ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8af0b1f0-6602-11dc-b533-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: work 6, person 85, place 56, org 6
1 masthead
Strona 2.
Strona 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. března 1901. Čsslo ee
4 article
vání; vždyť dle počtu pravděpodobnosti může v nejbližších letech z úřadníků vyšších nejvýše toliko 10—12 ročně odpadnouti, kdežto v témže čase z úřadníků soudcovských VIII. třídy hod- nostní počet zajisté trojnásobný 20. rok svě služby dokončí. Příčinu tohoto zjevu sluší hledati v na prostém, po celá desetiletí trvajícím zanedbávání soudeovského úřadnietva v Čechách, velikých obvodech soudů okresních v království českém, kde jednomu úřadníku VIII. třídy veliký počet (na Král. Vinohradech na př. 13) nižších samostatných soudců po boku stál, ve snaze, nedostatku personálu soudcovského vždy jen rozmnožením úřadníků t říd nejnižší ch odpemoci a j. v. Nápravu těchto smutných po- měrů, takřka organickým vývojem vzešlých, př- rozenou cestou očekávati nelze. Soudcovští úřadníci VIII. hodnostní třídy v Čechách vědomi jsouce toho, že ani práce ani zdatnost ani způsobilost a obětavost jejich není menší, než kollegův jiných obvodů soud ních, a přihlížejíce k tomu, že v jiných oborech služby státní zajisté ani obtižnější ani více zod- povědné, úřadníci ve stejném stáří již dávno v VII., ba i v VI. diétní třídě se nalezají, obrá- tili se již vícekrále na J. E. ministra spravedl- nosti s prosbou, aby tomuto zkrácení jejich bylo odpomoženo, dosud, bohužel, marně!
Král Čechy Vinohrady
5 article
Přihlédne-li se k tomu, že si soudcové v Čechách nikterak nezaslouží, aby s nimi bylo jinak nakládáno než se soudci jiných obvodů, uváží-li se, že teprve plat VII. třídy diétní umožňuje skrovně s rodinou žíti, že tudíž státní služba až do dosažení tohoto stupně jest vlastně jen strááním a zápasem o existenci, jeví se býti požadavek sekretářů v Čechách, aby část jejich, aspoň na dobu, dokud by nepříznivé ony poměry trvaly, ad personam byla do třidy VIi. zařaděna, úplně se stanoviska jejich i se stano- viska slušnosti a spravedlnosti odůvodněn. Splnění těchto proseb leží však i v zájmu celého království českého, jemuž tím, že úřadnictvo jeho poměrně v nižších třídách hodnostních se nalezá, dosti značný důcho uchází, i v zájmu služby a státu sama, ježto zlepšením postupu zvýší se i chuť ku práci, povznese se i mysl úřadnictva, neutěšeným stavem nynějším valně pokleslá, odpadnutím nebo zmen- šením péče o hmotný stav možno se úřadnictvu věnovati studiu a prohlubovati své vědecké i od borné vzdělání na prospěch justice a obecenstva právo hledajícího.
Čechy
6 article
Má-li se vše to na zřeteli, naplniti mus každého podivem, že správa justiční dosud vážné a opravdově nepomýšlela na určitou nápravu, a nechala dosud všecky prosby tajemníkův soudních v království češkém, o odstraněníto hoto slavu nouze volajícíeh, nevyslyšeny. Z důvodů tčch táží se podepsaní J. K. p minisíra spravedlnosti: 1. Co jest toho příčinou, že prosby úřad- níků soudcovských VIIl. třidy hodnostní v krá- lovství českém za nápravu poměrů postupních dosud zůstaly nevyřízeny. 2. Co zamýšlí správa justiční učiniti, aby úřadnici soudcovští království českého nebyli v postupu vůči stejným úřadníkům jiných ob- vodů vrchních soudů zemských zkráceni, nýbrž aby zejmena všem soudcovským úřadníkům VIII. třídy hodnostní v Čechách bylo dosaženi VII. třídy po dvacetileté bezvadně službě za bezpečeno? Interpellaci tuto podepsali kromě podavatele mladočeští poslanci říšští: dr. Pacák, dr. Sláma, Maštálka, dr. Kurz, Sokol, Karbus, dr. Dyk dr. Kramář, Václav Hrubý, Bečvář, dr. Brzorád Kaftan, dr. Plaček, Kratochvíl, dr. Kaizl, Spindler, dr. Lang, Václav Sehnal, Bělský. Dvořák, Formánek a Udržal; dále konservativní velkostatkáři: hrabě Palffy, hrabě Lažanský, Hrubý z Gelení, dr. Mettal, rytíř Radimský, baron Parish a Šule, pak z ostatních klubo poslanci dr. Ploj a dr. Ferri. Interpellaci stejného obsahu podali také němečli poslanci drem. Pergeltem.
Interpellac Pacák doktor Sláma Maštálek Kurz Karbus Dyk Kramář Hrubá Brzorád Kaftan Plaček Kratochvíl Kaizl Spindler Lang Sehnal Bělský Dvořák Formánek Udržal Palffa Lažanský Mettal Radimský Parish Ploj Ferri Čechy Sokol Gelení
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. března. (K h isto ri obratu na říšské radě.) Vedle otázky, za jakou cenu si vláda vykoupila dovolení české delegace, aby se mohly vyříditi tak zvané státní nezbytnosti, zajímá potitické kruhy také otázka druhá, čím byl připraven nynější obrat ve sně- movně. Dosti obšírnou zprávu v této věci čteme ve lvovském klerikálním »Předsvitu«. Tomuto sděluje se z Vídně: »Kurs směřuje rozhodně v pravo, Místo receptu Chlumeckého, aby se Če- chové osamotnili za polsko-německé koalice, přijato heslo: hledati dohodu s Čechy. Takovou instrukci obdržel Körber na předposledním sly- šení u eísaře a v pondělí mohl již podati pa- novníkovi příznivou zprávu, že parlament na té cestě uveden v pohyb, Adresní debata v panské sněmovně a zejmena řeč kn. Lobkovice pře- svědčily vládu, že za ní nestojí nikdo, velmi mocní činitelé že jsou však proti ní. Notabene
Lobkovic Praha Vídeň Čechy panská sněmovna
8 article
Madejský utkal se silně s Riegrem a byl pobit ve schůzi pravice panské sněmovny, kde hájil své koaliční plány. Výstupy Schönererovců na- plnily míru. Dotknuly se živě katolickéhoa rakouského smýšlení císaře, jenž nejostřejšími slovy pokáral jich útoky na katolické ducho- venstvo. Levice vyjma antisemity a šlechtu stoji fakticky pod jich velením. To otevřelo konečně oči. Císař prohlásil k jednomu z bý valých ministrů, že by bylo lépe vládnouti s pravicí. Čechové mistrovsky využili zkompromi- tování levice skrze Schönerorovce. Okamžitě se orientovali při novém větru, vanoucím nyní z hradu. . Sněmovna přichází skutečně v po- hyb; vidmo protičeské koalice zmizelo. Něme kapitulovali; Körber je zachráněn.« Jakkoli i v této zprávě ledaeo sluší při čísti na vrub fantasie zpravodajovy, poznámka o změně větru ve vídeňském hradé a o vládě s pravicí je dosti pravdě podobná. Nás Slovany lze bohužel vždy ještě snáze zapřáhnouti do pluhu, než Němce z levice.
Riegr Čecho Körber Němec panská sněmovna
9 article
V Praze, 9. března. (K do otravuje politické studně?) Včerejšímu pythi- ckému výroku »Fremdenblattu« o politickém otravování studní rozumí se velice souhlasně ve všech novinářských poznámkách o této vložce vyskytuje se nad míru často jmeno » Neue Fr- Presse«. Tak i ve vídeňské »Reichswehr«, jejíž úvaha o činnosti hlavního orgánu vídeňské bursy končí slovy :— »Nová pracovní doba parlamentě budí v »N. Fr. Pr.« obavy a obavy ty suggeruje stranám levice. Bojí se patrně, ž by společná hosdodářská práce Čechů s Němci mohla po čase uvésti také k národnímu sblí- žení a jak by ovšem řemeslo »N. Fr. Presse«, záložející ve štvaní národů, bylo v koncích. Snad není daleka doba, kdy tato činnost narazí na energický odpor. Bude-li parlament pracovati i dále, může se při tom vésti dobře i Čechům i Němcům, nanejvýš, že nastane někleré poru- šení v politické činnosti » N. Fr. Presse.« Z Krakova, 8. března. (P ol s k sedlák o Rusku a Prusku.) V týden- níku J. Stojalovského, »Věnei«, otišíěn dopi jakéhos sedláka z okresu nisského, jenž se div osobám nadutým pýchou a nemajícím Iítost nad chudobným lídem, které chváli jen svou vládu v Haliči a haní všechno v Rusku. »By jsem třikrát na vodě — píše sedlák — pla- vili jeme vory skrze Rusko a pravím: Bože žehnej Rusku! Pýchy v něm není, lítosti mnobu.
Čecho Němec J Stojalovský Věnei Bož Pýcha Praha Francie Krakov Rusko Prusko Halič Reichswehr Neue FranciePresse
10 article
Dokud jsme byli v Rusku, žid (majetník vorů byl dobrý. Ale jakmile jsme vpluli do Pruska. už byl nadutý, už byl pán; v Gdaňsku posta- vil k nám četníka, jednal s námi a krmil nás, jak semu zlibilo. V Prusku je toté sv . stvo, jako u nás, jen že tam chuda- sovi musejí dáti výdělek. Ale když se Rusko dlovědělo, jak s námi zacházeji vo Prusku, při- kázalo, aby obchodníci na hraniefeh složili zá- lohu a oznámili, odkud jsou, aby se v případě, kdyby s námi opět špatně jednali, mohlo proli nim zakročiti. Také nás vezlí po dráze za poloviční cenu. Tady u nás píšou, že si Rusko z politiky nadehází chlopy. Proč pak seu nás nedrží také takové politiky a jen hubí li a práva a majetek mu odbírají .. « Z Pešti, 8. března. (Uherský finan ční zákon) Přesně dle rozvrhu uherské vlády vyřidila peštská sněmovna rozpočeť na r. 1901, tak že ministr financí mohl už dnes předložiti finanční zákon. Výkazuje po korrek- turách, provedených v rozpočtu sněmovnou, řádných výdajů 970,496.503 K, přechodních výdujů 30,771.834 K, investičních výdajů 55.778.080 K, celkem 1057,046.417 K. Všech příjmů jest 1057.082.297 K, tak že se jev přebytek 35.880 K. Tento finanční zákon při- kázán finančnímu výboru, jenž jej projedná do pondělka, tak že sněmovna bude moci již v pondělí o něm rozhodnouti. Poněvadž sně- movna magnátů rozpočet i finanční zákon přijme beze změny, jest už nyní jisto, že celý rozpočet bude vyřízen do konce tohoto měsíc a nebude tedy třeba zatímný rozpočet prodlu- žovati o další měsíc, jak se před krátkou dobou ještě tvrdilo.
Rusko Prusko Gdaňsk Pešť
11 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 9. března
Praha
13 article
Počet Bulharů v Solunu zatčených dosahuje již 2000. Každý den četníci a vojáci přivlékaj několik nových zatčených z jiných míst a vsa- zují je do solunské pevnosti. Turecká pošta ote- vírá všecky listy, adresovaně Bulharům. S práva rakouské pošty v Solunu dala tu- reckým úřadům seznam Bulharů. kteří dostávají skrze rakoulskou poštu doporučené listy; všichni jsou zatčeni a trýzněni. Mnozí nemohou snésti muka a mrou. Při příjezdu vlaků na solunské nádraží děje se něco úžasného. Policie bez výběru lapá a zatýká každého Bulhara, který přijíždí z ven- kova do Soluna. Když je odvádějí ulicemi na pevnost, tlupy Turků, cigánů a židů házejí po nich kamením. Nešťastné oběti bývaji polomrtvy ještě před branami pevnosti. Tam je vrhají do syrých a tmavých děr, odkud nikdy již neuvidí světla božího.
Bulhar Turek Soluna
14 article
Rusko a Bulharsko. Do nového ministerstva bulharského dostale se několik sympatických mužů, jako Petko Ka- ravelov, Ljudskanov, Danev. O ministru vnítra Sarafovu se nám oznamuje, že není totožný se svým jmenovcem, předsedou Makedonského ko- mitétu, což s potěšením bereme na vědomi. Avšak nad »slovanskostí« nového ministerstva jásati nemůžeme, dokud ji celá nová vláda, ni- koliv jen jednotlivci každý zvlášť, neosvědč skutkem. A důkaz slovanství skutkem musí být podán loyálným přizpůsobením se ruským po kynům i varování, slovem ruskému stanovisku. Na ten důkaz si počkáme a bude-li podán, rád vzdáme za to nové vládě bulharské uznání. Nechť jsou Bulhaři pamětlivi, že to, co pro ně učinilo Rusko, neučiní pro ně žádný jiný stát a že ani Rusko nemůže jim obětovati sebe jako mnozí horkokrevní vlastenci bulharští ne- skromně žádaji. Z ruských listů »Ilerepóyprekia BÉxo- MoT« upozornily na sebe v poslední době několika články o nynějších bulharských pomě- rech a zvláště o poměru Bulharska k Rusku jejž označují jako zhola falešný a Ruském ne- přijatelný. V tomtéž duchu je psán jejich nový dopis ze Sofle, jehož obsah podáváme.
Danev Bulhar Ilerepóyprekia BÉxo Rusko Bulharsko Petka Ka
15 article
Bulhaři, rozmazlení svými úspěchy na poli nábožensko-národním a politickém, jsou pře- svědčení, že Rusko za nie nedopustí, aby někdo opovážil se sáhnouti na jejich zájmy. Tato hlu- boká víra v Rusko charakterisuje všechny Bal- hary. Na tělto víře zakládal se i ter- roristický režim Stambulova a všechny jeho následky v mezinárodních pomě- rech knížectví bulharského. Z této víry vyrůstá i naděje hlav Makedonského komitétu, které jsou především — nejrozhodnější ruso- fobové. Jako někdy Stambulov, tak nyní Makedonský komitét chce vyvolati na poloostrově balkánském zmatky a zůstaviti potom ruské di- plomacii a ruským bodákům rozřešiti otázku ve prospěch Bulbarska. S touto »politikou« bul- harští »vlastenei« nikterak se netají. Nnopak, 5alvv veřejně ji hlásají.
Bulhar Stambulov Rusko Bala
16 article
Přivykši všecko vykořisťovati pro své stran- nické účely, rusofobské kruhy bulharskén a hlavuě stambulovci užili prohlášení pana Zino- vjeva a opověděli Rusku válku, ja- koby proti nejzarytějšímu nepří- teli Bulharů. Stambulovské listy vrhají se na bulharské rusofily jako na zrádce vlasti. Ačkoli podobné prohlášení jako Zinovjev učinili v Cařihradě také zástupci ostatních o velmocí, mezi nimiž i rakouský a anglický, nikoho neni se e ssla odilaoe tajno, že diplomacie rakouská i anglická skryte podporuje tyto výpady na Rusko a rusofily. N. V. Čarykov. Nový ruský vyslanec v Bělebradě, Nikol y Valerijanovič Čarykov, je muž 45letý. Přes po- měrné svoje mládí je v Rusku jako diplomat na slovo brán. Diplomatem je z povolání. Z války rusko-turecké r. 1877 vystoupil ze státní služby při zahraničném ministerstvu a vstoupil do husarského pluku. Ve válce byl raněn a z chrabrost vyznamenán dvěma řády sv. Jiří. Po válce vrálil se do služby v zahraničném mini- sterstvu a r. 1881 stal se v něm druhým t- jemníkem. Po dvou letech na to byl poslán jako diplomatský úřadník do turkestanské guberniea r. 1886 stal se politickým agentemi v Buchaře. Odtud se dostal do Cařihradu za 1. tajemníka ruského vyslanectví. R. 1893 dostal titul ca- ského komořího a jmenován vyslaneckým radou v Berlíně, kde pobyl až do r. 1896, kdy usta noven diplomatským agentem v Sofli. Odtud byl přemístěn do Vatikánu a z Vatikánu do Běle hradu, Jlale
Zina Bulhar Zinovjev N V Čarykov Nikol Valerijanovič svatý . Jiří Rusko Cařihrad Buchara Berlín Vatikán Běla
17 article
lsdol ned Z Bosny a Hercegoviny. lesjemutějsí stršokou okunovaných zem jsou náboženské poměry. Okupace podporuje propagandu katolickou na ůjmu pravosjaví mohamedánství, ačkoli katolíci jsou ve velké menšině naproti druhým dvěma zemským vy znáním. Přijímati katolietvi je více než dovoleno. Ne tak, chce-li se některý katolík sjednotit s věrou pravoslavnou. Frater Ivo Čosič ze Sanského Mostu příšel před několika dni k pravoslavnému protojerej ve Starém Majďaně a prohlásil, že chce přijat pravoslavnou víru. O tom dověděl se predstoj- ník a hned poslal za fraterem žandarmy. aby ho před něj předvedli. Začal ho vyslýchati, kdo ho k takovému kroku přemluvil a pod. Frater odpovídal, že ho nikdo nepřemluvil ani nepřemlouval a že z přesvědčení odhodlal se k tomu kroku, považuje pravoslaví za nejryzejš vyznání křesťanské. Predstojník problásil jej za zatčena a dal jej četníky odvésti do Baňaluky kde jej posadili do vyšetřovaclol va zby. rylleo
Frater Čosič Bosna a Hercegovina Sanský Most
18 article
Rusové o řeči německého kaneléře Německý kaneléř hr. Bülow odpovídaje na dotazy po zahraničné politice, prohlásil slav- nostně, že zachování dobrého sousedství s Ru- oskem vždycky bylo jednon z nejvážnějších sta- rostí německé politiky. Na to udělal logický skok a mluvil o nevyhnuteinosti, aby zahraničná poli- tika Německa byla bezohledně sobecká. navo iudelalloee BpeMa« myslí, že nad řečí hr. Bu- lowa musejí se pozastaviti spojenci Německa, Rakousko a Italie, kteří se nyní dověděli, že Německo bude jejich spojencem jen potud, po kud bude míti z nich zisk, ale jinak je opusti Sobecká mezinárodní politika, Bülowem pro- klamovaná, povede podle mínění ruského listu k úplnému osamocení Německa. Za takovou poli- tiku pykala i Anglie, jež jako stát ostrovní ne- potřebuje se bát osamocení. Ale s Německem věc má se jinak. Sám osud postavil Německo v takové položení, že musí počítati se svými sousedy. Proto hrdé prohlášení »my nikoho ne- potřebujeme« není rozumné.
Rus Bülow Německo Rakousko Anglie
19 article
Francouzové o řeči hr. Bülowa. Řeč německého kaneléře Bülowa způsobila jistou pozornost v řadách francouzských pol- tiků. Hr. Bülow rozvinul mnoho otázek, než ani jedině nerozřešil. Dvě věci především za- jímají francouzskou veřejnosť: vzlahy Německa k Anglii, jež se stávají stále vřelejšími a styky Německa s Ruskem, které pozbyly s ve dřivější srdečnosti. K první otázce odpověděl hr. Bülow, že se nie nestalo, co by se nesrovnávalo s tradicemi politiky německé, totiž, že císař Vilém dlel v Anglii jako osoba soukromá a že návštěva jeho postrádá veške- rého politického karakteru. K otázce druhé pak pravil hr. Bülow, jak již známo, že jest jeho přáním, aby byly zachovány přátelské svazky. jež víží Německo k Rusku, než zájem pru- ských agrárníků nevyhnutelně vyžaduje, aby se dbalo v první řadě prý »životních« zájmů Německa. Tyto obě odpovědi nemohou obstát přeď stolicí soudné kritiky. A přece celý říšský sněm Hleskal při rozporu tom, když kanelél mluvil o německé samostatnosti vzhledem k Anglii, o dobrých stycích k Rusku, jakož také o upřímně snaze, vyhověti německým sedlákům. Řeč tato není než pouhou kopií řeči téhož kancléře před třemi měsíci promluvené. A poněvadž pan Bülow se obracel stále k par- lamentu a ne k foru veřejnosti, proto i fran- couzský tisk bere prostě na vědomi pokus jakým hr. Bülow zakrýti hleděl změnu v poli tice německé, aníž má příčinu jí se příliš roz čilovati. Řeč hr. Bülowa ukázala bezděčně splše ku příštímu osamocení, Německa nežli k posile posice jeho.
Francouz Bülow Vilém Hradec Německo Anglie Rusko
20 article
Trojspolek v italské sněmovně. V italské sněmovně vyhnul se včera nový ministr zahraničných záležitosti Prinetti odpovědi na dotaz Querciův po mínistrově stanovisku k otázce obnovy rojspolku tím, že přislibi »upřimnou« odpověď dáti až při debatě o jeho rozpočtu. To ostatně již depeše sdělily. Dlužno ale připomenouti, že dotazovatel sám, posl. Querci, ostře se vyslovil proti politice troj- spolkové. Querci vytýkal zvláště agrárníkům německým jich upřílišněně požadavky a pro- hlásil, že možno jest, že následkem požadavků těch nedejde ani k obnově obehodních smluv. Bez obnovy obchodních s m l u známenalo by ale — končil Querci — obnoven trojspolku pro Itali pravou katastrofu. Jest symptomatické, že poslední tento projev Querciův doznal sou- hlasu na všech stranách sněmovny vlaské. 1l s a leo ilro K zranění Viléma II. Rána, kterouž utrpěl Vilém II. v Brémách dopadem těžkého kusu železa, není, jak se dle některých zpráv a známek zdů, přece jen tak nepatrná. Zprávy berlinské doznávají,i že prol. Bergmann měl až po dnes obavy, že byse byla mohlavidoslavitii horečka a že zvlášte »pochopitelné duševní rozčilení« Viléma II. ne- bylo dle toho, aby obavy ty se zmírnily. Prosty obvazků jsou jen levá polovice obličeje a levé oko, celý ostatní obličej císařův po- krývají aseptické pásky. Lékaři ztěží prý dopustí, aby Vilém II. jel do Mn- chova knarozeninám prince-vla- daře Luitpolda. Téžce choré matce císa řově případ brémský z ohledů na vážný stav její dosud sdělen nebyl.
Vilém II Rán Bergmann Prost Luitpold Brémy Mn Querciův
21 article
Katastrofa následkem povodně labské. lou v i Z Kolína, 9. března. (Půvo zpr.) Obyvatelstvo města Kolína vzrušeno jest nebla hou katastrofou, která stihla mlýn dra. Radimského na pravém břebu dabském v Kolíně. Jak oznámeno byl již v noci na den 7. března pobořenn a stržen jez mezi mlýny pana slarosty Vojtěcha Formánka dra. Radimského a to nal straně pravé. Mohutné vlny, ppětné adopětné nárazy ker ledovýchdo zdí mlýna Radimského, ke kterému po zborcení jezu hnaly se vody širokého Labe, byly příčinou nových ohromných škod. Podemleté zdivo povolilo a čásí velikého mlýna, postavená na vodě, ukazovala již na noc dne 8. března trhliny, až konečně asi po půlnoci na 9. březen sesypala se mlýnice dvouposchoďová. Ráno s hrůzou dívalo se obyvatel- stvo naspoustu v noci způsobenou, mlýn na straně kměstu zel všecek otevřen a jen na straně vý- chodní část rohové zdi strměla. Stroje mlýnské, obl na hromadách a v pytlech zely do prázdna; veliké množství obilí v pytlech bylo již padlo do hlubin vodních a s hromad sypal se déšť obilí do vody, Ve mlýně se od úterka, jednak dříve pro velko vodu, jednak pro stržení jezu nemlelo, byl. tedy úplně prázdný; lidský život tedy noční katastrol nepodlehl. Majitel mlýna pan dr. Radimský čini hned po zborcení jezu všemožné prostředky, aby proud vody narážející umírnil; veliké množství pytla naplněných kamením, házeno před zdi, ale dvou- denní nával vod a ker dedových přemohl namahán lidské.
Radimský Formánek Kolín
22 article
Hrůzná byla podívaná v sobotu dne 9. ráno n trčící dosud východní zeď a roh mlýna; břeh levý kolem mlýna Formánkova a všechny zahrady na strmě stráni, kternu se město sklání ke dráze stáln společnosti a k Labi, byly přeplněny lidstvem, po- hlížejícím na ničivou moc přírody, tu pojednou ko- lem 81/2 hodiny objeví se okolo oken zbývajícího zdiva trhlina, která v hodině očividně rostla a dal tušiti blízké, nové rozrušpjící divadlo, sřícení se nové části zdiva, strojů a obilí do vody. O 1/210. hod tavé za ohromného rachotu a praskotu spad trakt východní do rozvodněného Labe; prouď vody jako obromný volotrysk vyletél do výše sbořeniště hrůzou výkřiklo všechno přihlédající obecenstv . Obilí na sypkách těto mfýnice všechno zmízelo v vodě a stroje visí na traversách nyní jako hračky nad vodou. Proud rozvodněného Labe vniká do zbo- řených částí a drtí vše, co mu v cestě. Majite mlýna ma obytné stavení na Břehu, takže vlnám jsou vydány jen mohutné mlýnice v šanc. Dosal katastrořy dosud nelze určiti, ovšem že škody sahají do sum velikých. Po sřícení ještě i zdi, k východu obrácené, jest veškera strojní mlýnice k řece otevřena; stroje za- chované, čtyři třidiče, válce, pytle atd. visí pevně n traversách a trámech; odpoledne odvánili se jižě ně- kteří mlynářští s dovolením majitelovým a odborníko zachovati aspoň částečně závobu mouky, která byla uložena v nejnižším patře mlýnském, aby krupař jemuž mouka náleželu, neměl tak citelné škody. Ve druhém poschodí na nakloněné ploše k řece spatřiti lze hromadu nonky; která pozvolna v řeku se sype.
Formánkův
23 article
Mlýn pana JUDrá. Radimského ml., na pravém břehu labském, pod význačnou věží, bývalé to ochraně dřevěného mostu přes Labe, sestávů ze tří částí. dvou velikých mlýnů strojních, jednoho na břehu a drohého nad řekou a z prostřední menší části v níž umístěny jsou mlýny české. Při kalastrolé tétc padla živřům za oběť čásť jediná nad řekou postavená. která určena byla mletí žitnému, kdežto druhý, veliký strojní mlýn byl pro mletí pšenice a střední pro menší zásypy. Celý den jest břeh levý, z kterého je přímý po- hled na zříceninu, s četnými trámy do vzduchu trčícími, schody mlýnskými, volně nad vodou visícími částmi strojů, transmissemi atd., obyvatelstvem Kolin a z okolí obsazen; z derasy měšťanského pívovaru a okolních domů pořizují si fotografové i amatérové snímky. Kolem mlýna na straně zálabské koná polici službu, tak že ke mlýnu samému má přístup jen majitel a jeho rodina, členové korporací a odborníc a miynářská chasa. Na základě dobrozdání odborník mohlo se započíti odpoledne s odnášením uchráně ných zásob. O výši škody není možno ještě nic blížšího udati že však bude dosahovati obnosu několika desíti tisícového, je jisto; náklad na opravu jezu hradí ob majitelé mlýnů, na obou stranách řeky ležících, město a zámecký pivovar. První známky trhlin pozorovati bylo v pálek k večeru a také již nedovoleno majitelem nikomu jí do mlýnice, Hukot, který provázel po 12. hodině v no první sřícení, byl slyšeti ve všech domech, obrácených k Labi, ba daleko do města. Jest ještě obava, aby zbývající zdivo krajní mlýnice se nesesulo, čímž by všechen vnitřek byl též pohřben a i budova na pevné půdě by byla ohrožena.
JUDrat Kolin Labe
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — U nás a u nich. Mezi tím, co drobý tisk našich dissidentů české poslance zrádeuje proto, že prý nepustili se hned obecně rukama a nohama do obstrukce, kaceřuje německý tisk své zástupce z téže příčiny. Naši t. zv. radikálové svolávají na poslance pomstu nebes za to, že se dali drem. Körbrem prý navnadit a němečtí ra- dikálové útočí divoce na německé poslance za to, že se dali Körbrem obalamutit, který prý se s námi za jejich zády miliskuje a nás ústupky zasypává. Kdyby naši á jejich poslanci poslechli moudré tyto hlavy, musili by se pusliti z obou stran do obstrukce. A tu by ovšem sláva cislaj- tánského parlamentu byla dovršena. Mlátit do toho v pravo i v levo. Možná, že k tomu dojde při krátkozraké politice vídeňské, jež bez sily a vtipu počítá knoflíky a těmi rozhodovati dává, půjde-li to, či nepůjde. Nám zdá se, že to nepůjde tak ani tak. Že nepůjde to dříve, dokud Rakousko nevrátí se ku svému dějinnému sle poslání. — O úpravě učitelských platů uve- řejnili jsme v posledních dnech několik zpráv. ježv imteressovaných kruzích, to jest mezi učitelstvem, způsobily pochopitelný rozruch.
Rakousko
25 article
Z dopisů, iež nás v té příčině došly, shledá- lnslonico šrvos st ,ei vbáv ke váme, že těmto zprávám dává se na mnou zcela mylný výklad. Zejmena soudí se, že jm vytknuto jest stanovisko, jež v otázce úpran platů učitelských na novo snad zaujala nárotn strana svobodomyslná nebo dokonce náš bia Že tomu tak není, ba býti nemůže, nemusin snad vykládati. Jsou to zprávy officiální, jim chtěli jsme informovati učitelstvo o postupe jakým jeho postuláty se vyřizují i slanoviskn jež ve věci zaujal školský referent zemskéh výboru prof. dr. Pražák. Včera pak jsme po pomenuli, že referent zemského výboru vypn coval tři návrhy, jež doručeny byly členůn subkomitétu ppo dru. Heroldovi a dru. Weru skému, který rozhodne, co má býti zemském výboru předloženo. Dovídáme se, že i přísedl zemského výboru dr. Herold předleží subkomi- tétu návrhy zákona, jež byl sám vypracoval. N konec sluší připomenouti, že ve zprávě uvelej něné dne 7. t. m. ze zemského výboru vysky tují se některé nesprávnosti, z nichž by se mob vyvoditi nesprávný úsudek. Tak tvrdí se, a zrušením posledních třid platův učitelstva (ne obecných školách dvou a na měšťanských školáe jedné) nastane vyšší potřeba v rozpočtu zen ském na rok 1901 o 216 mill. K. Opravujem tento údaj dle zprávy zemského výboru ze dn 3. dubna 1900 (čís. 210 sněm., tisk 70), kd na str. 10. a 11. jest pro tytéž položky v počten náklad pouze 1,899.380 K; udává tudl z přodu uvedená zpráva obnos větš í
profesor doktor Pražák Herold Herold předlež
26 article
600.000 K čili o celou třetinu. Ku konci ons zzprávy stojí: »Kdyby se přijaly návrhy školski komise, vyžadovalo by to vyššího nákladu 91 míll. K, tedy zvýšení přirážky o 19 pets To opětně není správno. Ve zprávě zemského výboru ze dne 30. listopadu 1900 (čís. 465 sněm., tisk. 206) na straně 9. vypočten jest sice týž celkový vyšší náklad 9,519.035 K, al na straně 10. tamtéž tučně jest vytištěno, ku jeho hražení bylo by potřebí zvýšiti zem skou přírážku pouze o 14.5 pet., tedy zas méně o 4.5 pct., čili o celou třetinu, jež př dána. Tolik dlužno připomenouti k lěto »úpravěe, která nikoho z učitelstva uspokojíti nemůte, neboť učitelstvo obecných škol získalo by tim velice málo, učitelstvo měšťanských škol ničeho.
27 article
Tomu vrátilo by se jedině to, co mu v r. 1894 bylo ubráno, a zavedlo by se služné, které byle na měšťanských školách uzákoněno roku 1875, tedy před 26 lely. — Přeložení německé techniky. »Pra telé« naší staré Prahy jsou bez ustání při díle, jak ji snížiti, poškoditi a se skrání jí strhnout laur slávy, jímž je ověnčena. Horší proti n cizince, aby zůstala pustou a neznámou, štvou proti ní domácí obyvatelstvo německé a v ce lém světě ji ostouzejí jako město české nási nosti a brutalismu. Kdežlo na jedné straně pražšti Němci se namáhají, aby dokázali, žeje to největším německým zájmem, aby Praba byla, pokud německého jejího rázu se týče, všemožně podporována, jsou Němci mimo Prahu jiného náhledu. Z místního egoismu reflektuj na úslavy, jež mají pražští Němci a pod rou- škou německého citu národního žádají o to, aby týto ústavy atd. z české Prahy byly př neseny do německého venkova. V poslední dob si xzpomněli, že by se doporučovalo němeche techniku přenésti z Prahy do Ústi n. L. Sim »Prager Tagblatt« doznává, že by německá tecb- nika záhy zašla, kdyby nepůsobilo na ní ně- kolik mužů, kteří svou osobností jsou magne- tem, jenž studentstvo přitahuje. Není sice pr přeložent ústavu toho z Prahy, ale pro to, aby v některém městě severočeském byla zřízen německá technika druhá. Tomu jiní zase odpo- rují a jak jsme již naznačili, horlivě o to s zasazují, aby pražský ústav přeložen byl do —
Němec L Sim Prager Praha
28 article
Ústí n. L, Tím byla prý by technika pro všechny časy zachráněna, neboť by jí přibylo nejan stu- dentstva, nýbrž mohla by mnohem intensivněji pracovati, kdyby nalezala se v sídle velikého průmyslu, do všech oborů zasahujícího. Dne prý nejméně 300 německých techniků z Čech studuje buď ve Vídni, buď v Německu neb v Švýcarsku, kde je všude tolik bohatých pro- středků učebných a tolik příležitosti ku vzdě- lání se, že technik z těchto ústavů za rok na- učí se více, než v Praze za tři léta. Však nejen v tomto směru, i jinak by mělo přeložení tech- níky do Ústí nad Lab. veliký účinek, zejmen z příčin politických a národních. Od té doby, co Praha prý se víc a více počesťuje, trpí prý Němci citelně nedostatkem střediska, v němš se veškeré duševní hnutí sbíhá a odtamtud zas zpět do kraje proudí. Německá technika v Úst n. L. stala prý by se ohniskem duševního ži- vota v severních Čechách, vždyť prý se dnes na technice neučí již jen technickým vědám, nýbrž také dějinám líteratury, historii politické a také filosofli. Namítne prý se snad, že nesmí býti Němectvo v Praze seslabeno, však na štěst jest prý zde národní život tak čilý, jako v kte- rémkoli stotisícovém městě v říši. A tam, kda jde o nezbytnou životní potřebu čechoněmeckéh lidu, nesmi prý německá Praha sktblit. Naopak, musí prý býti dáno Čechům naučení, že Něme dovedou si v Čechách zříditi také hlavní město.
Němec Čecho Nout Čechy Vídeň Německo Švýcarsko Praha Ústí nad Laba
29 article
— Jen do tohod Jenom o to jde, které to asi bude. Radili bychom Němcům, aby si vystavěli zcela nově, nový Washington, neboť kdyby se jím stalo Úsli n. L., odpadly by Teplice. A což teprve Liberec a Cheb? Ostatně je to podivný prostředek, zmírající techniku německouv Praze oživiti přeložením jejím do některého z čecho-německých hnízd. Tam by teprv jevil přítažlivost! — Parole Frangaise l'Etranger par Mme. Adam. Paní Adamová, jíž právem př- sluší přívlastek básnířky mezi francouzskými politiky pro její vzlet a překrásnou prosu, s ja kouž dovede strohou dlátku politické vřavy př- stupnou učiniti svému vybíravému čtenářstvu, kteráž náleží k nejlepším silám stále četnějš skupiny francouzských politiků, přesvědčených, že otázka úspěšného odporu neněmeckých ai- rodností v Rakousku proti germanisaci jenl v nejvyšší míře zájmem francouzského národa, nikdy neopomíjí ve svém čtrnáctidenníku »Parol Frangaise 1'Ěíranger« věnovati otázce télo ob- šírný odstavec. Také v posledním čísle výborně své publikace kreslí paní Adamová čtenářstru svému trefnými rysy situnci v Cislajtanii a v deňské říšské radě, záhájenou vstupem četná skupiny všeněmeckých poslanců, kteří podle pokynů všeněmeckých z Berlína propag- váním svých prušáckých idejí v německých ma sách v Rakousku připravují den, kleréhol
Němec Adam Adamová Washington Teplice Liberec Cheb Praha Rakousko Berlín Frangais 1 ' Ěíranger