1
masthead
31. ledna 1904
3
masthead
Národnich Listu
6
article
Ruské odborné sjezdy.
Ruské odborné sjezdy.
(Průběh a zakončení Piro govského
V Petrohradě, 26. ledna.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
(S.) Jakmile sejdou se na vědecký sjezd
vedle mužů, kteří pěstují vědu u stolku nebo
v laboratoři, mužové (nebo ženy), které věda
společnost postavila do mraveniště praktického
živola, buď aby ji přímo applikovali, nebo zji
ných důvodů, není možno, aby se diskusse po
hybovala v nadoblačných sferách theorie, nýbrž
záhy musí sestoupiti na faktickou půdu sou-
časných veřejných poměrův a volky nevolky
zabývati se jimi.
Jakmile na př. utvořila se při ruském tech-
nickém sjezdu sekce pro hygienu a
té sekci dána na program otázka školní hy-
gieny, není možno nemluvit 1. o současném
stavu ruského obecného skolství a osvěty,2
podminkách zdárného jeho vývoje, 3. při uva-
žování o těch podmínkách není možno nezmíni
se o materiálním postavení rodičův.
To se taky, pokud jsem měl před několik
lety příležitost pozorovati v Kyjevě a nyní v P-
trohradě, dělo a sice při úplné svobodě slova,
neomezované ani úzkostlivostí voleného předsedy
té oné schůze, v té oné sekci ani nestísněné
přítomností veřejného vládního orgánu. Šuškalo
se sice o takových orgánech tajných, ale nepo-
zoroval jsem, že by si řečník v samém proudu
výmluvnosti přidržoval uzdu a ukládal reservu.
Na př. byl jsem přítomen schůzi sekc
»Vračebného bytu« při Pirogovském
sjezdu, kde projednávaly se otázky o socialním
postavení zemského lékaře. Lékaři »jevreji« roz
vinuli při tom otázku výjimečného postavení
židů v Rusku v celém rozsahu. Podán i návrh
aby sekce vyslovila opovržení těm zemstvům
která nechlějí přijímati lékaře židovského původu.
Pira
Petrohrad
Kyjev
Rusko
7
article
Karikatura vážného projednávání důležitých otá-
zek na vědeckém sjezdu byla by aspoň úplnější.
kdyby byl pak někdo vstal a navrhl opovržení
okresním výborům zemí alpských a některých
německých okresních výborů zemí sudetskýchv
Rakousku, kteří si dávají do konkursu, že kom-
pelovat může jenom křesťan, poslední pak sty-
lisují toho křesťana tak, že to musí být Němec
křesťanského původu a opovržení nejvyšší zdra-
votní radě ve Vídni, která ve svém orgánu » Das
Oesterr.-Sanitätswesen« napořád takové konkursy
otiskuje.
Nechtěl jsem říci nic víc ani mlň než na-
hoditi na papír zkizzu obrázku při osvětlení do-
padajícím z osvíceného zdroje sousedního státu.
Nemohu opustit skizzu, abych ji nedoplní
jedním, dvěma škrty:
Zminěný návrh provázen byl bouřlivým po-
tleskem asi jedné třetiny přítomných. Ostatní
mlčeli. Nikdo nemluvil proti. Tleskali žídě
část Rusův, ostatní Rusové sledovali lhostejně děj
V jiné sekci Pirogovského sjezdu, myslím
pro sociální medicinu, viděl jsem obraz
něco živý, ne mnoho; mdlá srážka, docel
krátká.
Němec
Rusův
Rus
Rakousko
Vídeň
8
article
Zde jest: projednává se otázka příčiny
léčení tuberkulosy. Napřed přečtou autoři psané
přednášky. Otvírá se dískuse. Mluvi se sem tam.
K slovu hlásí se dáma. Po krátkém úvoduje
zde s návrhem na zavedení osmihodinně doby
pracovní. Dáma byla židovka.
Do potlesku vmísil se sykot a hlasy: Pro-
vokatéři jste. Organisovaná banda. Rozbyli jste
technický sjezd, chcete rozbit Pirogovský. Dobre
víte, že podle stanov sjezdu nelze tak pokr
čovat. Ani lékaři nejste.
S druhé strany odpovídalo se: Svobodu
slova, zde chtějí násilně omezovat svobodu
slova.
Ani nevím, bylo-li hlasování nebo ne. Jed-
nalo se dál. Proti samému návrhu nemluvi
nikdo, ale proti zanášení na vědecký sjezd otá-
zek, jež tu řešiti nemožno. Vážnost zvrhla se
někde v neodolatelnou komiku. Myslím žev
sekci pro dětskou medicinu projedná-
vala se otázka příčiny úmrtnosti dětí. Vystoupí
jedna dáma a rozumuje asi takto: Největše
úmrtnost řádi mezi dětmi nemanželskými. Vy-
konáno dobročinností soukromou i státem sice
již mnoho, ale všechno to nestačí. Pořád ještě
nejsou řádně zaopatřeny všechny nemanželské
děti. Nedostává se peněz. Vím kde je vzít.
Pomněte: Nemanželské děti přivedli na svět
svobodní mužové. Proč se nežení? Navrhuju,
aby sekce vyslovila se pro to, aby každý samo-
statný muž, který může živit rodinu, se ožení
a kdo se do jisté doby neožení, aby platil dan.
Daň tato budiž vysoká a progressivní, boháč
musí poměrně mnohem více platit než méně
majelní. Z této daně ať se zřídí fond, z něhož
bude se platit na vychování všech nemanžel-
ských děti bez rozdílu.
9
article
Všecko se směje a ironicky tleská. V tako-
vém ovzduší měl přednášet výtečný dr. Žban
kov o reformě zákona jednajícího o neman
želských dětech. Po hloubavé přednášce přišel
ke konklusi, že doporučovalo by se změnit zá-
kon v tom smyslu, aby nemanželské děti měly
veškerá práva manželských. V právu tom stůjž
na prvním místě právo dědické. Nemanželské
děti mějtež po otei stejné právo na rovný podi
jako manželské.
Rozumí se, že otec povinen jest starati
se stejným způsobem o výchovu svých neman-
želských děti až do úplné jich schopnosti samo-
statného výdělku, jako manželských
Situace rozjasnila se mi v novém osvětlen
za sledujících okolností:
Sekce psychiatricko neurologieká probrala a
vědecké stránky otázku alkoholismu. Dostala se
k závěru, že alkohol je velmi škodliv tělu
duši a že nutný je boj proti alkoholismu. Bo
možný je jen za pomocí intelligence, žijfci mezi
lidem. To jsou především praktičti lékaři. Sekei
přijat návrh pořádati společnou schůzi se sekci
pro sociální medicinu, kde jsou všichní praktičte
lékaři a předložiti jí ku posouzení a schválení
organisaci boje proti alkoholismu, jenž tělesně
i duševně hubí ruský národ.
Na této schůzi návrh psychiatricko neurolo-
gické sekce propadl
Na schůzi jsem nebyl. Jak jen možno
takový vědecky podepřený návrh směřující ku
blahu lidu zamítnout? — ptám se jednoho
účastníka, který tam byl. — Tomu vy neroz-
umíte. Unás je několik stran. Nedá se to
srovnat s pojmy, jak vy stranám rozumíte. Praví
Rusové jsou dílem směru konservativního, dílem
Rus
10
article
liberálního, ale všichni chtějí blaho lidu, pro-
stého lidu.
Konservativei chtěji toho dociliti při ny-
nějším pořádku, liberálové chtějí pořádky nové
Mezi liberály jsou různé odstiny. Jedni chtěji
vývoj, přirozený, nenáhlý přechod od starého
k novému, což ostatně chce i čásť konserva-
tivcův. Jenže tato jaksi ve smyslu předpetrov-
ském, ona popetrovském. Na samém levém
křídle liberálů je strana radikální. Této přidr-
žuje se čásť židů. Nejkrajnější křidlo této strany
ve svých orgánech, za hranicemi vydávaných.
otevřeně hlásá náhlý převrat. Aby k němu
došlo, je třeba postaviti nynější stav do tako-
vého světla, aby sloužíl důkazem, že je nutný
převrat, že nic vážně pracovat nelze. Proto
chtěji rozbit i pirogovský sjezd, aby mohli říci.
že žádná seriosní práce ani vědecká není možná.
To je všechno jasné, co jste mi řekl a
srozumitelné, ale já pořád nepochopuju, jak
možno zamítnout takový humání návrh
vždyť u nás i radikální strany chtějí blaho lidu
Přece nutno takové hlasování nějak motivovat.
— Ovšem, ale, jak je motivovali: Všeck
směry pro pollačení alkoholismu jsou vlastně
omezováním osobní svobody. Jsme proti každému
omezování osobní svobody, tedy musíme být
proti tomuto.
Nu, a co blaho lidu
— Jsou to židé, oko za oko, zub za zub
jaké pak blaho ruského lidu? opáčil mi olázku
otázkou.
Dobře. Ale tam přece nebyla na té schůzi
vělšina židů. Prý byl aktový sál Vojensko-
lékařské akademie, kde se společná schůze těchto
dvou sekci konala, nabitý. Tolik židů tu není.
vojenskýlékařský akademie
11
article
— Tomu vy nerozumíte, jako oni. Řek
jsem vám, že část Rusů je liberální nálady —
ale dále nemyslí. Přišli organisovaní, překvapili
nás, sesilili se postranními, neodbornými sli-
cami« a strhli většinu na sebe. Žádný ruský
lékař nepomyslil na to, že by mohl rozbi
pirogovský sjezd, natož aby vylušil další ně
jaké čertoviny, každému ruskému lékaři je
drahý! Počkejte ten převrat mysli, dojde-li
k nějakému omezení sjezdu!
Mluvil jste o převratu. Jsou někteří rušt
lékaři pro náhlý převrat?
— Naprosto ne! Znám poměry dobř
Myslím, že ani jeden.
A co studenti?
— Dobré děti. Jako takové s radosti vám
poběží za každou lesklou hračkou. Myslite, že
vám dítě pozná, že je ta hračka lesklou fráz
pozlacená čertovina?
Poslouchejte, ale já se pamatuju ze svých
studentských let, že jsme velmi vážně posuzo
vali nadhozená hesla.
— Nuž co? Mládež jako všude, i u nás
je teplejší. Je radikálnější, což je docela přiro
zené, ale ve svém celku tak daleko, jak vy na
rážíte, ona to nemyslí... Jsou jednotliveí.
Rus
12
article
Poděkoval jsem za výklad, jakož i za po
klony, že nic nevím a nyní vědoucí chodil jsen
na výklady
Veliká většina sekcí pracovala klidně, drži
se programu a na výšl vědy — »neappliko
vané«.
Sjezd nezavřeli, nerozbili !
V sobotu dne 23. ledna skončily všechny
sekce svá pensa a v neděli sešlo se druhé a zá
věrečné všeobecné shromáždění do velikého sálu
»dvorjanského sobrání«.
Obráz byl týž jako v prvním. Za předsed
nickým stolem organisační komitét, přední učene
medicinského svěla, kolem deputace, v parteru
publika] snad ještě více než poprvé. Vykonány
v klidu volby nového organisačního komitélu
zvolena Moskva za sídlo X. sjezdu r. 1906. zu
jakéhosi nepokoje již vyslechnuty byly obě vě
decké přednášky: knížete prof. Tarchanov
o radioaktivních paprseích ve službách mediciny
a prof. Levaševa o úkolech klinické medi
ciny ve XX. stoleti. První žánru populárně vě
deckého, druhá přísně odborná.
Obráz
Tarchanov
profesor
Levašev
Moskva
13
article
Pak vstal čestný předseda prof. Razu-
movskij z Kazaně, poděkoval všem, kdožo
zdar sjezdu jakkoli se zasloužili a přečetl po
zdravné telegramy, jež za sjezdu došly, mez
nimi od dra. Erazíma Vlasáka z Král. Vino
hradů, jměnem Ústřední jednoty českých lékaí
v zemích koruny české a dra. Bedř. Honzák
za redakci Časopisu lékařů českých v Praze
Na ně navázal několik vřelých slov díků českému
lékařstvu, které tolik pozornosti věnovalo svým
ruským kollegům a vyslovil přání, aby budouel
Pirogovské sjezdy přispěly k uskutečnění zdravé
myšlenky sblížení Slovanů na poli vědy, k níž
krásný podnět dali Čechové. (Potlesk.) Skončil
krátkým prohlášením tohoto smyslu:
Ježto organisační komitét v poslední chvíl
seznal, že některá usnesení některých sekcí nelze
předložiti k debatě a schválení všeobecné schůzi
jest program sjezdu vyčerpán a prohlašuji sjezd
za skončený
Odpovědí byl mu slabý potlesk a bouře
protestu, jejž marně sn žila se přehlušiti vojen
ská kapela.
Trvalo asi hodinu, než se sál vyprázdnil
Vytrval jsem až do samého konce. Poslední zů-
stala na scéně mládež, která vytrvala, i když
vytratily se podezřelé elementy a židé a přišla po
licie, klerá ostatně něměla co dělat.
Venku tatíci hubovali, že jim zkazili a chtěj
rozbit krásné a ruskému lékaři nezapomenutelné
a drahé Pirogovské sjezdy a měli mnoho roz
umu. Teď věděli, že i s falešnými členskými
lístky přicházeli lidé ! . . .
Doufám pevně, že se tak nestane. Byla by
to velká chyba, bylo by jich velká škoda.
profesor
Raz
Vlasák
Král
Honzák
Čecho
Kazaň
Praha
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 30. ledna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Naše poměry v cizím zreadle. — Vy
zbroj průmyslová a budoucnost národu
Komerční hledisko dějin. — Baby-
lonské Rakousko. — Drahá práce
bídná mzda. — Dobrodinec zbytečn
práce. — Pražská bur s a.)
Drastickým zdá se nám čínský posudek
o mravech evropských jako Číňanu evropský ná-
zor o kultuře jejich. Jak ale ve mnohém jest pří-
padna kritika bývalého státního místotajemníka
Spojených států, nyní místopředsedy National
City Bank v New Yorku, Franka A. Vanderlipa
v jeho knize „The Amerikan Commercial In-
vasion of Evropa“. Navštivil politiky, intervie
woval průmyslníky, obchodniky a bankéře a při
padnými slovy vyjádřil svůj závěr.
Číňan
Franco A Vanderlip
Praha
Rakousko
spojený stát
New York
Evropa
National Cita Bank
the Amerikan Commercial Ina
15
article
Za hlavní důvod průmyslového rozvoje
amerického Vanderlip uvádí vedle přirozenýcl
pomůcek země, neobyčejnou sílu energie a ini-
ciativy podnikavosti americké a dále tu okolnost
že Spojené státy nejsou obtíženy břemenem mili-
tarismu. Zejmena o tomto jsou zajímavé jeho
vývody. Také Witte jmenoval militarismus ruinou
finančního ministerstva. Dle rozpočtu Vander-
lipova Evropa vydává za vojsko a námořnictve
ročně 1780 millionů dollarů, to jest sedmkrát
více nežli Amerika, přes to, že tato dobou ny-
nější má armádu v síle válečné. Tim však
zhouba militarismu není vyčerpána. Evropa ubíra
ročně 4 milliony svých nejzdatnějších mladých
mužů svému hospodářskému životu pro neplod-
nou činnost vojenskou, kdežto zároveň ohrom-
nými daněmi ochuzuje koupěchtivost a tak
oslabuje průmysl i nepřímo. My, stojíce upro-
střed těchto věcí, poznáváme, že v tomto ameri-
ekém tvrzení jest mnoho evropské pravdy.
V tomto smyslu můžeme také poukázati na tvr
zení professora Wernera Sombardta ve Vrati
slavi, který nápadné zvolnění vývoje velkoprů-
myslu v stolelích 1550—1850 vysvětluje ča-
stými válkami a sesílením militaristického prin-
Svá povšechná pozorování Vanderlip resu
muje v tento závěr: Aby někdo chtěl posoudi
budoucnost národů, k tomu nezbytně jest (řeba.
aby studovál a srovnával jich výzbroj prů-
myslový. Síla národů jest nyní mě
řena jich bohatstvím, úloha jich
v budoucnosti dle jích poměrné
obchodní situace . ..
Witt
Vander
Werner Sombardt
spojený stát
Evropa
Amerika
16
article
Moderní pancéřově lodi a prach bez dýmu
zbavily moderní válečnictví velké illuse osob-
ního udatenství a nahradily je zdatností techni-
ekou. Mnohé z oněch vlastností, kterými bývaj
vybojovány veliké bitvy průmyslové, nyní ror
hodují také o výpravách vojenských. Komer-
cialismus v nejširším smyslu, jest skufečným
pohyblivým momentem a vůdčí myšlénkou při
vedení války v posledních deseti létech. Věc ona
zní vypočítavě a neromanticky, avšak mám za
to, praví Vanderlip, že srovnávací studium růz-
ných hospodářských a národnich obvyklosti, roz-
bor obchodních bilancí a zkoumání statistiky
výroby se stává podkladem o posudku národ-
nostních dějin.
Ve své knize Vanderlip dále rozepisuje se
o obchodní karakteristice jednotlivých národů
V Italii vidí velké opozdění rozvoje průmyslo-
vého z příčiny vysokých daní a nedostatku uhlí
a dále také nedostatku kapitálu. Investovanýt
průmyslový kapitál jest většinou původu cizího-
Pro nás zvláště významným jest jeho názor o Ra-
kcusku:
Tu předěvším rozbáraně politické poměry
jsou překážkou průmyslového rozvoje a vůbee
jednotného, harmonického a zdravého hospodář
skéfo pokroku. Země s dvaceti různými jazyky.
z nichž jeden potírá druhý, s národy, navzájem
promísenými, které nejsou s to, aby společně
jednaly a společně myslily. V žádné zemi nejsou
poměřy politické tak spletité: zděděná nevraži
vost, rozdíl tříd, vliv eírkve a konečně babylon
ské spletení jazyků, kterého nelze žádným způ
sobem vyrovnati.
Komero
Vanderlip
17
article
Předseda obchodní komory vídeňské vypo
čital Vanderlipovi výši živnostenských daní na
60 výrobních výloh průmyslových. Práce
v Rakousku jest rovněž tak drahá jako v Ame-
rice, třebas se platila v Rakousku tak bídn
mzda. Toto paradoxon se vysvětluje dále. Ame
ričan, stojící v čele velké rakouské kotlárny, vy
světluje spisovateli, že kotel, který by v Unil stál
pracovní mzdy 150 dollarů, v Rakousku vyža-
duje pracovní mzdy pětkráte vyšší. Tři američtí
dělníci s moderními nástroji vykonají za jeden
den asi tolik, jako 4 rakouští dělníci ve Vídni
za celý týden. Proto ona výnosnost lepší a
rychlejší americké práce, ačkoliv by americký
pracovník dostal za den 1 doll., kdežlo čtyři
vídeňští dělníci oproti tomu pouze 90, 80, 60
a 40 cts. Tato absolutní levnost a relativní dra-
hota mzdové práce jest v dalším důsledku opě
důsledkem úžasného nedostatku práce strojní.
Rakousko
Vídeň
obchodní komora
18
article
Vanderlip mluví přímo o plýtvání pracovními
silami v Rakousku a Ilalii. V těchto zemích po
važuje se za největší moudrost, vymýšletí místa
na nichž vykonaná práce jest úplně bez užitku
Všude stojí livrejovaní sluhové jako vykona
vatelé práce úplně zbytečné. Navštivíme-li banku
nebo jinou úřadní budovu, otevře nám dvéře
s velikou ponížeností portýr, uvede nás ke dru-
hému sluhovi, který návštěvníku ukáže dvéře.
kam má vstoupiti, tam dumá opět sluha, který
odebírá hůl a paletot, čtvrtý přijme visitku
pátý vás konečně uvádí do dveří svatyně. T
jest typický příklad, jak v Evropě se prací ne-
šetří. Jak se zdá, jest léto zásadě holdováno
zúmyslně, pod pláštíkem humanity, ježto tatc
methoda zaměstnává co nejvíce lidí. Ten, kdo
jest tak štasten, že z jednoho pracovního vý
konu vymyslil dva, jest uctíván jako všeobecný
dobrodinec. Proč se má chudákovi bráti za
městnání? Jest nyní tak málo práce, pracovni
síly jsou nyní tak velice levné, a tito lidé nejsou
s to, aby vykonali něco jiného. Neumějí řemeslo,
nemají peněz do živnosti a nemohou se uvésti
ani jinak.
Rakousko
Evropa
19
article
Jestliže by se nepracovalo zbytečně, nepra-
covalo by se vůbec, lid byl by vydán hladu
připadl by státu za obtíž. Tato čínská hospo-
dářská theorie byla Vanderlipovi vykládána ve
městech evropských, a my ji známe.
Na rozdíl od jižní a východní Evropy nej
lepší dojem si Vanderlip odnesl o průmyslu ně-
meckém. Tam přestávají míti zbytečné lidia
mají potřebné stroje . ..
Na pražské burse trval zájem pro papiry
o pevném zúročení a událostí na lomto poli byl
uvedení na pražskou bursu čtyřprocentních pa
pirů haličské Zemské banky: zástavních listů
(99.80—100.30), komunálních úpisů 99.75 až
100.25, železničních úpisů 99.75—100.25.
V zástavních listech došlo ke živějším obratům
po 100.—. Z českých titrů byly jednány 4
zástavní listy České hypoteční banky po 101.—
Kromě toho bylo jednáno více druhů rent.
Na akeiovém trhu zaznamenáváme závěry
v akciích rakousko-uherské banky, které brala
z trhu Ústřední banka německých spořitelen po
1612.—. Se zřetelem k této skutečnosti jest
litovati, že české ústavy, české
obce a čeští soukromníci neshle-
dávají vhodným uložení kapitálu
v dotčených akcifch. Jestliže spekuluji
Evropa
21
article
na nižší kurs, snadno jim může uniknouti kur
nynější.
Z ostatních papírů bankovních byly za vyš-
šího opět kursu jednány akcie České průmyslové
banky (po 410.50), kterýžto papír jeví stále směr
vzestupný na příznivý posudek o rozvoji ústavu.
Dále byly jednány akcie České banky Union
po 247.50, rovněž vyšší akcie Pražské úvěrní
banky, které v nedlouhé době budou uvedeny
na bursu vídeňskou.
Mezí průmyslovými papíry upozornily n
sebe svým náhlým sestupem Rustonky, jednané
ve více závěrech po 280.—, rovněž Cukern
nižší, Daňkovky za 370.— hledány.
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 30. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «. )
Smýšlení na trhu effektivním není nikterak jed-
notné. Kdežto byly hodnoty mezinárodní spíše slabé
rozvinul se v jednotlivých papírech šraňkových ob-
chod dosti čilý, Arciť nebyly obraty ani příbližně tak
rozsáhlé jako před počátkem tohoto roku. Ačkoliv
docházely o stavu otázky východoasijské
zprávy větsinou mírumilovné, byla spekulace ne-
obyčejně zdrželivá a nastalé kolísání mělo příčinu
v různém posuzování uherské siluace politické v Pešti,
odkud byly podnikány hned prodeje kontremínové
a hned zas úhrady.
Rustonka
Vídeň
Pešť
Český průmyslový banka
Český banka Union
úvěrní banka
22
article
Hlavní zájem věnovala bursa Iusi Rudollo-
vy huti a České báňské společnosti, jež
vstoupila nyní do sladia aktuálního. Správní rady
ohou podniků transakci tu schválily. Rudolfova hut
bude likvidovati a akcionáři obdrží za každých sedm
akcií dvě nové akcie České báňské společnosti s prá-
vem na dividendu od r. 1905. Kromě toho zvýší Česká
báňská společnost svůj akciový kapítál o 3285 akcií,
celkem tedy na 12.8 millionu korun. Bursa posuzuje
obchod ten ro zdílně. Způsobilo neuspokojivý do-
jem, že Rudolfova huť bude likvidovati bez donucení
pol pari. Také oddálení práva na dividendu není po-
suzováno příznivě. Likvidační cena akcií Rudolfovy
huti odhaduje se asi na 320. Poněvadž však podklad
výpočetní spočívá na ažiu akcií České společnosti
báňské, není cena la pevnou, nýbrž bude se až do
uskutečnění obchodu — jež závisí také na valně
hromadě a na schválení státním — měniti dle výše
kursů akcií České společnosti báňské. Kursy obojích
těchto akcií proto také klesly. České báňské ztralily
as 20 K, Rudolfovy huti as 5 K
Jinak byl minulý právě týden na události chudý
Velice důležitou jest okolnost, že z Německa se strany
sice neoficiální vyšly podněty k zahájení vyjedná-
vání o obchodní smlouvy, jimž se vyhovuje
polud, že se sejde v těchto dnech ve Vídni rakousko-
uherská celní konference, aby se poradila o modu
procedendi.
Rudolfův
Bursa
Německo
Vídeň
Český báňský společnost
Rus Rudollo
23
article
Trh bankovní byl málo čilý. Uveřejnění účet-
ní závěrky rakousko-uherské banky neuspo-
kojilo příliš bursu. Výnos stoupl sice asi o 2 milliony
korun, ale ten pochází velkou většinou (1.67 mill
kor) z obchodu z devisami a valutami. Z toho se
soudilo, že ani bilance jiných bank nebudou od-
povídati dosavadnímu očekávání. Bilance Pešťské
uherské banky komerciální vykazuje pouze
plus 100.000 K, takže bude lze samozřejmě vyplá-
ceti pouze dividendu jako loni t. j. 140 K. Pověsti
o nastávajícím zvýšení akciového kapitálu Banky
pro země rakouské z 80 na 100 millionů k
sevrkly se na to, že se sice mluvilo s interessenty
pařížskými o předběžné smlouvě, ale že nebyla rati-
fikována. Projekt ten byl na dobu neurčitou odročen.
24
article
Také různé verse o zamýšleném založení- nov
banky agrárně-klerikální nenabyly dosud
pevných forem. Tolik jest jisto, že příslušná žádost
nebyla dosud u kompetentních úřadů podána
Také trh s dopravními hodnotami byl
klidný. Kolující odhady bilance společnosti J i žn
dráhy jsou vesměs dosti příznivé. Bude prý vyka-
zovati přebytek asi 0.6 mill. K nad rozpočet. Sever-
ní dráha císaře Ferdinanda dostala povo-
lení ke zvýšení jednotlivých tarifů na zboží, jichž
výsledek se páčí ročně asi na 130.000 K.
Trh s průmyslovými hodnotami, vyjímaje
jedině báňské, byl velice málo čilý. Poněkud jen
byl zájem pro akcie Rakouské zbrojovky.
Akcie cemontářské zolavily se opět na zprávy
o přiznivějších obchodech v tomlo průmyslu. Zejmena
Perlmooserovy cementářské akcie stouply
Rovněž byla poplávka po akciích petrole jái-
ských. Akcie haličsko-karpatské stouply.
Trh peněžní byl na počátku týdne klidný. K
konci týdne se sazby upevnily na očekávání, že
směneční portefeuille banky rakousko uherské pro
ultimo silně stoupne. Na veřejném trhu znamenaly
soukromé penize 21/37.
Důležitější vartáce v tomto týdnu poznati lae
z tohoto sestavení:
23. ledna. 30. ledna.
Ferdinand
Perlmooserův
25
article
Rak. korunová renta . . . 100.70 100.60
Rak. zlatá renta . . . . . 120.55 120.60
Uherská zlatá renta . . . . 118.90 119.—
Uherská korunová renta . . 99.05 98.90
Turecké losy . . . . . . 133 75 130 25
Rak. kreditky . . . . . . 673.25 665.75
Binka pro země rakouské . 44575 437.—
Uherské kreditky . . . . . 768.50 760. 25
Bankovní jednota . . . . 520.— 518.75
Pozemkový úvěrní ústav . . 944.— 940.—
Živnostenská banka . . . . 252.— 252.50
Společnost státní dráhy . . 673.25 666.25
Jižní dráha . . . . . . . 83.75 85 25.
416.— 415.—
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradská dráha lit. B. . 1021.— 1015.——
867.—
872.—
Dunajská paroplavební spol..
480.—
456 —
Rakouská továrna na zbroj.
426.50
416.25
Alpinky . . . . . .
483.25
474 50
Rým.-muráňská společnost
1920.—
1885.—
Pražská železářská společnost
1263.—
1240.—
Česká báňská společnost .
681.—
667 —
Mostecká uhlářská společnost
776. —
770.—
Wienerberger . . . . .
800.—
785.——
Schodnica
239 62
239 57
Londýnská devisu
11717
117.05
Ríšské marky .
Počátek jednání o něm.-rakouské obchodní smlouvě.
jižní dráha
živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
Ríšský marka
26
article
Ve Vídni zahájeno tedy dnes jednání celní konference
rakouskouherské. Jejím posláním jest, jak již sděleno
upraviti formální základy k jednání s Německem o ob
chodní smlouvě. Německý podnět způsobil tyto při-
pravy. V situaci pro tuto říši nevalně příznivé an
rakousko-uherské vyrovnání, ani celn
tarif nejsou parlamentně vyřízeny a nad to vázána
uherská vláda citovaným námi již stanovením Szel-
lovyformule, že jest parlamentní vyřízení auto-
nomního celního tarilu předpokladem jednání s cizími
státy o obnově obchodních smluv. Jak obeplouti tate
úskalí? Soudě dle vídeňských listů, které jsou ochot-
nýmni tlumočníky vládních přání a které zahájení jed-
nání budou hojně fruktifikovati politicky proti nám
nelámou si vedoucí kruhy vídeňské a pešťské otázkou
touto příliš hlavu. Úcta k zákonům, tak charakteristi-
cká pro silný vývoj Anglie, nebyla nikdy slabou strán-
kou zdejších vlád. Tedy: z předlitavského stanoviska
prý překážek k zahájení jednání není, uh. vláda pomůže
si z tisně nějakým zmecňovacím zákonem dle vzor
daného před jednáním o provisorium italské. Jak přilis
Ted
Vídeň
Německo
Anglie
27
article
lehce se zapomíná, že právě toto lehké přesouvání
se přes zákonná stanovení oslabí posici vyjednávačů
této říše s delegáty německými, opírajícími se o zá-
konně určený nový celní tarif! Coz ale kdyby uherský
parlament zmocnění nedal? I pro ten případ prý
východisko dáno. V tom případě povede prý vyjedná-
vání ministerstvo zahraničních záležilostí — diplo-
mstická jednání se Szellovou formulí prý srovnatelna
jsou. Ministeriu zahraničních záležitosti byly by při-
dáni k ruce obchodně političtí odborníci, kteří by —
na doklad nezávaznosti jednání — sluli delezués spe-
ciaux (speciální delegáli) atd. Jak patrno, není nouze
o úvahy, jak obejíti platný zákon a platné úmluvy
vlád. Ale když už by se dalo srovnali se zněním i du-
chem Szellovy formule zahájení jednání na základě
parlamentně nevyřízeného autonomního celního tarilu
— na jak dlouho měla by býti nová smlouva sjed-
nána? Na jak dlouho může se talo říše vázati novou
smlouvou? Tohoto momentu obejiti nelze. Jak uve-
deno, není otázka rakousko-uherského vyrovnání vy-
řízena do dnes. Kdy budou pariamenty — vídeňský
28
article
i pešťský — ochotny se jí obírati, o tom není dnes ani
potuchy. Ale právě sjednání obchodní a celní jednoty
jest nutným předpokladem smlouvy obchodní celé říše
s kterýmkoli státem cizím. Dle ustanovení v Předlitav-
sku i Uhersku platných (císařské nařízení zde a zákon
v Uhrách) lze, nebude-li rakousko-uherské vyrovnání
sjednáno do r. 1903, sjednati celou říši vížící obchod-
ní smlouvy s cizinou pouze do r. 1907. Do konce r
1903 výpověď smlouvy dána nebyla. Kdyby se tedy
i zdařilo během r. 1904 dosíci s Německem dohody,
platila by nová smlouva jen pro 1905—1907, tedy
tři léla. Kdo sledoval obchodně-politický vývoj ná-
zorový v posledních létech, ví, že mocně převládá ten-
dence, aby doba platnosti obchodních smluv nebyla
zkracována, nýbrž naopak prodlužována. Dosa-
vadní smlouvy sjednány na 10—12 let. Že by se Ně-
mecko odhodlalo sjednati novou smlouvu — tedy
jakési delší provisorium — na tři léta, o tom není
valně dokladů. A ostatně: jaký zájem máme na tom
my, aby dosavadní stav vystřídán byl provisorně sta-
vem zvýšené německé ochrany proti nám? Proč má
Rakousko pomáhati Německu k provisornímu opev-
ňování se proti rakouskému vývozu? Proč? Jaký
máme vůbec na tom zájem my? Či možno snad přes
tot diserimina rerum jednati o smlouvě dlouhodobě,
o smlouvě myšlené na 10—15 let? V Uhrách dochází
k novým zápasům, u nás jest stav parlameníu chmur-
nějším než kdy jindy — zdaří se vyříditi tarií a zdaří
se vyříditi rakousko-uherské vyrovnání do doby, kdy
nutno? Dnešní osnova celního tarifu jest osnovou
tarfu celé říše a předpokladem jeho je st
právě rakousko-uherské vyrovnání.
Uhry
Německo
Dosa
Rakousko
29
article
Teprve, když se zdaří opevniti celní
jednolu a obchodní spolek obou polo-
vin říše, může se celá řiše zavazovati.
A jsk tedy: napřed rakousko-uherské vyrovnánía
teprve na jeho základě k obchodním smlouvám s ci-
zinou. Dokud není vyrovnání, nemůže býti smluv.
Vyrovnání nebude ale, dokud nebude nalezeno vý-
chodisko z dané krise. A to je fakt, kterému nemůže
se vyhnouti ani sebe chytřejší ministerská dialektika
a který nutno v prvé řadě vyříditi. Hic Rhodus! Jinak
dělají vídeňské pokusy jen dojem hry, kterou má býti
působeno politicky — doma... O konferenci ozna-
muje se z Vídně: Dnes odpoledne sešla se v mini-
steriu zahraničním celní konference. Jejím úkolem
bude stanoviti především formální předpoklady jed-
nání s německou říší. Jak se za to má, pronesou
delegáti přání, aby bylo co nejdříve jednání s Něme-
ckem zahájene. Pravděpodobně bude ověřen odborn
přednosta Roesster, aby jménem ministeria obchodu
zahájil styky s Berlínem. Z Berlína pak se sděluje:
Úřadní krok k zahájení jednání o nové obchodní
smlouvy neučinilo ani Německo ani Rakousko. Ně-
mecká vláda uložila jen svému vídeňskému vyslancí,
aby se přátelsky zeptal, nebylo-li by lze zahájiti
jednání. Byl to dotaz čistě přátelský. Německo zná
a respekluje oblíže, které se staví v Rakousku a zvláště
v Uhrách v čestu počátkům jednání. V Rakousku
jsou oblíže menší, protože není třeba zmocnění par-
lamentem. Má se ale za to, že hr. Tisza si zmocněni
potřebné na parlamentu vymůže. Teprve kdyby se
tento pokus nezdařil, odhodlal by se Tisza jednati i
beze zmocnění a vyžádati si dodatečné schválení
Úprava peměrů odbytových tiskáren bavlnářských.
Roesster
Vídeň
Berlín
Německo
Rakousko
Uhry
Tisza
30
article
Píše se nám z Vídně: Nedávno ustavený spolek ti-
skařů bavinářských svolán je ke schůzi, na které
jednáno bude o prostředcích k sanaci obchodu s ti-
štěným zbožím. Tolik jest jisto, že se zatím nemyslí
na výrobní obmezení tiskáren, protože za dnešních
cen lze vůbec jen pracovati za předpokladu, že ná-
klady výrobní nebudou zvýšeny, což by obmezení
výrobní následkem stoupnulí nákladů režijních při-
vodilo. Co se lýče vývovní akce, zúčastní se jí tiskaři
sotva. V poslední době zhoršily se na světovém trhu
a zvláště na Východě odbytové poměry rakouských
výrobců tím, že italské továrny, trpící značnou nad-
výrobou, prodávají za balku. Jediným prostředkem
k sanaci jest dle názorů interessentů úprava pla-
tebních podminek a touto otázkou bude se
spolek výhradně obírati. Jednotného postupu tiskáren
— na rozdíl od přádelen a liskáren — bude lze tíže
docíliti, protože musí odvětví toto počilali se soutěží
neorganisovaných a snád také neorganisovatelných
„manipulantů“, kteří při menším risiku a menší režii
snáze snesou nerovnost nákladů výrobních a cen
prodejových. Stanovení podmínek prodejových a kon-
trola jich dodržování mají vésti ke konečnému zvý-
šení cen. V poslední době provedené zvýšení cen
o 4 haléře nestačí dle názorů interessentů naprosto,
a má-li býli obchod s lištěným zbožím opěl postaven
na zdravý základ, jsou prý další cenová zvýšení ne-
vyhnutelna. Teprve na tomto základě bylo by lze po-
mýšleti na redukci výroby
Haussa na trhu kávovém v Novém Yorkn. V No-
vém Yorku způsobena známým spekulantem Suliym,
který vedl a vede opět spekulaci bavlnářskou, haussa
na trhu kávověm. Ceny kávy dosáhly na novoyorské
burse přede dvěma dny nejvyšších záznamů o
1900.
Suliy
Vídeň
vý York
31
article
Různé zprávy. Známý bavlnářský znalec O'Neil
v Novém Orleansu prohlašuje, že jest úřadní odhad
bavlnářské sklizně 9.962.000 K nesprávným.
Sklizeň jest prý větší. — Dozorčí rada hambur-
skoamerické dopravní společnosti
stanovila dividendu 69% (loni 41/2%). Odpisy činí 14
mill. marek. — Některé doly rurskéh o obvodu
stěžují si na nedostatek odbytu. Pracují po dobu
zkrácenou.
Česká gralická společnost »Unie« přeměnila s
usnesením valné hromady ze dne 16. prosince 190
ze společenstva s ručením o mezeným na společnost
akciovou; z toho důvodu byl nutným nový zápi
knihovní u c. k. obch dního soudu v Praze, z něhož
mylně dedukováno v denních listech, že »Unie« kou-
pila tovární budovu na Děkance s pozemky. Pravdou
je, že Česká grafická akciová společnost »Unie« při-
koupila ke svým pozemkům na Děkance pozemek o
pana Šaldy za 90.000 korun a vystaví tu novou bu-
dovu pro knihtiskárnu, litografti a soustředí všeck
oddělení výrobní a administrafivní.
Z ústř, jatek pražských. Od 1. února 1904 ote-
vřeny jsou ústř. jatky a trb dobylčí král. hlav, města
Prahy ve všední dny od 6 hodin ráno do 6 hodin večer,
v neděli a ve dny sváteční od 7 hodin ráno do 5 hodin
večer.
Z českého průmyslu strojnického. Jak se dov-
dáme, převedeny byly strojírny firmy Marky. Bro-
movský 4 Schulz v Hradcí Král. a Adamově ná-
sledkem úmutí společníka jmenované firmy pana kon-
sula Daniela Márkya na nově se utvořivší společnost
Bromovský, Schulz Sohr, jejíž společníky jsou pan
c. k. konmerční radu Josef Bromovský a páni inže-
nýři Karel Schulz a Richard Sobr.
Šalda
Bro
Márkya
Bromovský
Schulz Sohr
Schulz
Sobr
Nový Orleans
Praha
Hradce Královský
Adamov
Český grafický akciový společnost
Marek
4 Schulz
32
article
Uzeně zboží nalezlo by, jak se Vývožnímu spolku
v Praze sděluje, značný odbyt v Terstu. Těch někojik
pražských firem, které dodávají šunky terstským ho-
telům a obchodníkům, jest velmi malé číslo proti
ohromným dodávkám, které pro Terst činí firmy chor-
vatské, štyrské a továrny z Vídeňského Nového Měsla.
Mnohé chorvatské a štyrské firmy mají na šunkách
vypálené znamení „Pruha“ a i v účtech znamenáno
jest „Presciutto di Praga“. České schopné firmy mo-
hou se přímo nebo prostřednictvím jednatelů obrátiti
na tamější hotely, paroplavební společnosti, obchod-
níky s koloniálním zbožím a uzenáře; najdou ohrom-
ný odbyt, zvláště k svátkům velikonočním kupuje tam
každý šunku, jako u nás o Štědrém dnu rybu. Zname-
nité obchody učiní pak ten, kdo po zavedení přímého
spojení Praha—Tersi zřídi tam filiální závody s ho-
tovými uzenářskými výrobky. — Bližší podrobnosti
ochotně vyšetří jmenovaný spolek
Insolvence. L. Falta, krejčí v Č. Kostelci. Matěj
Weiss, obchodník v Pešti. Josefa Bauernfcindová,
knihařství v Solnohradě. K. Kamalich ve Rěce. L.
Lipot, obchodník v Pětikostelí Kocsadinacz, Szvivacz
a spol., krejčovský závod v Pančevě. Haltrich a spol.,
prot. firma ve Vidni. IX. Antonín Strutzer, modní
závod v Brně.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Ji-
číně na jmění Adolfa Holana, neprot. uzenáře
v Nové Pace. Konkursní komisař přednosta okres-
ního soudu v Nové Pace, správce p. dr. Lucca, ad-
vokát tamtéž. Schůze věřitelů 5. února, přihlášky
do 11. března, rok likvidační 15. března.
Banky, záložny a spořitelny.
Zápůjčka zemská 25 millionů korun na
upravení českých řek byla zemským výborem
dle usnesení ze dne 27. ledna sjednána ze-
Zemskou bankou království če-
ské ho.
di Praga
L Falta
Weiss
Bauernfcindová
K Kamalich
L Lipot
Strutzer
Holan
Lucca
Praha
Terst
Nový Měslo
Č . Kostelec
Pešť
Solnohrad
Rěce
Pětikostelí Kocsadinacz
Pančeva
Brno
Nová Paka
Vývožní spolek