1
masthead
20. lédna 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
6
article
Studie o našem školství obecném
Studie o našem školství obecném
VI.
7
article
Prostředkové vzdělávání tech-
nického.
Prostředkové vzdělávání tech-
nického.
Vzdělávání technické čili vý konn
bylo již Komenskému ( 1670) bytným
znakem školy, o které rád užíval výrazu d il
na, a v níž dle něho třeba evičiti: mysl.
jazyk a ruku, aby se doslavily: rozumnost.
řeč a práce. V jeho nejstarši desce učebné
nalézáme nejen maliřství a písařství, ale přímo
řemesla vedle statiky a mechaníky, jež ná-
sledují po arilhmetice a geometrii.
Avšak ve skutek bylo vzdělávání technické
uvedeno mnohem později, duchovním Semle-
rem ( 1740), školním inspektorem v Halle.
jenž tu r. 1738 založil »mathematickou, me-
chanickou a oekomickou školů« a žákem
Franekeovým, kazatelem a školním inspaktorem
Heckerem ( 1768), jenž v Berlině r. 1747
založil rešlku, na které uěilo se i mechanice
architektuře. Jeho pomoeník, kazatel HI ä hn
pro snůšku didaktických zásad a pravidel
Agenda scholastica (1750) vyčerpal — jak do-
kázal Josef Šmaha — Komenského a svou po-
věstnou methodou tabelkovou a písmennou při-
lákal k sobě také Felbigra, oprávce rakou-
ského školství, jehož Methodenbuch, Kniha
methodní (1777) jeví odtud vliv Komenského.
ještě dějepisci rakouské školy obecné Helfer-
tovi neznámý, a ovšem utajený i změtený.
Komenský
Franekeův
Šmaha
Halle
Berlín
Hecker
kniha methodní
8
article
Realistický a technický živeli vnikl odtu
do školství rakouského, v němž objevily se
školy odborně, řemeslné a reálné. Sice návrh
inspektora moravských rukodilen Prokopa z Rab-
štejnu (1752) o školách živnostenských ve
skutek nevešel a také vídeňská »rcálná obchodní
akademie« Wolfa z Badenu (1770) jenom
nesměle soustřeďovala akademii, školu a dilnu
reální; nicméně vzdělání technickému dobře
v Čechách se dařilo, zásluha to Kinder-
manna ze Schulensteinu ( 1801), jinak ne-
blaze známého germanisátora škol v Čechách.
jehož při pěstování jistých technik na školách
vedly též úvahy národohospodářské, jako jeho
současníka Pestalozziho (j 1827). Na školách
farních a normálních, v sirotčincích a jiných
ústavech pěstováno spřádání lnu, hedbávi a vlny.
tkaní, háčkování, pletení, síťování, šití, vyšívání.
krajkářství, dělání stužek, barvení hedbáví, vlny.
bavlny, plátna, cídění mastných skvrn, dělán
knoflíkův a ozdob do vlasů, truhlářství a ku-
chařství; pěstování bourcův a moruší, včelař-
ství; štěpařství, ovocnářství, zelinářství, zahrad-
nictví, chmelařství; zakládání živých plotů
pěstování lnu, konopí, révy vinné, obilí, pícních
a lékařských rostlin; kolovraty uvedeny do našich
škol mnohem a mnohem dříve, než na přiklad
mapy! Roku 1790 vylěžila škola u Voršilek
v Praze z ručních praei téměř 600 zl., r. 1791
byly zavedeny v Čechách asi ve 450 školách.
Wolf
Pestalozzi
Raba
Baden
Čechy
Praha
ten Kinder
Schulenstein
9
article
Kindermann odůvodňoval ruční práce ve škole
způsobem zcela novodobým: »Co jest platno
pouze učiti ve škole obecné nejužitečnejsnm
vědomostem a nejlepším zásadám — píše Kin-
dermann přízniveům školství (1785) o pokuseeh
o školy pracovné od r. 1779 — nepřidržují-l
se děti k tomu, aby užívaly svých sil a naby-
tých vědomostí, když děti samy o to se nepo-
koušejí, když samy nepracují a té práci nezvy
kají? Příliš často shledalo se, že nedostává se
školám i nejlepším toho, aby v nich těžilo se
z nabytých naučení, a že ústavy tyto, jakkoliv
snaží se křesťanství zvelebovati, mravy zušlech-
ťovati a blahobyt lidu rozmáhati, přece otvírají
dvéře zahálce, neboť zůstavujíce mládež po
školních hodinách samu sobě, tak jí zjednávají
více času ke zvůli, zahálce a lenosti, nežli ku
pracovilosti, více k výstřelkům, nežli bohumilým
počinům.
Kindermann
10
article
Nemíním rozváděti, že nuznost a bída, do
nichželidé víc a více upadají, rostou pro ne-
smírný počet zahálčivých a nevycvičených ru-
kou... Aby průmysl se zvelebil, záleží na tom,
zdaž síly naše nebo-li schopnosti záhy se cvi-
čily a vzdělaly, zdaž naši chovanci kromě píle
své také umějí dodati přáci své jemnosti a krásy.
hodnoty a bytelnosti, dovedou-li tovary své vy-
rábětí s výhodou a s úsporou času, jsou-li vy-
nalézaví, dovedou-li vyvésti práci ozdobně
vkusně. Není na tom dosti, aby ve školách
obecných vlohy se zdokonalovaly, nýbrž jest nej-
více potřebí, aby i ostatním silám našim dal se
takový směr, jakéhož vyžadovati bude naše po-
volání,« Roku 1788- v odpovědi k dotazům za
hraničních knížat a měst o industriálních tři-
dách na školách obecných v Čechách, Kinder
mann ještě důrazněji mluví o vychovávacía
národohospodářské jednotě ruční práce. Odů-
vodňuje, že ve snahách svých obrátil se k mlá-
deží, z níž »může se udělati všecko« a pravíi
Odo
Čechy
Kinder mann
11
article
»Byl jsem již přesvědčen, že naše školy obecné
úplně nesplní naděje, účelu svého v obecném
životě nikterak dosíci nemohou, byť i normálně
zřízeny byly: pročež potřebí jest, aby se v nieh
mládeži vštěpovala pracovitost kromě obyčejnýeh
předmětův učebných, aby se v nich zřídily třídy
pracovné, kteréž by se pojily ku předmělůmli-
terním, a žáci aby nadržovali se ku práci již
od dětinství. Jenom tak znárodní pracovitost a duch
průmyslný. K tomu povzbuzovalo mne ještě vě-
domí, že ve všech národech lidé nejpracovi-
tější a nejprůmyslnější jsou poměrně také nej-
mravnější. Pozornost mou napínalo ještě pře-
svědčení, že v obecném životě nejvíce záleží na
tom, co konáme, nejméně pak z téch, kdo učí
se čísti, psáti a počítati, budou plsaři, čtenáři
počtáři z povolání. Viděl jsem také, že mravo-
uka a náboženství nejevily účinku svého ve
školách obecných, neučilo se jim na příkladech.
na událostech, docírovalo se mnoho, vypravo-
valo se málo.« (Přel. V. Kredba).
V Kredba
12
article
Ruční práce řemeslné tak ponenáhle z na-
šich škol se vytratily, jak do nich se dostaly;
snad k tomu přičinilo, že zájem, před více než
sto lety k průmyslnictví vzbuzený, obrátil se z
Františka I. (1795) jiným směrem, opraviti vyučo-
vání silozpytu, přírodopisu a fysikálnímu zeměpisu,
mathematice, polnímu hospodářství a technologii
na všech veřejných školách Rakouska. K tomu
od předsedy revisní dvorní komisse studijní hra-
běte z Rottenhana, jinak zpátečníka, povolaný
slovutný professor pražský Gerstner nejen
vypracoval učebnou osnbvu, stanovisku vědya
mistním poměrům přiměřenou, »ale také při této
příležitosti vyložil, jaké ovoce a výhody lze od
těchto studií očekávati, při čemž zvlášť upozor-
ňoval na povýšenost průmyslu anglického, založe-
ného jenom na lučebných a strojních vynále-
zech novějšího věku, jenž hrozí průmysl cel
pevniny zatlačiti z tržišť velkého obchodu svě
tového; konečně vyjádřil se, že zcela bezdů-
vodným a zkázonosným jest tvrzení mnohýci
současných spisů, že by státům pevniny nejlépe
svědčilo, obmeziti se jenom na rolnictví a hor-
nictví a zpracování získaných látek přenechat
strojům Anglie.« (Z Gerstnerova životopisuo
B. Bolzana.)
Osnovy Františka z Gerstneru, jenž r. 180
stal se rektorem technického ústavu v Praze,
znovuzřízeného ze staré školy inženýrské, skut-
kem se nestaly.
Roku 1804 zřídily se nižší reál ky
jako odvětví školství národního, aby přiléhaly k
IV. třídě škol hlavních, na nichž za Jo-
sefa II. uvedeno kreslení, měřictvi, stavitelstv
a nauka o strojích. Průpravnou pro pražskou
techniku stala se teprve reálná škola stavovskí
v Praze r. 1833, k níž se připojila reálka
Rakovníce (1834) a Liberci (1849).
Gerstner
Gerstnerův
B Bolzano
František
Jo
Rakousko
Rottenhan
Anglie
Praha
Rakovník
Liberec
technický ústav v Praga
František I
13
article
Čivrté třídy škol hlavních zrušeny te-
prve r. 1849, kdy za ně nastoupily reál ky
nižší (jako pokračování školství obecného ve
směru snah Arnošta z Feuchterslebenu)
a k nim připojené reálky vyšší, ústavy v
směru mathematicko - přírodovědeckém obecně
vzdělávající (výsledek to snah Františka E -
nera); teprve r. 1879 nedokonané a nedů
sledné ustavení reálních škol ustoupilo nyněj-
Spolu stále více se obmezovalo »prakti-
cké« evičivo na školách obecných, ruční práce,
až konečně bylo zastoupeno jen čtenlm ve
staré Čtvrté čítance. Tato obsahovala oddíl v
o řemeslech a uměních, ovšem neobyčejně, ano.
přiliš bohatý o práci vůbec a jejím dělení,
živnosti; o dobývání plodin přírodních (rolni
ctví, zahradnictvi, vinařství, lesnictví; chov do-
bytka, honba, rybářství, rybnikářství, včelařství,
hedvábnictví, bánictví a hutnietví); o šlechtěn
plodin přírodních (mlynářství, příprava škrobu.
Arnošt
E ner
14
article
másla, sýra, oleje, solivarství, cukrovarství, pivo-
varství, vinařstvi, lihovarství; koželužství, jir-
chářství a kožešnictví, obuvnictví, kloboučnictví
tkalcovství, soukenictví, cajkářství, valchářství
postřihačství, dekatování, punčochářství, barvít
ství, tisknutí tkanin, knoflíkářství, vatařství, krej
čovství, šperkovnictví; cihlářství, kamenictví
sochařství, zednictví, tesařství, pokryvačství, ča-
lounictví, malířství pokojů, natěračství; hrnčíř-
ství, sklářství, kovářství a jiná řemesla, se že-
lezem pracující, kotlářství a řemesla, s mědí
pracující, zlatotepectví, cínařství, mydlářstvía
svíčkářství, papírnictví). Toto »čtení«, vyčerpá-
vající téměř všechnu strojní a lučební t ech no-
logii, bylo provázeno ukazováním sbíre
»technologických«, na nichž zakládaly se starši
školy hlavní tak, jako staré reálky na sbírkách
modellů ku stavilelství a strojnicíví. V tom
smyslu také hojně po školách se šířilo »Fričovo
Průmyslové museum«, obsahující přírodniny a
výrobky dle programu článků staré Čtvrté
čítanky.
Fričův
15
article
Toto »museum« a tu a tam pěstování
bourců morušových a včel byly v letech sedm-
desátých jedině památky starého praktického
rázu škol hlavních. V letech osmdesátých po
minul zájem pro technologii úplně, takže vzorn
tabelle názorné, k tomu účelu od Aloisa Stud-
ničky s velkou péčí a nemalým nákladem se-
stavené neujaly se ani na školách měšťanských
Na výstavě jubilejní r. 1891 pomůcky techno
logické, od jednotlivých učitelů vystavené, byly
obdivovány jako zvláštnosti nějaké!
V nově zřízených školách našich nabyl
vyučování technické zcela jiného rázu: techno-
logie ustoupila přírodozpytu, jemuž všal
na škole měšťanské nepřiřknuto dosti hodin
stavitelství a strojnictví bývalých nižších reálek
uteklo se do rýsování ve III. třídě měšťan-
ských škol chlapeckých; domácí hospo-
dářství jako druh technologie ženské jenom
na čas zavedeno na dívčí školy, čehož se sta
noviska osvěty přírodovědné však želeti ne-
třeba; ze starých ručních prací zbylo nově
zřízeným školám jen modellování a ruční práce
ženské.
Alois stud
16
article
Modellování pak pěstuje se na mě
šťanských školách způsobem nezávazným, takže
této jediné práci ruční ani polovina dospělej-
ších našich chlapců se nepřiuči, což je škoda
tím větší, že vyučuje se mu methodou, vedoue
k potěšitelným výsledkům a že obrací se ke vzo
rům, namnoze klassickým, takže tříbí vkus ža-
ctva. Přes všechno vlírání vzorů vídeňských
c. k. ministerstvem schválených, zdomácňují také
vzory původní, vlivem pražských škol vyšší prů
myslové a umělecko-průmyslové, ano, máme tak
úplnou původní Poppovu »školu« modellování,
která by platné služby prokázula i vyučování
kreslení dle modellů, kdyby si ji jako c. k. mi
nisterstvem neschválenou školy měšťanské kupo-
vati — směly! Škola Poppova dále je dokla-
dem, že postup u vyučování modellováníse
řádně vytřibil, jakož také instrukce a osnovu
modellování pro školy pražské z r. 1898 slušnou
měrou hoví novodobým požadavkům.
Poppův
17
article
Také vyučování ručním pracím žen
ským vyvinulo se způsobem utěšeným. Ovšem
zprvu bylo v nich přeháněno, takže učitelský
sjezd v Praze r. 1871 napomínal: »Vyučování
ženským ručním pracím obmeziž se háčkováním,
síťkováním, šitím a spravováním těch věcí, jichž
v řádné domácnosti nevyhnutelně potřebí
jest.« A znovu sjezd učitelský v Praze r. 1880
připominal: »Ve škole obecné buďtež žákyně těm
ručním pracím učeny, které v životě obecném
za nejpotřebnější uznány jsou.« V letech
devadesátých nastalo v tom směru vystřízlivění
a jenom někdy ubíjejí přepychové práce dlouhý
čas svými obtížnými technikami a obírají si ma-
teriál příliš nákladný, takže stává se nějaký ten
»běhoun« a jiné zbytečnosti příliš drahocenným
kusem v obyčejné domácnosti, než aby se ho
uživalo na slunci a v prachu, takže naplňuje
jen v pečlivých obalech skříně prádelní. V no-
vější době sice zase — a to v Praze — obje-
vila se osnova ručních prací ženských s postu-
pem tuze rychlým, vedoucím k přetěžování ža-
Praha
19
article
ček a učitelek — ale její výstřednosti zajisté
budou odstraněny okresní poradou učitelskou,
aby tak ustřízlivěné osnovy namnoze i návodu
mohlo jinde býti následováno.
20
article
Také nastal obrat v methodě ručních prací
které stávají se hromadným vyučováním —
ještě učitelský sjezd z r. 1880 vyslovil se jen
pro vyučování jednotlivé, jako »odborné
práci technické« vlastní.
Že na škole měšťanské ruční práce mohou
býti také školou vkusu a obírajíce si ornamenty
lidově, působiti také ve službě výchovy národní
objevilo se i na jubilejní i na národopisné vý
(Pokračování.)
stavě pražské.
Otázka učitelská.
Jak známo, bylo v roce minulém přičině
ním především některých zemských poslanců
mladočeských v proud uvedeno rychlejší jed-
nání o lepší služné učitelské, o snesitelnější
hmotné poměry našeho učitelstva, tvořící hlavní
čásť učitelské otázky, která zabírá právn
svazky učitelstva vůbec a jeho poměry k ostat-
ním činitelům společenským. Namnoze lze tyto
zlepšiti beze zvyšování nákladu zemského na
školství obecné, ale všem potřebí, vzbuditia
udežovati k nim pozornost a zájem a jednat
pro ně porozumčni.
Proto užíváme k tomu účelu našeho nej
rozšiřenějšího denníku, proto do jeho Školské
hlídky klademe nejhlavnější vývody ze spisů
které otázce učitelské výhradně jsou věnovány
totiž z Joklikovy úvahy O poměrech českého
národního školslví a učitelstva v království če-
ském, z publikace českého Ústředního spolku
jednot učitelských Učitel a škola ve sluzbáeh
lidu a z jiných prací, jež svým časem uvedeme
Zajisté rozřešením otázky »učitelské« zje-
dnají se podmínky pro lepší a účinnější půso
bení škol obecných a měšťanských, jako vlast
ních a prvotních zdrojův lidové osvěty a národ-
ního blahobytu. Všecko, co se učiní pro dobro
českého učitelstva obmění se v dobro če-
ského lidu.
jednota učitelský učitel a škola
21
article
I. Učitelstvo a klerikalismus.
Poměrcírkve ke škole měl by dle
Joklika míti na zřeteli jen původní, nábožen
skou stránku eírkve; avšak církev stala se také
mocným činitelem politickým, zejmena ve středo-
věku, kdy klerus byl stát nad státem; ovládal
všechen veřejný i soukromý život lidstva; měl
v rukou celé školství a tím osvětu; pěstoval
vědu a literaturu v klášterech; byl stavem nej-
větší (časově) vzdělanosti a stavem prvním. Dnes
ovšem politickou moc strhl na sebe světský
stát; za momenty náboženské nastoupily v poli-
tice momenty národní a sociální; nicméné stará
moc kleru nevymizela úplně a rázem; působi
»nahoře«; ovládá lid jako policie nad svědo-
mím (takže nerozeznává lid náboženství od
klerikalismu, jehož nositelé jsou »posvěceníe
kněži) a snaží se napořád a úsilovně, aby škola
stala se služkou kostela, a to i se stránky ná-
boženství, které chce podříditi sobě všecko
ostatní vyučování, by bylo služkou víry a odtu
ovšem nesvobodné a chce je osáhnouti také se
stránky politické, aby orgánové církve školu
opanovali. Odtud volá se po konfesijní škole. —
Záhada vězí v tom, že úplné vyloučení nábo-
ženství ze školy netklo by se jenom jeho věro-
uky, která jest souřadna a proto oddělitelna o
ostatních předmětův učebných, ale také jeho
mravouky, které dnes — jak Joklík míní —
ještě nelze nahraditi žádnou z mravouk svět-
ských, poněvadž nejsou ještě dosti vyspěly. O
theoretické mravo uky sluší rozeznávati prakti
cké mravní umění, chování mravní, kázeň
o které v tom nejasný zákon školský nerozhodl.
zda-li světský nebo duchovní učitel má jí učiti
proto ani jeden ani druhý si jí nevšímá, takže
odtud lze si vysvětliti mravní zanedbanost
spustlost mládeže dnešní — my řekli bychom
poškolní, totiž z povinné školy propuštěné.
Joklík
22
article
Poměr kněžstva k učitelstvu
jest důsledkem poměru církve ke škole; v duchu
celé soustavy je to poměr dohledačů na všecko
vyučování a všechen, i soukromý život učitelův.
jsou-li ve shodě s učením a příkazy církve.
Učitel není roven knězi, než podřizen svému
duchovnímu pastýři, jemuž musí se podrobiti.
»Nepodrobí-li se, musí vzniknouti půtky a růz-
nice; a takové budou potud trvati, pokud klerue
veškerou půdu svého působení v lidu neztratí.«
Stav domácí je po zákonech říšských
z let šedesátých ten, že církev — vyjmoue
nejvyšší, ministrem prováděný dohled státní —
u obstarávání vyučování náboženského jest úplně
samosprávnou a oprávněna, utvořiti jaksi »školu
ve škole«. Ale ačkoliv i učivo náboženské pře-
devším církev schvaluje, nedostačuje jí tento
poměr, nýbrž usiluje vládnouti, využívajíc zad-
ních dvířek platných zákonův; vykonávajíc na-
mnoze rozhodující vliv ve školních radách
dozírajíc přímo na učitele světské, náboženství
vyučující a jsouc připuštěna do školy o dozor-
čích visitacích. Přidržuje mládež a učitele ku
množství církevních úkonův a rituálních obřa-
dův, o nichž zákon mlči; nutí správy škol ku
dohlídce na mládež nejen při závazných, ale
i nepovinných službách božích den co den, př
modlení se růžence (při němž i po celou ho-
dinu děti v chladném kostele klečeti musí !),
při postních pobožnostech odpoledních, při pro
ceslch do polí, při dělání špalírů visitujicímvi
kářům, při udílení popelce; žádává ve škole
i zpívání žalmův a papežské hymny!
23
article
Kněžím některým překážejí j masité pokrmy
učitelů v postě a obrazy atheistických učeneů
v učitelských bytech; o učitelích vedou někteř
kněží tajné rejstříky; na žádosti za kvinkve-
nálku připisují urážlivé poznámky; napadají
učitele s kazatelny, přezdívají jim luteránůva
kacířů. Žádávají na učitelích, aby i bezplatně
obstarávali církevní hudbu, nazývajíce je »ko-
stelními služebníky«; zasazují se, aby místa
obcích s farami dostávali jen učitelé- varhanfcia
umějí i skrze politické úřady učitele k regens-
chorství nutiti. Dovedli toho, že na některýeh
místech zameškávání kostela trestá se tak jako
neomluvené zanedbávání školy. Ve školách cho-
vají se jako »přírození školdozorci«; sami vy-
učování náboženské zkracují a pořádku v něm
nedodržujíl; žáky ze školy k ministrování povo-
lávají; klerikální četbu v mládeži školní rozši-
řují, někdy i za pomoci autority c. k. školních
inspektorů; pletou se učitelům do vyučování.
vystupují proti památce Komenského, slídí po
vyučování o Husovi neb o Janu Nepomuckém;
denuneují učitele v této příčině a nutí je, by
své učení odvolávali, mívajíce v tom podporu
byrokratických úřadů školních; nařizují dětem
Komenský
Hus
Nepomucký
24
article
jiné pozdravy než učitel a »zasévají již do
útlých duší dětských zárodky budoucích stran-
nických rozbrojů a rozmíšek«; vadí jim i tělo
věda i ruční práce ženské; s kazatelný prohla-
šují: »My nechceme mnoho vzdělaného lidu.
neboť pak bychom měli mnoho nevěřicieh
Tomášů!« Přirozeno, že za takových poměr
mezi knězi a učiteli povatávají spory, při nichž
»s hůry« nedává se za pravdu učiteli, by
i byl stokrát v právu. Kněžstvu jest urážkou
odmitá-li učitelstvo farní hostiny, tuto represen
taci, která ke kněžstvu byrokracii, láká! Theo-
kratický proud politický chce, kde možná, do-
stati všecku správu vyučování a dohled nad
ním do svých rukou, jinak aspoň vyučován
náboženské úplně a naprosto; náboženství jako
vrcholu vyučování má býti věnováno více času
a má míti k němu ohled všecko ostatní vyučo-
vání ve školách katolických s učiteli jen kato-
liký, jichž pravověrnost by byla církevními
vrčhnostmi schvalována a rozhodna pro jich
ustanovování; mohli by pak světští učitelé i ná
Tomáš
Theo
25
article
boženství učiti — kněží by nechali si zkoušen
a dozor; proti zkrácení návštěvy školní by
ovšem nic nenamitali. Naproti tomu žádá uči-
telstvo nikoli snad vyloučení náboženství, ale
vyučování jemu v kostele nebo na faře a mra
vouce ve škole, samosprávu sta vovskou a zá-
konnou ochranu proti poručn ikování kleru. By
valo jindy skromnější, ještě r. 1870 na učitel-
ském sjezdě v Praze opako valo jen v duchu
řišského zákona: Školy veřejné nemají ani
úpravě vnější, ani ve zřízení vnitřním míti ja-
kéhosi konfesijního rázu. Ale pozorujíe
v letech osmdesá tých a devadesátých stále tužš
tlak klerikalismu na školu, musilo pokrokové
učitelstvo také své postavení utvrditi.
Boj platí soustavám, nikoli o sobám
panovačnost a výbojnost kněží není v Čecháeh
obecná, nýbrž více méně lokální, jest u nás v
tom ohledě přece lépe, než jinde. Mezi kněž
stvem českým je mnoho mužů ctihodných
vážených, i liberálních, a to dokonec i školních
inspektorů. Jsou jen oběti soustavy, které slouž
a jejíž duchu sluší čeliti.
Praha
26
article
Slučné učitelů. Jak povědomo nařídilo mini-
sterstvo financi po dohodě s ministerstvem vyučo-
vání, aby učitelům ustanoveným v místech mimo
sídlo úřadu berního, k výslovné žádosti zasíláno byi
služné poštovní poukázkou. Aby toto nařízení prove
deno býti mohlo, mají správy škol bernímu úřadu
nejdéle do 25. dne předchozího měsíce zaslati kvi
tance, jakož i arcby platební učitelů zároveň s po-
štovní frankovanou poukázkou, která musí býti vy-
plněna vyjma obnos úhrnného služného. Tato zásilka
se nefrankuje. Berní úřad napíše do poukázky úbrnný
obnos, jejž správce školy obdržeti má, vyznačí na
kuponu částky připadající jednotlivým učitelům
odevzdá zásilku poště. Kdyby některý učitel v době
kdy zásilka berního úřadu dojde, neměl již práva n
služné, zodpověden jest správce školy převzetím
zásilky pověřený, za bezodkladné vrácení přebývajíeí
sumy
Supplentské místo pro filologii obsa
se počátkem druhého pololetí tohoto roku školního
při c. k. vyšším gymnasiu v Táboře. Přihlášky páno
kandidátů přijímá ředitelství ústavu do 2, února 1901
Tábor
27
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Jak státi se silným?
Otázka tato za našich dob nejintensivnější práce
duševní a napínání čivů zajímá nepopíratelně a jest
důležitou. O její rozluštění pokoušeli se již mnozí.
Mr. William Muldoon, americký »champion-zápasník
světa«, jenž po třícet roků byl činným v athletice
těžké a bohat jest zkušenostmi, nabytými v areně
zápasnické, vzdal se nedávno činnosti v klubech a za-
řidil si na základě svých zkušeností ústav k fysické
výchově jinochů a mužů, kteří z jakýchkoli příčin
zůstali slabými tělesně a tento nedostatek rádi by od-
činili. Bedlivým pozorováním slabších mladíků v tělo
cvičnách a klubech nabyl přesvědčení, že možno beze
léků a léčení učiniti člověka chatrného zdraví zdra
vým i silným, řídí-li se jen dle určitých pravidel, je
Muldoon sestavil. Muldoonův ústav nalezá se v Novén
Yorku a těší se četné návštěvě. Přihlásivším se ná-
vštěvníkům oznámí se předem, že povinni jsou přesně
dle nařízení žiti a všem předpisům se podrobiti
V ústavě panuje kázeň, která má úplně vojenský ráz
Hlavním pravidlem jest: časně jíti spat a časně vstá-
vati. Přesně o půl 10. hodině večer shasnou elektrick
lampy a o půl 5. hodině ráno dá se znamení k opu
štění lůžka.
Muldoon
Muldoonův
Novény York
28
article
Především obléknou chovanci šat cvičební
krátké kalhoty, sweater a lehké střevíce s gumovým
podešvy, načež odeberou se všichní v průvodu Mul-
doonově do velké síně, kdež cvičí se v házení zvlášt
ních míčů. Jsou kožené, průměru 15 až 75 cm.a
váží od 125 gramů do půl kila. Při tomto cvičení
neví nikdo, obdrží-li lehký neb těžký míč a musí
proto nejen své svaly, ale i smysly úplně ovládati
Po jednohodinovém cvičení potí se všickni účastníei
jako v parní lázni. Na to oblekou tlustý flanelový
plášť a jdou do jiné síně, kde vypiji sklenici vlažní
vody. Tato voda jest jediným nápojem před snídan
a uhasí úplně žízeň. Po tomto »občerstvení« jdou
do lázní, kdež za dozoru Muldoonova obdrží stude
nou sprchu a bývají třeni hrubým ručníkem. Vše
koná se tak rychle a za takých opatření, že nikd
nemůže nastydnouti. Na to chovanci přestrojí se do
obyčejných šatů a o 34 na 8. hodinu posnídají dle
výběru, kávu, čaj neb mléko, chléb s máslem nel
ovoce.
Asi půl druhé hodiny po snídani podnikne celá
společnost pochod neb vyjížďku na koni. Pochod
koná se nejvíce na 7 km., kdežto vyjížďka na 20
km., při tom však nikdo se zbytečně nenamáhá, při
delších vycházkách béře si každý koně s sebou,
veda jej za úzdu a na zpáteční cestě jede se koňmo
Když se byla společnost domů vrátila, umyje se
sprchou solné vody a tře se hrubým ručníkem, tak
aby se tělo sprostilo všeho potu a prachu ze silnice
Na to následuje převlek a pak oběd, pokud možno
pod širým nebem. Jídlo jest dosti jednoduché ; maso
zelenina, ovoce, sklenice piva nebo mléka. Athleti
kteří mají náklonnost k ztučnění, nesmějí požívati po-
krmů, tučnění podporujících. Odpůldne stráví se ča
v plovárně nebo na hříšti. Oblíbeným cvičením jes
tak zv. »bag punching«, to jest boxování koženého
míče, který volně visí se stropu.
Muldoonův
centimetr
km
29
article
»The punching bag« jest zvláště obliben rohov-
níky, kteří doma několik týdnů před matchem
trenují. Míč, který visí na silném gumovém laně.
slouží za cíl ran pěstí, které dopadajíce, jej uvádí
laký pohyb, že při tom vyskytují se nejrůznější po-
sice, takže boxující musí býti velmi obratným
duchapřílomným, neboť neuhne-li se, může býti míčem
dosti cilelně do hlavy udeřen. Při tomto cvičení na-
stává zrychlený oběh krve, jenž jak známo, jest dů-
ležitým faktorem pro zdraví. Důležitým cvičením
slouží kůžele, činky různých velikostí a domácí ve-
slařské apparáty. Večeře podává se o 7. hodině
jest skoro stejná jako snídaně, po večeři dovoleno
jest vykouřiti jeden doutník neb dýmku; cigarety
jsou zakázány, neboť škodí ústrojí dýchacímu.
deváté hodině cítí každý následkem vydatného tě-
lesného cvičení touhu po odpočinku a netrvá dlouho-
že ociťuje se všechno v hlubokém spánku
Tenlo spůsob života zdá se snad poněkud jedno-
tvárným, ale v Americe jest oblíben, neboť vede
utužení tělesné soustavy a poskytuje unavenějšímu
duchu neobyčejného vzpružení.
Z angl. Oskar J. Lažnovský.
Oskar
Lažnovský
Amerika
30
article
Zimní sporty-
se Dnes koná se na sportovním závodišti velký
match ve hře hockey o mistrovství Čech. Zá
pas je prvým toho druhu. Bruslařský z á v o d ní
klub postaví dvě mužstva a S. K. »Slavie« též
dvě mužstva. V mužstvech B. Z. K. hrají též starší
bruslaři, kteří po několikaleté přestávce opět se ob-
jeví na závodišti. Slavisté pak postaví opět své dobrě
footballisty, tak že zápas bude ostrý. Odložené bru-
slařské mezinárodní závody konány budou až v únoru
ač bude-li jako dosud příznivá zima.
Připravuje se také match hockevový obou jme-
novaných klubů s vídeňským »Training Eisklubem
který na určito přislíbil do Prahy přijeti. V mužstvu
vídeňském jsou dobře známí footbal isté a jest muž-
stvo toto dle vídeňských zpráv již v dobré kondici
První match bude v Praze a na revanch pojedou
opět naši hráči do Vídně
** Ku dnešnímu matchi o mistrovství Čech
v hockey podotknouti dlužno, že hráti se bude
tímto způsobem: Nejdříve nastoupí mužstvo A. »Sla-
vie« proti mužstvu B. Bruslařského klubu. Předběžné
tyto zápasy trvati budou po 30 minutach. Vítězná
mužstva uikají se pak v matchi, který hrán bude v
dvou oddílech po 25 minutách. Vítězné mužstvo ob
drží sedm odznaků.
S K
Sl
Čechy
Praha
Vídeň
Slavia
Training Eisklube
31
article
** Minulé noděle vykonaly se závody o mistrov-
ství německého bruslařského svazu v Hamburku.
Vítězem v rychlobruslení zůstal starý bruslař Lanen-
burg. Ve svazovém krasobruslení zvítězil Berlfňan
Ollo před Niedermayerem z Mnichova.
** Konečně uveřejnila jednota »National Skating
Association« v Londýně program závodů kraso-
bruslařských, spojených se zápasem o mistrovství
světa v tomto oboru. Slavnosti ku oslavě 25letého
trvání této společnosti počínají 25. února. Den na to
jsou závody na kluzišti »Princes Skating Klubu«.
Dne 28. února je závod o »Challenge Shild« na
umělé dráze »Niagara«.
Z oyklistekého ruch u
s*Jednota cyklistů »Praha« a okolí má
řádnou valnou hromadu ve středu dne 23. ledna o 8.
hod. večer ve spolkové místnosti p. T. Fialy.
Berlfňan
Niedermayer
T Fiala
Hamburk
Mnichov
Londýn
Niagara
Praha
německý bruslařský svaz
princes skating klub
Challenge Shild
National skating Association
32
article
Athletika a sportovní hry-
** Za účelem, aby styky výkonných sil v oboru
sportu se sportumilovným i širším obecenstvem též
v době zimní udržovány a pěstěny byly a činnost
klubová neochabla, rozhodl se výkonný výbor První
české sportovní výstavy, že uspořádá na oslavu
zdaru svého podniku První českou sportovní
akademii, která by prokázala všestrannou čin-
nost našich sportsmenů i v době zimní, a která b
sportu přivedla řady nových přátel a příznivců.
Výbor ujal se úkolu a plnou energii. Pořádání aka-
demie ustanoveno na den 7. února t. r. v Ná-
rodním domě na Kr. Vinohradech.
Provedeny budou reje cyklistské dosud u nás ne-
cvičené a v sále nepředvedené, dále athletická cvičení
prostná i na nářadí, skupiny, školy zápasu řecko-
římského i v boxu (rohování), školy šermu a zápasů
šermířských, škola zdvihání břemen a j. Program
obohacen bude též hudební produkcí a ukončen
bude předvedením obrazů promitaných obrovským
výstavním agioskopem, představujících výjevy ze ži-
vota sportovního. Lze se nadíti, že zájem sportu-
milovného obecenstva soustředí se také na tento
podník našeho sportu.
Předprodej lístků započne již tento týden v
známých obchodech jakož i v každém sportovním
klubu. Jest žádoucno, by záznamy na místa vyhra-
žená co možno nejdříve byly učiněny. Schůze ko-
mitétu akademie koná se v pondělí 21. t. m.o
8. hodině večerní v restaurantu Brejškově.
Brejškův
rodní dům na Králové . Vinohrady
33
article
** Cvičení družstev, sestavených z athletických
klubů českých ku sportovní akademii konají se každé
úterý a pátek v místnostech K. A. »Žižka« od
8. hod. večerní. Přístup ke cvičení pp. inieressen-
tům jakož i hostům volný. Cvičení řídí náčelník pan
Ant. Bína za spolupomoci pp. náčelníků klubů »Bi-
voje«, »Meteoru«, »Heraklese a »Ctiboru«. Počet
spoluúčinkujících při Sportovní akademii
z odboru těžké athletiky dostoupil číslice 40.
** Klubysa kroužky, reflektující v jarní saisoně
na matche s B-teamem, C. a D-teamem S. K.
Slavia, nechť neobtěžují si udati termín svůj se-
kretáři »Slavie« p. M. Horáčkovi, Král. Vinohrady,
Hálková tř., č. 84. Jarní saisona »Slavie
počíná dnem 3. března a končí 1. červnem.
Zdá se, že bude jednou z nejlepších. Řada matchů
sehrána bude s předními mužstvy kontinentálními.
Rozhodující zápas o Challenge Cup ve Vídní sehrán
bude mezi »Slavií« a vítězem vídeňským dne
21. dubna. A-team »Slavie« vedle četných zápasův
Praze podnikne vyjíždky do Vídně (dvakrát), do Pešti
a do Dánska, kde utká se s dvěma předními tamními
kluby »Akademisk Boldklubem« (známým z jarní
saisony) a »Kjöbenhawn Boldklubem«. Též B team
»Slavie« bude míti v této saisoně několik zápasu
mezinárodních. Lze se nadlti, že i v této saisoně
bude »Slavia« hájiti české barvy s takovým úspě-
chem, jako až posud činila.
Ze zápasů se »Slavií« též u nás známý, vídeňský
»First Wienna Football Club« sehrál letos 4 matche
vítězně, 4 nerozhodně a ve 3 poražen.
Žižek
Antonín
Bína
Ctibor
M Horáček
Král
Vídeň
Praha
Pešť
Dánsko
Meteor
Slavia
Challenge Cup
First Wienn Football klub
Dteam S . K
Akademisk Boldklub
34
article
** Píše se nám z Plzně: Zde vzníkl nedávno
nový klub footbalistů »Union«. Ulvořena již dvoje
mužstva. Úbor klubu vykazuje barvy fialovou
bílou. Mužstva sestávají většinou z nováčků, kteří
pilně oddávají se hře; vedení svěřeno kapit. panu
Plechatému. Schůze konají se každý pátek ve Fran-
couzské kavárně. Vyjednává se s některými venkov-
skými kluby o matche v příští sezoně. Že klub má
ve svých hráčích dosti slibných sil, toho důkazem,
že v poslední době sehrán na hřišti na Borech na-
proti dělostřeleckým kasárnám domácí match mez
S. K. »Plzeň« a kombin. mužstvem »Unionu« se
třemi hráči jiného klubu, s výsledkem 2 : O ve pro-
spěch »Unionu«. Potud zpráva plzeňská. Dlužno
však nepokrytě k ní přičiniti poznámku, že veřejnost
naše nelíbě nese, přikládají-li si sportovní kluby
české tak i diflerentní a prázdná jmena, jak se stalo
v tomto případu. Třeba k tomu bedlivě přihlížeti,
aby český sport již z daleka jako takový byl pa-
trný. Neutěšené celkové poměry nutkají nás, aby-
chom i v podřízenějších věcech vždy všude a hou-
ževnatě osvědčovali i zevně svůj ráz a příslušnost.
** Předposlední zápas o Challenge Cup ustanoven
na den 10. března. Zápasí »Wr. Athl. Sp.- Clube
s »V. Cricket- a. Footb. Clubem«. Rozhodný pak
zápas podnikne vítěz s naší »Slavif«. Match roz-
hodný bude též ve Vídni
** Volné zápasy v Ženevě skončily porážkou
známých zápasníků Rusa Pytlašinského a Němce
Fenglera, kterýž v Praze při zápasech před časem
ve vinohradském cirku (teď již zbořeném) pořádaných
zvítězil. Švýcaři používají nedovolených pomocných
pohybů nohou, čímž porážka Pytlašinského i Fen-
glera je vysvěllena. Zvítězili Švýcaři Cherpillod,
Baunaz a Jara.
Šachy-
Čís. 105.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Úloha číslo 259.
O. Kuněticktý na Král. Vinohradech
(Originál.)
1930/201
Ulvořen
Plechatý
S K
Rus
Pytlašinský
Němec
Fengler
Švýcar
Cherpillod
Baunaz
Král
Plzeň
Fran
Bor
Vídeň
Ženeva
Praha
Challenge Cup
35
article
Bílý začne a dá 3. tahiem mat
Úloha čís. 260. T. Breede v Bliedenu. („Libausche
Zeitung“.)
Bílý: Ka1 De2 Vc6 Jí5 g6 Pc5.
Blieden
Zeitung
36
title
Cerný: Kd5 Jg5 Pe7 d7 mat ve 2 tazích
Kd 5 Jg
pe 7 d