ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 05c4f7e0-6600-11dc-8147-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: person 51, place 37, work 12, org 16
1 masthead
20. lédna 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 20.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Skolská hlídka.
6 article Studie o našem školství obecném
Studie o našem školství obecném VI.
7 article Prostředkové vzdělávání tech- nického.
Prostředkové vzdělávání tech- nického. Vzdělávání technické čili vý konn bylo již Komenskému ( 1670) bytným znakem školy, o které rád užíval výrazu d il na, a v níž dle něho třeba evičiti: mysl. jazyk a ruku, aby se doslavily: rozumnost. řeč a práce. V jeho nejstarši desce učebné nalézáme nejen maliřství a písařství, ale přímo řemesla vedle statiky a mechaníky, jež ná- sledují po arilhmetice a geometrii. Avšak ve skutek bylo vzdělávání technické uvedeno mnohem později, duchovním Semle- rem ( 1740), školním inspektorem v Halle. jenž tu r. 1738 založil »mathematickou, me- chanickou a oekomickou školů« a žákem Franekeovým, kazatelem a školním inspaktorem Heckerem ( 1768), jenž v Berlině r. 1747 založil rešlku, na které uěilo se i mechanice architektuře. Jeho pomoeník, kazatel HI ä hn pro snůšku didaktických zásad a pravidel Agenda scholastica (1750) vyčerpal — jak do- kázal Josef Šmaha — Komenského a svou po- věstnou methodou tabelkovou a písmennou při- lákal k sobě také Felbigra, oprávce rakou- ského školství, jehož Methodenbuch, Kniha methodní (1777) jeví odtud vliv Komenského. ještě dějepisci rakouské školy obecné Helfer- tovi neznámý, a ovšem utajený i změtený.
Komenský Franekeův Šmaha Halle Berlín Hecker kniha methodní
8 article
Realistický a technický živeli vnikl odtu do školství rakouského, v němž objevily se školy odborně, řemeslné a reálné. Sice návrh inspektora moravských rukodilen Prokopa z Rab- štejnu (1752) o školách živnostenských ve skutek nevešel a také vídeňská »rcálná obchodní akademie« Wolfa z Badenu (1770) jenom nesměle soustřeďovala akademii, školu a dilnu reální; nicméně vzdělání technickému dobře v Čechách se dařilo, zásluha to Kinder- manna ze Schulensteinu ( 1801), jinak ne- blaze známého germanisátora škol v Čechách. jehož při pěstování jistých technik na školách vedly též úvahy národohospodářské, jako jeho současníka Pestalozziho (j 1827). Na školách farních a normálních, v sirotčincích a jiných ústavech pěstováno spřádání lnu, hedbávi a vlny. tkaní, háčkování, pletení, síťování, šití, vyšívání. krajkářství, dělání stužek, barvení hedbáví, vlny. bavlny, plátna, cídění mastných skvrn, dělán knoflíkův a ozdob do vlasů, truhlářství a ku- chařství; pěstování bourcův a moruší, včelař- ství; štěpařství, ovocnářství, zelinářství, zahrad- nictví, chmelařství; zakládání živých plotů pěstování lnu, konopí, révy vinné, obilí, pícních a lékařských rostlin; kolovraty uvedeny do našich škol mnohem a mnohem dříve, než na přiklad mapy! Roku 1790 vylěžila škola u Voršilek v Praze z ručních praei téměř 600 zl., r. 1791 byly zavedeny v Čechách asi ve 450 školách.
Wolf Pestalozzi Raba Baden Čechy Praha ten Kinder Schulenstein
9 article
Kindermann odůvodňoval ruční práce ve škole způsobem zcela novodobým: »Co jest platno pouze učiti ve škole obecné nejužitečnejsnm vědomostem a nejlepším zásadám — píše Kin- dermann přízniveům školství (1785) o pokuseeh o školy pracovné od r. 1779 — nepřidržují-l se děti k tomu, aby užívaly svých sil a naby- tých vědomostí, když děti samy o to se nepo- koušejí, když samy nepracují a té práci nezvy kají? Příliš často shledalo se, že nedostává se školám i nejlepším toho, aby v nich těžilo se z nabytých naučení, a že ústavy tyto, jakkoliv snaží se křesťanství zvelebovati, mravy zušlech- ťovati a blahobyt lidu rozmáhati, přece otvírají dvéře zahálce, neboť zůstavujíce mládež po školních hodinách samu sobě, tak jí zjednávají více času ke zvůli, zahálce a lenosti, nežli ku pracovilosti, více k výstřelkům, nežli bohumilým počinům.
Kindermann
10 article
Nemíním rozváděti, že nuznost a bída, do nichželidé víc a více upadají, rostou pro ne- smírný počet zahálčivých a nevycvičených ru- kou... Aby průmysl se zvelebil, záleží na tom, zdaž síly naše nebo-li schopnosti záhy se cvi- čily a vzdělaly, zdaž naši chovanci kromě píle své také umějí dodati přáci své jemnosti a krásy. hodnoty a bytelnosti, dovedou-li tovary své vy- rábětí s výhodou a s úsporou času, jsou-li vy- nalézaví, dovedou-li vyvésti práci ozdobně vkusně. Není na tom dosti, aby ve školách obecných vlohy se zdokonalovaly, nýbrž jest nej- více potřebí, aby i ostatním silám našim dal se takový směr, jakéhož vyžadovati bude naše po- volání,« Roku 1788- v odpovědi k dotazům za hraničních knížat a měst o industriálních tři- dách na školách obecných v Čechách, Kinder mann ještě důrazněji mluví o vychovávacía národohospodářské jednotě ruční práce. Odů- vodňuje, že ve snahách svých obrátil se k mlá- deží, z níž »může se udělati všecko« a pravíi
Odo Čechy Kinder mann
11 article
»Byl jsem již přesvědčen, že naše školy obecné úplně nesplní naděje, účelu svého v obecném životě nikterak dosíci nemohou, byť i normálně zřízeny byly: pročež potřebí jest, aby se v nieh mládeži vštěpovala pracovitost kromě obyčejnýeh předmětův učebných, aby se v nich zřídily třídy pracovné, kteréž by se pojily ku předmělůmli- terním, a žáci aby nadržovali se ku práci již od dětinství. Jenom tak znárodní pracovitost a duch průmyslný. K tomu povzbuzovalo mne ještě vě- domí, že ve všech národech lidé nejpracovi- tější a nejprůmyslnější jsou poměrně také nej- mravnější. Pozornost mou napínalo ještě pře- svědčení, že v obecném životě nejvíce záleží na tom, co konáme, nejméně pak z téch, kdo učí se čísti, psáti a počítati, budou plsaři, čtenáři počtáři z povolání. Viděl jsem také, že mravo- uka a náboženství nejevily účinku svého ve školách obecných, neučilo se jim na příkladech. na událostech, docírovalo se mnoho, vypravo- valo se málo.« (Přel. V. Kredba).
V Kredba
12 article
Ruční práce řemeslné tak ponenáhle z na- šich škol se vytratily, jak do nich se dostaly; snad k tomu přičinilo, že zájem, před více než sto lety k průmyslnictví vzbuzený, obrátil se z Františka I. (1795) jiným směrem, opraviti vyučo- vání silozpytu, přírodopisu a fysikálnímu zeměpisu, mathematice, polnímu hospodářství a technologii na všech veřejných školách Rakouska. K tomu od předsedy revisní dvorní komisse studijní hra- běte z Rottenhana, jinak zpátečníka, povolaný slovutný professor pražský Gerstner nejen vypracoval učebnou osnbvu, stanovisku vědya mistním poměrům přiměřenou, »ale také při této příležitosti vyložil, jaké ovoce a výhody lze od těchto studií očekávati, při čemž zvlášť upozor- ňoval na povýšenost průmyslu anglického, založe- ného jenom na lučebných a strojních vynále- zech novějšího věku, jenž hrozí průmysl cel pevniny zatlačiti z tržišť velkého obchodu svě tového; konečně vyjádřil se, že zcela bezdů- vodným a zkázonosným jest tvrzení mnohýci současných spisů, že by státům pevniny nejlépe svědčilo, obmeziti se jenom na rolnictví a hor- nictví a zpracování získaných látek přenechat strojům Anglie.« (Z Gerstnerova životopisuo B. Bolzana.) Osnovy Františka z Gerstneru, jenž r. 180 stal se rektorem technického ústavu v Praze, znovuzřízeného ze staré školy inženýrské, skut- kem se nestaly. Roku 1804 zřídily se nižší reál ky jako odvětví školství národního, aby přiléhaly k IV. třídě škol hlavních, na nichž za Jo- sefa II. uvedeno kreslení, měřictvi, stavitelstv a nauka o strojích. Průpravnou pro pražskou techniku stala se teprve reálná škola stavovskí v Praze r. 1833, k níž se připojila reálka Rakovníce (1834) a Liberci (1849).
Gerstner Gerstnerův B Bolzano František Jo Rakousko Rottenhan Anglie Praha Rakovník Liberec technický ústav v Praga František I
13 article
Čivrté třídy škol hlavních zrušeny te- prve r. 1849, kdy za ně nastoupily reál ky nižší (jako pokračování školství obecného ve směru snah Arnošta z Feuchterslebenu) a k nim připojené reálky vyšší, ústavy v směru mathematicko - přírodovědeckém obecně vzdělávající (výsledek to snah Františka E - nera); teprve r. 1879 nedokonané a nedů sledné ustavení reálních škol ustoupilo nyněj- Spolu stále více se obmezovalo »prakti- cké« evičivo na školách obecných, ruční práce, až konečně bylo zastoupeno jen čtenlm ve staré Čtvrté čítance. Tato obsahovala oddíl v o řemeslech a uměních, ovšem neobyčejně, ano. přiliš bohatý o práci vůbec a jejím dělení, živnosti; o dobývání plodin přírodních (rolni ctví, zahradnictvi, vinařství, lesnictví; chov do- bytka, honba, rybářství, rybnikářství, včelařství, hedvábnictví, bánictví a hutnietví); o šlechtěn plodin přírodních (mlynářství, příprava škrobu.
Arnošt E ner
14 article
másla, sýra, oleje, solivarství, cukrovarství, pivo- varství, vinařstvi, lihovarství; koželužství, jir- chářství a kožešnictví, obuvnictví, kloboučnictví tkalcovství, soukenictví, cajkářství, valchářství postřihačství, dekatování, punčochářství, barvít ství, tisknutí tkanin, knoflíkářství, vatařství, krej čovství, šperkovnictví; cihlářství, kamenictví sochařství, zednictví, tesařství, pokryvačství, ča- lounictví, malířství pokojů, natěračství; hrnčíř- ství, sklářství, kovářství a jiná řemesla, se že- lezem pracující, kotlářství a řemesla, s mědí pracující, zlatotepectví, cínařství, mydlářstvía svíčkářství, papírnictví). Toto »čtení«, vyčerpá- vající téměř všechnu strojní a lučební t ech no- logii, bylo provázeno ukazováním sbíre »technologických«, na nichž zakládaly se starši školy hlavní tak, jako staré reálky na sbírkách modellů ku stavilelství a strojnicíví. V tom smyslu také hojně po školách se šířilo »Fričovo Průmyslové museum«, obsahující přírodniny a výrobky dle programu článků staré Čtvrté čítanky.
Fričův
15 article
Toto »museum« a tu a tam pěstování bourců morušových a včel byly v letech sedm- desátých jedině památky starého praktického rázu škol hlavních. V letech osmdesátých po minul zájem pro technologii úplně, takže vzorn tabelle názorné, k tomu účelu od Aloisa Stud- ničky s velkou péčí a nemalým nákladem se- stavené neujaly se ani na školách měšťanských Na výstavě jubilejní r. 1891 pomůcky techno logické, od jednotlivých učitelů vystavené, byly obdivovány jako zvláštnosti nějaké! V nově zřízených školách našich nabyl vyučování technické zcela jiného rázu: techno- logie ustoupila přírodozpytu, jemuž všal na škole měšťanské nepřiřknuto dosti hodin stavitelství a strojnictví bývalých nižších reálek uteklo se do rýsování ve III. třídě měšťan- ských škol chlapeckých; domácí hospo- dářství jako druh technologie ženské jenom na čas zavedeno na dívčí školy, čehož se sta noviska osvěty přírodovědné však želeti ne- třeba; ze starých ručních prací zbylo nově zřízeným školám jen modellování a ruční práce ženské.
Alois stud
16 article
Modellování pak pěstuje se na mě šťanských školách způsobem nezávazným, takže této jediné práci ruční ani polovina dospělej- ších našich chlapců se nepřiuči, což je škoda tím větší, že vyučuje se mu methodou, vedoue k potěšitelným výsledkům a že obrací se ke vzo rům, namnoze klassickým, takže tříbí vkus ža- ctva. Přes všechno vlírání vzorů vídeňských c. k. ministerstvem schválených, zdomácňují také vzory původní, vlivem pražských škol vyšší prů myslové a umělecko-průmyslové, ano, máme tak úplnou původní Poppovu »školu« modellování, která by platné služby prokázula i vyučování kreslení dle modellů, kdyby si ji jako c. k. mi nisterstvem neschválenou školy měšťanské kupo- vati — směly! Škola Poppova dále je dokla- dem, že postup u vyučování modellováníse řádně vytřibil, jakož také instrukce a osnovu modellování pro školy pražské z r. 1898 slušnou měrou hoví novodobým požadavkům.
Poppův
17 article
Také vyučování ručním pracím žen ským vyvinulo se způsobem utěšeným. Ovšem zprvu bylo v nich přeháněno, takže učitelský sjezd v Praze r. 1871 napomínal: »Vyučování ženským ručním pracím obmeziž se háčkováním, síťkováním, šitím a spravováním těch věcí, jichž v řádné domácnosti nevyhnutelně potřebí jest.« A znovu sjezd učitelský v Praze r. 1880 připominal: »Ve škole obecné buďtež žákyně těm ručním pracím učeny, které v životě obecném za nejpotřebnější uznány jsou.« V letech devadesátých nastalo v tom směru vystřízlivění a jenom někdy ubíjejí přepychové práce dlouhý čas svými obtížnými technikami a obírají si ma- teriál příliš nákladný, takže stává se nějaký ten »běhoun« a jiné zbytečnosti příliš drahocenným kusem v obyčejné domácnosti, než aby se ho uživalo na slunci a v prachu, takže naplňuje jen v pečlivých obalech skříně prádelní. V no- vější době sice zase — a to v Praze — obje- vila se osnova ručních prací ženských s postu- pem tuze rychlým, vedoucím k přetěžování ža-
Praha
19 article
ček a učitelek — ale její výstřednosti zajisté budou odstraněny okresní poradou učitelskou, aby tak ustřízlivěné osnovy namnoze i návodu mohlo jinde býti následováno.
20 article
Také nastal obrat v methodě ručních prací které stávají se hromadným vyučováním — ještě učitelský sjezd z r. 1880 vyslovil se jen pro vyučování jednotlivé, jako »odborné práci technické« vlastní. Že na škole měšťanské ruční práce mohou býti také školou vkusu a obírajíce si ornamenty lidově, působiti také ve službě výchovy národní objevilo se i na jubilejní i na národopisné vý (Pokračování.) stavě pražské. Otázka učitelská. Jak známo, bylo v roce minulém přičině ním především některých zemských poslanců mladočeských v proud uvedeno rychlejší jed- nání o lepší služné učitelské, o snesitelnější hmotné poměry našeho učitelstva, tvořící hlavní čásť učitelské otázky, která zabírá právn svazky učitelstva vůbec a jeho poměry k ostat- ním činitelům společenským. Namnoze lze tyto zlepšiti beze zvyšování nákladu zemského na školství obecné, ale všem potřebí, vzbuditia udežovati k nim pozornost a zájem a jednat pro ně porozumčni. Proto užíváme k tomu účelu našeho nej rozšiřenějšího denníku, proto do jeho Školské hlídky klademe nejhlavnější vývody ze spisů které otázce učitelské výhradně jsou věnovány totiž z Joklikovy úvahy O poměrech českého národního školslví a učitelstva v království če- ském, z publikace českého Ústředního spolku jednot učitelských Učitel a škola ve sluzbáeh lidu a z jiných prací, jež svým časem uvedeme Zajisté rozřešením otázky »učitelské« zje- dnají se podmínky pro lepší a účinnější půso bení škol obecných a měšťanských, jako vlast ních a prvotních zdrojův lidové osvěty a národ- ního blahobytu. Všecko, co se učiní pro dobro českého učitelstva obmění se v dobro če- ského lidu.
jednota učitelský učitel a škola
21 article
I. Učitelstvo a klerikalismus. Poměrcírkve ke škole měl by dle Joklika míti na zřeteli jen původní, nábožen skou stránku eírkve; avšak církev stala se také mocným činitelem politickým, zejmena ve středo- věku, kdy klerus byl stát nad státem; ovládal všechen veřejný i soukromý život lidstva; měl v rukou celé školství a tím osvětu; pěstoval vědu a literaturu v klášterech; byl stavem nej- větší (časově) vzdělanosti a stavem prvním. Dnes ovšem politickou moc strhl na sebe světský stát; za momenty náboženské nastoupily v poli- tice momenty národní a sociální; nicméné stará moc kleru nevymizela úplně a rázem; působi »nahoře«; ovládá lid jako policie nad svědo- mím (takže nerozeznává lid náboženství od klerikalismu, jehož nositelé jsou »posvěceníe kněži) a snaží se napořád a úsilovně, aby škola stala se služkou kostela, a to i se stránky ná- boženství, které chce podříditi sobě všecko ostatní vyučování, by bylo služkou víry a odtu ovšem nesvobodné a chce je osáhnouti také se stránky politické, aby orgánové církve školu opanovali. Odtud volá se po konfesijní škole. — Záhada vězí v tom, že úplné vyloučení nábo- ženství ze školy netklo by se jenom jeho věro- uky, která jest souřadna a proto oddělitelna o ostatních předmětův učebných, ale také jeho mravouky, které dnes — jak Joklík míní — ještě nelze nahraditi žádnou z mravouk svět- ských, poněvadž nejsou ještě dosti vyspěly. O theoretické mravo uky sluší rozeznávati prakti cké mravní umění, chování mravní, kázeň o které v tom nejasný zákon školský nerozhodl. zda-li světský nebo duchovní učitel má jí učiti proto ani jeden ani druhý si jí nevšímá, takže odtud lze si vysvětliti mravní zanedbanost spustlost mládeže dnešní — my řekli bychom poškolní, totiž z povinné školy propuštěné.
Joklík
22 article
Poměr kněžstva k učitelstvu jest důsledkem poměru církve ke škole; v duchu celé soustavy je to poměr dohledačů na všecko vyučování a všechen, i soukromý život učitelův. jsou-li ve shodě s učením a příkazy církve. Učitel není roven knězi, než podřizen svému duchovnímu pastýři, jemuž musí se podrobiti. »Nepodrobí-li se, musí vzniknouti půtky a růz- nice; a takové budou potud trvati, pokud klerue veškerou půdu svého působení v lidu neztratí.« Stav domácí je po zákonech říšských z let šedesátých ten, že církev — vyjmoue nejvyšší, ministrem prováděný dohled státní — u obstarávání vyučování náboženského jest úplně samosprávnou a oprávněna, utvořiti jaksi »školu ve škole«. Ale ačkoliv i učivo náboženské pře- devším církev schvaluje, nedostačuje jí tento poměr, nýbrž usiluje vládnouti, využívajíc zad- ních dvířek platných zákonův; vykonávajíc na- mnoze rozhodující vliv ve školních radách dozírajíc přímo na učitele světské, náboženství vyučující a jsouc připuštěna do školy o dozor- čích visitacích. Přidržuje mládež a učitele ku množství církevních úkonův a rituálních obřa- dův, o nichž zákon mlči; nutí správy škol ku dohlídce na mládež nejen při závazných, ale i nepovinných službách božích den co den, př modlení se růžence (při němž i po celou ho- dinu děti v chladném kostele klečeti musí !), při postních pobožnostech odpoledních, při pro ceslch do polí, při dělání špalírů visitujicímvi kářům, při udílení popelce; žádává ve škole i zpívání žalmův a papežské hymny!
23 article
Kněžím některým překážejí j masité pokrmy učitelů v postě a obrazy atheistických učeneů v učitelských bytech; o učitelích vedou někteř kněží tajné rejstříky; na žádosti za kvinkve- nálku připisují urážlivé poznámky; napadají učitele s kazatelny, přezdívají jim luteránůva kacířů. Žádávají na učitelích, aby i bezplatně obstarávali církevní hudbu, nazývajíce je »ko- stelními služebníky«; zasazují se, aby místa obcích s farami dostávali jen učitelé- varhanfcia umějí i skrze politické úřady učitele k regens- chorství nutiti. Dovedli toho, že na některýeh místech zameškávání kostela trestá se tak jako neomluvené zanedbávání školy. Ve školách cho- vají se jako »přírození školdozorci«; sami vy- učování náboženské zkracují a pořádku v něm nedodržujíl; žáky ze školy k ministrování povo- lávají; klerikální četbu v mládeži školní rozši- řují, někdy i za pomoci autority c. k. školních inspektorů; pletou se učitelům do vyučování. vystupují proti památce Komenského, slídí po vyučování o Husovi neb o Janu Nepomuckém; denuneují učitele v této příčině a nutí je, by své učení odvolávali, mívajíce v tom podporu byrokratických úřadů školních; nařizují dětem
Komenský Hus Nepomucký
24 article
jiné pozdravy než učitel a »zasévají již do útlých duší dětských zárodky budoucích stran- nických rozbrojů a rozmíšek«; vadí jim i tělo věda i ruční práce ženské; s kazatelný prohla- šují: »My nechceme mnoho vzdělaného lidu. neboť pak bychom měli mnoho nevěřicieh Tomášů!« Přirozeno, že za takových poměr mezi knězi a učiteli povatávají spory, při nichž »s hůry« nedává se za pravdu učiteli, by i byl stokrát v právu. Kněžstvu jest urážkou odmitá-li učitelstvo farní hostiny, tuto represen taci, která ke kněžstvu byrokracii, láká! Theo- kratický proud politický chce, kde možná, do- stati všecku správu vyučování a dohled nad ním do svých rukou, jinak aspoň vyučován náboženské úplně a naprosto; náboženství jako vrcholu vyučování má býti věnováno více času a má míti k němu ohled všecko ostatní vyučo- vání ve školách katolických s učiteli jen kato- liký, jichž pravověrnost by byla církevními vrčhnostmi schvalována a rozhodna pro jich ustanovování; mohli by pak světští učitelé i ná
Tomáš Theo
25 article
boženství učiti — kněží by nechali si zkoušen a dozor; proti zkrácení návštěvy školní by ovšem nic nenamitali. Naproti tomu žádá uči- telstvo nikoli snad vyloučení náboženství, ale vyučování jemu v kostele nebo na faře a mra vouce ve škole, samosprávu sta vovskou a zá- konnou ochranu proti poručn ikování kleru. By valo jindy skromnější, ještě r. 1870 na učitel- ském sjezdě v Praze opako valo jen v duchu řišského zákona: Školy veřejné nemají ani úpravě vnější, ani ve zřízení vnitřním míti ja- kéhosi konfesijního rázu. Ale pozorujíe v letech osmdesá tých a devadesátých stále tužš tlak klerikalismu na školu, musilo pokrokové učitelstvo také své postavení utvrditi. Boj platí soustavám, nikoli o sobám panovačnost a výbojnost kněží není v Čecháeh obecná, nýbrž více méně lokální, jest u nás v tom ohledě přece lépe, než jinde. Mezi kněž stvem českým je mnoho mužů ctihodných vážených, i liberálních, a to dokonec i školních inspektorů. Jsou jen oběti soustavy, které slouž a jejíž duchu sluší čeliti.
Praha
26 article
Slučné učitelů. Jak povědomo nařídilo mini- sterstvo financi po dohodě s ministerstvem vyučo- vání, aby učitelům ustanoveným v místech mimo sídlo úřadu berního, k výslovné žádosti zasíláno byi služné poštovní poukázkou. Aby toto nařízení prove deno býti mohlo, mají správy škol bernímu úřadu nejdéle do 25. dne předchozího měsíce zaslati kvi tance, jakož i arcby platební učitelů zároveň s po- štovní frankovanou poukázkou, která musí býti vy- plněna vyjma obnos úhrnného služného. Tato zásilka se nefrankuje. Berní úřad napíše do poukázky úbrnný obnos, jejž správce školy obdržeti má, vyznačí na kuponu částky připadající jednotlivým učitelům odevzdá zásilku poště. Kdyby některý učitel v době kdy zásilka berního úřadu dojde, neměl již práva n služné, zodpověden jest správce školy převzetím zásilky pověřený, za bezodkladné vrácení přebývajíeí sumy Supplentské místo pro filologii obsa se počátkem druhého pololetí tohoto roku školního při c. k. vyšším gymnasiu v Táboře. Přihlášky páno kandidátů přijímá ředitelství ústavu do 2, února 1901
Tábor
27 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Jak státi se silným? Otázka tato za našich dob nejintensivnější práce duševní a napínání čivů zajímá nepopíratelně a jest důležitou. O její rozluštění pokoušeli se již mnozí. Mr. William Muldoon, americký »champion-zápasník světa«, jenž po třícet roků byl činným v athletice těžké a bohat jest zkušenostmi, nabytými v areně zápasnické, vzdal se nedávno činnosti v klubech a za- řidil si na základě svých zkušeností ústav k fysické výchově jinochů a mužů, kteří z jakýchkoli příčin zůstali slabými tělesně a tento nedostatek rádi by od- činili. Bedlivým pozorováním slabších mladíků v tělo cvičnách a klubech nabyl přesvědčení, že možno beze léků a léčení učiniti člověka chatrného zdraví zdra vým i silným, řídí-li se jen dle určitých pravidel, je Muldoon sestavil. Muldoonův ústav nalezá se v Novén Yorku a těší se četné návštěvě. Přihlásivším se ná- vštěvníkům oznámí se předem, že povinni jsou přesně dle nařízení žiti a všem předpisům se podrobiti V ústavě panuje kázeň, která má úplně vojenský ráz Hlavním pravidlem jest: časně jíti spat a časně vstá- vati. Přesně o půl 10. hodině večer shasnou elektrick lampy a o půl 5. hodině ráno dá se znamení k opu štění lůžka.
Muldoon Muldoonův Novény York
28 article
Především obléknou chovanci šat cvičební krátké kalhoty, sweater a lehké střevíce s gumovým podešvy, načež odeberou se všichní v průvodu Mul- doonově do velké síně, kdež cvičí se v házení zvlášt ních míčů. Jsou kožené, průměru 15 až 75 cm.a váží od 125 gramů do půl kila. Při tomto cvičení neví nikdo, obdrží-li lehký neb těžký míč a musí proto nejen své svaly, ale i smysly úplně ovládati Po jednohodinovém cvičení potí se všickni účastníei jako v parní lázni. Na to oblekou tlustý flanelový plášť a jdou do jiné síně, kde vypiji sklenici vlažní vody. Tato voda jest jediným nápojem před snídan a uhasí úplně žízeň. Po tomto »občerstvení« jdou do lázní, kdež za dozoru Muldoonova obdrží stude nou sprchu a bývají třeni hrubým ručníkem. Vše koná se tak rychle a za takých opatření, že nikd nemůže nastydnouti. Na to chovanci přestrojí se do obyčejných šatů a o 34 na 8. hodinu posnídají dle výběru, kávu, čaj neb mléko, chléb s máslem nel ovoce. Asi půl druhé hodiny po snídani podnikne celá společnost pochod neb vyjížďku na koni. Pochod koná se nejvíce na 7 km., kdežto vyjížďka na 20 km., při tom však nikdo se zbytečně nenamáhá, při delších vycházkách béře si každý koně s sebou, veda jej za úzdu a na zpáteční cestě jede se koňmo Když se byla společnost domů vrátila, umyje se sprchou solné vody a tře se hrubým ručníkem, tak aby se tělo sprostilo všeho potu a prachu ze silnice Na to následuje převlek a pak oběd, pokud možno pod širým nebem. Jídlo jest dosti jednoduché ; maso zelenina, ovoce, sklenice piva nebo mléka. Athleti kteří mají náklonnost k ztučnění, nesmějí požívati po- krmů, tučnění podporujících. Odpůldne stráví se ča v plovárně nebo na hříšti. Oblíbeným cvičením jes tak zv. »bag punching«, to jest boxování koženého míče, který volně visí se stropu.
Muldoonův centimetr km
29 article
»The punching bag« jest zvláště obliben rohov- níky, kteří doma několik týdnů před matchem trenují. Míč, který visí na silném gumovém laně. slouží za cíl ran pěstí, které dopadajíce, jej uvádí laký pohyb, že při tom vyskytují se nejrůznější po- sice, takže boxující musí býti velmi obratným duchapřílomným, neboť neuhne-li se, může býti míčem dosti cilelně do hlavy udeřen. Při tomto cvičení na- stává zrychlený oběh krve, jenž jak známo, jest dů- ležitým faktorem pro zdraví. Důležitým cvičením slouží kůžele, činky různých velikostí a domácí ve- slařské apparáty. Večeře podává se o 7. hodině jest skoro stejná jako snídaně, po večeři dovoleno jest vykouřiti jeden doutník neb dýmku; cigarety jsou zakázány, neboť škodí ústrojí dýchacímu. deváté hodině cítí každý následkem vydatného tě- lesného cvičení touhu po odpočinku a netrvá dlouho- že ociťuje se všechno v hlubokém spánku Tenlo spůsob života zdá se snad poněkud jedno- tvárným, ale v Americe jest oblíben, neboť vede utužení tělesné soustavy a poskytuje unavenějšímu duchu neobyčejného vzpružení. Z angl. Oskar J. Lažnovský.
Oskar Lažnovský Amerika
30 article
Zimní sporty- se Dnes koná se na sportovním závodišti velký match ve hře hockey o mistrovství Čech. Zá pas je prvým toho druhu. Bruslařský z á v o d ní klub postaví dvě mužstva a S. K. »Slavie« též dvě mužstva. V mužstvech B. Z. K. hrají též starší bruslaři, kteří po několikaleté přestávce opět se ob- jeví na závodišti. Slavisté pak postaví opět své dobrě footballisty, tak že zápas bude ostrý. Odložené bru- slařské mezinárodní závody konány budou až v únoru ač bude-li jako dosud příznivá zima. Připravuje se také match hockevový obou jme- novaných klubů s vídeňským »Training Eisklubem který na určito přislíbil do Prahy přijeti. V mužstvu vídeňském jsou dobře známí footbal isté a jest muž- stvo toto dle vídeňských zpráv již v dobré kondici První match bude v Praze a na revanch pojedou opět naši hráči do Vídně ** Ku dnešnímu matchi o mistrovství Čech v hockey podotknouti dlužno, že hráti se bude tímto způsobem: Nejdříve nastoupí mužstvo A. »Sla- vie« proti mužstvu B. Bruslařského klubu. Předběžné tyto zápasy trvati budou po 30 minutach. Vítězná mužstva uikají se pak v matchi, který hrán bude v dvou oddílech po 25 minutách. Vítězné mužstvo ob drží sedm odznaků.
S K Sl Čechy Praha Vídeň Slavia Training Eisklube
31 article
** Minulé noděle vykonaly se závody o mistrov- ství německého bruslařského svazu v Hamburku. Vítězem v rychlobruslení zůstal starý bruslař Lanen- burg. Ve svazovém krasobruslení zvítězil Berlfňan Ollo před Niedermayerem z Mnichova. ** Konečně uveřejnila jednota »National Skating Association« v Londýně program závodů kraso- bruslařských, spojených se zápasem o mistrovství světa v tomto oboru. Slavnosti ku oslavě 25letého trvání této společnosti počínají 25. února. Den na to jsou závody na kluzišti »Princes Skating Klubu«. Dne 28. února je závod o »Challenge Shild« na umělé dráze »Niagara«. Z oyklistekého ruch u s*Jednota cyklistů »Praha« a okolí má řádnou valnou hromadu ve středu dne 23. ledna o 8. hod. večer ve spolkové místnosti p. T. Fialy.
Berlfňan Niedermayer T Fiala Hamburk Mnichov Londýn Niagara Praha německý bruslařský svaz princes skating klub Challenge Shild National skating Association
32 article
Athletika a sportovní hry- ** Za účelem, aby styky výkonných sil v oboru sportu se sportumilovným i širším obecenstvem též v době zimní udržovány a pěstěny byly a činnost klubová neochabla, rozhodl se výkonný výbor První české sportovní výstavy, že uspořádá na oslavu zdaru svého podniku První českou sportovní akademii, která by prokázala všestrannou čin- nost našich sportsmenů i v době zimní, a která b sportu přivedla řady nových přátel a příznivců. Výbor ujal se úkolu a plnou energii. Pořádání aka- demie ustanoveno na den 7. února t. r. v Ná- rodním domě na Kr. Vinohradech. Provedeny budou reje cyklistské dosud u nás ne- cvičené a v sále nepředvedené, dále athletická cvičení prostná i na nářadí, skupiny, školy zápasu řecko- římského i v boxu (rohování), školy šermu a zápasů šermířských, škola zdvihání břemen a j. Program obohacen bude též hudební produkcí a ukončen bude předvedením obrazů promitaných obrovským výstavním agioskopem, představujících výjevy ze ži- vota sportovního. Lze se nadíti, že zájem sportu- milovného obecenstva soustředí se také na tento podník našeho sportu. Předprodej lístků započne již tento týden v známých obchodech jakož i v každém sportovním klubu. Jest žádoucno, by záznamy na místa vyhra- žená co možno nejdříve byly učiněny. Schůze ko- mitétu akademie koná se v pondělí 21. t. m.o 8. hodině večerní v restaurantu Brejškově.
Brejškův rodní dům na Králové . Vinohrady
33 article
** Cvičení družstev, sestavených z athletických klubů českých ku sportovní akademii konají se každé úterý a pátek v místnostech K. A. »Žižka« od 8. hod. večerní. Přístup ke cvičení pp. inieressen- tům jakož i hostům volný. Cvičení řídí náčelník pan Ant. Bína za spolupomoci pp. náčelníků klubů »Bi- voje«, »Meteoru«, »Heraklese a »Ctiboru«. Počet spoluúčinkujících při Sportovní akademii z odboru těžké athletiky dostoupil číslice 40. ** Klubysa kroužky, reflektující v jarní saisoně na matche s B-teamem, C. a D-teamem S. K. Slavia, nechť neobtěžují si udati termín svůj se- kretáři »Slavie« p. M. Horáčkovi, Král. Vinohrady, Hálková tř., č. 84. Jarní saisona »Slavie počíná dnem 3. března a končí 1. červnem. Zdá se, že bude jednou z nejlepších. Řada matchů sehrána bude s předními mužstvy kontinentálními. Rozhodující zápas o Challenge Cup ve Vídní sehrán bude mezi »Slavií« a vítězem vídeňským dne 21. dubna. A-team »Slavie« vedle četných zápasův Praze podnikne vyjíždky do Vídně (dvakrát), do Pešti a do Dánska, kde utká se s dvěma předními tamními kluby »Akademisk Boldklubem« (známým z jarní saisony) a »Kjöbenhawn Boldklubem«. Též B team »Slavie« bude míti v této saisoně několik zápasu mezinárodních. Lze se nadlti, že i v této saisoně bude »Slavia« hájiti české barvy s takovým úspě- chem, jako až posud činila. Ze zápasů se »Slavií« též u nás známý, vídeňský »First Wienna Football Club« sehrál letos 4 matche vítězně, 4 nerozhodně a ve 3 poražen.
Žižek Antonín Bína Ctibor M Horáček Král Vídeň Praha Pešť Dánsko Meteor Slavia Challenge Cup First Wienn Football klub Dteam S . K Akademisk Boldklub
34 article
** Píše se nám z Plzně: Zde vzníkl nedávno nový klub footbalistů »Union«. Ulvořena již dvoje mužstva. Úbor klubu vykazuje barvy fialovou bílou. Mužstva sestávají většinou z nováčků, kteří pilně oddávají se hře; vedení svěřeno kapit. panu Plechatému. Schůze konají se každý pátek ve Fran- couzské kavárně. Vyjednává se s některými venkov- skými kluby o matche v příští sezoně. Že klub má ve svých hráčích dosti slibných sil, toho důkazem, že v poslední době sehrán na hřišti na Borech na- proti dělostřeleckým kasárnám domácí match mez S. K. »Plzeň« a kombin. mužstvem »Unionu« se třemi hráči jiného klubu, s výsledkem 2 : O ve pro- spěch »Unionu«. Potud zpráva plzeňská. Dlužno však nepokrytě k ní přičiniti poznámku, že veřejnost naše nelíbě nese, přikládají-li si sportovní kluby české tak i diflerentní a prázdná jmena, jak se stalo v tomto případu. Třeba k tomu bedlivě přihlížeti, aby český sport již z daleka jako takový byl pa- trný. Neutěšené celkové poměry nutkají nás, aby- chom i v podřízenějších věcech vždy všude a hou- ževnatě osvědčovali i zevně svůj ráz a příslušnost. ** Předposlední zápas o Challenge Cup ustanoven na den 10. března. Zápasí »Wr. Athl. Sp.- Clube s »V. Cricket- a. Footb. Clubem«. Rozhodný pak zápas podnikne vítěz s naší »Slavif«. Match roz- hodný bude též ve Vídni ** Volné zápasy v Ženevě skončily porážkou známých zápasníků Rusa Pytlašinského a Němce Fenglera, kterýž v Praze při zápasech před časem ve vinohradském cirku (teď již zbořeném) pořádaných zvítězil. Švýcaři používají nedovolených pomocných pohybů nohou, čímž porážka Pytlašinského i Fen- glera je vysvěllena. Zvítězili Švýcaři Cherpillod, Baunaz a Jara. Šachy- Čís. 105. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Úloha číslo 259. O. Kuněticktý na Král. Vinohradech (Originál.) 1930/201
Ulvořen Plechatý S K Rus Pytlašinský Němec Fengler Švýcar Cherpillod Baunaz Král Plzeň Fran Bor Vídeň Ženeva Praha Challenge Cup
35 article
Bílý začne a dá 3. tahiem mat Úloha čís. 260. T. Breede v Bliedenu. („Libausche Zeitung“.) Bílý: Ka1 De2 Vc6 Jí5 g6 Pc5.
Blieden Zeitung
36 title
Cerný: Kd5 Jg5 Pe7 d7 mat ve 2 tazích
Kd 5 Jg pe 7 d