Periodikum ALTO Viewer

1

3. června 1900.

2

I. Příloha „Národních Listůi

3

k čislu 152.

4

Strana 13.

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. K oslavě dvou výtečných našich paedagogů. V mijícím právě měsíci květnu byla osla vena památka dvou mužů, kteří v obor čes ké výchovy zasáhli způsobem neobyčejně důraz ným, takže do dnes velice rozvilá literatura paedagogická nepodala výkonů, které by rovnaly se pracím mužův dotčených, nerci-li, byje předčily. Činnost Pavla Josefa Šafaříka, které bylo vzpomínáno o slavnosti převezení jeho tělesných ostatků dne 20. m. m., pro dějezpyt, národopis a jazykozpyt slovanský je tak znamenitá a v účincích svých požehnána, že se pro ni téměř úplně zapomíná na jeho práce pro národní rovnoprávnost ve školách pro české názvosloví vědecké, ač obě dosud trvají jediny svého druhu. A také stoletá pa- mátka narozenin proslulého tvůree první české opatrovny Jana N. Svobody dne 30. m. m byla ucténa jenom od úzkého kruhu pražského učitelstva, ač Svobodova »školka« svého času byla pražskou znamenitostí předního řádu, na níž nezapomínali intelligentní cizinci, do Prahy zavítavší a ač jeho spis o prvém vychován a vyučování mládeže, rovněž »Školka« nazvaný. ve své úplnosti a ustředěnosti trvá samojediným v literatuře české, nerci-li světové.

Pavel Šafařík N Svoboda Svobodův Praha

6 article

Vystoupení Šafařikovo pro českou vý chovu veřejnou datuje se z pohnutého roku 1848, kdy od Čechů vyšly tři petice k císař (z 11. března, 18. března a 15. dubna) a pe tice ke Stavům moravským (18. dubna) za národní rovnoprávnost ve školách, které ujímaly se též vysoké školy pražské (15. března) olomoucká (21. března). V. V. Tomek vyslovil se (30. března) proti jazykovému utrakvismu. pro školy konsistoři pražskou fedrovaného (oběžníkem z 20. března) a jeho návrhy pro jednojazyčně školy trivialní a hlavní byly při- jaty i od mimořádné komise pro sněm zemský a později i od tehdejšího Národního výboru. Ústavní listinou z 25. dubna císař Ferdi nand V. pojistil všem národům rakouským neporušilelnost jich jazyka a národnosti, k těto přiležitosti náš veliký Slovan v Časopise českého Musea pronesl hluboké a věčně opráv něné Myšlenky o provedení stejného práva českého i německého jazyka na školách českých.

Čecho V V Tomek Ferdi

7 article

Nakresliv poměr národností v Rakousku vykládá Šafařík, že přirozeným právem národa by v jazyku svém a prostředkem jeho mohl předně: duševně se vzdělávati, podruhé po zákonu si souditi právo a se spravovati Odvěčné právo na jazyk svůj i v úřadee i ve školách, Čechům Ferdinandem II. zaru- čené, Josefem II. ztenčené, vraci se jim ústavní listinou Ferdinanda Dobrotivého, kterou vládee konečně a nayždy zřiká se úzkosrdečné, zá hubné politické zásady, odnárodňovati k vůl jednomu národu národy druhé. Právo národ nosti jest právo přirozené, založené na pudu sebe- zachování národa jakožto samostatné, mravn osoby; je věčně nezcizitelně; jeho rušení odpo ruje ideji spravedlnosti. »Všechny pokusy, vští piti národům od přírody statným a jarým ná- silně neb úskočně cizí řeč a národnost, ne- vedly k jiněmu, než k tomu, aby buď utvořily z jednotliveův i národův duševně vykle štěné polovitčatce, způsobilé k nízkým účelům stálův, bureaukratiekou policií nebo vojenským násilnictvím spravovaných, neschopné žádného povznesení volných duší k vyššímu státnímu životu, žádného obětivého nadšení pro vyšší účely života, pro duchovní vzdělání a blahobyt. anebo aby způsobily reakci a v průvodu jejím krvavé půtky, rozrušivší mír a blaho národůva rozkopavší sílu států nejmohutnějších.« Velmoc

Šafařík Čecho Josef II Dobrotivý Rakousko

8 article

Rakouská — ne království, ale soujem více království = císařství — od Prozřelelnosti po- volaná, pěstovati mír mezi svými čtyřmi kmeny »v pravdě císařskou politikou«, doznala by nej- větši pohromy, nejžalostnějšího neštěstí, kdyby některý národ rakouský svobodu druhého chtěl utiskovati. Jeenota státu není podminěna jedno- tou jeho národů, neboť »národ není k vůli státu, ale stát k vůli národu« a nikdy nemůže míti právo, národ jemu podložený, buď pře mocí válečnou nebo smlouvou, násilně nek úskočně, duševně i mravně zabíjeti, t. j. odná- rodňovati.« Jen pěstováním všech národnosti. povoláním i národův ukřivďovaných a potlačo- vaných k plnému životu ve státu, zachová, za bezpečí a povznese se životní síla státu. Prová dění rovnoprávnosti mělo by se ponechati sněmům zemským. Školy veřejné bude v Čechách nadále tak zaříditi, aby Čecha ani Němce národnosti jeho neodcizovaly a spolu aby umožnovaly přiučení se také druhému jazyku zemskému, pokud ho potřebí k vedení úřadů veřejných. »Umění ja- zyka mateřského musí při každém vyučování tvořiti přirozený, neodstupný základ, umění jazyka cizího umělou svrchní stavbu. »Přiučo- vání se jazyku cizímu přestaniž tedy tam. kde ho potřeba není, dokonce a kde je h potřeba, nezačínejž se příliš časně; vzdělá- vání se v jazyku mateřském nebudiž tam, kde se jazyku cizímu učiti již počalo, mimo sebe pouštěno, ale pravidelně a horlivě prováděno Každá jiná methoda vede k umdlení citu ná rodního, a tudiž k porušení práv, ústavní listi- nou národnostem pojištěných.« Duchaplně vyložil Šafařík, jak jazyk svým přirozeným vývojem jest duch národa sám.

Čecho Němec Šafařík Čechy

9 article

v nejvyšším svém vtělení, v nejčistším svém zjevení; jest zároveň vědomí národa; čarovně mocný svazek rodiny a národa; základ společ- nosti, která podmiňuje veškeru vzděla nost; duch člověčenstva vtěluje se v ducha národního. jenom národním lze dosíci čistě lidské; jazyk mateřský a národnost jsou přirození a nevy- hnutelní prostředkové k vyhledávání nejvyšších a nejsvětějších účelů života, duchovního mravního zdokonalování. Všecko nucené a před časné učení se nepřirozenému, cizimu jazyku vede ku zhoubě ducha a srdce. Před rozumem a před ideou věčné spravedlnosti může obstáti jenom to veřejně vychování, které přísně za- chovává přirozený pořádek rozvíjení rozumua ducha jazykem národním. Umění cizích, zvláště vzdělanějších jazyků může prospěti nikoli celé- mu národu, ale toliko jednotlivcům v národěa také těmto jen potud, pokud učením se jazykům cizím jazyk mateřský se u nich neztrati. Na základě těchto obecných vývodů doka- zuje Šafařík, kterak na českých školách triviál- ních nemá učiti se němčině, než mají plněa výhradně oddati se pěstování nauk mravních v životě prospěšných; případy potřeby druhého jazyka u jednotlivců lze opatřiti vyučováním soukromým anebo výměnou dělí na byt a stravu, nemohou pak nic rozhodovati o celku; »lehkée učení druhému jazyku před věkem devátým aneb desátým vede k výsledkům jenom netr- valým, učení pozdnější, na uchystaném základu jazyka mateřského spočívající, je pevnější ; děti obcí českých sluší přiřknouti nejbližší české, děti obcí německých nejbližší německé triviálce. děti obcí smíšených sluší přiřknouti jednal české, jednak německé nejbližší škole, což vše musilo by se ponechati zemské vládě.

Šafařík

10 article

Přesvědčivé, jasné a obsažné výklady Ša- faříkovy staly se přesvědčením starší a vyzná- ním mladší generace učitelské, která roku 1880 na sjezdé učitelském v Praze znovu rozhodně prohlásila, že do české školy obecné němčina nenáleží a že mimořádně němčině se učiti může teprve na obecných školách pětitřídných a to teprve ve třídě čtvrté. Slovutný učitel českých učitelů, Lindner, jenž se stanoviska duševěd- ného jenom znova doložil vývody Šafařikovy. pošinul počátek učení jazyku druhému teprv do šestého roku školního] Avšak dodnes tyto nevyvratné zásady ve skutek nevešly: i ve slo- vanské Praze učí se česká mládež němčině již v třetím roce školním, byť nepatrné výsledky i největší práce učitelův a žákův kde koho mohly přesvědčiti, že předčasné učení cizímu jazyku přináší jenom zdánlivé a nestálé výhody. ve skutku je škodou pro všechen duchovn vývoj normálního dítětel Jiná veliká, zapomínaná služba, kterou Š fařík české výchově znamenilě prospěl, jes Německo-český slovník vědeckého ná- zvosloví pro gymnasia a realné školy z roku 1853. Obnovování českého školství středního nové pěstování věd jazykem českým nemohlo státi se bez obnovení starého slovního pokladu jazykového pro náboženskou filosofii, nábožen- skou mravouku, právnictví, soudnietví, dějepi- sectví i pro obory praklické, na př. hutnictvl. stavitelství, lékařství, které vyšly z oběhu z doby poroby národa českého, jež porušila ne- přetržitost a plynulosť našeho vývoje kulturního a jazvkového. Zatím také ohromný vývoj věd a umění vynesl na jevo přečetné pojmy a věci nové, pro které bylo třeba nových slov.

Lindner Praha Německo

11 article

I zřídil ministr vyučování hrabě Lov Thun v červnu 1851 komisi pro úplně a dokonal názvosloví vědecké, jejíž předsedou byl Šafařík. členy pak Čelakovský, Tomek (za něhož na stoupil Josef Jireček), Erben a Štorch, která komise ujala se hbitě a účinně práce; obrátila se ke všem učeným Čechům, zejmena také k Slovákům: rozšířila se na více než 30 spolu- pracovníků, především nejlepších spisovatelo současných; po tři měsíce den co den se scházela a veliké množství materiálu ze všech oborů — mimo technologii, hospodářství, zpěv a tělocvik — shromáždila. Po sední měslcův upravoval velmi pilně a dovedně materiál ten k tisku posluchač filosofie Josef Auštěcký pod správou a dohledem Šafaříkovým; potom čle- nové komise rukopis po tři měsíce revidovali a sporné a pochybné věci vyšetřovali a odkli- zeli, načež od října 1852 do dubna 1853 dílo prováděno tiskem. Je neveliké objemem — čítáť jen 360 stran — ale výsledkem veliké. pečlivé, důkladné a ve všem střízlivé práce. Šafařikovo Názvosloví vykonalo úkol svůj znamenitě. Nejen posloužilo vyučovací praxi ve školách středních a vyšších, ale vniklo v lite- raturu odbornou a ve všechny další slovníky německo-české, a posléze stalo se tak běžné obecné, tak se vžilo, že zapomněl se jeho pů- vod a zásluhy jeho původců. Nového díla po- dobného, k němuž již od let stále důtklivěji vybízejí nové, rozsáhlé ohory věd a technik jež před padesáti lety byly v prvopočátcích, li teratura naše dosud, bohužel, nemá.

Šafařík Čelakovský Tomek Jireček Erben Štorch Čecho Slovák Auštěcký Šafaříkův

12 article

Zůstaloť pak Šafaříkovo Názvosloví s jeho studií o jazyce vyučovacím našemu školství do- kladem oné vzorné, vroucí Šafařikovy oddanost národu a práci, jíž nedovedly otřásti ani na- bídky skvělých postavení v cizině, ani zarpu tilá, v pozdních letech Šafařika přepadajíe choroba, dokladem oddanosti, která skutkem osvědčila slova: »Hotov jsem všecko za mily národ položiti, i život; neboť ovšem lépe jes oslaviti národ svůj smrtí, než jej znectitiži votem.« Veliký učitel Slovanstva, ušlechtilý karak ter, svobodomyslný, upřímný a skromný, v ce- lém životě a hlubokém duchu ve všem vyrov- naný Šafařík také v oboru české výchovy je muž paměti nesmrtelné, jehož poslední květ nové oslavy všecko učitelstvo české s pohnutým srdcem se účastnilo. Šafařikovi bylo »lhostejno, býti spodním anebo vrchním kamenem, které sobě národ na památku staví, jestli jen staveno a dostavena bude«, avšak nám sluší v něm uznávati a ctíti jednoho z těch silných mužův a silných duší, jež kladli základní a úhelné kameny novodobých našich mur hradných, za nimiž jsme se dovedli a dovedeme uhájiti proti trvalým útokům svých nepřátel!

Šafaříkův Šafařík

13 article

Hlavní data o obecném školství ve řejném v markrabství moravském. Ze statistických dat, které podává posledn »Hlavní roční zpráva c. k. moravské zemské školní rady o stavu školství obecného na Mo- ravě ve škol. roce 1898—99« lze seznati, kte- rak ponenáhlu, ale stále, obecné školství české našem markrabství se zdvihá, jakkoli ještě má dosti daleko k onomu stupni, jenž by odpovídal počtu českého obyvatelstva. Škol měšťanských přibylo v mark rabství v uvedeném roce 8 (českých 7), nových tříd 21 (českých 16), takže bylo 65 českých (z nich 38 chlapeckých a 27 dívčích) a 62 ně- mecké (31 chlapecká a 31 dívěí), celkem 12 škol měšťanských. Š kol obecných přibylo 23 a bylo jich 1691 česká, 689 německých, 10 českoněme ckých (I), z nich 2202 pro oboje pohlaví, nej více jednotřídních (896) a dvoutřídních (727) s vyučováním celodenním (2132), celkem 2390 škol obecných.

český 7

14 article

Školních budov, k účelům školním výhradně obrácených, bylo 2078 přiměřených pro 2107 úplných škol a 63 jednotlivých tříd, takže 84 škol bylo v budovách úplně přimě- řených a z nich 73 škol také přiměřeně zaří zených. Celkem 2395 budov školních. Počet žactva školou povinného a ve- řejné školy navštěvujíeího také vzrůstá, a ná- vštěva veřejných škol se zlepšuje. Z 204.793 chlapcův a 205.597 dívek, školou povinných navšlěvovalo veřejné školy obecné a měšťanské 196.757 hochův a 197.233 dívky, celkem 393.990 dětí. Počet učitelstva v roce uvedeném vzrostl o 69 učitelů a 57 učitelek. Učitelů s vy svědčením způsobilosti bylo 4782, s vysvědče ním dospělosti 404, bez vysvědčení 14, celkem 5200. Učitelek se způsobilosti 803, s dospě- lostí 202, celkem 1005. Učitelů náboženství. ustanovených úřady školními, bylo 84, ustano- vených úřady církevními a společnostmi nábo- ženskými 1662, učitelek ženských prací ručních 1034. Neobsazených míst bylo 62. Nejvíce uči- telů bylo ve šk. okrese venkovském brněnském (307), nejméně v městském škol. okreše olo- mouckém (40); nejvíce žáků na jednoho učilele připadalo ve škol. okrese val.-meziříčském (78) nejměně v měsíském okrese uh.-hradištském (29). Mimo učitele náboženství a učitelky žen- ských prací bylo celkem 6205 osob učitel- ských. Vzdělávání učitelstv a opatřovalo 7 státních (české pro učitele v Brně, Příboře Kroměříži, pro učitelky v Brně, německé pro učitele v Brně, pro učitelky v Brně) a 2 sou- kromé (arcibiskupský německo-český v Olomoue a městský v Olomouci, oha pro učitelky) ústavy učitelské, na nichž 289 chovanců řádných 16 privatistův vykonalo zkoušku dospělosti uči telské. Celkem z 9 ústavů učitelských vyšlo 305 kandidátů se zkouškou do spělosti učitelské.

Příbor Kroměříž Brno Olomouc český pro učitel v Brno

15 article

Z pokračovacího kursu pro dívky na Král. Vinohradech. Ve školním roce 1899—1900 chodilo do tohoto kursu, jenž jest zřízen při první měšťanské škole divčí pro divky 14leté i starší, aby se v něm zdokonalily v ručních předmětech, průběhem celého roku školního 246 žákyň; až do konce jich setrvalo 185. Z těch jest 54 z Prahy, ze Žižkova,z Vršovic, z Nuslí, ze Smíchova a j. okolních vesnie 34 jich tu jest z venkova na bytě a na stravě, jako z Chocně, z Domažlic, z Kladna, z Lomnice nad Pp. z Rožmitálu, z Volyně, z Jičína a odjinud, 97 jest vinohradských. Vzbledem ku předchozimu vzdělání jes těch, které absolvovaly celou měšťanskou školu 82. které jen dvě třídy její 12, které jednu třídu její 5 které do venkovských obecných škol chodíly 27. z vyšších škol 2, z jiných pokračovacích 4. těch. které druhý rok sem chodí 53. — V příčině věku žákyň je patnáctiletých 85. šestnáctiletých 60, sedm- naciiletých 23. ještě starších 19. — Co se týká před- mětů učebných, učilo se: vychovalalstv í též o obcování s lidmi v I. odd. 67 žákyň, v II. odd. 57. naposlechy do školy mateřské jich chodito 95. českému jazyku a literatuře v I. odd. 60, ve II. 58, zeměpisu a děje- pisu 64, počtářství a účetnictví v I. odd. 56, ve II. 68. nauce o domácím ho spodářství v I. odd. 64, ve II. 40, kreslen v I. odd. 35, ve II. 46, zpěvu 80, německému jazyku v I. odd. 59, ve II. 85, Irančině 4 šití pradla a vyšívání ve 4. odd. 172 šití ženského šatstva ve 2 odděleních 75 pletení, hačkování, květinářství a drobným pracím ve 2 odděleních 102: krajká ství 27, žehlení prádla 16. — Plné školn (2 zl. měsíčně) platilo 113 žákyň, poloviční 21. zcel osvobozeno jich bylo 51. — Školní rok bude nkon čen 29. června výstavou ručních prací a slavnosti při níž budou vynikající žákyně veřejně vyzna- menány.

Král Praha Žižkov Vršovice Nusle Smíchov Choceň Domažlice Kladno Lomnica Rožmitál Volyň Jičín

16 article

Absolventům ústavu učitelského v Č ských Budějovlcích roku 1800. Kollegové Čtyřicatý rok působení našeho končí, práce naše vy konána; málo z nás mělo příležitost za dlouhou tr dobu se sejíti, proto sejdemež se všichni jako muži- slarci o letošních prázdninách tam, odkud jsme jak jinoši plni naděje a ideálů před čtyřiceti lety s rozešli. Kdo činite ve věci té návrh ve příčině doby a programu, dopište podepsanému. Na shledanou p čtyřiceti lelech v Českých Budějovicích ! Štěpán Ko vářík, cvičný učitel v Soběslavi. „Budeč“ mladovožická koná schůzi dn 7. června o 10. hod. dopolední, k níž dostaví se člen ústř. výboru kol. Salus z Chotovin, v obvyklých místnostech v MI. Vožici. Nová učebnice přírodopisu pro měšťan ské školy divči, stupeň III., kterou sepsali pr Josef Groulík a Josef Úlhla, ředitelé ákol měšťan ských, byla ministerským výnosem ze dne 28. května 1900 čís. 13.692 schválena. Místa učitelská. Vhořovickém škol. okr obsadí se trvale místa na školách obecných: řídicího učitele na 2 tř. škole v Čenkově s 1000 K, přídav kem 200 K a bylem ve škole (vyuč, katol. nábož.) učitelů v Žebráce na 6třídné a v Čenkově na 2ir škole po 1000 K; podučitelů v Budňanech, Lodenici Podčaplech a Praskolesech po 800 K. Žádosti d 6 neděl od 26. května okresní školské radě v Hořo vicích. — Podučitele trvalé místo na 3tř. škole v Černici s platem 5. stupně. Žádosti do 6 neděl od 26. května okresní školní radě v Krumlově,

ko Salus Groulík Úlhl Český Budějovice Soběslav Budeč Chotoviny Čenkov Žebrák Budňany Praskolesy Krumlov Lodenice Podčaply

35 article EKÁ KUCHAŘrl

EKÁ KUCHAŘrl S illustracemi. — Úprava pokrmů. Cu- krovinky. Zavařeniny. Nápoje. Serviro- vání. Ubrousky. Kuchyň pro nemocné Velmi pochvalné posudky: Národních Listů, Katol. Listů, Plzeň. Obzoru, Politi- ky, Liter, Obzoru a j- 12779 Vydání obsahující 1504 recepty 2 z .. váz. 2 zl. 40 kr., velké s 2148 recepty 3 zl , váz. 3 zl. 50 kr.

Plzeň Cu

37 article Kapesní knina

Kapesní knina pro lnženýry, žáky prům. ško! stavitele a strojníky. Vychází v sešitech po 18 kr. OBSAH: Mechanika. Parní kotle a stroje. Motory plynové, vodní a petrolejové. Větrná a vodní kola Turbiny. Žentoury. Čerpadla. Dmýchadla. Hutnictví Stroje obráběcí. Ždvihadla. Dráhy provazové. Želez- nice. Mosty. Stavitelství. Mlynářství. Pivovarnictví Lihovarnictví. Cukrovarnictví. Elektrotechnika.

Turbin Most

38 article Slavitelství věnnovo. Praktická kniha s p9

Slavitelství věnnovo. Praktická kniha s p9 A. Cechnera. Ukázky slohi Siůf) Slavennl. všech dob a národů pro sta- vitele, architekty, umělce a j. 263 str. Cena 2 zl. váz. 2 zl. 70 k. í Palivo. Spalování kouře. Ústředn i0peni d Votralll. topení. Větráni. Napsal J. Pa- kyně. S 37 vyobr. Cena 1 zl. Schanoi, Parní kotle a stroje a jich ob IDplcuml. sluha. Snadno srozumitelný a nyní ne hledanější spis. S 59 obr. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Kopecký, Přiruční kniha pr EleKtrolecniKum. montery. Se 112 obr. a tabul ztrát. Isolace. Stroje. Manipulace. Motory. Transfor- matory. Přístroje. Lampy. Vedení. Montáž. Cena t zl., váz. 1 zl. 30 kr. Akkumulatory, jich stavba a obsluha. Napsal Leandr. 105 vyobr. Čena 1 zl. 50 k

A Cechner Kopecká Přiruční

40 article Léčivé rostliny.

Léčivé rostliny. Se zřetelem na spisy Kneippa napsal prof. F. Diouhý S četnými skvostnými barvotiskovými tabulemi. Léčivé účinky a spolehlivý návod, kterak se k různým účelám upravují- 220 stran se 145 obrazy v textu. — Menš vydání se 23 barev. tabul., váz. zl. 2.80, větší vydán se 72 tab ul. 5 zl. 12780 Pohlavní zdravověda, Důvěrné rady mladým mužům. Cena 60 kr., poštou 65 kr. (re známkách). S připojeným návodem ku léčeni tajných nemoci. I. L. Kober v Praze, Vodičková ulice Nejučinnějš železito- arsenov voda

Kneipp profesor F Diouhý Menš Praha Vodičková

41 article Nové

Nové pohlednice Krkonoše. 8 uměleckých pohlednic: Žalý. Certův Důl. Sněžné jámy. Řička Zakel. Vrchol Sněžky Vodopád Labe. Kozí Hřbety. Sněžka s Obří Boudy Cena 50 kr. Praha a okolí. 18 pohlednic: Stromovka. Kašna v král, zahradě. Řetězová lávka. Franc. brána Král. zahrada. Vltava. Vyšehrad. Karolinum. Pa- villon. Slovany. Kaple sv. Martina. Staré mésto Karlov. Hradní brána. Nár. divadlo. Bílá Hora II. III. Cena 50 kr.

Certův Řiček Zakel Bouda Franc Král Martino Krkonoše Sněžka vodopád Labe Sněžka Praha Vltava Vyšehrad národní . divadlo Bílá Hora

43 article Skvostná díla přírodopisná

Skvostná díla přírodopisná vydaná u L L. KOBRA v Praze, Vodičkova ulic. C. k. ministerstvem schválen 80 tabulí ve skvostném prove- AtiaS POStil dení s textem prof. J. Johna, vychází v sešitech po 32 kr. Váz. 14 zl. 50 tabulí ve skv. proveden AtlaS notyiu (motýl, kukla, housenka i ro- stlina) s textem prof. J. Johna. Cena váz. 14 zl.. napsal K. Exler. 216 stran s 12 rytin. NOtVOV a 23 tabulemi, na kterých zobrazeno 235 motýlů a housenek. Cena kart. zl. 2.20, vázané 2 zl. 50 kr. našeho domova. Líčí

L Kobr profesor John Atlas notyia K Exler Praha Vodičkův ulice

44 article Užitečné ptactvO professor Jiří Janda.

Užitečné ptactvO professor Jiří Janda. 145 stran s 25 skvest. tabulemi. Cena 2 zl. 20 kr. kart., vázané 2 zl. 50 kr. napsal prof. Fr. Dlouhý. Se 3 rytinami a BrouCi 20 barevnými tabulemi s 500 vyobr. Cena 2 zl., kart. 2 zl. 20 kr., váz. 2 zl. 50 kr. středoevropských. 50 nádher- Ala8 Drouku ných barvotisk. tabulí s 1300 obrazy s textem prof. Fr. Klapálka, vychází v seši- tech po 20 kr. Žnámý odborník prof. Bernardv dlouhém posudku „České Politiky“ píše: Nový podnik můžeme tudíž doporučiti nejvřeleji, 13783 jako knihu nejlepších svého odboru. Napsal J. Rošický. Výroba pečíva dle PEKaPSIVI. nejnovějších způsobů, popis strojů a potřeb. S 38 obrazy. Cena 90 kr. f Zkoušení masa. Práce Reznictví a uzenářstVl. řeznické a uzenářske dle nejnovějších způsobů. Popis strojů. Sunky, salámy, ukládání uzenin a pod. 151 str. Cena 1 zl. 50 kr. Pro hodináře a školy odborné. S 24 HOdinarSIl. vyobraz. Cena 1 l. Výroba jemných i sprostých mýdel, yulalSiVl. svíček stear., parafinových, lojových. Popis strojů. S 39 obr. Cena 1 zl. 40 kr. Klaudi, Zkoušení potravin. S 35 vyobr. RUpeul. Cena 1 zl. Faktor Výroba a upotřeben klovatin, pryskyřice, laků, fermeží, kaučuku, gutaperči balaty, pečetn. vosku. Cena 40 kr. Kundrat, Silice, koření, drogy, léčiv UrouSium. a jedy. Cena 1 zl. 13777. Rošický, Bílení, barvení a potiskování Barviruml. látek. S vyobr. Cena 2 zl. Výroba vazeb, peněženek, prací ozdob- KninaSIVl. ných. Popis strojů. Se 42 obr. Cena 60 k. f Návod k nejrůznějším pracím, popis bar- RDSlKarSlul. viv a strojů. S 26 vyobr. Cena 1 zl. Výroba ze Inu a konopí. Lana, sítě, PřOVazHictVl. oka. Dehtování a smolení. Cena 1 z Nakladatel I. 1. Kober, Praha, Vodičkova ulice.

Janda Dlouhý Klapálek J Rošický PEKaPSIVI Sunek Kundrat Silica Rošický Francie Ina Lana Praha Vodičkův ulice Al 8 Drouk

45 article

Zámečnictí stavební, umělecké a ZamocllKum, jiných odvětví. Píše M. Oehm. Vy- chází v sešitech s illustr. po 30 kr. Zámkářství- Sestrojování a výroba zámků evropských a amerických nejrůznějších soustav. Se 104 vyobr. Cena 80 kr. Holeček, Kapesní kniha pro strojníky, SlrüjiKum. inženýry a stavitele. S 300 obrazci 12780 a tabulí, vychází v sešitech po 18 kr. Schanoi. Parní kotle a stroje a jich ob- 1Upltuiiil. sluha. Snadno srozumitelný a nejvíce hle- daný spisek. S 59 obr. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Kopecký. Příruční kniha. Se EBKIOtPOčnnKum, 112 obr. a tabulí určení ztrát. Isolace. Dynamo. Manipulace. Motory. Transformatory. Přístroje. Lampy. Vedení. Montáž. Cena 1 zl., váz. 1 zl. 30 kr. Akkumulatory, jich stavba a obsluhu. Na- psal Leandr. 105 vyobr. Čena 1 zl. 50 kr. Napsal Gabler. Se zřetelem na S0UstruznuIVi, novodobou výrobu a zlepšení trojů. S mnoha vzorci na 38 vyobr. Cena 1 zl. amateurům. Vodňanský, Příruční kniha Potogralumi fotografe. Obšírný návod s hojnými recepty. 203 vyobr. Cena 2 zl., váz. 2 zl. 50 kr- I. L. Kober v Praze, Vodičkova ulice. NAKLADATELBTVÍ F. ŠIMÁČKA V PRAZE

M Oehm Holeček Kopecká Gabler Vodňanský F Šimáček Praha Vodičkův ulice UstruznuIVe

49 article Pomueký a Vystav arizskoli

Pomueký a Vystav arizskoli Slovník česko-francouzský (kapesní) od Ka- špara Fastera. Druhé vydání. 4 K 80 hi., váz. 6 K Slovník francouzsko-český (kapesní) od Ka- špara Fastera. 5 K 60 h., váz. 6 K 80 h. Grammatika francouzská pro střední školy. Sepsal gymu. ředitel Jakub„Skoda. Třetí, pozmě- něné vydání prací prof. Čeňka Ibla z r. 1900. 2 K. váz. 2 K 30 h.- Rozmluvy francouzské pro měšťanské školy dívčí. Sestavila Ant. Jelenová 80 h., váz. 1 K. Ukázka synonymiky a fraseologic fran- oouzoké, kterou pro střední školy sepsal prof. J. E. Halako vský. Drahé, opravené vydátní. 1149 1 K 20 h. Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec v Praze, vedle Národního divadla.

Faster Grammaticus Skoda profesor Ibl Jelenová Halako A Urbánek Ka Francie Praha národní divadlo