1
masthead
31. ledna 1904
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
H. Schwaiger-
=Před padesáti lety, ten den po sv. Janu
Křtiteli narodil se H. Schwaiger. Počínají-li tím
jeho životopisy a bude-li letos na den sv. Ivana
poustevníka vskutku slaviti svoje padesáté naro-
zeniny, bude to asi také skutečnou pravdou, ale
mnohem spíše by každý věřil, že tento jihočeský
pohádkář a druhdy karpatský samotář, který nyní
pod skleněnou střechou pražské Akademie ve
skrytu a bez hluku robotí, narodil se už před
čtyřmi aneb aspoň před třemi sty lety v sever-
ním Nizozemí a že s Pietrem Brueghelem nebo
H Schwaiger
Křtitel
svatý . Ivan
Brueghel
Nizozemí
6
article
Adriaenem Brouwerem veselil se na kermessech
a popíjel v selských hospodách a že s nimi krá-
lovsky se bavil tancujícími sudy a vřiskajícími
škopky sedláků a měl báječné potěšení z toho,
když si nemotorní tápavci a pivem nasákli kost-
káři a karbanici vjeli do vlasů a bušili do sebe
klacky jakoby koberce vyprašovali. A svým teh-
dejším soudruhům by byl jistě imponoval nejen
svou statečností při džbánku, ale také svým hu-
morem a svou štiplavostí, a užasli by, kdyby
poznali, jaké divné pohádky dovede vypravovat
o strašidlech a vodnících, o skříteích a čaroděj-
nících, o potulných muzikantech, o vyčáhlýcha
bachratých mniších, o rytiřích a dracích, o pří-
šerách a trpaslících, o mluvících kohoutech
ohnivých koních. A což, kdyby jim ukázal, co
on dovede, když namoči štětec do barvy, když
začne klást ton vedle tonu, jeden sylější dru-
hého, až tu pojednou na papíře nebo na stěně
se rozehrávají prapodivné harmonie z akordů
jinde nevídaných, při nichž každě srdce malíř-
ské v těle skáče. Jejich radost i respekt byly
by velmi upřímné z tohoto nového soudruhaa
přivolali by snad i ještě starší pány, aby se po-
dívali, co ten dlouhý muž všechno zná a do-
vede a nikomu z nich by nenapadlo, co po sta
letích učení knihomolové a chvatní opisovači
budou svatosvatě tvrditi, že toto umění znova
jen opakuje, co oni už dávno řekli. Útrpně by
nad nimi pokrčili rameny a odpustili by jim
podle slov Písma.
Adriaen Brouwer
7
article
Velmi pěkně se shodlo, že právě ke Schwai
grovým abrahamovinám rozeslala »Unie« ob-
hroublý foliant *), v němž složeny jsou účty
z toho, co H. Schwaiger dosud vykonal. Ne
schází v této knize nic, co by jeho umění zrovna
tak trefně a zhuštěně nekarakterisovalo, jako
když umělec sám vybranými a význačnými rysy
začne se zpovídati ze svých malířských radosti,
které mu připraví zjev lidí a věci, jež jsou po
jeho chuti. Neboť to je Schwaigrovou zvlášt-
ností, kterou sdílí se všemi silnými umělci, že
má svoje názory a záliby, že ze všeho, co kolem
něho víří, vidí, chápe, proniká a vykládá, co jií
přehlížejí, a že mocí zaklinače kouzelníka přinutí
nás, abychom jeho očima viděli, jeho srdcem
cítili a jeho duchem myslili v tu chvili, co před
ním stojíme, jeho dílo probíráme, jakoby svět
nebyl vůbec jinaký, nežli jak se zreadlí v jeho
vidu a fantasii. A je hotovým zázrakem, neboo
leží v tom tajemství všeho silného umění, že
toto přinucení budi v nás jen radost a rozkos.
H Schwaiger
Schwaigrův
8
article
Kniha má slovný úvod. Napsal jej Fr. Tá-
borský. Je dobře možno, že by Schwaigrovy
reprodukované akvarely vítězně obstály i ben
něho, jako už tolikráte jich originály dokázaly
a přece je zde těch několik potištěných stránel
na místě. Nejen jako pohodlné uvedení pro ty.
kteří neradi se spolehají na vlastní oči a raděj
o obraze a umělci čtou, nežli by sami se s nimi
dali do hovoru. Tento úvod sám o sobě je
uměleckým náčrtem, umělecky koncipovanou,
pregnantními rysy a ohebnými i přilehavými
slovy interpretovanou podobiznou umělce i jeho
díla. Nepravím popis a fotografle, neboť je tu
pěkně provedený výběr podstatných rysů aje
tu duch lehkého humoru a chápavé lásky. My-
slím, že se obecně ještě u nás podceňují takto
psané eseye a nevšímáme si jich ani tolik jako
mnohých básní a novell problematické ceny,a
proto přehlížíme, že se vyvijí před námi a v
naší literatuře genre dosud jí scházející, genre,
v němž líčení, výklad a kritika zjevů z bystré
hlavy, vřelého srdce a šťastné ruky v suggestivní
a umělecky vysoustruhovanou stať se vlévají.
Schwaigrův
Francie
9
article
Táborského črta je však také skutečným
uvedením k Schwaigrovi. Z ní nám vysvitne ata-
vistní sklon umělce v Čechách narozeného
k nizozemským a hollandským mistrům, jeho
nostalgie po tamějším světě, z ní dovídáme se
v čem a kde vzaly původ Schwaigrovy pohád
kové sny a odkud pramení jeho ironie, ne-li od
por vůči všednosti, nízkosti a nicolnosti. Nezdá
se vskutku, že by Schwaigrovo narození na
jihočeských pláních a dětství, v jejich horizon-
tech strávené, bylo v utváření se jeho umělecké
individuality beze všeho významu. I. Bilek od-
tamtud pochází, jiný samorostlý a takřka své-
hlavý snílek. Mysticismus a fantastika nejsou
odděleny neproniknutelnou zdí od sebe. Oboj
je výsledkem nad jiné silného nárazu realního
světa na jemnou duši uměleckou, která po
tomto střetnutí v sebe se zavírá a buď v trpl-
cích touhách se potom vlní, nebo v expansivné
aktivnosti svůj vlastní svět bujných a vírných
představ si tvoří.
Schwaigr
Schwaigrův
Čechy
10
article
Modlitba na jedné, fantastika na druhé
straně. H. Schwaiger je na této.
Chcete li pohovořiti si v důvěrnosti s
Schwaigrem jako malířem, pak vyhledejte siv
publikaci všechny listy slováckých chalup, ant-
werpských střech, flámských náměstí a ulic, ta-
mějších rybářů, plavců, prodavačů, lodí a trhů
nebo pohledy do italských měst. Kde tu je.
prosím, jediné stopy po starobylých vzorech
tvrdohlavě Schwaigrovi insinuovaných? Tak jako
on žádný z nich by neviděl a nemaloval tyto
silné a nanejvýše jadrné momentky fenomeno
vého vidění. Celá staletí vývoje v optické apercepci
a přerodu uměleckého cítění leží mezi nimi
Tam pozorná analysa a zevrubné prozpytování
zjevů v jich materiálně realistní stránce, zde
smělá syntesa všeho viděného s jeho eterickým
obalem a okolím. Tam pevná hmotnost, zde
chvějivá vzdušnost; tam positivná jakost po
všechné barvy, zde živě pocítěný dojem barev-
nosti jako výsledku různě spěchajících vln svě
telných. Tam život, zde životnost i mrtvé ne-
hybné hmoty, kterou Schwaiger rapidně po
střehnutými a ještě rychleji v nejzákladnějšía
*) H. Schwaiger. Pohled do jeho života a díla.
Text napsal Frant. Táborský. (27 vyobr. v textu a 3
na zvl. listech). V Praze. Reprodukce, tisk a náklad
české grafické společnosti »Unie« 1904.
H Schwaiger
Schwaigr
Schwaiger
František
Táborský
flámský náměstí
Praha
11
article
nejúčinnější prvky rozloženými dojmy, jež
potom hned v místrovském výběru a suggestivní
syntesi spřežené, vyjadřuje.
Chcete-li seznati umělce, který mocí svě
fantasie a geniem své tvůrčí síly dovede vy-
kouzliti podivuhodné světy, pak probeřte list za
listem jeho pohádky. Rázem ocitnete se na
půdě, kde ona realita, kterou Schwaiger s ci-
tlivou bystrostí prozpytoval, promitá se v bi-
zarrní možnosti, ve fantastické zjevy zvláštn
struktury, jež rostou v tajuplném nebo příšer
ném přítmi, v neobyčejných a děsivých světlech
záplavách a mlhách. Stromy rostou v straši-
delné rozsochatiny, v temných jeskyních zář
zelenavé jiskření drahokamů, šedivé dýmy se
táhnou po mutně žlutavých pláních. Nohatí,
tencí mužíci se zlomyslně svítivýma očima hu-
dou na tenké píšťalky a rozčesávají si své ží-
ňaté vlasy a lidé chudí, ubozí a prostoduší se
tetelí hrůzou a úzkostí. Ale tento svět, který
žije mimo nás a v naivní představivosti lidu,
není tak strašlivý, jak se na pohled zdá. Umě-
lec jej příliš dobře zná a od malička žije s ním
a v něm a vi, že právě v jeho kontrastu vůči
denní skutečnosti leží mnoho veselých stránek.
Schwaiger
Uma
12
article
Už proto, poněvadž je možno si v něm po-
výskati a pohý řiti na vzdor všem úzkoprsým
stří zlivcům a počítavým šosákům. Ví, že tam
je dovolený vtip a persiflaže, že jeho děsivost
st rašidelnost platí jen pro nevítaného diváka
že i nejzlomyslnější čarodějník a nejzavilejší
hastrman najde vždycky svého mistra.
Tento svět báchor, příšer, fantasmagorií,
strašidel, utopenců a pijanů, zaklinačů a rybr-
coulů, břichopásků a hladovců nabízi nám
Schwaiger za útulek, když zošklivuje se nám
hamižnost a sobeckost, nízkost nebo podlost
našeho světa. S ironickým výsměškem nás tam
zve, ne bez zlomyslné radosti, že se teprve
nyní k němu utikáme, kdežto on už dávno se
v něm šťasten cíti. H. Schwaiger věří sic ve
svůj pohádkový svět, ale nelíči jej s prostodu-
chou naivnosti lidu, který se s uetivou hrůzou
diví tomu, co si sám byl kdysi sestrojil a vy-
tvořil. Poznal přiliš mnoho kultury a má přiliš
mnoho ducha a vtipnosti, nosí v sobě dost sa-
motářské hořkosti, jež mu zabraňuje, aby byl
dětské prostomyslnosti, co jej ale nutká, aby s
smál našemu světu a radoval se ze svého vlast-
ního. Ten ostrý přízvuk neznali staří mistři
Jím presentuje se H. Schwaiger jako moderní
umělec v plném rozvinu svých padesáti let.
Karel B. Mádl.
Schwaiger
H Schwaiger
Mádl
13
article
Skolská hlidka.
Skolská hlidka.
Česká škola v roce 1903.
Činnost učitelstva českého také
v roce minulém byla rozsáhlá a všestranná, zase
především k programovým a organisačním věcem
namířená, byť ne soustředěná.
Ani kulturní program pražského sjezdu, je
hož jsme vzpomenuli v prvém z těchto rozhledů,
nestanovil časový postup učitelské práce, takže
se velice dělila a porpřípadě tříštila.
S jedné strany bylo doporučováno učitelstvu,
by svou právní oxistenci utvrdilo domáháním se
disciplinárního řádu a zákonného upra
vení obsazování míst; tento podnět k zem
skému sněmu v království nedošel ozvěny v kru-
zích učitelských, z čehož však nesmí se usuzo-
vati, že by upravení těchto otázek zákonem
zemským již nebylo potřebí. Škoda, že nelze
takovým způsobem zjednati jinou věc, kterě v ně-
kterých sborech učitelských se nedostává: totiž
taktu v obcování ředitelů s učiteli, jehož ne-
dostatkem vznikají přihody, jež třeba vyrovná-
vati — soudy! V tom ohledě zbývá co činiti ústa
vům učitelským a okresním inspektorům školníma
prvým sluší větší pěče o společenskou výchovu
mladého učitelstva, druhým obmezování libovůle
a zlovůle některých správců školních.
S druhé strany se vytklo akademické v zdě-
lání učitelstva za předmět, hodný práce nej-
bližší. Ve skutečnosti byla řešena ale nedořešena
otázka postavení učitelstva k politickým
stranám, tedy jedna z nejehoulostivějších.
O vzdělávání učifelstva — mimo programy
učitelské — bylo pojednáno se dvou stran.
S jedné ukázáno, jak třeba universitu bu-
doucnosti upraviti, by mohla obstarávati
také vzdělání učitelstva. S druhé strany byla na-
vržena reforma přítomných ústavů učitel
ských, aby novým požadavkům stačily, jakož
— konečně — aspoň v některých konkretníeh
případech ukazováno na jejich vady.
Český škola
14
article
Druhé stanovisko nedoznalo ozvěny v kru-
zích učitelských, které napořád horují pro vzdě-
lání na jednotné škole střední a potom vzdělání
na školách vysokých. Je známo, že jednotná
škola střední má v Rakousku tuze málo přátela
ještě menší vyhlídky na uskutečnění, takže do-
sud ani „akademicky“ není tato vážná otázka
řešena; k pokusům Křížkovým a Kořistkovým
z let sedmdesátých ani po třiceti letech nepřidru-
žily se pokusy, úvahy a návrhy nové.
Křížkův
Kořistkův
Rakousko
15
article
Zdálo se, že v roce minulém více proniká
poznání, že třeba obraceti se i u vzdělání učitel-
stva k svépomoci, samoučení — k prostředku,
který nikdy nezklamal! Aspoň lze si tím vyložit
důraz, s jakým v Čechách upozorňováno na vý
znam Dědictví Komenského a úspěchy
jaké získaly nově časopisy na Moravě založené
vedle měsíčníku Příroda a škola, již zmí
něného, také Sbornik Ústředního
spolku jednot učitelských, vydávaný
vedle Věstníku, sloužícího především správ-
ním věcem moravského spolku ústředního. Sbor
níku za redakce Josefa Úlehly se podařilo
hned v prvém ročníku získati řadu statných spolu
pracovníkův a v bohaté řadě prací naznačiti
o jaký všestranný a vážný úkol mu běží. I povstal
v něm statný závodce Paedagogickým rozhledům,
které obmezují se v posledních letech programem
víc a více na paedopsychologii a „uměleckou
výchovu“, což ovšem nemusí býti překážkou
jich rozkvětu, ba naopak: slabiny většiny uči-
telských časopisů našich záležejí právě v tom
že chtějí býti příliš všestranné, chtějí opatřiti
všechny obory paedagogiky a sloužiti při tom
všem ještě i obecnému vzdělání svých čtenářů,
nahražovati jim řadu časopisů jiných, odborných.
Je však již po prvém roce vydávání morav-
ského Sborníku patrno, že kdyby se podařilo
všeučitelský svaz provésti aspoň v oboru paeda-
gogického písemnictví a sloučiti Paedagogické
rozhledy s tímto Sborníkem, bylo by to nemalým
Komenský
Úlehla
Čechy
Morava
16
article
pokrokem pro sebevzdělání všeho učitelstva če-
ského a přispělo by velice k jeho vážnosti.
Ale na tu dobu — jak jsme již v I. stati
tohoto rozhledu pověděli — učitelské rozptylo-
vání se ještě pokračuje, zejmena v Čechách, kde
Zemský spolek zřekl se podniku, jenž po deset
let učitelstvo všech kategorií k vážné práci sjed-
nocoval: Stručného Slovníku Paeda-
gogiekého. Snad timto zřeknutím se — po
dvouletém váhání — mělo býti zmařeno dokon
čení díla, jež bylo památkou na starý spolek
Ústřední — ovšem to se nepodařilo. Slov-
níku ujal se učitelský spolek Komenský pro
Prahu a okolí, a Slovník pokročil přece dále,
k heslu Smetana Bedřich. Ano, k Slovníku při-
pojil jeho redaktor Josef Klika podnik nový,
kterým jako má býti Slovník doplňován, totiž
Vychovatelskou čítanku nakladatel-
stvím E. Benuforta v Praze. Má podati soubor
spisů, z nichž by čtenáři nabyli paedagogického
názoru světového, poznali vývoj vzdělání lido-
vého i nynější proudy výchovné a zařízení školní
Vyšly v ni loni díla: I. Právní svazky učitelstva
v království českém, II. Komenského Vrchol
moudrosti vychovatelské a III. Jádro paedago-
giky Pestalozziho ze spisu Jak Gertruda učí své
děti. Časem má tato čítanka obsáhnouti nejpod-
statnější ze světových klassiků paedagogiky a
mimo to tvořiti knihovnu pro denní praxi.
Smetan
Bedřich
Klik
E Benufort
Komenský
Pestalozzi
Gertruda
učit
Čechy
Praha
Komenský
17
article
Zemský spolek učitelský v Čechách rychle
pokračoval ve své sbírce zákonův školních a svůj
Kalendář učitelský přizpůsobil a vydal společně
s Kalendářem Ústř. spolku jednot učit. na Mo-
ravě. Zvláštní Kalendář učitelstva měšťanských
škol českých počala vydávati Jednota tohot
učitelstva. Táž připravuje vlastní nakladatelství
zemský spolek učitelský v Praze si zařídi
Ústřední nakladatelství, knihkupectví a papírni
ctví. I z toho patrno, že učitelstvo v Čechách
v roce minulém rozešlo se od sebe ještě více.
Čechy
Praha
18
article
Jeho bývalému spolku Ústřednímu, nyní Zemské-
mu, se ohlásila i z učitelstva škol obecných sou-
středěná opposice na sjezdě květnovém v Pardu-
bicích, namířená proti nynějšímu vedení jeho
Téměř současně s jeho srpnovým sjezdem
Praze, jednajícím o kulturním a školním pro-
gramu, konalo učitelstvo škol měšťanských v Par-
dubicích sjezd svůj vlastní, poprvé zase po 19
letech. Také sjelo se učitelstvo za příležitosti vý-
stav v Hořicích, Pardubicích, Kutně Hloře
Třebíči.
Na Moravě shromáždila úprava služného
všechno učitelstvo v manifestační schůzi 27. záři
v Brně a svazek všeho učitelstva trval napořád
i při jistých rozdílech v nazírání otázky služ
ného učitelstva škol měšťanských a coelibátu
učitelek.
Pro Slezsko opověděn nový český časopia
učitelský.
Pro učitelky zřízen zase nový ústav s ou-
kromý v Kladně a připravuje se další v Budě
jovicích. Uvážime-li, že již nyní trvá slušný po-
čet absolvovaných kandidátek učitelských neza-
městnaných nebo jen na několik týdnů neb mě-
síců nahodile vypomáhajících, musíme vysloviti
obavy o budouenost těchto dalších učitelek „ne-
vyučujících“. Je s politováním, že snahy o ob-
mezení počtu kandidátek, přijímaných do ústavů
učitelských, které měly brániti ještě vyšší vlně
nezaměstnaných a přispěti k úsilnějšímu vzdělání
normálního, menšího počtu kandidátek, jsou pod-
ceňovány a znevažovány. Ani v tom směru, by
nynějším absolventkám otevřela se nová cesta
k zaměstnání jich, nestalo se pranic. A jest po-
třebí jednati v tomto směru dřív, než bude pozdě
poněvadž také absolvovaných kandidátův učitel-
ských stále přibývá.
Smrt také v roce minulém zkosila řadu
mužův, o osvětu a vzdělanost národní zaslouži-
lých.
Praha
Hořice
Pardubice
Morava
Brno
Slezsko
Kladno
Hlora Třebíč
19
article
Byli to professor české university dr. Frant.
J. Studníčka (21. února), po němž zůstala
cennou památkou plná knihovna českých spisů
mathematických, jím sepsaných a namnoze
u nás svého druhu jediných. Slezsku ubyl jeden
z nejlepších zápasníků za právo českého národa
P. Antonín Gruda (21. února). Všecko Slovan-
stvo vzrušila smrt dra. Františka Ladislava
Riegra (3. března), jenž nejen v politické, ale
i v osvětné a umělecké zájmy národa účinlivě
zasahoval. Řadě starších professorů vlastencův
ubyl statečný ředitel gymnasinlní Tomáš Bil ek
(6. března), proslulý historik kulturní. Jako obět
svého povolání nákaze ve škole podlehl obětavý
a ve všem řádný učitel vinohradský Jaroslav
T ykal (4. dubna), velmi dlouho školními úřady
odstrkovaný. Řada starších kněži-vlastenců po-
zbyla Beneše Methoda Kuldu (6. května),
osvědčeného sběratele zkazek národních.
Všecko učitelstvo české želelo smrti býva-
lého svého vůdce, ředitele Josefa Krále
(3. června), jehož statné hájení zájmův české
školy národní a svobodné potrvá ve vděčné pa-
měti vychovatelů lidu českého.
Ve Vídni umřel horlivý a dovedný osno-
vatel učebnic jazykových, učitel Arnošt Říha
(22. června). Česká fakulta filosofická ztratil
jednu ze svých ozdob v proslulém mathematikovi
prof. dru. Eduardu Weyrovi (23. července).
Paedagogium králohradecké pozbylo jednoho
z nejstarších svých professorů Jana Paný r ka
(18. srpna).
Byly však v roce minulém také události r
dostné, oslavy a vzpomínky našich výtečníkův.
Zejmena bylo vzpomínáno stolelých naro-
zenin proslulého kanovníka vlastence Karla
Aloisa Vinařického (24. ledna), jenž
u školy obecné účinlivě a šťastně zasáhl svým
čítankami.
doktor
František
J Studníček
Gruda
Riegr
Bil
Beneš
Kulda
Král
Říha
profesor
Weyr
Jan Paný
Karel
Alois
Slezsko
Vídeň
český národ
Slovan
Český fakulta filosofický
20
article
Velkolepým svátkem celého národa byl der
padesátých narozenin professora české univer-
sity Jaroslava Vrehlického (17. února)
nejskvělejšího, nejvšestrannějšího a nejplodněj
šího básníka našeho.
V Budějovicích vzpomenuli svého proslu-
lého lidumila a vlastence Valeriana Jirsí ka
(22. února). Blahopřáno bylo spisovateli Josefu
Holečkovi (28. února) k padesátiletí jeho,
vyplněnému namnoze spisy, působícími ke slo-
vanské vzájemnosti a samosvojnosti. České kruhy
lékařské poctily jednoho ze svých prvních zdat-
ných průkopníků, prof. dra. Karla Chodoun-
ského (18. května) k jeho šedesátiletí. Také
pělaosmdesáté narozeniny proslulého historika
Václava Vladivoje Tomka (31. května) i mimo
nejbližší kruh jeho ctitelův a žáků-historiků
vzbudily ohlas po vší vlasti. Zasloužílému uznání
těšil se náš neunavný prostředník se Slovinci
Jan Lego (14. záři) o svých sedmdesátých na-
rozeninách. Také kruhy učitelské vzpomínaly na
statného bojovníka za práva národa, poslance
dra. Aloisa Pravoslava Trojana (15. listo
padu), když mu jeho političti vrstevníci na hřbi
tově vyšehradském pomník odhalovali.
Vrehlický
Valerián Jirsí
Holeček
profesor
doktor
ský
Tomek
Slovinec
Jan Lego
Trojan
Budějovice
21
article
Jest patrno, že sice ani v roce minulém če-
ská škola obecná nepovznesla se z tísnivých po-
měrů do výšin svobody, v nichž by volně mohla
osvětné perutě své rozestřiti, že ji neubylo pře-
kážek a nepřátel: nicméně není pro rozvoj jej
rok minulý ztrátou a může zejmena ve znovu-
budování svého učení na lidovém podkladu zna-
menati rozhodný krok v před! A proto
JEN DÁL
Učitolé tělooviku při měšťanských školách.
22
article
V posledním článku, pod tímlo názvem uveřej
něném v „N. L.“ dne 17. t. m., vyskytlo se několil
mylných tvrzení, jež zasluhují vyvrácení se strany
těch, kdož jsou článkem řečeným dotčeni.
Ve článku onom uvádí pisatel p. —ír zejmena
1. že „nelze frckventanty kursu pro školy střední
zkoušené uznati za rovně způsobilé s Irekventanty
kursu pro školy měšťanské“; 2 že učitelé tělocviku
zkoušení pro školy střední, chtějí-li na měšťanských
školách učiti, podrobiti se mají zvláštní zkoušce pro
školy měšťanské; 3. že roční kurs tělocvičný při ústavi
učitelském pro praxi škol měšťanských lépe může při-
praviti než dvouletý kurs universitní.
Odpovídajíce k těmto osobním náhledům, uvá-
díme:
Že by učitel tělocviku, způsobilý vyučovati na
školách středních a ústavech učitelských měl podrobili
se nové, zvláštní zkoušce, aby nabyl kvalifikace pro
školy měšťanské, nikterak nepochopujeme. To tak
nijak nevyplývá z toho, vyžaduje-li se zkouška po-
dobná při jiných odborech. Neboť tu děje se tak zvlášt
proto, že odbory pro školy střední jinak jsou rozděleny
než pro školy měšťanské, proto také skládá se pouze
zkouška doplňující, což při tělocviku odpadá.
Požadavek zvláštní zkoušky je tím méně odůvod-
něný, uvážíme-li, že učitel tělocviku, zkoušený pro
školy střední a úslavy učitelské, je sám způsobilý
učitele tělocviku pro školy obecné i měšťanské vzdě-
lávati nebo i zkoušeti. Je tedy zajisté také způ-
sobilý předmětu tomu na školách měšťanských vy
učovati, aniž by novou zkoušku skládal.
23
article
Ostatně pisatel p. —ír sám doznává, že kvalif ikac
pro školy střední a ústavy učitelské je z předmětu
toho nejvyšší — vyšší že u nás není. U koho měli b
tedy učitelé, zkoušení pro školy střední, zkoušku pro
školy měšťanské skládati, když jednak sami dávno
jsou způsobilí učitele tělocviku pro školy měšťanské
vzdělávali — a vedle toho ještě při svých zkou-
škách učitelské způsobilosti zároveň nabyli též způ-
sobilosti učiti tělocviku na školách obecných i mě-
šťanských?
Ale pisatel p. —fr prozrazuje ve článku i nedů-
slednost. Píše totiž, že v kursu při ústavě učitelském
vyučují pp. Švácha a Procházka, žáci p. prof. Laci-
ného. K tomu konstatujeme, že i ostatní absolventi
universitního kursu jsou žáky onoho uznaného a na
slovo vzatého odborníka, a že jsou mezi nimi i takoví
kleří již samoslatně na školách středních tělocviku
vyučovali, když zmínění dva pánově teprve do dvou
letého kursu chodili a zkoušku pro školy střední ještě
neměli
Žádný z frekventantů ročního kursu pro školy
měšťanské neosmělil by se zajisté těmto svým dvěma
učitelům v kvalifikaci ani na roveň se stavěti, tím méně
upírati jim způsobilost na školách měšťanských tělo-
cviku učiti. — Jak může tedy důsledně dle toho upírat
p. —ír tutéž způsobilost i ostatním absolventům uni-
versitního kursu, kteří se silami vyučujícími v kursu
jednoročním mají kvalifikaci stejnou? — Dle které lo-
giky dospěl p. —ír k závěru, že frekventanti ročního
kursu beze zkoušky (neboť zkouška dosud neexistuje)
„dle zákona nejspíše jsou oprávněni státi se učite
tělocviku na školách měšťanských a tedy jsou způ
sobilejší než učitelé tělocviku pro školy střední již
zkoušení?
Švácha
Procházka
profesor
Lac
24
article
Je patrno, že pisatel za každou cenu chtěl do-
kázati, jak frekventanti ročního kursu jsou důležiti
a ta snaha je zřejma i z dalšího jeho srovnání obou
kursů. Z něho vysvítá, že sice do universitního kursu
nechodil, ale přece vypočítává celkový počet tamníc
hodin asi na — 210, ač ve skutečnosti je jich dvakrál
tolik, nehledě ani na akademické čtvrti, jež kursu
vytýká. Také pokud se učiva týče připomínáme mu
že ve dvouletém kursu universilním probírá se nejen
látka vymezená pro školy střední, ale i látka přiká-
zaná školám obecným a měšťanským. Ostatně porov-
ná-li dle platných osnov učivo škol těchto, shledá za-
jisté, že je vesměs obsaženo v učivu pro školy střední.
K poznámce jeho o tělocviku dívčím podotýkáme dále,
že i vkursu universitním na odchylky ve vyučování
tělocviku dívčímu náležitě se poukazuje a konečně
dokládáme, že i v ostatních předmětech kursu dhá se
přísně toho, aby z kursu vycházeli učitelé skutečn
odborní.
A ona vyšší kvalifikace jejich, podepřená přísnou
státní zkouškou jak z tělocviku praktického, theoreti-
ckého, methodiky, znalosti osnov všech kategorií ško
a historie tělocviku, tak i z analomie a fysiologie — ta
měla by nyní býti absolventům závadou při působení
na školách měšťanských?
25
article
Soudíme naopak, že z uvedeného vyplývá samo-
zřejmě, že v tom případě, budou-li zavedeni zvláštn
učitelé tělocviku na školách měšťanských, mají n
místa ta předem povoláni býti absolventi dvouletého
universitního kursu, mající vysvědčení způsobilosti
pro školy střední a ústavy učitelské, kterých je v Praze
na školách obecných a měšťanských asi deset.
Soudíme také, že i školní úřady, kterým by za-
jisté záleželo na tom, aby tělocviku odborníci vyučo-
vali, ve prospěch učitelů zkoušených pro školy střední
by rozhodly a že by se tak stalo jen ku prospěchu
S. M. K. M. M. S.
předmětu samého.
Praha
26
article
Ke článku pana —íra ve „Školské hlídce“ ze dne
17. ledna budiž dovoleno ještě několik poznámek: ne-
bylo v intencích pisatele-lékaře rozebírati otázku, jak
se má na školách učiti tělocviku, nýbrž týž pozna-
menal prostě, jak se mu za daných poměrů vyučuje
a vyučovati může, je snad pan —ír ve školních zá-
konech odborníkem.
Že theoretickému a praktickému tělocviku jak na
ústavě, tak v kursu pro učitele měšťanských škol vy-
učuje odborník, nebere pisatel lékař nikterak v po-
chybnost, naopak měl za to, že každý čienář dopisu
ze dne 3. ledna seznal, že o to jedině běželo, uká-
zati, je-li řádně poslaráno o to, aby budoucí učitel
tělocviku na měšťanských školách nabyli odborného
vzdělání v anatomii. Pan —ír praví: „starým před-
sudkem i ve vědeckých kruzích lékařských rozšířeným
je, že anatomii znáti třeba učiteli tělocviku proto, aby
v případě potřeby přispěl první pomocí při úrazu tělo-
cvikem vzniklém“; přidržuje-li se někdo tohoto názoru,
je to jeho věcí — jsem přesvědčen, že o účelu anato-
mického studia pro učitele tělocviku takovým způ-
sobem žádný kandidát tělocvičného kursu pro střední
školy poučen nebyl. Racionálně a účelně dnešního dne
pěstovaný tělocvik nese se tím směrem, na základ
přesné znalosti uspořádání a funkce veškerých ústroj
těla lidského prováděti správně volená cvičení a přesně
stanovené pohyby, jimiž netoliko že nejsou ohroženy
27
article
důležitě jemnější orgány, nýbrž jež vedou k harmo-
nickému vývoji celého organismu, čímž docilí se zvý-
šené resistence vůči různým škodlivinám i nemocemi
nezná-li učitel tělocviku anatomie, zůstanou mu ve-
škeré empiricky stanovené předpisy praktického tělo-
cviku záhadami. Učitelům tělocviku nelze nikdy s do-
statečným důrazem doporučiti, aby v případě úrazu
co nejrychleji volaii lékaře, již z toho jednoduchého
důvodu, aby se vyhnuli eventuálním kolisím s trestním
zákonem. Vidno z toho, že při vyučování anatomie
pro kandidáty tělocviku dlužno k tomu přihlížeti, aby
nabyli celkového porozumění organisace i činnost
těla lidského i možno souhlasiti s tím, aby se před-
nášela učitelům tělccviku fysiologie, ovšem na jedině
možném a myslitelném podkladu totiž anatomii. Pi-
satel z kruhů lékařských kvituje s díkem poučení, že
žádný lékař, tedy ani pan prof. Scherer není laikem
v anatomii, trvá však na tom rozhodně, že pan pro
je laikem v anatomii, pokud se týče přednášení ana-
lomie i nepomůže tu ani důvod, že jedná se o „tělo-
cvik dětí“ a že „je případnějším jmenování professora
profesor
Scherer
28
article
„dětských nemocí“, ježto dle osobního stavu c. k.
university je pan prof. Scherer professorem
nemocí novorozenců a kojenců, kdežto
professorem dětských nemocí je někdo
jiný. Pane —íre, jaká v tom případnost: novorozenci,
kojenci — tělocvik!
Pisateli-lékaři je naprosto lhostejno, zdá-li, či ne-
zdá-li se panu —írovi býti patrnou jeho nestrannost.
měl za svou povinnost, podati kruhům učitelským
věcně doklady o tom, že při nově zřízeném kursu
pro učitele tělocviku pro školy měšťanské není ná-
ležitým způsobem o to postaráno, aby kandidátům
tělocviku dostalo se odborného vzdělání v anatomii
člověka takového, jakého nezbytně potřebují. Ježto dů-
vody pro toto tvrzení jsou každému nepředpojatému
čtenáři jasny, byla by další debata úplně zbytečnou.
profesor
Scherer
29
article
Zasláno p. t. pánům zakladatelům Stručného slov-
níku paedagopického! Prosím, aby pánové a dámy.
kteří svého času přispěli bývalému Odboru literárnímu
a paedagogickému při Ústř. spolku jednot učit. v Če-
chách jistými zálohami peněžitými k vydávání tohoto
Slovníku, mně do dne 15. měsíce února 1904
oznámili, jak veliké tyto zálohy byly, po případě jaká
částka byla jim na ně již splacena. O pánech a damách.
kteří do této lhůty se nepřihlásí, budu míti za to, že
svých vkladů se zříkají ve prospěch zakladatelův
ostatních. Je toho třeba prolo, že Slovník mění svého
vydavatele. Redaktor Jo s. Klika, v Praze, Palackého
nábřeží č. 1897—II.
Na potoce z jara (z Blal). Z B. Kočího Obrazů k
názornému vyučování od R. Laudy, s poznámkami
J. Peška.
Látka pro hodiny psaní ve škole obecné a příbuz-
né. Nákladem sestavovatele V. Konopáska, učitele
v Klobukách u Slaného. 8° str. 104. Cena 80 h. Sbírka
slov, vět, hesel, výroků, přísloví, názvů, jmén vlast-
ních za cenné cvičivo v psaní v postupu malých
velkých písmen latinky.
Valná hromada Jednoty učil. měšť. škol českých
koná se v Praze dee 2. února 1904 (měšť. šk. dívčí
ve Školské ulici) o 10. hod. Na programu jsou ob-
vyklé zprávy a volby, změna stanov, konk. status,
zřizování 4 tříd při měšť. šk. V předvečer schůze 1.
února přátelslý večer v restauraci Choděrově.
Jo s
R Lauda
J Pešek
V Konopásek
Choděrův
Praha
Palacký nábřeží
Klobuky
Slaný
školský ulice
30
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty.
** Bruslařské závody hodla pořádati 7. února
v Plzni tamější klub. Za tou příčinou dlel v Praze
pan Vyšín, který vyjednával s bratry Potůčky o spolu-
působení bruslařského závodního klubu z Prahy.
** Dnes koná se v Mladé Boleslavi hockeyový
zápas mezi »A. C. »Sparta« z Prahy a tamějším muž-
stvem klubu bruslařského a footballového.
** Christianský »Skviteklub« pořádá ve dnech 13.
a 14. února bruslařské závody. Týž den mistrovské
závody v Trondhjemu.
** Boháč a Steiner utkají se opět při závodě
v ozdobném bruslení o mistrovství seveřanských her
v Mürzzuschlagu.
* Vídeňský rychlý bruslař Schilling startuje
v Pešti i v Mürzzuschlagu.
** Zimní výlety do Krkonoš, jichž
pořad pro měsíc únor jsme již byli oznámili, řízeny
budou z Jilemnice za tím účelem, aby český duch
v turistice krkonošské i v zimním období byl patrný
a tím by českým turistům poskytnuta byla vhodna
příležitost vzácné přírodní krásy horského kraje
i v zimě seznati. Letošní zima až doposud je výle-
tům těmto nejvýše přízniva. První společný výlet
určen je na neděli dne 14. února t. r. Týž veden
bude tímto směrem: Jilemnice—Vrchlabí—údolí
Labe—Bedřichov—Spindelmühle—Dívčí lávky——Petro-
va bouda. Řádné obstarání povozů, spolehlivých osob
k jich řízení, jakož i ostatních potřeb všech výletníků
jest zaručeno. Jest však nezbytno, aby určité
přihlášky do středy dne 10. února pořa-
dateli J. Bucharovi v Štěpanicích u Ji-
lemnice byly učiněny. Podrobné zprávy
o výletech zašle pořadatel každé m u,
kdo dopisem o to požádá a 10 hal. ve
známkách za pra ví.
Vyšín
Potůček
Boháč
Steiner
Schilling
J Buchar
Štěpanik
Plzeň
Praha
Mladá Boleslav
Trondhje
Mürzzuschlag
Pešť
Krkonoše
Jilemnice
Vrchlabí
údolí Labe
Bedřichov
Spindelmühle
Petra
Sparta
31
article
Z cyklistského ruch u-
** Český klub velocipedistů »Krát
Vinohrady« koná dnes v neděli dne 31. ledna t.r.
o 2. hod. odpol. výroční valnou hromadu v mezza-
ninu Národního domu čís. 5. = Klub zúčastní se
pohřbu svého přispívajícího člena, archilekta p. Karla
Horáka, který se koná v úterý dne 2. února t.r.
o 1/23. hod. odpol. z tělocvičny vinohradského. »So-
kola«. Schůze členů u hlavního vchodu Národního
domu. Ve schůzi správního výboru, na rychlo svo-
lané, usneseno, na místě věnce na rakev odevzdati
20 K družstvu pro vystavění tělocvičny »Sokola-
vinohradského.
»Kolo«. List věnovaný zájmům jízdy na kole,
počne vycházeli dnem 2. března t. r. nákladem če-
ského klubu velocipedistů »Král. Vinohrady«, za re-
dakce adjunkta městských úřadů na Král. Vinohra-
dech pana Frant. Lisky. List má býti náhradou
cykliststvu českému za zaniklého »Cyklistu« a zdá se.
že nalezá již předem pochopení. Na prvou zvěsťo
vydávání jeho jmenoval jej nejstarší klub český i ra-
kouský - »Český klub velocipedistů na Smíchově-
— svým otgánem a usuesl se předplatiti ho pro
všecky své členy činné. Lze se nadlti, že při nepa-
trném předplatném 1 K 50 h ročně najde list rozší-
ření co největšího a že se podaří udržeti jediný
samostatný list českého cykliststva. Redakce a ad-
ministrace nalezá se na Král. Vinohradech v Ko-
menského ul., čís 25 n.
** Klub velocipedistů »Slaný« konal valnou
hromadu dne 19. ledna. Předseda p. Č. Peters při-
vítal přítomné a k jeho vyzvání přítomní povstáním
uctili památku v minulém roce zesnulého člena pana
Dykarta. Zprávy funkcionářů byly vesměs schvá-
leny. Do výboru klubu byli zvoleni: předsedou Č.
Horák
Král
František
Lisek
Peters
Dykart
Smíchov
Vinohrady
ko
Slaný
Český klub velocipedista
Sokol
32
article
Peters, místopředsedou B. Klekner, náčelníkem J.
Erlebach; výbory: J. Boháč. J. Frosch, E. Pattaa
R. Schleinpflug: náhradníky: Fr. Vokurka a Vl. No-
vák; za přehlížitele účtů K. Čižek a J. Plavec. Pra-
porečníkem zvolen F. Vokurka. Delegáty do župního
výboru: J. Erlebach a B. Klekner, náhradníkem
Scheinpflug. Delegátem ku sjezdu Č. Ú. J. V.: Č
Peters.
Návrh výboru na zvýšení členského příspěvku
přijat a rovněž tak stran klubového cvičiště. Z vol-
ných návrhů pochváliti dlužno usnesení, aby klub
věnoval Ústřední Matici školské novoroční dar 10 K.
(I jiným klubům sportovním k doporučení.) Návrh
náčelníkův, aby zaveden byl opět v klubu stav
elevů, též přijat. Valnou hromadou za činného člena
přijat známý sportovník a dávný a milý přítel klubu
slanského, čestný člen Č. Ú. J. V. pan Em. Balcar,
ředitel záložny v Praze. Z prvého čísla »Zpravodaje«
(II. ročník) seznati možno, že klub na vytčené dráze
i na dále pracovati bude ke cti klubu i celého če-
ského sportu cyklistského vůbec.
Turistika a sport cestovatelský.
** Odbor Klubu českých turistů
v Lounech pořádá dnes v neděli dne 31 ledna
výlet na Peruc. Schůzka před »Korunou«, odkud se
přesně o půl 2. hodině odpol. vyjde přes Čenčice,
Veltěže a Slavětín.
Athletika a sportovní hry-
** A. F. K. Karlín koná svoji valnou hromadu
dne 7. února v klubové restauraci v Karlíně. Účast
všech členů žádoucí.
Peters
Klekner
J Erlebach
J Boháč
J Frosch
E Pattaa R Schleinpflug
Vokurka
K Čižek
J Plavec
Scheinpflug
em
Balcar
Francie
Praha
Louny
Peruc
Veltěž
Slavětín
Karlín
Č Peters
33
article
přírodní
alkalick