ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 bd7918b0-6602-11dc-b72c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 58 celkem · entity: place 121, org 37, person 21, work 21
1 masthead
10. března 1901
2 masthead
II. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 69.
4 masthead
Strana 17.
5 title
Národní hospodář.
6 article Z domáeího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Z domáeího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 9. března. Netečnost domácích kapitalistů k do- mácím papírům a kdo je správně oce- úuje. — Jich povaha. — Prozíravá správ jmění. — Pražská bursa. — Konserva- tivnost zúročení. — Oživený pražský trh. — Akcie bankovní a průmyslové. Jako vždycky ve případech podobných, tak i za nynější epochy pro cenné papíry k ulo- žení kapitálu vždy znovu shledáváme, že cizi kapitalista oceňuje správněji — lépe řečeno správně naše papíry, nežli kapitalista do- máci. Litujeme-li někdy, že velké procento tito naších odplývá do cíziny, a tam nás zadlužuje jest to jen vina vlastní. Cizina oceňuje naše vý- borné hodnoty k uložení kapitálu o vynikajíeí jistotě, jakými jsou naše papíry pevně zúroči- telné — s vynikající výnosnosti, jakými jsou naše akcie, které však pro stálost kursu přece tak eminentně se hodí k uložení kapitálu — cizina také oceňuje specialitu našich papírů, totiž a kcie dráh, ktaré slučují v sobě vý- hody titrů o pevném zajištění a akcil, kterým přichází vhod konjunktura průmyslová. Českě dráhy uhlářské, jako hledaná zvlástnost, vynikají těmito přednostmi.
Praha
7 article
Při této úvaze setkáme se zajisté se silou komiky, shledáváme-li, že jestliže cizina oproti našim domácím hodnotám jeví plné porozumění, my porozumění to spláeíme opět zájmem pro papíry cizí. Stará bolest — naše podnikavost spekulační. Co ty dobrodružné výpravy již stály peněz! Jisté doma pouštíme z ruky a ženeme se za nejistým přízrakem cizím. Zda bude i v budouenosti tak? !a Jde-lio náš neprospěch, býváme konservativními, a tak skoro bychom přisvědčili na otázku onu. Absti- nence českého kapitálu zdá se býti neochvějna. Zjev ten jest pak tím méně pochopitelným, že mnohé příklady, dle nichž by mohlo jednati obecenstvo nejéirší, poučují o tom, jak majitelé kapitálu — ti ovšem, kteři rozumějí spřávě svého jmění — investujíce své prostředky cepných papírech, rozhojnili jmění své nejen ziskem na kursu, nýbrž i rozdilem vyššího zú- ročení. A hledí li naše spořitelny a záložny do- ciliti výtěžku uložením prostředků, které níže zůrokují, v oněch papírech o urbanním výnosu, a tím si zjednávají nejen vyšší zúročení, nýbrž i mnohdy naději na zisk kursový, ať kapitalista soukromý jedná jen po tomto příkladu veřej- ných ústavů a tak svého prospěchu se domáhá sám. Především ale ať uvažuje o účelné správě svého jmění a pak zajisté také nebude váhat na svůj vlastní zájem své prostředky svěřiti do- mácím cenným papírům k uložení kapitálus
8 article
Obrat na trhu peněžním vzbudil život tak na burse pražské. Jasně precisovánu tu vidíme snahu po zachování bývalého zúročení, ktere trvalo dosti dlouho, aby nabylo domovského práva. Banka rakousko-uherská snížila cenu pe- něz, ale nejmenši vkladatelé neuznávají závaž- nost onoho standardu a žádá-li obecenstvo, aby jeho vklad byl zůročen sazbou vyšší, mus ústavy uvažovati, jak by žádosti oné vyhověly V této příčině se vymykaji ovšem vážnému po- sudku nabídky, slibující za volné vklady až 5 () procent, neboť jsouce v odporuri s kon stellací na trhu peněžním, vzbuzují nedůvěru a hlavní pozornost jest věnována uložení pro- středků v cenných papirech o pevném zúročen i dividendových. z0i Tedy stalo se, jak jsme předpokládali: Z snahy po udržení bývalého výnosu se zrodil zájem pro papíry domácí a z něho prýští se čilost pražské bůrsy. A z oživeného pole trhu papíry pevně zúrokovanými přešel život také na pol domácích akcil. Konečně se tu uvědomuje, že českě papíry dividendově vzhledem k solidni správě svých podniků, svým zálobám, ročním odpisům a své výnosnosti, jakož i k bezpeč nosli svého kursu se znamenitě hodi kstrva- lému uložení kapitálu.
9 article
Po cestách těchto vývodů byly v minulé periodě hledány Živnostenské, které těm, kdo situsci nejdříve vystihli, přinesly značný přískok kursový. V poslední chvíli se proti nejvyššímu kursu postavilo několik závěrů zboží, a tak je- jich kurs na podnět z bursy videňské poněkud ochabl. Přirozená pomlěka reakce po vypjatém kursu. Akcie české banky Union hledány z týchž důvodů, které byly platny pro akcie Živnostenské banky. Ke konci týdne byla situace vyjasněna bilaněním prohlášením, že správní rada učiní valné hromadě návrh na vyplácení dividendy o půl procenta vyšší. Tim konečně porušena souběžnost mezi üimto ústavem a Živnostenskou bankou, které dosaváde i kursem i dividendou udržovaly se na stejné výši. Nebyla-li ještě bi- lance Živnostenské banky přijata za důkaz o zvláštní síle českého finančního emporia, bilance Unionky důkaz ten potvrzuje. Také v akcilch Pražské úvěrni banky se rozvinul obchod,a zboží pod vignetou jedné filišlky vídeňské banky, přicházející ze známě strany kolínské, bylo hladce přejato právě tak jako akcie kolinské hnojivky, proti nimž byla uváděna zpráva, že budou vydány nové kusy. Také průmyslové papíry byly hledányz investici pro kapitál, toužicí po přiměřeném vý- nosu, a tu po době zanedbávání přišla opě řada na Daňkovky, jichž kurs pro nedostatek zboží mechanicky se šinul nahoru, a také na Rustonky Siluace však zůstávala jednostrannou — nebylo prodavatelů. Ti vystoupí, až opět ne- bude kupeů.
Rustonka Union živnostenský banka lance živnostenský banka
10 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 9. března. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Na bursu dostavila se rozhodně nov epocha! Poslední události parlamentní a náhledy. že české požadavky bráti třeba z národohospo- cařakého stanoviska, způsobily všeobecně rů- žovou náladu. J aj Haussa na všech trzích jes výsledkem této nálady a podstatnou známkou minulého týdne. Bürsa počítala a počítá s projitím předlohy investiční a na základě toho vyvíjel a vyvíjí se obchod. Přirozeně, že všecka spekulace vrhá se na hodnoty, které by povolením této předlohy přimo zis kaly. Jsou to hlavně hodnoty
Vídeň
11 article
železářské, bankovní, cementárny a konečně i dopravní. V příčině prvních mají se již na zřetel ohromné dodávky železničních kolejnic, železnič- ního materiálu, spotřeba železa na nové vozy a lokomotivy, zkrátka řečeno, pohliží se k do- brému zaměstnání a výdělku železáren. Tyto všecky naděje došly také, ovšem že měrou ještě malou, výzazu v kursu hodnot železářských. Největší poptávka byla opět po alpinkách. Značné stoupnuti varešských dá se snadno vy světliti, protože může si s nimi vídeňská ban- kovní jednota dělati co chce. Na trhu bankovním převzaly kreditky opě vedení. Podnět k tomu daly úvahy o even tuálních příštích obchodech, souvisících s emiss investiční půjčky. Vůbec pro bankovní hodnoty bylo velice pevné smýšlení, zejmena když došly k uveřejnění bilance vídeňské bankovní jednoty anglobanky a rakouského ústavu pro úvěr po- zemkový. Jak z dolejší tabulky poznati lze, zlepšily se kursy těchto hodnot vydatně.
12 article
Naděje na sestátnění obou severozápadníeh dráh eventuálně i dráhy buštěhradské daly podnět k velkým poptávkám, po akciich lěchto dráh. Mimo to vzat byl zřetel na větší příjmy dráh uhelných v měsíci únoru. Velké oblibě těšily se akcie s t á t n dráhy. Pohnutkou k tomu byly úvaby, že i tato dráha získá uzavřením kartelu železář- ského a dodávkami nahoře zmíněnými, ježto jest majitelkou řešických železáren. Vedle teho hledán byl tento papír z toho důvodu, že má povahu papíru spekulačního a zároveň uklá- dacího. Značného přískoku kursovního docílily dunajské paroplavební a to na překvapení v při- čině dividendy 40 K proti 16 K roku loňského. Myslíme, že není to obezřelné jednání správy podniku, který doprošuje se vládní subvence a při tom může najednou vysypati takovou divi- dendu. Jedná-li se však pánům o to, aby své akcie zavěsili za nejvyšších kursů na krk jiným, pak počinání to dalo by se spíše pochopili.
13 article
Předloha o poplatkové novelle jakož i před- loha zákona na podporu průmyslu nezůstaly bez vlivu na hodnoty průmyslově. Spekulace zajímala se hlavně pro akcie cihlářské spo- lečnosti »Wienerberger« a jiné stavební hodnoty, eskomptujíc vzhledem k levným penězům čilý jarní ruch stavební a navrženě úlevy poplatkové při převodu vlastnictví. Konečně sluší ještě zmíniti se o trhu uklá- dacím. Vzhledem k snížení míry úrokové po- rvala i zde nálada pevná a přihlíženo bylo zvláště k papírům s největším výnosem a even- tnálním ziskem na kursu. V akcifch českýeh dráh, jež mají povahu hodnot ukládačích i spe- kulačních investován byl zvláště kapitál z Ně- mecka. Losy opět značně hledány a stouply, ze jmena menší losy. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení: vetanacn 2. března 9. března 98 60 98.65 118.30 118.30 118 .30 118 20 93. 60 3 60 105.— 111.75 676.— 695.75 425.50 415.50 685.— 708.50 472.— 497.50 890.— 910.— 274.— 272.— 684.25 673.25 103 — 105.— 485.— 507.50 1122. 1154.— 275.50 280.— 273.50 277.— 326.— 297.— 296.50 297.— 301.— 444.— 464.75 482.— 495.— 1610.— 16 8.— 1240. — 12 5.— 819.— 836.— 675.— 704.— 1450.— 1380 - 240.50 240 35 117.40 117.42 Květnová renta . . . Rak. zlatá renla . . . . . Uherská zlatá renla . . Uherská korunová renta . Turecké losy . . . . . Rak, kreditky . .. Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . Bankovní jedňiota Pozemkový úvěrní ústav Živnostenská banika Společnost státní dráhy Jižní dráha Polabská drába Buštěhradská dráha lit. B. Stavební a dopravní A. Dunajská paroplavební spol Tur. tabáková režie a Rakouská továrna na zbroj Rým-muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . Londýnská devisa . . Ríšské marky Alpinky
Wienerberger úvěrní ústav živnostenský banik dopravní A pražský železářský společnost Český báňský společnost mostecký uhlářský
14 article
Berlínská bursa. Z Berlína, 9. března. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) Pravý opak nálady a obehodní živosti, která panovala na všech bursách západních, ano i ve Vídni, byl celý týden na zdejší burse větším dílem bez obchodu a tendence skoro úplně opačná jako na bursách západních. Zlepšení které minulý týden zde se dostavilo, netrvalo dlouho. Bursa věnovala větší pozornost opě zprávám z domácího trhu průmyslového. Zprávy ty vyskylly se velmi často v » Köln. Ztg.«, v listu to, který, jak se zdá, plnou parou pracuje pro kontreminu a proti jednotlivým syndi- kátům. Spekulace chtěla sice zkusiti udržeti v sou- hlasu s cizími bursami pevnou tendenci, ale apathie publika k tomu nepřipustila. Nedáse upřiti, že stav německého průmyslu jest pro tento čas špatný, ale musí se připustiti, že v ny- nějších nízkých kursech jest již tento špatný stav úplně vysloven a že mnohé žurnály. hled pouze donutiti syndikát koksový a syndikát pro surové železo, aby šly s cenami dolů a poku to se nestane, nelze také na zlep- šení situace průmyslu pomýšleti.
Bursa Köln Berlín Vídeň
15 article
Vzhledem k témto okolnostem byl na trhu báňském a to jak ve volném obchodě tak na trhu kasovním (pro hodnoty této kategorie) směr sestupný. e a Bilance bank, jež v tomto týdnu byly uve- řejněny, jsou vesměs špatné a možno klidnou náladu na trhu bankovním připočlsti jedině vel- kému obchodu v rakouských kreditkách. Tyto celý trh držely. Vídeň a Pešt, jež dříve zdej- šímu trhu zboží nabízely, vystoupily nyní jake kupci, následkem čehož kurs značně se zdvihl. tavi Domácí banky klidné. Jediný trh, na němž byla pevná nálada, byl trh dopravní. Příčinu k tomu dala tento- kráte Vídeň. Favoritními papíry byly všecky dráhy rakouské a pak dráha varšavsko-vídeňská, jejíž dobrá bílance a odhady divídendy vzbu- dily velikou pozornost. Dráha transvaalská vysa- zena byla velkému kolísání a končí per saldo záznamem vyšším. Paroplavební přechodně tís- něny zprávou, že severoněmecký Lloyd potřebuje peněžní prostředky-
Vídeň
16 article
Týdenní přehled.
17 article
Na trhu peněžním soukromý diskont udržo- val se na vyšší sazbě. Ukládací trh pevný pro pevně zúročitelné cizí renty. Také některé rakouské dráhy, zejmena státní, hledány za účelem uložení kapitálu. Pro turecké losy byla ke konci týdne dobrá nálada. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: Rakouské kreditky Německá banka Obchodní společnost . . Drážďanská banka. Španělské exterieury . .. Bochumské hute Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . Harpenské doly Gelsenkirchenské doly . . Hibernin Consolidace Severoněmecký Lloyd Hamb. amer, dopravní spol. Kanada Transvaal Turecké losy
Lauřin Hamb turecký Dortmund Kanada Transvaal drážďanský banka
19 article Z kasovních papírů
Z kasovních papírů 2. března 6. března 271.— 273.25 Concordia 205.— 203 50 Eschweiler 175.50 Geiswreider 148.75 140) 25 Hochidahil 196.75 Katovické doly a železárny 184 90 178.50 Wilhelm 152 40 Phödix 150 75 335.— 330.— Schaiker Gruben . . . . 186.— 189.80 Westfala 168 50 168 50 Orenstein « Koppel 172.— 167.25 Donnersmark . . . . . . 201.— 199. 50 119.—118 90 Huldschinský . . . . . . 19810 197.— Stettiner Vulcan. . . . . Bismark : . . . . . . . 285.50 231.60 Hoesch . . . . . . . . 161.50 160.75 Königsborn. .. . . . 159.75 156.— Boesperde . . . .. 421.— 115.— 216.— Nordstern .... .. 0 210.—
Orenstein Koppel Boesperde Nordstern Schaiker Gruben Stettiner Vulcan Concordia 205 Hochidahil Wilhelm 152 40 Westfal 168 50
20 title
Hasper
21 article
Zákonem určená průměrná jízda o so bní ch vlaků má dosahovati za 1 hod. 30 km čili 0.50 kn za 1 min. Společnost státnícl drah zachióvává toto měřítk na hiavní své trati Vídeň—Praha—Podmoklý (0.59. na trati Č. Třebová —Olomoue (0.54), Choceň —Mezi městí (0.54). Z uvedenýchtrati běží poslední zpoln némeckým územím, klesá však pod né na českých tratích Poříčany—Nymburk (0.45). Choceň—Litomyšl (0.34). Jak ale teprve natoženo s jízdou ve vlacích smíšených a na přípojkách dráhy! Na trati Přelouč— Vápenný Podol jezdí se rychlostí 11140lkme za 1. hiou. stejně jezdí smišeně vlaky třati Choceň—L.itomyšl Nejlěpe jezdí smišenévkaky na polo- némecké trati Choceň — Meziměstí (034) Libochovice spojeny sersvětém odbo kou, ktará ujede za 1 hod. 15.60 km, ne- mají ale příčinu k závisti: velvarský vlak jede rychlostí 13.80 km za 1 hod Nejsou takovéto poměry přímo k pláčí? A to jést v jednom z nejpokročilejších našich krají. Průměrna rychlost osobních vlaků této drahy čunl za 1 hod. 27 km, smísených 15.60 km, České dráhy obchodní, určené výhradně pro české kraje, spojující se světem Jičín a pro- bíhající dosti průmysinými kraji, vykazují největá rychtost na trati Křinec—Městec Králové, za 1 hod- 19.80 km, do Jtčína jedou rychlosti 19.20. Jaký div. že potřebuje vlak z Nymburka do Jičína (46 km 2 hod. 16 min. Průměrná rychlost jíz d činí za 1 hod. 17.40 km. Osobních vlak obchodni dráhy vůbec nemají.
Vídeň Praha Č . Třebová Choceň Poříčany Nymburk Litomyšl Přelouč vápenný Podol Meziměstí Libochovice Jičín Křinec Městec Králové státnícl dráha Český dráha km kn Podmoklý Olomoue km 2 hod
22 article
Jak jevi se naproti tomu mnohem příznivější po- měry u üstecko-teplické drůhy, rozumi se. úplně německé a zabírající výhradně zněmčené úžemí Průměrná rychlost osobních vlaků činí zde za 1 hod 28 km, smišených 23.40 km. Nejlépe jezdí se na trati Ústl —Chomůtov. Dráha buštěhradská netají se svými ná- rodními city. Průměrná rychlošt osobiních. vlaků činí za 1 hodinu 27.60 km, smíšených 18 km. Pru- měru tohoto nedosahuje však ani je- dinů z dráh běžících územím českým Na průměru stojí trať Týřnice—Františkovy Lázně Křinov—Reitzenstein, Falknuv—Klingenthal, nad ním Březno—Prunéřov (21.60), Chomůtov —Vejprty (23.40 km), pod ním české trati Krupá—Kolešovice (17.40 km), Kladno—Kralupy (16.80). Lužná—— R kovník (1 16.20 km), Praha—Hostivice (15.80 km !) V leté jezdí na trati Praba—Cheb i expressní vlaky, avšak jen — němockým územím Čech a k hranicíml Že česká dráha severní chová se stejně, rozůmí se vlastně samo sebou každému, koho ne- unavilo čísti bezpočetně stesky na zlořády na dtáze této panující. Průměrná rychlost jízdy činí u osob- ních vlaků za 1 hod. 28.2 km, u smišených 22.8 km. Nad průměrem jezdí osobní vlaky české trali Praha— Turnov (32.4), německých Podmokly— Česká Lípa (31.2). Podmokly—Warnsdorí (28 8), pod ním vlaky české trati Mělník—Mšeno a to v neuvěřitelné rychlosti 16.2 km! Tento hrozný nepoměr poznámky nepotřebuje. Průměr rychlosti vlaků smíšených pře- sahují trati Kralupy—Neratovice (česká 26.40).
Týřnice Ústl Chomůtov Pr Františkov lázeň Křinov Březno Prunéřov Vejprty Krupá Kolešovice Kladno Kralupy Praha Hostivice Praba Cheb Čechy Turnov Podmokly Mělník Mšeno Neratovice Falknuv — Klingenthal Český Lípa km Warnsdorí
23 article
Röhrsdorf—Cvikov (německá 28..20), Č. Kamenice— Kamenný Šenov (německá 30 km), pod průměrem nalezá se česká trat Chotěboř—Mšeno 14.60 km. U dráhy severo-západní není sice co do rychlosti vlaků osobních a smíšených příkrých rozdílů die národnosti krajů, za to ale jest rychlo vlaků těchto vůbec nevyhovující: u osobních čin průměr za 1 hod. 24.6 km, u smíšených 15.60 km. Může takovýto průměr jen z daleka vyhovovati po- třebám jak průmyslově, tak zemědělsky pokročilého západu českého? Pod průměrem rychlosti — již tak dosti malé — osobních vlaků jezdí se na tratích Kyšperk —- Ústi 21 km). Ostroměř—Jičín (19.20). Železný Brodea Šumburk (21.40), V. Březno—Úštěk (15 km), Libe- rec—Saidenberg (1440 km). Severozápadní dráha však svůj dvojitý loket ukázala jindo, jak později uvedeme.
Libea Saidenberg Röhrsdorf Cvikov kamenný Šenov Chotěboř Mšeno Kyšperk Ostroměř Jičín Železná Brodea Šumburk Březno Úštěk km
24 article
Zajímavým jest stav rychlosti jízd u stální ch dráh. Průměrná rychlost osobních vlaků činí v i hodině 27.40 km (I). smíšených 16.80 km. O sobo ní vlaky jezdí na 16 tratích, z nichž jest tratí bě žících jen českým územím 5, zněmčeným 3. oběma 8. Nad průměrem rychlosti nalezá se: z prvých 2 . z druchých 1, z třetích 7, pod ním 3, 2, 1. Zdán- livě tedy nepoměru alespoň křiklavého není. Ale ne- poměr vysvitne okamžilě, uvážíme-li, že pod prů- měrem rychlosti nalezá se trať Jihlava- Domažlice a Horní Cerekev-Mezimostí čili tratě, ktené jsou hlavními a z části i jedinými komunikacemi jižních Čech. Z německých jsou pod průměrem tratě Podmokly- Chomutov, která však není jedinou spojovací čarou těchto míst a nad to dostala se pod průměr jen pře- kážkami terainu, a Karlovy Vary-Jiřetin. Na jedné straně jde o dráhy, které jsou přímo životní pod- mínkou krajů, na druhé straně o dráhy, které ne- slouží tak nalehavé potřebě, jako spíše jen jsou žá- daným a passivním komunikačním doplňkem. Na severu opravdu stát stavěl jen tam, kde už soukromá spekulace chuti neměla. Ale nepoměr onen ještě více se zračí čísly rychlosti. Na trati Jihlava- Domažlice jezdí se rychlosti 25.80 km, Horní Ce- rekev-Mezimostí (jediná cesta na Jindřichův Hradec) 21.40 () km, naproti tomu na německé frati Pod- mokly Chomutov 27 km a Karl. Vary-Jiřetín 26 km za 1 hodinu. Tak pojímá státní politika železniční své osvě- tové a hospodářské poslání. Za to co do smíše- ných vlaků jezdí se na českých a německých tra- tích asi stejně bídně, zde panuje stejné měřitko, jen že ie těch českých trati o hodně více Výhradně českým územím běžící dráhy místní jedou rychlosti za 1 hod. při osobních vlacích 18 km., při smíšených 15 km. K vůli pře- hledu budiž připojena tabulka průměrných rychlost jednotlivých drah českých.
Karl Jihlava Domažlice Horní Cerekev Mezimostí Čechy Podmokly Chomutov Karlov Vara Horní Ce Jindřichův Hradec Mezimostí VaraJiřetín km
25 article
průměrná rychlost jizdy
26 title
Dráha
27 article
rychlovl. os. vlaků smíš. vl 55.80 35.40 42.60 46.20 46..80
29 article
Společnost státních drah České dráhy obchodní Buštěhradská Česká severní Česká severozápadní Státní dráhy Ústecko- teplická
státní dráha Český dráha státní dráha Ústecko
30 article
2. hřezna 6. březne 212.50 218.62 184.62 185.37 208.75 207.37 152.— 152.25 151.— 15062 72.40 72.37 187.— 187.75 203.75 202.— 78.80 76.75 169.62 167.25 174 62 172. 25 180.62 27.60 28.20 24.60 27.40 28. 00
31 article
čili v Čechách nemáme ani jediné dráhy, jejíž osobní vlaky by dodržely předepsaného prů- měru jízdy (30 km. za 1 hod.) a máme nejhors rychlovlaky celé střední a západní Evropy. Ale co se specialně českých krajů týče, nalezá se vozba v nich provozovaná ještě daleko pod tímto průměrem, ba namnoze pod průměrem Ruska. Tak vypadá ve světle číslic hospodářská sta- rost vídeňských vlád o hospodářský rozvoj Čech. největší to a přírodně nejbohatší země Rakouska. Ještě smutnějšího výsledku dopracujeme se však. srovnáme-li počet vlaků, vypravovaných na jednotli vých tratích.
Čechy Evropa Rusko Rakousko km
32 article 177.12
177.12 312.— 309.— 119.37 117.37 130 37 129. 50 88.62 87.50 208 . 50 213.50 113.— 114.75
33 article
Na tratich buštěhřadské dráhy jezdí
34 title
České tratě
36 article
německé tratě
39 article
Lužná Rakovulk Kladno- Kralupy Lužná-Kolešovice Praha-Hostivice
Kolešovice Praha Hostivice Rakovulk Kladno Kralupy Lužná
40 article
Tyřnice-Frt. Lázně Falknov Klingentha Velchov-Puchistein Březno-Prunéřov Chomútov- Vejprty Křinov-Reitzenstei
lázeň Falknov Klingentha Velchov SF Březno Prunéřov Chomútov Vejprty Křinov
41 article
Uvádíme jen ještě, že mezí Prahou a Chebem jezdí denně 11 osobních vlaků a 5 rychlíků a že vlaky českých trati jsou vesměs pold pr- měrem rychlosti jízdní. Na čtyřech tratích ústecko-teplické dráhy jezdí denně 41 osobních a 9 smíšených vlaků, na sedmi tratích českých obchodních dráh jezdí 31 smíšených vlaků, a, jak z hořejší tabulky rychlostí bylo patrno, jezdí ústecko-teplická nejrych- lejí vlaky smíšenými ze všech českých dráh a na- lezá se na 2. mistě rychlestí vlaků osobních, rychlos dráh obchodních zaujímá mezi smíšenými vlaky místo třeti. Na českých fratích české dráhy se- verní jezdí celkem 2 rychlovlaky, 18 osobních 10 smíšených viaků. Trati tyto spojují jednak Tur- novsko a Boleslavsko s Prahou, jednak probíhají jako odbočky Podřipskem. Na německých tratfch léto dráhy jezdí 15 osobních vlaků a 22 smíšených Jsou to vesměs, až na trať Podmokly—Warnsdor pouhé odbučky. Měří pak české trati 190 km, ně mecké 144 km. Trať Praha—Bakov—Ebersbach za- hrnutá zde nent; probiháť českým i zněmčeným územím; zajímavo však, že-jí přibývá na vlacích (5) čím více zabíhá do německého územi. Poměry jízdní rychlosti přísně dle národnostního měřitka střížené vyloženy již shora.
Praha Cheb Boleslavsko Podmokly Bakov Ebersbach km
42 article
Jestě křiklavější jest poměr u dráhy s evero- zapadní. Celkem má dráha tato trě tratí probí- hajfcích jen českým územím v délce 53 km, trati probihajících jen německým územím 7 v délce 81 km. Na těchto 53 km českých tratí jezdí 2 rychlo- vlaky (rychlosti 48 km za 1 hod.), 25 osobnícha 3 smíšené vlaky, celkém tedy 30 vlaků, na 81 km tratí němuckých jezdí 74 osobní vlaky a 6 smíšených. celkemotedy 80 vlaků. České trati spojují Nymburk a Mi. Doleslav. Kyšperk a Ústí n. Orlici, Ostroměř a Jičin, tedy důležité trati jak pro obchod, tak pro do- pravu osob, německé, vyjma trati Střekov—Ústi nad Labem, slouží nejobmezenější dopravě lokální. Cha- rakteristickým jest také poměr jizd mezi Prahoua Mitlelvalde a mezi Děčínem a Jihlavou. Na prvé trati která probíhá Nymburkem, Hradcem Králové a spo- juje celý český východ s Prahou, jezdí celkem 14 osobních vlaků, z nichž však pouze 6 jde po cele trati, a 4 rychliky (vesměs jen do Král. Hradce), při rychlosti osobních 25.80, a rychlíků 41 km za 1 hod. na tak zv. blavní trati (Děčin—Jihlava), která spojuje německý sever s německým jiho západem, jezdí 4 rychlovlaky (rychlosti 59.20 km) a 13 osobníc (rychlosti 31.20 km). To jest přímo neuvěřitelný stav a možný jen tam, kde lehce přechází se otázka hospo- dářské budoucnosti národů i zemi!
Orlik Jičin Král Nymburk Kyšperk Ústí Ostroměř Střekov ústit nad Labe Děčín Jihlava Hradec Králové Praha Hradec km
43 article
A na státních dráhách Tratí, probíhajících jen českým územím, po stavil stát celkem 20 v délce 994 km, jen n ě me ckým územím 19 v délce 500 km, na českých jezdí celkem 96 vlaků, na německých 132. Mezi českým jsou přímo životní trati Protivín—Zdice (Příbram Písek délky 103 km), Jihlava—Domažlice (299 km) vedle těchto Votice——Sedičany, Nepomuk—Blatnn Vodňany—Týn n. Vlt. ald. Z německých jest větš pouze Podmokly—Chomutov již s hora oceněná. ostatek pak samé dráhy menšího řádu. Tím způsobem korriguje stát nakupené křivdy a ztráty, zaviněné sou- kromou německou spekulací.
Protivín Zdice Příbram Písek Jihlava Domažlice Votice Sedičany Nepomuk Vltava Podmokly Chomutov SF Vodňany km
44 article
Zbývalo by ještě mluviti o vozním a dopravním materiálu, o hrozných nedoslatcích dopravy zboží. o jazykové stránce správního apparátu, o hrozně dlouhých zastávkách, o chování personálu — o celé té nekonečné řadě stesků, jež nakupily se v českém lidu. Leč přestaneme na tom, co uvedeno. Jsou to smutné, chmurné výsledky. Co zavinily ztrál co zmíralo jimi mladých a života schopných podniků. jak podvracely hospodářskou zdatnost celého národasi Jen napjetím všech sil překonáváme tyto nakupené překážky a zvolna krok za krokem dereme se v před zatím co jinde uvolňují se dráhy, jen aby rozvoj ná rodů nebyl rušen a přetrhován Ale i u nás jest vina. Nechali jsme za sebe my- sleti často jiné a nevyužili hospodářské situace A často jsme ani dosti energicky nedomáhali se toho co dosažitelným bylo. Jdeme těžkým dobám vstříc. Naše hospodářské posilování nesmi býti ze zbraní posledních. Všem směry musí se dráti na poyrch života našeho síla vůle. Otázkou dráh v Čechách připomenut alespoř trochu jeden z mnobých-
Čechy
45 article
České dráhy železně.
48 article
Spolek obchodníků s dřívím, průmyel níků dřevařských a podnikatolů voroplavby v král. českém lotos dovršuje své prvé desetiletí plodné a všestranné práce na zvelebení tohoto důle- žilého odvětví českého obchodu. V roce posledním jednak snažil se při obnově celních smluv s3Ně- meckem dosíci výhod pro český obchod se dřívím a aby sazby na dříví kulaté č. 13 a, 13 c1 a 13 c byly zachovány na řezané a hraněně dříví pod pol 13c3 celního tarifu určena byla sazba nižší a na pražce měkké řezané užito bylo sazby 13 c 2. Dále uváživ škodlivost osvobození od cla produktů uv- dených v tarifu celním pod čís. 94, 95 a 95 b, které zvláště z Ameriky docházejí, žádal za značné zvýšení cla přivozného, jež by ochraňovalo domácí průmysl.
Amerika c 2
49 article
V případě celní rozluky mezi Rakouskem a Uher- skem, spatřuje spolek v zavedení ochranných cel na veškeré produkty dřevařské prostředek k sanování tohoto obchodu a průmyslu dosti konkurencí z krá- lovství trojjedinného daprimovaného. Ze spolku vyšla inicrativa na snížení železniční sazby dopravní na dříví palivové a dojde-li v ministerstvu železníc ku přiznivému rozhodnutí lze z toho dedukovati, dá-li se udržeti haussa cen palivového dříví. Zařadění průmyslu dřevařského do třidy nebezpeč. IX. přimělo výbor, že dle usnesení valné hromady žádal za svo- lání ankety na změnu úrazového zák., dále pak vy- pracova! vzorný návrh rekursu proti zařádění do vyšší třídy nebezpečí. Nejvíce píle a námaby vyža- dovala ovšem snaha po náležitém splavnění vodníeh dráh pro voroplavbu. Tu spolek konal kroky k od- stranění překážek povstalých nedostatečným stavem jezů na řekách Vltavě a Labi a přitocích. Výnosem místodržitelství spolku oznámeno, že není námitek v případě nebezpečí, aby použito bylo Podolského přístavu za ochranný přístav vorový než se dobu- duje vorový přístav na Čísařské louce, čímž nebez- pečí z nahromadění v dobách povodně nad Prahou iest částečně odstraněno! Rovněž i na Labi háji
Rakousko Uhry Vltava Praha
50 article
spolek houževnatě zájmy voroplavby a zúčastnil se mnoha komisí a jednání. Pomineme-li překážek činěných voroplavbě při vyůstění Labe z království není možno širší veřejnosti za- mlčeti stesty, jež vznikají kanalisací Vltavy. Utvo- řením stojatých vod doba dopravní se ztrojnásob- ňuje, zřízením projektů a stavidel (nikoli vinou pro- pusti vorových) ve zdýmadlech plavba pro nedo- statek vody omezována na určitou dobu, takže spolek nucen houževnatě se brániti proti zřízení dalších 7 zdýmadel na Labi od Mělníka počínajea projekty tyto jsou i bezpodstatnými, poněvadž lodi při vodě nižší ani na Labi, jež při příznivém stavu vody 1.5 metru jest hluboké, s ponorem dvoumetrovým nemohou vůbec se tam odvážiti. Nedostalečnost celého kanalisačního systému i po korekturách provedených dokazuje zdýmadlo kle- canské a různé havarie, porušení a poškození pramenů, což jen voroplavbu znemožňuje. K žádosti obchodní a živnostenské komory pražské podána byla dobrozdání v následujících případech: O pomě- rech pražského trhu se dřívím palivovým, ohledně úpravy nedělního a svátečního klidu při živnostech, o návrhu zákonů na změnu a doplnění řádu živno- stenského, v příčině služebních smluv pomocníků obchodních, pak o záležitosti nového autonomního celního tarifu a celního zákona. Vrcholem veškeré činnosti výboru bylo svolání předběžné poradní schůze za příčinou separování obchodu s dřívím od obchodu uhelného a zřízení samostatného spole- čenstva; ku kroku tomu donutily výbor národoho- spodářské a sociální zjevy, dokazující, „že jen
Vltava Mělník živnostenský komora
51 article
tuhé a pevně organisaci lze dosáhnouti celku i jed- nollivci výhod nejvyšších. Schůze 20. ledna t. r. za příčinou touto v Praze konaná snesla se směrem manilestačním a s porozuměním přijaty kroky pří- pravného komitétu k ustavení šesti společenstev průmyslniků dřevařských atd. v obvodu komor ob- chodních a průmyslových království českého, tvoří- cích užší organisaci »Jednotu společenstev obchod- níků a komisionářů s dřívím, majitelů pil a ostat- ních průmyslníků dřevařských, zabývajících se zpracoväním suroviny na polotovary. Vzhledem ku geografickým a jazykovým poměrům na severu krá- lovství uznáno za nutné přikročiti ku zřízení v obvodu obchodní komory li berecké společenslev dvou a sice: jednoho českého se sídlem v Hradci Králové a druhého německého v Liberci. Ze statisliky spolkové dlužno zmíniti se, že spolek čítal roku 1900 10 zakládajicích, 1 přispívajícího a 94 činných členů. Co tkne se jmění i polkového, záleželo toto r. 1899 z K 932.78 v hotovosti, během r. 1900 obnášely příjmy K 2954.63a výdaje K 2556.25, takže 31. prosince kasovní hotovost vykazovala K 1331.16. Dlužno do- znati, že spolek, jenž čítá pouze něco přes sto ne- unavných a s láskou odboru svému oddaných pra- covníků na poli národohosxodářském a sociálním, ukázal jediným rokem tolik agilnosti, že směle může očekávati nové decennium, které snad bohdá přinese zlepšení poměrů v obchodu a průmyslu dřevařském kdysi tak znamenitém. Spolek koná řádnou valnou hromadu dnes o půl 10. hodině dopolední v ho- telu »u arcivévody Štěpána«.
Štěpán Praha Hradec Králové Liberec K 932.78
52 article
Spolek ku zvelebení chovu hospodářsky užitečného drobného zviřectva a pro ochranu ptactva v Mělníku a okolí, jeden z největších odborných sdružení v Čechách, pořádá na Mělníku ve dnech svatodušních od 25. do 28. května t. r. velkou výstavu ušlechtilé drůbeže, ho- lubů a králiků, v rozsáhlých místnostech staro- bylého zámku mělnického, jež kníž. Jiřím z Lobkovic k tomu účelu propůjčeny byly. Protekto- rát převzal okr. výbor mělnický a městská rada král. věnného města Mělníka, čestné předsednictví kniže Ferd. Lobkovic. Pro výslavu tu jeví se v kruzích pěstitelů domácích i cizích již nyní značný zájem a lze bezpečně předvídati, že drůbežnická výstava na Mělníce rozsáhlostí svou patřiti bude mezi největší výslavy odborně, které kdy v Čechách pořádány byly. S výstavou tou spojeny budou i výstavy aquaril a sbírek entomologických, jichž uspořádání místní spolek entomologický na se vzal. Ačkoliv Mělník sám pro svou krásnou polohu a světoznámé víno každoročně četnými cizinci jest navštěvován, lze oče- kávati, že obzvláště ve dnech svatodušních výstava sama mnoho návštěvníků z blízka i z dáli přívábí. Veškeré bližší zprávy ve příčině výstavy ochotně podá Výbor pro uspořadánídrůbežnické výstavy v Mělníku. Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu Slezsko v Praze. V únoru t. r. upozornil Vývozní spolek svě čieny (téměř 1000), že má o 65 firmách »důležité« a o 14 firmách avelmi důležit é« zprávy, dále oznámil členům 129 insolvencía 119 konkursů. lnformací o solidnosti firem domácích a cizích podáno písemně v téže době 1097 stranám celkem 1807, odbytných a má- kupních pramenů rozličného zboží, agentů, zá- stupců, sazeb celních a dopravních, dále překladů z cizích a do cizích jazyků a pod. opatřeno 1140 konečně návště v přijáto a ústních dotazů (mimo telefonické) vyřízeno 201.
Jiří Lobkovic Mělník Čechy Praha spolek pro Čechy Morava Slezsko mělnický a městský rada král
53 article
Nedostatek papíru ve Francii a náš pa- pírový průmysl. Dle zprávy severoaměrického konsulátu v Marseillu ukazují se ve Francii první známky nedostatku paplru a suroviny pro výrobu papíru. Továrny jsou nuceny žádati o delší lhůty dodavací a zvyšují ceny. Okolnost tato asi souvisí s lím, že jedna z nejpřednějších nakladatelských lirem pařížských vyjednáva s pražskou »Uni!« o tisk svých publikací, v prvé řadě uměleckých. Příznívá tato konjunktura nalezne snad dosti podnikavosti v našem průmyslu papírovém. Ovšem že značnou překážkou budou veliká francouz- ská cla na papír a tiskopisy.
Uni Francie Marseille
54 article
Řecká akce ve prospěch domácího prů- myslu. Recké sněmovně předložen návrh zákona, kterým se skytá naprostá celní svoboda následujícím předmětům: látkám na slunečníky, deštníky a kra- vaty, olovu pro výrobů běloby, mědi pro výrobu ná- bojových slupek. Předmětům těmto dostane se celní volnosti, budou-li po určité době opět vyvezeny a změ- něny v ten který výrobek průmyslový Autonomní celní tarif. Užší výbor průmyslové rady, jemuž uloženo vykonati přípravné práce pro příští obchodní smlouvy, dokončil právě porady své o průmyslu textilním, koží, papíru, dřeva, náčiní k jídlu, železářském, ocelářském, zboží žele znéma ocelovém. Na příští týden ustanoveno slyšení znaleů o návrzích obchodních komor v příčině celních sazeb pro hlíněné zboží, porcelán, sklo a zboží kamenné. Osvobození zástavnch listů od rentové daně. Dle usnesení berního výboru říšské rady učiněného po dorozumění s ministerstvem financi mají býti zákonná usthnovení o dani důchodové tím způsobem změněna, že dostane se osvobození od daně důchodové úrokům bypotekárních zástavních listů, dílčích dlužních úpisů zemských úvěrních ústavů a úrokům zástavních listů spořitelních. Berní výbor navrhne říšské radě příslušný zákon, jehož platnost mů nastati dnem 1. ledna 1902.
Recký sněmovna výbor průmyslový rada
55 article
Daň na sacharin v Německu. V sezení říšského sněmu německého dne 5. března t. r. pro- hlásil ministr financí, že jest osnova zákona o dani ze sacharinu v říškém úřadu finančním vypracována a že bude předložena co nejdříve spolkové radě Krise německého průmyslu železářského trvá stále. Že není vyhlídek na brzké zlepšení, toho důkazem, že jistá firma železářská vydala včera oběžník, kterým nabízí svým odběratelům zboží že- lezné v značně snížených cenách a sice tekuté že- lezo za 111/a m., kalené železo za 121/2 m., železné plechy za 13 m., vše franko Berlín. Jest to v krátké době druhá firma, která Iímto způsobem hledí vy- prodati své přeplněné zásobiště a která takto chce vzbuditi náladu odběratelskou. Pozoruhodná zpráva rýnsko-westfálská praví, že některé železárny použily úvěrů, které značné jich akciové kapitály převyšují. Budou tedy bilance železáren, v prvé řadě válcoven, dosti nepříznivy. Potrvá-li stav tento ještě po ně- jaký čas, možno čekati řadu úpadků. Valná hromada hedbavnického spolku pro království české v Praze koná se dne 23. března t. r. o b. hodině odpolední ve místnostech zemědělské rady pro království české, v Praze, Václavské náměsti, č. p. 799—II., s tímto pořadem: 1. Zahájení schůze a sdělení předsednictva. 2. Jednatelská a pokladní zpráva za rok 1899. 3. Zpráva revisorů účtů. 4. Projednání rozpočtu na rok 1901. 5. Volba všech členů výboru a revisorů účtů. 6. Volně návrhy. Nesejde-li se v ustanove- nou hodinu dostatečný počet členů, bude o hodinu později konána schůze druhá, která bez ohledu
Kris Německo Berlín Praha železářský spolek pro království český v Praga rada pro království zákon o daň
56 article
15.60 17.40 18.0 22.80 15.60 16.80 23.40
22.80
57 article
počet vlaků
58 article
na počet přítomných schopna jest se usnášeti.