1
masthead
10. března 1901
2
masthead
II. Příloha „Národnich Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z domáeího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Z domáeího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 9. března.
Netečnost domácích kapitalistů k do-
mácím papírům a kdo je správně oce-
úuje. — Jich povaha. — Prozíravá správ
jmění. — Pražská bursa. — Konserva-
tivnost zúročení. — Oživený pražský
trh. — Akcie bankovní a průmyslové.
Jako vždycky ve případech podobných, tak
i za nynější epochy pro cenné papíry k ulo-
žení kapitálu vždy znovu shledáváme, že cizi
kapitalista oceňuje správněji — lépe řečeno
správně naše papíry, nežli kapitalista do-
máci. Litujeme-li někdy, že velké procento tito
naších odplývá do cíziny, a tam nás zadlužuje
jest to jen vina vlastní. Cizina oceňuje naše vý-
borné hodnoty k uložení kapitálu o vynikajíeí
jistotě, jakými jsou naše papíry pevně zúroči-
telné — s vynikající výnosnosti, jakými jsou
naše akcie, které však pro stálost kursu přece
tak eminentně se hodí k uložení kapitálu —
cizina také oceňuje specialitu našich papírů,
totiž a kcie dráh, ktaré slučují v sobě vý-
hody titrů o pevném zajištění a akcil, kterým
přichází vhod konjunktura průmyslová. Českě
dráhy uhlářské, jako hledaná zvlástnost, vynikají
těmito přednostmi.
Praha
7
article
Při této úvaze setkáme se zajisté se silou
komiky, shledáváme-li, že jestliže cizina oproti
našim domácím hodnotám jeví plné porozumění,
my porozumění to spláeíme opět zájmem pro
papíry cizí. Stará bolest — naše podnikavost
spekulační. Co ty dobrodružné výpravy již stály
peněz! Jisté doma pouštíme z ruky a ženeme
se za nejistým přízrakem cizím.
Zda bude i v budouenosti tak? !a Jde-lio
náš neprospěch, býváme konservativními, a tak
skoro bychom přisvědčili na otázku onu. Absti-
nence českého kapitálu zdá se býti neochvějna.
Zjev ten jest pak tím méně pochopitelným, že
mnohé příklady, dle nichž by mohlo jednati
obecenstvo nejéirší, poučují o tom, jak majitelé
kapitálu — ti ovšem, kteři rozumějí spřávě
svého jmění — investujíce své prostředky
cepných papírech, rozhojnili jmění své nejen
ziskem na kursu, nýbrž i rozdilem vyššího zú-
ročení. A hledí li naše spořitelny a záložny do-
ciliti výtěžku uložením prostředků, které níže
zůrokují, v oněch papírech o urbanním výnosu,
a tím si zjednávají nejen vyšší zúročení, nýbrž
i mnohdy naději na zisk kursový, ať kapitalista
soukromý jedná jen po tomto příkladu veřej-
ných ústavů a tak svého prospěchu se domáhá
sám. Především ale ať uvažuje o účelné správě
svého jmění a pak zajisté také nebude váhat
na svůj vlastní zájem své prostředky svěřiti do-
mácím cenným papírům k uložení kapitálus
8
article
Obrat na trhu peněžním vzbudil život tak
na burse pražské. Jasně precisovánu tu vidíme
snahu po zachování bývalého zúročení, ktere
trvalo dosti dlouho, aby nabylo domovského
práva. Banka rakousko-uherská snížila cenu pe-
něz, ale nejmenši vkladatelé neuznávají závaž-
nost onoho standardu a žádá-li obecenstvo, aby
jeho vklad byl zůročen sazbou vyšší, mus
ústavy uvažovati, jak by žádosti oné vyhověly
V této příčině se vymykaji ovšem vážnému po-
sudku nabídky, slibující za volné vklady až
5 () procent, neboť jsouce v odporuri s kon
stellací na trhu peněžním, vzbuzují nedůvěru
a hlavní pozornost jest věnována uložení pro-
středků v cenných papirech o pevném zúročen
i dividendových.
z0i Tedy stalo se, jak jsme předpokládali: Z
snahy po udržení bývalého výnosu se zrodil
zájem pro papíry domácí a z něho prýští se čilost
pražské bůrsy. A z oživeného pole trhu papíry
pevně zúrokovanými přešel život také na pol
domácích akcil. Konečně se tu uvědomuje, že
českě papíry dividendově vzhledem k solidni
správě svých podniků, svým zálobám, ročním
odpisům a své výnosnosti, jakož i k bezpeč
nosli svého kursu se znamenitě hodi kstrva-
lému uložení kapitálu.
9
article
Po cestách těchto vývodů byly v minulé
periodě hledány Živnostenské, které těm, kdo
situsci nejdříve vystihli, přinesly značný přískok
kursový. V poslední chvíli se proti nejvyššímu
kursu postavilo několik závěrů zboží, a tak je-
jich kurs na podnět z bursy videňské poněkud
ochabl. Přirozená pomlěka reakce po vypjatém
kursu. Akcie české banky Union hledány z týchž
důvodů, které byly platny pro akcie Živnostenské
banky. Ke konci týdne byla situace vyjasněna
bilaněním prohlášením, že správní rada učiní
valné hromadě návrh na vyplácení dividendy
o půl procenta vyšší. Tim konečně porušena
souběžnost mezi üimto ústavem a Živnostenskou
bankou, které dosaváde i kursem i dividendou
udržovaly se na stejné výši. Nebyla-li ještě bi-
lance Živnostenské banky přijata za důkaz o
zvláštní síle českého finančního emporia, bilance
Unionky důkaz ten potvrzuje. Také v akcilch
Pražské úvěrni banky se rozvinul obchod,a
zboží pod vignetou jedné filišlky vídeňské banky,
přicházející ze známě strany kolínské, bylo
hladce přejato právě tak jako akcie kolinské
hnojivky, proti nimž byla uváděna zpráva, že
budou vydány nové kusy.
Také průmyslové papíry byly hledányz
investici pro kapitál, toužicí po přiměřeném vý-
nosu, a tu po době zanedbávání přišla opě
řada na Daňkovky, jichž kurs pro nedostatek
zboží mechanicky se šinul nahoru, a také na
Rustonky Siluace však zůstávala jednostrannou
— nebylo prodavatelů. Ti vystoupí, až opět ne-
bude kupeů.
Rustonka
Union
živnostenský banka
lance živnostenský banka
10
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 9. března.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Na bursu dostavila se rozhodně nov
epocha! Poslední události parlamentní a náhledy.
že české požadavky bráti třeba z národohospo-
cařakého stanoviska, způsobily všeobecně rů-
žovou náladu. J
aj
Haussa na všech trzích jes
výsledkem této nálady a podstatnou známkou
minulého týdne.
Bürsa počítala a počítá s projitím předlohy
investiční a na základě toho vyvíjel a vyvíjí se
obchod. Přirozeně, že všecka spekulace vrhá
se na hodnoty, které by povolením této předlohy
přimo zis kaly. Jsou to hlavně hodnoty
Vídeň
11
article
železářské, bankovní, cementárny a konečně
i dopravní.
V příčině prvních mají se již na zřetel
ohromné dodávky železničních kolejnic, železnič-
ního materiálu, spotřeba železa na nové vozy a
lokomotivy, zkrátka řečeno, pohliží se k do-
brému zaměstnání a výdělku železáren. Tyto
všecky naděje došly také, ovšem že měrou
ještě malou, výzazu v kursu hodnot železářských.
Největší poptávka byla opět po alpinkách.
Značné stoupnuti varešských dá se snadno vy
světliti, protože může si s nimi vídeňská ban-
kovní jednota dělati co chce.
Na trhu bankovním převzaly kreditky opě
vedení. Podnět k tomu daly úvahy o even
tuálních příštích obchodech, souvisících s emiss
investiční půjčky. Vůbec pro bankovní hodnoty
bylo velice pevné smýšlení, zejmena když došly
k uveřejnění bilance vídeňské bankovní jednoty
anglobanky a rakouského ústavu pro úvěr po-
zemkový. Jak z dolejší tabulky poznati lze,
zlepšily se kursy těchto hodnot vydatně.
12
article
Naděje na sestátnění obou severozápadníeh
dráh eventuálně i dráhy buštěhradské daly
podnět k velkým poptávkám, po akciich lěchto
dráh. Mimo to vzat byl zřetel na větší příjmy
dráh uhelných v měsíci únoru.
Velké oblibě těšily se akcie s t á t n
dráhy. Pohnutkou k tomu byly úvaby, že
i tato dráha získá uzavřením kartelu železář-
ského a dodávkami nahoře zmíněnými, ježto
jest majitelkou řešických železáren. Vedle teho
hledán byl tento papír z toho důvodu, že má
povahu papíru spekulačního a zároveň uklá-
dacího. Značného přískoku kursovního docílily
dunajské paroplavební a to na překvapení v při-
čině dividendy 40 K proti 16 K roku loňského.
Myslíme, že není to obezřelné jednání správy
podniku, který doprošuje se vládní subvence a
při tom může najednou vysypati takovou divi-
dendu. Jedná-li se však pánům o to, aby své
akcie zavěsili za nejvyšších kursů na krk jiným,
pak počinání to dalo by se spíše pochopili.
13
article
Předloha o poplatkové novelle jakož i před-
loha zákona na podporu průmyslu nezůstaly
bez vlivu na hodnoty průmyslově. Spekulace
zajímala se hlavně pro akcie cihlářské spo-
lečnosti »Wienerberger« a jiné stavební hodnoty,
eskomptujíc vzhledem k levným penězům čilý
jarní ruch stavební a navrženě úlevy poplatkové
při převodu vlastnictví.
Konečně sluší ještě zmíniti se o trhu uklá-
dacím. Vzhledem k snížení míry úrokové po-
rvala i zde nálada pevná a přihlíženo bylo
zvláště k papírům s největším výnosem a even-
tnálním ziskem na kursu. V akcifch českýeh
dráh, jež mají povahu hodnot ukládačích i spe-
kulačních investován byl zvláště kapitál z Ně-
mecka.
Losy opět značně hledány a stouply, ze
jmena menší losy.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení: vetanacn
2. března 9. března
98 60
98.65
118.30
118.30
118 .30
118 20
93. 60
3 60
105.—
111.75
676.—
695.75
425.50
415.50
685.—
708.50
472.—
497.50
890.—
910.—
274.—
272.—
684.25
673.25
103 —
105.—
485.—
507.50
1122.
1154.—
275.50
280.—
273.50
277.—
326.—
297.—
296.50
297.—
301.—
444.—
464.75
482.—
495.—
1610.—
16 8.—
1240. —
12 5.—
819.—
836.—
675.—
704.—
1450.—
1380 -
240.50
240 35
117.40
117.42
Květnová renta . . .
Rak. zlatá renla . . . . .
Uherská zlatá renla . .
Uherská korunová renta .
Turecké losy . . . . .
Rak, kreditky . ..
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . .
Bankovní jedňiota
Pozemkový úvěrní ústav
Živnostenská banika
Společnost státní dráhy
Jižní dráha
Polabská drába
Buštěhradská dráha lit. B.
Stavební a dopravní A.
Dunajská paroplavební spol
Tur. tabáková režie a
Rakouská továrna na zbroj
Rým-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . .
Londýnská devisa . .
Ríšské marky
Alpinky
Wienerberger
úvěrní ústav živnostenský banik
dopravní A
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
mostecký uhlářský
14
article
Berlínská bursa.
Z Berlína, 9. března.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Pravý opak nálady a obehodní živosti, která
panovala na všech bursách západních, ano i ve
Vídni, byl celý týden na zdejší burse větším
dílem bez obchodu a tendence skoro úplně
opačná jako na bursách západních. Zlepšení
které minulý týden zde se dostavilo, netrvalo
dlouho. Bursa věnovala větší pozornost opě
zprávám z domácího trhu průmyslového.
Zprávy ty vyskylly se velmi často v » Köln.
Ztg.«, v listu to, který, jak se zdá, plnou parou
pracuje pro kontreminu a proti jednotlivým syndi-
kátům.
Spekulace chtěla sice zkusiti udržeti v sou-
hlasu s cizími bursami pevnou tendenci, ale
apathie publika k tomu nepřipustila. Nedáse
upřiti, že stav německého průmyslu jest pro
tento čas špatný, ale musí se připustiti, že v ny-
nějších nízkých kursech jest již tento špatný
stav úplně vysloven a že mnohé žurnály. hled
pouze donutiti syndikát koksový a syndikát pro
surové železo, aby šly s cenami dolů a poku
to se nestane, nelze také na zlep-
šení situace průmyslu pomýšleti.
Bursa
Köln
Berlín
Vídeň
15
article
Vzhledem k témto okolnostem byl na trhu
báňském a to jak ve volném obchodě tak na
trhu kasovním (pro hodnoty této kategorie) směr
sestupný. e a
Bilance bank, jež v tomto týdnu byly uve-
řejněny, jsou vesměs špatné a možno klidnou
náladu na trhu bankovním připočlsti jedině vel-
kému obchodu v rakouských kreditkách. Tyto
celý trh držely. Vídeň a Pešt, jež dříve zdej-
šímu trhu zboží nabízely, vystoupily nyní jake
kupci, následkem čehož kurs značně se zdvihl.
tavi
Domácí banky klidné.
Jediný trh, na němž byla pevná nálada, byl
trh dopravní. Příčinu k tomu dala tento-
kráte Vídeň. Favoritními papíry byly všecky
dráhy rakouské a pak dráha varšavsko-vídeňská,
jejíž dobrá bílance a odhady divídendy vzbu-
dily velikou pozornost. Dráha transvaalská vysa-
zena byla velkému kolísání a končí per saldo
záznamem vyšším. Paroplavební přechodně tís-
něny zprávou, že severoněmecký Lloyd potřebuje
peněžní prostředky-
Vídeň
16
article
Týdenní přehled.
17
article
Na trhu peněžním soukromý diskont udržo-
val se na vyšší sazbě.
Ukládací trh pevný pro pevně zúročitelné
cizí renty. Také některé rakouské dráhy, zejmena
státní, hledány za účelem uložení kapitálu.
Pro turecké losy byla ke konci týdne dobrá
nálada.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Rakouské kreditky
Německá banka
Obchodní společnost . .
Drážďanská banka.
Španělské exterieury . ..
Bochumské hute
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. .
Harpenské doly
Gelsenkirchenské doly . .
Hibernin
Consolidace
Severoněmecký Lloyd
Hamb. amer, dopravní spol.
Kanada
Transvaal
Turecké losy
Lauřin
Hamb
turecký
Dortmund
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
19
article
Z kasovních papírů
Z kasovních papírů
2. března
6. března
271.—
273.25
Concordia
205.—
203 50
Eschweiler
175.50
Geiswreider
148.75
140) 25
Hochidahil
196.75
Katovické doly a železárny
184 90
178.50
Wilhelm
152 40
Phödix
150 75
335.—
330.—
Schaiker Gruben . . . .
186.—
189.80
Westfala
168 50
168 50
Orenstein « Koppel
172.—
167.25
Donnersmark . . . . . .
201.—
199. 50
119.—118 90
Huldschinský . . . . . .
19810 197.—
Stettiner Vulcan. . . . .
Bismark : . . . . . . . 285.50 231.60
Hoesch . . . . . . . . 161.50 160.75
Königsborn. .. . . . 159.75 156.—
Boesperde . . . .. 421.— 115.—
216.—
Nordstern .... .. 0 210.—
Orenstein
Koppel
Boesperde
Nordstern
Schaiker Gruben
Stettiner Vulcan
Concordia 205
Hochidahil
Wilhelm 152 40
Westfal 168 50
21
article
Zákonem určená průměrná jízda o so bní ch
vlaků má dosahovati za 1 hod. 30 km čili 0.50 kn
za 1 min.
Společnost státnícl drah zachióvává toto měřítk
na hiavní své trati Vídeň—Praha—Podmoklý (0.59.
na trati Č. Třebová —Olomoue (0.54), Choceň —Mezi
městí (0.54). Z uvedenýchtrati běží poslední zpoln
némeckým územím, klesá však pod né na českých
tratích Poříčany—Nymburk (0.45). Choceň—Litomyšl
(0.34). Jak ale teprve natoženo s jízdou ve vlacích
smíšených a na přípojkách dráhy! Na trati Přelouč—
Vápenný Podol jezdí se rychlostí 11140lkme za 1. hiou.
stejně jezdí smišeně vlaky třati Choceň—L.itomyšl
Nejlěpe jezdí smišenévkaky na polo-
némecké trati Choceň — Meziměstí (034)
Libochovice spojeny sersvětém odbo
kou, ktará ujede za 1 hod. 15.60 km, ne-
mají ale příčinu k závisti: velvarský
vlak jede rychlostí 13.80 km za 1 hod
Nejsou takovéto poměry přímo k pláčí? A to jést
v jednom z nejpokročilejších našich krají. Průměrna
rychlost osobních vlaků této drahy čunl za 1 hod.
27 km, smísených 15.60 km,
České dráhy obchodní, určené výhradně
pro české kraje, spojující se světem Jičín a pro-
bíhající dosti průmysinými kraji, vykazují největá
rychtost na trati Křinec—Městec Králové, za 1 hod-
19.80 km, do Jtčína jedou rychlosti 19.20. Jaký div.
že potřebuje vlak z Nymburka do Jičína (46 km
2 hod. 16 min. Průměrná rychlost jíz d
činí za 1 hod. 17.40 km. Osobních vlak
obchodni dráhy vůbec nemají.
Vídeň
Praha
Č . Třebová
Choceň
Poříčany
Nymburk
Litomyšl
Přelouč
vápenný Podol
Meziměstí
Libochovice
Jičín
Křinec
Městec Králové
státnícl dráha
Český dráha
km
kn
Podmoklý
Olomoue
km 2 hod
22
article
Jak jevi se naproti tomu mnohem příznivější po-
měry u üstecko-teplické drůhy, rozumi se.
úplně německé a zabírající výhradně zněmčené úžemí
Průměrná rychlost osobních vlaků činí zde za 1 hod
28 km, smišených 23.40 km. Nejlépe jezdí se na
trati Ústl —Chomůtov.
Dráha buštěhradská netají se svými ná-
rodními city. Průměrná rychlošt osobiních. vlaků
činí za 1 hodinu 27.60 km, smíšených 18 km. Pru-
měru tohoto nedosahuje však ani je-
dinů z dráh běžících územím českým
Na průměru stojí trať Týřnice—Františkovy Lázně
Křinov—Reitzenstein, Falknuv—Klingenthal, nad ním
Březno—Prunéřov (21.60), Chomůtov —Vejprty (23.40
km), pod ním české trati Krupá—Kolešovice
(17.40 km), Kladno—Kralupy (16.80). Lužná—— R
kovník (1 16.20 km), Praha—Hostivice (15.80
km !) V leté jezdí na trati Praba—Cheb i expressní
vlaky, avšak jen — němockým územím
Čech a k hranicíml
Že česká dráha severní chová se stejně,
rozůmí se vlastně samo sebou každému, koho ne-
unavilo čísti bezpočetně stesky na zlořády na dtáze
této panující. Průměrná rychlost jízdy činí u osob-
ních vlaků za 1 hod. 28.2 km, u smišených 22.8 km.
Nad průměrem jezdí osobní vlaky české trali Praha—
Turnov (32.4), německých Podmokly— Česká
Lípa (31.2). Podmokly—Warnsdorí (28 8), pod ním
vlaky české trati Mělník—Mšeno a to v neuvěřitelné
rychlosti 16.2 km! Tento hrozný nepoměr poznámky
nepotřebuje. Průměr rychlosti vlaků smíšených pře-
sahují trati Kralupy—Neratovice (česká 26.40).
Týřnice
Ústl
Chomůtov
Pr
Františkov lázeň Křinov
Březno
Prunéřov
Vejprty
Krupá
Kolešovice
Kladno
Kralupy
Praha
Hostivice
Praba
Cheb
Čechy
Turnov
Podmokly
Mělník
Mšeno
Neratovice
Falknuv — Klingenthal
Český Lípa
km
Warnsdorí
23
article
Röhrsdorf—Cvikov (německá 28..20), Č. Kamenice—
Kamenný Šenov (německá 30 km), pod průměrem
nalezá se česká trat Chotěboř—Mšeno 14.60 km.
U dráhy severo-západní není sice co
do rychlosti vlaků osobních a smíšených příkrých
rozdílů die národnosti krajů, za to ale jest rychlo
vlaků těchto vůbec nevyhovující: u osobních čin
průměr za 1 hod. 24.6 km, u smíšených 15.60 km.
Může takovýto průměr jen z daleka vyhovovati po-
třebám jak průmyslově, tak zemědělsky pokročilého
západu českého?
Pod průměrem rychlosti — již tak dosti malé —
osobních vlaků jezdí se na tratích Kyšperk —- Ústi
21 km). Ostroměř—Jičín (19.20). Železný Brodea
Šumburk (21.40), V. Březno—Úštěk (15 km), Libe-
rec—Saidenberg (1440 km). Severozápadní dráha
však svůj dvojitý loket ukázala jindo, jak později
uvedeme.
Libea
Saidenberg
Röhrsdorf
Cvikov
kamenný Šenov
Chotěboř
Mšeno
Kyšperk
Ostroměř
Jičín
Železná Brodea Šumburk
Březno
Úštěk
km
24
article
Zajímavým jest stav rychlosti jízd u stální ch
dráh. Průměrná rychlost osobních vlaků činí v i
hodině 27.40 km (I). smíšených 16.80 km. O sobo ní
vlaky jezdí na 16 tratích, z nichž jest tratí bě
žících jen českým územím 5, zněmčeným 3. oběma
8. Nad průměrem rychlosti nalezá se: z prvých 2 .
z druchých 1, z třetích 7, pod ním 3, 2, 1. Zdán-
livě tedy nepoměru alespoň křiklavého není. Ale ne-
poměr vysvitne okamžilě, uvážíme-li, že pod prů-
měrem rychlosti nalezá se trať Jihlava-
Domažlice a Horní Cerekev-Mezimostí
čili tratě, ktené jsou hlavními a z části
i jedinými komunikacemi jižních Čech.
Z německých jsou pod průměrem tratě Podmokly-
Chomutov, která však není jedinou spojovací čarou
těchto míst a nad to dostala se pod průměr jen pře-
kážkami terainu, a Karlovy Vary-Jiřetin. Na jedné
straně jde o dráhy, které jsou přímo životní pod-
mínkou krajů, na druhé straně o dráhy, které ne-
slouží tak nalehavé potřebě, jako spíše jen jsou žá-
daným a passivním komunikačním doplňkem.
Na severu opravdu stát stavěl jen tam, kde už
soukromá spekulace chuti neměla. Ale nepoměr onen
ještě více se zračí čísly rychlosti. Na trati Jihlava-
Domažlice jezdí se rychlosti 25.80 km, Horní Ce-
rekev-Mezimostí (jediná cesta na Jindřichův Hradec)
21.40 () km, naproti tomu na německé frati Pod-
mokly Chomutov 27 km a Karl. Vary-Jiřetín 26 km
za 1 hodinu.
Tak pojímá státní politika železniční své osvě-
tové a hospodářské poslání. Za to co do smíše-
ných vlaků jezdí se na českých a německých tra-
tích asi stejně bídně, zde panuje stejné měřitko, jen
že ie těch českých trati o hodně více
Výhradně českým územím běžící dráhy
místní jedou rychlosti za 1 hod. při osobních
vlacích 18 km., při smíšených 15 km. K vůli pře-
hledu budiž připojena tabulka průměrných rychlost
jednotlivých drah českých.
Karl
Jihlava
Domažlice
Horní Cerekev
Mezimostí
Čechy
Podmokly
Chomutov
Karlov Vara
Horní Ce
Jindřichův Hradec
Mezimostí
VaraJiřetín
km
25
article
průměrná rychlost jizdy
27
article
rychlovl. os. vlaků smíš. vl
55.80
35.40
42.60
46.20
46..80
29
article
Společnost státních drah
České dráhy obchodní
Buštěhradská
Česká severní
Česká severozápadní
Státní dráhy
Ústecko- teplická
státní dráha
Český dráha
státní dráha Ústecko
30
article
2. hřezna 6. březne
212.50
218.62
184.62
185.37
208.75
207.37
152.—
152.25
151.—
15062
72.40
72.37
187.—
187.75
203.75
202.—
78.80
76.75
169.62
167.25
174 62
172. 25
180.62
27.60
28.20
24.60
27.40
28. 00
31
article
čili v Čechách nemáme ani jediné dráhy, jejíž
osobní vlaky by dodržely předepsaného prů-
měru jízdy (30 km. za 1 hod.) a máme nejhors
rychlovlaky celé střední a západní
Evropy. Ale co se specialně českých krajů týče,
nalezá se vozba v nich provozovaná ještě daleko
pod tímto průměrem, ba namnoze pod průměrem
Ruska. Tak vypadá ve světle číslic hospodářská sta-
rost vídeňských vlád o hospodářský rozvoj Čech.
největší to a přírodně nejbohatší země Rakouska.
Ještě smutnějšího výsledku dopracujeme se však.
srovnáme-li počet vlaků, vypravovaných na jednotli
vých tratích.
Čechy
Evropa
Rusko
Rakousko
km
32
article
177.12
177.12
312.—
309.—
119.37
117.37
130 37
129. 50
88.62
87.50
208 . 50
213.50
113.—
114.75
33
article
Na tratich buštěhřadské dráhy jezdí
39
article
Lužná Rakovulk
Kladno- Kralupy
Lužná-Kolešovice
Praha-Hostivice
Kolešovice
Praha
Hostivice
Rakovulk Kladno
Kralupy Lužná
40
article
Tyřnice-Frt. Lázně
Falknov Klingentha
Velchov-Puchistein
Březno-Prunéřov
Chomútov- Vejprty
Křinov-Reitzenstei
lázeň Falknov
Klingentha Velchov
SF Březno
Prunéřov Chomútov
Vejprty Křinov
41
article
Uvádíme jen ještě, že mezí Prahou a Chebem
jezdí denně 11 osobních vlaků a 5 rychlíků a že
vlaky českých trati jsou vesměs pold pr-
měrem rychlosti jízdní. Na čtyřech tratích
ústecko-teplické dráhy jezdí denně 41
osobních a 9 smíšených vlaků, na sedmi
tratích českých obchodních dráh jezdí 31
smíšených vlaků, a, jak z hořejší tabulky
rychlostí bylo patrno, jezdí ústecko-teplická nejrych-
lejí vlaky smíšenými ze všech českých dráh a na-
lezá se na 2. mistě rychlestí vlaků osobních, rychlos
dráh obchodních zaujímá mezi smíšenými vlaky
místo třeti.
Na českých fratích české dráhy se-
verní jezdí celkem 2 rychlovlaky, 18 osobních
10 smíšených viaků. Trati tyto spojují jednak Tur-
novsko a Boleslavsko s Prahou, jednak probíhají
jako odbočky Podřipskem. Na německých tratfch
léto dráhy jezdí 15 osobních vlaků a 22 smíšených
Jsou to vesměs, až na trať Podmokly—Warnsdor
pouhé odbučky. Měří pak české trati 190 km, ně
mecké 144 km. Trať Praha—Bakov—Ebersbach za-
hrnutá zde nent; probiháť českým i zněmčeným
územím; zajímavo však, že-jí přibývá na vlacích (5)
čím více zabíhá do německého územi. Poměry jízdní
rychlosti přísně dle národnostního měřitka střížené
vyloženy již shora.
Praha
Cheb
Boleslavsko
Podmokly
Bakov
Ebersbach
km
42
article
Jestě křiklavější jest poměr u dráhy s evero-
zapadní. Celkem má dráha tato trě tratí probí-
hajfcích jen českým územím v délce 53 km, trati
probihajících jen německým územím 7 v délce
81 km. Na těchto 53 km českých tratí jezdí 2 rychlo-
vlaky (rychlosti 48 km za 1 hod.), 25 osobnícha
3 smíšené vlaky, celkém tedy 30 vlaků, na 81 km
tratí němuckých jezdí 74 osobní vlaky a 6 smíšených.
celkemotedy 80 vlaků. České trati spojují Nymburk
a Mi. Doleslav. Kyšperk a Ústí n. Orlici, Ostroměř a
Jičin, tedy důležité trati jak pro obchod, tak pro do-
pravu osob, německé, vyjma trati Střekov—Ústi nad
Labem, slouží nejobmezenější dopravě lokální. Cha-
rakteristickým jest také poměr jizd mezi Prahoua
Mitlelvalde a mezi Děčínem a Jihlavou. Na prvé trati
která probíhá Nymburkem, Hradcem Králové a spo-
juje celý český východ s Prahou, jezdí celkem 14
osobních vlaků, z nichž však pouze 6 jde po cele
trati, a 4 rychliky (vesměs jen do Král. Hradce), při
rychlosti osobních 25.80, a rychlíků 41 km za 1 hod.
na tak zv. blavní trati (Děčin—Jihlava), která spojuje
německý sever s německým jiho západem, jezdí
4 rychlovlaky (rychlosti 59.20 km) a 13 osobníc
(rychlosti 31.20 km). To jest přímo neuvěřitelný stav
a možný jen tam, kde lehce přechází se otázka hospo-
dářské budoucnosti národů i zemi!
Orlik
Jičin
Král
Nymburk
Kyšperk
Ústí
Ostroměř
Střekov
ústit nad Labe
Děčín
Jihlava
Hradec Králové
Praha
Hradec
km
43
article
A na státních dráhách
Tratí, probíhajících jen českým územím, po
stavil stát celkem 20 v délce 994 km, jen n ě me
ckým územím 19 v délce 500 km, na českých jezdí
celkem 96 vlaků, na německých 132. Mezi českým
jsou přímo životní trati Protivín—Zdice (Příbram
Písek délky 103 km), Jihlava—Domažlice (299 km)
vedle těchto Votice——Sedičany, Nepomuk—Blatnn
Vodňany—Týn n. Vlt. ald. Z německých jest větš
pouze Podmokly—Chomutov již s hora oceněná.
ostatek pak samé dráhy menšího řádu. Tím způsobem
korriguje stát nakupené křivdy a ztráty, zaviněné sou-
kromou německou spekulací.
Protivín
Zdice
Příbram
Písek
Jihlava
Domažlice
Votice
Sedičany
Nepomuk
Vltava
Podmokly
Chomutov
SF Vodňany
km
44
article
Zbývalo by ještě mluviti o vozním a dopravním
materiálu, o hrozných nedoslatcích dopravy zboží.
o jazykové stránce správního apparátu, o hrozně
dlouhých zastávkách, o chování personálu —
o celé té nekonečné řadě stesků, jež nakupily se
v českém lidu. Leč přestaneme na tom, co uvedeno.
Jsou to smutné, chmurné výsledky. Co zavinily ztrál
co zmíralo jimi mladých a života schopných podniků.
jak podvracely hospodářskou zdatnost celého národasi
Jen napjetím všech sil překonáváme tyto nakupené
překážky a zvolna krok za krokem dereme se v před
zatím co jinde uvolňují se dráhy, jen aby rozvoj ná
rodů nebyl rušen a přetrhován
Ale i u nás jest vina. Nechali jsme za sebe my-
sleti často jiné a nevyužili hospodářské situace
A často jsme ani dosti energicky nedomáhali se toho
co dosažitelným bylo.
Jdeme těžkým dobám vstříc. Naše hospodářské
posilování nesmi býti ze zbraní posledních. Všem
směry musí se dráti na poyrch života našeho síla
vůle. Otázkou dráh v Čechách připomenut alespoř
trochu jeden z mnobých-
Čechy
45
article
České dráhy železně.
48
article
Spolek obchodníků s dřívím, průmyel
níků dřevařských a podnikatolů voroplavby
v král. českém lotos dovršuje své prvé desetiletí
plodné a všestranné práce na zvelebení tohoto důle-
žilého odvětví českého obchodu. V roce posledním
jednak snažil se při obnově celních smluv s3Ně-
meckem dosíci výhod pro český obchod se dřívím
a aby sazby na dříví kulaté č. 13 a, 13 c1 a 13 c
byly zachovány na řezané a hraněně dříví pod pol
13c3 celního tarifu určena byla sazba nižší a na
pražce měkké řezané užito bylo sazby 13 c 2. Dále
uváživ škodlivost osvobození od cla produktů uv-
dených v tarifu celním pod čís. 94, 95 a 95 b, které
zvláště z Ameriky docházejí, žádal za značné zvýšení
cla přivozného, jež by ochraňovalo domácí průmysl.
Amerika
c 2
49
article
V případě celní rozluky mezi Rakouskem a Uher-
skem, spatřuje spolek v zavedení ochranných cel na
veškeré produkty dřevařské prostředek k sanování
tohoto obchodu a průmyslu dosti konkurencí z krá-
lovství trojjedinného daprimovaného. Ze spolku vyšla
inicrativa na snížení železniční sazby dopravní na
dříví palivové a dojde-li v ministerstvu železníc
ku přiznivému rozhodnutí lze z toho dedukovati, dá-li
se udržeti haussa cen palivového dříví. Zařadění
průmyslu dřevařského do třidy nebezpeč. IX. přimělo
výbor, že dle usnesení valné hromady žádal za svo-
lání ankety na změnu úrazového zák., dále pak vy-
pracova! vzorný návrh rekursu proti zařádění do
vyšší třídy nebezpečí. Nejvíce píle a námaby vyža-
dovala ovšem snaha po náležitém splavnění vodníeh
dráh pro voroplavbu. Tu spolek konal kroky k od-
stranění překážek povstalých nedostatečným stavem
jezů na řekách Vltavě a Labi a přitocích. Výnosem
místodržitelství spolku oznámeno, že není námitek
v případě nebezpečí, aby použito bylo Podolského
přístavu za ochranný přístav vorový než se dobu-
duje vorový přístav na Čísařské louce, čímž nebez-
pečí z nahromadění v dobách povodně nad Prahou
iest částečně odstraněno! Rovněž i na Labi háji
Rakousko
Uhry
Vltava
Praha
50
article
spolek houževnatě zájmy voroplavby a zúčastnil se
mnoha komisí a jednání. Pomineme-li překážek
činěných voroplavbě při vyůstění
Labe z království není možno širší veřejnosti za-
mlčeti stesty, jež vznikají kanalisací Vltavy. Utvo-
řením stojatých vod doba dopravní se ztrojnásob-
ňuje, zřízením projektů a stavidel (nikoli vinou pro-
pusti vorových) ve zdýmadlech plavba pro nedo-
statek vody omezována na určitou dobu, takže
spolek nucen houževnatě se brániti proti zřízení
dalších 7 zdýmadel na Labi od Mělníka počínajea
projekty tyto jsou i bezpodstatnými, poněvadž lodi
při vodě nižší ani na Labi, jež při příznivém
stavu vody 1.5 metru jest hluboké, s ponorem
dvoumetrovým nemohou vůbec se tam odvážiti.
Nedostalečnost celého kanalisačního systému i po
korekturách provedených dokazuje zdýmadlo kle-
canské a různé havarie, porušení a poškození
pramenů, což jen voroplavbu znemožňuje. K žádosti
obchodní a živnostenské komory pražské podána
byla dobrozdání v následujících případech: O pomě-
rech pražského trhu se dřívím palivovým, ohledně
úpravy nedělního a svátečního klidu při živnostech,
o návrhu zákonů na změnu a doplnění řádu živno-
stenského, v příčině služebních smluv pomocníků
obchodních, pak o záležitosti nového autonomního
celního tarifu a celního zákona. Vrcholem veškeré
činnosti výboru bylo svolání předběžné poradní
schůze za příčinou separování obchodu s dřívím
od obchodu uhelného a zřízení samostatného spole-
čenstva; ku kroku tomu donutily výbor národoho-
spodářské a sociální zjevy, dokazující, „že jen
Vltava
Mělník
živnostenský komora
51
article
tuhé a pevně organisaci lze dosáhnouti celku i jed-
nollivci výhod nejvyšších. Schůze 20. ledna t. r. za
příčinou touto v Praze konaná snesla se směrem
manilestačním a s porozuměním přijaty kroky pří-
pravného komitétu k ustavení šesti společenstev
průmyslniků dřevařských atd. v obvodu komor ob-
chodních a průmyslových království českého, tvoří-
cích užší organisaci »Jednotu společenstev obchod-
níků a komisionářů s dřívím, majitelů pil a ostat-
ních průmyslníků dřevařských, zabývajících se
zpracoväním suroviny na polotovary. Vzhledem ku
geografickým a jazykovým poměrům na severu krá-
lovství uznáno za nutné přikročiti ku zřízení v obvodu
obchodní komory li berecké společenslev dvou a sice:
jednoho českého se sídlem v Hradci Králové a druhého
německého v Liberci. Ze statisliky spolkové dlužno
zmíniti se, že spolek čítal roku 1900 10 zakládajicích,
1 přispívajícího a 94 činných členů. Co tkne se
jmění i polkového, záleželo toto r. 1899 z K 932.78
v hotovosti, během r. 1900 obnášely příjmy
K 2954.63a výdaje K 2556.25, takže 31. prosince
kasovní hotovost vykazovala K 1331.16. Dlužno do-
znati, že spolek, jenž čítá pouze něco přes sto ne-
unavných a s láskou odboru svému oddaných pra-
covníků na poli národohosxodářském a sociálním,
ukázal jediným rokem tolik agilnosti, že směle může
očekávati nové decennium, které snad bohdá přinese
zlepšení poměrů v obchodu a průmyslu dřevařském
kdysi tak znamenitém. Spolek koná řádnou valnou
hromadu dnes o půl 10. hodině dopolední v ho-
telu »u arcivévody Štěpána«.
Štěpán
Praha
Hradec Králové
Liberec
K 932.78
52
article
Spolek ku zvelebení chovu hospodářsky
užitečného drobného zviřectva a pro ochranu
ptactva v Mělníku a okolí, jeden z největších
odborných sdružení v Čechách, pořádá na Mělníku
ve dnech svatodušních od 25. do 28. května t. r.
velkou výstavu ušlechtilé drůbeže, ho-
lubů a králiků, v rozsáhlých místnostech staro-
bylého zámku mělnického, jež kníž. Jiřím
z Lobkovic k tomu účelu propůjčeny byly. Protekto-
rát převzal okr. výbor mělnický a městská rada král.
věnného města Mělníka, čestné předsednictví kniže
Ferd. Lobkovic. Pro výslavu tu jeví se v kruzích
pěstitelů domácích i cizích již nyní značný zájem
a lze bezpečně předvídati, že drůbežnická výstava na
Mělníce rozsáhlostí svou patřiti bude mezi největší
výslavy odborně, které kdy v Čechách pořádány byly.
S výstavou tou spojeny budou i výstavy aquaril a
sbírek entomologických, jichž uspořádání místní
spolek entomologický na se vzal. Ačkoliv Mělník
sám pro svou krásnou polohu a světoznámé víno
každoročně četnými cizinci jest navštěvován, lze oče-
kávati, že obzvláště ve dnech svatodušních výstava
sama mnoho návštěvníků z blízka i z dáli přívábí.
Veškeré bližší zprávy ve příčině výstavy ochotně
podá Výbor pro uspořadánídrůbežnické
výstavy v Mělníku.
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu
Slezsko v Praze. V únoru t. r. upozornil Vývozní
spolek svě čieny (téměř 1000), že má o 65 firmách
»důležité« a o 14 firmách avelmi důležit é«
zprávy, dále oznámil členům 129 insolvencía
119 konkursů. lnformací o solidnosti firem
domácích a cizích podáno písemně v téže době
1097 stranám celkem 1807, odbytných a má-
kupních pramenů rozličného zboží, agentů, zá-
stupců, sazeb celních a dopravních, dále překladů
z cizích a do cizích jazyků a pod. opatřeno 1140
konečně návště v přijáto a ústních dotazů (mimo
telefonické) vyřízeno 201.
Jiří
Lobkovic
Mělník
Čechy
Praha
spolek pro Čechy
Morava Slezsko
mělnický a městský rada král
53
article
Nedostatek papíru ve Francii a náš pa-
pírový průmysl. Dle zprávy severoaměrického
konsulátu v Marseillu ukazují se ve Francii první
známky nedostatku paplru a suroviny pro výrobu
papíru. Továrny jsou nuceny žádati o delší lhůty
dodavací a zvyšují ceny. Okolnost tato asi souvisí
s lím, že jedna z nejpřednějších nakladatelských
lirem pařížských vyjednáva s pražskou
»Uni!« o tisk svých publikací, v prvé řadě
uměleckých. Příznívá tato konjunktura nalezne snad
dosti podnikavosti v našem průmyslu papírovém.
Ovšem že značnou překážkou budou veliká francouz-
ská cla na papír a tiskopisy.
Uni
Francie
Marseille
54
article
Řecká akce ve prospěch domácího prů-
myslu. Recké sněmovně předložen návrh zákona,
kterým se skytá naprostá celní svoboda následujícím
předmětům: látkám na slunečníky, deštníky a kra-
vaty, olovu pro výrobů běloby, mědi pro výrobu ná-
bojových slupek. Předmětům těmto dostane se celní
volnosti, budou-li po určité době opět vyvezeny a změ-
něny v ten který výrobek průmyslový
Autonomní celní tarif. Užší výbor průmyslové
rady, jemuž uloženo vykonati přípravné práce pro
příští obchodní smlouvy, dokončil právě porady své
o průmyslu textilním, koží, papíru, dřeva, náčiní
k jídlu, železářském, ocelářském, zboží žele znéma
ocelovém. Na příští týden ustanoveno slyšení znaleů
o návrzích obchodních komor v příčině celních sazeb
pro hlíněné zboží, porcelán, sklo a zboží kamenné.
Osvobození zástavnch listů od rentové
daně. Dle usnesení berního výboru říšské rady
učiněného po dorozumění s ministerstvem financi
mají býti zákonná usthnovení o dani důchodové tím
způsobem změněna, že dostane se osvobození od
daně důchodové úrokům bypotekárních zástavních
listů, dílčích dlužních úpisů zemských úvěrních
ústavů a úrokům zástavních listů spořitelních. Berní
výbor navrhne říšské radě příslušný zákon, jehož
platnost mů nastati dnem 1. ledna 1902.
Recký sněmovna
výbor průmyslový rada
55
article
Daň na sacharin v Německu. V sezení
říšského sněmu německého dne 5. března t. r. pro-
hlásil ministr financí, že jest osnova zákona o dani
ze sacharinu v říškém úřadu finančním vypracována
a že bude předložena co nejdříve spolkové radě
Krise německého průmyslu železářského
trvá stále. Že není vyhlídek na brzké zlepšení, toho
důkazem, že jistá firma železářská vydala včera
oběžník, kterým nabízí svým odběratelům zboží že-
lezné v značně snížených cenách a sice tekuté že-
lezo za 111/a m., kalené železo za 121/2 m., železné
plechy za 13 m., vše franko Berlín. Jest to v krátké
době druhá firma, která Iímto způsobem hledí vy-
prodati své přeplněné zásobiště a která takto chce
vzbuditi náladu odběratelskou. Pozoruhodná zpráva
rýnsko-westfálská praví, že některé železárny použily
úvěrů, které značné jich akciové kapitály převyšují.
Budou tedy bilance železáren, v prvé řadě válcoven,
dosti nepříznivy. Potrvá-li stav tento ještě po ně-
jaký čas, možno čekati řadu úpadků.
Valná hromada hedbavnického spolku
pro království české v Praze koná se dne
23. března t. r. o b. hodině odpolední
ve místnostech zemědělské rady pro království české,
v Praze, Václavské náměsti, č. p. 799—II., s tímto
pořadem: 1. Zahájení schůze a sdělení předsednictva.
2. Jednatelská a pokladní zpráva za rok 1899.
3. Zpráva revisorů účtů. 4. Projednání rozpočtu na
rok 1901. 5. Volba všech členů výboru a revisorů
účtů. 6. Volně návrhy. Nesejde-li se v ustanove-
nou hodinu dostatečný počet členů, bude o hodinu
později konána schůze druhá, která bez ohledu
Kris
Německo
Berlín
Praha
železářský
spolek pro království český v Praga
rada pro království
zákon o daň
56
article
15.60
17.40
18.0
22.80
15.60
16.80
23.40
22.80
58
article
na počet přítomných schopna jest se usnášeti.