3
masthead
20. ledna 1901. Číslo 20.
4
article
»Pravda to ?... Miluješ mne ? . ..
přec P
A v rozlítostnění svém zaslíbil a zapřísáhl
se ji očekávat, až se vyléčí a skroušeně shoví-
vavosti se doprošuje, něžně a dlouze celoval
vyhublé ruce ubohé ženy, jejíž srdce podivně
okřívalo blahostným vznětem.
Nazejtří vrátil se opět do své garnisony
Šest neděl později dostavila se za ním
všecka k nepoznání ustárlá, ale zaujatější lá
skou nežli kdy před tím.
Trapně dojat, přijal ji k sobě a jakoby
sdružen s ní zákonně, společnou pro sebe aj
zařídil domácnost.
Pak týž plukovník, jenž druhdy rozhorle
ním se byl netajil nad událostí předchozí, ne-
voli naplněn byl vůči situaci následné, příčíe
se veškeru řádu, jaký předpisy stanoven
vojště: názor svůj podřizenému důstojníku nej-
prv diskretně dal na srozuměnou, načež mu
přímo udělil důtku.
Renoldi opustil službu vojenskou.
Vespolně uchýlili se do villy kams na pří-
moří středozemské, klassické te pobřeží mi
lenců.
Tak minuly tři roky.
Havranově černé kadeře paní Poincotov
valně prosvitat počaly běll.
Zúplna překonán a ujařmen, Renoldi zne
náhla přivykl obklopující jej hýčkavosti. Poklá-
dal se za muže trudně ubředlého v nešťastných
okolnostech, Veškera jeho ctižádost, snaživos
a spokojenost, celá vůbec budoucnost obrácen
byla v nivec.
Kteréhos jitra doručena mu byla navšt
venka: Joseph Poincot, loďař, Le Havre.
Manžel ! Muž, jenž u vědomí marného zá-
pasu se zoufalou uminivostí ženskou dotu
stoicky stranou byl sběhších se převratů! Čeho
si mohl přát?
Odmítnuv pozvání do villy, host čela
v zahradé.
Renoldi
Havranův
Poincotov
Poincot
Le Havre
5
article
Zdvořile pozdraviv, zpěčoval se usodnout
i na lavici v aleji a zřetelně a vážně ujalse
výkladu:
»Nepřišel jsem, pane, abych vám takou
či onakou učinil výčitku. Příliš dobře mi známo,
jak vše se bylo událor abych jakkoli dotknout
se hodlal minulosti. Já i vy obětmi jsme s
stali neblahého osudu. Nikdy bych v zátiší va-
šem nebyl vás vyrušil, kdyby se nejevila toho
naprostá nutnost... Mám dvě dcery, pane.
Starší z nich miluje mladého kteréhos muže
jenž opětuje její lásku. Leč rodina nápadníkova,
na zřeteli majíc mimořádné postavení dívčiny
matky, staví se sňatku na odpor ... K nikomu
nechovám ni nevraživosti, ni zášti, pane, ale
zbožňuji svoje děti... Dostavil jsem se tedy
abych zpět na vás požádal své ženy. Doufám
že vrálit se nyní uvolí do mého i svého domu.
Vynasnažím se, abych zapomněl, co a jak se
bylo sběhlo k vůli... k vůli svým dcerám.«
Renoldi v srdci pocítil bouřný vzrucha
slastně zatrnul od hlavy k patě jak odsouzenec,
jemuž z nenadání udělena milost.
A vypravil zmateně:
»Ah, ovšem... zajisté... pane . ., já
sám... věřte, že... neni pochyby... jste
v právu .. . zcela jste v právu . . .«
Chutě by se byl zmocnil rukou muže toho
a sevřel jej ve svoji náruč a políbil na ob
tváře.
Pokračoval:
»Račte jen dál ... V domě přec líp ..
Dojdu pro ni le
Tenkráte pan Poincot již se nezdráhal.
vešel za domácím pánem a v saloně místo za
ujal při krbu.
Renoldi skokem zamířil vzhůru a přede
dveřmi mílenky své poněkud si oddechnuv,
kvapně vstoupil dovnitř.
»Dole po tobě poptávka,« pravil. » Jedná
se o sdělení jakés stran tvých dcer.«
Vzchopila se
»Stran mých dcer? Jak že ? Co se stalo
Nejsou snad mrtvy ?«
Odvětil:
»Nikoli, ale naskytla se netušená zápletk
jakás, již ostatně rozluštit můžeš pouze ty l«
Déle neposlouchala a chvatně se dala
přízemí.
Tenkrát
Poincot
Dole
Délos
6
article
Všecek rozechvěn, sklesl do křesla a čekl
Čekal velmi dlouho, až konečně, když stro
pem dolehla k němu hlučná změť hlasů, roz-
hodl se odebrat dolů.
Rozhorlena, paní Poingontova stála pro-
střed místnosti a pohotova byla k útěku.
Manžel její přidržoval ji za řásné její
roucho a naléhal důtklivě:
»Považte pak, že zničite štěstí našich dcer
svých dcer, našich dětí!«
Odpovídala zarputile
»Nechci a nevrátím se k vám !«
Renoldi mžikem seznal situaci, úzkostně
přikročil a zakoktal:
»Vzpírá se?... Co to znamená ? ..
Vždyť . . e
Otočila se a v područí studu jakéhos k za-
vykání se uchýlila před zákonitým svým man-
želem
»Vite-li, čeho se na mne domáhá? Návratu
neprodleného návratu pod jeho střechu ! Slyšíte
slyšíte ?
A potupně v tvář se zachechtala zkormou
cenému onomu muži, jenž žadonil se k nít
měř na kolenou.
S odhodlaností zoufalce, jenž vše sází n
poslední kartu, Renoldi chopil se slova, zastal
se ubohých dívek, ujal se sklíčeného manžel
a obbájit se snužil věc svoji vlastní.
A kdykoli še odmlčel, aby další ještě shl -
dál důvody, pan Poineot, jenž s rozvahou svoj
byl v končích, z dávně zvyklosti bezděčně j
zatykav, pokaždé zamumlal prosebně :
»Nuže, Delphino, pomni na své dcery le
n Poho i onoho změřila pohledem svřchova-
ného povržení a zvolala sípavé:
»Oba jste bídáci
Prudce ze obrátila a zmízela za prahem
Osaměvše, několiv vleřin zdrceně a malátno
zadívali se dính na druha
Pak zvedl si pan Poineot z ruky vypadl.
klobouk, dlanisi otřel na podlaze ušpiněné ko-
leno a co Renoldi doprovázel jej ke dveřim
ozval se s pozdravem na rozloučenou :
»Jsme nešíastní, pane, velmi nešťastnil
A potácivě se měl k odchodu.
Z literární pozůstalosti spisovatele přeloži
Václav Dvosřák
Čekal
Poingontův
Renoldi
Poineot
Delphino
Dvosřák
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Nynější společnost v zrcadle Pravdy
Smí se nynější naše společnost nazývat
křesťanskou? Nejšlechetnější myslitelé byli nu
ceni, dáti zápornou odpověď na tuto olázku.
Naše společnost jest materialistická, skepüická
a cokoli chcete jiného, především však bez-
ohledně sobecká. A toto sobectvi, aby si uhá-
jilo urvaně prospěchy, užívá nejšlechetnějších
idef: spravedlnosti, náboženství, svobody, rov-
nosti a bratrství, jakožto škrabošky i štítu proti
tém, kdo by se mu chtěli v malomocném vzdoru
opřít. Mamon vládne světem, zřejmě i tajně.
Někde přiznávají se upřímně k tak zvané třídní
justici, označují ty které kasty jako důležité
pro společnost tou měrou, že musejí býti
zvláště chráněny, jinde dává se rovnost všeeh
před zákonem, ale výsledek jest v obou přípa-
dech v praxi týž. Jest to stav násilnického bar
barství a odporného pokrytectví, uhlazeného tak
zvanými vymoženostmi kultury.
Jest přirozeno, že u nás, kdož dvojnáso
trpíme tímto stavem, národně i sociálně, u nás.
kde dříve než jinde vznikla mohutná myšlenka
obnovení vznošené nauky Kristovy ve své pů-
vodní ryzosti, nalezá toto poznání úrodné půdy.
Nevyslovuje se příliš často veřejně, ale tím
hloub tkví v srdeích i v mýslích. A v srdci
českého umělce vznikla myšlenka vyjádřiti toto
přesvědčení, projeviti svůj soud o životě a spo-
lečnosti, ukázati zlo ve svém celku, nikoliv
jen jednu jeho stránku, jako byli učinili Grotge
a Vereščagin vůči militarismu, ale rovněž vy-
mluvně a rysy rovněž velkolepými.
Kristův
Vereščagin
9
article
Je to kruh padesáti kreseb perem, »Re-
flexe z kalechismu« Emila Holárka, vzniklý
roku 1895. Cyklus tento vzbudil svým myšlen-
kovým obsahem oprávněný hluboký dojem na
výstavě praci umělcových v únoru 1899 v Ru-
dolfině. Mnohé jeho kartony byly výrazem ží-
ravé ironie, znázorňujíce pravý opak toho, co
umělec chtěl pověvět, jindy zase nepověděl nie
víc, než tvrdou, holou pravdu, bez blesku sa-
tyry. V celém cyklu jeví se umělec jako hlou-
bavý filosof, uvažující o samých základech
současné společnosti. V úvodu ko svěmu cyklu
v programu výstavy rudolfinské napsal umélee
následující významná slova: »Tento protest
duše mučené odevzdávám lidské společnosti
v dík za to, že umělou pěčí vypěstovala srdce
mé k té citlivosti; chvíti se před každým do-
jmem a bolest eizí cítiti nad bolest svoji. Ona
vzala již děcku ten sladký egoismus přírodyo
z něhož jest jeho štěstí. Za to vložila do něho
nauku křesťanskou a dala jeho víře upnouti se
na štěstí ideální. Bylo to jen, aby sklamala.
Dospívajícímu v muže nemohla zakrýti svou
mrzkou skutečnost a neodhaliti své nitro han-
dlířky. — Co viděl, cítil — co cítil, znamenal.«
A tento protest jest dílem nikoliv chlad-
něho rozumu, nýbrž vřelého srdce, zraněného
pohledem na lidskou bídu. Jsou to projevy
vnitřně pravdivé, že vyplynulé ze skutečného pře-
svědčení, poznáte při pohledu na tyto kartony.
jež počaly právě vycházet ve světlotiskové re-
produkci nákladem firmy B. Kočí ve skvostné
úpravě, důstojné díla tak významného.
Holárek
ruthenium
holý pravda
10
article
»Názor a soud umělcův o soudobé společnost
lidské je zasmušilý, citově vzrušený, přísný, ba někdy
až jednostranný. Svět je naplněn lží, nebratrskou
tvrdostí, sobectvím a nelidskostí. Ale co nejvíce od-
puzuje jeho duši, dychtící po pravdě, jest úžasné
pokrytectví, jež sahá až k nestoudnosti a vydává
lež za pravdu, hřích za ctnost, ctnost za hřích
zvrhlost duší ukrývá se za zvučné, krásné frásea
frásí je bratrství, rovnost, volnost, frásí je křesťan-
ství, které není leč maskovaným pohanstvím, naše
velebená kultura je holý klam, láska k bližnímu
pouhý fantom evangelických utopistů. Mládí vycho-
vává se k víře, jakoby všechna ta šalba a splet
frásí byla pravdou — jaké zklamání a jaká krutá
muka pro duši, která poprvé prohlédne tím oblakem
lži a spatří hroznou, mrazivou skutečnost!
Tvrdé pohanství, nemilosrdné sobectví, otroctví
chudoby, tyranie bohatství, moci a rodu, stále se
vlekoucí barbarství věků minulých, neúcta k lidské
duši a tím spíš nevážnost k lidskému tělu, spousta
úžasných zvráceností, militarism a prostituce, církov
stojící na straně útisku: toť skutečnost mračná
zoufalá, jak se ukazuje umělci. Zločiny a zvrácenosti
lidské zaviňuje celá společnost; je právě vrcholem
pokrytectví a zbabělosti, když společnost vinu za ně
sesouvá na bedra jednotlivců, na nichž pak provo-
zuje svou odstrašující »spravedlnost«.
11
article
Naproti tomuto »neřádu světskému«, jak by řekli
staří Češí, stojí umělec, hlava samostatna a myslící
Ale není to pouze hlava, nýbrž srdce prudce ceíticí
schopné hluboké soustrasti s bitým a potlačovaným,
schopné však i vysoké nenávisti k bijícím a potla-
čujícím. Jemu není křesťanství pouhá paráda pro
život, křesťanství jen pro neděli — do opravdy po-
jímá jeho přikázání lásky k bližnímu, jeho »radostné
poselství«; sám jsa duchem nezvykle v naší době
náboženským, cítí bolest nad tím, co se děje ve
světě s nejušlechtilejším náboženstvím a z té bolesti
vyšlehává oheň jeho ironie a krutého soudu. Má
v sobě opravdové přesvědčení a protože mužný, ne-
ohrožený: třeba jsn opravdově náboženský, spojuje
s tím pravou, vysokou svobodomyslnost — či snad
spíš právě proto, že je opravdově náboženským du-
chem, je i duchem svobodomyslným; neboť vztel
proti cizímu přesvědčení byl vždy spojen jen s ná-
boženstvím nízce pojímaným.
Z té bolesti a hněvu nad životem umělce po-
vstává, aby byl soudcem tohoto života a světa.
S hlubokou opravdovostí strhuje škrabošku přetvářky
s tváře nalíčených ctností a jmenuje hřích a zločin.
třeba vykrašlovaný vavříny a chvalořečmi historiků,
pravým jmenem. Hněv jeho zbusta vybuchne žhavou
ironii; z bolesti jeho rodí se bolestivá satyra.«
Poukázal jsem na ideovou stránku díla
Holárkova, o umělecké jeho stránce bylo pro-
mluveno již u příležitosti výstavy v Rudolfině
a snad i přítomná publika zavdá příležitost k
bližšímu jejímu ocenění po stránce umělecké
Obrazy doprovází stručná studie: »Emil Holá-
rek. Jeho zjev. Jeho umění. Cyklus reflex
z katechismu«, z níž jsme nahoře podali ukázku.
a stručný výklad jednotlivých listů. Cyklus roz-
padá se v pět oddílů: I. Hlavní hříchy. I.
Al
Holárkův
Holá
Rudolfina
12
article
Hlavní ctnosti. III. Skutky tělesného i duchov-
niho milosrdenství. IV. Hříchy cizi. V. Hřichy
proti duchu svatému,
Skvostné toto dilo českého umělce bude
vycházeti současně s textem francouzským, an-
glickým a německým a pomýšli se též na vy-
dání jeho v jiných jazycích evropských, Jeto
zcela přirozeno, dílo Holárkovo mluví k srdci
každého človčka, řečí všem srozumitelnou
může cizině podati názor o zdravosti a výši
českého umění.
=O zviřatech na jevištl hovoří Ernes
Blum svým obvyklým, šprýmovným způsobem ve
svých »Vzpomínkách vaudevíllisty«. V »Červené kar-
kulce«, jež nyní slaví triumfy v divadle Chatelet, vy
vtupují dvě selky, z nichž jedna táhne za sebo
tele, druhá vepříka. Obě tato zvířata jsou živá, co
nanovo dokaznie, že ředitel divadla Chatelet nelek
V Hřicha
Holárkův
Ernes Blum
Chatelet
Chatelet
13
article
se nijakých útrat. Byla koupena na dobytčím trhua
studovala svoje role svědomitě po celý týden. Bylo
to — doufám tak aspoů — poprvé, co se ocítila na
jovišti. Zejmena tele vypadalo nanejvýš ostýchavě a
rozhlíželo se na všecky strany, omámeno šramotem
a světlem, a když zpozorovalo kulisu, jež znázorňo-
vala les, běželo k ní. aby přec něco dělalo. Překva-
pení jeho bylo obromné, když vidělo před sebou
toliko malované plátno. Jeden z dekoračních maliřů,
jenž byl kulisu maloval a byl přítomen tomuto vý-
jevu, pocítil nad tím hrdou radost. »Omyl tohoto
upřímného telete,« pravil, »jest nejkrásnější úspěcl
mého života.« — Vepřík zas neříkal ničeho, zůstal
nepohnut ve svém koutku a patrně hleděl důkladně
vypátrat, kde se nalezá. Není-li atavismus u vepřů
prázdným slovem, musilo se mu zdát, že to řezni-
cký krám, v němž usouzeno mn skončit jako všem
jeho soudruhům, poněkud podivný. Počala zkouška.
Herečka, jež měla vésti tele a herečka, jež měl
vésti vepříka, tahaly každá za svůj provaz, ale na-
darmo. Obě zvířata počala se zoufale vzpírat a čím
více herečky tahaly, tím tužší byl jejich vzdor
Bylo třeba užíti diplomatických pro středků. Nastavili
telati mrkev a vepříku kousek cukru. To mělo úspěch.
Obě zvířata vyšla na jeviště; ale tele bučelo
a vepřík kvičel. Zejmena kvičení vepříka bylo tnl
žalostně, až srdce usedalo a bylo to tím hroznější.
jelikož, jak pravila jakás mladá statistka, nebylo
rozuměti jediného slova z toho, co povídalo. Př
druhé zkoušce byla již zvířata méně plachá, ale
bylo třeha dosud užíti triku s mrkví a s cukrem.
14
article
Rekvisitáři se zdálo, že tím náklad na kus vzrůstá,
ale ředilel Rochard pravil s obvyklou svou velko-
myslností: »Co pak na tom záleží! Dejte jim třeb
celou otýpku mrkve a třeba deka cukru, když
to musí být.« Pozvolna si obě nevinná zvířata na
jeviště zvykla a všichni, kdož byli přítomni generální
zkonáce a premiéře mohli se přesvědčit, že hrály
svoje role jako staří praktikové. Jenom vepřík stále
ještě kvičel a dosud kvičí, ale myslím, že dnes jest
jeho kvičení uvedeno v hudbu, takže to vypadá jako
kdyby zpívalo kuplet. S politováním musím kousta-
tovat, že obě zvířata již dnes jsou dokonalými ko-
medianty — divadlo rozhodně zkazí všechno, co
s ním přijde ve styk! — a každého večera, kdy
příjem překročuje maximum, jsou při svém vystou-
pení vítána jednohlasným »Bravo!e; když opon
spadne, obecenstvo je volá a — dovolávám se svě-
dectví všech přítomných — vracejí se sami první na
jeviště a tele dokonce děkuje. Jsou to dvě bytosti,
jež jsou patrně pro řezníka ztraceny a budou z nich
jen zcela obavné kokety. A konec? Neštěstí pro ně
jest, že čas, nesmiřitelný čas, nerespektuje ani telat
ani vepříků. Čím více se bude kus na své triumfální
dráze blížiti čtyřstému představení, tím více budou
obě zvířata růst a stárnout. Ještě několik dnů
z telete bude vůl a musí postoupit svoje místo
mladšímu kollegovi. Také vepřík příliš ztloustne
a nebude více odpovídati snu poetů, kteří mu v
svěm kuse přiřkli místo. Když se pak budou musit
vrátit do svých stájí, jaký to těžký smutek sklfčí je-
jich duše! Takové krásné mládí a tak krušné stáří
15
article
= Londýnské pomníky. Známý anglický
lékařský časopis »Lancet« stěžuje si, že v Anglii
heroům ducha nedostává se náležité pocty. V Lon-
dýně jest vidět pomníky generálů a admirálů, stát
níků, králů a královen, ale světové město, jež zvěč-
nilo v bronzu tak žalostné representanty království
jako Jakuba II. a Jiřího IV., nemá nijakého pomníku
nejslavnějšího anglického anatoma Huntera a mra-
morové sochy Darwina, Owena a Huxleye jsou za
strčeny v museu, kdež je poměrně málo lidí spatři
Socha Jennera, vynálezce očkování proti neštovicím
byla ze živého Trafalgar Squaru přenesena do od-
lehlých Kensington Gardens, aniž se tomu kdo opřel.
Jakub
Jiří
Darwin
Owen
Jenner
Anglie
Hunter
Kensington Garden
král a královna
16
article
Jmeno Harvev zná každý vzdělaný člověk, jakožto
objevitele oběhu krve, ale ve hlavním městě jeho
vlasti budeme se marně ohlížet po nějaké památce
na tohoto duševního velikána. Nechať se o užitku
pomníků smýšlí jakkoli, každým způsobem jest kus
pravdy ve starém pořekadle, že sochy a obrazy jsou
knihami nevzdělaných, jimiž aspoň poněkud mohou
vyplniti mezery svých vědomostí. Vítáme tudíž s vel-
kým uspokojením, že nyní konečně má býti postaven
pomník Williamu Gilbertovi, jenž svým dílem »D
magnete«, uveřejněným r. 1600, stal se původcem
náuky o elektřině. Povoláním svým náležel stavu lé-
kařskému a dosáhl hodnosti tělesného lékaře krá-
lovny Alžběty. Rodné jeho město Colchester shro-
máždilo potřebnou sumu na zřízení pomníku, jen
bude poslaven před novou radnicí
=»Pařížanka« prodána. Obrovská soch
»Pařížanky«, dílo sochaře Moreau Vauthiera, jež trů-
nila nad hlavním vchodem do pařížské výstavy svě-
tové, na Place de la Concorde, byla těchto dnů pro-
dávána ve veřejné dražbě. Tato obrovská dáma, jež
vyvolala tak prudké polemiky a trůnila ve svém
modrém plášti nad hlavní branou, která podle své
podoby s nejmodernějšími regulačními kamny byla
nazvána »La Salamandre«, prodána byla i s touto
hranou obchodniku se starým železem za 10.100
franků.
William Gilbert
Alžběta
Pařížanka
Moreau Vauthier
jít le Concord
Colchester
D magnet
Le salamandr
17
article
= Nejpodivnější divadelní sál na světě
nalezá se zajisté v residenci sultánově Iildiz-kiosku
v Cařihradě. Pohled na hlediště činí na toho, kdo je
ponejprv spatří, dojem nanejvýš podivný. Není tu
parterru, či spíše parterre jest prostor úplně prázdný
bez křesel neb jakýchkoli sedadel. Sedadla seřaděna
jsou podél stěny, jež se nalezá naproti jevišti. Z
středu této stěny trčí balkon jako kýl lodi proti je-
višti — toť místo vyhražené sultánovi. V pravo
v levo odtud při stěně upraveny jsou lože pro sul-
tánské prince a členy diplomatického sboru a při
samých krajích této řady loží nalezají se lože, opa-
třené hustým dřevěnným mřížovým, pro dámy ha-
rému. Sultánský balkon upraven tak uprostřed hle-
diště, aby nikdo k panovníku věřících nebyl obrácen
zády.
= První znamenitý vynález XX. století
ohlašuje slavný americký fysik Elisha Gray v Bo
stoně a zpráva o něm vzbuzuje potěšení, zejmena
tím, že jest významu eminentně praktického a bude
snad moci zachrániti životy velkému počtu lidl
Podařiloť se slavnému americkému učenci dokončiti
přístroj, jenž umožňuje slyšeli pod vodou zvul
zvonu do vzdálenosti as 20 kilometrů. Prospěch
tohoto vynálezu jest patrný. Podařilo by se snad
pomocí tohoto přístroje chrániti válečné lodi před
podmořskými čluny, neboť oznamoval by napadené
lodi blížení se jich ještě v čas, aby mohly učiniti
potřebná opatření. Zcela bezpečně však lze již nyn
předpokládat, že vynález tento bude míti největší
význam pro ochranu lodí za mlhy, neboť bude lze
vyvarovati srážce lodí včasným upozorněním na ne-
bezpečí. Další zprávy o podrobnostech nového pří-
stroje očekávají se s velkým napjetím. První zprávu
o tomto vynálezu přinesl londýnský týdenník »En-
glizh Mechanic.e
Gray
Cařihrad
sultánův Iildiz
18
article
Plavby balonem přes Saharu. V kruzíeh
pařížského »Aěro Clubu« zabývají se nyní otázkou,
jejíž rozluštění v určitých mezích není nikterak ne-
možno. Jde tu o zavedení pravidelných balonových
plaveb přes Saharu. Bylo by také skutečným hří-
chem nepoužíti tohoto moderního prostředku k cestě
přes poušť, tím spíše, jelikož vítr přes Saharu po cele
měsíce vane s velkou pravidelností. Již r. 1894 bylo
pojednání v tomto směru poctěno cenou pařížské aka-
demie věd. Očekává se, že pravidelný směr letu ba-
lonů značně bude podporován manipulací v posled-
ních letech často zkoumanou, totiž těžkými vlečnými
lany, dotýkajícími se půdy, čímž balon do jisté míry
se slává řiditelným a spotřebuje se méně plynu. Po-
savadní úspěchy, jimiž docíleno nejvyšší trvání plavby
balonu po dobu 27 hodin, nestačí dosud úplně na
přeletění Sahary. Vzdálenost od Gabesu v Tunisu
až k velkému obchodnímu středisku Gadamesu
poušti páčí se v přímé čáře na 450 kilometrů. Z Ga-
damesu až k záhybu Nigeru jest dalších 1050 kilo-
metrů a mezi oběma místy vane po tři měsíce zimní
severo severovýchodní passát průměrnou rychlosíi
8 metrů za vteřinu ve výši nad zemí, již balon může
použíti. Poněvadž cesta při použití vlečných lan po-
někud se opozdujej možno počitati toliko na rychlost
5 metrů za vteřinu, čili 18 km za hodinu. Přeletění
celá Sahary od zálivu tunisského až k záhybu. Ni-
geru vyžadovalo hy tudíž v balonu pětkrát 24 hodiny
Tunis
Niger
Aěro klub
km
19
article
Toť požadavek, jemuž dosud ani příbližné žádný ba-
lon nevyhověl. Ve Francii hodlají odstraniti tento
nedostatek zřízením balonu značné velikosti
a sice neméně než 14.000 krychlových metrů obsahu,
což ovšem lze provésti, poněvadž Giflard již r. 1878
vystavil balon o 22.000 krychlových metrů. U tako-
véhoto balonu se šesti muži posádky počítá se n
dobu plavby devět dnů. Jak se takový obrovaks
Francie
20
article
balon osvědčí v praxi, lze ovšem zjistiti teprv
zkouškami.
= Vražedný plyn. Z New Yorku se ozna
muje: Onehdy v noci přišli nešťastnou náhodou
život krajan Miloš Novotný, stenograf ve službách
spolkové vlády a jeho soused Henry Gibson; udusil
se plynem. Když byli nalezení, Novotný byl již mrtev
kdežto Gibson ještě dýchal, zemřel však záhy po
příchodu lékaře. Novotný, 30letý, který prý býva
dříve advokátem v Chicagu, ubytoval se před něko-
lika měsíci u paní Anny Milesové, na záp. 17. ulici
V které vládní úřadovně byl zaměstnán, není známo
Ráno, když Novotný v obvyklou hodinu se neobjevi
a mimo to unikal z jeho pokojíku zápach plynu, byla
paní Melesova znepokojena a prolo zavolala policistu
který dvéře vypáčil. Na posteli ležela stuhlá mrtvol
Novotného; dle všeho, když účinky plynu pocítil
chtěl povstati, byl však již tak sláb, že klesl zas
zpět. Kohoutek u plynových kamen byl částečně ote-
vřen a není pochybnosti, že Navotný zavadil o ko
houtek rukávem, když potmě hledal sirky. Dle ná
hledu polieie a koronera jest sebevražda vyloučena
Když se ambulanční lékař z hospitalu New York, dr
Yeomans na místo dostavil a zjistil, že u Novotného
jest každá pomoc marnou, vstoupil náhodou do po
kojíku Gibsonova, který jest oddělen od pokojíku No-
votného jen tenkou prkennou příčkou a zde naskyt
se mu nový hrozný obraz. Gibsou ležel na zem
v stavu bezvědomí a ačkoliv jevil ještě známky ž
vota, přece záhy zemřel. Gibson byl 63 roky stár
jeho bližší poměry nejsou známy. Mezi věcmi No-
votného nalezl koroner několik dopisů vynikajících
mužů z Washingtonu, z nichž vychází na jevo, že
Novotný měl dříve svou kancelář na La Salle streetu
v Chicagu.
Medicinální cognac-
Novotná
Gibson
Miles
Melesův
Novotný
Kohoutek
Navotný
Gibsonův
New York
Chicago
Washington
Le Salla
31
article
APA
APA
jenž byl vyznamenán I. cenou Česk
akademie 1900.
Knihy Raisovy patří dnes v české litera-
tuře nepopíratelně mezi četbu nejoblíbenější.
i jsme přesvědčeni, že toto sešitové vydání
bude uvítáno v kruzích nejširšího čtenářstva
s nejvřelejší radostí.
Celé vydání vyjde as v 70
sešitech elegantní úpravy po
c0000000 32h. 0000000
Na sešitové vydání nejlepěloh
knih Karla V. Raisn příjimá se té
předplatné
a to na 5 sešitů K 4.S0, na 10 sešitů
K 3.20, na 20 sešitů K 6.40 atd. atd.
Kdo z pp. předplatitelů někte-
rou z knih Raisových by snad
již měl, není vázán ji v novém
sešitovém vydání odebírati, jestli
že to hned při zásllce předplat-
ného svému knihkupci oznámíl
Raisův
V Raisn
36
article
V. Havlík.
V. Havlík.
Při všeobecných sympatilch, se kterými
setkal se projekt založení nového pivovaruv
obvodu pánve kladenské, jest zajisté pozoru-
hodný odpor se strany pivovarů, které v novém
podniku spatřují budoucího nebezpečného kon-
kurenta. Odpor ten zahájen listem z »Kladnas,
či správně řečeno z Kročehlav, uveřejně
ným v »Hlasu Národa« ze dne 10. t. m., jehož
obsah reprodukován pak v insertní části denníeh
listů pražskýeh dne 13. t. m. a podepsán pivo-
vary: kročehlavským, smečenským, novodvor
ským, únětickým, únhoštským a kralupským.
Vzhledem k identitě obsahu zmíněného do-
pisu a uveřejněných insertů není ovšem nej-
menší pochybnosti o vlastním původu tohoto
odporu; nieméně není mým úmyslem zabývati
se tím, kdo je duševním původcem novinářské
výpravy proti novému podniku, nýbrž chci jen
vyvrátiti četná nesprávná tvrzení ve zmíněných
inserátech uvedená.
Prohlášení uvedených pivovarů obrací s
především proti tvrzení v našem prospektu uve-
denému, že roční spotřeba piva v Kladně s nej-
bližším okolím obnáší asi 100.000 hl. s tím
doložením, že celková spotřeba obnáší prý pouze
asi 60.000 hl. piva.
Při tom však dellnuje pojem »Kladn
s okolím« tak, že zahrnuje sem pouze Kladno,
Kročehlavy, Dubí, Dřín, Motyčín, Hnidousy a Roz-
dělov, kdežto dnes není nejmenší po-
chybnosti o tom, že Kladno s okolím
znamená dle běžného pojmu celeu
pánev kladenskou.
V Havlík
Kročehlavy
Kladno
Dubí
Motyčín
Hnidousy
Roza
37
article
Závod náš však určen jest netoliko pro
tuto pánev kladenskou, nýbrž i pro oblasť n
sever směrem ke Slanému se táhnouci, kdež
skutečně žadného pivovaru není.
Proto dlužno při výpočtu colkové spotřeby
piva naznačeného obvodu přihlížeti k následu-
jícím městům a obcím a jich spotřebě piva,
při čemž výslovně podotýkám, že žádná z uve-
dených obcí není od Kladna vzdálena přes
2 hodiny cesty: Kladno 41.500 hl. 1 hodina,
Kročehlavy 7000 hl. 1 hod., Motyčin 6000 bl.
1 hod., Oujezd 5000 hl. 2 hod., Dubí 3500 bl.
k hod., Stelčoves-Ropice 1500 hl. v místě,
Brandejsek 4000 hl. v místě, Volšany 4000 hl.
v místě, Cvrčovice 1500 hl. 4 hod., Buštěhra
4000 hl. 2 hod., Pchery 5000 hl. 119 hod.,
Vinařice 2000 hl. 11 hod., Svinařov 2000 bl.
13 hodiny, Důl Mayrau tak zvaná Krét
3000 hl. 119 hodiny, Hnidousy 3000 bl.
1 hod., Zájezd 500 hl. 1a hodiny, Vřetovice
1000 hl. hod., Třebusice 1000 hl. 13 hod.,
Knovíz 1000 Hl. 1 hod., Slaný 19.000 hl.
11 hod., Řebeč-Lidice 2000 hl. 1 hod., Koleč-
Zákolany 2500 hl. 1 hod., Rozdělov 4000 hl.
11 hod., Blovice 1500 hl. 1 hod., Želenice
1500 hl. 1 hod., Podlešín 1500 bl. 1 hod.,
Středokluky 2000 hl. 2 h., Kněžoves 2000 hl. 2 h.,
Dřin 1500 hl. 2 hod., Hostouň 1500 hl. 2 h.,
Dolany 500 hl. 11 hod., Dobrovíz 500 bl.
2 hod., Slatina 1000 hl. 1 hod., Zvoleněve
1500 hl. 119 hod., Votvovice 1500 hl. 1 hod.
Dubý
Dolana
Slaný
Kladno
Kročehlavy
Oujezd
StelčovesRopice
Cvrčovice
Pchery
Vinařice
Svinařov
Mayrau
Kréta
Zájezd
Třebusice
Knovíz
Řebeč
Lidice
Koleč
Zákolany
Rozdělov
Blovice
Želenice
Podlešín
Středokluky
Hostouň
Dobrovíz
Motyčin 6000
hektolitr . 11 hod
Kněžove 2000
38
article
Újezd Trněný 1500 hl. 1 h., Mozolin 500 h.
14 h., Dobrá 1000 hl. 2 h., Kováry 1500 hl.
114 hod., Čičovice 1500 hl. 11% hodiny a t.d.
Úhrnem 137.000 hl.
Tato cifra, ač minimálně vzata, mluv
jinak, nežli výklady pánů odpůrcůl
K tomu přistupuje faktum, že nové dna
doly v okolí co nejdříve počnou pracovati,
kdežto jiné dva zase budou se hloubiti Gjeden
u Pcher, druhý západně u Kladna) a lze s ji-
stotou očekávati, že přistěhováním rozmnožís
počet dělníků o 5—6 tisíe.
Podle toho, co uvedeno, jest naše krajina
co do spotřeby piva tak v popředí, jake
sotva který jiný kraj v celém kr-
lovství, a neměli by tohoto fakta popírat
aspoň nejbližší páni majitelelé pivovarů.
Pokud se týče cen piva, trvám s na-
prostou určitostí na tvrzení pro-
spektu, že ceny píva na Kladensku
jsou značně vyšší než jinde.
Byl jsem po 12 roků ředitelem a
sládkem pivovaru v Kročehlavech,
jenž za mé působnosti dosáhl výroby 50.000
hl. piva a neupře mi tudiž nikdo znalost po-
měrů výroby a odbytu piva na Kladensku.
Jest notorieky lznámo, že kroče-
hlavský pivovar prodává pivo za 7 zl.
75 kr. r. č. a že v okolí Slaného jsou ceny
vesměs za 8 zl. a výše.
Trněná
Újezd
Kováry
Pchery
Kladno
Kladensko
Kročehlavy
Slaný
Mozolin 500
42
article
Poukazuje-li provolání k huťské kantině
v níž čepuje se dělníkům pivo za 9 kr. litr.
pak nesmí přehlédnuto býti, že cenou tou ne-
trpí pivovar, pivo to dodávající, nýbrž že
v případě tom je pouze menší výdělek kanti
ského, jemuž cena ta v zájmu dělníků společ-
ností byla stanovena
Při tom však padá na váhu, že společnost
poskytuje zdarma místnosti světle
palive.
Výnosnost pivovaru v pánvi kladenské ne-
spočívá však pouze ve vyšší ceně piva, nýbr
a to zajisté neupře nikdo, ve zvláště výhod-
ných podminkách výroby.
Jest to především levné uhlí, které vj-
robu piva značně zlevňuje, a pak ta okolnost
že veškeré odpadky pivovarské, jsk
rovněž z vlastní zkušenosti vím, prodávají
se za ceny, jichž nikde jinde docíliti
nelze.
Konečně musím jen své podivení vyslovit
nad tvrzením, že každý z pivovarů v prohlá-
šení zmíněném uvedených jest s to, aby v pří-
padu potřeby vlastními povozy bez použití ji-
nakých prostředků komunikačních do Kladn
denně po dvakráte pivo dodal
Tvrzení to jest prostě neprardivé, nehled
ani k tomu, že většina z podepsaných
pivovarů do Kladna dodává tak ne-
patrné množství piva, že se zdá, ž
podpisy své připojily jen proto, aby
jich bylo více a tím podporovaly
odpor pívovaru nejvíce interessova-
ného.
Útok proti novému podniku ovšem jen
se strany pivovarů zahájený jest zajisté nejlep-
ším dokladem toho, že pivovary ty přesvěd-
čeny jsou o tom, že nový podnik bud
prospívati, a celá hlučně zahájená výprav
neměla patrně žádného jiného účelu, než chrá-
niti posavadní se strany konsumentů namnoze
těžce cítěný monopol některých z nich
V. Havlík.
1621
Ve Stelčovsi, dne 18. ledna 1901.
V Havlík
Kladno
Stelčoves