1
masthead
25. února 1900. Číslo 55.
4
article
rývaly se četné zámky a zříceniny starých hradů.
V koutech tělocvičny postaveny byly ve skupině
exotických květin křišťálový zámek a česká cha-
loupka. Dekoraci sálu, galerie a ostatních místností
provedl čalouník br. Komárek. Potřebné koberce
k dekorací zapůjčil ochotně p. H. Goltwald. Květinová
dekorace provedena byla závodem p. Mikšovského, Rá-
zem 8. hod. zazněly tělocvičnou první zvuky orkestru
p. Pehelova a ihned rozproudil se pestrý taneční rej-
Pohled na tuto malebnou směsici masek byl roz-
košný. O půl noci provedena byla půlnoční scéna.
která těšila se pozornosti veškerých návšlěvníků.
K řibřinkám vydány byly pohlednice a šibřinkový
list »Švihadlo«, jež oboje měly čilý odbyt. Šibřinky
poctili svojí návštěvou zástupci místních spolkůna
jednot sokolských. V zábavním výboru, jehož péčí
byly šibřinky vypraveny, zasedali bratří: Fr. Ham-
mer, předseda, Fr. Jaroměřský, místopředseda, L. Je-
řábek, pokladník, F. Fontán, jednatel, Fr. Ráž, zapi-
sovatel, A. Dvořák, V. Holan, Chudoba, A. Kunc, A.
Lehoučka, A. Procházka a P. Rákosník. Dnes odpoledne
pořádán bude od 3—7 hod. odpol. »dětský den« při
hudbě p. Pehela. Vstupné: za dítko 10 kr., průvodčí
10 kr. V úterý dne 27. února pořádány budou do-
zvuky šibřinek s pestrým programem, vstupně za
osobu v předprodeji 20 kr. u pokladny 25 kr., hudba
p. Pehela.
Komárek
H Goltwald
Mikšovský
Rá
Jaroměřský
Ráž
A Dvořák
V Holan
Chudoba
A Kunc
A Lehouček
A Procházka
Francie . Ham
Francie
5
article
Šibřinky Sokola žižkovského. Občanstvo
žižkovské nedalo si ujíti příležitosti šibřinek, by
osvědčilo bujarému Sokolstvu svoji přízeň a přehoj-
nou návšíěvou předuích rodin dán večírku zvláštní
lesk. Hojnou touto návštěvou získá i jednota finan-
čně, stavhou nákladné tělocvičny všechny fondy vy-
čerpavší. Je jen žádoucno, aby tato přízeň nejen při
zábavách, ale i hmotným podporováním se udržela.
O zdar včerejšího večera v první řadě má zásluhu
výbor s obětavou, pravým Sokolem br. Karlem
Kühnem v čele, vydatnou pomoc poskytl mu mí-
stopředseda Frant. Polák, jednatel Novák, zapi-
sovatel Zika, pokladník V. Plaček, účetní Fr.
Kühn a dále Fr. Schmied, Zelenka, A. Vo-
vorský, F. Jandouš, V. Půnek, V. Vanšura
J. Heyduk a Fr. Kudela. Přejeme i dalšímu
rozvoji myšlenky sokolské na Žižkově mnoho zdaru.
K šibřinkám vydán humoristický list »Sršeň«, red.
Kühna, Nováka a Kudely.
Plesy a zábavy v únoru 1900.
25. února: Spolek vzáj. se podpor. dělníků obuv-
nických pro král. Vyšehrad a okolí pořádá v
dvoraně Řemeslnicko-živnost. besedy v Praze
(Bellevue) elitní taneční vínek. Začátek v 7 hod.
več. Vstupné 1 kor. — Ústřední jednota obchod-
ních sluhů v král. českém pořádá masopustní
zábavu v místnostech hostince »Bezovky« v Žiž-
kově. Začátek o 4. hod. Vstupné za osobu v před-
prodeji 30 kr., u vchodu 40 kr. — V »Sokole
pražském« odpoledne promenádní koncert zu
účinkování hudebního sboru pan J. Kroupy. —
O 8. hod. pořádá se zábava za spolupůsobení sl
Kaclovy, sl. Lib. Kovářovy, sl. A. Černé, pp.
Sokol
Kühn
František
Polák
Novák
Zika
V Plaček
Schmied
Zelenka
F Jandouš
V Půnek
V Vanšura
J Heyduk
Kudela
V Sokol
J Kroupa
Kaclův
A Černá
Francie
Žižkov
Vyšehrad
Praha
Bellevue
Bezovka
Žiž
6
article
Edla, A. Charváta, J. Kováře, K. Liera, M. No-
vého, členů předměstského divadla, br. Boch-
níčka, operního pěvce, br. Poláka, br. pěveckého
kroužku Sokola pražského říz. sbormistra br. A.
Rychlíka a hudebního sboru p. Kreupy. V úterý
»Dozvuky šibřinek«. — Žofínský ostrov. Dnesa
každou neděli konají se na ostrově žofinském
dva velké koncerty. První promenádní počíná v
3 hodiny a druhý večerní koncert v 7 hodin.
Hudbu obstará občanská kapela pana Kolátora.
— Národní jednota samostat. řemeslníků a živ-
nostníků na Smíchově pořádá v sále »u čís. 1.«
na Smíchově masopustní zábavu. Vstupné z
osobu 20 kro, rodina 40 kr. Začátek o 6. hod
Na Střeleckém ostrově koná se vojenský koncert
kapely pěš. pluku čís. 91. Začátek o 6. hod.
února: Čten.-ochot.beseda »Tyl« v Praze po-
řádá v besedních místnostech su Dobřanských«
v čís. 267—I. maškarní merendu. Začátek v8
hod. večer. Vstupné 50 hal. — Kroužek mládencu
na Král. Vinohradech pořádá velkou maškarní
merendu ve všech místnostech restaurace na
»Zvonařce« za spoluúčinkování vlastního hudeb-
ního odboru p. V. Lipše. — Moravsko - slezská
beseda pořádá místo sobotní členské schůze ma-
sopustní dámský dýchánek o 8. hodině večerní
»u Choděry«. Z programu uvádíme zejmena kla-
vírní číslo slč. L. Bílé, dcery ředitele Fr. Bílého
a recilaci pí. Hübnerové, člena činohry Národ.
divadla, která přednese novinku: »Sedláka lebo
pána?«, k tomuto večírku napsanou a Besedě
věnovanou od p. J. Spáčila Žeranovského z Brna.
Edl
A Charvát
J Kovář
K Lier
Boch
Polák
A Rychlík
Kolátor
Tyl
Král
V Lipš
Choděra
L Bílá
Hübner
Sedlák
J Spáčil
Smíchov
Praha
Francie
Brno
předměstský divadlo
Sokol pražský říz
Moravskoslezský
7
article
— Matiční taneční zábava pořádaná chrudim-
ským damským odborem Ústřední Matice školské
koná se o 7. hod. več. v sále měšťanské besedy
v Chrudimi. — Kroužek mládenců na Král. Vi-
nohradech pořádá velkou maškarní merendu ve
všech dvoranách restaurace na »Zvonařce«. Re-
klamace dam přijímá p. V. Lipš na »Zvonařce«.
února: Klub mladých v Přelouči pořádáo
1/28. hod. večerní kolillionový věneček v míst-
nostech besedních ve prospěch Ústřední Matice
školskě. Vstupné 2 K. — Měšťanská beseda na
Král. Vinohradech pořádá o 8. hodině večerní
masopustní dozvuky s kotilliony v Národním
domě. Vstup jedině hlavním schodištěm. Půjčo-
vání členských legitimací jest zakázáno a bude
v tomto směru přísná kontrola, v případu zne-
užití bude legitimace vůbec odejmuta. Rovněž
nestačí, vykázati se pouze legitimací akademi
ckou. Kotilliony budou u šatny na prodej.
Z Hlubočep. Dne 19. února pořádal spolek
vzájemně se podporujících živnostníků a řemeslníků
v místnostech p. Zabranského v Hlubočepích první
elitní ples při hudbě Sokolské kapely osobním říze-
ním kapelníka p. Šebora. Značný čistý výtěžek plesu
připadí humanitním účelům řečeného spolku.
Král
V Lipš
Zabranský
Šebor
Chrudim
Re
Přelouč
Hlubočepy
národní dům
8
title
Válka jihoafrická.
9
article
V Praze, 24. února.
Praha
10
article
Boje před Ladysmithem.
V Durbanu kolovala včera pověsť, že
Ladysmith byl již Angličany vyproštěn. Potvr-
zenou do 8. hodiny večerní není, naopak po-
slední telegrafické zprávy oznamovaly, že Bul-
ler narazil ještě i na severu řeky Tu-
gely na nejtužší odpor Burův, ač byl
již přímo snad tvrze Wyllie dobyl. Tak oznamo-
val »Daily Telegraph« z úterka, že Burové
nejprve nazpět vrženi, v pondělí náhle opět
vyrazili ku předu a obsadili horský hrbeť, jenž
se zvedá jižně od hory Bulvany, mezi řekou
Klipem (samým Ladysmithem protékající) a ře-
kou Tugelou a sice od řeky Klipu ku stanici
Nathorspské směrem jižním, aby pak ještě jižněji
přes stanici Pieterskou spadal k Tugele, k
Colensu. Z těchto posic svých mezi Pieter-
skou a Nathorspskou stanicí železniční ohrožo
vali Burové v úterý znovu přechod Bullerův
přes Tugelu. Ve čtvrtek počal pak, dle téhož
listu, od rána již boj u Pieterské
stanice. Buller musil zde čeliti strašné palbě
z děl i pušek burských.
Ačkoliv Burové mají ještě i za řekou Klip
silnou posici na hoře Bulvaně, tož přece do-
bytim posic mezi Pietersem a Nathorspem bylo
by možno Bulleroví horu Bulvanu prostě směrem
na Besterskou farmu obejíti a tudy k Lady-
smithu proniknouti. Boj na Pieterské skupině
horské jest tedy nepochybně posledním
bojem před Ladysmithem, však jeho
výsledek, ač již, jak řečeno, ve čtvrtek počal,
po tuto hodinu večerní nesdělen. Snad depeše
noční, jež čtenář níže nalezne, budou ho-
vornější.
O bojích dřívějších, pondělních
úterních, sdělují »Times« ještě tyto podrobnosti:
V ponděli učinili jsme malé pokroky, až na to.
Ladysmith
Angličan
Burův
Burová
Pieter
Pieters
Nathorsp
Durban
Nathorspský
Pieterska
Daily Telegraph
Bullerový
Bulvan
11
article
že Inhlave byl v 9 hod. ráno obsazen. Pěchota
v pravo nebyla dále pronikla, naopak asi 500
Burů vrátilo se přes řeku a obsadilo několik
zalesněných kopců severně od Inhlave. Poně-
vadž ale posici tuto beztoho nemohli udržeti,
bylo rozhodnuto, nečiniti na ně žádného útoku.
Měli jsme v moci postavení na Inhlave a na
Monte-Cristu, ovládající celý terrain před Tu-
gelou. Za ní bylo viděti několik Burů opevňo-
vati posice své, ač nikoli energicky. V noci
ustoupili všicci Burové přes řeku.
V úterý část jednoho praporu vstoupila
do Colensa, shledala ale město neobsazené;
několik Burův zůstalo na druhém břehu řeky.
Později bylo Colenso r obsazeno větším sborem
naším. Oddíl pluku Thorneyeroft Horse pře-
kročil řeku, byl ale palbou z o ko-
pův burských vržen opět zpět.
V pravo vytrhla k řece pěchota, kryt
jsouc těžkými děly, jež v pondělí na posice
námi dobyté vytažena byla; Burové odpovídali
na velikou dálku, nečiníce valné škody. Jest
viděti jak se Burové pohybují směrem sever-
ním. Tábory jejich kolem do kola Ladysmithu
jest jasně viděti, jest ale nemožno říci, ustupu-
jí li Burové od Ladysmithu skutečně (již zprávy
o posledních bojích svědčí ovšem o opaku.
Pozn. red.) aneh zdaž pouze uchylují se za hory
zadnější, jelikož naše posice na Inhlave učinila
colenské posice jejich neudržitelnými. Nyní
s vrcholkův v pozadí střílí na nás z několika
děl. Skupina hor těch jest tak rozeklaná a tak
vysoká, že poskytuje hojně příležitosti k obraně.
Jest proto možno, že jest tam Burův ještě dost,
aniž to víme. Pahrbky sestupují až k řecea
kdyby Burové postavili se tam na odpor, stal
by se nám přechod přes Tugeluc o pě
obtížným !«
Colenso
Burová
Burův
Monte
12
article
Rekovná obrana Cronjova.
Zprávy z bojiště oranžského odporují si
nyní ještě, v prvních hodinách večerních, tou
měrou, že nelze naprosto učiniti si jasného
obrazu o siluaci. Dost povážlivě pro Brity vy
znívá ovšem zpráva »Daily Chroniclu«, dle níž
Burové transvaalští shromáždili se ve
středu opět u Kimberleye a že jali se
stříleti na tábor anglický. Potvrdí-li se zvěst ta,
bylo by bývalo vyklizení okoli kimberleyského
od Burů jen krásným snem — anglickým a
vznikalo by pro Brity nové nebezpečí v samých
zádech Robertsových.
Ještě větší nejasno jest až do hodin večer
ních v příčině osudu Cronjova. Snad v noci
bude kabelogramy rozptýleno, té chvíle však
stojí dvě zprávy různé proti sobě: Burská,
dle níž generál Schalk-Burger, přispěchav Cron-
jovi na pomoe, udeřil vítezně od zadu na voj
Robertsův a Cronja osvobodil. — Depeše pak
anglické, byť oklikou až přes Durban (
telegrafované, dle nichž Cronje po prudkém boji
se vzdal, ztrativ 1700 mužův mrtvých
a raněných; mezi raněnými jest
prýi Cronje i Kitchener, jenž zraněn
byl prý na levém rameni . . . Kde jest pravda?
Brito
Burová
Robertsův
Schalk
Burger
Cron
Cronja
Durban
13
article
Se zimničním napjetím čeká svět, zdaž aspoň
noc dnešní pravdu tu odhalí. Snad o několik
řádek níže shlédne ji už mezi zvěstmi pozdní
noci užaslý zrak čtenářův.
Jisto jest v tomto okamžiku jen, že Cronje
bránil se ještě do včerejší noci zoufale proti
čtvernásobné přesile. Okolnost, že telegra-
fické spojení mezi ním a Bloemfonteinem bylo
přerušeno, nasvědčuje ovšem, že skutečně
Cronje byl obkličen. Burské kruhy ovšem
ještě včera těšily se tím, že 6000 Burův,
kteří prý od Ladysmithu odkva-
pili ku pomoci, přijde ještě v čas. Avšak
také kapitulace Cronjova byla by prý pro Bnry
jen signálem k pokračování války;
ovšem by prý ale pak sídlo vlády s tátu
oranžského přeloženo bylo z ohro-
ženého Bloemfonteinu do Wyn-
burgu, ležícího na severovýchod od Bloem-
fonteinu, blíže k hranici transvaalského státu.
Cronj
Bloemfontein
Wyn
Bloem
14
article
O předchozím hrdinném odporu Cronjeově
sdělujeme podle obšírných kabelogramů »Reute-
rovy kanceláře« ještě tyto podrobnosti, pomíje-
jíce ovšem těch, jež byly už v jiných depešícl
sděleny
»Když v neděli soumrak k zemi se snesl
ustala náhle střelba na obou stranách. Byly vy-
čerpány krajní měrou a rády že mohou odpoči-
nouti. Naši (Angličané) spali na bojišti, zatím
co tam nosiči vyhledávali ještě s nosítky mrtvé
a raněné. Boj byl jedním z nejlužších dějů vá-
lečných. Burové bránili se a bojovali zoufale za
život svůj, kdežto naši pokračovali zvolna, ale
ztuha v útoku. Večer byl kruh kolem nepřítele
uzavřen. Po soumraku zavládlo skorem úplné
ticho.
V bitvě přes den byla 81. batterie polní
jež byla na severním břehu angažovaná, vydaná
velmi prudké palbě z pušek. Čtyři koně byl
zraněni a osa jednoho muničního vozu přera-
žena. Koně se splašili, vzepjali se a spůsobili
taký zmatek, že situace stala se velmi vážnou.
Vojáci Gordonova pluku, kteří batterii provázeli.
umlčeli ale palbu Burův a zachránili muniční
vůz. Několik střel Maximova děla Burův trefilo
jeden vůz s vodou a zabilo jednoho mužea
všechny mezky.
Angličan
Burová
Gordonův pluk
Burův
Maximov
Reut
15
article
Mužstvo trpělo krutou žizní, namnoze ale
nebylo možno, vody opatřiti. Veliká bouře, jež
se odpoledne nad bojištěm rozpoutala, mukám
žíznivých vojáků však ulevila. Kitehener byl
v neděli mezi bojujícím mužstvem. Generál
Maedonaíd byl zraněn na noze, zranění jeho
není ale vážné. Naši lidě vykonali skvělý po-
chod, aby ustupujícího nepřítele dohonili. Bu-
rově ztratili mnoho koní a volů tažných, jež
viděli jsme na pochodu svém blouditi krajem
mnozí příběhli až k nám.
V ponděli ráno shledali jsme Bury v téže
posici. Jsouce ohroženi, zvláště oddílem plu-
kovníka Smitha-Dariena, zřídili přes noc kol
sebe řadu okopů. Pěchota naše odpočívala po
krutém dnu. Jizdní pěchota a jízdní batteri
vytrhly, aby pozorovaly nepřátelskou posici na
jednom konci. Když jely kol kopce, byly za-
sypány Bury střelámi z pušek, tak že musily
ustoupiti, obsadily ale potom dobrou defensivní
posici. Ostatní našinci pokračovali zatím v po-
hybu i obešli nepřátelské postavení, na jehož
krajní posici v levo byla jedna farm
houževnatě hájena. Batlerie střílela
prudce na ní. Na jednom místě, kdež essexský
Kitehener
Maedonaíd
SmithDarien
16
article
pluk chtěl proniknouti podél řeky
vzhůru
sveden živý boj pěcholy.
O poledni ozvalo se volání »French
přibyl!« Rychle hlasy ty šířily se táborem,
French operoval ale mimo náš dozor. Roberts
přibyl později i měl řeči k několika plukům.
Byl všude příjat živým »cheers !«. Po vzkazu
Cronjově, že chce se bíti až do posledního
muže, zaujaly ihned 18., 62. a 75. polní ba-
terie a 65. baterie houfnic posice právě
před táborem burským i počaly straš-
nou palbu přesně trefující; houfnice metaly ly-
ditové střely. Bylo viděti, jak Burové uchylují se
za své okopy na březích řeky, ale ž ádný
úkryt nedovedl jich ochrániti
před jistou a smrtonosnou palbou.
Zvláště houfnice s obdivuhodnou přesností me-
taly střely právě v řečiště a okopy byly napl-
něny brzy zelenavým dýmem, který lydit vydává.
Roberts
Burová
Itala
17
article
Přes to ale Burové vhněvné odho-
dlanosti vytrvali. V noci přišlo opět
několik sběhův do tábora našeho zdrcených straš-
nými útrapami dne. Vyprávěli, že Burové mají
vody nadbytek, že ale jen skrovné zásoby
smějí býli v noci z tábora brány.
Dnes v úterý jsou Burové již na třetí
den obklíčeni, na třetí den trvá tvrdošijný
odpor Burův. Z rána napadla pěchola naše ne-
přítele v samém řečišti a zatlačila ho kousek
cesty zpět. Ranní slunce zjevilo nám Bury,
jak pracují jako mraveneí na
svých okopech kol tábora. Vy-
pálili jsme několik střel na ně, abychom jim
práci zamezili. Větší část dne minula klidně.
Od východu slyšeli jsme palbu z děl; nepo-
chybně Frenchovo dělostřelectvo utkalo se tu
v boji s posilami burskými. Nepříteli dána pří-
ležitost vzdáti se, když ale i odpoledne ne-
jevřl k tomu nižádné chuti, roz-
hodl se Roberts zlomiti odpo
Cronjův všemi prostředky. Dal postaviti na
jižním břehu na dostřel asi 1800 metrů 18.
62. a 75. polní baterii a 2 lodní děla, dva-
náctiliberky metající; na břehu severním pak
65. batterii houfnic, několik polních batterií,
a tři 4palcová děla lodní a nyní následovalo
nejpodivnější divadlo jakéž jsem kdy
viděl.
V Thesalii za války řecko-turecké viděl jsem
jednou 110 děl v akci, ale nikdy ne vi-
děl jsemtaký počet mohutných
děl soustřeďovati palbu na pro
stoře pouze v rozsahu asi jedné
č tvereční míle anglické. (Angl. mile
jest asi 1.6 km.)
Lyditové střely vyvíjely velké mraky zele-
ného kouře, jež naplňovaly řečiště, kdežto šrap-
nely vybuchovaly podét okrajů obou břehův.
Burová
Frenchův
Roberts
Bura
Thesalie
Anglie
km
18
article
Jen na jedno místo nebylo stříleno, poněvadž
dělové střely byly by tam ohrožovaly pěchotu
naši, poblíž stojící. Střely naše ne mí-
jely ni jedné houštiny, ni jedno ho
záhybu půdy a musily způsobit
strašné spousty, přes to ale tu a tam
odvažoval se se zoufalou smělostí některý Bur
v před a vypálil občas na jedno z velkých dě
lodních, kteráž střílela na konec ze vzdáleností
jen asi 900 metrů.
Na obou březích tábořilo po dvou prapo-
rech, jichž děla Maximova rovněž střílela.
Třesk jich zanikal ale úplně v ohlušujícím
hřmění děl velkých, jež ze dvou řad na obou
březích chrlily smrt a zkázu. Jest ještě ne-
známo, jaké ztráty Burové utrpěli. Píšu tuto
depeši uprostřed tábora. Vše spí a odpočívá.
Ni jeden hlásek neruší těžký spánok znavených
vojáků. Jest něco tragického v neoblomném od-
poru, kterýž Cronje beznadějně klade.«
Projevy ve prospěch Burů v severní
Americe.
Maximov
Burová
Bura
severní Amerika
19
article
Projevů sympatických ve prospěch Burů
v severní Americe stále přibývá. Skoro každo-
denně pořádají se meetingy a schůze na nichž
se proti Anglii co nejostřeji vystupuje, nadšen
pro burskou věc roste čim dál tim více. Tak
se oznamuje, že přijata po velmi bouřlivé
schůzi bostonské jednohlasně všemi účastniky.
nehledě k národnosti a politickému smýšlení
jednotlivců následující resoluce: »My shromáž-
dění ve Faneuil-hallu, kdež stála kolébka našt
republiky a americké svobody, projevujeme
tímto naše nejsrdečnější sympatie všem udatným
burgherům našich sesterských republik Trans-
vaalska a Oranže, zároveň odsuzujeme a haníme
akci Anglie — země a národa stálých půtek —
která jedva z poradní síně kongresu míru
v Haagu vykročila, ihned nejsvětější práva svo-
hodného lidu porušila a celý národ v okovy
otroků sepjati usilovala. Jsme o tom pevn
přesvědčeni a doufáme, že s tímto našim smý-
šlením celá svobodná Amerika souhlasí a prote
hodláme i u presidenta a jeho rádců potřebné
kroky učiniti, by naše vláda nejstriktnější ne-
utralitu v tomto boji vůči Anglii zachovala.
severní Amerika
Anglie
Haag
20
article
Jakožto američtí občané protestujeme proti lou-
peži amerického zboží anglickými válečnými
koráby a žádáme naši vládu by nám u zná-
mých škůdců co možná nejúplnější zadostučinění
za neslýchaně drzý skutek ten zjednala !«
Resoluce oznámena po schůzi presidentu
Mac Kinleyovi, Krugerovi, Stejnovi, dru, Leyd-
sovi a Chamberlainovi.
K neméně imposantním dalším projevům
sympatií došlo i ve Filadelfii, Washing
toně a St. Louis, kdež schůzi vzdálený
příbuzný prvního presidenta jihoafrické republiky
Pretoria, dr. Emile Pretorius předsedal.
Americké tisk, který až do nedávna známe
své neutrální stanovisko neopustil, počíná nyní
zjevně Burům nadržovati. »Washington Poste,
orgán vládní, alespoň překvapil své čtenáře
náhlou změnou svého smýšlení a netají se dnes
již svými sympatiemi pro chrabré Bury. Státní
tajemník, p. Hay, jehož angloflské osobní smý-
šlení jest známo, musí tu silně tedy potlačovat
osobní cily své.«
Mac Kinley
Kruger
Stejn
Leyd
Chamberlain
doktor
Pretorius
Hay
Filadelfie
St . Louis
Pretorie
Washington
Bura
21
article
Ze západního bojiště.
Ze západního bojiště.
Z Londýna, 24. února. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Ministr Balfour byl včera ke konci
schůze sněmovní interpellován, je-li pravda, že
se Cronje vzdal. Odvětil: »Nikoli, až do půl-
noci neobdrželi jsme žádných zpráv z bojiště.
Cronjův hrdinný odpor vyvoláví
zde přímo úžas a také u největších
odpůrců obdiv. Nedostatek dalších of
ciálních zpráv včera a dnes odpoledne budi
znepokojení. »Standard« dokonce připouští již
možnost, že bude nutno Cronja zdolati, místo
přímým útokem, dlouhým obleháním a vyhlado-
věním. Vše nasvědčuje tomu, že Burové sou-
střeďují síly své v Oranžsku, míní list ten a
dokládá, že by zdolání takých sou-
středěných) vojsk Burů bylo i pro
přemoc Robertsovu úkolem ob-
tížným. »Morning Post« soudi, že zatím
co Kitehener ve středu měl co činiti s Cronjem,
Roberta utkal se asi u Palmsbergu s oranž-
ským generálem Dewetem, spějícím Cronjovi
na pomoc.
Balfour
Cronjův
Burová
Bur
Robertsův
Cronj
Robert
Dewet
Londýn
Oranžsko
Morning Post
22
article
»Daily News« oznamuje z Kimberleye, že
French učinil z Kimberleye útok na burské
posice u Dronfieldu, že byl ale odražen
nicméně ale Burové v noci na to dobrovolně
posice ty opustili. Nyní počínají prý
se ale shromažďovati opět se-
verně od Kimberleye.
Z Brusselu, 24. února. Transvaalský vy
slanec dr. Leyds prohlásil korrespondentovi
»Neues Wiener Tagblattu«, že v tomto okamžiku
přispěla již generálu Cronjoví na pomo
čásť natalské armády. Generál Joubert vy-
slal tam pomocné čety, které do Bloemfon-
teinu byly dopraveny po dráze, odkudž aždo
tábora Cronjova je toliko 12 hodin po-
chodu. Možno prý tudíž míti za jisté, že Cronje
je zachráněn. Ale také v tom případě, kdyby se
vzdal, nebude válka ukončena.
Z Berlína, 24. února. Došly sem od-
poledne soukromé zprávy, že do Brusselu
došly autentické telegramy, v nichž
se praví, že se generálu Cronjov
podařilo probiti se vojskem angli-
ckým. Bližší podrobnosti scházejí.
Z Londýna, 24. února. »Reuterova
kancelář« oznamuje z Pretorie ze dne 21.
t. m.: Velitel Froveman sděluje, že o
od 15. do včerejška byl Angličany na řece
Moddeře téměř jako kruhem obepjal. V ne-
děli prý však s hloučkem svých lidí se probi
až přes řeku. Pak prý došlo ke prudkému boji
a Angličané chystali se dobýti tábora burského.
French
Burová
Leyds
Cronjový
Joubert
Cronjov
Pretorius
Angličan
Brusel
Bloemfon
Berlín
Londýn
Reuterův
Daily News
Neue Wiener Tagblatt
23
article
Byli jsme — dí zpráva dále — společně se
svým generálem obklíčeni 2500 Angličany, ale
ve vzdálenosti 5 mil od hlavního tábora razil
jsme si cestu a v noci prorazili. Naše ztráty
obnášejí 7 mrtvých a 16 raněných. Ztráty An-
gličanů jsou větší. (Reuterova kancelář k tomu
podotýká, že celá zpráva je nejasná a žese
patrně ve hlavní věci vztahuje na boje, ve středu
Robertsem oznámené, boje to svedené
s posilami Burů.)
Z Londýna, 24. února. »Reuterova
kancelář« oznamuje z Pretorře ze dne
21. t. m.: U Petrusbergu, (rozloženého
20 mil na jihovýchod od Paardebergu
při silnici do Bloemfontein u) začala
palba z děl o 6. hodině ranní. Dnes očekává
se prudky boj. Generál Dewet, jenž prý má
pod prapory svými 15.000 mužů, telegrafoval
včera z Petrusbergu: »Vše klidno, ne-
hledě k několika dělovým ranám a malým šar-
vátkám. Včera podnikly britské čety útok na
postavení Burů u místa Schautzes, byly
však odraženy. Zprávy o Cronjovi sdě
lují, že jeho včerejší ztráty obnášejí 14 mrtvých
a raněných. Generál Dewet ztrát neměl.
Z Londýna, 24. února. Večer došly
zprávy, že Cronje až do čtvrtka večera se-
trval v zoufalěm odporu proti vojsku anglické mu.
Z Londýna, 24. února. (C.-B.) Lord
Roberts oznamuje, že v boji u Klipkralu dne
16. t. m. byli zraněni tři důstojníci a 25
mužů.
Roberts
Dewet
Cronj
Londýn
Bloemfontein
Reuterův
Petrusberg
Angličan
U Petrusberg
24
article
Na Tugele.
Z Londýna, 24. února. Depeše »Ti-
mesů« z Chieveleje ze čtvrtku projevuje obavu,
že burské posíce před Ladysmithem jsou ještě
velmi silny. Těžká děla burská maří prj
rychlejší posťup Bullerův.
Depeše »Daily Chroniele« z Ladysmithu z
dne 17. t. m. potvrzuje, že Burové pracují ne-
úmorně, aby řeku Klip pod Ladysmithem pře-
hradili a tak město zatopili. Nemocniční tábor
u Intombe byl by první oběti zátopy.
Z Londýna, 24. února. (»Neue Freie
Presse«.) Podobá se, že od Bullera došla
dlouhá zpráva, ze které ministerstvo vojenství
uveřejňuje jen tato fakta: Ve čtvrtek dne 22.
t. m. bylo zabito a zraněno 18 důstojníků, po
většině vyšších. Podrobnosti ostatní nemohou
býti udány, poněvadž boj prý trvá dále.
Mezi zraněnými nalezá se také generál Wy n e
který do nedávna byl chefem generálního štábu
Bullerova a od něhož pochází známé heslo
»Nikoli zpátky !«
Z Londýna, 24. února. Nový pokus
Bullerův, vyprostiti Ladysmitli, opětně
ztroskotal. Buller dal se na ústup,
poněvadž prudkou palbou Burů bylo
mu znemožněno, dopraviti děla přes
Tugelu.
Z Londýna, 24. února. (C.-B.) Reute-
rova kancelář oznamuje z Pretorie ze dneška;
Dle depeše z tábora Burů u Ladysmithu pře-
kročilo vojsko britské ve čtvrtek 22.
t. m. Tugelu i s děly a napadlo Ermeloa
Middleburg. Musilo ale po tuhém boji
ustoupiti. Útok byl den na to (v pátek
obnoven, Angličané byli ale opětně,
utrpěvše těžké ztráty, odraženi.
Ladysmithu
Burová
Tugela
Ermelo Middleburg
Angličan
Londýn
Reut
Intombe
Bullerov
Bullerův
Ladysmith
Neue Frei Presse
25
article
Z Pretorie, 22. února. (Reuter.) Vče-
rejší večerní zpráva z bojiště zní: Co-
lesberský velitel spojencův oznamuje, že
včera byl napaden velkou sílou jízdy. Roz-
předl se tuhý hoj. Anglličan é pokoušeli
se o burské postavení útokem a přiblížili se až
na 400 yardů ku kolonám spojenců, musili však
ustoupiti s velkými ztrátami. Na
burské straně byl raněn 1 m. Generál
Grobler, jenž stál v boji, neměl žádné
ztráty.
O boji na Modderriveru u K od o-
randu nedošla dosud žádná zpráva, ale ko-
lují pověsti o tuhé srážce na východn
straně od Cronjova tábora. Spo-
jení s generálem Cronjem je dos ud
vollné.
Z Londýna, 24. února. (C.- B.) »Reut.
kancelář« oznamuje z Pardebergu ze dne
22. t. m.: Anglické dělostřelectvo bom-
bardovalo Cronjův tábor celý den.
Dnes zuřila zde prudká bouře. Včera večen
přibyl do angliekého tábora transport s množ
Pretorius
Roza
Grobler
Cronj
spo
Londýn
Reut
Reuter
Cronjov tábor
26
article
stvím potravin a střeliva. Jde pověst,
že severně od anglického posta-
vení operuje 2000 Burů. Včera večer
postoupili Angličané 250 m. blíže k řece Mod-
deru a uašli tam několik burských mrtvol. Ge-
nerál French zajal ještě 75 Burů.
Z Petrohradu, 24. února. (C.-B.) Jak
ruská telegrafní kancelář sděluje, zaslali mniši
pravoslavného trojického kláštera v Moskvě,
jednoho z nejstarších a nejbohatších v Rusku,
nádherný kostelní štít a roušku na kalich, by
obojí odesláno bylo Burům na znamení veliké
sympatie za slavnou obranu jich vlasti. V dopise
dar provázejícím vyslovuje se přání, aby zna-
mení kříže pomáhalo Burům v jich těžkém
úkolu. Na to upírají se — končí list — naše
nejsrdečnější modlitby. To je naše pevná naděje
a naše upřímné přání. Pastor Gillot slíbil,
že kostelní štít pošle a že provodný list uve-
řejní ve všech holandských časopisech. Rouška
na kalich má býti zatímně v petrohradské
kathedrále uschována a po uzavření míru do
Transvaalu poslána.
s. Z Brusselu, 24. února. Funkeionářk
brusselského Červeného kříže paní Bronová měla
v Pretorii rozmluvu s presidentem Krügrem
se státním tajemníkem Reitzem. Oba pro-
jevili pevnou důvěru v konečné
vítězství a prohlásili, že kdyby i An-
glíčané dobyli Bloemfonteinu, že by nalezlí
na cestě mezí Bloemfonteine m a
Pretori! 150.000 Burů, kteří by byli
hotovi pro vlast zvítěziti neb ze-
mříti.
Angličan
Pastor Gillot
Bronová
Pretorius
Krügr
Reitz
Petrohrad
Moskva
Rusko
Transvaal
Brusel
Bloemfontein
Bur
27
article
Z Londýna, 24. února. (Zvl. tel. »N. L.e)
O demonstracích glasgowských studentů proti
prof. Tillovi z Bonnu za to, že týž psa
v jednom berlínském týdenníku proti Burům,
sděluje se ještě, že Tille musil uprchnouti do
pokojiku kollegy jednoho. Kabát byl mu roz-
trhán, čapka professorská sražena s hlavy,
studenti chtěli jej hodit dokonce do vody. Na
žádost studentů, aby Tille prosil za odpuštění,
odvětil ředitel: »Jak by mohl gentleman odpro-
šovati takou rotu ?«
profesor
Till
Londýn
Bonn
28
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Po prvním počátku.
Z Vídně, 24. února. Po ministerské
radě odejel ministr-president dr. Körber
do Pešti, by tam podal císaří zprávu
o stavu věcí v parlamentě a dosavadních
výsledcích česko-německé konference a vy-
žádal si pokyny pro další svoje akce.
Chef vlády jede do hlavního města
uherského zajisté v největší stísněnosti,a
má-li jasný zor pro zjevy z doby poslední
a jemný cit pro změny atmosféry, musí do-
znati sobě a musí referovati také na pří-
slušných místech, že politický obzo
se zachmuřil a skalil a že vý-
hled do budoucna je, sotva seděl
parlament dva dni, jejště více zatem-
něn, nežli byl.
Ve sněmovně vypravovalo se, že kabi-
netu pro říšskou radu byl dán termin pouze
týdenní. Do konce února. Do 28. t. m. že
musí se ukázati, je-li dělnost její možnou,
čili nic. Kdyby cesty k normální práci zů-
staly nadále zahrazeny, má prý premier
plnou moc, aby poslal zástupce lidu zase
domů na dobro.
Takových legend a pouvoirů pro vzpo-
menutou eventualitu bylo již plno za hrab.
Badena i za hr. Thuna. Všechny však uká-
zaly se bezpodstatnými. Tentokrát osoby,
jež o sobě tvrdí, že jsou zasvěceny v úmysly
kruhů rozhodujících, ujišťují co nejurčitěji,
že odepře-li součinnost parlament, neodnese
to vláda, nýbrž on. Dodává se, že císař ne-
dávno k čelnému stoupenci strany křesťan-
sko-socialní se pronesl: »Nechtějí-li páni
parlamentě pracovat, můžeme pracovati
také bez nich«.
V souvislosti s těmito zprávamia
zvěstmi mluví se o posledním po-
kusu zachovati systém parlamentní a kdyby
se nezdařil, o systému bezparlamentním.
Členové všech stran v couloirech sestrkovali
hlavy a šeptali si: Zdá se, že je nedaleký
konec.
doktor
Körber
Thun
Vídeň
Pešť
29
article
Konkretní, rozhodující příčinu takové
prognose, přesvědčující, nemůže však udati
nikdo. Příčin je mnoho. Souhrn jejich je to
právě, který způsobuje největší skepsi, nej-
černější pessimism. Lze říci, že je vše-
obecným.
Nedá se popříti, že se v obou prvních
dnech nynějšího sněmování vídeňského
uvolnil poměr a zhoršily styky kola polského
k ostatním stranám pravice. Klub polský
podle všeho nechce setrvať ani v reservě,
nýbrž usiluje opět o roli vládní a dvorské
strany par excellence, která v tak zv. stát-
ních nezbytnostech je nejen předem ochotna
ke každé povolnosti, ale která v příčině
jejich pretenduje na vedení sněmovny. Když
včera návrh posl. dra. Stránského na hlaso-
vání dle jmen byl přijat, p. Jaworski bouchl
oběma rukama na pult. Za jiného vedení,
nezli za jeho, byla by pravice vynutila si
jiný, větší respekt. Za něho nebyla nikdy na
postupu, vždy na ústupu. Kde se doporu-
čoval rázný odpor, aby většina zjednala
své vůli platnost, byla jeho vinou slaboua
chabou.
Celá pravice nemohla Čechy uchránit
urážky a křivdy ze dne 17. října m.r.
Když byla hotovou událestí, dr. Ebenhoch
napsal, že zrusení jazykových výnosů není
pro katolickou stranu lidovou casus belli.
Byl jím pro nás. Nemohla-li pravice mu za-
bránit a nechtěla-li solidárně s námi pro-
vésti důsledky jeho, musí dovolit, abychom
důsledky ty provedli my sami způsobem a
postupem, kterýž uznáváme my potřebným.
Rozmyslní politikové na pravici a také v pol-
ském kole to uznávají.
Nic nezměnilo se v srdečném
poměru konservativní šlechty,
Slovinců a Chorvatů k Čechům.
Je stejný jak byl. Kdyby polský klub strh-
nouti se dal p. Jaworskim k nějaké diversi,
můžeme oznámiti již dnes, že v tomto
případě přiblíží se těsněji vše-
chny ostatní skupiny pravicea
že toto přilnutí jeviti se bude
také na venek.
Stránský
Jaworský
Čecho
doktor
Ebenhoch
Slovinec
Chorvat