ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf850370-8f1a-11dd-9fb0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 21, person 18, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 2. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 301.
4 article
rannt a večernt llety předplácí se V Praze v administranit na měste na čtvrt leta. . . 6 K — s dvojí donáškou a máste na čtvrt lieata ke ve dliálkách“ , K so na měsle Poštou a máslu. na čtvrt ista . . . 9 K 60 s dvojí zásilk na měsle rz: ne dtvrrto leta
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 3. listopadu v obvyklou hodinu polední.
Praha
6 article Na kom tu vina?
Na kom tu vina? Zaznamenali jsme předevčírem zprávu „Venkova“, kterak se ve Vídni klub če- ských poslanců agrárních jednomyslně usnesl na tom, že bude od nynějška postupovati — samostatně. Což neznamená nic více a nic méně, než rozehodakonec t. zv. „společné- ho klubu“, jenž byl před letními prázd- ninami stranou agrární, stranou národních sociálů a stranou „neodvislých“ tak náhle beze všeho předchozího pojednání se stra- nou naší ustaven, že se to vyjímalo jako taj- ně připravená souhra dotčených tří stran čítajících úhrnem 58 poslanců, kterou měla býti naše strana v pravém slova smyslu překvapena. Přestali bychom na prostém konstato- vání časného zániku formace tak podivně počaté, kdyby nebyla se strany předsedy klubu agrárního, p. Staňka, vina tohoto tichého rozchodu „společného klubu“ sva- lována částečně na hlavu naši. Podle ofi- cielní vídeňské zprávy „Venkova“ ze dne 30. října podával totiž p. Staněk referát pokusech předsednictva agrár. klubu, aby přiměl ostatní strany (národ. svobodomy- slnou a moravskou katolickou) k utvoření jednotného klubu všech českých poslanců na radě říšské. Při tom ujišťoval, že bylo ve smyslu usnesení agrárního klubu těmto ostatním stranám, zvláště pak stra- ně mladočeské koncedováno vše, čehosi přály a několikrát prý jim dáno ujištění, že česká strana agrární přijme každé stanovy a podrobí se každému rozhodnutí tohoto jednotného sboru. Ale přes tuto krajní ochotu strany agrární nesetkalo se její úsilí o uskutečnění jednotného klubu příznivým výsledkem, z čehož prý je „pa- trno, že není na všech stranách potřebné- ho porozumění a pochopení pro jednotný postup českých řad.
Staněk Vídeň
7 article
Klub agrární, bera to s politováním n vědomí, usnesl se pak v důsledcích toho, že bude postupovati samo- statně, pozývaje při otázkách všenárod- ních předsedy ostatních českých stran ke společným poradám, aby aspoň od případu k případu hleděl se docíliti jednotný po- stup, ne-li všech, aspoň velké většiny če- ských poslanců. Denník strany agrární k tomu pak je- ště přisypal trošku své ztuchlé soli, dodav „Mladočeši pak zaujali takové stanovisko z něhož bylo zřejmo, že sami si už předem ruce zavázali a že tedy v této době nemo- hou ani přistoupiti na utvoření jednot ného českého klubu. Povýšilí svou vě volebně-agitační nad zájem celoná- rodní. Toť jsou ovšem fakta na výsos smutná a povážlivá“, atd. Neporozumí a nepochopí, tušíme, ani žádný soudnější čtenář venkova, proč bylo zapotřebí pohřbívat ten ustavený „společ- ný klub“, čítavší na 58 poslanců, když se již nepodařilo způsobit klub jednotný o 80 poslancích. Ale svádět vinu nezdaru na „politování hodný“ nedostatek vlastene- cké ukázněnosti při nás, na podřizován zájmu celonárodního agitačně volebním zájmům strany, toť křivda a nepravda, k níž nelze pomlčet. Jak zní historie té snahy po docílení jednotného klubu všech če- ských poslanců dle skutečnosti a pravdy?
8 article
Počátek její jsme již stručně naznačili- Před letními prázdninami předložen před- sednictvem strany agrární našemu České- mu klubu návrh stanov společné- ho klubu poslanců českých na radě říš- ské. Však dříve ještě, než mohly kluby jed- notlivé zaujmout stanovisko, svolal agrárn předseda p. Staněk schůzi všech českých poslanců, do kteréž se také naši svobodo- myslní poslanci dostavili. Jediní moravští katolíci scházeli. Na této schůzi však dostalo se našincům úžas- ného překvapení: Aniž by dříve byli úmysl svůj Českému klubu i jen slovem ohlásili. zde na valné schůzi pojednou strany: ag- rární, národně sociální a klub neodvislých prohlásily, že na základě stano vk jednotnému klubu přistupují čímžklubtenjeustaven a chtějí-l naši poslanci nějařé změny ve staňovách. nechť vstoupí též do klubu a tam se změny hledí domáhat. Na toto stanovisko ovšem, kterým byl postaveni před dokonaný skutek, naši poslanci nepřistoupili, nýbrž prohlásili, že celý tento postup není dosti loyální a že by klub takto utvořený nemohl ani dlouho potrvat, poněvadž nevznikl z vespolné upřímnosti, nýbrž takovýmto překvapením Na výzvu se strany agrární předložil pal náš Český klub svoje návrhy na změ- nu stanov, v nichž zdůraznil požadavek, že musí býti společný klub utvořen pro všecky případy nejen pro oposici, a že většině po- drobiti se musí všechny strany také pro všecky případy, ať si jde o politiku opo- siční nebo oportunní, aby pro veškeré eventuality byl zde blok 80 poslanců, s ni- miž by se mohlo a musilo počítati.
Staněk
9 article
Průběhem jednání, potom nastavšího, přístoupila sice strana agrární n změny stanov námi žádané a prohlásila také, že chce utvořiti společný klub pro všecky případy. Za to však na změny námi žádané nepřistoupily oba kluby ostatní a také nedaly určitého a přímého prohlášení, že má býti jednotný klub zříze pro všecky případy. Poslanci strany naší však musili trvati na tomto svěm požadavku, poněvadž tvo- řiti jednotný klub pouze na chvíli zname- nalo předem oslabovati jeho význama zlehčovati váhu české delegace pro případ kdyby měla vstoupiti do nějaké kombinace, ježto by se pak nemohlo počítati než se zlomkem její. O tyto věcné spory rozbfjela se mož- nost utvoření jednotného klubu. „Společ- ný“ pak onen klub, jenž byl, jak dotčeno, utvořen na kvap před prázdninami a sklá- dal se ze tří stran: agrární, nár. sociální neodvislé, nemohl také ani změnit stanovy po přání našeho klubu, poněvadž v něm měla strana agrární pouze 37 poslanců z 58, ke změně stanov tedy sama o sobě bez radikálů neměla předepsané dvoutřetino- většiny. Onen společný 58členný klub ne- byl však vůbec žádné akce schopen, po- něvadž dle stanov k určování tak ti- ky bylo vždy zapotřebí dvoutřetinové vět- šiny a nemohlo býti tudíž docíleno taktiky jiné než oposiční, leč by se byla k agrární- kům přidala část radikálů.
10 article
V poslední době bylo dokonce mezi sa- mými stranami tohoto společného klubu sporno, zdali vůbec ještě existuje čili nic A jestlíže posléz nyní agrárníci prohlásili že budou na dále postupovat samostatně tož konstatovali tím prostě, že před prázd- ninami založený jimi společný klub pro ně neexistuje, že berou své přihlášky k němu zpět. Tak vzala za své formace, před níž měli býti naši poslanci postaveni jako před hotovou událost — přestala existovati dří- ve než nastaly poměry, od nichž všechny strany učinily závislé další jednání o utvo- ření společného klubu. Bylo totíž Českým klubem na poslední poradě předsednictva výslovně uvedeno, že by se do- poručovalo jednání odložiti, až otázka maloruské obstruk ce proti finančnímu plánu bude vy- jasněna, poněvadž naše strana od po- čátku prohlašovala, že uskutečnění finančního plánubude ze všech sil podporovati, a nemohla by se podrobiti většině v jednotném klubu, kte- rá by usnesla, že má býti finanční plán potírán, poněvadž nechtěla ve- řejnosti poskytnouti divadlo, aby část jed- notného klubu rusínskou obstrukci podpo- rovala, zatím co druhá ji potírá, event. láme. Tyto námitky byly ode všech stra uznány a jednání odloženo do doby, až vyjasní se na základě projektovaného vy- jednávání vlády s Rusíny otázka jejich obstrukce. Byly tedy důvody věcné, pro které poslanci naši žádali odklad a my- slíme, že usnesení agrárníků, kterým se světa sprovodili společný klub, před prázdninami narozený, spíše situac proutvořeníjednotněho klubu zlepšilo, poněvadž nestojí nyní jeho u- tvoření v cestě stanovy, které z důvodů věcných tvořily značnou překážku
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Jednací řeč knížete Karla Schwarzenberga. Čin nového pána na Orlíce, kterýmž ko nečně manifestoval přislušenství svého rodu k českému národu jako český kavalír zcel nepochybně a nedvojsmyslně, zalezl německé- mu tisku velmi důkladně pod nehty. Zejmén vídeňská „N. Fr. Presse“ po několika mo quantních poznámkách vminulých dnech in- spirovala se včera k velice jizlivě zamýšlené- mu druhému úvodníku proti zavedení vý hradné češtiny jakožto jednacího a obcova- cího jazyka ve správě schwarzenberských panství orlické linie a proti slovům, jimiž po- dle tradice nejmladší z knížat Karlů Schwar zenbergů nastolil nový jazykový regiment, ten smysl, že jest na něm, aby odstranil opo- menutí svých předků, strpěvších až do nejno- vější doby německou úřadní řeč v administra- tivě knížecích statků. Je-li tomu tak, potom kníže Karel neřekl nic jiného, leč že jeho rod konečně plní zjevnou samozřejmo st kterou jest zavázán sám sobě i národu, k jejímuž provedení nedošlo jenom pouhou setrvačností konservatismu. Bylo jeho nej- přednější starostí, aby tuto povinnost splnil hned po nastoupení svěřenství po svých otcích. Takto se jeví tato událost nám vzdále- ným podle toho, co o ní proniklo v tisku kní- žeti blíže stojícím. A tu zrovna sensačně pů- sobí, když „N. Fr. Presse“, připomínajíc kn- žeti jeho nadšenou řeč před pomníkem jeho praděda, vítěze lipského, v níž mluvil o po- vinnostech vůči vlasti, vytýká mu.
Schwarzenberg Karlů Schwar Karel Orlík
13 article
že hned osm dní po té ukázal, jak vysoké po- nětí má o těchto povinnostech. Po zvyklém mravu falšuje vídeňský list řeč knížete, uvá- děje, že v Lipsku mluvil o povinnostech k ně- mecké vlasti, kdežto prý „z Orlíku slyšíme proklamaci české úřadní řeči, výtku předkům, že těžké bezpráví dosud nesmířili a poslední zbytek německého slova ze svých statků do- sud neuklidili.“ V perfidii své oproti tomuto knížecímu splnění povinnosti vůči české vla- sti, rodu, který odvozuje svůj český půvo od pánů z Růže, jde „N. Fr. Presse“ tak da- leko, že mluví o lehkosti, s jakou prý „od jádra němečtí šlechticové prohlašují se náhle za přívržence českého státního práva a jak z bojovníků v německých vojskách stávají se bojovníci proti všemu, co znamená německou kulturu a německý pojem o státu“. Tento vý- rok v „N. Fr. Pr.“ vypadá jako rána vlastn rukou po vlastních prostořekých ústech, ne- boť kdyby nynější kníže na Orlíce chtěl v ně- meckých pramenech hledati dokumenty svého češství, nejvydatněji by mu k tomu po- sloužila sama „N. Fr. Presse“, v jejíchž roční- cích sotva bude kvartálu, ve kterém by ne- byla i děda i otce jeho světu předváděla
Lipsko Orlík Francie
14 article
jako českého šlechtice par excellence. Zavá- dí-li tedy nynější nástupce od „N. Fr. Presse nejurputněji hanobených českých feudálů če- štinu do administrativy statků, provedl by nejen konsekvence z češství onoho svého předchůdce, který prohlásil se českým vla- stencem až do těch hrdel a statků, nýbrž důsledky vlastního víc než dvacetiletého tvrzení „N. Fr. Presse“ o jeho rodu. Praděd jeho, který u Lipska vybojoval bitvu národů proti francouzskému imperatoru, byl právě tak málo Němcem jako jeho vnuk a pravnuk kteří si svoje akademické hodnosti získali na české universitě, jakmile se stala skutkem, když se půjde po historické pravdě, ukáže se, že pro osvobození Německa r. 1813 pro- lito nesrovnatelně více slovanské krve než německé, která byla spíše prolěvána po boku francouzských orlů proti osvobozovatelům Fakt, že u Lipska zvítězil slovanskými zá- stupy český kníže podle válečného plánu če- ského hraběte Radeckého z Radče, neutlač ani oficielní historiografie pruská, ani ky- klopská architektura lipského pomníku, z je- hož okruhu vyloučeny byly o slavnosti — ra- kouské uniformy.
Němec Radecký Lipsko Německo Radeč
15 article
Praděd řečníka od schwarzenberskéh pomníku u Lipska psal své kněžně, jak „N. Fr Presse“ uvádí, domů německy, v době, kdy je- ště vůbec bylo psáno pramálo českých dopisů jeho vnuk zavádí češtinu na svých statcích. Nic jiného by se tím nestalo, leč že se český vývoj knížecí rodiny opozdil o něco za vývo- jem českého národa, což nynější kníže Karel Schwarzenberg loyálně uznal, čině v této věci nápravu. Kníže Karel Schwarzenberg svým činem. který nebyl dementován, provedl kus spra- vedlnosti, s politováním, že už dávno nebyla provedena, ani tato jeho slova nebyla vyvrá- cena. Tento skutek bude mu tedy jistě velmi dobře zaúčtován v paměti národa, máť on této paměti ještě celou řadu položek, které je mu dlužna česká šlechta, chce-li jí opravdu slouti. Možno, že uvedení češtiny do správy statků schwarzenberských jest znamením po- čínajícího obratu v poměru české šlechty k ná- I tyto všechny vybývající důsledky byly by jen pouhou samozřejmostí, jejíž význam pro platnost českého živlu v říši i zemi musila by uznat i mysl co nejvýlučněji demokratická, je-li českou a je-li jí vítán každý úspěch vol- ného, ale nezadržitelného českého vývoje! rodu.
Schwarzenberg Lipsko Francie Presse
16 article
V drobném prodejie ranní disle * sobě . . ea e večerni aa de Ve fliálkách na venkově ranní číslo vočerní lnacráty platí se hotové Bapřen Předplacení a inserty přijlma administrace v Marianské ul.,b Tam nachůzejí se tež redakce, čiskárna a expediue „Národních Llstů Eukopisy ze nevranejl Z německého Volksratu. V Lovosicích konala se předvčerejškem schůze německého Volksratu, jíž se zúčastníl také posl. Lodgman a rokováno o ní o záleži- tostech dělnických knížek v německých ob- cích, jimž doporučen pamětní spis posl. Lodg- mana, vydaný k účelům co nejvydatnějšího hrdlení českých uchazečů o knížky, dále byla „podrobena zevrubnému rozhovoru agitace české zemské komise pro ochranu dětí a mlá- deže v německém jazykovém území, „kdež činnost této komise nepochybně silně překáží německým lapačům českých duší dětských. Bylo usneseno „proti této akci zaujati stano- visko a k tomu účelu zahájiti shodu s ústřed- nou německých okresů“. Také o postupu „pražských Čechů v záležitostech německé školy libeňské bylo vysloveno nejostřejší roz- bořčení“ — o třech, proti všemu německému studu, právu a rozhodnutí zemských i okres- ních školních rad zapečetěných českých ško- lách v německém území nebylo ovšem v Volksratu ani řeči. Jinak jest patrno, že ně- mecký Volksrat v nouzi chytá mouchy, velký projekt Tittův se zemským sněmem Němců v Čechách uložen patrně k ledu.
Eukopisa Lodgman Lodg Čecho Němec Lovosice Čechy
17 article
Kníže Thun budoucí předseda panské sně- movny? Tak zní lákavý nadpis soukromé telefoni- cké zprávy „Pr. Tagblattu“ z Vídně. Presi- dent panské sněmovny kníže Windischgrätz. jenž od smrti svého syna předsednictvo sně- movny už nevykonává, zamýšlí prý i v bu- doucnosti tak se zachovati. Prozatím prý se nepomýšlí na formální resignaci, ale kdyby mělo dojíti na změnu v místodržitelství krá- lovství Českého — dí „Pr. T.“ — vyhlednut kníže Thun jakožto předseda pravice této sně- movny za nástupce knížete Windischgrätze. Prozatím se touto vyhlídkou těší výhradně příznivci knížete Thuna v Čechách. „N. Fr. Presse“ připomíná k této zprávě, že pověst o nástupnictví knížete Thuna po knížeti Windischgrätzovi v presidiu panské sněmovny skutečně vznikla v pražských politických kruzích, kterýmžto zjl- štěním dostává se náležitého zabarvení té okolnosti, že si tuto kombinaci dává „Prag Tagbl.“ soukromě telefonovati z Vídně. Jinak uvádí ji sama „N. Fr. Pr.“ na pravou míru do- datkem: Prozatim nepokládá se změna ve správě pražského místodržítelství za aktu- ální i má se za to, že nové obsazení předsed- nictva panské sněmovny nelze pro nejbližšl dobu očekávati.
Thun Windischgrätz Vídeň Čechy Francie Praga Tagblishing
18 article
Z Moravy Dne 28. října 1913.
Morava
19 article
(Vlastizrádcil — Úsobrno.) Na usnesení v Národní radě moravské o nut- nosti porady, jež vedla by k vyjasnění poměrů. které dnes v tisku zavládly proti menšinovým orga- nisacím obranným, a hlavně v tisku klerikálním proti národním jednotám, ozval se krejcarový den- ní list strany křesťansko-sociální úvodníkem,v němž mimo jiné píše: „Kdykoliv poukážeme my na vlastizrádnou činnost nápodních jednot a So- kola, při čemž vždy uvádíme zjištěná faktaa neobviňujeme bez důkazů, jak je to zvykem po- krokářů, fňukají kokrokáří ihned o rozbíjení šiků národnich, všenárodních institucí a vo- lají na nás národní radu. Nebojíme se nikte- rak této instituce. Sneseme-li před ni zdrcující ma- teriál o strannickém řádění Sokola a národ- ních jednot proti našim lidem, příslušníkům českého národa, pak netoliko Národní rada, nýbrž i každá jiná instituce, která se bude říditi jen ci- tem spravedlnosti a nedá na svůj úsudek působitl strannickou protiklerikální záští, musí dáti svě- dectví, že nynější činnost Sokola a národních jed- not je vlastizrádnou.“ Tak se píše, bez důka zu. Ani jeden důkaz o vlastizrádě nebyl dosu uveřejněn. Tak paušálně se všecky ná- rodní j ednoty prohlašují za vlastizrádnél
Sokol Úsobrno strana křesťanskýsociální úvodník český národ
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 31. října. — (Kronika.) Máme každý svoji radu a pomoc, jak národ nejlépe oblažit. Jední přejí si národ statečný, jiní vzdělaný, třetí zbožný opět jiní radí, aby národ především hleděl zbohatnout. Cesty mohou býti rozličné! Pan ředitel Procházka si přeje, abychom všichni spořili. Založil spolek Střádalů, jenž působ velmi blahodárně. Není však spolek dosud čím by mohl být. Kdyby všechen národ příja zásadu spořivosti, jaká bychom to byli vel- mocl A pravý apoštol idey obrací se občas k veřejnosti se svými kázaníčky. Onehdy zahřímal do našeho svědomí: — Víte-li, kde je kořen všeho neštěstí? Většina domácí půdy nalézá se v rukou ci- zích. Nebude lépe, dokud půda nebude opět v rukou národa. Milujte rodnou půdu! Kdo miluje vlast, snaží se získat a zachovat její sa v půduk... A hned na ručest přesné číslice, Historik vypravuje, jak bylo po veliké pohromě, která stihla národ před třemi sty lety. Z pokuty válečné sebrán tenkrát šlechtě české a městům 491 velký statek. Z toho sa- mo 275 panství obsáhalo výměrné plochy plné 4 všeho království. Co následovalo, bylo přirozeno, Národ zbaven své půdy upadl v porobu, hmotnou i duchovnou. Dodnes cítíme následky. Dodnes nevzpamatoval se národ z pohromy, dodnes většina domácí půdy na- lézá se v cizích rukou. — Přejete si vrátit národu starou moc slávu? Jediná cesta k tomu vede: učinit ná- rod opět vlastníkem svého maje tkul Je to veliké slovo. Měli byste sto chuti je uskutečnit. Jakým způsobem provésti tak velkolepou nápravu poměrů? Tolik je zřejmo: třeba ten dávný majetek národa dnešním jeho majite- lům — odkoupit. A k tomu je třeba peněz.
Procházka Praha
21 article
Penízel Moc nad všecky moci. Mocí vá- lečnou byla národu půda kdysi odcizena, moc peněžitou možno odčinit bezpráví a uvést ná- rod zase v jeho právo. V penězích je obrodná síla. Síla všech sil. Je v nich vítězství práva spravedlnosti, světla a pravdy. Jen potřebných peněz získatí Kolik bude jich asi třeba? Pravda, dvě třetiny české půdy neopa tříš za babku. Historik konfiskací pobělohor- ských, Tomáš Bílek, vypočetl hodnotu zabra- ných statků na 1200 milionů dnešních peněz To není maličkost. Nezbývá, než vzít na slovo odborníky. Na štěstí autor povzbudného slova“) je sám národní hospodář povoláním, býval ředi- telem velkého peněžního ústavu. Není proto nikterak na rozpacích. — Kde vzít peníze? Cením úspornou sílu národa na 300 milionů ročně. Jen desátá část té sumy obrácena na výkup české půdy! Jaký by to znamenalo pokrok v našich poměrech za krátkých deset roků Není pochyby, silná idea! Za deset roků tři sta! Za čtyřikrát deset roků? či je to tak dlouho v životě národa? A všecek ztracený majetek byl by národu vrácen. Vskutku, velkolepý bitevní plán. A vlast- ně přímo vítězný pochod síly, která nezná překážek, nezná nemožností a všeho dosáhne cokoliv si vytkla, ta neodolná, podmaňující čarovná síla — národních úspor.
Bílek
22 article
Slibné heslo! A kde číti úspěch, hned se hlásí účastníci — Dávno hlásáme: především, hospodář- sky sílit! Třeba pracovat ke blahobytu národa Bohatý národ, silný národ! . Pamatujete, vskutku. Ode dávna ozývá se to hospodářské heslo. Třeba bohatnouti Co tedy? Bohatnout nebo spořit? Spoři a bohatnout, není-li vlastně totéž? Kdo p blahobytu touží, chce zbohatnout. A kdo zbo ) Láska k půdě, nejlepší obrana vlasti. hatl, je mocný. A mocný mnoho může. Kdyby- chom byli národem mocných ... Jenže, tu je háček Byli už mezi námi takoví. Podařilo se jim zbohatli. A když měli v rukou moc, což byla národu platna? Nevzpomněli na něj. Snad an nemohli. Byli tak zaujatí svým úsilím p blahobytu, tak to zabralo všecku jejich mysl všechen cit a rozum, že pro jiné myšlenky v hlavě a srdci nezbylo už náista. A jaký div! Touha po blahobytu, vlastně touha po požitku. Svět a život skytají tolik forem a možností, ukájet svoje touhy, že sám výběr je těžký. Než se nadáš, zatočí se t hlava. A když se zatočí hlava, vyvádí člověk největší nesmysly. Měli jsme mílionáře, kteř svého majetku ani neužili. A když konečně chtěli něčeho užiti po své chuti, zařídili se tak, že zase o všecko přišli. Jiní zanechali ma- jetek rodině, ale rodinu vychovali tak chytře že všecko rozházela, co rodiče nahromadili Věc národa jim ani nepřipadla. Třetí dokonc tak krásně postupovali, že na konec všechen jejich majetek přešel do — nepřátelských rukou Bohatnout! Ošemetné heslo. — A/ spořit? Není-li vlastně také bohat- nout? Skládat krejcar ke krejcaru, zlatku ke zlatce, nepřát si, nemyslet na nic, než na to co bude, až tak bude hodně pohromadě, celo jmění, celé — bohatství?
23 article
Bohatství, jako bohatstvíl A přec to není jedno! Jsou boháči také ušlechtilého smýšlení. Celé jmění uchovali ná- rodu, věnovali je velkým ideám. — A to byli právě takoví, co škrtili, sa- mi se nuzovali, krejcar obraceli .. Jisto je, nedá se věc vyřídit pouhý heslem. Jenom zbohatnout, nestačí. Jako vždy, sejde vše na způsobu, jak? Z pravidla myslet na bohatství rodí myšlenku, zbohatnou co možná lehce. Bez veliké námahy. Přijít tak nějak k bohatství, jako se přichází k ji- ným věcem, náhodou, nenadějky. Narodit se bohatým, zdědit, vyhrát bohatství. Dostat vše hotové a potom uvádět ve skutek své s ny. — Kdybych byl bohatým, vím, co byc udělal. A každý máme pro ten případ přichystá ny své plány. Velkolepé, rozumí se. Provádí- me stavby, zařizujeme podniky, závody, ústa- vy. Obracíme svět na ruby. Jsme knížecky velkomyslní. Obohacujeme vlast, celý náro na vyšší úroveň života pozvedáme. Má to vše cko jen jedinou slabou stránku. My všichni kdo jsme takto národ a lidstvo za svých snů oblažovali, nikdy k žádnému bohatství — ne- přícházíme. A přece by bylo dobře, aby národ k ně- mu přišel. A když příjde, aby věděl, jak s ním naložit. Aby nepřišel do nesnází, jak svého bohatství užít! Neboť užívat bohatství, užívat moci, která je s ním spojena, je vlastní — ve- liké umění. Svědčí o tom dnešní zkušenost ti- síců a tisíců nešťastníků, kterým bohatství sice spadlo do klína, leč, kteří toho umění ne- byli schopní. Každé umění předpokládá svoj schopnost, svoji sílu a dovednost. A tu přichází muž se svým kázáníčkem —Střádat! Vlastně — strádat, odpírat si cvičit svoji sílu, vychovávat se ...
24 article
Heslo nejen hospodářské, ale zároveř mravní, idejně výchovné. Kdo uspořil jmě- ní, naučil se krotit své žádosti a vášně. A kdo sebe zkrotil, nabyl schopnost ovládat také — jiné síly. Na tom záleží. Nevíte, jak silný je dnes Spolek Střádalů Kolik as členů čítá? Snad několik set, nebo tisíc dokonce? Působí blahodárně, členstva bu- de mu jen přibývati, neboť myšlenka jeho je silna. Něco však je neméně jisto. Kdyby idea spolku byla sebe vznešenější, nikdy na ni ne- přistoupí — celý národ. Všickni nestanou se ni- kdy boháči, ani nebudou všickní spořit. Ne- stanou se, protože nelnohou, nemají potřebné schopnosti. Není každému dáno, aby zbohatl ještě méně dáno, aby v bohatství dovedl žít. Někdo má schopnosti více, někdo méně, někdo docela nic. Tak je vše rozděleno v životě, Ně- kdo se narodí umělcem, někdo vynálezcem nebo vojevůdcem, někdo střádalem. Mnoho- tvárnost věcí a schopností dodává životu te- prve půvabu. Ani by nebyl život možný, kdyby všickni chtěli a měli střádat a jen střádat. Kdo pak by v nesčíslných oborech měl pracovat. pastvy a pochoutky pro všecky možné smysly upravovat, umělecké výrobky, dráždidla a lá- kadla všeho druhu hotovit, kdyby nebylo ni- koho, kdo by ty vzácné výkony také platil výrobky kupoval? Ani by to nebylo hezké. kdyby všickni chtěli tak jednotvárně škudlit.
spolek střádal
25 article
Ba, ztratilo by na konec všecku svoji cenu. Je s tím, jako se vší ctností, která je potud vzácna pokud je obklopena slabostmí a neřestmi. Kdy- by všickni lidé od narození byli andělé, kdyby nám všem nebylo podnikat teprv těžký zápas se hříchem, zač by všecka ctnost stála? Byla by výkonem automatů. Ctnost je síla. A silák jenom mezi slabochy nabývá pravého významu a úcty. Také střádalové jsou siláci. Hotoví se po- skytnout ukázku své síly na odiv světu, až chvíle nadejde. A spolek střádalů nabádá, cvičí a vychovává vzácnou sílu. Ctihodný spo- lek! Je v zájmu národa, aby dílo jeho co nel- lépe se dařilo, aby kol jeho praporu soustředil co největší počet jedinců. Není možno, aby do svého tábora převedl celý národ, ale rozhodně by svědčilo úkolu, kdyby u sebe shrnoval vše. cokoliv je v národě od přírody nadáno zvláštní onou silou, na které záleží a kterou jen třeb cvičit, aby konala své divy. Kolik je asi lidiček ve společnosti, aby měli schopnost zahořet krásnou ideou? Řekně- te, jenom pět ze sta. Ty třeba všecky získat, třeba je vypátrat, dopracovat se k nim, třeba probudit a vychovat jejich schopnost. Ejhle. úkol spolku! Velkolepá rekrutýrka. Pět ze sta, z tisíce padesát schopných. A z tisíce tisíců? Považte, z národa sedmi milionů, jenom jediný milion že jsou osoby svéprávné. A z těch pět ze sta, tedy plných 50.000 je těch, na které spolek plným právem smí počítat. Padesát ti-