Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

3. června 1900. Číslo 152.

4 article

jde, jináče Bulharsko sklesne na úroveň zban krotělých jiho-amerických republik. Ještě k volbám sněmovním v Belgií. Dle konečných součtův hlasů bylo minulé neděle odevzdáno pro klerikály (včetné opposič- ních křesťanských sociálů 984.000 hlasů, pro strany protiklerikální 913.000 hlasů (452.000 pro liberály a radikály 461.000 hlasů). Bez mino- ritního vota byl by počet hlasů klerikálních ale aspoň o čtvrtinu menší. Paříž v rukou nacionalistů. Volby členů městského výboru, o nichž se očekávalo, že zavďají příčinu k výtržnostem, vykonány ve vší tichosti a naprosto klidně, což svědčí o síle nacionalistické většiny a chabost opposice, která chabost se v jistých kruzíeh arciť za umírněnost vykládá. Křeslo předsedy pařížské obecní rady při padlo, jak se dalo očekávati a jak tomu po volbě do obecního zastupitelstva před třemi týdny konané ani jinak býti nemohlo u nacio- nalistů, p. Grebauvalovi, který obdržel 45 hlasů. Zvolený president je rodák z Amiensu a 42 roky stár. Svou politiekou karrieru zahájil jako žurnalista a zvolen ponejprv 1893 do pařížské městské rady; od oné doby si dovedl zjednati u svého voličstva tak veliké důvěry, že volen byl skoro vždy jednohlasně a že stal se tudí naprosto nepřemožitelným kandidátem lidovým Prvním místopředsedou zvolen Eseudier, pak Levée, Borthaut a Chausse; tajemníky Duval Arnould, René Piault, Lepelletier a Baranton.

Grebauval Eseudier Levée Duval Arnould Piault Lepelletier Baranton Bulharsko Belgie Paříž Amiens pařížský obecní rada

5 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Klub svobodomyslných lidových poelanců českých na říšské radě koná schůzi ve středu 6. června o 10. ho- dině dopolední. Parlamentní ko- mise sejde se téhož dne o 9. hod. ranní. Přítomnost všech poslaneu ve jmenovaný den a ve dnech ná- sledujících je nezbytnou. — Výroční den. Dnes tomu rok,e vyšel pověstný svatodušní program německý. Je známo, že toto dílo, jež od začátku až do konce čelí proti nám a národním našim zájmům, stalo se podkladem osnov Kor brových. Tradicionální politika německá, jež nie jiného nechce, než aby v centralistickém Rakousku byl Němec se svým jazykem pánem, toť obsah a konečný cil svatodušního programu německého, jenž tu i tam ovšem tak je nalíčen a zbarven, aby se zdálo nezasvěcenému opodál stojícímu, že myšlence rovného práva vyhovuje. Na tomto programu usnesli se Němci, když věděli již, že stal se obrat, když po- věstná »bílá paní«, která v občanském životě má jmeno Chlumecký, přinesla Němcům ujištění, že hrabě Thun se svou politikou je v koncích a že před sestoupením se rady říšské zcela jistě odstoupí. Již tehdy věděli Němci, na čem jsou a proto vypadl program jejieh tak, jak se stalo. V programu tom vý- slovně žádá se za uzákonění zprostřed- kovacího neb státního jazyka německého. V Körbrově osnově výslovně se to nestanoví však tam, kde Němci chtěji míti státní němčinu. ba i na mnohých jiných ještě místech, kde toho ani nežádali, stojí: »zůstane při dosa- vadní praxi!« Jinými slovy: při němčině.

Němec Chlumecký Thun

6 article

Tím ale státní němčina skutečně zákonem má býti dekretována. Ve svatodušním programu výslovně se žádá pro německý kraj úřadování uvnitř i zevně výhradně německé. Körber je Němcům konceduje. Nás uráží ke všemu instituei úřadních tlumočníků, kteří mají nahraditi, co nám bylo dáno Němcem Stremayrem a co je v platnost již dvacet let. Na Moravě německý program svato dušní vyloučil češtinu z vnitřního jednání vůbee a Körhrovy osnovy učinily totéž. Jedním slovem Körbrova předloha není nic jiného, než chytrá ckým způsobem upravený svatodušní program německý. A ten nám nyní má býti vnucen § 14. To má býti odměnou národu našemu za to, c pro tuto říší koná, za oběti, které ji byl přinesl v dobách, kdy jiný národ, který dnes se těší největší svobodě a samostatnosti a pod záštitou této bují a roste, jednal zeela jinak. Tak má býti vyřízena jazyková otázka v Čechách a na Moravě. V Čechách má nám býti odňato i to, co povolil národu našemu před čtyřmi lustry již nepřátelský ministr. Ne tedy pouze jazyková na- řízení Badenova a Gautschova mají nám býti definitivně vyrváno, nýbrž i nařízení Stremayrovo a na Moravě, v zemi, kde jsou tři čtvrtiny Čecho a čtvrtina Němců, má se čeština z kancelářo vůbec vyklidit.

Němec Stremayr Körhrův Badenův Gautschův Stremayrův Čecho Morava Čechy

7 article

— Politický repertoir pro příští dny Ve Vídni má prý se v rozhodujících kruzíeh za to, že Čechově budou v obstrukci pokra čovat, neboť na to, že by dostalo se jim, čeho žádají, nelze prý mysliti. Vláda Körbrova ostatne prý není povinna dávati zadostučinění za to, co se stalo za vlády jiné. Polský klub prýs vzmuží a vyzve lovici i strany pravice, aby srazili šiky v jedno a s největší rozhodnost české obstrukci se opřeli. Němci prý prohlásí,. že ke všemu jsou ochotni, co je v mezíeh jednacího řádu, ba že ničeho nebudou mít proti tomu, aby dlouhými, vysilujícími schůzem byla česká obstrukce znavena a nemožnou uči něna. Naděje, že se to podaří, jsou však v kruzích rozhodujíeích velmi nepatrné. Pře devším mají Čechové prostředek mařiti práci aniž by bylo jich k tomu stále a stále zapo- třebí padesát, na schůze celonoční ale myslit nelze. Jednak proto, že dosud i za dne byla ze stran proti obstrukei přítomna mnohdy osmina, potom jsou na pravici živlové, kteří i nyn to s potíráním české obstrukce upřímně nemyslí.

Čechův Körbrův Němec Čecho Vídeň

8 article

Panu Lewickému, Jaworskému, Bykovi, Kolisch- rovi, Rappaportovi atd. lze prý věřiti, že jsou rozhodnými odpůrci Čechů, ne ale straně Koz- lowského, Dzieduszyckého a Milewského, kteřípo taji pořád s Čechy se miliskují a jim přejí vi- tězství. Kromě toho nebudou se namahat Jiho- slované a polské strany lidové, čeští velko- statkáři a také ne frakce bar. Dipaula ve straně katolicko-lidové. To jest celkem s českými zá- stupei 170 poslanců! Uvážíli se dále,že sociální demokraté také asi přes příliš namáhati se nebudou a že nejnedbalejší stranou, přes to, že má v řadách svých nejvíce Vídeňáků, je strana křesťanských sociálů, nezbude z armády. jež se na nás chystá, jich mnoho. Co se teds stane, nepodaří li se českou obstrukci zmoci ? Řišská rada bude prý rozpuštěna a o tom bude-li nutno vydati jazyková nařízení § 14. bude prý se ještě uvažovati. Ale chuť by k tomu byla. Nepřestaneme vládu před tímee krokem varovati, neboť krok ten znamená — neštěstí. — Jen »radikálně«. Včera jsme doká- zali, že jsou u nás radikální novináři, kteří ve své horečné touze po zprávách, o něž by opí- rati mohli neslušné útoky na svobodomyslné poslance, neostýchají se reprodukovati z nepřá telského tisku i takové zprávy, o nichž bylo dokázáno, že jsou nesprávné a nepravdivé Mělnickýtak zvaný »zuřivý« radikál Otta Havel jde ještě dále. Stačí mu pouhá »pověst«, aby na její základě podezříval a hanobil poslance. kteři poctivou, nezištnou prací ve prospěch svého národa více vykonali, než jmenovaný pán může pochopiti. Tak čteme ve včerejších »Podřip ských Listech« doslovně:

Lewický Jaworský Byk Kolisch Rappaport Čecho Milewský Ott Havel Čechy

9 article

»Slova dra. Pacáka, která promluvil k císaři neváží mnoho, když současně ohlašuje se, že češt delegáti český program zradili návrhem na smír dle rozdělení jazykového našeho státu. Takovou poradu zamítáme a vše nasadíme proti českým poslancům by jich návrh nestal se skutkem.« Kdyby se někdo pana Havla otázal, kde že se to »ohlašuje«, musil by zuřivý pán od- povědíti, že v časopisech, které mají za úko vnášeti do českého stábora zmatek a živiti pode zření proti poslancům. A kdyby měl dokázati kdy, kde a v čem zradili čeští poslanci pro gram svého národa, stál by před celou veřej ností zahanben, jako bývají tlachalové a pomlou vači, kteří pro svá utrhačná tvrzení nemají nej menšího dokladu. Vizme, co šlechetný radiká píše dále ve svém vlastenectví: »Protesty proti jazykovým návrhům dra. Körbr se hrnou, ale vlada musí je za plané považo vati, když současně dr. Pacák se chce smiřovati na základě nepřijatelném, svatodušním programu Němců.« Kdyby měl dokázati, kdy a kde chtěl se dr. Pacak smiřovati s Němci na základě jejieh svatodušního programu, stál by pan O. Havel před českou veřejností zahanben po druhé. kdybychom jeho listem dále se probírali, našl bychom celé řady dokladů, že spílá, podezřivá i nadává, ale jen na základě klepů a smyšle nek, nebo báchorek, jimiž se častují politické děti. Vážný čtenář s odporem odvrací se od takověto taktiky, která poetivou vlasteneckou práci podrývá a prospěti může leda nepřátelům českého národa.

Pacák Havel Němec doktor O Havel

10 article

— Jubileum university Jagellonské v Krakově (1400 1900). Polský svět učený světí dne 7. t. m. slavnost založení, totiž vlastně obnovení před 5 věky nejstaršího v této zemi vysokého učení. Ku správnému pocho- pení významu této události nutno jest táhnouti myslí zpět ve XIV. stoleti, onu jitřenku nového slunce osvěty, jež v XVI. století v plném lesku zazářilo na Západě. Mystický směr, jímž se bralo tehdáž bohoslovi, pošinul do pozadí drí- vější spory scholastické a přípravil půdu pro snémy duchovní. Spory kanonickými zabývají se vysoké školy v celé Evropě, a tak všechny souhlasí s novým směrem. Z Italie, vlanti Danteho, Petrarky, Boceacia, Villaního, splývá osvěta nová na Německo, Čechy a Polsko. V Praze přítel Petrarkův, Karel IV., zakládá první v severní Evropě universitu (1348) a po 16 letech Kazimír Veliký, o němž právem se říká, že převzal Polsko dřevěné a nechal zděné, otevírá s dovolením papeže Urbana V. vysoké školy v Krakově podle vzorů bononských. Dílo posledního Piastovce přišlo sice na zmar z vlády jeho nedbalého nástupce, Ludvíka uher- ského, avšak již vnučka Kazimírova, královna

Dante Petrarka Boceacio Villaní Petrarkův Karel Iva Veliká Urban Piastovec Ludvík uher Kazimírův Krakov Evropa Italia Německo Čechy Polsko Praha severní Evropa univerzita

11 article

Hedvika, vrátila université krakovské dávnou skvě- lost a rozšířila ji spanilomyslně. Zejmena aby zvý šila vzdělání bohoslovcův a vůbec duchoven stva polského a litevského ve věcech bohoslo veckých, zařídila napřed t. ř. kollegium litevsko v Praze, později však opatřila královsky aka- demii krakovskou a postarala se, aby mohla doplniti se novou fakultou, totiž bohosloveckou. která dosud jí scházela. V první výroční den skonu této královny, ctěné celým národem jak světice, v červenci 1400 r., konal se památný akt inaugurace rozšiřené university, která odtuc honosí se jmenem Jagellonské, jelikož obno vena byla manželkou prvního z Jagellonců. Nyní zakvetly na školách krakovkých discipliny, na néž středověk kladl největší důraz: mudroslov scholastické a dialektika. Ze všech stran světa táhli sem žáci: z Moravy a ze Slezska, o Vltavy, Dunaje a Rýna, ze severního Německa a z druhého břehu Baltu. Když ke konei XV. století scholasticismus musil ustoupiti před náporem nového směru, humanismu, Krakoy stal se opět kolbištěm zuřivých válek duševních vedených o »rénaissanci«; zejmena z Německ četní humanisté plynou pod Vavel. Všichniči lejší duchové přinášejí sem heslo pokroku boje proti dosavadnímu systému a současně vedle tohoto kvašení dostávají se v čelo u sklonku XV. století vědy mathematické a astronomie.

Hedvika Jagellonský Praha Morava Slezsko Vltava Německo Dunaj a Rýn

12 article

Pod r. 1491 nalezáme v matrice universítní krakovské jmeno žáka Mikuláše Kopernika, pozdějšího reformátora astronomie a proslulého spisovatele díla o nové soustavě vesmíra. Vedle živlů německých sluší také zaznamenati vlaské učence, apoštoly nového světla, kteří v patách za slavným Kallímachem v počtu okázalém po- spíchají nad Vislu. Hnutí duševní, způsobené tím přívalem žáků a učených, metá paprsky také na země jiné mimo Polsko. Vzkřišení studia klassického v Krakově působí zpět také na Ně- mecko, a obnovení studia řečtiny nad Vislou nachází mnoho následovhíků daleko za Polskem

Kopernik Visla Polsko Krakov

13 article

Počátkem XVI. století tento čilý ruch trvá ještě plnou měrou. Teprve kolem roku 1530 počíná ochabovati a význám vysokých škol krakov- ských klesá. Pozbývají svého charakteru kosmo- politického, evropského, a proměňují se v školy rýze polské, národní. Odtud dějiny university krakovské jsou tésně spojeny s dějinami politi ckými Polska, a poměrně ke fluktuaci v tom ohledu také škola krakovská povznáší se neb upadá. Jen díky horlivosti malého počtu rektorů a pomíjejícímu lesku, jejž občas kol sebe šířili slavnější profesorové, živořila akademie až do velikého převratu politického na sklonku XVII. století. Právě v době pádu republiky polské šle- chetní mužové, především Hugo Kollstaj, snažil se vlíti nové toky v odumírající Almam Matrem Jagellonicam. Avšak příliš pozdě . . . V XIx století život vědecký rozvlnil se opět na vyso

Hugo Kollstaj Polsko Almam Matr

14 article

kém učení krakovském a to měrou netušenou Povstaly při něm všelijaké nové instituce, nutné vůči skvělému pokroku věd, a dnes universita ta má trvalé podmínky opravdového vývoje Proto také slavnost krakovská nemá jen vý znamu místního, nebo jen polského, nýbrž jes zároveň důkazem síly životní staré university Jagellonské, která — doufejme — bude ješte po věky plniti čestně své vznešené poslání v kul turním pochodu lidstva — Vídeňské volby a německé strany O vídeňských antisemitech pronesli jsme ne jednou otevřeně své mínění. Jsou nám ze dvou příčin odporní: jsou to Němci a naši nepřátel zrovna tak, jako ostatní a při tom klerikálové jimž ale nedostává se odvahy, poctivě to do znati. Ale proto neváháme prohlásiti, že vílěz ství, jež těchto dnů ve Vídni dobyli, nás z plna srdce těší, právě tak, jako výprask, který do stali liberálové. Máme k tomu podstatné při činy. Když po Solferinu a po Magentě ukázaly se v Rakousku první červánky lepší doby, byla to strana německo-liberální, jež jmenem všech

Jagellonský Němec Solferina Vídeň Rakousko

15 article

Němcův rakouských uchvátila panství v tomt státě a v nezměrné panovačnosti chtěla tomulo soustátí vtisknouti německý ráz a učiniti z něho předvoj velikého Německa na postupu k vý chodu. Z Anglie vypůjčenou ústavní formou. ale tak přizpůsobenou, že přes všechnu svobodu zůstal na konec ve všem pan c. k. státní ná- vladní a c. k. policajt, snažila se tato strana zdeptat všechen samostatný život národů rakou- ských ve prach a svými desiti milliony týrat a zotročovat šestadvacet millionů příslušníků ná- rodnosti ostatních. Jak to dopadlo s Maďary. je známo. Aby uhájila panství své aspoň v této polovině říše, dopustila, aby tato monarchie roztržena byla ve dvě části. Domnívala se, že když obětuje panství maďarskému, šest millionů Slovanů, tři milliony Rumunů a dva milliony svých vlastních soukmenovcův, na to stačí, aby nám ostatním v Cislajtanii zadrhla germani- sační oprátkou krk. Ale kalkulovala bez nás Když nevéděla již kudy kam, vypnula Poláky ze svého vozu, však přes to nešlo to ku předu. Byli jsme ta my. My ji překáželi a proto na nás skoncentrovala všechen svůj vztek, všechnu svou zuřivost. Poněvadž ale myšlence něme- ckého panství obětovala všechno, co měla: kul- turní i hospodářské zájmy svého i cizího lidu.

Němcův Maďar Rumun Polák Německo Anglie

16 article

poněvadž jako strana s nemravným cílem osvěděila ve všem podlost a nízkost, poněvadž přesvědčili se vlastní její stoupenci, že je to mravně shnilá smečka, jež nedovedla ze svého dřívějšího bohatství, ze své skvělě pověsti zachrániti ani kus té nejvšednějš občanské poctivosti, prchal z ní ne pouze jeden věrný za druhým, nýbrž počali se za ni stydět i dřívější její vůdcové a patroni. Vystupoval z ní šmahem, až na konec z ní zbylo mizerné torso, jakým je dnes vedle ostatních stran ně- meckých. Tam to dotáhla, že dnes každý lepš německý člověk se jí štítí. Dnes tou měrou po klesla, že kdežto dříve nebyli jí dost slavní Plene rové, Herbstové, Lassrové, Mühlfeldové, Kaiser feldové atd., musí spokojiti se dnes s vůd- covstvím — Funků, Pergeltů a Russů! Čím byl strana ta před patnácti lety ještě ve Vídnía čím tam dnes? Ze sto a osmapadesáti mandáto jich dobyla jedenadvacet. Počtem víc než sedmkrát tak silni vtáhnou do vídeňské radnice úhlavní její nepřátelé, antisemité! V zemíek

Herbst Lassrová Mühlfeldová Kaiser Funk Pergelt Russ

17 article

alpských je tato strana vůbec nemožna, všal i v zemích českých, přes to, že v zoufalých pokusech předčiti všude nacionalismem i Scho- nererovce provozuje největší německonacionalní tatrmanství, jsou její dny sečteny. Je prohléd- nuta. Tak strašně ztrestala historie stranu, jež vlastní je příčinou neštěsti a bídy, v niž vrženu tato říše, která mohla býti šťastnou a velikou kdyby byla zůstala věrna svému dějinnému po- slání a nebyla se dala strhnouti ve vlek ne zdravých a nepřirozených snah centralisticko- ger manisačních. Strana tato, stížena kletbou mil lionů, záhy zmizí z jeviště a sní i to tak zvano německé souručenstvo, jež vynalezeno bylo ně meckým liberalismem v době, kdy již poča zoufati nad svou budoucností. Němectvo ra kouské rozestoupí se opět ve dva velké tábory dle starých tradie: tam státi budou všeněmečt Waiblingové se svými severoněmeckými sympa- tiemi a proti nim klerikální Welfové se svým separatistickými sympatiemi jihoněmeckými. Je dovatá bylína, jež vykličila z kletého semen německoliberálního, tak snadno nevyhyne.

Welf

18 article

— Veřejné manifestační schůze pro zřízení českých vysokých škol na Moravě V neděli dne 10. června t. r. o 10. hodině dopol. koná se pod záštitou městské rady na Král. Vinohradech ve velkém sále vinohr adského Národního domu veřejná schůze s tímto programem: 1. Zahájení schůze zá stupcem města Kr. Vinohradů. 2. »O oprávněnost a nutnosti druhých českých vysokých škol.“ Rozhovor zahájí dvorní rada prof. dr. J. Ge bauer, rektor české university a čestný před seda univ. komise; prof. Alb. Velflík, rekto české techniky a univ. prof. dr. J. Reinsber prorektor české university. 3. »O důležitosti významu druhých českých vysokých škol v při- čině kulturní a národní.« Promluví právník Frant. Sís, předseda universitní komise. 4. Pro hlášení zástupce klubu svohodomyslných po- slanců českých. K významné a vzhledem k na stávajícímu zasedání říšské rady důležité schůzi této zvou se nejširší kruhy všeho na- šeho uvědomělého občanstva, zvláště pak ve- škeré naše vlastenecké korporace a spolky z král. hlav. města Prahy, Král. Vinohrad ostatních předměstí i okolí. — V ponděl svatodušní dne 4. t. m. večer pořádá komise pro zřízení českých vysokých škol na Moravě pod protektorátem městské rady manifestační schůzi universitní ve Valašském M ezi říčí. Program schůze jest: 1. Zahájení p. drem. Mikyškou, starostou Valašského Meziříčí.

Král profesor doktor Velflík J Reinsber František Sís Mikyška Králové Praha valašský Meziříčí český vysoký škola na Morava český univerzita český univerzita . 3

19 article

2. Přednáška universitního professora Ph. dra. Jana U. Jarníka »O svatbě u Rumunůe 3. Řeč právníka Fr. Sísa, předsedy universilní komise »0 oprávněnosti a důleži tosti českých vysokých škol na Moravě«. 4. Rozhovor. — Národní rada. Jak se dovídáme, byl právě svolána národní rada k první schůzi na neděli dne 17. t. m. — Z Břeclavi na Moravě, 2. června (Zvl. tel. »N. L.«) Panu dru. B. Pacákovi poslanci na radě říšské. Svou rozhodností do kázal Jste, že národ má ve Vás zástupce šle chetného a velikého. Dr. Cermák.

Jarník Sísa B Pacák doktor Cermák Francie Břeclav Morava český vysoký škola na Morava národní rada

20 article

— Oslavujme jnbileum Ústřední Ma tice školské! V měsíci prosinci tohoto rokr bude tomu 20 let, co započala blahodárnou svou činnost Ústřední Matice školská, která uči- nila tolik dobrého pro záchranu naší národnost a pro vzdělání české mládeže. Ký div, že účel jaký si Matice vytkla, i její působení získalyj přízně ve všech vrstvách našeho národa, a že všude, kdekoliv jen hlaholí jazyk český, pohlíž se na Ústřední Matici školskou s pýchou a za dostučiněním. Snad nižádný národ na světě mímo národ náš, nemůže pochlubiti se institue v takové míře dobročinnou a při tom tak roz sáhlou a zorganisovanou, jako jest Ústřední Ma tice školská. S mravenčí pílí sbírá a střádá ná rod groš ke groši a odevzdává je do rukou Matice, která ukládá je na úrok nejužitečnější na zušlechtění a mravní a v pravdě české vy chování naší mládeže. A jestliže naše Matice školská své kořeny zapustila v srdeích veške- rého lidu, bude významné jubileum 20leté čin- nosti, k němuž se Matice chystá, slavností svátkem celého národa; a byť i doba byla vážná a nebylo mnoho příčiny k radosti, přece jubi- leum matiční bude nám všem připomínati, že vlastní silou a bezpřikladnou obětovností dovedli jsme uhájiti práv českých rodičů a českých dět I bude jubileum matiční povzbuzením, aby tím úsilovněji- snahy Ústřední Matice školské byly lidem českým podporovány, vždyť naše česká škola a zejmena škola neb opatrovna matiční nemá na širém světě jiného upřímnějšího přítele nad český lid. Proto také Matice s dů- věrou k tomu lidu ve dnech trudných i radost- ných vždy se obracela a obrací. — Pořádajíce tedy letošního roku různé zábavy, budeme všichn pamalovati především na jub leum Ústřední Ma- tice školské a přispějeme každý dle svě možnost

Matica Ma Matica

21 article

Matici dárkem jubilejním. Český lid podá letoš- ního roku důkaz, že Matice školská jest mu stejně drahá a stejně milá, ba ještě milejší. jako před 20 lety. Národ náš v podpoře Matice neochabne a podá nepřátelům svého rozvoje jasné svědectví, že nebojí se nižádných bojů nižádných oběti, aby mládež jeho ve všech ze- mích koruny svatováclavské, ba i mimo korunu svatováclavskou, byla vzdělávána jazy kem ma tořským. — Promoce. Pan MUC. Josef V. Nováček z Nové Paky byl ve čtvrtek dne 31. května 1900 na české universitě Karlo- Ferdinandově prohlášen dokto rem veškerého lékařství. — Rodinné zprávy. Slečna Tonča Bou škova a pan Jan Boušek slaviti budou sňatel svůj v neděli dne 10. června t. r. v chrámu u Kan melitánů v Praze III. — Slečna Mařenka Strán- ských z Klatov a pan Václav Sedláček, vrchní číšník v Praze, slaviti budou sňatek dne 12. červn t. r. o 8. hod. ranní v chrámu sv. Jindřicha v Praze. — Slečna Mína Brodská z Roudnice a pan Jiř Závodník, sládek ve Stráži, slaviti budou sňatei dne 9. června o 9. hod. dopol. v chrámu sv. Fran tiška u Křižovníků v Praze.

V Nováček Tonča Bo Boušek Strán Sedláček svatý . Jindřich Brodská Jiř Nová Paka Ferdinandov Kanada Praha Klatovy Roudnice Stráž český univerzita Karla

22 article

— Úmrtí. Včera zemřel v Praze P. František Liska. Narodil se r. 1836, vysvěcen byl v r. 1860 dlouho pak kaplanoval; byl později duchovním správcem v trestnici u sv. Václava a v trestnici n Borech, v roce 1896 dán do pense s požitkem ročně 250 zl. Žil od té doby v Podskalí v poměrech velm trapných. V úterý koná se pohřeb jeho z kostela sv Trojice v Podskalí. — Včera zemřel zde ve věku 60 le pan Antonín Vobořil, vinárník na Havlíčkově nám Pohřeb koná se v úterý o 4. hod. odpol. z kaple českého pathologického ústavu. — Včera zemřel zde obchodník pan Václav Reissig, který pro svou milou a bodrou povahu těšil se přízni všech občant svatopetrských. Pečlivě vychovával své syny i dcery a dožil se na nieh mnohých radostí. Nejstarší jes ředitelem hudební školy filharmonického spolku » B sedy« v Brně, druhý posluchačem stavitelství inže- nýrského na české vysoké škole technické a nej- mladší úřadníkem Českého úvěrního ústavu v Praze Pohřeb zvěčnělého koná se v pondělí o 4. hod. odp z ústřední síně na hřbitov olšanský. — Ve Všelisíc u Mladé Boleslavi zemřel v pálek dne 1. červne pan Václav Čtyroký, řídící učitel při obecné troj- třídní škole, ve věku 39 let. Zesnulý byl upřímným synem svého národa a občanem vzorným. Ve svám povolání svědomitě působil po dlouhá léta a velic účinně jako jednatel hospodářského spolku a člen výboru učit. jednoty »Komenský« v Ml. Boleslavi O organisaci stavu učitelského zjednal si zemřelý zvláštní zásluhy. Pro svou milou a ryzí povahu povždy správně jednání těšil se všeobecné vážnosti a oblibě v širokém okolí. Ztráty jeho želí krom obce a školy pět nezaopatřených, nyní zcela osiře- lých dítek, jimž byl zesnulý starostlivým otcem

P Lisek svatý . Václav Vobořil Havlíčkův Reissig Čtyroký Komenský Praha Podskalí Brno Olšanský Mladá Boleslav Boleslav český vysoký škola technický Český úvěrní ústav v Praga svatý trojice

23 article

Pohřeb koná se dnes v neděli o 3. hod. odpol. na hřbitově bezenském — Pohřeb. Z chrámu u Panny Marie Sněžné konal se včera odpoledne pohřeb pana JUDra. Jan Buchala, pražského advokáta, za četného úča stenství kruhů advokátních, bankovních a občanských Před katafalkem, postaveným v hlavní lodi chrámové položeno bylo mnoho věnců se stuhami barev ná rodních a slovanských. Věnovali je mimo jiné: spo lečnost intimních přátel, L. Rummel, lékárník Vávr z Mělníka, dvorní rada prof. Weyr, náměstek nejv maršálka Wohanka, posl. Sehnal, vrchní inž. Kressl dr. Dvorský, prof. Domalíp, někteří ředitelé pražských bankovních ústavů. Pohřební obřady vykonal farái Eckert za assistence duchovenstva. V průvodu ubí rali se členové hudebního klubu, jehož byl zesnule zakladatelem, dále četní advokáti, bankovní ředitel a úřadníci a četní přátelé zesnulého. Průvod ubíra se Ovocnou ulicí a Václavským náměstím k olšan ským hěbitovům, kde zesnulý byl k věčnému odpo činku uložen.

JUDr Buchal L Rummel Vávr profesor Weyr Wohanka Sehnal doktor Dvorská Domalíp Eckert Mělník Václavský náměstí chráma u pannus Marie

24 article

—O dodávkách slámy a sena pro ústřední jatky pražské. V minulé schůzi hospodářské ko mise vyslovili pp. Březnovský a Červený žádost, aby pro ústřední jatky potřebné seno a sláma byly za- kupovány buď přímo od rolníků aneb od hospodář ských družstev, poněvadž možno je nákup u nic učiniti mnohem levněji než u obchodníků a překup níků. Proti návrhu tomu povstala bouře, která měla dohru ještě v městské radě, kde si někteří pánové stěžovali, že rozprava z hospodářské komise byl v »Národních Listech« uveřejněna. Poněvadž v radě městské bylo rozhorleně tvrzeno, že sláma a seno pro jatky nekupuje se od obchodníků, zjednali jsme si informace, které tvrzení to vyvracejí. K úplnosti dlužno uvésti tyto okolnosti. Obecní starší pan Čer- vený v hospodářské komisi uvedl následující: Obe pražská potřebuje pro své ústavy (jatky, obecní dvory koně tramwaye a pod.) velké množství ovsa, sena slámy a pod. Naši poslanci v poslední době do- máhají se u vlády, aby podobné potřeby své hradila přímo u producenta (rolníka), zejmena z toho důvodu že jest to pramen nejen nejsolidnější, ale také nej levnější. Aby rolnictvo konkurenci snáze mohlo čeliti organisuje se v hospodářské spolky a prodejná družstva Řočník navrhoval, aby na podobná hospodářská sdru- žení byl vzat zřetel a aby byla vyzvána k volné konkurenci. Cís. rada p. Schwarz pravil, žeje v podobných věcech kapacitou, pracuje v organisae po celou řadu let, ale o hospodářských družstvec nikdy nic neslyšel a o nich ani neví. Dále stěžoval si, že rolnictvo svůj prospěch ani nechápe a hledí prý si více politiky, než svých zájmu čistě rolnických.

Čer Schwarz

25 article

Vyzval pak p. Červeného, aby mu oznámil adres podobných institucí. (Jsou obsaženy v VIII. zprávě o činnosti českého odboru zemědělské rady pro král. české a sídla jejich jsou: v Mladé Boleslavi, v Če- ském Brodě, Něm. Brodě, Nov. Bydžově. Čáslavi Hoře Kutné, Hořicích, Chrudimi, Kadlíně, Kolíně Mělníku, Pardubicích, Plzni, Rakovníku, Rokycanech Strakonicích, Turnově, Velvarech a Zápech). V schůzi rady městské p. ryt. Pštross, hospodářský in- spektor ústředních jatek, tvrdil, že potřeby pro jatk kupují se jen od rolníků a vždy za ceny nejvýhod nější. Čím p. ryt. Pštross tvrzení své může odůvod- niti, nevíme, ale my měli jsme příležitost nahléd nouti do tajů knih a z položek dopodrobna zapsaných jsme se dověděli: dne 7. ledna 1899 bylo od rolníka Hály ze Satalic koupeno 2180 kg slámy po 1 zl. 50 kr. téhož dne, od obchodníka Steinera z Prahy 1480 po 1 zl. 90 kr., tedy o 40 kr. dráže. Sláma ze Sa talic byla přivezena na voze, kdežto od obchodníka Steinera byla lisovaná ve vagoně, takže bylo ji nutno otepit. Obchodník Steiner stále slámu dodával po 1 zl. 90 kr. a jen lepší druhy na povřísla byly kupo- vány z Chlumce. V měsící březnu dodal p. dr. Jindř Šolc, bývalý primátor, slámu po 1 zl. 60 kr., tedy o 30 kr. levněji než obchodník Steiner. V měsíci červnu rolník Hála ze Satalic dodával slámu opět po 1 zl. 50 kr., ale jen v malém množství. Hlavní do- dávku měl stále Šteiner, který v měsíci říjnu slevil 5 kr. a později dalších 5 kr. — Seno jetelové v téže době (v lednu) dodal rolník Záruba z Úřevčic po 3 zl. 70 kr., ale obchodníku Steinerovi zaplaceno po 3 zl. 75 kr. — Při té příležitosti dlužno zmíniti se také o kukuřici. Měsíčně spotřebuje se 1 vagon kukuřice, ale v minulých 4 měsících zakoupeno bylo 20 vagonů.

Červený Pštross Hála Steiner Sláma doktor Šolc Záruba Mladá Boleslav ský Brod Německo . Brod Čáslav Kutná Hořice Chrudim Kadlín Pardubice Plzeň Rakovník Rokycany Strakonice Turnov Velvary Zápy Satalice Praha Chlumec český odbor zemědělský rada pro král Kolín Mělník kg

26 article

Kukuřice když dlouho leží, vysýchá a ztrácí na váze a také na jakosti, poněvadž se do ní dají filousi. Také větší zásoby snadno ztuchnou a nutno je pře- hazovati, což vyžaduje značné práce i nákladu. — Způsob zadávání dodávek stane se nyní předmětem dalšího řízení, neboť interpellanti dojista nespokojí se s výtkou, že informace jejich nebyly správné. — Polští technikové v Praze. Jak jsme již oznámili, přijedou posluchači lvovské techníky s svými professory v pondělí ranním vlakem státní dráhy do Prahy, kdež budou uvítacím komitélem přivítáni a zavezeni do připravených bytů. Po krátkém odpočinku závítají do místností akademické čítárny a odtud odebéřou se o 9. hod. k prohlídce radnice, napotom odebéřou se na Smíchov, navštiví tamní průmyslové závody, mezi těmi i akciový pivovar a odtud odjedou na Hradčany, večer zavítají do Národního divadla. V úterý prohlédnou si česko- moravskou továrnu, Křižíkův velkozávod, Kudliczovu slévárnu a j. V úterý večer uspořádána bude v Mš- šťanské besedě na jejich počest přátelská večeře, k kteréž přihlášky ctitelů vzájemnosti polsko- české přijímá komitét v Akademické čítárně. V uvítacím komitétu jsou Akademická čítárna a její odbory, studentský kroužek polský, klub slovinský, spolky posluchačů strojnictví, inženýrství a chemie, spolek inženýrů a architektů v Praze a členové Slovan- ského klubu. — Z obcí předměstských. Ze schůr městské rady karlínské. Ve schůzi dne 29. května vzato na vědomí jednání depulace obce karifnské ve Vídni v příčině zřízení nádražní ply- nárny na Hrabovce a usneseno podati stížnost ke správnímu soudu společně se Žižkovem a Prahou.

Křižíkův Kudliczův Praha Smíchov Hradčany Vídeň Hrabovka Žižkov národní divadlo českýmoravský továrna spolek inženýr Slovan

27 article

Vzato k vědomí jednání u ředitelství rakousko uherské státní dráhy téže deputace o rozšíření podjezdu n- dražního z ulice Vinohradské do Trocnovské a pro- dloužení ulice Zahradní, zrušení uhelného nádraží a skladu na Florenci, zrušení topíren na nádraží na- proti Hrabovce, a konečně o zařízení 2třídní ob- chodní školy v Karlíně. Vzato k vědomí, že uděleno povolení k cvičením zákopníků na Štvanici. Z městského úřadu na Smíchově. Je- likož četně vyskytuje se nešvár, že vykládají se pa- řiny z oken do ulice, upozorňuje městský úřa opětně na ustanovení míslního řádu policejního, dle kterých podobné přestupky trestají se pokutou až do 20 korun. — Výprava do Krakova. Odjezd z nádraži státní dráhy v Hybernské ulici určen na 1/28. hod. ranní v úterý 5. t. m. Účastníci nechť sejdou seo 1/27. hodině v nádražní restauraci, kdež se jim roz- dělí odznaky; zároveň nutno složiti zálohu, pokud se tak ještě nestalo, poněvadž slevené jízdní lístky vydají se jen na společnou legitimaci hromadně Ještě 5 účastníků může se přihlásiti dnes v neděli od 11—12 hod. ve Školské ulici čís. 34 v I. posch. v Praze—II. Komitét akademiků polských ochotni opatřil přístup ke slavnostem nejen koll. akademi- kům českým, ale též účastníkům z české inteligence. Mylné zprávy šířené v posledních dnech, způsobeny pouhým nedorozuměním, jež záhy bylo vysvětleno. Zvláštní výletní list, vydaný péčí p. Podstráneckého, možno dostati na nádraží před odjezdem.

Florenc Karlín Krakov hybernský školský ulice Praha městský úřad na Smíchov

28 article

— Při polské nadaci školské, zřízené P Felixem Skibiňským, býv. farářem v Haliči, upráz- dněno jest jedno místo nadační s ročním požitkem 189 K, jež určeno jest pro skutečně chudého studu- jícího, syna chudého, posud žijícího neb již zemře- lého nádenníka neb dělníka města Prahy, bez roz- dílu jeho náboženství a národnosti, jenž veřejně s dobrým prospěchem navštěvuje střední školu reálnl neb gymnasiální, neb školu vyšší. Právo ku propoj- čení místa nadačního přísluší radě král. hl. města Prahy. Žádosti opatřené listem o narození, úřadním vysvědčením chudoby a zachovalosti, vysvědčením o očkování, průkazem o své přislušnosti a vysvědde- ním školním z posledního pololetí, přijímají se včetně do 20. června t. r. v podacím protokole rady městské v Praze. — Odhalení pomníku. V měsíci srpnu bude v obei Cerhenicích na státní dráze odbalen pomník českého spisovatele Jana B. Dlabače. Týž narodil se v Cerhenicích dne 17. července 1758, studoval v Praze a vstoupil do řádu praemonstrátů na Stra- hově, r. 1785 byl posvěcen na kněze. Dlabač byl pil- ným historikem a strahovskou bibliotéku rozmnožil o řadu cenných knih, které nalezl jmenovitě ve zr- šených klášteřích. Mimo jiné vydal v r. 1815—1818 tři díly »Všeobecného uměleckého lexikonu«. Zemfel dne 4. února 1820 v Praze. Družstvo pro postavení pomníku z 15 došlých návrhů přijalo návrh pomníku, vypracovaný sochařem J. Černým v Hořicích.

Skibiňský Dlabač J Černá Halič Praha Cerhenice Hořice Stra

29 article

— Světová výstava v Paříži. Společn výpravy na světovou výstavu pod čest- ným protektorátem pořádané firmou F. Topičovou nutno pořádati, aby se vyhovělo nejen návalu, ale i pohodlí účastnictva, v mezerách 8—-10denních. Příbližně možno stanoviti jejich datum: V červnu ve dnech 12., 21. a 30.; v červenci ve dnech 9., 18. a 26.; v srpnu ve dnech 6., 16. a 27. Změny a pravděpodobná vsunutí výprav mezi data stanovená budou v čas oznámeny. Přihlášky nutno zaslati nej- později deset dnů před výpravou administraci (knih- kupectví F. Topiče v Praze). Konfiskace. Také včerejší číslo »Humorisli- ckých Listů« bylo zabaveno pro verše o Goluchov- ském a o svépomoci boykotovaných, ale vyšlo už v novém vydání. — Výstavy, Sbírky Musea králov- ství českého jsou o svátcích svatodušních ote- vřeny v pondělí dne 4. června od 8 do 12 hod. dopol. a od 2 do 5 hod. odpol. Vstupné 10 kr. za osobu. Kromě sbírky starých rukopisů a tiskopisů, dále sbírek archasologických a mincovního kabinetn, české a moravsko-slezsko-slovenské selské síně pří- stupny jsou též sbírky mineralogicko-petrografické (spolu se sbírkou meteoritů a broušených draho- kamů), botanické, palaeontologické a zoologické (s kostrou velryby). — Dnes v neděli 3. června jsbu musejní sbírky uzavřeny. — Výroční výstav v Rudolfině. Včera konal zakupovací komitét volbu uměleckých děl, která mají ziskána býti pro letošmí slosování Krasoumné jednoty. Jako vždy, tak i letos vzat byl zvlášť zřetel k našim domácím umětcům, jimž věnována z celého obnosu K 13.840.— za který umělecká díla zakoupena býti mohla, částka neméně než K 10.530.—. Zejtra v 6 hodin večer končí neodvolatelně letošní umělecká výstava

F Topičův Paříž Praha muzeum králov moravskýslezský

30 article

— Výstava ruských umělců, kterou tak řídká věru příležitost zjednána ku poznání a oce- nění celého sdružení ruských malířů současných. mezi nimiž řada nejzvučnějších jmen se nalezá. uzavřena bude již ve středu dne 6. června o 6. hod večer. Pro neobyčejný náklad, s jakým výstavaje spojena, pohříchu sotva bude v Praze možno při- kročiti zase záhy k uspořádání podobného podniku v takovém rozsahu, neboť kollekce obrazů, kterých čítá výstava 155, kromě řady kreseb a leptů, vyza- duje k transportu 3 vagonů, jichž doprava do Prahy a zpět až do Petrohradu zvlášť na váhu padá. Publikace, chystaná nakladatelstvím B. Kočího, ve které zastoupeno bude 35 umělců výstavy se zúčast- nivších, s 71 reprodukcemi světlotiskem a barevnou zinkotypií provedených, vyjíti má již v úterý 5. června. Cena nákladné publikace ustanovena na 5 zl. — Výstava nalezá se ve výstav. místnostech domu »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici a otevřena jest denně od 9—6 hod. za vstupné 50 hal., ve dny všední 80 hal. — Sbírky Národopisného musea česko-slovanského na Příkopě 19. jsou dnes a zejtra přístupny obecenstvu od 9—1 hod.

Praha Petrohrad Vodičkův ulice národopisný muzeum