2
masthead
V Praze, v neděli dne 20. ledna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpot. list,
přodplácí a
v Praze v administraci
sa měsí
na čtvri leta . . . . 6 K —
s dvojí čonák? a K
nžst
n čtritihta . . . . 7 K 50
va filizlkácha
Ba ně . . . . . . 2 K 30 h
Pošten:
stt leča. . . . 9 K o0h
s dvojí zisilko
ns mění
n dtrrt lta . . . II K so
Praha
5
title
Dzešní číslo pre Prahucle o 18 stranách
6
article
Smutná ročnice vlády Körbrovy
Smutná ročnice vlády Körbrovy
Dnes tomu rok, co jsme prosti vší na
děje a víry, ba spíše s velikou skepsí v duši
ocili se vůči nové vládě cislajtánské, úřad-
nické to vládě Körbrově.
Bylať jako skoro všechny cislajtánsk
vlády minulého století složena ze samých
téměř Němeův, a sice ze 6 Němců smýšlení
rozhodně centralistického (Körber, Böhm
Bawerk, Spens-Boden, Hartel, Wittek a Wel
sersheimb), ze dvou Němců konservativníe
(Call a Giovanelli a pouze dvou Slovanů
Poláka dra. Pietaka a Čecha úřadníka dra
Rezka.)
Však nehledě ani k tomuto výmluv
nému její složení, celé tehdejší ovzduší po
litické, v němž se 20. ledna r. 1900 zro-
dila, nevěstilo národu našemu dny jasnější
a klidnější předešlých. Proto jsme se také
nedali dnes rok mýliti pěkným, skoro poe-
tický vzletným tím proslovem, s nímž nová
vláda ve »Wiener Zeitungu« se nám uváděla
a zamlouvati hleděla.
Němec
Körber
Böhm
Bawerk
Hartel
Wittek
Welo
sersheimb
Polák
Čecho
SpenBoden
Giovanelli
Wiener Zeitung
7
article
Ba vskutku, pěkně se čtla vzletná t
slova vládního programu: »Je nezbytno
skončiti národní boj aneb jej aspoň pod-
statně zmírniti, jakož i uchrániti naše ve-
řejná zřízení dalších pohrom . . Zkuše-
nostmi posledních let se ukázalo, že v ná-
rodních otázkách uplatniti s
může jenom to, co vyjde za sou
hlasné vůle zůčastněných čini-
telů. Pročež vláda, pokládajíc v záje mn
urovnání národních sporů za nej
důležitější úkol svůj a toužíc, aby
sporné otázky byly neprodleně uvedeny na
půdu praktických návrhů, hodlá po
zvati důvěrníky zúčastněných stran na kon
ference, kde jim podá za vlastního činného
spolupůsobení četné konkretní návrhy k uro
nání nynějších protiv.« —
Než my slyšeli poselství, ale scházela
nám víra. Jakž mohli jsme důvěřovat a
donfat v nestranné působení vlády
při nastávajících konferencích na prospěc
našeho dobrého práva, kterému bylo čtyř
měsíce před tím tak těžee ublíženo vládou,
v níž zasedal p. Körber a to k vůli za-
přísahlým a zuřivým protivníkům našim
kteří troufali si nyní pp. ministry, dra.
Körber
8
article
Körbra, Spens-Bodena, prof. Hartla
BöhmBawerka, Wittka a Welser
hema vílati jako své vlastní lidi.
aniž by kdo ze jmenovaných pánů byl se
proti tomu ozval. Bylo věru na pováženou
vejíti za takých okolností, za takové patro-
nance v porady s lidmi, jimž nešlo o poctivé
vyrovnání a upřímný mír, alebrž o zaskočení.
ošizení a porobení našeho národa pod nad
vládu německou. Nicméně poslanci naši, aby
se nemohlo říci, že jsme buď nesmířitelní
nebo zbabělí, že netroufáme si obhájiti svou
věc proti právu a pravdě Němcův, na únorové
ty konference do Vídně šli a potlačivše v sobě
všechnu tu bolest a trpkost srdcí českých
nad nenapraveným činem 17. října, pustili
se tam ve vyjednávání, s nejlepší vůlí pro
spěti vlasti a národu svému dosažením sluš
ného dohodnutí a příměři s německými na-
šimi krajany. Než jakých zkušenosti nabyli
záhy? Jak se zachovala vůči nám vláda
Körbrova a jak Němci? Již dne 18. února 1900
musil jeden z našich účastníkův konferencí.
prof. dr. Jaromír Čelakovský, před voliči
svými (ve Slaném) referovati, že, aškoliv
jsme šli v konferencích po krajní míru mož
nosti, nicméně žádají tam od nása
stále jen od nás další a dalš
ústupky, takže to i dle přesvědčení nej-
mírnějších z nás dále již nejde a ne
zbude nám, než vstoupiti proti vládě Körb-
rově, která ze strachu před Němci nechce
nám vrátit uzmutou nám vnitřní úřadní
češtinu, do nejrozhodnější opposice. —
profesor
Hartl
Wittek
Welser
Němcův
Körbrův
Němec
doktor
Čelakovský
Vídeň
SpenBoden
BöhmBawerka
9
article
Den na to sdělil dr. Körber důvěrně
pouze německým členům konfe-
rence zásady své připravené osnovy jazyko
vého zákona pro království české. Před na
šinci jich pečlivě tajil, neboť věděl, že by
sdělení jich účinkovala na ně »jako výbuch
pumy« a jemu šlo tenkrát o to, aby ve svo-
lané právě radě říšské prošla hladce před-
loha braneckého zákona. Však jedva
že byl tento zákon schválen, bylo také
hnedle po konferencích dorozu mí-
vacích, jakkoliv dle doznání samých ústa
váckých velkostatkářův »dílo dohody dost
se dařilo «. —
Marně našinci navrhovali, aby se v kon-
ferencích pokračovalo za příležitosti zasedání
sněmovního v Praze. Ani vláda, ani
Němci o další vzájemné dorozumívání se
více nedbali a nestáli, poněvadž znamenali,
že by naši delegáti nikdy a pod žádnou
podmínkou nesvolili k tomu, oč jim šlot
o úplné co možná vyloučení jazyka našeho
z úřadní správy »německé oblasti« národně
rozdělené vlasti naší, kdežto by v naší, ne-
popíratelně české oblasti musil se hrdlit
o rovné občanské právo se státní němčinou.
Körber
Němec
Praha
10
article
Bylo po »smiřovačkách« a s nimi po
prvotní programové zásadě kabinetu
Körbrova, »že v národních otázkách uplat-
niti se může jenom to, co vyjde ze sou-
hlasné vůle zůčastněných či-
nitelů«. Po démonické radě bar. Chlume-
ckého rozhodnuto se pro methodu německo-
centralistických srdcí: vůle cislajtán-
ského parlamentu měla nám nově
vyměřiti právo našeho ja zy ka
ve státních úřadech a soudech
vlastí našich, vůle toho parlamentu,
v němž 15 millionů Slovanů má méně po-
slanců, než 8 mill. Němců. 195 německých.
19 vlaských, 5 rumunských a 15 sociálně-
demokratických, tedy úhrnem většina 23
poslanců cizích vlastí a národů měli
tu býti soudci o našem právu ná-
rodním a jazykovém ve vlastech
našich, měli dáti sankci těm famosním
jazykovým předlohám Körbrovým
pro Čechy a Moravu, zkomponovaným dle
návrhů německých našich protivníků
(Pfersche a Ulbricha) na základě novéh
rozhraničení krajů a okresů dle národnosti.
na základě nespravedlivého k nám sčítání oby
vatelstva a na základě nerovnosti na újmu
našeho jazyka a na prospěch privilegovan
úřadní němčiny.
Němec
Ulbrich
Chlum
Čechy
Morava
Slovan
11
article
Vůči takovému nebezpečí appellovali
neší poslanci na pomoc svých spojencův na
pravici; měli za to, že pravice, založená ku
hájení rovného práva všech národů, má nyní
poctivě a účinně hájiti krutě ohroženéh
práva našeho národa. Avšak zklamali se v ní
Pravice nechtěla se k vůli nám spustiti v oprav
dový boj s kabinetem Körbrovým, opustila
nás v příčině nejspravedlivější a donutila
nás tak k obstrukci, která vedla k rozpu-
štění parlamentu cislajtánského a ku vypsání
nových voleb, jichž výsledek pro vládu Kör-
brovu je ten, že nenajde v příštím parla-
mentě ani na levici ani na pravici pevné
většiny pro sebe, nýbrž bude vydána náho-
dám a světrům« na pospas. To jest zaslou-
žený los a úděl vlády couvavší neustále před
zvůlí německých hegemonů, místo aby se
byla postavila na stranu pravdy a práva!
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. ledna. (Nová ří š s ká
rada.) Poslanci jsou zvoleni, ale lhůta svolání
říšské rady dosud není určena. Bude to prý
mezi koncem ledna a 8. února, dle toho, kdy
se rozhodnou některé formální otázky, jako kdo
má býti volen do presidia nové sněmovny
v jakém poměru mají býti různé strany zastou-
peny ve výborech atd. Předseda ministerstv
Praha
nový sněmovna
13
article
dr. Körber, jemuž právě před rokem (19. ledna
1900) svěřeno bylo řízení nové vlády, vyjed-
nává zatím opět tak, jako po sestavení kabinetu,
s politickými předáky, aby se po promarněném
roce poučil patrně o tom, co dělat ne má.
chce-li se dále udržeti u vesla. Řada politik
se už vystřidala v kabinetě páně Körbrově; na
delší řadu ještě dojde, neboť bude prý po-
zváno na nezávazné rozhovory k ministerskému
předsedovi asi 60 osob. Vídeňský zpravods;
»Pester Lloydu«, jenž má styky s vládou Körb-
rovou, sděluje mimo jiné, jaký bude asi obsal
trůnní řeči, jíž bude zahájena nová sně
movna. Především bude prý v ni projeveno po-
litování, že zákonodárství zůstává po tak dlouhou
dobu nečinným, což by se mělo přiště změniti
má býti poukézáno, jak Rakousko ve vzhledě
hospodářském se opozdilo u porovnání s jiným
státy a vylíčí se opětně hospodářský program
v němž na předním místě bude uvedeno uhersko
vyrovnání, celní tariť a nové obchodní smlouvy
také prý se dojista stane zminka o jazykov
otázce, jež dle vládního programu může být
vyřízena pouze cestou zákonodárství, při čemt
mají státní potřeby rozhodovati právě tak, jak
spravedlnost k jednotlivým národnostem. Trůnn
řeč zavdá podnět k adresní debatě a dle toho
jaký dojem učiní trůnní řeč a jak se rozvine
adresní debata, bude se dle »P. L. « řídii
další činnost říšské rady za prvého zasedání.
jež má potrvati do velkonoc. Především přijde
tu na řadu zákon o novobrancích, rozpočtov
provisorium, volba do delegací a do kvotové
depulace a po případě také přirážka ke kořa
leční dani, kterou dr. Körber odňal sněmům
předloží ji řišské radě, jak si přály německ
centralistické listy.
doktor
Körber
Körbrův
Lloyd
P L
Rakousko
14
article
To všechno ovšem s podmínkou, bude-
dr. Körber do velkonoc ještě minisírem. Jsou
však skepuikové, kteří v pevnost jeho křesla
nevěří. K takovým náleží zpravodáj krakovského
»Glosu Narodu«, jenž na základě dobrých prý
informací tvrdí, že na rozhodujících místechse
přetřásá otázka, stojí-li po známém výsledku
vpleb vůbec za to, utrácoti celé neděle, ba mě-
síce na nové pokusy o dělnošt parlamentu na
těch základech, o které se nyní opírá. Za ně-
kolik neděl neb dokonce měsíců situacese
může ještě zhoršiti a proto ozývají se prý
vážné hlasy, aby se neodkládlalia o pe-
race, která jest nade vší píchyb-
nost nezbytna. »Dle těchto hlasů — po-
kračuje zpravodaj »Gl. Nar.« — měli by nově
zvolení poslanci býti postaveni před hotové
faktum, měnicí fermu státu, a toto faktum mělo
by se jim předložiti ku schválení... K tomu
však by se vláda dra. Körbra nehodila. Jej
místo zaujal by kabineť vojenský, který jedine
by mohl převzíti odpovědnost za státní skutky
nedbající formálností, ale mající na zřeteli vý
lučně jen dobro a budoucnost státu a dynastie.
Körber
Velikonoce
Nara
15
article
Obtíže působila by prý snad nynější vláda uher
ská, která by k státnímu převratu v Rakousk
svolila jen za slušnou odměnu pro Uhry. Ala
Rakousko už nemá, z čeho by zaplatilo nový
dar Uhrám a proto by snad nezbylo nieji-
ného, než nahraditi i v Uhrách p. Szella někým
lacinějším, na př. ministrem honvedů bar
Fejervarem.
Odpovědnost za tuto zprávu ponechávám
ovšem »Glosu Narodu«, ale Rakousko jest řis
pravděnepodobností, a proto aní taková zpráva
nepřekvapuje.
Z Pešti, 18. ledna. (Volební rá
uherský.) Za debaty o rozpočtu uherského
ministerstva vnitra upozorněno též na zastaralý
volební řád, jenž už dávno měl býti nahrazer
novým. V Uhrách jsou nejen volební okresy
rozděleny nestejně, nýbrž ani census, oprávňu
jící k volbě, není stejný, ba mění se dle růz
ných obcí jedné a téže stolice. Počet voličův
oprávňující k jmenování poslance, kolísá mezi
170 a 12.000. Některá malá sedmihradská
města s 10.000 až 30.000 obyvateli volí dva
poslance, kdežto velká města, jako Arad, Košice
atd., voli jen jednoho, Debrecin se 60.000 oby.
Al
Uhry
Rakousko
Pešť
Arad
Košice
Fejervar
16
article
volí tři poslance, kdežto Segedin, jenž má pře
100.000 obyv., volí jen dva atd. Také census
je nepravidelný. Jsou volební okresy, kde občan
jedné obce má volební právo, plati-li 4 kornny
přimých daní, a v sousední obci je třeba ki do-
sažení téhož práva dané 40 korun. Anomaliet
má svůj původ v tom, že k volbě oprávňuje
»pozemková usedlost«, jejíž rozměry jsou však
v různých obcích téže stolice různé. Vzhledem
k těmto nepravidelnostem ozývají se stále ča-
stěji hlasy, aby vláda předložíla sněmovně
v brzku nový volební řád. Ovšem řád má být
dle mínění maďarských listů vyprakován tak
aby nebyl na škodu panující národnosti, t.j.
aby starý nešvar nahradil novým, totiž volebním
řádem, stranfcím výhradně Mlaďarům.
Z Pešti, 18. ledna. (Pomaďařová
skrze církev.) »Slov. Den.« otiskuje smatné
usnesení církevního výboru v Balašských Da
motách, kde po návrhu biskupa Baltika jedno-
hlasně přijato, aby se bohoslužby ve všech
slovenských obeích každou druhou ne-
děli konaly výlučně jen maďarsky, aby
výročních sváteích služby boží napřed se konaly
maďarsky a dodatečně teprve slovensky a vy-
učovací řečí při katechismu aby byl jazyk, jejž
určí sám biskup. Smutnějšího vysvědčení ná-
rodní neuvědomělosti darmotští si dáti nemohli.
Segedin
Pešť
17
article
Ze Lvova, 18. ledna. (Jubileum ka-
novníka Petruševiče.) Haličsko ruská
»Matice« oslaví dne 24. t. m. osmdesátě naro-
zeniny zasloužilého vlastence a vynikajícího spi-
sovatele haličského, kanovníka řecko-sjednocené
kapitoly lvovské, Antonína Petruševiče. Stařičký
učenec dobyl čestného uznání svých vědeckých
zásluh, byv jmenován doktorem kyjevské uni
versity, čestným členem několika historických
spolků ruských a členem krakovské akademie
Svým politickým přesvědčením klonil se vždy
ke straně staroruské, snažící se zachovati styký
haličských Rusů s velikým národem ruským.
Petruševič
Rus
Lvov
Matica
18
title
Politické zprávy zahraničné
19
article
V Praze, 19. ledna.
Praha
20
article
Královna Viktorie umírá...
Zvěsť překvapující rozvířila dnes všechen
politický svět. Tím spíše, an donesl ji drát
z Albionu zcela nenadále. Od několika dnů,
od úterka, udržována veřejnost v úplně nevě-
domosti o vážném onemocnění stařičké královny
Velké Britanie a Irska. Zcela dle byrokratického
tajnůstkářství, jakémuž dříve jen na kontinent
byli jsme zvykli, zapřeno a zatajeno, že již
v úterý schvátila královnu první mdloba. Teprv
včera rozlétly se o tom pověsů v Londýně
vzrušení, jež vzbudily, vzrostlo ještě více bulle-
tinem úřadním, později vydaným. . . Nicméně
tento zdál se obecenstvo připravovati spíše na
jakousi schvácenost dusevní, an mlu-
vil o rozrušení nervového systému, nezmiňuje
se o úpadku sil tělesných. Tím sensačněji, jako
vše nenadálé, účinkovaly depeše dnešní, v nichž
konečně přiznáno, že jeví se podlomenou n
dobro i celá křehká ta postava stařenky 81leté.
ano, že již již v hrob se chýlí a snad že
již ani nezdaří se sklon ten v ze-
jící hrob zadržeti ..
Také z Berlina, kde právě vnuk anglick
královny pořádal okázalé slavnosti, došla večen
zvěst oficiosní, věstící brzkou katastrofa
Telegrafováno Wolffovou kanceláří: »Z p rů v
o stavu královny Viktorie zněj
velmi znepokojivě. Nejbližší příbuzn
shromažďují se u lože nemocné !«
Zvykem úřadním není propustiti do veřej
nosti bulletiny, jež i choré členy rodin panov-
nických musily by nejvýše zděsiti, kdyby zlep-
šením choroby staly se jim přístupnými —
tehdy, zbýváli ještě naděje nějaká na záchranu
onemocnělého. O známku tedy víc — a k ni
druží se i vysoký věk ochuravělé — že stav
královny anglické stal se nanejvýš
kritickým a že byť i nastalo snad chvil
kové zlep šení, jednou již nastalý rozvr
»Vy čtveráku
»Račte se, prosím, o té vyslovit.
»Víte, co je tohle?«
»Nákres k nějakému novému mlýnku n
kávu.e
Viktoria
Wolffův
Velká Británie
Irsko
Londýn
Berlín
Viktoria
21
article
V drobném prodeji:
ranní čéslo o sobí
otpolalaí . . . . . . . za 2h
Ve úllalkáck na venkověo
ranní čanlo
10h
cdpoled nt
. . . . . . . sk
Inserátj
platí se kotově zapf
Přadplaeení a inserty přijímá a dnine-
strace v Mariasak é ulici č. s
Tem nacházejí ne ték rrdakes
fiskárna a erpedice „ Národnich Liistě
Rekepisy ze nevzapeji
Liistě
Rekepisa
é ulice
Tema
22
article
sil nebude lze napraviti, slovem, že kata
strofa jest jen otázkou kratičkého
času. A to tehdy také, když i pozdní depeše
dnešní, jež čtenář nalezne na jiném místě, ne-
donesly by ještě zvěsti vzrušující, že ke konei
dospěla málem čtyřiašedesátiletá vláda ženy nad
světovou říší britskou, že naplnily se dnové
královniny a že slabý a neoblíbený syn její
ujímá se dědictví v době pro říši i trůn nej-
kritičtější!
Pravděpodobnost katastrofy, nechť již na-
dejde dnes či v hodinách teprv nejbližších, jest
nám ovšem podnětem, abychom dnes již aspon
v hlavních zatím rysech ohlédli se zpět po této
dlouhé vládní činnosti umírající stařenky. Piat
i dnes ještě v podstatě, co napsáno bylo při
60letém jubileu její: Za 60 let vlády královny
Viktorie Anglie domohla se neobyčejného roz-
machu, država její rozšířila se obrovsky, obchod
zkvetl měrou nebývalou a rozšířil se po všech
částech světa, ač v posledních letech vzrost
mu mocný konkurrent v obchodu německém —
a národní jmění Britův tím ohromně vzrostlo.
Ač ne rovnoměrně pro všechny třidy obývatel-
stva: rozmohlyt se více třídy průmyslově na
úkor rolnictva, jež bylo až přílis zanedbáno.
Britův
Viktoria Anglie
23
article
Ovšem ale ani Angličané sami nejsou tak by-
zantinsti, aby zásluhu tohoto rozmachu přičítali
v převážné míře, tím měně snad výhradně —
královně Viktorii. Tyto pokroky dosaženy byly
přičinlivostí, vzděláním, energií národa samého «
Dlužno připojiti k tomu též uznání, že královna
nepokoušela se obmeziti širokých svobod politi-
ckých a občanských pro svůj kmen anglický.
Jinak však pro Iry. Bury a Indy. Proti
těm dopouštěly se vlády královny Viktorie všech
krutosti a všech bezpráví. Oddaly se sobectví
kmenovému a panstvichtivosti do té míry, ž
otřásly vělice vírou ve výši civilisace anglické.
A nebyl by ani div, kdyby třeba ústa váhala
tak říci nad ložem smrtelným, mysl ná-
rodův irského i burského viděla vyvstávati dé-
jinnou Nemesis, jež váhá někdy, ale na-
zapomíná nikdy!
Tato bezpráví zle vymstila se na Angti
Zastavila v nejposlednější dobé vzestup její.
Irové hrozí, Indové se bouři, Burové a Holan-
ďané kapští zvedají se z prvotních porážek k
nové pádné ráně.
Angličan
Ir
Irová
Burová
Holan
Bura
Viktoria
královna Viktoria
24
article
Po vojenském přestiži Anglie jest vela,
finance jsou otřeseny. Nespokojenost ozývá se
také u nejbližších Austrálcův a Kanaďanů. Tam
vésti musily i osobní náklonnosti panovnice, jež
zasahovala do vládnutí — prostředkem oblibencu
svých, zvláště kdys Disraela — více, než při-
pouštěla legenda o jejim režimu, prý ryze
ústavním. Tam věsti musil odpor, kterýž v po-
zdějších letech vlády své královna pocifovala
proti liberálnímu a šlechetnému Gladstonovi a —
chladnokrevnost, s jakouž přihlížela k tureckým
sveřepostem proti národům křesťanským za dob
velkého jich zápasu za osvobození. Britský
imperialism a plynoucí z něho zášť k Rusku
utlumily i hlas svědomí a lidskosti. Tyto hříchy,
vady a stíny rostly, až přivodily nynější zmatky
v brilské říši. Oslabíly ji, podlomily, ano div ji
nerozvrátily.
Rozmach britské říše dosáhl, jak se zdá,
za královny Viktorie krajních mezi, vrchol
moci byl již překročen. Hrozí již jen — sestup
A jest nemálo charakleristickým pro režim ten
let posledních, ústavní i osobní, že panovníce,
jež vstoupila na trůn s duší, příčící se všemu
vojáctví, odkazuje národu svému odcházejíc —
militarism! Právě pro kmen její dédictví co
nejtrpčejší
Jím sestup nebude však zastaven, nýbrz
spíše — urychleno
Z důvodů již vzpomenutých budou rovněž
dnes již zajímati i některá přesnější a podrob-
nější data ze života královny dokonávající.
Viktorie I. Alexandrina, královna velko-
britská a irská, narodila se 24. května r. 1819
v paláci kensingtonském u Londýna jako jediná
dcera vévody kentského (f 1820), čtvrtého to syna
krále Jiřího III., a princezny Viktorie Marie Louisy
Austrálcův
Kanaďan
Gladstone
Viktoria
Jiří III
Anglie
Rusko
kensingtonský u Londýn
Viktoria I . Alexandrina
Viktoria Marie
26
article
—a. V Praze, 19. ledna.
Praha
27
article
»Neračte mne, prosím, vytrhovat, nemán
pro vás absolutně času. Což se domníváte,že
to maličkostí, psát pro tucet almanachů a sche
matismů životopis ?
»Jsem, pane, representantem šesté — pa
don, sedmě — velmoci. Člověk už ani noví
kolik jich je, a tedy váš koliega. Přišel jsem
abych vás interviewoval, a to, co mi řeknete.
dal do novin. A vy byste, hledě k těmto okol-
nostem, neměl pro mne chvilky času ?
»Pardon, když tomu tak, pak ovšem ne-
mohu jinak, než pozvati vás co nejuctivěji,
abyste se posaditi ráčil, zapálil si doutník —
prosim, zde, tenhle: je za čtyřiadvacet a půl
krejcaru, pravý havanský, dosti silný — ale
voní neobyčejně libezně. Nemyslete si, že m
to vynáší kupovati si takové doutníky. Jeto
dar převzáeného přítele. Připominám to proto,
poněvadž bych za živý svět nechtěl, abyste si
učinil o mně pojem jako o člověku marnotrat-
ném . . . . . Neodmlouvejte, pane kollego, po-
slanec v naší společnosti musí se míti na po-
zoru. Kdyby se o mně rozhlásilo, že kouřím
čtyřiadvacetikrejearové, obrátili by se rázem proti
mně všickni ti, již kouři lacinější. A těch je
hodně, vidle? A teď mi sdělte, jak jste si
právě na mne vzpomněl? Interviewujete dle abe-
cedy nebo dle stáři, aneb si zamiřite k tomu
kdo vám právě napadne? Měl jste patrně za to,
že u kollegy půjde to nejhladčeji. Není-i
pravda? Umíte stenografovat? Abych vám
upřímně řekl, nejsem přítelem těsnopisu. Pročt
Proto, poněvadž má vlastnost fotografického
apparátu: je přílis věrný. Zaznamená přesně
28
article
všechno, co jste řekl a jsou věci, které snesou
se, vyřknou-li je ústa, jež ale na papíře mo
ošklivý činí dojem. Mně se líbí mnohem více
volná reprodukce pronesených myšlenek.«
»A což, když na něco zapomenete ?«
»Máte pravdu, potom má člověk peklo na
krku. Vynecháte z pravidla to nejdůležitější, tak
aspoň po každé tvrdí pohnévaný řečník a sice
v přesvědčení, že učinil jste mu to schválně.«
»Poslanci jsou vůbec velmí nervosní páni
i neznám ze své dlouhé praxe ani jediného
jenž by za namáhavou práci, se kterou je spo-
jen referát, pelud byl vděčen, že by uzna
aspoň dobrou a poctivou vůli. Je to již jaksi
zvykem poslaneckým, tvrdit, že má ten či onen
žurnál na něho s vrchu, že mu chce škodit
a proto že ho v referátech zanedbává.«
»Výborně, kollego. My si rozumíme a proto
dříve než se do toho interviewování dáme, slibme
si, že se do sebe nepustíme, jestli já vám něco
přilhu aneb jestli vy nějakou nepravdou svůj i-
terview vyzdobíte a zdokonalite. Ruku na toa
teď do toho!«
»Především bych rád zvěděl něco o po-
rážkách, jež jste utrpěli.«
»Hrajete kulečník, pane kollego? Sledujt
jen výborného hráče karambolu. Udělá vám
dvacet nejtěžších kuli za sebou a jedenadvacá
tou pralehkou vynechá. Co toho příčinou ? Při
lišná důvěra v dovednost a štěstí. Ponévadž
naše strana vyhrála tolikrát, domnivala se,že
tentokráte musí vyhrát zase a zatím zapomněla
nakřidovat tágo a následek toho byl — volební
kiks.«
Tak vykládaji neúspěchy naše političtí mu
drcové, já ale jsem jiného náhledu. Dle měho
nejhlubšího přesvědčení — vy přece víte, co
znamená u nás »přesvědčení« — má se věc
zcela jinak. Co jiní jmenují porážkou, já poklá
29
article
dám za — vítězství. Za vítězství individualismu
nad kollektivismem. Ovšem, že za vítězství
jen částečné. Národ náš politicky dozrává
proto se dnes už nedá nikým řídit, tím
méně někým komandovat. Měl-li v armádě
velikého Napoleona každý malý tourlourou
maršálskou hůl v tornistře, má u nás každý
piocolo v kavárně, kde mají moc novin, mini
sterský portefeuille v kapse. Moltke řekli: v roz
ptýlených řadách postupovat, v sevřených útočit
My jdeme dále. Nám neimponují millionové an
mády housenek, které jen proto jsou hrozným
nepřitelem, že jich jest skutečně mnoho a že jsou
v houfu, nám imponuje housenka ojedin ělá
třeba že ji jednoroční děťátko střevíčkem roz
šlápne; my jsme pro dekomposici, ode vždy
my jsme ti nejvýstřednější individualisté, jakě
kdy společnost lidská měla, a proto se nám tak
znamenité daří. Naším ideálem je sedláci extru
krejčí, zámečníci, truhláři extra, učitelové extra
úřadnící atd. atd. všechno extra. Jsme fana
tikové dělení až na atom, až dospějeme k jed
notce, která ani fysicky ani chemicky již roz
děliti se nedá, až každé individuum svou bude
stranou a svým vůdeem zárovene
»Toho ale bude přirozený následek, ze
z vašeho vědomí zmizí pojem »národa«.
»Co na tom? Dovolávat se stále národa
vystrkovat ho ven ve všem jako firmu, dne
už není modou. O to, co se stane a jaké ná
sledky bude míti to či ono, co podnikáme
nikdy jsme se nestarali. Protože jsme náro
veselý a fešácký, který si budoueností nikdy
blavu nelámal«.
»Tak vy tedy pohlížite na situaci?«
»Ano, poněvadž chci býti a jsem věrným
synem svého kmenee
»Na a což s obstrukcí ?
Moltke
30
article
»Mýlite se. Ode mne sestrojený obstrukční
flašinet. Dá se přinést do sněmovny pohodlně
v kapse, však přes svou nepatrnost vyluzuje tóny
že za půl hodiny stane se polovina sněmovny
zralou pro blázinec.
»A kde máte ke kolovrátku tomu kliku?.
»Pošetilče! Kdo pak by při dnešním techni-
ckém pokroku točil klikou? Vile, co je to zde
Malé elektrické dynamo na desetinu koňské síly
Dá se rovněž přiněsti sem v kapse a v kapse
může též zůstati. Slačí pouze k němu připnout
vodící drát a flašinet spustí.«
»Toť industrie obstrukce na vrcholi!«
»Není-li pravda? Věda ve službách politiky
Zda-li pak máte poněti, jaký účel má apará
s těmito vidlicemi ?«
»Némám tušení.e
»Obstrukce stala by se fádní, kdyby nedo
vedla jinak dosíci svého eile, než působením na
ucho, obstrukce dá se prováděti effekty také na
smysly ostatní. Přístroj ten nemů jiného účelu,
než svěsti elektrický proud určený k rozžhavení
uhliků v obloukových lampách, jimiž sněmovn
je osvětlena, do země. Jinými slovy, způsobiti
ve sněmovně okamžitě tmu, aby nemohly být
konány večerní schůze. Je to sice jednoduchý
ale neobvčejně důmyslný aparát, schválně z
účelem obstrukce sestrojený.«
»Žasnu.«
»Vidite, že jsme nebyli línými v dlouhé
pause, kterou nám dopřál pan dr. Körber. Ráčite
šňupeček ?«
»Prosím. Ten váš tabák má zvláštní vůni.«
doktor
Körber
31
article
»Působí znamenitě proti rýmé e
»Pane, vy, vy
»Co je vám, kollego? Padáte do mdlob
Chudáčku. Dovolte tedy, abych vás vzkřísil
Tak. Sklenice studené vody na to stačí úplně.
Je vám již zase volno
»Ano, ale ten váš tabák . . . «
»Je obstrukční tabák. Vzpomene-li si um-
něný předseda nás týrati dlouhou schůzí, na-
bídne se mu pouze tento šňupeček.«
»Konečné ale si toho všimne a šňupeče
odmilne.« ae
»Mýlíte se. Zůstane-lí předsedou pan dr.
Fuchs, bude šňnpat o přítrž dál a dále. Znám
ho. Na jiného půjdeme jinak. Podáme mu
prostě návrh nebo interpellaci, napsanou na pa-
piře impregnovaném touže uspávací látkou, již
je napuštěn tabák.«
»Tedy obstrukce, jež půjde do nosu ?e
»Ano. Nejdůmyslnéjší je ale tolo zde!«
»Tento malý ballonek ?e
Tak jest. Sudte sám: především ho ale
nafoukněte. Tak. Nyní obraťte kteroukoli židl
vzhůru nohama a napněte na ni nafouklou kůži.
Výborně! Zde máto paličku a bubnujte !«
»To jsou tympany, jimiž by se daly po-
bořit hradby Jericha.«
»Nuže, tak jsme, milý pane, na příští par-
lamentní kampaň připraveni.«
»A vi o tom vláda ?
»VI. Pan dr. Körber chtél nám patenty
na tyto nástroje odkoupiti.«
»A vy ?
»Byli jsme ochotni mu je prodat, ale je-
nem za to, že zavede zrušená jazyková naří-
zení. On ale na to, že prý si to jestě roz-
mysli.
Chudáček
doktor
Fuchs
Ted
Körber
Jericho