ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 c597a8c0-7108-11dc-a9f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 34 celkem · entity: person 94, place 53, org 9, work 1
1 masthead
31. ledna 1904
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 3s.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni. H. Schwaiger- =Před padesáti lety, ten den po sv. Janu Křtiteli narodil se H. Schwaiger. Počínají-li tím jeho životopisy a bude-li letos na den sv. Ivana poustevníka vskutku slaviti svoje padesáté naro- zeniny, bude to asi také skutečnou pravdou, ale mnohem spíše by každý věřil, že tento jihočeský pohádkář a druhdy karpatský samotář, který nyní pod skleněnou střechou pražské Akademie ve skrytu a bez hluku robotí, narodil se už před čtyřmi aneb aspoň před třemi sty lety v sever- ním Nizozemí a že s Pietrem Brueghelem nebo
H Schwaiger Křtitel svatý . Ivan Brueghel Nizozemí
6 article
Adriaenem Brouwerem veselil se na kermessech a popíjel v selských hospodách a že s nimi krá- lovsky se bavil tancujícími sudy a vřiskajícími škopky sedláků a měl báječné potěšení z toho, když si nemotorní tápavci a pivem nasákli kost- káři a karbanici vjeli do vlasů a bušili do sebe klacky jakoby koberce vyprašovali. A svým teh- dejším soudruhům by byl jistě imponoval nejen svou statečností při džbánku, ale také svým hu- morem a svou štiplavostí, a užasli by, kdyby poznali, jaké divné pohádky dovede vypravovat o strašidlech a vodnících, o skříteích a čaroděj- nících, o potulných muzikantech, o vyčáhlýcha bachratých mniších, o rytiřích a dracích, o pří- šerách a trpaslících, o mluvících kohoutech ohnivých koních. A což, kdyby jim ukázal, co on dovede, když namoči štětec do barvy, když začne klást ton vedle tonu, jeden sylější dru- hého, až tu pojednou na papíře nebo na stěně se rozehrávají prapodivné harmonie z akordů jinde nevídaných, při nichž každě srdce malíř- ské v těle skáče. Jejich radost i respekt byly by velmi upřímné z tohoto nového soudruhaa přivolali by snad i ještě starší pány, aby se po- dívali, co ten dlouhý muž všechno zná a do- vede a nikomu z nich by nenapadlo, co po sta letích učení knihomolové a chvatní opisovači budou svatosvatě tvrditi, že toto umění znova jen opakuje, co oni už dávno řekli. Útrpně by nad nimi pokrčili rameny a odpustili by jim podle slov Písma.
Adriaen Brouwer
7 article
Velmi pěkně se shodlo, že právě ke Schwai grovým abrahamovinám rozeslala »Unie« ob- hroublý foliant *), v němž složeny jsou účty z toho, co H. Schwaiger dosud vykonal. Ne schází v této knize nic, co by jeho umění zrovna tak trefně a zhuštěně nekarakterisovalo, jako když umělec sám vybranými a význačnými rysy začne se zpovídati ze svých malířských radosti, které mu připraví zjev lidí a věci, jež jsou po jeho chuti. Neboť to je Schwaigrovou zvlášt- ností, kterou sdílí se všemi silnými umělci, že má svoje názory a záliby, že ze všeho, co kolem něho víří, vidí, chápe, proniká a vykládá, co jií přehlížejí, a že mocí zaklinače kouzelníka přinutí nás, abychom jeho očima viděli, jeho srdcem cítili a jeho duchem myslili v tu chvili, co před ním stojíme, jeho dílo probíráme, jakoby svět nebyl vůbec jinaký, nežli jak se zreadlí v jeho vidu a fantasii. A je hotovým zázrakem, neboo leží v tom tajemství všeho silného umění, že toto přinucení budi v nás jen radost a rozkos.
H Schwaiger Schwaigrův
8 article
Kniha má slovný úvod. Napsal jej Fr. Tá- borský. Je dobře možno, že by Schwaigrovy reprodukované akvarely vítězně obstály i ben něho, jako už tolikráte jich originály dokázaly a přece je zde těch několik potištěných stránel na místě. Nejen jako pohodlné uvedení pro ty. kteří neradi se spolehají na vlastní oči a raděj o obraze a umělci čtou, nežli by sami se s nimi dali do hovoru. Tento úvod sám o sobě je uměleckým náčrtem, umělecky koncipovanou, pregnantními rysy a ohebnými i přilehavými slovy interpretovanou podobiznou umělce i jeho díla. Nepravím popis a fotografle, neboť je tu pěkně provedený výběr podstatných rysů aje tu duch lehkého humoru a chápavé lásky. My- slím, že se obecně ještě u nás podceňují takto psané eseye a nevšímáme si jich ani tolik jako mnohých básní a novell problematické ceny,a proto přehlížíme, že se vyvijí před námi a v naší literatuře genre dosud jí scházející, genre, v němž líčení, výklad a kritika zjevů z bystré hlavy, vřelého srdce a šťastné ruky v suggestivní a umělecky vysoustruhovanou stať se vlévají.
Schwaigrův Francie
9 article
Táborského črta je však také skutečným uvedením k Schwaigrovi. Z ní nám vysvitne ata- vistní sklon umělce v Čechách narozeného k nizozemským a hollandským mistrům, jeho nostalgie po tamějším světě, z ní dovídáme se v čem a kde vzaly původ Schwaigrovy pohád kové sny a odkud pramení jeho ironie, ne-li od por vůči všednosti, nízkosti a nicolnosti. Nezdá se vskutku, že by Schwaigrovo narození na jihočeských pláních a dětství, v jejich horizon- tech strávené, bylo v utváření se jeho umělecké individuality beze všeho významu. I. Bilek od- tamtud pochází, jiný samorostlý a takřka své- hlavý snílek. Mysticismus a fantastika nejsou odděleny neproniknutelnou zdí od sebe. Oboj je výsledkem nad jiné silného nárazu realního světa na jemnou duši uměleckou, která po tomto střetnutí v sebe se zavírá a buď v trpl- cích touhách se potom vlní, nebo v expansivné aktivnosti svůj vlastní svět bujných a vírných představ si tvoří.
Schwaigr Schwaigrův Čechy
10 article
Modlitba na jedné, fantastika na druhé straně. H. Schwaiger je na této. Chcete li pohovořiti si v důvěrnosti s Schwaigrem jako malířem, pak vyhledejte siv publikaci všechny listy slováckých chalup, ant- werpských střech, flámských náměstí a ulic, ta- mějších rybářů, plavců, prodavačů, lodí a trhů nebo pohledy do italských měst. Kde tu je. prosím, jediné stopy po starobylých vzorech tvrdohlavě Schwaigrovi insinuovaných? Tak jako on žádný z nich by neviděl a nemaloval tyto silné a nanejvýše jadrné momentky fenomeno vého vidění. Celá staletí vývoje v optické apercepci a přerodu uměleckého cítění leží mezi nimi Tam pozorná analysa a zevrubné prozpytování zjevů v jich materiálně realistní stránce, zde smělá syntesa všeho viděného s jeho eterickým obalem a okolím. Tam pevná hmotnost, zde chvějivá vzdušnost; tam positivná jakost po všechné barvy, zde živě pocítěný dojem barev- nosti jako výsledku různě spěchajících vln svě telných. Tam život, zde životnost i mrtvé ne- hybné hmoty, kterou Schwaiger rapidně po střehnutými a ještě rychleji v nejzákladnějšía *) H. Schwaiger. Pohled do jeho života a díla. Text napsal Frant. Táborský. (27 vyobr. v textu a 3 na zvl. listech). V Praze. Reprodukce, tisk a náklad české grafické společnosti »Unie« 1904.
H Schwaiger Schwaigr Schwaiger František Táborský flámský náměstí Praha
11 article
nejúčinnější prvky rozloženými dojmy, jež potom hned v místrovském výběru a suggestivní syntesi spřežené, vyjadřuje. Chcete-li seznati umělce, který mocí svě fantasie a geniem své tvůrčí síly dovede vy- kouzliti podivuhodné světy, pak probeřte list za listem jeho pohádky. Rázem ocitnete se na půdě, kde ona realita, kterou Schwaiger s ci- tlivou bystrostí prozpytoval, promitá se v bi- zarrní možnosti, ve fantastické zjevy zvláštn struktury, jež rostou v tajuplném nebo příšer ném přítmi, v neobyčejných a děsivých světlech záplavách a mlhách. Stromy rostou v straši- delné rozsochatiny, v temných jeskyních zář zelenavé jiskření drahokamů, šedivé dýmy se táhnou po mutně žlutavých pláních. Nohatí, tencí mužíci se zlomyslně svítivýma očima hu- dou na tenké píšťalky a rozčesávají si své ží- ňaté vlasy a lidé chudí, ubozí a prostoduší se tetelí hrůzou a úzkostí. Ale tento svět, který žije mimo nás a v naivní představivosti lidu, není tak strašlivý, jak se na pohled zdá. Umě- lec jej příliš dobře zná a od malička žije s ním a v něm a vi, že právě v jeho kontrastu vůči denní skutečnosti leží mnoho veselých stránek.
Schwaiger Uma
12 article
Už proto, poněvadž je možno si v něm po- výskati a pohý řiti na vzdor všem úzkoprsým stří zlivcům a počítavým šosákům. Ví, že tam je dovolený vtip a persiflaže, že jeho děsivost st rašidelnost platí jen pro nevítaného diváka že i nejzlomyslnější čarodějník a nejzavilejší hastrman najde vždycky svého mistra. Tento svět báchor, příšer, fantasmagorií, strašidel, utopenců a pijanů, zaklinačů a rybr- coulů, břichopásků a hladovců nabízi nám Schwaiger za útulek, když zošklivuje se nám hamižnost a sobeckost, nízkost nebo podlost našeho světa. S ironickým výsměškem nás tam zve, ne bez zlomyslné radosti, že se teprve nyní k němu utikáme, kdežto on už dávno se v něm šťasten cíti. H. Schwaiger věří sic ve svůj pohádkový svět, ale nelíči jej s prostodu- chou naivnosti lidu, který se s uetivou hrůzou diví tomu, co si sám byl kdysi sestrojil a vy- tvořil. Poznal přiliš mnoho kultury a má přiliš mnoho ducha a vtipnosti, nosí v sobě dost sa- motářské hořkosti, jež mu zabraňuje, aby byl dětské prostomyslnosti, co jej ale nutká, aby s smál našemu světu a radoval se ze svého vlast- ního. Ten ostrý přízvuk neznali staří mistři Jím presentuje se H. Schwaiger jako moderní umělec v plném rozvinu svých padesáti let. Karel B. Mádl.
Schwaiger H Schwaiger Mádl
13 article Skolská hlidka.
Skolská hlidka. Česká škola v roce 1903. Činnost učitelstva českého také v roce minulém byla rozsáhlá a všestranná, zase především k programovým a organisačním věcem namířená, byť ne soustředěná. Ani kulturní program pražského sjezdu, je hož jsme vzpomenuli v prvém z těchto rozhledů, nestanovil časový postup učitelské práce, takže se velice dělila a porpřípadě tříštila. S jedné strany bylo doporučováno učitelstvu, by svou právní oxistenci utvrdilo domáháním se disciplinárního řádu a zákonného upra vení obsazování míst; tento podnět k zem skému sněmu v království nedošel ozvěny v kru- zích učitelských, z čehož však nesmí se usuzo- vati, že by upravení těchto otázek zákonem zemským již nebylo potřebí. Škoda, že nelze takovým způsobem zjednati jinou věc, kterě v ně- kterých sborech učitelských se nedostává: totiž taktu v obcování ředitelů s učiteli, jehož ne- dostatkem vznikají přihody, jež třeba vyrovná- vati — soudy! V tom ohledě zbývá co činiti ústa vům učitelským a okresním inspektorům školníma prvým sluší větší pěče o společenskou výchovu mladého učitelstva, druhým obmezování libovůle a zlovůle některých správců školních. S druhé strany se vytklo akademické v zdě- lání učitelstva za předmět, hodný práce nej- bližší. Ve skutečnosti byla řešena ale nedořešena otázka postavení učitelstva k politickým stranám, tedy jedna z nejehoulostivějších. O vzdělávání učifelstva — mimo programy učitelské — bylo pojednáno se dvou stran. S jedné ukázáno, jak třeba universitu bu- doucnosti upraviti, by mohla obstarávati také vzdělání učitelstva. S druhé strany byla na- vržena reforma přítomných ústavů učitel ských, aby novým požadavkům stačily, jakož — konečně — aspoň v některých konkretníeh případech ukazováno na jejich vady.
Český škola
14 article
Druhé stanovisko nedoznalo ozvěny v kru- zích učitelských, které napořád horují pro vzdě- lání na jednotné škole střední a potom vzdělání na školách vysokých. Je známo, že jednotná škola střední má v Rakousku tuze málo přátela ještě menší vyhlídky na uskutečnění, takže do- sud ani „akademicky“ není tato vážná otázka řešena; k pokusům Křížkovým a Kořistkovým z let sedmdesátých ani po třiceti letech nepřidru- žily se pokusy, úvahy a návrhy nové.
Křížkův Kořistkův Rakousko
15 article
Zdálo se, že v roce minulém více proniká poznání, že třeba obraceti se i u vzdělání učitel- stva k svépomoci, samoučení — k prostředku, který nikdy nezklamal! Aspoň lze si tím vyložit důraz, s jakým v Čechách upozorňováno na vý znam Dědictví Komenského a úspěchy jaké získaly nově časopisy na Moravě založené vedle měsíčníku Příroda a škola, již zmí něného, také Sbornik Ústředního spolku jednot učitelských, vydávaný vedle Věstníku, sloužícího především správ- ním věcem moravského spolku ústředního. Sbor níku za redakce Josefa Úlehly se podařilo hned v prvém ročníku získati řadu statných spolu pracovníkův a v bohaté řadě prací naznačiti o jaký všestranný a vážný úkol mu běží. I povstal v něm statný závodce Paedagogickým rozhledům, které obmezují se v posledních letech programem víc a více na paedopsychologii a „uměleckou výchovu“, což ovšem nemusí býti překážkou jich rozkvětu, ba naopak: slabiny většiny uči- telských časopisů našich záležejí právě v tom že chtějí býti příliš všestranné, chtějí opatřiti všechny obory paedagogiky a sloužiti při tom všem ještě i obecnému vzdělání svých čtenářů, nahražovati jim řadu časopisů jiných, odborných. Je však již po prvém roce vydávání morav- ského Sborníku patrno, že kdyby se podařilo všeučitelský svaz provésti aspoň v oboru paeda- gogického písemnictví a sloučiti Paedagogické rozhledy s tímto Sborníkem, bylo by to nemalým
Komenský Úlehla Čechy Morava
16 article
pokrokem pro sebevzdělání všeho učitelstva če- ského a přispělo by velice k jeho vážnosti. Ale na tu dobu — jak jsme již v I. stati tohoto rozhledu pověděli — učitelské rozptylo- vání se ještě pokračuje, zejmena v Čechách, kde Zemský spolek zřekl se podniku, jenž po deset let učitelstvo všech kategorií k vážné práci sjed- nocoval: Stručného Slovníku Paeda- gogiekého. Snad timto zřeknutím se — po dvouletém váhání — mělo býti zmařeno dokon čení díla, jež bylo památkou na starý spolek Ústřední — ovšem to se nepodařilo. Slov- níku ujal se učitelský spolek Komenský pro Prahu a okolí, a Slovník pokročil přece dále, k heslu Smetana Bedřich. Ano, k Slovníku při- pojil jeho redaktor Josef Klika podnik nový, kterým jako má býti Slovník doplňován, totiž Vychovatelskou čítanku nakladatel- stvím E. Benuforta v Praze. Má podati soubor spisů, z nichž by čtenáři nabyli paedagogického názoru světového, poznali vývoj vzdělání lido- vého i nynější proudy výchovné a zařízení školní Vyšly v ni loni díla: I. Právní svazky učitelstva v království českém, II. Komenského Vrchol moudrosti vychovatelské a III. Jádro paedago- giky Pestalozziho ze spisu Jak Gertruda učí své děti. Časem má tato čítanka obsáhnouti nejpod- statnější ze světových klassiků paedagogiky a mimo to tvořiti knihovnu pro denní praxi.
Smetan Bedřich Klik E Benufort Komenský Pestalozzi Gertruda učit Čechy Praha Komenský
17 article
Zemský spolek učitelský v Čechách rychle pokračoval ve své sbírce zákonův školních a svůj Kalendář učitelský přizpůsobil a vydal společně s Kalendářem Ústř. spolku jednot učit. na Mo- ravě. Zvláštní Kalendář učitelstva měšťanských škol českých počala vydávati Jednota tohot učitelstva. Táž připravuje vlastní nakladatelství zemský spolek učitelský v Praze si zařídi Ústřední nakladatelství, knihkupectví a papírni ctví. I z toho patrno, že učitelstvo v Čechách v roce minulém rozešlo se od sebe ještě více.
Čechy Praha
18 article
Jeho bývalému spolku Ústřednímu, nyní Zemské- mu, se ohlásila i z učitelstva škol obecných sou- středěná opposice na sjezdě květnovém v Pardu- bicích, namířená proti nynějšímu vedení jeho Téměř současně s jeho srpnovým sjezdem Praze, jednajícím o kulturním a školním pro- gramu, konalo učitelstvo škol měšťanských v Par- dubicích sjezd svůj vlastní, poprvé zase po 19 letech. Také sjelo se učitelstvo za příležitosti vý- stav v Hořicích, Pardubicích, Kutně Hloře Třebíči. Na Moravě shromáždila úprava služného všechno učitelstvo v manifestační schůzi 27. záři v Brně a svazek všeho učitelstva trval napořád i při jistých rozdílech v nazírání otázky služ ného učitelstva škol měšťanských a coelibátu učitelek. Pro Slezsko opověděn nový český časopia učitelský. Pro učitelky zřízen zase nový ústav s ou- kromý v Kladně a připravuje se další v Budě jovicích. Uvážime-li, že již nyní trvá slušný po- čet absolvovaných kandidátek učitelských neza- městnaných nebo jen na několik týdnů neb mě- síců nahodile vypomáhajících, musíme vysloviti obavy o budouenost těchto dalších učitelek „ne- vyučujících“. Je s politováním, že snahy o ob- mezení počtu kandidátek, přijímaných do ústavů učitelských, které měly brániti ještě vyšší vlně nezaměstnaných a přispěti k úsilnějšímu vzdělání normálního, menšího počtu kandidátek, jsou pod- ceňovány a znevažovány. Ani v tom směru, by nynějším absolventkám otevřela se nová cesta k zaměstnání jich, nestalo se pranic. A jest po- třebí jednati v tomto směru dřív, než bude pozdě poněvadž také absolvovaných kandidátův učitel- ských stále přibývá. Smrt také v roce minulém zkosila řadu mužův, o osvětu a vzdělanost národní zaslouži- lých.
Praha Hořice Pardubice Morava Brno Slezsko Kladno Hlora Třebíč
19 article
Byli to professor české university dr. Frant. J. Studníčka (21. února), po němž zůstala cennou památkou plná knihovna českých spisů mathematických, jím sepsaných a namnoze u nás svého druhu jediných. Slezsku ubyl jeden z nejlepších zápasníků za právo českého národa P. Antonín Gruda (21. února). Všecko Slovan- stvo vzrušila smrt dra. Františka Ladislava Riegra (3. března), jenž nejen v politické, ale i v osvětné a umělecké zájmy národa účinlivě zasahoval. Řadě starších professorů vlastencův ubyl statečný ředitel gymnasinlní Tomáš Bil ek (6. března), proslulý historik kulturní. Jako obět svého povolání nákaze ve škole podlehl obětavý a ve všem řádný učitel vinohradský Jaroslav T ykal (4. dubna), velmi dlouho školními úřady odstrkovaný. Řada starších kněži-vlastenců po- zbyla Beneše Methoda Kuldu (6. května), osvědčeného sběratele zkazek národních. Všecko učitelstvo české želelo smrti býva- lého svého vůdce, ředitele Josefa Krále (3. června), jehož statné hájení zájmův české školy národní a svobodné potrvá ve vděčné pa- měti vychovatelů lidu českého. Ve Vídni umřel horlivý a dovedný osno- vatel učebnic jazykových, učitel Arnošt Říha (22. června). Česká fakulta filosofická ztratil jednu ze svých ozdob v proslulém mathematikovi prof. dru. Eduardu Weyrovi (23. července). Paedagogium králohradecké pozbylo jednoho z nejstarších svých professorů Jana Paný r ka (18. srpna). Byly však v roce minulém také události r dostné, oslavy a vzpomínky našich výtečníkův. Zejmena bylo vzpomínáno stolelých naro- zenin proslulého kanovníka vlastence Karla Aloisa Vinařického (24. ledna), jenž u školy obecné účinlivě a šťastně zasáhl svým čítankami.
doktor František J Studníček Gruda Riegr Bil Beneš Kulda Král Říha profesor Weyr Jan Paný Karel Alois Slezsko Vídeň český národ Slovan Český fakulta filosofický
20 article
Velkolepým svátkem celého národa byl der padesátých narozenin professora české univer- sity Jaroslava Vrehlického (17. února) nejskvělejšího, nejvšestrannějšího a nejplodněj šího básníka našeho. V Budějovicích vzpomenuli svého proslu- lého lidumila a vlastence Valeriana Jirsí ka (22. února). Blahopřáno bylo spisovateli Josefu Holečkovi (28. února) k padesátiletí jeho, vyplněnému namnoze spisy, působícími ke slo- vanské vzájemnosti a samosvojnosti. České kruhy lékařské poctily jednoho ze svých prvních zdat- ných průkopníků, prof. dra. Karla Chodoun- ského (18. května) k jeho šedesátiletí. Také pělaosmdesáté narozeniny proslulého historika Václava Vladivoje Tomka (31. května) i mimo nejbližší kruh jeho ctitelův a žáků-historiků vzbudily ohlas po vší vlasti. Zasloužílému uznání těšil se náš neunavný prostředník se Slovinci Jan Lego (14. záři) o svých sedmdesátých na- rozeninách. Také kruhy učitelské vzpomínaly na statného bojovníka za práva národa, poslance dra. Aloisa Pravoslava Trojana (15. listo padu), když mu jeho političti vrstevníci na hřbi tově vyšehradském pomník odhalovali.
Vrehlický Valerián Jirsí Holeček profesor doktor ský Tomek Slovinec Jan Lego Trojan Budějovice
21 article
Jest patrno, že sice ani v roce minulém če- ská škola obecná nepovznesla se z tísnivých po- měrů do výšin svobody, v nichž by volně mohla osvětné perutě své rozestřiti, že ji neubylo pře- kážek a nepřátel: nicméně není pro rozvoj jej rok minulý ztrátou a může zejmena ve znovu- budování svého učení na lidovém podkladu zna- menati rozhodný krok v před! A proto JEN DÁL Učitolé tělooviku při měšťanských školách.
22 article
V posledním článku, pod tímlo názvem uveřej něném v „N. L.“ dne 17. t. m., vyskytlo se několil mylných tvrzení, jež zasluhují vyvrácení se strany těch, kdož jsou článkem řečeným dotčeni. Ve článku onom uvádí pisatel p. —ír zejmena 1. že „nelze frckventanty kursu pro školy střední zkoušené uznati za rovně způsobilé s Irekventanty kursu pro školy měšťanské“; 2 že učitelé tělocviku zkoušení pro školy střední, chtějí-li na měšťanských školách učiti, podrobiti se mají zvláštní zkoušce pro školy měšťanské; 3. že roční kurs tělocvičný při ústavi učitelském pro praxi škol měšťanských lépe může při- praviti než dvouletý kurs universitní. Odpovídajíce k těmto osobním náhledům, uvá- díme: Že by učitel tělocviku, způsobilý vyučovati na školách středních a ústavech učitelských měl podrobili se nové, zvláštní zkoušce, aby nabyl kvalifikace pro školy měšťanské, nikterak nepochopujeme. To tak nijak nevyplývá z toho, vyžaduje-li se zkouška po- dobná při jiných odborech. Neboť tu děje se tak zvlášt proto, že odbory pro školy střední jinak jsou rozděleny než pro školy měšťanské, proto také skládá se pouze zkouška doplňující, což při tělocviku odpadá. Požadavek zvláštní zkoušky je tím méně odůvod- něný, uvážíme-li, že učitel tělocviku, zkoušený pro školy střední a úslavy učitelské, je sám způsobilý učitele tělocviku pro školy obecné i měšťanské vzdě- lávati nebo i zkoušeti. Je tedy zajisté také způ- sobilý předmětu tomu na školách měšťanských vy učovati, aniž by novou zkoušku skládal.
23 article
Ostatně pisatel p. —ír sám doznává, že kvalif ikac pro školy střední a ústavy učitelské je z předmětu toho nejvyšší — vyšší že u nás není. U koho měli b tedy učitelé, zkoušení pro školy střední, zkoušku pro školy měšťanské skládati, když jednak sami dávno jsou způsobilí učitele tělocviku pro školy měšťanské vzdělávali — a vedle toho ještě při svých zkou- škách učitelské způsobilosti zároveň nabyli též způ- sobilosti učiti tělocviku na školách obecných i mě- šťanských? Ale pisatel p. —fr prozrazuje ve článku i nedů- slednost. Píše totiž, že v kursu při ústavě učitelském vyučují pp. Švácha a Procházka, žáci p. prof. Laci- ného. K tomu konstatujeme, že i ostatní absolventi universitního kursu jsou žáky onoho uznaného a na slovo vzatého odborníka, a že jsou mezi nimi i takoví kleří již samoslatně na školách středních tělocviku vyučovali, když zmínění dva pánově teprve do dvou letého kursu chodili a zkoušku pro školy střední ještě neměli Žádný z frekventantů ročního kursu pro školy měšťanské neosmělil by se zajisté těmto svým dvěma učitelům v kvalifikaci ani na roveň se stavěti, tím méně upírati jim způsobilost na školách měšťanských tělo- cviku učiti. — Jak může tedy důsledně dle toho upírat p. —ír tutéž způsobilost i ostatním absolventům uni- versitního kursu, kteří se silami vyučujícími v kursu jednoročním mají kvalifikaci stejnou? — Dle které lo- giky dospěl p. —ír k závěru, že frekventanti ročního kursu beze zkoušky (neboť zkouška dosud neexistuje) „dle zákona nejspíše jsou oprávněni státi se učite tělocviku na školách měšťanských a tedy jsou způ sobilejší než učitelé tělocviku pro školy střední již zkoušení?
Švácha Procházka profesor Lac
24 article
Je patrno, že pisatel za každou cenu chtěl do- kázati, jak frekventanti ročního kursu jsou důležiti a ta snaha je zřejma i z dalšího jeho srovnání obou kursů. Z něho vysvítá, že sice do universitního kursu nechodil, ale přece vypočítává celkový počet tamníc hodin asi na — 210, ač ve skutečnosti je jich dvakrál tolik, nehledě ani na akademické čtvrti, jež kursu vytýká. Také pokud se učiva týče připomínáme mu že ve dvouletém kursu universilním probírá se nejen látka vymezená pro školy střední, ale i látka přiká- zaná školám obecným a měšťanským. Ostatně porov- ná-li dle platných osnov učivo škol těchto, shledá za- jisté, že je vesměs obsaženo v učivu pro školy střední. K poznámce jeho o tělocviku dívčím podotýkáme dále, že i vkursu universitním na odchylky ve vyučování tělocviku dívčímu náležitě se poukazuje a konečně dokládáme, že i v ostatních předmětech kursu dhá se přísně toho, aby z kursu vycházeli učitelé skutečn odborní. A ona vyšší kvalifikace jejich, podepřená přísnou státní zkouškou jak z tělocviku praktického, theoreti- ckého, methodiky, znalosti osnov všech kategorií ško a historie tělocviku, tak i z analomie a fysiologie — ta měla by nyní býti absolventům závadou při působení na školách měšťanských?
25 article
Soudíme naopak, že z uvedeného vyplývá samo- zřejmě, že v tom případě, budou-li zavedeni zvláštn učitelé tělocviku na školách měšťanských, mají n místa ta předem povoláni býti absolventi dvouletého universitního kursu, mající vysvědčení způsobilosti pro školy střední a ústavy učitelské, kterých je v Praze na školách obecných a měšťanských asi deset. Soudíme také, že i školní úřady, kterým by za- jisté záleželo na tom, aby tělocviku odborníci vyučo- vali, ve prospěch učitelů zkoušených pro školy střední by rozhodly a že by se tak stalo jen ku prospěchu S. M. K. M. M. S. předmětu samého.
Praha
26 article
Ke článku pana —íra ve „Školské hlídce“ ze dne 17. ledna budiž dovoleno ještě několik poznámek: ne- bylo v intencích pisatele-lékaře rozebírati otázku, jak se má na školách učiti tělocviku, nýbrž týž pozna- menal prostě, jak se mu za daných poměrů vyučuje a vyučovati může, je snad pan —ír ve školních zá- konech odborníkem. Že theoretickému a praktickému tělocviku jak na ústavě, tak v kursu pro učitele měšťanských škol vy- učuje odborník, nebere pisatel lékař nikterak v po- chybnost, naopak měl za to, že každý čienář dopisu ze dne 3. ledna seznal, že o to jedině běželo, uká- zati, je-li řádně poslaráno o to, aby budoucí učitel tělocviku na měšťanských školách nabyli odborného vzdělání v anatomii. Pan —ír praví: „starým před- sudkem i ve vědeckých kruzích lékařských rozšířeným je, že anatomii znáti třeba učiteli tělocviku proto, aby v případě potřeby přispěl první pomocí při úrazu tělo- cvikem vzniklém“; přidržuje-li se někdo tohoto názoru, je to jeho věcí — jsem přesvědčen, že o účelu anato- mického studia pro učitele tělocviku takovým způ- sobem žádný kandidát tělocvičného kursu pro střední školy poučen nebyl. Racionálně a účelně dnešního dne pěstovaný tělocvik nese se tím směrem, na základ přesné znalosti uspořádání a funkce veškerých ústroj těla lidského prováděti správně volená cvičení a přesně stanovené pohyby, jimiž netoliko že nejsou ohroženy
27 article
důležitě jemnější orgány, nýbrž jež vedou k harmo- nickému vývoji celého organismu, čímž docilí se zvý- šené resistence vůči různým škodlivinám i nemocemi nezná-li učitel tělocviku anatomie, zůstanou mu ve- škeré empiricky stanovené předpisy praktického tělo- cviku záhadami. Učitelům tělocviku nelze nikdy s do- statečným důrazem doporučiti, aby v případě úrazu co nejrychleji volaii lékaře, již z toho jednoduchého důvodu, aby se vyhnuli eventuálním kolisím s trestním zákonem. Vidno z toho, že při vyučování anatomie pro kandidáty tělocviku dlužno k tomu přihlížeti, aby nabyli celkového porozumění organisace i činnost těla lidského i možno souhlasiti s tím, aby se před- nášela učitelům tělccviku fysiologie, ovšem na jedině možném a myslitelném podkladu totiž anatomii. Pi- satel z kruhů lékařských kvituje s díkem poučení, že žádný lékař, tedy ani pan prof. Scherer není laikem v anatomii, trvá však na tom rozhodně, že pan pro je laikem v anatomii, pokud se týče přednášení ana- lomie i nepomůže tu ani důvod, že jedná se o „tělo- cvik dětí“ a že „je případnějším jmenování professora
profesor Scherer
28 article
„dětských nemocí“, ježto dle osobního stavu c. k. university je pan prof. Scherer professorem nemocí novorozenců a kojenců, kdežto professorem dětských nemocí je někdo jiný. Pane —íre, jaká v tom případnost: novorozenci, kojenci — tělocvik! Pisateli-lékaři je naprosto lhostejno, zdá-li, či ne- zdá-li se panu —írovi býti patrnou jeho nestrannost. měl za svou povinnost, podati kruhům učitelským věcně doklady o tom, že při nově zřízeném kursu pro učitele tělocviku pro školy měšťanské není ná- ležitým způsobem o to postaráno, aby kandidátům tělocviku dostalo se odborného vzdělání v anatomii člověka takového, jakého nezbytně potřebují. Ježto dů- vody pro toto tvrzení jsou každému nepředpojatému čtenáři jasny, byla by další debata úplně zbytečnou.
profesor Scherer
29 article
Zasláno p. t. pánům zakladatelům Stručného slov- níku paedagopického! Prosím, aby pánové a dámy. kteří svého času přispěli bývalému Odboru literárnímu a paedagogickému při Ústř. spolku jednot učit. v Če- chách jistými zálohami peněžitými k vydávání tohoto Slovníku, mně do dne 15. měsíce února 1904 oznámili, jak veliké tyto zálohy byly, po případě jaká částka byla jim na ně již splacena. O pánech a damách. kteří do této lhůty se nepřihlásí, budu míti za to, že svých vkladů se zříkají ve prospěch zakladatelův ostatních. Je toho třeba prolo, že Slovník mění svého vydavatele. Redaktor Jo s. Klika, v Praze, Palackého nábřeží č. 1897—II. Na potoce z jara (z Blal). Z B. Kočího Obrazů k názornému vyučování od R. Laudy, s poznámkami J. Peška. Látka pro hodiny psaní ve škole obecné a příbuz- né. Nákladem sestavovatele V. Konopáska, učitele v Klobukách u Slaného. 8° str. 104. Cena 80 h. Sbírka slov, vět, hesel, výroků, přísloví, názvů, jmén vlast- ních za cenné cvičivo v psaní v postupu malých velkých písmen latinky. Valná hromada Jednoty učil. měšť. škol českých koná se v Praze dee 2. února 1904 (měšť. šk. dívčí ve Školské ulici) o 10. hod. Na programu jsou ob- vyklé zprávy a volby, změna stanov, konk. status, zřizování 4 tříd při měšť. šk. V předvečer schůze 1. února přátelslý večer v restauraci Choděrově.
Jo s R Lauda J Pešek V Konopásek Choděrův Praha Palacký nábřeží Klobuky Slaný školský ulice
30 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Zimní sporty. ** Bruslařské závody hodla pořádati 7. února v Plzni tamější klub. Za tou příčinou dlel v Praze pan Vyšín, který vyjednával s bratry Potůčky o spolu- působení bruslařského závodního klubu z Prahy. ** Dnes koná se v Mladé Boleslavi hockeyový zápas mezi »A. C. »Sparta« z Prahy a tamějším muž- stvem klubu bruslařského a footballového. ** Christianský »Skviteklub« pořádá ve dnech 13. a 14. února bruslařské závody. Týž den mistrovské závody v Trondhjemu. ** Boháč a Steiner utkají se opět při závodě v ozdobném bruslení o mistrovství seveřanských her v Mürzzuschlagu. * Vídeňský rychlý bruslař Schilling startuje v Pešti i v Mürzzuschlagu. ** Zimní výlety do Krkonoš, jichž pořad pro měsíc únor jsme již byli oznámili, řízeny budou z Jilemnice za tím účelem, aby český duch v turistice krkonošské i v zimním období byl patrný a tím by českým turistům poskytnuta byla vhodna příležitost vzácné přírodní krásy horského kraje i v zimě seznati. Letošní zima až doposud je výle- tům těmto nejvýše přízniva. První společný výlet určen je na neděli dne 14. února t. r. Týž veden bude tímto směrem: Jilemnice—Vrchlabí—údolí Labe—Bedřichov—Spindelmühle—Dívčí lávky——Petro- va bouda. Řádné obstarání povozů, spolehlivých osob k jich řízení, jakož i ostatních potřeb všech výletníků jest zaručeno. Jest však nezbytno, aby určité přihlášky do středy dne 10. února pořa- dateli J. Bucharovi v Štěpanicích u Ji- lemnice byly učiněny. Podrobné zprávy o výletech zašle pořadatel každé m u, kdo dopisem o to požádá a 10 hal. ve známkách za pra ví.
Vyšín Potůček Boháč Steiner Schilling J Buchar Štěpanik Plzeň Praha Mladá Boleslav Trondhje Mürzzuschlag Pešť Krkonoše Jilemnice Vrchlabí údolí Labe Bedřichov Spindelmühle Petra Sparta
31 article
Z cyklistského ruch u- ** Český klub velocipedistů »Krát Vinohrady« koná dnes v neděli dne 31. ledna t.r. o 2. hod. odpol. výroční valnou hromadu v mezza- ninu Národního domu čís. 5. = Klub zúčastní se pohřbu svého přispívajícího člena, archilekta p. Karla Horáka, který se koná v úterý dne 2. února t.r. o 1/23. hod. odpol. z tělocvičny vinohradského. »So- kola«. Schůze členů u hlavního vchodu Národního domu. Ve schůzi správního výboru, na rychlo svo- lané, usneseno, na místě věnce na rakev odevzdati 20 K družstvu pro vystavění tělocvičny »Sokola- vinohradského. »Kolo«. List věnovaný zájmům jízdy na kole, počne vycházeli dnem 2. března t. r. nákladem če- ského klubu velocipedistů »Král. Vinohrady«, za re- dakce adjunkta městských úřadů na Král. Vinohra- dech pana Frant. Lisky. List má býti náhradou cykliststvu českému za zaniklého »Cyklistu« a zdá se. že nalezá již předem pochopení. Na prvou zvěsťo vydávání jeho jmenoval jej nejstarší klub český i ra- kouský - »Český klub velocipedistů na Smíchově- — svým otgánem a usuesl se předplatiti ho pro všecky své členy činné. Lze se nadlti, že při nepa- trném předplatném 1 K 50 h ročně najde list rozší- ření co největšího a že se podaří udržeti jediný samostatný list českého cykliststva. Redakce a ad- ministrace nalezá se na Král. Vinohradech v Ko- menského ul., čís 25 n. ** Klub velocipedistů »Slaný« konal valnou hromadu dne 19. ledna. Předseda p. Č. Peters při- vítal přítomné a k jeho vyzvání přítomní povstáním uctili památku v minulém roce zesnulého člena pana Dykarta. Zprávy funkcionářů byly vesměs schvá- leny. Do výboru klubu byli zvoleni: předsedou Č.
Horák Král František Lisek Peters Dykart Smíchov Vinohrady ko Slaný Český klub velocipedista Sokol
32 article
Peters, místopředsedou B. Klekner, náčelníkem J. Erlebach; výbory: J. Boháč. J. Frosch, E. Pattaa R. Schleinpflug: náhradníky: Fr. Vokurka a Vl. No- vák; za přehlížitele účtů K. Čižek a J. Plavec. Pra- porečníkem zvolen F. Vokurka. Delegáty do župního výboru: J. Erlebach a B. Klekner, náhradníkem Scheinpflug. Delegátem ku sjezdu Č. Ú. J. V.: Č Peters. Návrh výboru na zvýšení členského příspěvku přijat a rovněž tak stran klubového cvičiště. Z vol- ných návrhů pochváliti dlužno usnesení, aby klub věnoval Ústřední Matici školské novoroční dar 10 K. (I jiným klubům sportovním k doporučení.) Návrh náčelníkův, aby zaveden byl opět v klubu stav elevů, též přijat. Valnou hromadou za činného člena přijat známý sportovník a dávný a milý přítel klubu slanského, čestný člen Č. Ú. J. V. pan Em. Balcar, ředitel záložny v Praze. Z prvého čísla »Zpravodaje« (II. ročník) seznati možno, že klub na vytčené dráze i na dále pracovati bude ke cti klubu i celého če- ského sportu cyklistského vůbec. Turistika a sport cestovatelský. ** Odbor Klubu českých turistů v Lounech pořádá dnes v neděli dne 31 ledna výlet na Peruc. Schůzka před »Korunou«, odkud se přesně o půl 2. hodině odpol. vyjde přes Čenčice, Veltěže a Slavětín. Athletika a sportovní hry- ** A. F. K. Karlín koná svoji valnou hromadu dne 7. února v klubové restauraci v Karlíně. Účast všech členů žádoucí.
Peters Klekner J Erlebach J Boháč J Frosch E Pattaa R Schleinpflug Vokurka K Čižek J Plavec Scheinpflug em Balcar Francie Praha Louny Peruc Veltěž Slavětín Karlín Č Peters
33 article
přírodní alkalick
34 title
KYSELK