ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 c5a871a0-7108-11dc-94e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 39 celkem · entity: person 112, org 17, place 26, work 17
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. ledna 1904.
4 masthead
Číslo 31.
5 article
— Počkejte . . . Vyl rychle řekl Tim nov, dělaje rukou rozkazující pohyb. — Vy zdá se, chtěl jste k nám do léčení? — Ano, já bych chtěl —. odvětil nemocný. stoje polo obrácen a nepozdvihuje očí. — Hm . . . ano, — zabručel Timanov prohližeje se zvláštním zájmem tvář i postavu dělníka. Zpozoroval, že jest vysoký, ale shrbený, že bolesti strápená jeho tvář neoby čejně jest nervosní a pohnutá, vlasy rezavé. — Tam vám povědí — pronesl konečně svou ob vyklou frázi. Ale když nemocný odcházel, se zájmem provázel ho očima a měl nějakou vteřinu cit. jakoby ten rezavý člověk ho byl oklamal, b urazil. Druhý den při obchůzce světnice čís. 17 Timanov pocítil zvláštní nevolnost, podobnou neklidu; obrátil se a uviděl upřeně na sebe upjatý pohled. Arsenij Alexandrovič pozna včerejšího nemocného a ihned znovu pocítil ja- kousi smulnou nespokojenost. V pořadí příšel i k jeho lůžku. Nad hla vou nemocného na černě destičce bylo načrtáno několik latinských slov a čís. 27. Timanov na táhl ruku a ranhojič spěšně podal mu smutný průkaz. Arsenij Alexandrovič četl: »Měšta Vlasjev« i násilně se zasmušil a mruče cos pro sebe, proběhl očima krátký popis nemoci Po celou dobu hleděl se mimovolně vy hnouti pohledu nemocného, leč když se k němu nahýbal, aby proslechl jeho hruď oči jeho ná hodou selkaly se s očima Vlasjeva a tu zdál se mu, že tento čemusi pohrdlivě a smutně se usmál. Jakmile se vrátil Arsenij Alexandrovič do mů, vešel ve svůj kabinet a zavřel se. Vyňa ze zásuvky psacího stolu koženou kabelku přiblížil se k oknu. Spěšně, s třesoucíma rn kama rozevřel kabelku a pozdvihl k očím po dobiznu mladého člověka se zvláštníma, tru chlivě a spolu jaksi pohrdlivě hledícíma očima Ruce Arsenije Alexandroviče chvěly se vždy víc a více. Pozdvihl podobiznu k očím, odložil ji, ale dojem zůstal týž.
Tim Alexandrovič Měšta Vlasjev
6 article
Timanov spočinul na nejbližším křesle vyňal z kabelky časem sežloutlou zápisku »Jsem na palubě anglické lodi. Pojedu dále v okeán a vrhnu se v moře. Protivno jest mně žíti. Nesuď mne, otče, neboť ani já neodsuzuj Tebe. Vracím Ti všechny své průkazné listiny není mně jich už třeba.« Patnáct let minulo od doby, kdy obdrže to psaní. Jeho synu Iljušovi Timanovu bylo tehdy 18 let. Vystudoval gymnasium a připravoval s na vyšší studia. Iljuša pozbyl matky, když byl ještě dítětem a od té doby sestra zemřelé, teta Eliška, starala se o něj i milovala ho jako vlastní matka. Otec, vždy prací zaňatý, mál vídal syna a málo ho i znal. V řídkých krátkých rozhovorech s Iljušou dotýkalas Arsenije Alexandroviče nepříjemně hošíkov nadšenost, jeho cituplnost a jeho až do krajnosti tklivá dojemnost. — Ty vychováš z hošíka zženštilou po vahu, pravil k sestře. — Vychovávám z něho křesťana. Naučím ho milovati i litovati — odvětila sestra se za smušilou výčitkou. — Ty uděláš z něho slabocha! — po drážděně pokračoval Timanov. — Především je třeba pracovati, ostatní jsou vše hlouposti Arsenij Alexandrovič přivykl již vyčítavým pohledům tety Elišky; věděl, že ona ho obvi- ňovala z tvrdosti a sobeckosti, i přijímal jej obvinění se shovívavým úsměvem; ale když sy vyrůstal a on pozoroval i u něho takový poměn k sobě, nemohl již přenésti takovou mlčenlivou hanu lhostejně i začal se zlobiti. — Co má z tebe být? — zvolal kdysi na syna. — Do kláštera bys měl jítil Iljuša hleděl na něho a smutně i trpce se usmíval. — Chci milovati lidi, a láska bez skutků mrtva jest. — Vol stav můj — hrdě pravil otee. — Ano, ty — jsi talent — klidně tvrdi hoch. Obdivuji se ti a závidím ti, ale ty ne- sloužíš lidem, ty sloužíš sám sobě!
Timanov Iljuš Timanův Iljuša Eliška Alexandrovič
7 article
— Nechci být takovým, jako jsi ty. — Jdi do kláštera! se zlostným smíchem opakoval Arsenij Aleksandrovič. Iljuša s tvrdošljným výrazem svíral rty mlčel. Timanov nevynechal příležitosti, aby syna bodl a tak jej ranival; když však spozoroval slzy v očích odrostlého již hocha, rozdráždění jeho neznalo mezí. Hrubě vysmíval se jemu i sestře Elišce a nerozpakoval se prohlašovati jejich ochotu, věnovati sebe i své síly službám lidí, které nazývali bratry, za věc převrácenou a směšnou. Teta Eliška rozhořčila se i plakala a Iljuša mlčky poslouchal otce a na jeho vý razné tváři střídavě se měnily udivení, bo i tvrdošíjnost. Práci jest třeba konati — pevně z končil Timanov — a milovati lidi, to není za- městnání. Rád věřím, že miluješ tetu Elišku Ale co z toho pojde? Jenom se drž její sukně Iljuša ponenáhlu stával se zádumčivým líce jeho nápadně hubeněla a ve světlých očleh jeho často se jevil zvláštní ustrašený výraz.
Aleksandrovič Eliška
8 article
— A ty věříš, teto, že tě miluji ? — tázal se jednou, s palčivou neobratností svého stáří, až celý zčervenal. — Věřím, můj hochu! — vřele odvětiln teta Eliška. On chopil její natažené ruce, zlíbal je dodal: — Ne . .. Jenom věř! vždycky věř ! . . Náhle zaštkal dětským způsobem a odběhl. Brzy po tomto rozhovoru jel v létě Iljuše navštíviti soudruha a již se nevrátil. — — Od té doby spřátelil se Arsenij Alexan- drovič s myšlénkou, že jediný syn jeho za- hynul. Neobdržel zpráv ani o živém, ani mrtvém. Až pojednou zvláštní případ pobouřil ho a oživil v něm staré hoře. Připomněl si ještě, kte- rak po příchodu psaní synova zbledla tvář tely Elišky, jak ruce její se třásly a kterak po hrozné oné zvěsti za jedinou noc hlavu její po- sypaly šediny. Arsenij Alexandrovič byl pozván k obědu. Po obědě přijímal návštěvy. Nemoení přicházeli a odeházeli. Přijímal je s obvyklým chladným a roztržitým pohledem, dívaje se jim přes hlavu a přerušuje při jich hovoru každé téměř slovo
Eliška Alexan Alexandrovič
9 article
Viděl ve tvářích jejich zaražení, strach i naději, ale stavěl se, jakoby nic nepozorovál. Toho večera spěchal více než obyčejně přísná tvář jeho byla ještě více bez účasti k ne- hodám a utrpením, které kolem se obrážely. Druhý den, v obvyklou hodinu, konal pro hlídku. Ve světníci číslo 17 opět pocítil nepoko a když se přiblížil k lůžku číslo 27 přes ličenou nevšímavost svezl se zrak jeho ve tvář Vlasjev a srdce jeho silně zabušilo. — Kdo jste? — tázal se, nahýbaje se aby ohmatal puls nemocného. — Jsem řemeslník — odvětil nemoený. — Vaše jméno? — Pavel Vlasjev. — Čím se zabýváte — Různým . . . zámečnictvím zvláště Tvář Timanova zbledla a ruka jeho lehce se třásla. — Stůněte již dlouho — Tři roky. — Žil jste v Petrohradě — Ne, jsem tu první rok. Nemocný odpovídal krátce a neochotně Arsenij Alexandrovič pak hltal zvuky jeho hlasu a rozčiloval se. — Kdo byl vaším otcem? — náhles lékař prudce otázal. — Nevím, jsem z nalezince — odvěti nemocný a opět se pohrdlivě něčemu usmál. Arsenij Alexandrovič poznával, že jest třeba dále jiti, poněvadž nemocný již zpozoroval vý- minečný jeho zájem; ale jemu chtělo se ještě zůstati u Vlasjeva a tázati se na mnohé, třebas byl již porozuměl, že všechny ty otázky k ni- čemu nepovedou. — Jest vám dobře ? — tázal se. Nemocný odvrátil se, skryl tvář a odvěti docela slabět — Mně jest dobře. Večer Timanov návštěv nepřijímal, ale sám mnohé konal. Jezdil, zahalen v drahý kožich, vyskakoval ze saní a div že nevběhl v průjezd. ano i v obydlí nemocného. Tam opět pospíchal a odpovídal na otázky již v chůzi, zřejmě je uznávaje prázdnými a nucenými. Domů se vrátil pozdě.
Pavel Vlasjev Alexandrovič Petrohrad
10 article
— Stůj! — křikl na kočího, když jel kolem průjezdu nemocnice. Neobraceje pozor nosti na rozpačitou postavu vrátného, šel kolem něho a sám shodil se sebe kožich. Všichni kteří ho potkávali, byli udiveni, ano i ustrašeni Na chodbě přiskočil k němu dozírající lékař odněkud vynořila se opatrovnice se snivě po plašeným úsměvem. — Není třeba, není třeba . . . řekl mimo- chodem, zasmušiv se a mávaje rukou. — Chci sám . . . Neznepokojujte sel Dozírající lékař i dohližitelka se zřejmými rozpaky odeházeli a Arsenij Alexandrovič, ne pozoruje nikoho po cestě, šel rychle slabě osvě tlenou chodbou i zastavil se před síní čís. 17. Tam hořela mdle lampa a všechna lože byla jasně viditelna a na nich obrysy nemocných pod temnými bavlněnými pokrývkami. Ozval se ston a něčí dlouhý, dusívý kašel. Lékař sečkal vteřinu a opatrně prošel mezi loži, hledě co možná nejméně na sebe obrátiti pozornost. Oše- třovatel napájel kohosi ze džbánku, ale uviděv Tímanova, prudce se k němu vrhl. Arseni; Alexandrovič netrpělivě se uhnul. U lože č. 27 se zastavil. Vlasjev spal, položiv tvář na dlou hou bledou ruku a těžce dýchaje otevřenými rty On měl polypa v nose — vzpomněl Ti- manov. Vzal taburet, opatrně jej postavil bliže k nemocnému a sedl si. I kdyby byl Vlasjev spal sebe déle, Arse- nij Alexandrovič nebyl by pozoroval času; dy- chtivě hleděl mu ve tvář a porovnával. Byl tak pohroužen v pozorování jeho, že sám ani nepozoroval i nedivil se hluboké ža- losti a hluboké lásce, která ho nyní celého ovlá- dala. Ale Vlasjev otevřel oči a spatřiv Arsenije Alexandroviče, zachvěl se. — To jsem já, Iljušo — tiše pravil Ti manov. Bolestná křeč přeběhla tváří nemocného. — Vy jste mne polekal — pravil tento — Proč jste zde a proč jste mne nazval .. Iljušou?
Alexandrovič Tímanův Arsen Oš
11 article
— Vím, kdo jste. Poznal jsem vás — rozechvěn a pohnut pravil Timanov. — Jsem — zámečník Vlasjev. Nevím, za koho mne mále. — Vy nechcete — vroucně prosebným hlasem začal Arsenij Alexandrovič, ihned však vzchopil se a přemáhaje se, mluvil klidně prostě: — Jste v právu smáti se nade mnou. Ztratil jsem syna, váš zevnějšek připomněl mně jej i měl jsem chvili podivuhodného citu : zdálo se mně, že jsem našel svého syna. — Váš syn zemřel? — tázal se Vlasjev. — Psal mně, že rozhodl se umříti a po- slal mně všechny své průkazy. Ilije Timanova prý už není, ale já často uvažuji, ba jsemté měř přesvědčen, že syn můj živ. — A není-li to jedno ? — tázal se Vlasjev — Není . . . Nemůžete sobě představiti . . Kdybych našel syna, stal bych se, zdá se mi, jiným člověkem. U mne byla právě chvíle .. Mně samému jest tak podivno, že jsem se tak snadno poddal dojmu ... Řekněte, jakse eftíte Vlasjev opřel se o svoji slaměnou podušku a zavřel oči.
Timanov Alexandrovič
12 article
— Vše jedno — pravil — vím, že brzy bude konee. Řekl to spokojeně a přesvědčivě. Timanov pochopil, že námitky nebylo třeba. Opět rozleh se odkudsi dusivý, duši rozrývající kašel. — Chcete, dám vás přemístiti? — navrhl Timanov. — Tu jste znepokojován. — Proč? — tázal se udiveně Vlasje otvíraje oči. — Vždyť nejsem rozhýčkán — do- ložil s bolestným úsměvem. — Nejste? — s novým nepokojem otázal se Timanov, kloně se bliíže k němu. — Stráda jste v životě — Trudný byl můj život — pravil Vlas- jev — ale nyní bude brzy konee. — Proč trudný? — tiše se tázal Arseni; Alexandrovič, kloně se k němu ještě blíže. Ale Vlasjev mlčel a z tvrdého, upjatého výrazu lice porozumě! Timanov, že odpověd neobdrží. — Směšno jest, že vy zde se mnou sedíte a zbytečně mařite čas — pravil náhle Vlasjev, právě se probouzeje ze sna — Proč směšno? — pravil Timanov. - Jsem lékař a vy nemocný
Timanov Vlas Arsen Alexandrovič
13 article
— Ne, to jest proto, že jsem podoben va- šemu synu. Může být, že váš syn nevěděl, že ho tak milujete. Může být, že by nebyl zemřel kdyby byl to věděl — Já také jsem toho nevěděl — bezzvučn pravil Timanov. Vlasjev se zachvěl. — Ano, vidím, že trpíte; může být, že mne v tu chvili i milujete. Ale proč? Ať jsem skutečně váš syn, anebo pouze jemu podoben není-li vše jedno? Vy mne neznáte — Ano, já vás neznám. Ale máte pravdu jste příčinou mého utrpení. — Proč? — se zápalem se tázal Vlasjev a sevřel ruce. — Sleduji každý váš pohyb a pravím sobě to je můj syn! a po chvilce: není to mnůj syn To jest nanejvýš trapněl — To jest mýlka! — ohnivě promluvi Vlasjev, podpiraje se loktem. — Není třeba takového citového rozčilo vání. To hubí lidi. Můžete mne milovati ? Mi lujte! Nevadí, že já Vlasjev nejsem vaším sy nem. Jsem vaším bratrem. Jsme tu všichn bratři. Milujte, koho můžete, milujte všechny. Politoval jste mne a tázal jste se, je-l mně dobře? Politujte i toho ... i onoho- ukazoval při tom na lůžka nemocných, — sta- rejte se o ně všechny. Tak činiti jest třeba protože i oni jsou vaši bratři jako já a všechny můžete milovati a všech lilovati. — Nemohu všechny milovati — zasmušile promluvil Timanov.
Vlasjev
14 article
— Proč pak nemůžete? — ohnivě tázal se Vlasjev. — Zdali jest to křesťanská zásada láska ke svým? Výlučně jen ke svým? A což nejsou-li v blízkosti nebo vůbec na světě ? Tak po celý život tes kniti, vzpominati na něčí pří větivost... představovati si milé rodné tváře klamati sama sebe ... To jest úžasně ! Nesm býti takové lásky! Vzpomeňte na slova Kri stova: »Kde máť má i bratři moji ?« — potom: »Hle, bratři moji i sestry moje«. Nuže toho jest třebal Rozčilením se udýchal i umlkl. Timanov slyšel a slzy se mu draly v oči. — Syn mne zavrhl proto, že mne od- soudil — hluboce zarmouceným hlasem pronesl. — Ale zdali on vás odsoudil ? — ohnivě namítal Vlasjev, znovu oživuje. — Váš syn byl značně mlád? Zdali on mohl odsouditi? Odsoudila vás jeho mladost, jeho sebeláska. Neznám ho a neznám vás, ale jsem o tom přesvědčen. K odsuzování někoho třeba jest jednoho: a to sleposti. — , ne, on byl v právu. Vlm, čím jsem ho odstrčil: urazil jsem ho. Byl jsem k lidem surovým a . . — Není mně dobře! — bezzvučně pravi Vlasjev, tiskna hrud. Timanov zbledl, spěšně se sklonil a sáh mu na puls. — Odpusťte mně, unavil jsem vás— pravil. Dlouhou dobu ležel nemocný nehybně, ko nečně však vzdychl a otevřel oči.
15 article
— Dosti — pravil slahým hlasem' : — Ode jděte nyní a zanechte mne tu samotného. Jenom ještě slovo: až zemru, nemyslete, že umřel váš syn, věřte opět, že on žije. Hledejte ho, milujte ho! Nenajdete-li syna, najdete bratra. Slibte mně to. Také vás budou milovati tak, jako jsem já miloval vás. Jděte, jděte rychle l Odvrátil tvář a ihned zavřel oči. Timanov váhal. Odešel několik kroků, ale ihned se vrátil a sklonil se nizko nad licí ne mocného. — Teta Eliška zemřela, pravil zřetelně. Lehká křeč přeběhla smrtelně bledou tvář Vlasjeva a on hluboce vzdychl. — Proč neustále mičíte? s nenadálou prudkostí zašeptal Timanov. Rekněte, že jste mně odpustil, že jste po mně toužil . . Řekněte: ano . .. Rty nemocného se pevně sevřely a z tváře zíral upjatý, tvrdošíjný výraz. Oči byly za- vřeny. Timanov posečkal a pak odešel. Když pak šel chodbou, zdálo se jednomu služebníku, že plakal. Když se druhého dne Timanovem vyslaný člověk vrátil zpět a oznamoval, že čís. 27 v noci skonalo, zavřel se Arsenij Alexandrovič ve svůj kabinet. Vyňal podobiznu syna a svým lehkým ru kopisem, podobným rukopisu Ilje Tímanova, na sežloutlé zápisce na rub podobizny napsal »Věřte, že Váš syn je živ. Hledejte ho. milujte ho. Nenajdete-li syna, najdete bratra.
Eliška Alexandrovič Ilj Tímanův
16 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Pracovna manželů Curlnových. Pařížský je den časopis uveřejňuje pozoruhodný popis pracovny manželů Curieových, badatelů, kteří se nyní těší slávi světové. Vychází z něho na jevo, že bylo již svrcho- vanou nutností, aby francouzská vláda provedla svůj úmysl a udělila jim náležité postavení, nejen v zájmu jejich osob, nýbrž vědy samé. Muž, jenž vzhledem k spolupracovnictví své manželky následkem pouhého citu spravedlnosti, beze vší koketerie nebo povrchní galanterie odmitl řád čestné legie pro svoji osobu, neučinil se svojí manželkou svoje sensační objevy snad v laboratoři, opatřené veškerými vymoženosími fysikálních a chemických pomůcek. Mimo to jest Curie nyní učitelem počátků fysiky na střední škole, jenž má velký počet vyučovacích hodin, čímž čas pro vlaslní jeho badatelské práce jest značně obmezen. Má jedinou nepohodlnou pracovnu, kterou by mnohý z jeho mnohem méně vynikajících kollegů prohlásil za naprosto nedostatečnou pro vážné pokusy. Na škole pro fysiku a průmyslovou chemii, kdež byly podniknuty všechny pokusy s radiem, jsou poměry dle tvrzení pařížského odborného listu přímo žalostně.
Curlnový Curieův Curie
17 article
Škola sestává vlastně ze dřevěných baráků, k nimž materiál dodalo město. Síň, určená pro lysikální po- kusy, má asfaltovanou podlahu a jest nízká, vlhká studená. Je tam nedostatek všech pomůcek k prová- dění jemnějších pokusů a není tu zařízení ku přivá dění silných elektrických proudů nebo k opatření vyšších temperatur. V síni pro chemii jest zařízení více než primitivní. Ve velké kolně se zasklenými okny stojí dva bílé ohoblované stoly, sloužící k umí- stění veškerých potřeb k chemickým pokusům. Není tu nijakého opatření k odvádění par a plynu a po každém chemickém pokusu jest prostora tou měrou naplněna parami, že tu nelze dýchat. Mimo to nemá Curie nijakého příručího, jenž by mu jeho pokusy připravoval, jako ho má i nejmladší professor. Tyto ne- příznivé poměry na každý způsob činí zásluhy man- želů Curieových jistě značně větší, ale byl by skan- dál, kdyby to takto mělo trvat ještě dále. Pařížský časopis praví přímo, že »tento stav jest nebezpečím pro pověst Francie mezi učenci v cizině«, zejmena když teď zajisté mnozí odborníci budou si pokládati za zvláštní čest, navštíviti slavné učence v jich pů- sobišti. Nelze také pochybovat a poukazuje se na to s důrazem, že mnohý objev, pokud se týče rodin, učiněný v posledních letech v jiných zemích byl by
Curie Curieův Francie
18 article
ýval dac flen manžely Curieovými, kdyby se nebyli musili spokojit prostředky tak bezpříkladně primitiv- ními. Před několika lety učiněna byla p. Curieov skvělá nabídka jakous universitou za hranicemi kterou odmítl. Musí však býti pochybno, zdali po zději svého rozhodnuti nelitoval, třeba by byl musi opustit vlasl. Jest dávno známo. že ve Francii jes více smyslu a uznání pro vynálezy sloužící sportu na př. pro automobily, lětací stroje a podmořsk čluny, jež vesměs ovšem ve Francii dosáhly největ- šlho rozvoje. Že by však zanedbáváním vážné práce badatelské trpěly i tak znamenité objovy, jako práce manželů Curicových, nemělo by se při vědeckýel poměrech Francie vlastně očekávat.
Curieův Curicový Francie
19 article
= Vývoz uměleckých památek z Italie do ci alny. Těchto dnů skončen v Bergamu procen proti hraběti de Roncalli a třem spoluobžalovanýma pr prodej obrazu Giovannia Bellinia »Vzkříšení' Páně královskému museu v Berlíně. Státní zástupce nav hoval pro všechny obžalované pokutu po 60.000 li- rách, soud však je uznal nevinnými, poněvadž nelz obviněné usvědčit, že skutečně byli to oni, kdož pro dali obraz do ciziny. Hrabě de Roncalli prodal obraz Belliniův v březnu 1902 obchodníku s obrazy prol Grassioví ve Florencii, jenž jej postoupil obchodníku Martinelliovi ve Florencii a ten zase tvrdil, že pro dal obraz jakémus Italovi, jehož jména nezná. Prode obrazův i klassických děl v Italli samé však je do- volen, toliko vývoz je zakázán. Kterak Belliniov »Vzkříšení Páně« dostalo se přes hranici, není zná mo. Přes Alpy byl obraz sotva dopraven, neboť n celních úřadech dráhy golthardské a brennerské znalei přísně bdí nad vývozem starých obrazů. Mnoh známky nasvědčují tomu, že »Vzkříšení Páně« byl ve Florencii opalřeno moderním rámem a polaženo bez cenným moderním ohrazem, takže starý ohraz vůbec ne- bylo viděti. Obraz byl pak bezpochyby dopraven do Li vorna a odtup po moří poslán dále do Berlína. Příště bude vývoz obrazů také v přístavních městeche nejpřísněji střežen. Avšak italské listy poukazují k tomu, že chce-li italský stát zabránit vývozu klas sických obrazů do ciziny, musí je kupovat a zařa- diti do veřejných obrazáren. Soukromník, jenž che svoje obrazy prodat, nalezne vždycky prostředky. aby je dostal do ciziny, kde došáhnou cen nepo- měrně větších, než v Italii. Majitele klassických obrazů a také veřejné mínění nikdy nebude možno přesvěd- čít, že jest to cos trestného. Zajisté, že Belliniov
Roncalli Hrabě Belliniův Grassiový Italos Bergamo Berlín Florencie Alpy královský muzeum Giovannia Bellinia
20 article
»Vzkříšení Páně« v berlínském museu mnohem větší měrou uspokojuje umělecký požitek a lépe slouže všeobecné kultuře, nežli v soukromém palácí hr. de Roncalli, kdež byl přístupen málo komu, ale ovšem nelze popírat, že ještě spíše bylo místo jeho v Be- nátkách. Ale italská vláda nikdy neměla peněz na koupi tohoto obrazu benátského mistra. Ona jedině jest vinna, byl-li obraz navždy pro Italii ztracen. = O tragícké smrti dra. V. J. Turčinoviče-Vyžně- kěvíče vypravuje kollega zesnulého dr. Vinogradskij v Novém Vremeni« následující podrobnosti: Ještě dne 15. ledna byl kollega svěží a čilý a chystal se velkou horlivostí k účastenství na Pirogaském kon- gressu. Dne 16. odebral se do tvrze Alexandra I. odkud se již více neměl vrátit. Onemocněl v noci na 17., při čemž temperatura rychle stoupala na
Roncalli Turčinovič Vinogradskij Be Nový Vremit všeobecný kultura Vyžn
21 article
40° C. Druhého dne ráno zjistilo konsilium lékařo zánět pravých plic a ačkoliv dosud diagnosa byl nemožna, prohlásilo, že nemoc je podezřelá. Hlavní příčinou domněnky bylo, že pacient během posled- ních dnů byl zaměstnán prací velmi nebezpečnou podrobuje morové bacilly zvláštní proceduře vlast- ního svého vynálezu, při čemž se ocítil v nebezpe vdechovati morové bacilly. Následkem toho vstřík nuto pacientuvi osmdesát krychlových milimetrů mo- rového sera, načež nastalo pomíjejicí zlepšení. Kolem páté hodiny odpolední dostavil se u pacienta kašel chrchle byly zbarveny krvavě a ihned podrobeny mikroskopickému zkoumání, jež s naprostou jistotou dokázalo přítomnost velkého množství morových bacilů. Poněvadž nebylo pochybností, že tu jde o onemocnění morem, bylo pacientovi po krátkých přestávkách vstříknuto po 200 krychlových millime trech morového sera. Následkem těchto injekcí zle šil se poněkud stav nemocného a také temperatur klesla. Avšak nemoc nemohla býti zapuzena a dne 20. ledna o šesté hodině večerní podlehl kollega sv chorobě. Poněvadž až do poslední chvíle byl př jasném vědomí a poznával povahu své choroby, na řídil, aby mrtvola jeho byla spálena, čímž sám roz- luštil obtížnou otázku svého pohřbu.
22 article
= Povražděná výprava. O anglické výpravě do východní Afriky, kterou vyslal East Africa Syndicate aby hledala zlato, došel z Narobi na dráze ugand ské telegram, že byla kmenem domorodců Turkane porubána. Výprava byla činna v okolí jezera Ru dolfova. Citala čtyři bělochy a obvyklý počet no sičů a dělníků. V říjnu vydala se z Narobi k je zeru Rudolfovu. Kmen Turkanů, jemuž se tento zločin připisuje, vyznamenává se svými bojovnými náklonnostmi. Již dříve musila jiná výprava z obla- sti tohoto kmene uprchnout. Za to anglický major Powel Cotton, jenž před několika měsíci ubíral se jejich uzemím bez průvodu Evropanů, byl domorodci přijat velmi přátelsky.
Rudolfův Powel Evropan východní Afrika East Afrika
23 article
= Osudné neštěsti. Z Cařihradu se oznamuje Ředitel kanceláře pro politické záležitosti při císař ském divanu v Jildiz kiosku. Zeki bej zahynul těhbto dnů tragickou smrtí. Zeki bej bydlil na asijském břehu Marmorského moře ve předměstí Genz Tepe na anatolské dráze ve vlastní ville. Každodenně po užil předměstského vlaku, jedoucího od Pendiku, aby se dostal do Hajdarpaše a odtud po lodi do Caři hradu. Minulé soboty se poněkud omeškal a v nej větším kvapu spěchal na zastávku Genz Tepe. Kdy: se dostal na trať, byl přechod již zahražen, poné- vadž vlak se již blížil. Proti předpisu podlezl Zeki bej pod záporu a běžel po kolejích ke stanici vstříe vlaku, ženoucímu se ku předu. Mezi během vytáh Zeki bej svoji peněženku a odpočítával si peníze za lístek. Při tom byl bej, jenž se byl ve kvapu nad- míru rozčilil, patrně slepý a hluchý pro vše, co s kolem něho dálo. Na vzdor hvizdotu parostroje. přese všechen pokřik a volání přítomných, běžel Zeki bej proti parostroji ještě rozjetému, jenž přese všecky zoufalé pokusy strojvedoucího, který okamžitě dal zpáteční páru, nemohl být ihned zastaven. Zek bej klesl na znak, byl přejet a hrozně zohaven. Čís. 14
Zeki Cařihrad Marmorský moře Genz Tep Hajdarpaš car hrad Genz Tep
24 article
Šachy Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostrob, Morava. Uloha č. 39 (originál) Vojtěch Košek v Bohumilicíc
J Rašovský Ostrob Košek Morava
25 article
Mat ve 3. tazich. Úloha č. 40. („Dentsche Schachzeitung.“) W. šl. Holzhansen, Hanau ioe
Hanau Dentsche Schachzeitung
26 article
Mat ve 4. tazích.
27 article
Partie čís. 19. Hrána v matchi 30. září 1903 v Utrechtu Španěl ská hra Bílý: Dr. A. G. Olland. Černý: J. F. E. Esse 1. 02—6 67.—65 22. Df2—h4 Va8—dszh) 2. Jg1—f Jb8—c 23. Dh4—h6-- Ví7—g7 3. Sf1—b5 Jg8— fe 24. Jf6Xh7+ Kf8—es 4. 0—0 Jf6xkces 25. Jh7—f6— Ke8—fv 5. d2—d4 Sí8—e7 26. Vf1—e1 d6—d5 ch) 6. Ddt—e2 Je4—d6 27. c4xd5 c6Xd5 7. Sb5xcc b7xcce 28. Dh6—g5 d5— d4 8. d4 XKe5 Jd6—f5 29. Vd1—d3 a7—a5 9. De2—ed b g7—g6 30. Ve1—d1 c7—c5 10. Jf3—d4 J5xdee 31. h2—h4! a5—a4 11. Desxk«da 32. h4—h5 g6xch5 12. Sc1—he Ví8—es 33. D5xh5+ K7—fs 13. c2—c4 d Se7—ſse 34. Dh5—h6 a4b3 14. Sh4xcfs Ve8x«fe 35. a2xb3 De7—f72i) 15. Jb1—c 16. f2—fa f6—f5 36. Vd3—g3 Se6xkkba 17. Je3—d5! Vf8—f7 37. e5—e61 Sb3xe6 18. Jd5—f6— Kg8— 38. Jf6—h5 Dfrxc h5 19. Vat—dl d7—de 39. Dh6h5 Vg7xg 20. Dd4—f2 ! g) Sc8—ee 40. Dh5—h 21. b2—b3 Dd8—ez a černý se vzdal. Poznámky: (Deutsche Schachzeitung.) a) Tah tento jest v poslední době doporučován míst obvyklého 8. . . . Jbv b) Navrhnuto Marcem a dr. Tarraschem. Maroczy do- poručuje 9. c4-0—0 10. Jes d5 11. Vr di! Se6 19. g4i! což jest asi nejlepším. c) Lépe 10. . . . Jg7 11. Sh6 0—0 12. Jc3 Vb8 a 13. c5. f7—fe
Španěl A G Olland Černá J F E Ess Jf jh dh Jd Marec doktor Tarrasch Utrecht Kf 8 Dfrxce h 5 19 Deutsche Schachzeitung Sf 1 d 4 Sí 8 d 6 27 c 6 Xd Sb 5 c 5 10 d 4 J 5
28 article
d) V partii dr. Tarrasch—Taubenhaus, Monte Carlo 1903 hrál bílý 13. Jes. e) Po výměně střelce jest bod f6, podobně jako v uve- dené partii dr. Tarrasch—Taubenhans, slabý Hrozilo 17. Je4, tahem učiněným nezabrání však černý převedení a umístění bílého jezdce na f6. Na 20. De5 následovalo by Sbv. h) Ztrácí pěšce, lépe 22. . . b5. ch) Jestli 26. . . . de, tu 27. VXd8 DXd8 28. f e Dd4+ 29. Khl De3 30. De3 a bílý vyhraje. i) Poněkud lépe bylo 35. . . . Kfr. Partie č. 19. Hrána v korresp. turnaji časopisu „Monde Illustré“ gam bit. — — Riceů Černý: Dr. H. Neustadtl. Bílý: Pervago- 67—65 16. Jb1—d2 De4—g4 1. 62—04 17. Dd1—e1+ Sc8—e 2. f2—f4 e5xf4 h6xg5 18. Jd2x«fs 3. Jg1—f g7—g5 Jb8— d7lt 19. Der —e5 4. h2—há g5—gl Ke8—e7 5. Jf3—e5 20. De5sch8- Jg8— Dg4—h3- 6. Sf1—c d7—d5.
Tarrasch Taubenhaus doktor Taubenhans jít 5 jít 3 30 Monde Illustrý Černá H Neustadtl Monte Carlo VXd 8 DXd Dd 4 e 5 4 e 5 20 c d
29 article
21. Dh8xk a8 Dl3—g3- 7. e4x«d5 Sf8xd6 22. Kh2.—gí D3xta 8. 0—0 Sd6xe5 23. Kg1—i Dí3—em Dds—ez 9. Vf1—en 24. Kfi—gí Se6—h3-4 25. Kg1—ge f4—t 10. c2—c9 De3—f2 +l 26. Kg2—h2. Jf6—e 11. d2—da g5—g4—+ Se5—h2- 27. Kh2xKh3 12. Ve1xkek Jd7—P6 — De7xe 28. Kh3xg4 13. Kgth Df2—í3 — 29. Kg4 —h3 14. 2x13? g4X 30. Kh3—he Jí6—g4- 57—he 15. Se1—g5 a mat ve 2. tazích. Zprávy šachové.
Jf Jd 7 d 5 Sf Kh 2 Sd 6 x Kh 2 xKh 3 12
30 article
Praha. — K naší zprávě o zápasu šachového klubu „Dobruský“ se šachovým odborem „Akademické čítárny“ přinášíme podrobnosti: Zápas začal o 3 hod. odpol. a skončil o 71/2 h. večer. Při určování soupeřů přihlíženo bylo k síle jednotlivců. Jednotlivé parti skončily následovně: Taussig (A. Č.) 1 — Gersttner (D.) o Španělská hra. Procháska (D.) 1 — Schönbaum (A.Č.jo Cechl (A. Č.) 1 — Kauder (D.), o Italská„ Kautský (D) 1 — Paďour (A. Č.) o Vídeňská„ Samek (A. Č.) 0 — Kolb (D.) 1 Italská- 1 — Kavánek (A. Č.) o Španělskás Šerý (D.) Páv (A. Č.) 0 — Baroch (D.) 1 Francouzská Ptáčník (D.) 1 — Friedrich (A. Č.)0 Španělská„ Hrejsa (A. Č.) 1 — Havlíček (D.) o Střední Zápas tento sehrán byl jaksi na zkoušku, hlavní sehrán bude během února. Před ním hodlá „A. Č.“ sehráti zápas s dělnickým šachovým klubem. »Český spolek šachovní v Praze konal řádnou výroční valnou hromadu za účaslen- ství všech členů ve středu dne 27. ledna v místno- stech spolkových. Po zahájení valné hromady staro- stou drem. A. Kvíčalou čten protokol předchazející valné hromady, načež podávali zprávy odstupující členové výboru. Jak ze zprávy jednatelské zřejmo, bylo přední události minulého roku vyslání člena spolku p. O. Důrasa na mezinárodní turnaj amatér- ský v Hilversumu, kdež týž spolek čestně zastupoval, dobyv druhé ceny o 1/2 jednotky za prvním vítězem.
Dobruský Taussig A Č Procháska Cechl Kauder Kautská Paďour Samek Kolb Kavánek Španělskás Šerá Baroch Friedrich Hrejsa Havlíček A Kvíčala Praha Hilversum Český spolek šachovní francouzský Ptáčník
31 article
Turnaje spolkem vypsaného zúčastnilo se 15 členů pořádány čtyři hromadné zápasy s klubem » Dobruský«, středeční jour fixy spolkové byly četně navštěvovány. Po zprávě revisorů přikročeno pak k volbě nového výboru. Zvolení dosavadní členové: JUDr. A. Kvíčala starostou spolku, dr. vrch. ing. A. Klir místopředse- dou, Mag. Ph. A. Toman pokladníkem, MUDr. V. Bazika správcem domu, MUDr. K. Musil zapisovate- lem, Viktor Dyk knihovníkem. Na místo odstupujícího jednatele p. J. Englera, jemuž za vzorné kůnání po- vinností vzdány díky, zvolen O. Důras. Revisory opětně zvoleni: Univ. doc. dr. J. Vančura a J. Pospí- šil. Schválen byl volný návrh p. dra. Dobruského, by as v polovici února pořádána byla o středečním jour fixu simullánní produkce, několik úloh dáno k řešení o ceny, hráno několik partií na slepo atd. Členové různých českých šachových spolků budou k této pro- dukcí zvláště pozváni. Po projednání ještě několika volných návrhů, byla valná hromada skončena. Monte Carlo. — Kdy mezinárodní turnaj začne, není dosud přesné stanoveno. Na zvláštní ceny věno- val bar. Rothschild 500 fr. a F. G. Naumann též 500 fr. Štokholm. — Zdejší šachový klub sehraje se šachovým klubem v Rize telegraficky dvě partie. Končící hra č.4 W. A. Shinkmann, Grand Rapida
Dobruský JUDr A Kvíčala vrch Ing A Klir Mag A Toman MUDr V Bazika K Musil Dyk J Engler O Důras docent doktor J Vančura Rothschild F G Naumann Štokholm Shinkmann Monte Carlo University Grand
32 article
2 sli
34 article
Bílý táhne a vyhraje. Listárna šnchů M. B. — Prosíme o sdělení bližší adresy od 00 krojc. až do al. 11.35 ua mutr. ve všuch barvách. Vypla- cená a jik vyclene dodá s de domu. Bolatý výbér vzorků sr ebraism avairo neves Hennebergova továrna na hedvábí v Curychu.
M B Hennebergův Curych ua mutr
35 article
Nejůčinnější arsenová železitá
36 article
proti bledntčee, chudokrevnosti, ženským nemocem. chorobám čivů. — K dostáni v lékárnách, drogeriich atdo
37 article
(Zasláno. Ctěné firm
38 article Jan Rybák,
Jan Rybák, výroba dopravních prostředků na Smíchově. Za výbor občanské záložny v Potštýně dovoluji s s Vámi sděliti, že celý výbor jest s dodaným Vámi vozem pohřebním velice spokojen. Zdejší odbor- níci vyslovili se vesměs pochvalně o celkovém vzhledu jeho i o provedení jednotlivých částí, jakož i ohledně použitých materialii. Taktéž cena jeho je mírná a so- lidní a proto zaslali jsme ihned obnos celý, nepo- uživše ani nabídnutých výhod platebních. Přijměte naše díky. P. Ant. Šlndelář, farář, starosta.
Rybák Smíchov Potštýn výbor občanský záložna
39 title
V Potštýně, dne 22. ledna 1904.