ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c0082f60-65ff-11dc-949f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 30, person 58, org 11, work 4
1 masthead
Ročník XXXOl.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 20. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 20.
4 article
Na ranní a odpot. list, přodplácí a v Praze v administraci sa měsí na čtvri leta . . . . 6 K — s dvojí čonák? a K nžst n čtritihta . . . . 7 K 50 va filizlkácha Ba ně . . . . . . 2 K 30 h Pošten: stt leča. . . . 9 K o0h s dvojí zisilko ns mění n dtrrt lta . . . II K so
Praha
5 title
Dzešní číslo pre Prahucle o 18 stranách
6 article Smutná ročnice vlády Körbrovy
Smutná ročnice vlády Körbrovy Dnes tomu rok, co jsme prosti vší na děje a víry, ba spíše s velikou skepsí v duši ocili se vůči nové vládě cislajtánské, úřad- nické to vládě Körbrově. Bylať jako skoro všechny cislajtánsk vlády minulého století složena ze samých téměř Němeův, a sice ze 6 Němců smýšlení rozhodně centralistického (Körber, Böhm Bawerk, Spens-Boden, Hartel, Wittek a Wel sersheimb), ze dvou Němců konservativníe (Call a Giovanelli a pouze dvou Slovanů Poláka dra. Pietaka a Čecha úřadníka dra Rezka.) Však nehledě ani k tomuto výmluv nému její složení, celé tehdejší ovzduší po litické, v němž se 20. ledna r. 1900 zro- dila, nevěstilo národu našemu dny jasnější a klidnější předešlých. Proto jsme se také nedali dnes rok mýliti pěkným, skoro poe- tický vzletným tím proslovem, s nímž nová vláda ve »Wiener Zeitungu« se nám uváděla a zamlouvati hleděla.
Němec Körber Böhm Bawerk Hartel Wittek Welo sersheimb Polák Čecho SpenBoden Giovanelli Wiener Zeitung
7 article
Ba vskutku, pěkně se čtla vzletná t slova vládního programu: »Je nezbytno skončiti národní boj aneb jej aspoň pod- statně zmírniti, jakož i uchrániti naše ve- řejná zřízení dalších pohrom . . Zkuše- nostmi posledních let se ukázalo, že v ná- rodních otázkách uplatniti s může jenom to, co vyjde za sou hlasné vůle zůčastněných čini- telů. Pročež vláda, pokládajíc v záje mn urovnání národních sporů za nej důležitější úkol svůj a toužíc, aby sporné otázky byly neprodleně uvedeny na půdu praktických návrhů, hodlá po zvati důvěrníky zúčastněných stran na kon ference, kde jim podá za vlastního činného spolupůsobení četné konkretní návrhy k uro nání nynějších protiv.« — Než my slyšeli poselství, ale scházela nám víra. Jakž mohli jsme důvěřovat a donfat v nestranné působení vlády při nastávajících konferencích na prospěc našeho dobrého práva, kterému bylo čtyř měsíce před tím tak těžee ublíženo vládou, v níž zasedal p. Körber a to k vůli za- přísahlým a zuřivým protivníkům našim kteří troufali si nyní pp. ministry, dra.
Körber
8 article
Körbra, Spens-Bodena, prof. Hartla BöhmBawerka, Wittka a Welser hema vílati jako své vlastní lidi. aniž by kdo ze jmenovaných pánů byl se proti tomu ozval. Bylo věru na pováženou vejíti za takých okolností, za takové patro- nance v porady s lidmi, jimž nešlo o poctivé vyrovnání a upřímný mír, alebrž o zaskočení. ošizení a porobení našeho národa pod nad vládu německou. Nicméně poslanci naši, aby se nemohlo říci, že jsme buď nesmířitelní nebo zbabělí, že netroufáme si obhájiti svou věc proti právu a pravdě Němcův, na únorové ty konference do Vídně šli a potlačivše v sobě všechnu tu bolest a trpkost srdcí českých nad nenapraveným činem 17. října, pustili se tam ve vyjednávání, s nejlepší vůlí pro spěti vlasti a národu svému dosažením sluš ného dohodnutí a příměři s německými na- šimi krajany. Než jakých zkušenosti nabyli záhy? Jak se zachovala vůči nám vláda Körbrova a jak Němci? Již dne 18. února 1900 musil jeden z našich účastníkův konferencí. prof. dr. Jaromír Čelakovský, před voliči svými (ve Slaném) referovati, že, aškoliv jsme šli v konferencích po krajní míru mož nosti, nicméně žádají tam od nása stále jen od nás další a dalš ústupky, takže to i dle přesvědčení nej- mírnějších z nás dále již nejde a ne zbude nám, než vstoupiti proti vládě Körb- rově, která ze strachu před Němci nechce nám vrátit uzmutou nám vnitřní úřadní češtinu, do nejrozhodnější opposice. —
profesor Hartl Wittek Welser Němcův Körbrův Němec doktor Čelakovský Vídeň SpenBoden BöhmBawerka
9 article
Den na to sdělil dr. Körber důvěrně pouze německým členům konfe- rence zásady své připravené osnovy jazyko vého zákona pro království české. Před na šinci jich pečlivě tajil, neboť věděl, že by sdělení jich účinkovala na ně »jako výbuch pumy« a jemu šlo tenkrát o to, aby ve svo- lané právě radě říšské prošla hladce před- loha braneckého zákona. Však jedva že byl tento zákon schválen, bylo také hnedle po konferencích dorozu mí- vacích, jakkoliv dle doznání samých ústa váckých velkostatkářův »dílo dohody dost se dařilo «. — Marně našinci navrhovali, aby se v kon- ferencích pokračovalo za příležitosti zasedání sněmovního v Praze. Ani vláda, ani Němci o další vzájemné dorozumívání se více nedbali a nestáli, poněvadž znamenali, že by naši delegáti nikdy a pod žádnou podmínkou nesvolili k tomu, oč jim šlot o úplné co možná vyloučení jazyka našeho z úřadní správy »německé oblasti« národně rozdělené vlasti naší, kdežto by v naší, ne- popíratelně české oblasti musil se hrdlit o rovné občanské právo se státní němčinou.
Körber Němec Praha
10 article
Bylo po »smiřovačkách« a s nimi po prvotní programové zásadě kabinetu Körbrova, »že v národních otázkách uplat- niti se může jenom to, co vyjde ze sou- hlasné vůle zůčastněných či- nitelů«. Po démonické radě bar. Chlume- ckého rozhodnuto se pro methodu německo- centralistických srdcí: vůle cislajtán- ského parlamentu měla nám nově vyměřiti právo našeho ja zy ka ve státních úřadech a soudech vlastí našich, vůle toho parlamentu, v němž 15 millionů Slovanů má méně po- slanců, než 8 mill. Němců. 195 německých. 19 vlaských, 5 rumunských a 15 sociálně- demokratických, tedy úhrnem většina 23 poslanců cizích vlastí a národů měli tu býti soudci o našem právu ná- rodním a jazykovém ve vlastech našich, měli dáti sankci těm famosním jazykovým předlohám Körbrovým pro Čechy a Moravu, zkomponovaným dle návrhů německých našich protivníků (Pfersche a Ulbricha) na základě novéh rozhraničení krajů a okresů dle národnosti. na základě nespravedlivého k nám sčítání oby vatelstva a na základě nerovnosti na újmu našeho jazyka a na prospěch privilegovan úřadní němčiny.
Němec Ulbrich Chlum Čechy Morava Slovan
11 article
Vůči takovému nebezpečí appellovali neší poslanci na pomoc svých spojencův na pravici; měli za to, že pravice, založená ku hájení rovného práva všech národů, má nyní poctivě a účinně hájiti krutě ohroženéh práva našeho národa. Avšak zklamali se v ní Pravice nechtěla se k vůli nám spustiti v oprav dový boj s kabinetem Körbrovým, opustila nás v příčině nejspravedlivější a donutila nás tak k obstrukci, která vedla k rozpu- štění parlamentu cislajtánského a ku vypsání nových voleb, jichž výsledek pro vládu Kör- brovu je ten, že nenajde v příštím parla- mentě ani na levici ani na pravici pevné většiny pro sebe, nýbrž bude vydána náho- dám a světrům« na pospas. To jest zaslou- žený los a úděl vlády couvavší neustále před zvůlí německých hegemonů, místo aby se byla postavila na stranu pravdy a práva!
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. ledna. (Nová ří š s ká rada.) Poslanci jsou zvoleni, ale lhůta svolání říšské rady dosud není určena. Bude to prý mezi koncem ledna a 8. února, dle toho, kdy se rozhodnou některé formální otázky, jako kdo má býti volen do presidia nové sněmovny v jakém poměru mají býti různé strany zastou- peny ve výborech atd. Předseda ministerstv
Praha nový sněmovna
13 article
dr. Körber, jemuž právě před rokem (19. ledna 1900) svěřeno bylo řízení nové vlády, vyjed- nává zatím opět tak, jako po sestavení kabinetu, s politickými předáky, aby se po promarněném roce poučil patrně o tom, co dělat ne má. chce-li se dále udržeti u vesla. Řada politik se už vystřidala v kabinetě páně Körbrově; na delší řadu ještě dojde, neboť bude prý po- zváno na nezávazné rozhovory k ministerskému předsedovi asi 60 osob. Vídeňský zpravods; »Pester Lloydu«, jenž má styky s vládou Körb- rovou, sděluje mimo jiné, jaký bude asi obsal trůnní řeči, jíž bude zahájena nová sně movna. Především bude prý v ni projeveno po- litování, že zákonodárství zůstává po tak dlouhou dobu nečinným, což by se mělo přiště změniti má býti poukézáno, jak Rakousko ve vzhledě hospodářském se opozdilo u porovnání s jiným státy a vylíčí se opětně hospodářský program v němž na předním místě bude uvedeno uhersko vyrovnání, celní tariť a nové obchodní smlouvy také prý se dojista stane zminka o jazykov otázce, jež dle vládního programu může být vyřízena pouze cestou zákonodárství, při čemt mají státní potřeby rozhodovati právě tak, jak spravedlnost k jednotlivým národnostem. Trůnn řeč zavdá podnět k adresní debatě a dle toho jaký dojem učiní trůnní řeč a jak se rozvine adresní debata, bude se dle »P. L. « řídii další činnost říšské rady za prvého zasedání. jež má potrvati do velkonoc. Především přijde tu na řadu zákon o novobrancích, rozpočtov provisorium, volba do delegací a do kvotové depulace a po případě také přirážka ke kořa leční dani, kterou dr. Körber odňal sněmům předloží ji řišské radě, jak si přály německ centralistické listy.
doktor Körber Körbrův Lloyd P L Rakousko
14 article
To všechno ovšem s podmínkou, bude- dr. Körber do velkonoc ještě minisírem. Jsou však skepuikové, kteří v pevnost jeho křesla nevěří. K takovým náleží zpravodáj krakovského »Glosu Narodu«, jenž na základě dobrých prý informací tvrdí, že na rozhodujících místechse přetřásá otázka, stojí-li po známém výsledku vpleb vůbec za to, utrácoti celé neděle, ba mě- síce na nové pokusy o dělnošt parlamentu na těch základech, o které se nyní opírá. Za ně- kolik neděl neb dokonce měsíců situacese může ještě zhoršiti a proto ozývají se prý vážné hlasy, aby se neodkládlalia o pe- race, která jest nade vší píchyb- nost nezbytna. »Dle těchto hlasů — po- kračuje zpravodaj »Gl. Nar.« — měli by nově zvolení poslanci býti postaveni před hotové faktum, měnicí fermu státu, a toto faktum mělo by se jim předložiti ku schválení... K tomu však by se vláda dra. Körbra nehodila. Jej místo zaujal by kabineť vojenský, který jedine by mohl převzíti odpovědnost za státní skutky nedbající formálností, ale mající na zřeteli vý lučně jen dobro a budoucnost státu a dynastie.
Körber Velikonoce Nara
15 article
Obtíže působila by prý snad nynější vláda uher ská, která by k státnímu převratu v Rakousk svolila jen za slušnou odměnu pro Uhry. Ala Rakousko už nemá, z čeho by zaplatilo nový dar Uhrám a proto by snad nezbylo nieji- ného, než nahraditi i v Uhrách p. Szella někým lacinějším, na př. ministrem honvedů bar Fejervarem. Odpovědnost za tuto zprávu ponechávám ovšem »Glosu Narodu«, ale Rakousko jest řis pravděnepodobností, a proto aní taková zpráva nepřekvapuje. Z Pešti, 18. ledna. (Volební rá uherský.) Za debaty o rozpočtu uherského ministerstva vnitra upozorněno též na zastaralý volební řád, jenž už dávno měl býti nahrazer novým. V Uhrách jsou nejen volební okresy rozděleny nestejně, nýbrž ani census, oprávňu jící k volbě, není stejný, ba mění se dle růz ných obcí jedné a téže stolice. Počet voličův oprávňující k jmenování poslance, kolísá mezi 170 a 12.000. Některá malá sedmihradská města s 10.000 až 30.000 obyvateli volí dva poslance, kdežto velká města, jako Arad, Košice atd., voli jen jednoho, Debrecin se 60.000 oby.
Al Uhry Rakousko Pešť Arad Košice Fejervar
16 article
volí tři poslance, kdežto Segedin, jenž má pře 100.000 obyv., volí jen dva atd. Také census je nepravidelný. Jsou volební okresy, kde občan jedné obce má volební právo, plati-li 4 kornny přimých daní, a v sousední obci je třeba ki do- sažení téhož práva dané 40 korun. Anomaliet má svůj původ v tom, že k volbě oprávňuje »pozemková usedlost«, jejíž rozměry jsou však v různých obcích téže stolice různé. Vzhledem k těmto nepravidelnostem ozývají se stále ča- stěji hlasy, aby vláda předložíla sněmovně v brzku nový volební řád. Ovšem řád má být dle mínění maďarských listů vyprakován tak aby nebyl na škodu panující národnosti, t.j. aby starý nešvar nahradil novým, totiž volebním řádem, stranfcím výhradně Mlaďarům. Z Pešti, 18. ledna. (Pomaďařová skrze církev.) »Slov. Den.« otiskuje smatné usnesení církevního výboru v Balašských Da motách, kde po návrhu biskupa Baltika jedno- hlasně přijato, aby se bohoslužby ve všech slovenských obeích každou druhou ne- děli konaly výlučně jen maďarsky, aby výročních sváteích služby boží napřed se konaly maďarsky a dodatečně teprve slovensky a vy- učovací řečí při katechismu aby byl jazyk, jejž určí sám biskup. Smutnějšího vysvědčení ná- rodní neuvědomělosti darmotští si dáti nemohli.
Segedin Pešť
17 article
Ze Lvova, 18. ledna. (Jubileum ka- novníka Petruševiče.) Haličsko ruská »Matice« oslaví dne 24. t. m. osmdesátě naro- zeniny zasloužilého vlastence a vynikajícího spi- sovatele haličského, kanovníka řecko-sjednocené kapitoly lvovské, Antonína Petruševiče. Stařičký učenec dobyl čestného uznání svých vědeckých zásluh, byv jmenován doktorem kyjevské uni versity, čestným členem několika historických spolků ruských a členem krakovské akademie Svým politickým přesvědčením klonil se vždy ke straně staroruské, snažící se zachovati styký haličských Rusů s velikým národem ruským.
Petruševič Rus Lvov Matica
18 title
Politické zprávy zahraničné
19 article
V Praze, 19. ledna.
Praha
20 article
Královna Viktorie umírá... Zvěsť překvapující rozvířila dnes všechen politický svět. Tím spíše, an donesl ji drát z Albionu zcela nenadále. Od několika dnů, od úterka, udržována veřejnost v úplně nevě- domosti o vážném onemocnění stařičké královny Velké Britanie a Irska. Zcela dle byrokratického tajnůstkářství, jakémuž dříve jen na kontinent byli jsme zvykli, zapřeno a zatajeno, že již v úterý schvátila královnu první mdloba. Teprv včera rozlétly se o tom pověsů v Londýně vzrušení, jež vzbudily, vzrostlo ještě více bulle- tinem úřadním, později vydaným. . . Nicméně tento zdál se obecenstvo připravovati spíše na jakousi schvácenost dusevní, an mlu- vil o rozrušení nervového systému, nezmiňuje se o úpadku sil tělesných. Tím sensačněji, jako vše nenadálé, účinkovaly depeše dnešní, v nichž konečně přiznáno, že jeví se podlomenou n dobro i celá křehká ta postava stařenky 81leté. ano, že již již v hrob se chýlí a snad že již ani nezdaří se sklon ten v ze- jící hrob zadržeti .. Také z Berlina, kde právě vnuk anglick královny pořádal okázalé slavnosti, došla večen zvěst oficiosní, věstící brzkou katastrofa Telegrafováno Wolffovou kanceláří: »Z p rů v o stavu královny Viktorie zněj velmi znepokojivě. Nejbližší příbuzn shromažďují se u lože nemocné !« Zvykem úřadním není propustiti do veřej nosti bulletiny, jež i choré členy rodin panov- nických musily by nejvýše zděsiti, kdyby zlep- šením choroby staly se jim přístupnými — tehdy, zbýváli ještě naděje nějaká na záchranu onemocnělého. O známku tedy víc — a k ni druží se i vysoký věk ochuravělé — že stav královny anglické stal se nanejvýš kritickým a že byť i nastalo snad chvil kové zlep šení, jednou již nastalý rozvr »Vy čtveráku »Račte se, prosím, o té vyslovit. »Víte, co je tohle?« »Nákres k nějakému novému mlýnku n kávu.e
Viktoria Wolffův Velká Británie Irsko Londýn Berlín Viktoria
21 article
V drobném prodeji: ranní čéslo o sobí otpolalaí . . . . . . . za 2h Ve úllalkáck na venkověo ranní čanlo 10h cdpoled nt . . . . . . . sk Inserátj platí se kotově zapf Přadplaeení a inserty přijímá a dnine- strace v Mariasak é ulici č. s Tem nacházejí ne ték rrdakes fiskárna a erpedice „ Národnich Liistě Rekepisy ze nevzapeji
Liistě Rekepisa é ulice Tema
22 article
sil nebude lze napraviti, slovem, že kata strofa jest jen otázkou kratičkého času. A to tehdy také, když i pozdní depeše dnešní, jež čtenář nalezne na jiném místě, ne- donesly by ještě zvěsti vzrušující, že ke konei dospěla málem čtyřiašedesátiletá vláda ženy nad světovou říší britskou, že naplnily se dnové královniny a že slabý a neoblíbený syn její ujímá se dědictví v době pro říši i trůn nej- kritičtější! Pravděpodobnost katastrofy, nechť již na- dejde dnes či v hodinách teprv nejbližších, jest nám ovšem podnětem, abychom dnes již aspon v hlavních zatím rysech ohlédli se zpět po této dlouhé vládní činnosti umírající stařenky. Piat i dnes ještě v podstatě, co napsáno bylo při 60letém jubileu její: Za 60 let vlády královny Viktorie Anglie domohla se neobyčejného roz- machu, država její rozšířila se obrovsky, obchod zkvetl měrou nebývalou a rozšířil se po všech částech světa, ač v posledních letech vzrost mu mocný konkurrent v obchodu německém — a národní jmění Britův tím ohromně vzrostlo. Ač ne rovnoměrně pro všechny třidy obývatel- stva: rozmohlyt se více třídy průmyslově na úkor rolnictva, jež bylo až přílis zanedbáno.
Britův Viktoria Anglie
23 article
Ovšem ale ani Angličané sami nejsou tak by- zantinsti, aby zásluhu tohoto rozmachu přičítali v převážné míře, tím měně snad výhradně — královně Viktorii. Tyto pokroky dosaženy byly přičinlivostí, vzděláním, energií národa samého « Dlužno připojiti k tomu též uznání, že královna nepokoušela se obmeziti širokých svobod politi- ckých a občanských pro svůj kmen anglický. Jinak však pro Iry. Bury a Indy. Proti těm dopouštěly se vlády královny Viktorie všech krutosti a všech bezpráví. Oddaly se sobectví kmenovému a panstvichtivosti do té míry, ž otřásly vělice vírou ve výši civilisace anglické. A nebyl by ani div, kdyby třeba ústa váhala tak říci nad ložem smrtelným, mysl ná- rodův irského i burského viděla vyvstávati dé- jinnou Nemesis, jež váhá někdy, ale na- zapomíná nikdy! Tato bezpráví zle vymstila se na Angti Zastavila v nejposlednější dobé vzestup její. Irové hrozí, Indové se bouři, Burové a Holan- ďané kapští zvedají se z prvotních porážek k nové pádné ráně.
Angličan Ir Irová Burová Holan Bura Viktoria královna Viktoria
24 article
Po vojenském přestiži Anglie jest vela, finance jsou otřeseny. Nespokojenost ozývá se také u nejbližších Austrálcův a Kanaďanů. Tam vésti musily i osobní náklonnosti panovnice, jež zasahovala do vládnutí — prostředkem oblibencu svých, zvláště kdys Disraela — více, než při- pouštěla legenda o jejim režimu, prý ryze ústavním. Tam věsti musil odpor, kterýž v po- zdějších letech vlády své královna pocifovala proti liberálnímu a šlechetnému Gladstonovi a — chladnokrevnost, s jakouž přihlížela k tureckým sveřepostem proti národům křesťanským za dob velkého jich zápasu za osvobození. Britský imperialism a plynoucí z něho zášť k Rusku utlumily i hlas svědomí a lidskosti. Tyto hříchy, vady a stíny rostly, až přivodily nynější zmatky v brilské říši. Oslabíly ji, podlomily, ano div ji nerozvrátily. Rozmach britské říše dosáhl, jak se zdá, za královny Viktorie krajních mezi, vrchol moci byl již překročen. Hrozí již jen — sestup A jest nemálo charakleristickým pro režim ten let posledních, ústavní i osobní, že panovníce, jež vstoupila na trůn s duší, příčící se všemu vojáctví, odkazuje národu svému odcházejíc — militarism! Právě pro kmen její dédictví co nejtrpčejší Jím sestup nebude však zastaven, nýbrz spíše — urychleno Z důvodů již vzpomenutých budou rovněž dnes již zajímati i některá přesnější a podrob- nější data ze života královny dokonávající. Viktorie I. Alexandrina, královna velko- britská a irská, narodila se 24. května r. 1819 v paláci kensingtonském u Londýna jako jediná dcera vévody kentského (f 1820), čtvrtého to syna krále Jiřího III., a princezny Viktorie Marie Louisy
Austrálcův Kanaďan Gladstone Viktoria Jiří III Anglie Rusko kensingtonský u Londýn Viktoria I . Alexandrina Viktoria Marie
25 title
FEUILLETON.
26 article
—a. V Praze, 19. ledna.
Praha
27 article
»Neračte mne, prosím, vytrhovat, nemán pro vás absolutně času. Což se domníváte,že to maličkostí, psát pro tucet almanachů a sche matismů životopis ? »Jsem, pane, representantem šesté — pa don, sedmě — velmoci. Člověk už ani noví kolik jich je, a tedy váš koliega. Přišel jsem abych vás interviewoval, a to, co mi řeknete. dal do novin. A vy byste, hledě k těmto okol- nostem, neměl pro mne chvilky času ? »Pardon, když tomu tak, pak ovšem ne- mohu jinak, než pozvati vás co nejuctivěji, abyste se posaditi ráčil, zapálil si doutník — prosim, zde, tenhle: je za čtyřiadvacet a půl krejcaru, pravý havanský, dosti silný — ale voní neobyčejně libezně. Nemyslete si, že m to vynáší kupovati si takové doutníky. Jeto dar převzáeného přítele. Připominám to proto, poněvadž bych za živý svět nechtěl, abyste si učinil o mně pojem jako o člověku marnotrat- ném . . . . . Neodmlouvejte, pane kollego, po- slanec v naší společnosti musí se míti na po- zoru. Kdyby se o mně rozhlásilo, že kouřím čtyřiadvacetikrejearové, obrátili by se rázem proti mně všickni ti, již kouři lacinější. A těch je hodně, vidle? A teď mi sdělte, jak jste si právě na mne vzpomněl? Interviewujete dle abe- cedy nebo dle stáři, aneb si zamiřite k tomu kdo vám právě napadne? Měl jste patrně za to, že u kollegy půjde to nejhladčeji. Není-i pravda? Umíte stenografovat? Abych vám upřímně řekl, nejsem přítelem těsnopisu. Pročt Proto, poněvadž má vlastnost fotografického apparátu: je přílis věrný. Zaznamená přesně
28 article
všechno, co jste řekl a jsou věci, které snesou se, vyřknou-li je ústa, jež ale na papíře mo ošklivý činí dojem. Mně se líbí mnohem více volná reprodukce pronesených myšlenek.« »A což, když na něco zapomenete ?« »Máte pravdu, potom má člověk peklo na krku. Vynecháte z pravidla to nejdůležitější, tak aspoň po každé tvrdí pohnévaný řečník a sice v přesvědčení, že učinil jste mu to schválně.« »Poslanci jsou vůbec velmí nervosní páni i neznám ze své dlouhé praxe ani jediného jenž by za namáhavou práci, se kterou je spo- jen referát, pelud byl vděčen, že by uzna aspoň dobrou a poctivou vůli. Je to již jaksi zvykem poslaneckým, tvrdit, že má ten či onen žurnál na něho s vrchu, že mu chce škodit a proto že ho v referátech zanedbává.« »Výborně, kollego. My si rozumíme a proto dříve než se do toho interviewování dáme, slibme si, že se do sebe nepustíme, jestli já vám něco přilhu aneb jestli vy nějakou nepravdou svůj i- terview vyzdobíte a zdokonalite. Ruku na toa teď do toho!« »Především bych rád zvěděl něco o po- rážkách, jež jste utrpěli.« »Hrajete kulečník, pane kollego? Sledujt jen výborného hráče karambolu. Udělá vám dvacet nejtěžších kuli za sebou a jedenadvacá tou pralehkou vynechá. Co toho příčinou ? Při lišná důvěra v dovednost a štěstí. Ponévadž naše strana vyhrála tolikrát, domnivala se,že tentokráte musí vyhrát zase a zatím zapomněla nakřidovat tágo a následek toho byl — volební kiks.« Tak vykládaji neúspěchy naše političtí mu drcové, já ale jsem jiného náhledu. Dle měho nejhlubšího přesvědčení — vy přece víte, co znamená u nás »přesvědčení« — má se věc zcela jinak. Co jiní jmenují porážkou, já poklá
29 article
dám za — vítězství. Za vítězství individualismu nad kollektivismem. Ovšem, že za vítězství jen částečné. Národ náš politicky dozrává proto se dnes už nedá nikým řídit, tím méně někým komandovat. Měl-li v armádě velikého Napoleona každý malý tourlourou maršálskou hůl v tornistře, má u nás každý piocolo v kavárně, kde mají moc novin, mini sterský portefeuille v kapse. Moltke řekli: v roz ptýlených řadách postupovat, v sevřených útočit My jdeme dále. Nám neimponují millionové an mády housenek, které jen proto jsou hrozným nepřitelem, že jich jest skutečně mnoho a že jsou v houfu, nám imponuje housenka ojedin ělá třeba že ji jednoroční děťátko střevíčkem roz šlápne; my jsme pro dekomposici, ode vždy my jsme ti nejvýstřednější individualisté, jakě kdy společnost lidská měla, a proto se nám tak znamenité daří. Naším ideálem je sedláci extru krejčí, zámečníci, truhláři extra, učitelové extra úřadnící atd. atd. všechno extra. Jsme fana tikové dělení až na atom, až dospějeme k jed notce, která ani fysicky ani chemicky již roz děliti se nedá, až každé individuum svou bude stranou a svým vůdeem zárovene »Toho ale bude přirozený následek, ze z vašeho vědomí zmizí pojem »národa«. »Co na tom? Dovolávat se stále národa vystrkovat ho ven ve všem jako firmu, dne už není modou. O to, co se stane a jaké ná sledky bude míti to či ono, co podnikáme nikdy jsme se nestarali. Protože jsme náro veselý a fešácký, který si budoueností nikdy blavu nelámal«. »Tak vy tedy pohlížite na situaci?« »Ano, poněvadž chci býti a jsem věrným synem svého kmenee »Na a což s obstrukcí ?
Moltke
30 article
»Mýlite se. Ode mne sestrojený obstrukční flašinet. Dá se přinést do sněmovny pohodlně v kapse, však přes svou nepatrnost vyluzuje tóny že za půl hodiny stane se polovina sněmovny zralou pro blázinec. »A kde máte ke kolovrátku tomu kliku?. »Pošetilče! Kdo pak by při dnešním techni- ckém pokroku točil klikou? Vile, co je to zde Malé elektrické dynamo na desetinu koňské síly Dá se rovněž přiněsti sem v kapse a v kapse může též zůstati. Slačí pouze k němu připnout vodící drát a flašinet spustí.« »Toť industrie obstrukce na vrcholi!« »Není-li pravda? Věda ve službách politiky Zda-li pak máte poněti, jaký účel má apará s těmito vidlicemi ?« »Némám tušení.e »Obstrukce stala by se fádní, kdyby nedo vedla jinak dosíci svého eile, než působením na ucho, obstrukce dá se prováděti effekty také na smysly ostatní. Přístroj ten nemů jiného účelu, než svěsti elektrický proud určený k rozžhavení uhliků v obloukových lampách, jimiž sněmovn je osvětlena, do země. Jinými slovy, způsobiti ve sněmovně okamžitě tmu, aby nemohly být konány večerní schůze. Je to sice jednoduchý ale neobvčejně důmyslný aparát, schválně z účelem obstrukce sestrojený.« »Žasnu.« »Vidite, že jsme nebyli línými v dlouhé pause, kterou nám dopřál pan dr. Körber. Ráčite šňupeček ?« »Prosím. Ten váš tabák má zvláštní vůni.«
doktor Körber
31 article
»Působí znamenitě proti rýmé e »Pane, vy, vy »Co je vám, kollego? Padáte do mdlob Chudáčku. Dovolte tedy, abych vás vzkřísil Tak. Sklenice studené vody na to stačí úplně. Je vám již zase volno »Ano, ale ten váš tabák . . . « »Je obstrukční tabák. Vzpomene-li si um- něný předseda nás týrati dlouhou schůzí, na- bídne se mu pouze tento šňupeček.« »Konečné ale si toho všimne a šňupeče odmilne.« ae »Mýlíte se. Zůstane-lí předsedou pan dr. Fuchs, bude šňnpat o přítrž dál a dále. Znám ho. Na jiného půjdeme jinak. Podáme mu prostě návrh nebo interpellaci, napsanou na pa- piře impregnovaném touže uspávací látkou, již je napuštěn tabák.« »Tedy obstrukce, jež půjde do nosu ?e »Ano. Nejdůmyslnéjší je ale tolo zde!« »Tento malý ballonek ?e Tak jest. Sudte sám: především ho ale nafoukněte. Tak. Nyní obraťte kteroukoli židl vzhůru nohama a napněte na ni nafouklou kůži. Výborně! Zde máto paličku a bubnujte !« »To jsou tympany, jimiž by se daly po- bořit hradby Jericha.« »Nuže, tak jsme, milý pane, na příští par- lamentní kampaň připraveni.« »A vi o tom vláda ? »VI. Pan dr. Körber chtél nám patenty na tyto nástroje odkoupiti.« »A vy ? »Byli jsme ochotni mu je prodat, ale je- nem za to, že zavede zrušená jazyková naří- zení. On ale na to, že prý si to jestě roz- mysli.
Chudáček doktor Fuchs Ted Körber Jericho