhüjský uvedl, že projek-
tované přepážky nemají pro upravené Jizergas takové
důležitosti, jak se předpokladalo, že musí býu pro-
vedeno nové jednánl
K dotazu přís. zam. výboru Adámka sdělil m. r.
Sírek, že prvolné ujsdnánl » vodním družstvem,
jemuž byla slíbena podpora na dotyčné přehrady u
výši. 1.2 mil. korun, není více závažné, jelikož pla-
tilo do 31. března k.r.
Meisler vytýkal, že se na Obři i nejnut-
nější präce regulační neprovádějt a žádal za jich urych
leni. Učinil celou řadu pávrhů.
Přís. zem. výb. Adámek obnovil žádosti za
provedeni nutných úprav v okresu libochovickém na
Lounsku a j. a učinil dotaz, zdali stáči techaické
sily zemského oddělení ke včasnému urychle ni techte
přípravných praci ?
Vrch. stav. r. Jirsík sdělil, že bylo při komi-
sionálním šetření shledáno, že jest potřebí, aby tyto
částečné úpravý byly záhy provedeny a že byla jit
učiněna polřebná opatření, by dotyčné projekty byly
včas vypracovány. Oproti četným návrhům Meisle-
rovým na rozšíření úpravních praci na Ohři připo-
menul, že forcirování vyprácování projektů ku pr
vedení těchto návrhů není účelné, protože jich pro-
vedení bude vyžadovati mnoho milionů, jež nejsou
více po ruce.
Mesler trval na svých návrzích a opíral se
proti finančním námitkům v. a. r. Jirsíka.
Adámek
Franc
Podhüjský
Sírek
Meisler
Jirsík
Meisl
Mesler
Dolní Polubný
Jizera
Lounsko
Ohře
23
article
Alfons Mucha v Praze.
Alfons Mucha v Praze.
Naš znamenitý krajan Alfons Mucha, jenž
po několik let tak skvěle representoval české
umění v Pařiži, odebral se za novým uměle-
ckým posláním do severní Ameriky, odkud se
nyní vrátil po 4 letech, naplněných úsilovnou
úspěšnou prací. Jako tvůrce komposie dekorač-
ních, portrétů a illustrací stal se jedním z nej-
populárnějších umělců ve Spojených státech.
Slavný maltř, stále svěží a neunavný, za-
městnaný vělkými plány, vyprávěl nám s ob-
výklou svou roztomilostí a duchaplnosti o své
americké kampani. Mimo jiné byla mu svěřena
celá umělecká výzdoba nového německého di-
vadla v Nověm Yorku, jehož nádherná budova
nelákala příliš pohodlně, málo uměnímilovné
Němčiky. Divadlo udělalo krach, stalo se scenou
anglickou. Teď aspoň hojné a inteligentní obe-
censtvo plní divadlo a obdivuje krásná pannesux
a ornamentální malby českého mistra. Namalo-
val velkou řadu portrétů, jež na něj obrátily
pozornost nejpřednější společnosti americké, do-
jížděl do různých měst malovati americké naboby
a jejich rodiny. Na podzim hodlá Mucha uspo-
řádati v Novém Yorku výstavu svých portrétů.
Mucha
Praha
severní Amerika
spojený stát
Nově York
Nový York
24
article
Zejména řadu podobizen namaloval pro chicng
ského milionáře Ch. Crona, který je nadšeným
slavofilem a pro nějž Mucha namaloval též alle-
gorieký obraz Slavie.
Neobyčejná je propagační a učitelská čin-
nost Muchova. Když odjížděl do Ameriky, na-
psal nám obšírně svůj originelní umělecký pro-
gram a uvedli jsme jeho vyzvání v plném znění
Mucha byl v Paříži obklopen mnohými žáky.
mezi nimiž nejčetnější a nejnadšenější byli Ame-
ričané. Na jejich opětovně naléhání odhodlal se
Mucha jeti na krátkou dobu do Ameriky, aby
v několika přednáškách vyložil své názory este-
tické. Ale v Americe se otevřelo před ním ta-
kové pole činnosti, že na dobro uvízl v novém
světě a sbližil se s jeho neklidným, podnikavým.
tvůrčím životem. Přednášel v Novém Yorku.
Chieagu, Milwaukee, Detroittu, Filadelfií a cel
řadě velkých měst o svém umění, vykládal svoj
styl, hlásal své názory o umělecké harmonii.
o linii dekorativní, o souladičnosti barvy. Své
přednášky vydá v Americe tiskem s illustracemi
Ch
Cron
Mucha
Amerika
Paříž
Nový York
Milwaukee
Detroitta
Filadelfie
Slavia
25
article
Pro celou řadu llustrovaných magazinů maloval
a kresliř obrazy. Zejměna velký úspěch měl jeho
cyklus »Sedmero blahoslavenství«, namalovaný
v chodském kroji a uveřejněný ve vánočním
čísle »Every bodys magazine«
Mucha učí americké umělce vymaňovali se
z modních vlivů pařížských a mnichovských
vede je k emancipaci amerického umění. O
byl první, jenž před tisíci posluchačí vyjádti
umělecký program amerieký a zanesl nové zá
sady estetické výchovy do činné demokracie nej
praktičtější země. Mucha navrhl zorganisován
práee ameriekých výtvarníků, pro něž mají byt
zřízeny ceny, kterými se budou odměňovati ti.
kteři nejvíce dovedli se zhostiti evropských vlivě
a vykazují nejvíce smerické svěráznosti. Český
maliř učí Yankejčiky milovati sama sebe.
Mucha dále vyprávěl o svých nejbližšíeh
záměrech, že několik měsíců prodlí doma, usídl
se na Moravě v Rosiefch. Zabývá se přípravam
k zajímavému dílu. Hodlá na žádost Národníh
divadla vypracovati novou dekorativní a kostumn
výpravu pro Smetanovu »Libuši«. Můžeme oče-
kávati, že dllo Smetanovo ve výtvarnickém po-
dání Muchové zaskvěje se nejnádherněj šími bar
vami a nejjemnější poesil.
Mucha
Smetanův
Libuše
Morava
Národníh divadlo
Evera body magazín
26
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Nejkrásnější měsíce z celého roku, dobe
výletů, prázdnin a cestování, jsou letos zkaženy
trvalým chladnem a dešti. Slunce se solva
ukáže, nebe je stále zachmuřeno, takže nejen
pobyt na venkově neskýtá žádných radostí, alo
není možno ani nositi lehounké toiletty, poně-
vadž ve voilu a foulardu se chvějeme zimou.
Proto nosíme smutně dále krátké sukně z polo
saisony a večer bývá dokonce nezbytno vzlt
kožešinovou štolu.
Květinová slavnost jindy tak skvělá, kdy po-
vozy a automobily nemají přístupu do lesíku
leč jsou-li ozdobeny a elegantní dámy, v nich
sedicí, závodí krásou svých toilett, vypadata le-
tos žalostně za nepříznivého počasí. Velké do-
stihy v Chantilly a Auteuillu byly zkaženy
deštěm a v den štvanice, kdy se jindy rozviji
největší elegance, strhla se bouře a lilo jak
z kouve. Smutný byl pohled, jak se ničily krás
né toiletty a nádherná péra i na malé strevičky
z bílého nebo růžového satinu, brodící se blá-
o ansn
tem.
Snad následkem letošního počasí udržuj
se v modě sametová garnitura na kloboucích.
Jest elegantní nejen zdobiti klobouky sametový-
mi kokardami a vázankami, nýbrž dělají se
z těto zimní látky také široké a vysoké barety.
které je hojně viděti na velkých i malých tva-
rech slaměných klobouků. Mají jednoduché zá-
hyby a jsou položeny na okraj klobouku bez
jakékoli jiné garnitury, jen velká perletová hla-
vice v předu, poněkud na pravo zabodnute
jehlice pěkně na sametu vyniká.
Pařížanka
Chantilly
polo saisona
27
article
Kromě této těžké garnitury byly uvedeny
do mody klobouky celé potažené tylem neb
černým illusionem. Celou ozdobu tvoří jedině
velký tyiový baret. Je to moda velmi příjenná.
poněvadž dává pěkně vyniknouti obličeji a při
tom je zcela laciná. Klobouky tyto bylo hojně
viděti pří posledních dostizích, kdež se náslel-
kem stálého chladna objevily také četně novinky
er nntie
kožešinové.
Již loni v létě objevila se kožešina jako
garnitura na úborech z mousselinu a linonu.
Zdá se to poněkud podivným, ale tmavá kože-
šina vyjímá se dosti pěkně na bílých lehkých
úborech a pásky kožešiny, patnáct centimetrů
široké, zdobící lem mousselinových kapucových
plásťů bez podšivky jsou dokonce krásnou ozdo-
Novinkou je také zajímavé spojení dvau
barev, které má velký úspěch, totiž královské
modré a černé barvy. Nikdo by netušil, jak ele-
gantní ráz dodávají toilettě tyto dvě barvy po-
spolu. Na úboru zeela hladkém z modrého hed-
vábného mousselinu boz garnitury, v pasu pro-
stě shrnutém, vyniká černá šerpa, jejíž celá
krása záleží v úpravě. V předu zkřížena jako
šátek, splývá po sukni, obepínajíc poky a při-
píná se vzadu úplně dole sponkou. Jak viděti.
není v tom nic tak zvláštního, ale krejčí, kturý
tento model stvořil, může býti hrdý na svoj
úspěch, neboť se počíná ujímati všeobecně. Kro-
mě modré a černé barvy spojují se takto také
třešňová na bílé velmi šťastně.
Nejnovějí přichází do mody opět čerhá
krajka ze Chantiliy. Po manoho let se zanedbá-
bou.
28
article
vala, byla již tak zastaralá, že ji nosily solva
naše babičky, ale stačilo, že ji vzala mladá,
elegantní, velmi známá dáma právě na zmině-
nou modrou barvu, aby se opět staja moderní.
Nepoužívá se jí však v pruzích jako dřive, nýbrž
ve tvaru velkých cipů, které se kladou na obě
ramena a tvoří pláštěnku. Plaštěnky se nyn
vůbec hojně nosí, buď z krájek, vvýšivek nebo
moussetinu. Nedají ovšem žádného tepla, ale
objímají graciesně ramena a proto jsou hledány.
Ilojně se také používá lehounkých látek
pokrývajících úbory vlněné, mousselinové neb
hedvábné. Tak jsem viděla na příklad velm
jednoduchý úbor z mořsky modrého foulardu,
pokrytý košilkou z mousselinu téže barvy, vrou-
benou širokým lemem foulardovým. Není to sie
ani příliší krásné, aní praktické, ale je to mo-
derni a proto se libí.
29
article
Příznačno jest, že se letos zvláště hojn
vyskytuje černá barva. Ke světlým úborůmse
dávají černé reversy, nosí se černé klobouky
ba i slunečníky, ale největší novinkou jsou kvčt
tiny z černébo samelu. Skládají se z něho kvěly
velkých rozměrů, jako růže, lilie, kosatce a dá-
vají se ná velmi světlé slaměné klobouky. N
černou slámu dávají se zase květy z bílého sa-
metu nebo z tečkovaného tylu. Také ozdobno
ovoce hotoví se stejným způsobem.
U skládaných sukní se udržuje přilehav
střih. Jsou skoro jen obaly, obepínající těsně
hoky, dole však jsou přece zvlněny, ale ne
příliš. Mají šest dílů, složených v pravidelných
záhybech od předu as tvoříeích hladkou plochu.
Švy jsou položeny poněkud šikmo a za-
kryty záhyby. Záhyby jsou zcela dole zůženy
což přispívá ku pěknému zylnění. Na tyto sklá-
dané sukně lze použiti látek pruhovaných nebo
kostkovaných, nejlépe hodi se však lehké sukno,
šerka, plátnoni crépon. Na garnituru stačí ozdob
ný lem a několik skupin knoflíků po straně
Hedvábná šerpa vyjímá se na těchto novýel
sukních velmi pěkně.
Pro malá děvčátka od čtyř do šesti roků je
zvláště vhodný úbor ze staromodrého šantunu
s šerpou z téhož hedvábí, volně svázanou hodně
dole. Limeček u krku i okraje rukávů zdobí se
vyšívaným galenem. Při oděvu plátěném nahradi
se hedvážná šerna plátěným, nebo léps koženj
30
article
pasem a místo vyšívaného galonu dá se bavlněná
sutaška. K tomu hodi se náprsenku ze skláda-
ného linonu, zdobená úzkými vložkami krajko-
vými. Úbor tento, jenž má v předu velký záhyb
dovnitř shora až dolů, sahá jen po kolena, jako
vůbec děvčata do osmi let nosí vždy krátké
jatky.
Na cesty nebo na venkov hodí se pro do-
spělé dívky praktický kostym tailleur buď ze
šerky, cheviotu nebo plátěný, sestávající z pa-
letotu, mírně zúženého, s rukávy sevřenými nebo
v mirných záhybech zdobenými reversy a s vel-
voe
kým námořnickým límcem u krku
Sukně má vzudu záhyby dovnitř nebo plo-
ché, předek může býti ozdoben knofliky s na-
značenými dírkami. Oblíbeny jsou klassické bar-
vy jako mořsky modrá, kaštanová, ocelově šedlá
a zvláště kostkované látky. K této sukni nosi se
světlá bluza ručně vyšivaná nebo zdobená deli-
kátními vložkami krajkovými. Je-li z lehounkých
látek, jako z tylu, síťkoviny, nebo z mousselinu,
nutno ji podložiti bíle nebo jiným světlým od-
stinem.
Nyní, po grand prix počíná elegantní svět
pomalu opouštěti Paříž, ačkoli chladna ještě
mnohé zdržují v hlavním městě, kde je stále
dosti zábavy. Přeji vám, milé čtenářky, aby se
na vás letní slunce veseleji usmivalo, než zde
u nás. Nepřeje vám ani nevinné radosti z le-
hounkých letních toilett, skoro se zdá, jako by
se stávalo antifeministou.
Magdeleine Chaumont.
Paříž
Magdeleine Chaumont
31
article
Hudba.
Hudba.
+ Z pražské konservatoře. Minulý týden konaly
se na pražské konservatoři veřejné výstupní zkou-
šky. Zahájeny byly dne 28. června a přerušeny
svátkem Petra a Pavla, pokračovaly až do soboty 3
července. Vyvěsením programů všech těchto pro-
dukcí byla ukojena zvědavost jak žactva, tak i širšt
veřejnosti, jež se zájmem sleduje žákovské výslupy
— zvědavost a napjetí stran otázky, kdo vystoun
ve velkém a kdo v malém sále. Jest totiž — snad už
od založení ústavu zvykem, že žáci komisí za měně
nadané a způsobilé uznaní, odkázáni jsou k vystou-
pení v malé síni, pří čemž obyčejně skrovný počel
obecenstva, nepřítomnost kritiky a komise členů vý-
boru zvyšuje roztrpčenost a stísněnou náladu těch
kteří do velkého sálu připuštěni nebyli. Budiž jin
však útěchou, že závěrečné vystoupcní není jeiu
Petro
Pavel