2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. lístopaďu 1913. Číslo 301.
4
article
Poněvadž jednou jeden monsidn. Drozd kradl, po-
něvadž jiný kněz dopustil se nemravností, proto
přece není někdo oprávněn říci, že veškero kněž-
stvo jsou zloději a nemravní lidé. Taková je logika
denníku krejearového. Litujeme upřímně toho, že
poměry u nás na Moravě dospívají k takovým
koncům, že bude veškeren veřejný život za krát-
kou dobu naprosto znemožněn, že všichni slušní
lidé utekou z něho a že pak ti, kdo je vyženou,
budou moci řáditi bez kontroly, boz zodpověd-
nosti. Věc národní však bude nesmírně poško-
zena.
Zatím co klerikální tisk dělá z vážných oprav-
dových pracovníků národních vlastizrádce, Němei
nasi jdou podle promyšleného plánu proti nám.
Nejnověji chtějí ostrůvek brodecký na Konicku
rozšířiti. Nemají dost na tom, že urvali nám Labu-
dice, dělají pokusy vrazit do Úsobrna, kde by
Novém Dvoře rádí zřidili přelejvárnu. Pohled n
mapu národnostní nám ukazuje, že jejich práce
v Jevičku a nyní pokusy v Úsobrně mají cíl spojit
ostrůvek brodecký s ostrovem moravsko-břehov-
ským. Němci mají peníze z fondu Rosegderova, na
nějž všichni i katolíci platili, my máme heslo
ve „Dnu“: na společnou sbírku národní obrany ne-
dávejte nicl Kdy konečně prohlédneme, že takte
to dál nemůže jitz
Němec
Morava
Konicko
Laba
Úsobrno
Jevička
Rosegderov
5
article
Ze Slezska.
Slezsko
6
article
(Obeení volby ve Střebovicích. — Ma-
tiční škola ve Vávrovicích.)
Ve Střebovicích u Mor. Ostravy vykonány by-
ly v těchto dnech obecní volby. Utkaly se při nich
spojené strany pokrokové s klerikály, kteří pod-
porováni byli pověstnými deutschíreundlichy. Jak
se dalo očekávati byl výsledek voleb ve všech
třech oborech příznivý věci pokrokové a národní
V druhém a prvním sboru bylo však vítězství n
vážkách, rozhodoval jen jeden až dva hlasy. No-
vý obecní výbor musí všemi silami usilovati o zpev-
nění svých posic.
U příležitosti boje o německou soukromou
školu v Žimrovicích, jíž všemožně fedruje zemský
výbor a c. k. úřady, přichází opět na denní pořá-
dek záležitost české matiční školy ve Vávrovicích.
V této obcí zakoupila r. 1912 k účelu stavby školy
Matice Opavská pozemek, než starosta obce Meis-
sner z malicherných příčin stavbu budovy překa-
zil. v čemž mu šel na ruku i zemský výbor, jenž
odvolání M. O. nevyřídil po 9 měsíců. Ač Matice
měla plány i místo schváleny okresní školní radou,
přece stavět nesmělal Věc německé školy v Žim-
rovicích, jak se naši čtenáři zajisté pamatují, po-
suzují nadřízené úřady mnohem liberálněji.
Mor
M O
Ostrava
Žimrovice
Vávrovice
Meis
Žim
Matica
Matiční škola v Vávrovice
7
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Stanovisko Ukrajinců.
Předpovídané a očekávané vyjasnění ve
vnitřní situaci se minulý týden nestalo. Neuči-
něno pranic pro rozřešení krise české a také
krisi haličské neučiněn ani krok ku předu.
Kompromisní návrh dra. Korytowského pro-
hlásili Ukrajinci za nepřijatelný a postavili
proti němu své návrhy, které jsou opět nepřija-
telny pro Poláky. Ukrajinci trvají na obstrukc
v poslanecké sněmovně a hlásají, že jim nic ne-
záleží na tom, bude-li pohřbena i zemská samo-
správa haličská, jako Němci pohřbili samo-
správu v království Českém.
Ukrajinec
Polák
Němec
RakouskoUhersko
Neuč
poslanecký sněmovna
8
article
Psali jsme ondyno, jaké stanovisko k ukra-
jinským hrozbám zaujímá tisk polský. Na
hrozbu polských listů, že všechny polské stra-
ny, i ty, jež se k Ukrajincům chovaly dosud
přátelsky, se srazí v jeden obranný šik proti
Ukrajincům, odpovídá dnes ukrajinské „Dilo“
Bude-li prý zlomena ukrajinská obstrukce na
říšské radě, bude malé vítězství 516členného
sboru proti 23 Ukrajincům tím menší, že stálá
nespokojenost Ukrajinců bude porlament ohro-
žovati i nadále. Pokud jde o sněm haličský.
ani Poláci jistě neočekávají, že se jim podař
ukrajinskou obstrukci zdolati i tam a vědí, že
bez smíru s Ukrajinci haličský sněm se k práci
nedostane, škodu z toho budou prý míti jen
Poláci. Za dosavadní polské nadvlády v Haliči
Malorusové mohou svým odbojem
pouze získati, neboť ničeho nemo-
houztratiti. Ta hrstka práv, jimž se Malo-
rusové těší v Haliči, nepochází z milosti pol-
ské, nýbrž dostalo se jí Malorusům ústavou.
platnou pro celý stát, jemuž musí na tom zá-
ležeti, aby nepopudil proti sobě 4 miliony svých
občanů, usídlených na samé hranici. Také
oktrojírka nového volebního řádu, byť i dle
přání polských, nepoškodí Malorusy. Bylo by
jím násilím vnuceno něco, proti čemu se brání.
a to by bylo menší zlo, než kdyby špatný vo-
lební řád příjali dobrovolně. Ukrajinci mohou
tedy klidně setrvati při své dosavadní taktice.
Ukrajinec
Polák
Malo
Malorus
Halič
9
article
poněvadž touto taktikou nemohou ničeho ztra-
titi, ale mnoho mohou vyzískati. Takový je —
končí „Dilo“ — účet zisku a ztrát, jež nám
může přinésti naše stanovisko.
Pěstování patriotismu v Dalmacii.
Na rozkaz ministerstva osvěty svolal dal-
matský místodržitel hr. Attems do Zadru
ředitele všech středních škol a měl s nimi za
přítomnosti zemského školního referenta, dv.
rady Zavládala, poradu o tom, kterými pro-
středky by se mělo čeliti vzrůstajícímu mezl
středoškolskou mládeží „národnímu radika-
lismu“. Dle poloúřadní zprávy konference za-
bývala se nejprve otázkou, jak by se dalo pro-
hloubiti „patriotické vychování“ školní mlá-
deže, pak zavedením přísnější discipliny, aby
mládeži bylo zabráněno účastniti se různých
politických projevů. Dle dalších zpráv, pro-
niklých z konference na veřejnost, pomýšlí se
zříditi v Dalmacii státní konvikty, zavésti pro
žáky středních škol povinný stejnokroj, jako
už mají v Haliči a profesorům uložiti za po-
vinnost, stopovati školní mládež i mimo školu.
Zadr
Dila
Dalmacie
Halič
10
article
Slovinské gymnasium v Celfi.
„Slov. Narod“ přináší z Celje nový doklad
jak macešsky se chová vídeňská vláda ke kul-
furním potřebám štyrských Slovinců. Pro Slo-
vince, jichž je ve Štyrsku půl milionu a tvoří
třetinu všeho obyvatelstva, vydržuje státv
Celji nižší gymnasium a v Mariboru slovinské
pobočky při tamějším německém ústavě.
kdežto pro Němce jen v jižním, slovinském
Štyrsku, vydržuje tři úplná, vyšší gymnasia.
Celjské slovinské nižší gymnasium je přeplněné
a potřebuje nových místností. Vláda sice už
dávno slíbila, že opatří slovinskému ústavu
novou budovu, ale nchnula podnes prstem, z
to však staví nádhernou novou budovu pro ně-
mecké gymnasium v Celji. Poněvadž však ně-
mecké gymnasium trpí nedostatkem žáků, po-
máhá mu tím, že zakázala přijímati do slovin-
ského ústavu více žáků, než se jich vejde do
chatrných, nedostatečných nynějších místností.
a tím nutí slovinské žáky, kteří už nenašli
místa v slovinském ústavě, aby se dali zapsati
do gymnasia německého. Vídeňská vláda vy-
držuje z peněz rakouských poplatníků, tedy
ze slovinských peněz, školy pro Albance v Al-
banii, staví Albancům katolické kostely, za-
kládají jim rakouskými penězi banku, ale pro
půl milionu štyrských Slovinců nemá ani ně-
kolik tisíc, potřebných na budovu slovinského
gymnasia, jen aby se Slovinci nemohli vzdělá-
vati ve svém ústavě a byli nucení se poněm-
čovati ve školách německých. Ano, proč jsou
štyrští Slovinci Slovany, proč se nenarodil
albanskými loupežniky! Pak by každé jejich
přání bylo ve Vídni rozkazem.
Němec
Slovinec
Maribor
Štyrsko
Slovan
11
article
Za hranicemi.
Cesty bulharského krále Ferdinanda.
Za hranicemi.
Cesty bulharského krále Ferdinanda.
Sofijský „Dnevnik“ dovídá se z tamějších
kruhů vládních, že mezi králem Ferdinandem,
jenž nyní mešká na svém hradě Murániv
Uhrách, a vídeňským dvorem všecko je smlu-
veno, čeho bylo třeba, aby se uskutečniti
mohla oficiálná návštěva krále Ferdinanda
u císaře a krále Františka Josefa. Bulharský
zahraničný ministr dr. Genadiev bude příto-
men.
Z Vídně se král Ferdinand odebere do
Berlína k oficiálné návštěvě císaře Viléma.
Politickým účelem těchto návštěv je revise
bukurešťského míru. Ve vládních kru-
zích bulharských — píše jmenovaný list —
mluví se i o možnosti uzavření taj-
ného spolku mezi Bulharskem, Ra-
kousko-Uherskem a Tureckem.
Izmail Kemal a Essad paša.
Na počátku albanské vzpoury a tažení proti
Srbům upozornili jsme, že je třeba činiti rozdíl
mezi Izmailem Kemalem, hlavou prozatímné vlády
ve Valoně, poslužným velmocí a hlavně Rakousko-
Uherska, a Essadem pašou v Drači, hrdinným
obráncem Skadru, jenž také chce samosprávnou
Albanii, ale pod suverenitou sultanovou. Ale zprá-
vy vídeňské, hlavně „Albanské korrespondence“
uváděly Eesada pašu pořád jako souspřežence
Izmaila Kemala, aby budily zdání, že valonská vlá-
da nemá v zemi opposice.
Ferdinand
František Josef
Genadiev
Vilém
Izmail Kemal
Essad
Srba
Skadr
Vídeň
Berlín
Bulharsko
RakouskoUhersko
Turecko
Valona
Uhersko
Drač
Albánie
Murániversity Uhry
12
article
Mezitím se skutečný stav věci vyjasnil. Angli-
cká vláda dostala do rukou originál opovědného
listu, kterým Izmail Kemal bej formálně vyhlásil
Srbsku válku a vyzval albanské pohlaváry: Bo-
rama Cevru z kraje djakovického, Rizu beje z Dja-
kovice, Jusufa Eliaza z Díbry a lsu Boljetince
aby vytrhli proti Srbsku do pole. V opovědném
listu se praví, že velmoci uznají rozšíření Albanie
na účet Srbska právě tak, jako uznaly rozšíření
Turecka na účet Bulharska, když se Turkům po-
dařilo vzít nazpět Drinopol. Silněji než toto vy-
zvání účinkovaly na pohlaváry značné sumy pe-
něz, které jim lzmail Kemal předem poslal, ovšem
ne ze své kapsy.
Essada pašu Izmail Kemal chtěl obmysliti
vrchním velením nad albanskými tlupami a slibo-
val mu vděk nejen valonské vlády, nýbrž i „moc-
ných a štědrých velmocí“. Načež Essad paša od-
pověděl doslovně: „Nestali jsme se ještě pány ve
svém vlastním domě, a ty nás postrkuješ do
sváru s naším sousedem Srbskem, s nímž bychom
se měli snažit žíti za každou cenu v míru. S vell-
kým politováním vidím, že berež na sebe strašnou
zodpovědnost, kterouž já od sebe odmítám, a proto
ti nebudu pomocníkem; na tvou hlavu padnětež
všecky následky tvého skutku.
Kromě toho je mezí Lzmailem Kemalem
Essadem pašou ještě rozdíl v tom, jak se mají ku
pravoslavným. lzmail Kemal vábí mohamedány
na stranu Rakousko-Uherska, aby se tam sešli
s katoliky, ale pravoslavným je nepřítelem a pro-
hlašuje je za zrádce, říkaje jim: „Pro vás pravo-
slavné není místa v Albani!“ Naproti tomu Essad
paša všude pravoslavným zabezpečuje rovnopráv-
nost a svěřuje jim důležité úřady. Na př. Černo-
horce Marka Duraškoviče jmenoval městským hejt-
manem v Drači a pravoslavného Albance Laudu
předsedou občanského soudu tamtéž.
Izmail Kemal
Jusuf Eliaza
Turek
Kemal
Lzmail Kemal
Černo
Duraškovič
Lauda
Angl
Dja
Díbry
Srbsko
Albánie
Turecko
Bulharsko
Drinopol
RakouskoUhersko
Albani
Drač
Bo
Cevro
13
article
Pangermanismus a Dánsko.
Pangermanismus a Dánsko.
My nařikáme stále nad svou malostí, naad slo-
vanskou nesvorností, a zapomínáme, že nejen my
jsme národem malým, že i germánští národové, jako
Dánové, Norové, Nizozemci, patří ku početně ma-
lým národům, a že sni mezi těmito germánskými
národy není vše v nejlepším pořádku. Jestliže
slovansky roztoužené duše stěžují na slovenský nebo
ukrajinský separatismus, měly by si připomenout
že jazykový separatismus kvete také u Norů, kteři
chtějí zrušit starou literární jednotu s Dány, jako
zrušili již politické spojení se Švédy. Ještě v těcht
dnech pobouřil skandinávské veřejné mínění známý
asijský cestovatel Sven Hedin, když od svého ob-
vyklého již štvaní proti Rusku přešel ještě ke stra-
šení nebezpečím srážky Švédska s Dánskem a Nor-
skem.
Jestliže odsuzujeme útlak Slovanů Slovanyv
případě polsko-ruském, činíme tak po právu a z
povinnosti, ale nezapomínejme, že ani Čermání v
těch věcech nejsou docela neviňátky, jak ukazuje
případ utlačování Dánů Němci v Holštýnsku
Šlesvicku. Tedy aspoň tu útěchu můžeme míti, že
nejsme bez opolutrpitelů.
Malí národové v boji proti přesile velkých ne-
mohou spoléhat na svou fysickou sílu, leda na du-
ševní vyspělost, po případě i na pomoc jiných vel-
kých národů, která záleží na tom, aby bylo zacho-
váno neutrálné postavení národa menšího. V tom
má smysl dovolávání se sympatií a pomoci národů
jiných.
Dán
Noro
Nizozemec
Švéda
Sven Hedin
Němec
Dánsko
Rusko
Švédsko
Holštýnsko Šlesvicko
Slovan Slovanyv
14
article
Příklad, jak se to dělá, můžeme si vzíti z po-
slední anglické brožury Dána Gudmunda Schütte
„Pan-Germanism and Denmark“, v níž snaží s
dánský publicista získat zájem Angličanů o ná-
rodní boj DDánů.
Dr. Schütte vychází ze zásady, že každý národ
má právo bránit své národnosti i za svými politi-
ckými hranicemi. My bychom k tomu musili dolo-
žit „i za svými národopisnými hranicemi“ vzhledem
na naše politicky nesammostatné položení.
V Americe nemusí se Dánové dovolávat zvlášt-
ní ochrany, protože americkým občanům je volno
zakládati vyšší školy i university. Ale 150.000 Dánů
v jižním Jutsku pod pruským jařmem neslyší ve
školách mateřského jezyka, leda dvě hodiny týdně
při vyučování náboženství, jinak stále se musí učit
jen německy. Dánům v šlosvicku a Holštýnsku je
zakázáno zakládat vlastní Ekoly a po r. 1928 podle
náhubkového“ zákona nebudou směti užívat dán-
ského jazyka aní na veřejných schůzích. Jestliže
Němcí mohou velké sumy peněz věnovat na ně-
mecké školy za hranicemi své říše, nesmí se totěž
právo upírati ani Dánům. A přece Němci křičí o
dánském „irredentismu“, o snahách odtrhnout se-
verní Šlesvik násilím. To je nesmyslná fantasle,
protože malé Dánsko nemyslí na válku s největší
vojenskou mocí. Jestliže opevňuje své hranice, činí
tak jen z ohledu na svou samostatnost. Od Angli-
čanů čekají Dánové, že budou dánské snahy o ma-
chování neodvislosti podporovat; v Angličanech
vidí mnoho Dánů své spasitele.
Dán
Gudmunda Schütte
Angličan
doktor
Schütte
Němec
Amerika
Jutsko
Holštýnsko
Dánsko
Angl
Germanism and Denmark
15
article
Taktika hannoverských welfovců
Taktika hannoverských welfovců
Legitimisté hannoverští, kteří se snaží vy-
maniti se z pruského panství za pomoci Welfského
panovnického rodu, neskládají naděje ani po při-
puštění prince Arnošta Augusta Cumberlandského
na trůn bruněvický, jenž jako spolkový panovník
německý i dle svého slibu nesmí napříště praco-
vati k uznání svých nároků na Hannoversko.
Na schůzi v Hannoveru, svolané demokrati-
ckým sdružením na pátek, vyslovil se dřívější welí-
ský kandidát, redaktor Langwost, zajímavým způ-
sobem o příští taktice welfovců. Dovozoval, že
hannoverští welfovci nyní, kdy hvězda Welfů vy-
chází, mají dosti taktu, aby nového vévodu uše-
třili nepříjemností. Taktika se změní, ale starý
program bude hájen stejně rozhodně jako dříve.
Řečník protestoval proti výroku brunšvického mi-
nistra šl. Hartwiga, že nastoupení prince Arnošta
Augusta na brunšvický trůn bylo ztíženo agitaeí
welfovců. Ostatně prý německo-hannoverské stra-
ně po nástupnictví v Brunšvicku nic není. Brunšvi-
cko je Brunšvicko a Hannoversko je Hannoversko
Ještě žije starý vévoda Cumberlandský a hanno-
verský lid bojuje za něj a za svá práva. Co na-
stane později, nutno vyčkati, ale strana bude se
vždy domáhatí znovuzřízení království hannover-
ského. Boj bude se v budouenosti říditi dle toho
jak se ke straně zachovají úřady a jiné strany.
Augusta
Welf
Cumberlandský
Hannover
Brunšvicko
Langwost
16
article
Home rule a Ulster.
Home rule a Ulster.
Vůdce konservativní strany anglické Bona
Law řekl ve středu v Newcastlu, co soudí o ná-
vrzích liberální vlády, pokud jde o rozřešení irské
otázky. Ministerský předseda Asquith minulou so-
botu sice prohlásil, že vláda je odhodlána provésti
home rule a po případě nebude váhati použit moci
ale přece dal na jevo, že by si přál dohody a vy-
zval vůdce protivné strany k volné výměně mi-
nění. Při tom ovšem má býti zachována nedotčena
zásada home rule, totiž utvoření irského parla-
mentu v Dublíně a také nemá býti zřízena žádná
trvalá a nepřekročitelná přehrada mezi Ulstrem
a ostatním lrskem.
Na to prohlásil ministr zahraničních záleži-
tostí v pondělí v Berwicku, že vláda je ochotna
povoliti Ulstru jakousi home rule, totiž úplnou
autonomii ve věcech náboženských, školských
policejních atd.
Bonar Law se nevyslovil určitěji. Prohlásiv.
že schvaluje úplně kampaň, řízenou sirem Edvar-
dem Carsonem v Ulstru, tvrdil, pokusí-li se vláda
vnutiti Ulstru nynější předlohu o home rule, že
Ulster bude míti úplné právo postaviti se proti ní
násilím a bude míti na své straně celou unioni-
stickou stranu. V další řeči pak dovozoval, že
vláda je povinna odvolati se k zemi vypsáním no-
vých voleb, poněvadž prý home rule nikdy nebyla
určitě předložena voličům, i zavázal se jménem
celé unionistické strany, kdyby rozhodnutí ná-
roda vyznělo proti ní, že se již nebude stavěti
proti home rule. Při tom však uznal také možnost.
vyříditi otázku kompromisem a prohlásil, přeje-li
si ministerský předseda skutečně výměny mínění
že unionisté neodmítají jeho výzvy a že uváží ve-
škeré návrhy, které by učinil, s opravdovým přá
ním nalézti rozřešení.
Law
Carson
Ulster
Newcastle
Berwick
Bono Law
Ulster
17
article
Jak budeme čistiti splašky
v Praze?
Jak budeme čistiti splašky
v Praze?
Píše Ing. Bohuslav Brauner.
Předpisy pro čištění odpadních vod vztahují se
v Rakousku doposud na odpadní vody z průmyslo-
vých závodů. Nebude zajisté trvati dlouho a budou
vydány předpisy i pro čištění odpadních vod měst-
ských. Pak ovšem nebudeme více žádati na stříbro-
pěnné Vltavě, aby nám sama čistila městské spla-
šky, se zájmem však budeme patřit k zařízením
postaveným k tomuto účelu ve státech, kde podob-
né předpisy již jsou a kde mechanickými, biologi-
ckými a chemickými pochody špinavé a páchnoue
splašky mění so v jasně čistou vodu, prostou zá-
pachu.
Pochod čistící, kterému se podrobují x mo-
derních čistírnách odpadní vody, je tentor
1. Dělení nerozpustných látek od vody.
2. Proměna a vysušení vzniklého kalu až k ne-
schopnosti hnití a pevné konsistenci.
V Německu trvá zákon o čištění splašek od r.
1905. Již malé obce o 30.000 duších spojují se se
sousedními a staví společnou kanalisační síť s
ústřední čistící stanicí. Menší města čistí splašky
mechanickými i biologickými zařízeními, při čemí
zužitkují z obsažených, národně-hospodářsky cen-
ných látek jen 20—25 proc. Velká města zavlažují
splašky ohromným nákladem pořízené pozemky
využitkují veškerou, hospodářsky důležitou hod-
notu látek v kalu obsažených. Při zavlažování
zpracují půdní mikroby veškeré ústrojné látky na
neústrojné soli.
Tento poslední, vysoce rationální způsob či-
štění zavlažování pozemků splašky by se asi pro
svou nákladnost a mnohé technické překážky pro
Prahu sotva hodil. Systém sám činí nároky na pů-
du méně cennou s písčitou hlínou, kterou bychom
v bezprostřední blízkosti naší periferie sotva na-
šly. Mimo to vyžaduje naprostou rovinu o mírném
sklonu, jejíž plocha by obnášela asi 4000 hektarů.
Inga
Brauner
Praha
Rakousko
Vltava
Německo
ha
18
article
Srovnáme-li bez ohledu na rozdílnost drahotních
poměrů pozemků přibližný nutný náklad s berlín-
skými čistícími poli, činil by asi 20 mil. korun
Většinu nákladu ovšem hradí statkáři, kteří pol-
nosti najímají, takže skutečně investovaný nákla
je pouze v přečerpávacích stanicích a převodném
kanálovém potrubí. Druhý způsob je zavlažování
t. zv. Eduardsfeldské, používané v Poznani, kde
hrubě scezené splašky vytlačují se přímo na ven-
kov, kdež se stáčejí rolníkům do voznic a tak pro-
dávají. Účinky na vegetaci jsou však přímo ne-
uvěřitelné: v Malchově u Berlína zavlažována by-
la pokusně silně písčitá půda městskými splašky
a po několika letech vyrostla zasetá na uměle tak-
to vytvořeném humusu tráva 7kráte za rok do vý-
še 40 cml Hlávky zelí normálně vyrůstají v průměr
30—40 cm, jablka jsou ohromná a mimo to lzev
částečně vyčíštěné odpadní vodě jedním zavlaže-
ním výborně pěstovati kapry bez krmení. Berlía
získává ročně 6 mil. marek, což činí asi 31/22% in-
vestovaného kapitálu.
Zavlažování pozemků spadá tudíž pro svoji
rozměrnost, náklad a místní obtíže při budoucím
čištění splašků Prahy sotva na váhu. Bude to
však zajisté čištění mechanickými aparáty, z nichž
nejpoužívanějšími jsou: kropící tělesa, filtrace otá-
čivými deskami a způsob Emscherův. O výkon-
nosti posledního způsobu, používaného v celé ob-
lasti Rury v Německu nemohu podati autentických
zpráv.
Hlávek
Emscherův
Poznaň
Berlín
Praha
Německo
centimetr
19
article
Princip čištění kropícími tělesy získává stále
mohutnějšího rozšíření v Německu a v Anglii. Je
poměrně levný a výsledek jeho při jednoduchosti
zařízení je překvapující. Tytéž splašky, které
páchnoucí a špinavé vstupují do čistící stanice,
možno při jejich výtoku z téže úplpně beze stra-
chu pítil Hospodářský význam tohoto způsobu čl-
štění je však menší, ježto obyčejně není možno
využitkovati veškeré suspendované látky k účelám
hnojivým. Dovoluje-li však zařízení, aby pohyb od-
padní vody nepřesahoval rychlost 3 mm za vteřinu,
pak je možno takřka i nejemnější látky usazenin
získati. Princip čištění odpadných vod kropícímí
tělesy, který doznal u nás dosud jen velmi ne-
patrného použití v průmyslových závodech, avšak
v Německu, Anglii a sev. Americe je velmi roz-
šířen, je tento: splašky, přivoděné ústředním ka-
nálem, zbavují se hrubými síty látek neplovoucích,
vpouštějí se do usazovacích nádrží, z nichž pomocí
samočinně pracující odměrky napájejí kropící těle-
sa. V těchio 10—20metr. otáčivými rameny, v zákla-
dě Lednerovými koly rozstřikovány jsou v úzkých
proudech splašky na vrstvě koksu, kotelní strusky
nebo vápence a pronikají jí v síle 2 metrů k beto-
novému základu. Biologicko-chemickou činností
bakterií a larev mouchy Psychoda a Leptomydes
vyčistí se zde v čirou vodu. Nestačí-li toto čištění
úplně, připojují se usazovací jámy k dostatečnému
čištění. Způsob filtrace zmíněnými látkami
(koks atd.) děje se různě. Ze všech je však postři-
kování otáčivými rameny nejužívanější.
Německo
Anglie
Amerika
mm
20
article
Vzorná čistící stanice tohoto druhu v městě
Waldenburgu s přilehlými obcemi v Pruském
Slezsku pracující pro 100.000 obyvatelů, vyžadovala
nákladu pouze 250.000 marek a zaujímá plochu
jen 11/2 hektaru. Počet dělníků je 5. Nápadně ne-
patrný náklad této čistící stanice vysvětluje nám
přirozená poloha Waldenburgu, který leží níže než
ostatní stupňovitě položené obce, takže splašky te-
kou samočinně, čímž odpadá stavba nákladné pře-
čerpávací stanice.
Čistírna města Wilmersdorfu u Berlína, pra-
cující pro 135.000 obyvatelů, připravená na roz-
šíření s nepatrným zvýšením výdajů pro 600.000
obyvatelů, o ploše 12 hektarů, vyžadovala nákla-
du 6 mil. marek.
V činnosti je zde 54 biolog. těles, jež snesou
snadno pateronásobné množství vody. V tomto
obnosu je však zahrnut náklad na postavení a za-
řízení přečerpávací stanice a ústředních přívod-
ných kanálů do vlastní čistírny, 17 kilometrů vzdá-
lené a o 26 metrů výše položené v Standsdorfu. )
Tyto, jakož i ostatní stanice jsou pod stálou kon-
trolou královského zemského ústavu pro hygiénu
vody v Berlíně. Obě pracují bezvadně, vy-
čišťují splašky ve vodu požití schopnou a neobtě-
žují vůbec zápachem okolí.
Waldenburg
Slezsko
Wilmersdorf
Berlín
ha
21
article
Filtrační způsob separujícími otáč. deskami
dle patentu Riensch-Wurla používá již 50 měst
k čištění odpadních vod. Zde je otáčivá mosazná
kruhovitá deska o tlouštce 5 mm a průměru 15—20
metrů, namontovaná k železné konstrukci, opatřená
štěrbinami 1—5 mm, a pod úhlem 10—25 do beto-
nové nádrže tak vnořená, že veškeré splašky jsou
nuceny jí procházeti. Deska se zvolna otáčí —
jednou za 2 minuty — vyzdvihuje scezený kal,
při čemž tomuto ohromnému sítu ve filtraci upělé
papíry značně napomáhají. Vyzdvížený kal stírá se
krouživými kartáči a vysušuje v bubnu. Drážďany
čistí tak splašky ve své čistírně v Kadici.
Čistínra v Kadici pracuje pro 550.000 obyva-
telů, při 100.000 krychlových metrech denních
splašků a zaujímá plochu jen 2 hektarů. Náklad
na postavení stanice, k níž je připošená ohromná
čerpací stanice o výkonnosti 50 hektolitrů za vte-
řinu, určená pro vytlačování splašků proti tlrku
hladiny labské za vysoké vody i s ústřední ka-
nalisací města a sušárnou kalu čjnil 61/2 mil. marek.
Udržování čistící stanice samotné činí ročně
34.000 marek. 1 krychlový metr kalu, vyoušený
as na 20 proc. vody, prodává se rolníkům z
13 pl.
V Kadici je umístěno 5 separujících otáčivých
desek, z nichž jediná stačí k čištění veškerých
městských splašků. Resultující voda není úpl-
vyčištěná, je poněkud kalná a rozvádí se zvlášt-
ním ventilem pod hladinu Labe.
Zmínky zasluhuje způsob čištění odpadních vo
uhelnou kaší, v Německu velmi rozšířený. Zde mi-
chají se splašky s hnědouhelnou řídkou kaší a tím
srážejí se jemně rozptýlené látky v hrubší klky.
*) Čistírnu obsluhuje 10 dělníků.
Drážďany
Německo
mm
22
article
síc siláků, idejně zaujatých, připravených. Jaký
elitní sbor! Jaký tábor dobyvatelstva!
Položte na úspornou sílu jedince ročně
idejné skladky pouhých deset zlatých! Dá cel-
kem ročně půl, za dese! roků plných pět mili-
onů nadržené síly, hotové vykonat svoje idejné
dílo. Za pět milionů sic nezískáš ještě třetinu
království. Leč idea časem mohutní, přibývá
cviku a odvahy. A po desítiletích? Kdo ví.
jaký kus ztracené půdy bude už národu vrácení
Jaký tábor božích bojovníků! Jaká promy-
šlená, nezdolná, vítězná odveta — za Bíl u
Horul
Bíl
Horul
23
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Jak tak někdy náhoda svede v krátkém
čase dvě podobné události dohromady! Ne-
dávno na Vltavě zbloudil v mlze parník . . .a
několik dní na to zbloudil v mlze automobila
provedl při tom respektábl husarský kousek,
který, bohužel, nebyl zachycen na žádný filma
ani hned tak se na požádání neprovede po
druhé. Kdo měl to potěšení a na starých nusel-
ských schodech někdy v zimě tak hezky
sklouzl a přejel pár stupínků, byl rád, když si
nepřekousl jazyk; ale sletět po těch kame-
ných, přes dvanáct zastavení jako na křížové
cestě) v automobilu k tomu a neudělat si nic —
to zasluhuje opravdu Nobelovu cenu.
Úctyhodný tento rekord našel ovšem dosti
závistníků, kteří místo uznání řeklí, že na sta-
rých zámeckých schodech by to byl ještě větší
kumšt, ba dokonce se našli nenasytové, kteří
rekord shledávali by teprve prý v tom, kdyby
ten automobil byl zbloudil po nuselských scho-
dech nahoru! Ale to všechno už jsou přílišno-
sti lidí, kterým žádná sensace není dost. Mně
stačí, že se nerozmlátil na cucky... však by to
s ekypáží dopadlo hůř.
Staly se vůbec podivné věci na ulicícha
v Lipsku rozběhlo se z vozu zvěřince šest lvůl
Myslím, že každému z nás i těm v Lipsku by
bylo stačilo k zježení vlasů potkat jednoho lva:
ale potkat jich rovnou celou menažerii, je pře-
ce jen trochu moc strachu najednoul Aby člo-
věk dával pozor, aby některému z nich nešlápl
na nohu! Když jsem četl vylíčení očitých svěd-
ků, bylo mně nejvíce líto jisté panské v hotelu
do kterého se jeden z deserteurů uchýlil
Potkal se s ní na schodech, kde nebylo vy-
hnutí a tu chudák ženská leknutím sjela po
nich jako ten automobil po nuselských, s tím
jenom rozdílem, že ten měl kovanou pneuma
tiku.
Nobelův
Vltava
Lipsko
24
article
Mnoho vzruchu vzbudil v Praze proces
o nešťastné záměně nejedovatého přípravku
s jedovatým při roentgenování. Během přelí-
čení ukázaly se slabiny různých nařízení, jež
jinak vypadají na papíře a jinak v praxi. Bylo
potvrzeno výslechem odborníků, že kdyby se
mělo vše prováděti tak, jak se předpisem žá-
dá, pacient by třeba dříve zemřel, než dostane
lék. Je to obdobné s předpisy na drahách; jak-
mile se začnou plnit — známá pasivní resi-
stence — je celá doprava na hromadě,
Sedm obžalovaných šťastně vyvázlo z úska-
lí, jen jeden magistr tam zůstal. Měl znát před-
pisy o zkoušení praeparátů a měl znát i trestn
ustanovení ...
Ten případ živě mi připomenul přelíčení
které konalo se kdysi s nějakým obchodní-
kem, že prodával falšované potraviny. Kdy
ocitl se v křížovém ohni, obrátil se na před-
sedu soudu otázkou, smí-li se na něco zeptat
„Můžetel“
„Tak prosím pana předsedu, aby mi la-
skavě řekl, zdali se vyzná v chemii?
„To nevyznám — od toho je zde pan zna-
lec chemie.
Obžalovaný obrátil se na pana znalce che-
mie a ptal se:
„Ráčíte se vyznat v trestních paragra-
fech?“
„Ne — od toho je zde soud — já rozumím
pouze chemil.“
„Tak vidíte, pánové...“ povzdychl s
obžalovaný, „a já ubožák se mám vyznat
v chemil i v paragrafechl“
Vyšly z mody rozplakané dušičkové po-
vídky, bohudíky, plné dusivé mlhy, Iistopado-
vých nálad a podobných nepříjemností. A píší
se raději místo nich realisticky zabarvené.
z nichž tuto jednas
K Olšanům mezi sta a sta jinými ubíral se
s věncem přes rameno bodrý muž, tak šede-
sátník. Cestou ho dohonil druhý s kytkou v ru-
ce a poněvadž se to ve dvou lépe kráčí, dal
se do řečl.
Praha
25
article
„Koho pak tam máte?
„I ženu — pět let už je pod drnem, chu-
„Vidíte — já taky! Moje už čtyry roky.
Společný bol je okamžitě sblížil.
„A už jste zůstal sám?
„Zůstal.
„A v
„Taky
„Ani děti nemáte? Já taky ne.
„To je zvláštní, jak se nám to shoduje
A jak pak, sousede, co abychom se zastavi
tuhle na skleničku piva? Já mám žízeň.
„Já takyl
Zastavili se, dali věnec a kytku stranou.
sedli si hezky k sobě a začli si povídat o ne-
božkách.
„škoda té mé ženy, to byla dobrá ženskál“
„Jako ta moje — věčná škoda! — To
musíme dát ještě jednu!“
Dali si ještě jednu a povídali dál.
„Víme — lidské chyby měla ovšem takyl
Kde pak, abych se byl takhle směl někde za-
stavit! To neměla ráda.“
„Hm — ta moje taky. Za boha klíč mi ne-
chtěla dát. Ale teď ho máme, co? No, to
musíme dát ještě jednul
Tak si notovali, dávali si ještě jednu,
docela se shodli v tom, že jejich ženy nestály
vlastně za nic a že je bez nich lépe.
„A proč my se tam s tím věncem a kytkou
vlečeme? Nechme to tu a dejme si radší ještě
jednu!“
Dali si ještě jednu... a nač bych to dál
povídal, když čtenář se shodne se mnou v tom
že tahle realistická dušičková povídka jako
ty ufňukané také nestojí za nic?
Zovloun.
dák.
Dali
27
article
Plesový úbor.
Plesový úbor.
Nastává saisona dýchánků, věnečků, soi-
rées, plesů. Saisona plesových a vůbec zábav-
ních výborů. Saisona plesových referentů. Na-
stává otvírání skříní, které přes celé léto zů-
stávaly zavřeny, vytahování fraků, kalhot
vest, smokingů, přehlížení jich zkoumavým
zrakem a zkoušení. Pak přijde prohlížení mod-
ních žurnálů, vyptávání, uvažování, porady
s krejčím.
Lépe jest těm, kdož přes léto svěřili svů
„habit-noir“ a svůj smoking krejčímu. Vědi
že jej při první potřebě dostanou ve stavu,
jakém si jej míti přejí. Přejděme tyto a přihléd
něme k oněm, jimž letos nastává povinnost
nemoderní úbor nahraditi novým.
Maje po ruce poslední zprávy svých cizo-
zemských přátel, mohu s uspokojením konsta-
tovati, že střih posledních fraků i smokingů
nedoznal velkých změn. Výrazu nalézá letoš-
ní moda hlavně v detailech.
Pokusím se podati zde zevrubný popia
všeho, co patří k večernímu úboru pána
Frak podržel svoji dřívější délku asi ke ko-
lenům, jest ale raději kratší, než aby kolena
přesahoval. Límec nosí se šálový, i s našíva-
nými hedvábnými ravéry. Pěkně vyjímá se ta-
ké límec sametový. V předu byl frak poněkud
prodloužen, tak aby vestu bylo viděti jen má-
lo nebo vůbec ne. Poslední měsíc, jenž byl
velice úrodný na novinky, obdařil frak, jak
jsem se již předešle zmínil, lesklými černým
knoflíky. Zajímalo-li by někoho mé mínění
mohu říci, že se mi tento „dernier-cri“ dosti
líbí, ačkoliv ihned dokládám, že asi dlouhého
trvání míti nebude.
28
article
Vesta má býti bílá. Černá vesta hodí se
k různým slavnostním příležitostem, pohřbům
atd., leč na ples nutno obléci vestu bílou. Fa-
cona vesty řídí se individuelním vkusem. Mu-
že býti srdcovitá, čtverhranná, s knoflíky dvě-
ma sbíhajícími řadami, či pouze jednou řadou.
Poněkud těžší jest to s knoflíky samými. Ne-
dávno četl jsem v kterémsi německém žurná-
lu, že knoflíky vesty mají tvořiti garnituru
a knoflíky do košile a manšet. Jelikož ale n-
kde posud neviděl jsem podobnou garnituru.
a jelikož asi málo jest těch, kdož, majíce ná-
prsní knoflíky z perliček, mohli by si dopřáti
přepychu velkých perel do knoflíkových di-
rek vesty, bude nejlépe, zůstaneme-li věrni
dosavadním černým nebo zlatým knoflíkům.
Kalhoty nešijí se ani široké, aby při
tanci sebou házely, ani tak úzké, aby při
prvním kroku ztratily faconu. První podmín-
kou kalhot k tanci jest, aby byly pohodlné.
V pasu šijí se přesně dle míry, abychom se
vystříhali u jiných kalhot tak obvyklé v zadu
přesky. Máť pán vypadati ve fraku štíhlea
dvě přesky — u kalhot a u vesty — tvoří
přece jen dosti veliký uzlík, jenž při přiléha-
vém tvaru fraku nezůstává nepovšimnut. Vý-
značným rysem letošní mody jsou hedvábné
porty, jež děkují své zmrtvýchvstání „tangu“,
či lépe jeho vášnivému zbožňovateli a mistru.
jímž jest pařížský profesionál tance Mr.
Vesta
Mister
29
article
Duque.
Jedinou přípustnou a možnou obuví ple-
sovou jsou stále lakové „pumps“ s hedvábnou
mašlí nebo malým koketním uzlíčkem z la-
kové kůže. Novinkou jsou „pumps“ z černého
sametu, jimž bych přál pokud možno největší
rozšíření, neb jsou rozkošné.
Co se smokingu týče, můžeme pozo-
rovati různé, více méně duchaplné a elegantní
novinky. Smoking šije se oproti loňským mo-
delům kratší, spíše přiléhavý než volný. Mnozí
gentlemani vrátili se opět k náprsní kapsičce.
kterou zdobí bílým hedvábným šátkem. Šá-
lový límec u smokingu ustoupil limci s naší-
vanými hedvábnými výložkami.
Vesta jest černá a lemuje se často úzkým
proužkem hedvábí téže jakosti, jako porty na
kalhotách.
O kalhotách platí to, co bylo řečeno při
íraku, ani porty nescházejí.
Obuv ke smokingu nepodléhá tak rigo-
rosnímu pravidlu, jako u fraku. Ke smokingu
můžeme obouti „pumps“, lakové polobotky
lakové boty s černou sametovou vložkou. Žá-
leží zvláště na tom, jak se dotyčnému gentle-
manu v těch kterých botách tancuje.
Když jsme byli takto pojednali o obleku,
přejděme k neméně důležité části salonního
úboru, ku prádlá.
Vesta