ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 74c88380-8f4b-11dd-a9d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 57, place 73, org 11, work 7
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. lístopaďu 1913. Číslo 301.
4 article
Poněvadž jednou jeden monsidn. Drozd kradl, po- něvadž jiný kněz dopustil se nemravností, proto přece není někdo oprávněn říci, že veškero kněž- stvo jsou zloději a nemravní lidé. Taková je logika denníku krejearového. Litujeme upřímně toho, že poměry u nás na Moravě dospívají k takovým koncům, že bude veškeren veřejný život za krát- kou dobu naprosto znemožněn, že všichni slušní lidé utekou z něho a že pak ti, kdo je vyženou, budou moci řáditi bez kontroly, boz zodpověd- nosti. Věc národní však bude nesmírně poško- zena. Zatím co klerikální tisk dělá z vážných oprav- dových pracovníků národních vlastizrádce, Němei nasi jdou podle promyšleného plánu proti nám. Nejnověji chtějí ostrůvek brodecký na Konicku rozšířiti. Nemají dost na tom, že urvali nám Labu- dice, dělají pokusy vrazit do Úsobrna, kde by Novém Dvoře rádí zřidili přelejvárnu. Pohled n mapu národnostní nám ukazuje, že jejich práce v Jevičku a nyní pokusy v Úsobrně mají cíl spojit ostrůvek brodecký s ostrovem moravsko-břehov- ským. Němci mají peníze z fondu Rosegderova, na nějž všichni i katolíci platili, my máme heslo ve „Dnu“: na společnou sbírku národní obrany ne- dávejte nicl Kdy konečně prohlédneme, že takte to dál nemůže jitz
Němec Morava Konicko Laba Úsobrno Jevička Rosegderov
5 article
Ze Slezska.
Slezsko
6 article
(Obeení volby ve Střebovicích. — Ma- tiční škola ve Vávrovicích.) Ve Střebovicích u Mor. Ostravy vykonány by- ly v těchto dnech obecní volby. Utkaly se při nich spojené strany pokrokové s klerikály, kteří pod- porováni byli pověstnými deutschíreundlichy. Jak se dalo očekávati byl výsledek voleb ve všech třech oborech příznivý věci pokrokové a národní V druhém a prvním sboru bylo však vítězství n vážkách, rozhodoval jen jeden až dva hlasy. No- vý obecní výbor musí všemi silami usilovati o zpev- nění svých posic. U příležitosti boje o německou soukromou školu v Žimrovicích, jíž všemožně fedruje zemský výbor a c. k. úřady, přichází opět na denní pořá- dek záležitost české matiční školy ve Vávrovicích. V této obcí zakoupila r. 1912 k účelu stavby školy Matice Opavská pozemek, než starosta obce Meis- sner z malicherných příčin stavbu budovy překa- zil. v čemž mu šel na ruku i zemský výbor, jenž odvolání M. O. nevyřídil po 9 měsíců. Ač Matice měla plány i místo schváleny okresní školní radou, přece stavět nesmělal Věc německé školy v Žim- rovicích, jak se naši čtenáři zajisté pamatují, po- suzují nadřízené úřady mnohem liberálněji.
Mor M O Ostrava Žimrovice Vávrovice Meis Žim Matica Matiční škola v Vávrovice
7 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Stanovisko Ukrajinců. Předpovídané a očekávané vyjasnění ve vnitřní situaci se minulý týden nestalo. Neuči- něno pranic pro rozřešení krise české a také krisi haličské neučiněn ani krok ku předu. Kompromisní návrh dra. Korytowského pro- hlásili Ukrajinci za nepřijatelný a postavili proti němu své návrhy, které jsou opět nepřija- telny pro Poláky. Ukrajinci trvají na obstrukc v poslanecké sněmovně a hlásají, že jim nic ne- záleží na tom, bude-li pohřbena i zemská samo- správa haličská, jako Němci pohřbili samo- správu v království Českém.
Ukrajinec Polák Němec RakouskoUhersko Neuč poslanecký sněmovna
8 article
Psali jsme ondyno, jaké stanovisko k ukra- jinským hrozbám zaujímá tisk polský. Na hrozbu polských listů, že všechny polské stra- ny, i ty, jež se k Ukrajincům chovaly dosud přátelsky, se srazí v jeden obranný šik proti Ukrajincům, odpovídá dnes ukrajinské „Dilo“ Bude-li prý zlomena ukrajinská obstrukce na říšské radě, bude malé vítězství 516členného sboru proti 23 Ukrajincům tím menší, že stálá nespokojenost Ukrajinců bude porlament ohro- žovati i nadále. Pokud jde o sněm haličský. ani Poláci jistě neočekávají, že se jim podař ukrajinskou obstrukci zdolati i tam a vědí, že bez smíru s Ukrajinci haličský sněm se k práci nedostane, škodu z toho budou prý míti jen Poláci. Za dosavadní polské nadvlády v Haliči Malorusové mohou svým odbojem pouze získati, neboť ničeho nemo- houztratiti. Ta hrstka práv, jimž se Malo- rusové těší v Haliči, nepochází z milosti pol- ské, nýbrž dostalo se jí Malorusům ústavou. platnou pro celý stát, jemuž musí na tom zá- ležeti, aby nepopudil proti sobě 4 miliony svých občanů, usídlených na samé hranici. Také oktrojírka nového volebního řádu, byť i dle přání polských, nepoškodí Malorusy. Bylo by jím násilím vnuceno něco, proti čemu se brání. a to by bylo menší zlo, než kdyby špatný vo- lební řád příjali dobrovolně. Ukrajinci mohou tedy klidně setrvati při své dosavadní taktice.
Ukrajinec Polák Malo Malorus Halič
9 article
poněvadž touto taktikou nemohou ničeho ztra- titi, ale mnoho mohou vyzískati. Takový je — končí „Dilo“ — účet zisku a ztrát, jež nám může přinésti naše stanovisko. Pěstování patriotismu v Dalmacii. Na rozkaz ministerstva osvěty svolal dal- matský místodržitel hr. Attems do Zadru ředitele všech středních škol a měl s nimi za přítomnosti zemského školního referenta, dv. rady Zavládala, poradu o tom, kterými pro- středky by se mělo čeliti vzrůstajícímu mezl středoškolskou mládeží „národnímu radika- lismu“. Dle poloúřadní zprávy konference za- bývala se nejprve otázkou, jak by se dalo pro- hloubiti „patriotické vychování“ školní mlá- deže, pak zavedením přísnější discipliny, aby mládeži bylo zabráněno účastniti se různých politických projevů. Dle dalších zpráv, pro- niklých z konference na veřejnost, pomýšlí se zříditi v Dalmacii státní konvikty, zavésti pro žáky středních škol povinný stejnokroj, jako už mají v Haliči a profesorům uložiti za po- vinnost, stopovati školní mládež i mimo školu.
Zadr Dila Dalmacie Halič
10 article
Slovinské gymnasium v Celfi. „Slov. Narod“ přináší z Celje nový doklad jak macešsky se chová vídeňská vláda ke kul- furním potřebám štyrských Slovinců. Pro Slo- vince, jichž je ve Štyrsku půl milionu a tvoří třetinu všeho obyvatelstva, vydržuje státv Celji nižší gymnasium a v Mariboru slovinské pobočky při tamějším německém ústavě. kdežto pro Němce jen v jižním, slovinském Štyrsku, vydržuje tři úplná, vyšší gymnasia. Celjské slovinské nižší gymnasium je přeplněné a potřebuje nových místností. Vláda sice už dávno slíbila, že opatří slovinskému ústavu novou budovu, ale nchnula podnes prstem, z to však staví nádhernou novou budovu pro ně- mecké gymnasium v Celji. Poněvadž však ně- mecké gymnasium trpí nedostatkem žáků, po- máhá mu tím, že zakázala přijímati do slovin- ského ústavu více žáků, než se jich vejde do chatrných, nedostatečných nynějších místností. a tím nutí slovinské žáky, kteří už nenašli místa v slovinském ústavě, aby se dali zapsati do gymnasia německého. Vídeňská vláda vy- držuje z peněz rakouských poplatníků, tedy ze slovinských peněz, školy pro Albance v Al- banii, staví Albancům katolické kostely, za- kládají jim rakouskými penězi banku, ale pro půl milionu štyrských Slovinců nemá ani ně- kolik tisíc, potřebných na budovu slovinského gymnasia, jen aby se Slovinci nemohli vzdělá- vati ve svém ústavě a byli nucení se poněm- čovati ve školách německých. Ano, proč jsou štyrští Slovinci Slovany, proč se nenarodil albanskými loupežniky! Pak by každé jejich přání bylo ve Vídni rozkazem.
Němec Slovinec Maribor Štyrsko Slovan
11 article Za hranicemi. Cesty bulharského krále Ferdinanda.
Za hranicemi. Cesty bulharského krále Ferdinanda. Sofijský „Dnevnik“ dovídá se z tamějších kruhů vládních, že mezi králem Ferdinandem, jenž nyní mešká na svém hradě Murániv Uhrách, a vídeňským dvorem všecko je smlu- veno, čeho bylo třeba, aby se uskutečniti mohla oficiálná návštěva krále Ferdinanda u císaře a krále Františka Josefa. Bulharský zahraničný ministr dr. Genadiev bude příto- men. Z Vídně se král Ferdinand odebere do Berlína k oficiálné návštěvě císaře Viléma. Politickým účelem těchto návštěv je revise bukurešťského míru. Ve vládních kru- zích bulharských — píše jmenovaný list — mluví se i o možnosti uzavření taj- ného spolku mezi Bulharskem, Ra- kousko-Uherskem a Tureckem. Izmail Kemal a Essad paša. Na počátku albanské vzpoury a tažení proti Srbům upozornili jsme, že je třeba činiti rozdíl mezi Izmailem Kemalem, hlavou prozatímné vlády ve Valoně, poslužným velmocí a hlavně Rakousko- Uherska, a Essadem pašou v Drači, hrdinným obráncem Skadru, jenž také chce samosprávnou Albanii, ale pod suverenitou sultanovou. Ale zprá- vy vídeňské, hlavně „Albanské korrespondence“ uváděly Eesada pašu pořád jako souspřežence Izmaila Kemala, aby budily zdání, že valonská vlá- da nemá v zemi opposice.
Ferdinand František Josef Genadiev Vilém Izmail Kemal Essad Srba Skadr Vídeň Berlín Bulharsko RakouskoUhersko Turecko Valona Uhersko Drač Albánie Murániversity Uhry
12 article
Mezitím se skutečný stav věci vyjasnil. Angli- cká vláda dostala do rukou originál opovědného listu, kterým Izmail Kemal bej formálně vyhlásil Srbsku válku a vyzval albanské pohlaváry: Bo- rama Cevru z kraje djakovického, Rizu beje z Dja- kovice, Jusufa Eliaza z Díbry a lsu Boljetince aby vytrhli proti Srbsku do pole. V opovědném listu se praví, že velmoci uznají rozšíření Albanie na účet Srbska právě tak, jako uznaly rozšíření Turecka na účet Bulharska, když se Turkům po- dařilo vzít nazpět Drinopol. Silněji než toto vy- zvání účinkovaly na pohlaváry značné sumy pe- něz, které jim lzmail Kemal předem poslal, ovšem ne ze své kapsy. Essada pašu Izmail Kemal chtěl obmysliti vrchním velením nad albanskými tlupami a slibo- val mu vděk nejen valonské vlády, nýbrž i „moc- ných a štědrých velmocí“. Načež Essad paša od- pověděl doslovně: „Nestali jsme se ještě pány ve svém vlastním domě, a ty nás postrkuješ do sváru s naším sousedem Srbskem, s nímž bychom se měli snažit žíti za každou cenu v míru. S vell- kým politováním vidím, že berež na sebe strašnou zodpovědnost, kterouž já od sebe odmítám, a proto ti nebudu pomocníkem; na tvou hlavu padnětež všecky následky tvého skutku. Kromě toho je mezí Lzmailem Kemalem Essadem pašou ještě rozdíl v tom, jak se mají ku pravoslavným. lzmail Kemal vábí mohamedány na stranu Rakousko-Uherska, aby se tam sešli s katoliky, ale pravoslavným je nepřítelem a pro- hlašuje je za zrádce, říkaje jim: „Pro vás pravo- slavné není místa v Albani!“ Naproti tomu Essad paša všude pravoslavným zabezpečuje rovnopráv- nost a svěřuje jim důležité úřady. Na př. Černo- horce Marka Duraškoviče jmenoval městským hejt- manem v Drači a pravoslavného Albance Laudu předsedou občanského soudu tamtéž.
Izmail Kemal Jusuf Eliaza Turek Kemal Lzmail Kemal Černo Duraškovič Lauda Angl Dja Díbry Srbsko Albánie Turecko Bulharsko Drinopol RakouskoUhersko Albani Drač Bo Cevro
13 article Pangermanismus a Dánsko.
Pangermanismus a Dánsko. My nařikáme stále nad svou malostí, naad slo- vanskou nesvorností, a zapomínáme, že nejen my jsme národem malým, že i germánští národové, jako Dánové, Norové, Nizozemci, patří ku početně ma- lým národům, a že sni mezi těmito germánskými národy není vše v nejlepším pořádku. Jestliže slovansky roztoužené duše stěžují na slovenský nebo ukrajinský separatismus, měly by si připomenout že jazykový separatismus kvete také u Norů, kteři chtějí zrušit starou literární jednotu s Dány, jako zrušili již politické spojení se Švédy. Ještě v těcht dnech pobouřil skandinávské veřejné mínění známý asijský cestovatel Sven Hedin, když od svého ob- vyklého již štvaní proti Rusku přešel ještě ke stra- šení nebezpečím srážky Švédska s Dánskem a Nor- skem. Jestliže odsuzujeme útlak Slovanů Slovanyv případě polsko-ruském, činíme tak po právu a z povinnosti, ale nezapomínejme, že ani Čermání v těch věcech nejsou docela neviňátky, jak ukazuje případ utlačování Dánů Němci v Holštýnsku Šlesvicku. Tedy aspoň tu útěchu můžeme míti, že nejsme bez opolutrpitelů. Malí národové v boji proti přesile velkých ne- mohou spoléhat na svou fysickou sílu, leda na du- ševní vyspělost, po případě i na pomoc jiných vel- kých národů, která záleží na tom, aby bylo zacho- váno neutrálné postavení národa menšího. V tom má smysl dovolávání se sympatií a pomoci národů jiných.
Dán Noro Nizozemec Švéda Sven Hedin Němec Dánsko Rusko Švédsko Holštýnsko Šlesvicko Slovan Slovanyv
14 article
Příklad, jak se to dělá, můžeme si vzíti z po- slední anglické brožury Dána Gudmunda Schütte „Pan-Germanism and Denmark“, v níž snaží s dánský publicista získat zájem Angličanů o ná- rodní boj DDánů. Dr. Schütte vychází ze zásady, že každý národ má právo bránit své národnosti i za svými politi- ckými hranicemi. My bychom k tomu musili dolo- žit „i za svými národopisnými hranicemi“ vzhledem na naše politicky nesammostatné položení. V Americe nemusí se Dánové dovolávat zvlášt- ní ochrany, protože americkým občanům je volno zakládati vyšší školy i university. Ale 150.000 Dánů v jižním Jutsku pod pruským jařmem neslyší ve školách mateřského jezyka, leda dvě hodiny týdně při vyučování náboženství, jinak stále se musí učit jen německy. Dánům v šlosvicku a Holštýnsku je zakázáno zakládat vlastní Ekoly a po r. 1928 podle náhubkového“ zákona nebudou směti užívat dán- ského jazyka aní na veřejných schůzích. Jestliže Němcí mohou velké sumy peněz věnovat na ně- mecké školy za hranicemi své říše, nesmí se totěž právo upírati ani Dánům. A přece Němci křičí o dánském „irredentismu“, o snahách odtrhnout se- verní Šlesvik násilím. To je nesmyslná fantasle, protože malé Dánsko nemyslí na válku s největší vojenskou mocí. Jestliže opevňuje své hranice, činí tak jen z ohledu na svou samostatnost. Od Angli- čanů čekají Dánové, že budou dánské snahy o ma- chování neodvislosti podporovat; v Angličanech vidí mnoho Dánů své spasitele.
Dán Gudmunda Schütte Angličan doktor Schütte Němec Amerika Jutsko Holštýnsko Dánsko Angl Germanism and Denmark
15 article Taktika hannoverských welfovců
Taktika hannoverských welfovců Legitimisté hannoverští, kteří se snaží vy- maniti se z pruského panství za pomoci Welfského panovnického rodu, neskládají naděje ani po při- puštění prince Arnošta Augusta Cumberlandského na trůn bruněvický, jenž jako spolkový panovník německý i dle svého slibu nesmí napříště praco- vati k uznání svých nároků na Hannoversko. Na schůzi v Hannoveru, svolané demokrati- ckým sdružením na pátek, vyslovil se dřívější welí- ský kandidát, redaktor Langwost, zajímavým způ- sobem o příští taktice welfovců. Dovozoval, že hannoverští welfovci nyní, kdy hvězda Welfů vy- chází, mají dosti taktu, aby nového vévodu uše- třili nepříjemností. Taktika se změní, ale starý program bude hájen stejně rozhodně jako dříve. Řečník protestoval proti výroku brunšvického mi- nistra šl. Hartwiga, že nastoupení prince Arnošta Augusta na brunšvický trůn bylo ztíženo agitaeí welfovců. Ostatně prý německo-hannoverské stra- ně po nástupnictví v Brunšvicku nic není. Brunšvi- cko je Brunšvicko a Hannoversko je Hannoversko Ještě žije starý vévoda Cumberlandský a hanno- verský lid bojuje za něj a za svá práva. Co na- stane později, nutno vyčkati, ale strana bude se vždy domáhatí znovuzřízení království hannover- ského. Boj bude se v budouenosti říditi dle toho jak se ke straně zachovají úřady a jiné strany.
Augusta Welf Cumberlandský Hannover Brunšvicko Langwost
16 article Home rule a Ulster.
Home rule a Ulster. Vůdce konservativní strany anglické Bona Law řekl ve středu v Newcastlu, co soudí o ná- vrzích liberální vlády, pokud jde o rozřešení irské otázky. Ministerský předseda Asquith minulou so- botu sice prohlásil, že vláda je odhodlána provésti home rule a po případě nebude váhati použit moci ale přece dal na jevo, že by si přál dohody a vy- zval vůdce protivné strany k volné výměně mi- nění. Při tom ovšem má býti zachována nedotčena zásada home rule, totiž utvoření irského parla- mentu v Dublíně a také nemá býti zřízena žádná trvalá a nepřekročitelná přehrada mezi Ulstrem a ostatním lrskem. Na to prohlásil ministr zahraničních záleži- tostí v pondělí v Berwicku, že vláda je ochotna povoliti Ulstru jakousi home rule, totiž úplnou autonomii ve věcech náboženských, školských policejních atd. Bonar Law se nevyslovil určitěji. Prohlásiv. že schvaluje úplně kampaň, řízenou sirem Edvar- dem Carsonem v Ulstru, tvrdil, pokusí-li se vláda vnutiti Ulstru nynější předlohu o home rule, že Ulster bude míti úplné právo postaviti se proti ní násilím a bude míti na své straně celou unioni- stickou stranu. V další řeči pak dovozoval, že vláda je povinna odvolati se k zemi vypsáním no- vých voleb, poněvadž prý home rule nikdy nebyla určitě předložena voličům, i zavázal se jménem celé unionistické strany, kdyby rozhodnutí ná- roda vyznělo proti ní, že se již nebude stavěti proti home rule. Při tom však uznal také možnost. vyříditi otázku kompromisem a prohlásil, přeje-li si ministerský předseda skutečně výměny mínění že unionisté neodmítají jeho výzvy a že uváží ve- škeré návrhy, které by učinil, s opravdovým přá ním nalézti rozřešení.
Law Carson Ulster Newcastle Berwick Bono Law Ulster
17 article Jak budeme čistiti splašky v Praze?
Jak budeme čistiti splašky v Praze? Píše Ing. Bohuslav Brauner. Předpisy pro čištění odpadních vod vztahují se v Rakousku doposud na odpadní vody z průmyslo- vých závodů. Nebude zajisté trvati dlouho a budou vydány předpisy i pro čištění odpadních vod měst- ských. Pak ovšem nebudeme více žádati na stříbro- pěnné Vltavě, aby nám sama čistila městské spla- šky, se zájmem však budeme patřit k zařízením postaveným k tomuto účelu ve státech, kde podob- né předpisy již jsou a kde mechanickými, biologi- ckými a chemickými pochody špinavé a páchnoue splašky mění so v jasně čistou vodu, prostou zá- pachu. Pochod čistící, kterému se podrobují x mo- derních čistírnách odpadní vody, je tentor 1. Dělení nerozpustných látek od vody. 2. Proměna a vysušení vzniklého kalu až k ne- schopnosti hnití a pevné konsistenci. V Německu trvá zákon o čištění splašek od r. 1905. Již malé obce o 30.000 duších spojují se se sousedními a staví společnou kanalisační síť s ústřední čistící stanicí. Menší města čistí splašky mechanickými i biologickými zařízeními, při čemí zužitkují z obsažených, národně-hospodářsky cen- ných látek jen 20—25 proc. Velká města zavlažují splašky ohromným nákladem pořízené pozemky využitkují veškerou, hospodářsky důležitou hod- notu látek v kalu obsažených. Při zavlažování zpracují půdní mikroby veškeré ústrojné látky na neústrojné soli. Tento poslední, vysoce rationální způsob či- štění zavlažování pozemků splašky by se asi pro svou nákladnost a mnohé technické překážky pro Prahu sotva hodil. Systém sám činí nároky na pů- du méně cennou s písčitou hlínou, kterou bychom v bezprostřední blízkosti naší periferie sotva na- šly. Mimo to vyžaduje naprostou rovinu o mírném sklonu, jejíž plocha by obnášela asi 4000 hektarů.
Inga Brauner Praha Rakousko Vltava Německo ha
18 article
Srovnáme-li bez ohledu na rozdílnost drahotních poměrů pozemků přibližný nutný náklad s berlín- skými čistícími poli, činil by asi 20 mil. korun Většinu nákladu ovšem hradí statkáři, kteří pol- nosti najímají, takže skutečně investovaný nákla je pouze v přečerpávacích stanicích a převodném kanálovém potrubí. Druhý způsob je zavlažování t. zv. Eduardsfeldské, používané v Poznani, kde hrubě scezené splašky vytlačují se přímo na ven- kov, kdež se stáčejí rolníkům do voznic a tak pro- dávají. Účinky na vegetaci jsou však přímo ne- uvěřitelné: v Malchově u Berlína zavlažována by- la pokusně silně písčitá půda městskými splašky a po několika letech vyrostla zasetá na uměle tak- to vytvořeném humusu tráva 7kráte za rok do vý- še 40 cml Hlávky zelí normálně vyrůstají v průměr 30—40 cm, jablka jsou ohromná a mimo to lzev částečně vyčíštěné odpadní vodě jedním zavlaže- ním výborně pěstovati kapry bez krmení. Berlía získává ročně 6 mil. marek, což činí asi 31/22% in- vestovaného kapitálu. Zavlažování pozemků spadá tudíž pro svoji rozměrnost, náklad a místní obtíže při budoucím čištění splašků Prahy sotva na váhu. Bude to však zajisté čištění mechanickými aparáty, z nichž nejpoužívanějšími jsou: kropící tělesa, filtrace otá- čivými deskami a způsob Emscherův. O výkon- nosti posledního způsobu, používaného v celé ob- lasti Rury v Německu nemohu podati autentických zpráv.
Hlávek Emscherův Poznaň Berlín Praha Německo centimetr
19 article
Princip čištění kropícími tělesy získává stále mohutnějšího rozšíření v Německu a v Anglii. Je poměrně levný a výsledek jeho při jednoduchosti zařízení je překvapující. Tytéž splašky, které páchnoucí a špinavé vstupují do čistící stanice, možno při jejich výtoku z téže úplpně beze stra- chu pítil Hospodářský význam tohoto způsobu čl- štění je však menší, ježto obyčejně není možno využitkovati veškeré suspendované látky k účelám hnojivým. Dovoluje-li však zařízení, aby pohyb od- padní vody nepřesahoval rychlost 3 mm za vteřinu, pak je možno takřka i nejemnější látky usazenin získati. Princip čištění odpadných vod kropícímí tělesy, který doznal u nás dosud jen velmi ne- patrného použití v průmyslových závodech, avšak v Německu, Anglii a sev. Americe je velmi roz- šířen, je tento: splašky, přivoděné ústředním ka- nálem, zbavují se hrubými síty látek neplovoucích, vpouštějí se do usazovacích nádrží, z nichž pomocí samočinně pracující odměrky napájejí kropící těle- sa. V těchio 10—20metr. otáčivými rameny, v zákla- dě Lednerovými koly rozstřikovány jsou v úzkých proudech splašky na vrstvě koksu, kotelní strusky nebo vápence a pronikají jí v síle 2 metrů k beto- novému základu. Biologicko-chemickou činností bakterií a larev mouchy Psychoda a Leptomydes vyčistí se zde v čirou vodu. Nestačí-li toto čištění úplně, připojují se usazovací jámy k dostatečnému čištění. Způsob filtrace zmíněnými látkami (koks atd.) děje se různě. Ze všech je však postři- kování otáčivými rameny nejužívanější.
Německo Anglie Amerika mm
20 article
Vzorná čistící stanice tohoto druhu v městě Waldenburgu s přilehlými obcemi v Pruském Slezsku pracující pro 100.000 obyvatelů, vyžadovala nákladu pouze 250.000 marek a zaujímá plochu jen 11/2 hektaru. Počet dělníků je 5. Nápadně ne- patrný náklad této čistící stanice vysvětluje nám přirozená poloha Waldenburgu, který leží níže než ostatní stupňovitě položené obce, takže splašky te- kou samočinně, čímž odpadá stavba nákladné pře- čerpávací stanice. Čistírna města Wilmersdorfu u Berlína, pra- cující pro 135.000 obyvatelů, připravená na roz- šíření s nepatrným zvýšením výdajů pro 600.000 obyvatelů, o ploše 12 hektarů, vyžadovala nákla- du 6 mil. marek. V činnosti je zde 54 biolog. těles, jež snesou snadno pateronásobné množství vody. V tomto obnosu je však zahrnut náklad na postavení a za- řízení přečerpávací stanice a ústředních přívod- ných kanálů do vlastní čistírny, 17 kilometrů vzdá- lené a o 26 metrů výše položené v Standsdorfu. ) Tyto, jakož i ostatní stanice jsou pod stálou kon- trolou královského zemského ústavu pro hygiénu vody v Berlíně. Obě pracují bezvadně, vy- čišťují splašky ve vodu požití schopnou a neobtě- žují vůbec zápachem okolí.
Waldenburg Slezsko Wilmersdorf Berlín ha
21 article
Filtrační způsob separujícími otáč. deskami dle patentu Riensch-Wurla používá již 50 měst k čištění odpadních vod. Zde je otáčivá mosazná kruhovitá deska o tlouštce 5 mm a průměru 15—20 metrů, namontovaná k železné konstrukci, opatřená štěrbinami 1—5 mm, a pod úhlem 10—25 do beto- nové nádrže tak vnořená, že veškeré splašky jsou nuceny jí procházeti. Deska se zvolna otáčí — jednou za 2 minuty — vyzdvihuje scezený kal, při čemž tomuto ohromnému sítu ve filtraci upělé papíry značně napomáhají. Vyzdvížený kal stírá se krouživými kartáči a vysušuje v bubnu. Drážďany čistí tak splašky ve své čistírně v Kadici. Čistínra v Kadici pracuje pro 550.000 obyva- telů, při 100.000 krychlových metrech denních splašků a zaujímá plochu jen 2 hektarů. Náklad na postavení stanice, k níž je připošená ohromná čerpací stanice o výkonnosti 50 hektolitrů za vte- řinu, určená pro vytlačování splašků proti tlrku hladiny labské za vysoké vody i s ústřední ka- nalisací města a sušárnou kalu čjnil 61/2 mil. marek. Udržování čistící stanice samotné činí ročně 34.000 marek. 1 krychlový metr kalu, vyoušený as na 20 proc. vody, prodává se rolníkům z 13 pl. V Kadici je umístěno 5 separujících otáčivých desek, z nichž jediná stačí k čištění veškerých městských splašků. Resultující voda není úpl- vyčištěná, je poněkud kalná a rozvádí se zvlášt- ním ventilem pod hladinu Labe. Zmínky zasluhuje způsob čištění odpadních vo uhelnou kaší, v Německu velmi rozšířený. Zde mi- chají se splašky s hnědouhelnou řídkou kaší a tím srážejí se jemně rozptýlené látky v hrubší klky. *) Čistírnu obsluhuje 10 dělníků.
Drážďany Německo mm
22 article
síc siláků, idejně zaujatých, připravených. Jaký elitní sbor! Jaký tábor dobyvatelstva! Položte na úspornou sílu jedince ročně idejné skladky pouhých deset zlatých! Dá cel- kem ročně půl, za dese! roků plných pět mili- onů nadržené síly, hotové vykonat svoje idejné dílo. Za pět milionů sic nezískáš ještě třetinu království. Leč idea časem mohutní, přibývá cviku a odvahy. A po desítiletích? Kdo ví. jaký kus ztracené půdy bude už národu vrácení Jaký tábor božích bojovníků! Jaká promy- šlená, nezdolná, vítězná odveta — za Bíl u Horul
Bíl Horul
23 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Jak tak někdy náhoda svede v krátkém čase dvě podobné události dohromady! Ne- dávno na Vltavě zbloudil v mlze parník . . .a několik dní na to zbloudil v mlze automobila provedl při tom respektábl husarský kousek, který, bohužel, nebyl zachycen na žádný filma ani hned tak se na požádání neprovede po druhé. Kdo měl to potěšení a na starých nusel- ských schodech někdy v zimě tak hezky sklouzl a přejel pár stupínků, byl rád, když si nepřekousl jazyk; ale sletět po těch kame- ných, přes dvanáct zastavení jako na křížové cestě) v automobilu k tomu a neudělat si nic — to zasluhuje opravdu Nobelovu cenu. Úctyhodný tento rekord našel ovšem dosti závistníků, kteří místo uznání řeklí, že na sta- rých zámeckých schodech by to byl ještě větší kumšt, ba dokonce se našli nenasytové, kteří rekord shledávali by teprve prý v tom, kdyby ten automobil byl zbloudil po nuselských scho- dech nahoru! Ale to všechno už jsou přílišno- sti lidí, kterým žádná sensace není dost. Mně stačí, že se nerozmlátil na cucky... však by to s ekypáží dopadlo hůř. Staly se vůbec podivné věci na ulicícha v Lipsku rozběhlo se z vozu zvěřince šest lvůl Myslím, že každému z nás i těm v Lipsku by bylo stačilo k zježení vlasů potkat jednoho lva: ale potkat jich rovnou celou menažerii, je pře- ce jen trochu moc strachu najednoul Aby člo- věk dával pozor, aby některému z nich nešlápl na nohu! Když jsem četl vylíčení očitých svěd- ků, bylo mně nejvíce líto jisté panské v hotelu do kterého se jeden z deserteurů uchýlil Potkal se s ní na schodech, kde nebylo vy- hnutí a tu chudák ženská leknutím sjela po nich jako ten automobil po nuselských, s tím jenom rozdílem, že ten měl kovanou pneuma tiku.
Nobelův Vltava Lipsko
24 article
Mnoho vzruchu vzbudil v Praze proces o nešťastné záměně nejedovatého přípravku s jedovatým při roentgenování. Během přelí- čení ukázaly se slabiny různých nařízení, jež jinak vypadají na papíře a jinak v praxi. Bylo potvrzeno výslechem odborníků, že kdyby se mělo vše prováděti tak, jak se předpisem žá- dá, pacient by třeba dříve zemřel, než dostane lék. Je to obdobné s předpisy na drahách; jak- mile se začnou plnit — známá pasivní resi- stence — je celá doprava na hromadě, Sedm obžalovaných šťastně vyvázlo z úska- lí, jen jeden magistr tam zůstal. Měl znát před- pisy o zkoušení praeparátů a měl znát i trestn ustanovení ... Ten případ živě mi připomenul přelíčení které konalo se kdysi s nějakým obchodní- kem, že prodával falšované potraviny. Kdy ocitl se v křížovém ohni, obrátil se na před- sedu soudu otázkou, smí-li se na něco zeptat „Můžetel“ „Tak prosím pana předsedu, aby mi la- skavě řekl, zdali se vyzná v chemii? „To nevyznám — od toho je zde pan zna- lec chemie. Obžalovaný obrátil se na pana znalce che- mie a ptal se: „Ráčíte se vyznat v trestních paragra- fech?“ „Ne — od toho je zde soud — já rozumím pouze chemil.“ „Tak vidíte, pánové...“ povzdychl s obžalovaný, „a já ubožák se mám vyznat v chemil i v paragrafechl“ Vyšly z mody rozplakané dušičkové po- vídky, bohudíky, plné dusivé mlhy, Iistopado- vých nálad a podobných nepříjemností. A píší se raději místo nich realisticky zabarvené. z nichž tuto jednas K Olšanům mezi sta a sta jinými ubíral se s věncem přes rameno bodrý muž, tak šede- sátník. Cestou ho dohonil druhý s kytkou v ru- ce a poněvadž se to ve dvou lépe kráčí, dal se do řečl.
Praha
25 article
„Koho pak tam máte? „I ženu — pět let už je pod drnem, chu- „Vidíte — já taky! Moje už čtyry roky. Společný bol je okamžitě sblížil. „A už jste zůstal sám? „Zůstal. „A v „Taky „Ani děti nemáte? Já taky ne. „To je zvláštní, jak se nám to shoduje A jak pak, sousede, co abychom se zastavi tuhle na skleničku piva? Já mám žízeň. „Já takyl Zastavili se, dali věnec a kytku stranou. sedli si hezky k sobě a začli si povídat o ne- božkách. „škoda té mé ženy, to byla dobrá ženskál“ „Jako ta moje — věčná škoda! — To musíme dát ještě jednu!“ Dali si ještě jednu a povídali dál. „Víme — lidské chyby měla ovšem takyl Kde pak, abych se byl takhle směl někde za- stavit! To neměla ráda.“ „Hm — ta moje taky. Za boha klíč mi ne- chtěla dát. Ale teď ho máme, co? No, to musíme dát ještě jednul Tak si notovali, dávali si ještě jednu, docela se shodli v tom, že jejich ženy nestály vlastně za nic a že je bez nich lépe. „A proč my se tam s tím věncem a kytkou vlečeme? Nechme to tu a dejme si radší ještě jednu!“ Dali si ještě jednu... a nač bych to dál povídal, když čtenář se shodne se mnou v tom že tahle realistická dušičková povídka jako ty ufňukané také nestojí za nic? Zovloun. dák.
Dali
26 title
Modní hlídka.
27 article Plesový úbor.
Plesový úbor. Nastává saisona dýchánků, věnečků, soi- rées, plesů. Saisona plesových a vůbec zábav- ních výborů. Saisona plesových referentů. Na- stává otvírání skříní, které přes celé léto zů- stávaly zavřeny, vytahování fraků, kalhot vest, smokingů, přehlížení jich zkoumavým zrakem a zkoušení. Pak přijde prohlížení mod- ních žurnálů, vyptávání, uvažování, porady s krejčím. Lépe jest těm, kdož přes léto svěřili svů „habit-noir“ a svůj smoking krejčímu. Vědi že jej při první potřebě dostanou ve stavu, jakém si jej míti přejí. Přejděme tyto a přihléd něme k oněm, jimž letos nastává povinnost nemoderní úbor nahraditi novým. Maje po ruce poslední zprávy svých cizo- zemských přátel, mohu s uspokojením konsta- tovati, že střih posledních fraků i smokingů nedoznal velkých změn. Výrazu nalézá letoš- ní moda hlavně v detailech. Pokusím se podati zde zevrubný popia všeho, co patří k večernímu úboru pána Frak podržel svoji dřívější délku asi ke ko- lenům, jest ale raději kratší, než aby kolena přesahoval. Límec nosí se šálový, i s našíva- nými hedvábnými ravéry. Pěkně vyjímá se ta- ké límec sametový. V předu byl frak poněkud prodloužen, tak aby vestu bylo viděti jen má- lo nebo vůbec ne. Poslední měsíc, jenž byl velice úrodný na novinky, obdařil frak, jak jsem se již předešle zmínil, lesklými černým knoflíky. Zajímalo-li by někoho mé mínění mohu říci, že se mi tento „dernier-cri“ dosti líbí, ačkoliv ihned dokládám, že asi dlouhého trvání míti nebude.
28 article
Vesta má býti bílá. Černá vesta hodí se k různým slavnostním příležitostem, pohřbům atd., leč na ples nutno obléci vestu bílou. Fa- cona vesty řídí se individuelním vkusem. Mu- že býti srdcovitá, čtverhranná, s knoflíky dvě- ma sbíhajícími řadami, či pouze jednou řadou. Poněkud těžší jest to s knoflíky samými. Ne- dávno četl jsem v kterémsi německém žurná- lu, že knoflíky vesty mají tvořiti garnituru a knoflíky do košile a manšet. Jelikož ale n- kde posud neviděl jsem podobnou garnituru. a jelikož asi málo jest těch, kdož, majíce ná- prsní knoflíky z perliček, mohli by si dopřáti přepychu velkých perel do knoflíkových di- rek vesty, bude nejlépe, zůstaneme-li věrni dosavadním černým nebo zlatým knoflíkům. Kalhoty nešijí se ani široké, aby při tanci sebou házely, ani tak úzké, aby při prvním kroku ztratily faconu. První podmín- kou kalhot k tanci jest, aby byly pohodlné. V pasu šijí se přesně dle míry, abychom se vystříhali u jiných kalhot tak obvyklé v zadu přesky. Máť pán vypadati ve fraku štíhlea dvě přesky — u kalhot a u vesty — tvoří přece jen dosti veliký uzlík, jenž při přiléha- vém tvaru fraku nezůstává nepovšimnut. Vý- značným rysem letošní mody jsou hedvábné porty, jež děkují své zmrtvýchvstání „tangu“, či lépe jeho vášnivému zbožňovateli a mistru. jímž jest pařížský profesionál tance Mr.
Vesta Mister
29 article
Duque. Jedinou přípustnou a možnou obuví ple- sovou jsou stále lakové „pumps“ s hedvábnou mašlí nebo malým koketním uzlíčkem z la- kové kůže. Novinkou jsou „pumps“ z černého sametu, jimž bych přál pokud možno největší rozšíření, neb jsou rozkošné. Co se smokingu týče, můžeme pozo- rovati různé, více méně duchaplné a elegantní novinky. Smoking šije se oproti loňským mo- delům kratší, spíše přiléhavý než volný. Mnozí gentlemani vrátili se opět k náprsní kapsičce. kterou zdobí bílým hedvábným šátkem. Šá- lový límec u smokingu ustoupil limci s naší- vanými hedvábnými výložkami. Vesta jest černá a lemuje se často úzkým proužkem hedvábí téže jakosti, jako porty na kalhotách. O kalhotách platí to, co bylo řečeno při íraku, ani porty nescházejí. Obuv ke smokingu nepodléhá tak rigo- rosnímu pravidlu, jako u fraku. Ke smokingu můžeme obouti „pumps“, lakové polobotky lakové boty s černou sametovou vložkou. Žá- leží zvláště na tom, jak se dotyčnému gentle- manu v těch kterých botách tancuje. Když jsme byli takto pojednali o obleku, přejděme k neméně důležité části salonního úboru, ku prádlá.
Vesta