1
masthead
Strona 2.
Strona 2
3
masthead
10. března 1901. Čsslo ee
4
article
vání; vždyť dle počtu pravděpodobnosti může
v nejbližších letech z úřadníků vyšších nejvýše
toliko 10—12 ročně odpadnouti, kdežto v témže
čase z úřadníků soudcovských VIII. třídy hod-
nostní počet zajisté trojnásobný 20. rok svě
služby dokončí.
Příčinu tohoto zjevu sluší hledati v na
prostém, po celá desetiletí trvajícím zanedbávání
soudeovského úřadnietva v Čechách, velikých
obvodech soudů okresních v království českém,
kde jednomu úřadníku VIII. třídy veliký počet
(na Král. Vinohradech na př. 13) nižších
samostatných soudců po boku stál, ve
snaze, nedostatku personálu soudcovského vždy
jen rozmnožením úřadníků t říd nejnižší ch
odpemoci a j. v. Nápravu těchto smutných po-
měrů, takřka organickým vývojem vzešlých, př-
rozenou cestou očekávati nelze.
Soudcovští úřadníci VIII. hodnostní třídy
v Čechách vědomi jsouce toho, že ani práce
ani zdatnost ani způsobilost a obětavost jejich
není menší, než kollegův jiných obvodů soud
ních, a přihlížejíce k tomu, že v jiných oborech
služby státní zajisté ani obtižnější ani více zod-
povědné, úřadníci ve stejném stáří již dávno
v VII., ba i v VI. diétní třídě se nalezají, obrá-
tili se již vícekrále na J. E. ministra spravedl-
nosti s prosbou, aby tomuto zkrácení jejich bylo
odpomoženo, dosud, bohužel, marně!
Král
Čechy
Vinohrady
5
article
Přihlédne-li se k tomu, že si soudcové
v Čechách nikterak nezaslouží, aby s nimi bylo
jinak nakládáno než se soudci jiných obvodů,
uváží-li se, že teprve plat VII. třídy diétní
umožňuje skrovně s rodinou žíti, že tudíž státní
služba až do dosažení tohoto stupně jest vlastně
jen strááním a zápasem o existenci, jeví se
býti požadavek sekretářů v Čechách, aby část
jejich, aspoň na dobu, dokud by nepříznivé ony
poměry trvaly, ad personam byla do třidy VIi.
zařaděna, úplně se stanoviska jejich i se stano-
viska slušnosti a spravedlnosti odůvodněn.
Splnění těchto proseb leží však i v zájmu
celého království českého, jemuž
tím, že úřadnictvo jeho poměrně v nižších třídách
hodnostních se nalezá, dosti značný důcho
uchází, i v zájmu služby a státu sama, ježto
zlepšením postupu zvýší se i chuť ku práci,
povznese se i mysl úřadnictva, neutěšeným stavem
nynějším valně pokleslá, odpadnutím nebo zmen-
šením péče o hmotný stav možno se úřadnictvu
věnovati studiu a prohlubovati své vědecké i od
borné vzdělání na prospěch justice a obecenstva
právo hledajícího.
Čechy
6
article
Má-li se vše to na zřeteli, naplniti mus
každého podivem, že správa justiční dosud vážné
a opravdově nepomýšlela na určitou nápravu,
a nechala dosud všecky prosby tajemníkův
soudních v království češkém, o odstraněníto
hoto slavu nouze volajícíeh, nevyslyšeny.
Z důvodů tčch táží se podepsaní J. K. p
minisíra spravedlnosti:
1. Co jest toho příčinou, že prosby úřad-
níků soudcovských VIIl. třidy hodnostní v krá-
lovství českém za nápravu poměrů postupních
dosud zůstaly nevyřízeny.
2. Co zamýšlí správa justiční učiniti, aby
úřadnici soudcovští království českého nebyli
v postupu vůči stejným úřadníkům jiných ob-
vodů vrchních soudů zemských zkráceni, nýbrž
aby zejmena všem soudcovským úřadníkům
VIII. třídy hodnostní v Čechách bylo dosaženi
VII. třídy po dvacetileté bezvadně službě za
bezpečeno?
Interpellaci tuto podepsali kromě podavatele
mladočeští poslanci říšští: dr. Pacák, dr. Sláma,
Maštálka, dr. Kurz, Sokol, Karbus, dr. Dyk
dr. Kramář, Václav Hrubý, Bečvář, dr. Brzorád
Kaftan, dr. Plaček, Kratochvíl, dr. Kaizl,
Spindler, dr. Lang, Václav Sehnal, Bělský.
Dvořák, Formánek a Udržal; dále konservativní
velkostatkáři: hrabě Palffy, hrabě Lažanský,
Hrubý z Gelení, dr. Mettal, rytíř Radimský,
baron Parish a Šule, pak z ostatních klubo
poslanci dr. Ploj a dr. Ferri.
Interpellaci stejného obsahu podali také
němečli poslanci drem. Pergeltem.
Interpellac
Pacák
doktor
Sláma
Maštálek
Kurz
Karbus
Dyk
Kramář
Hrubá
Brzorád Kaftan
Plaček
Kratochvíl
Kaizl
Spindler
Lang
Sehnal
Bělský
Dvořák
Formánek
Udržal
Palffa
Lažanský
Mettal
Radimský
Parish
Ploj
Ferri
Čechy
Sokol
Gelení
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. března. (K h isto ri
obratu na říšské radě.) Vedle otázky,
za jakou cenu si vláda vykoupila dovolení české
delegace, aby se mohly vyříditi tak zvané státní
nezbytnosti, zajímá potitické kruhy také otázka
druhá, čím byl připraven nynější obrat ve sně-
movně. Dosti obšírnou zprávu v této věci čteme
ve lvovském klerikálním »Předsvitu«. Tomuto
sděluje se z Vídně: »Kurs směřuje rozhodně v
pravo, Místo receptu Chlumeckého, aby se Če-
chové osamotnili za polsko-německé koalice,
přijato heslo: hledati dohodu s Čechy. Takovou
instrukci obdržel Körber na předposledním sly-
šení u eísaře a v pondělí mohl již podati pa-
novníkovi příznivou zprávu, že parlament na té
cestě uveden v pohyb, Adresní debata v panské
sněmovně a zejmena řeč kn. Lobkovice pře-
svědčily vládu, že za ní nestojí nikdo, velmi
mocní činitelé že jsou však proti ní. Notabene
Lobkovic
Praha
Vídeň
Čechy
panská sněmovna
8
article
Madejský utkal se silně s Riegrem a byl pobit
ve schůzi pravice panské sněmovny, kde hájil
své koaliční plány. Výstupy Schönererovců na-
plnily míru. Dotknuly se živě katolickéhoa
rakouského smýšlení císaře, jenž nejostřejšími
slovy pokáral jich útoky na katolické ducho-
venstvo. Levice vyjma antisemity a šlechtu
stoji fakticky pod jich velením. To otevřelo
konečně oči. Císař prohlásil k jednomu z bý
valých ministrů, že by bylo lépe vládnouti s
pravicí. Čechové mistrovsky využili zkompromi-
tování levice skrze Schönerorovce. Okamžitě
se orientovali při novém větru, vanoucím nyní
z hradu. . Sněmovna přichází skutečně v po-
hyb; vidmo protičeské koalice zmizelo. Něme
kapitulovali; Körber je zachráněn.«
Jakkoli i v této zprávě ledaeo sluší při
čísti na vrub fantasie zpravodajovy, poznámka
o změně větru ve vídeňském hradé a o vládě
s pravicí je dosti pravdě podobná. Nás Slovany
lze bohužel vždy ještě snáze zapřáhnouti do
pluhu, než Němce z levice.
Riegr
Čecho
Körber
Němec
panská sněmovna
9
article
V Praze, 9. března. (K do otravuje
politické studně?) Včerejšímu pythi-
ckému výroku »Fremdenblattu« o politickém
otravování studní rozumí se velice souhlasně
ve všech novinářských poznámkách o této vložce
vyskytuje se nad míru často jmeno » Neue Fr-
Presse«. Tak i ve vídeňské »Reichswehr«, jejíž
úvaha o činnosti hlavního orgánu vídeňské
bursy končí slovy :— »Nová pracovní doba
parlamentě budí v »N. Fr. Pr.« obavy a obavy
ty suggeruje stranám levice. Bojí se patrně, ž
by společná hosdodářská práce Čechů s Němci
mohla po čase uvésti také k národnímu sblí-
žení a jak by ovšem řemeslo »N. Fr. Presse«,
záložející ve štvaní národů, bylo v koncích.
Snad není daleka doba, kdy tato činnost narazí
na energický odpor. Bude-li parlament pracovati
i dále, může se při tom vésti dobře i Čechům
i Němcům, nanejvýš, že nastane někleré poru-
šení v politické činnosti » N. Fr. Presse.«
Z Krakova, 8. března. (P ol s k
sedlák o Rusku a Prusku.) V týden-
níku J. Stojalovského, »Věnei«, otišíěn dopi
jakéhos sedláka z okresu nisského, jenž se div
osobám nadutým pýchou a nemajícím Iítost
nad chudobným lídem, které chváli jen svou
vládu v Haliči a haní všechno v Rusku. »By
jsem třikrát na vodě — píše sedlák — pla-
vili jeme vory skrze Rusko a pravím: Bože
žehnej Rusku! Pýchy v něm není, lítosti mnobu.
Čecho
Němec
J Stojalovský
Věnei
Bož
Pýcha
Praha
Francie
Krakov
Rusko
Prusko
Halič
Reichswehr
Neue FranciePresse
10
article
Dokud jsme byli v Rusku, žid (majetník vorů
byl dobrý. Ale jakmile jsme vpluli do Pruska.
už byl nadutý, už byl pán; v Gdaňsku posta-
vil k nám četníka, jednal s námi a krmil nás,
jak semu zlibilo. V Prusku je toté
sv . stvo, jako u nás, jen že tam chuda-
sovi musejí dáti výdělek. Ale když se Rusko
dlovědělo, jak s námi zacházeji vo Prusku, při-
kázalo, aby obchodníci na hraniefeh složili zá-
lohu a oznámili, odkud jsou, aby se v případě,
kdyby s námi opět špatně jednali, mohlo proli
nim zakročiti. Také nás vezlí po dráze za
poloviční cenu. Tady u nás píšou, že si Rusko
z politiky nadehází chlopy. Proč pak seu
nás nedrží také takové politiky a jen hubí li
a práva a majetek mu odbírají .. «
Z Pešti, 8. března. (Uherský finan
ční zákon) Přesně dle rozvrhu uherské
vlády vyřidila peštská sněmovna rozpočeť na
r. 1901, tak že ministr financí mohl už dnes
předložiti finanční zákon. Výkazuje po korrek-
turách, provedených v rozpočtu sněmovnou,
řádných výdajů 970,496.503 K, přechodních
výdujů 30,771.834 K, investičních výdajů
55.778.080 K, celkem 1057,046.417 K. Všech
příjmů jest 1057.082.297 K, tak že se jev
přebytek 35.880 K. Tento finanční zákon při-
kázán finančnímu výboru, jenž jej projedná do
pondělka, tak že sněmovna bude moci již
v pondělí o něm rozhodnouti. Poněvadž sně-
movna magnátů rozpočet i finanční zákon
přijme beze změny, jest už nyní jisto, že celý
rozpočet bude vyřízen do konce tohoto měsíc
a nebude tedy třeba zatímný rozpočet prodlu-
žovati o další měsíc, jak se před krátkou dobou
ještě tvrdilo.
Rusko
Prusko
Gdaňsk
Pešť
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 9. března
Praha
13
article
Počet Bulharů v Solunu zatčených dosahuje
již 2000. Každý den četníci a vojáci přivlékaj
několik nových zatčených z jiných míst a vsa-
zují je do solunské pevnosti. Turecká pošta ote-
vírá všecky listy, adresovaně Bulharům. S práva
rakouské pošty v Solunu dala tu-
reckým úřadům seznam Bulharů.
kteří dostávají skrze rakoulskou
poštu doporučené listy; všichni jsou
zatčeni a trýzněni. Mnozí nemohou snésti muka
a mrou. Při příjezdu vlaků na solunské nádraží
děje se něco úžasného. Policie bez výběru lapá
a zatýká každého Bulhara, který přijíždí z ven-
kova do Soluna. Když je odvádějí ulicemi na
pevnost, tlupy Turků, cigánů a židů házejí po
nich kamením. Nešťastné oběti bývaji polomrtvy
ještě před branami pevnosti. Tam je vrhají do
syrých a tmavých děr, odkud nikdy již neuvidí
světla božího.
Bulhar
Turek
Soluna
14
article
Rusko a Bulharsko.
Do nového ministerstva bulharského dostale
se několik sympatických mužů, jako Petko Ka-
ravelov, Ljudskanov, Danev. O ministru vnítra
Sarafovu se nám oznamuje, že není totožný se
svým jmenovcem, předsedou Makedonského ko-
mitétu, což s potěšením bereme na vědomi.
Avšak nad »slovanskostí« nového ministerstva
jásati nemůžeme, dokud ji celá nová vláda, ni-
koliv jen jednotlivci každý zvlášť, neosvědč
skutkem. A důkaz slovanství skutkem musí být
podán loyálným přizpůsobením se ruským po
kynům i varování, slovem ruskému stanovisku.
Na ten důkaz si počkáme a bude-li podán, rád
vzdáme za to nové vládě bulharské uznání.
Nechť jsou Bulhaři pamětlivi, že to, co pro ně
učinilo Rusko, neučiní pro ně žádný jiný stát
a že ani Rusko nemůže jim obětovati sebe
jako mnozí horkokrevní vlastenci bulharští ne-
skromně žádaji.
Z ruských listů »Ilerepóyprekia BÉxo-
MoT« upozornily na sebe v poslední době
několika články o nynějších bulharských pomě-
rech a zvláště o poměru Bulharska k Rusku
jejž označují jako zhola falešný a Ruském ne-
přijatelný. V tomtéž duchu je psán jejich nový
dopis ze Sofle, jehož obsah podáváme.
Danev
Bulhar
Ilerepóyprekia BÉxo
Rusko
Bulharsko
Petka Ka
15
article
Bulhaři, rozmazlení svými úspěchy na poli
nábožensko-národním a politickém, jsou pře-
svědčení, že Rusko za nie nedopustí, aby někdo
opovážil se sáhnouti na jejich zájmy. Tato hlu-
boká víra v Rusko charakterisuje všechny Bal-
hary. Na tělto víře zakládal se i ter-
roristický režim Stambulova a
všechny jeho následky v mezinárodních pomě-
rech knížectví bulharského. Z této víry vyrůstá
i naděje hlav Makedonského komitétu, které jsou
především — nejrozhodnější ruso-
fobové. Jako někdy Stambulov, tak nyní
Makedonský komitét chce vyvolati na poloostrově
balkánském zmatky a zůstaviti potom ruské di-
plomacii a ruským bodákům rozřešiti otázku ve
prospěch Bulbarska. S touto »politikou« bul-
harští »vlastenei« nikterak se netají. Nnopak,
5alvv
veřejně ji hlásají.
Bulhar
Stambulov
Rusko
Bala
16
article
Přivykši všecko vykořisťovati pro své stran-
nické účely, rusofobské kruhy bulharskén a
hlavuě stambulovci užili prohlášení pana Zino-
vjeva a opověděli Rusku válku, ja-
koby proti nejzarytějšímu nepří-
teli Bulharů. Stambulovské listy vrhají se
na bulharské rusofily jako na zrádce vlasti.
Ačkoli podobné prohlášení jako Zinovjev učinili
v Cařihradě také zástupci ostatních o velmocí,
mezi nimiž i rakouský a anglický, nikoho neni
se
e ssla odilaoe
tajno, že diplomacie rakouská i anglická skryte
podporuje tyto výpady na Rusko a rusofily.
N. V. Čarykov.
Nový ruský vyslanec v Bělebradě, Nikol y
Valerijanovič Čarykov, je muž 45letý. Přes po-
měrné svoje mládí je v Rusku jako diplomat
na slovo brán. Diplomatem je z povolání. Z
války rusko-turecké r. 1877 vystoupil ze státní
služby při zahraničném ministerstvu a vstoupil
do husarského pluku. Ve válce byl raněn a z
chrabrost vyznamenán dvěma řády sv. Jiří. Po
válce vrálil se do služby v zahraničném mini-
sterstvu a r. 1881 stal se v něm druhým t-
jemníkem. Po dvou letech na to byl poslán jako
diplomatský úřadník do turkestanské guberniea
r. 1886 stal se politickým agentemi v Buchaře.
Odtud se dostal do Cařihradu za 1. tajemníka
ruského vyslanectví. R. 1893 dostal titul ca-
ského komořího a jmenován vyslaneckým radou
v Berlíně, kde pobyl až do r. 1896, kdy usta
noven diplomatským agentem v Sofli. Odtud byl
přemístěn do Vatikánu a z Vatikánu do Běle
hradu,
Jlale
Zina
Bulhar
Zinovjev
N V Čarykov
Nikol
Valerijanovič
svatý . Jiří
Rusko
Cařihrad
Buchara
Berlín
Vatikán
Běla
17
article
lsdol
ned Z Bosny a Hercegoviny.
lesjemutějsí stršokou okunovaných zem
jsou náboženské poměry. Okupace podporuje
propagandu katolickou na ůjmu pravosjaví
mohamedánství, ačkoli katolíci jsou ve velké
menšině naproti druhým dvěma zemským vy
znáním. Přijímati katolietvi je více než dovoleno.
Ne tak, chce-li se některý katolík sjednotit
s věrou pravoslavnou.
Frater Ivo Čosič ze Sanského Mostu příšel
před několika dni k pravoslavnému protojerej
ve Starém Majďaně a prohlásil, že chce přijat
pravoslavnou víru. O tom dověděl se predstoj-
ník a hned poslal za fraterem žandarmy.
aby ho před něj předvedli. Začal ho vyslýchati,
kdo ho k takovému kroku přemluvil a pod.
Frater odpovídal, že ho nikdo nepřemluvil ani
nepřemlouval a že z přesvědčení odhodlal se
k tomu kroku, považuje pravoslaví za nejryzejš
vyznání křesťanské. Predstojník problásil jej za
zatčena a dal jej četníky odvésti do Baňaluky
kde jej posadili do vyšetřovaclol
va zby.
rylleo
Frater
Čosič
Bosna a Hercegovina
Sanský Most
18
article
Rusové o řeči německého kaneléře
Německý kaneléř hr. Bülow odpovídaje na
dotazy po zahraničné politice, prohlásil slav-
nostně, že zachování dobrého sousedství s Ru-
oskem vždycky bylo jednon z nejvážnějších sta-
rostí německé politiky. Na to udělal logický skok
a mluvil o nevyhnuteinosti, aby zahraničná poli-
tika Německa byla bezohledně sobecká. navo
iudelalloee BpeMa« myslí, že nad řečí hr. Bu-
lowa musejí se pozastaviti spojenci Německa,
Rakousko a Italie, kteří se nyní dověděli, že
Německo bude jejich spojencem jen potud, po
kud bude míti z nich zisk, ale jinak je opusti
Sobecká mezinárodní politika, Bülowem pro-
klamovaná, povede podle mínění ruského listu
k úplnému osamocení Německa. Za takovou poli-
tiku pykala i Anglie, jež jako stát ostrovní ne-
potřebuje se bát osamocení. Ale s Německem
věc má se jinak. Sám osud postavil Německo
v takové položení, že musí počítati se svými
sousedy. Proto hrdé prohlášení »my nikoho ne-
potřebujeme« není rozumné.
Rus
Bülow
Německo
Rakousko
Anglie
19
article
Francouzové o řeči hr. Bülowa.
Řeč německého kaneléře Bülowa způsobila
jistou pozornost v řadách francouzských pol-
tiků. Hr. Bülow rozvinul mnoho otázek, než
ani jedině nerozřešil. Dvě věci především za-
jímají francouzskou veřejnosť: vzlahy Německa
k Anglii, jež se stávají stále vřelejšími a styky
Německa s Ruskem, které pozbyly s ve
dřivější srdečnosti. K první otázce
odpověděl hr. Bülow, že se nie nestalo, co by
se nesrovnávalo s tradicemi politiky německé,
totiž, že císař Vilém dlel v Anglii jako osoba
soukromá a že návštěva jeho postrádá veške-
rého politického karakteru. K otázce druhé pak
pravil hr. Bülow, jak již známo, že jest jeho
přáním, aby byly zachovány přátelské svazky.
jež víží Německo k Rusku, než zájem pru-
ských agrárníků nevyhnutelně vyžaduje, aby
se dbalo v první řadě prý »životních« zájmů
Německa. Tyto obě odpovědi nemohou obstát
přeď stolicí soudné kritiky. A přece celý říšský
sněm Hleskal při rozporu tom, když kanelél
mluvil o německé samostatnosti vzhledem
k Anglii, o dobrých stycích k Rusku, jakož
také o upřímně snaze, vyhověti německým
sedlákům. Řeč tato není než pouhou kopií řeči
téhož kancléře před třemi měsíci promluvené.
A poněvadž pan Bülow se obracel stále k par-
lamentu a ne k foru veřejnosti, proto i fran-
couzský tisk bere prostě na vědomi pokus
jakým hr. Bülow zakrýti hleděl změnu v poli
tice německé, aníž má příčinu jí se příliš roz
čilovati. Řeč hr. Bülowa ukázala bezděčně splše
ku příštímu osamocení, Německa nežli k posile
posice jeho.
Francouz
Bülow
Vilém
Hradec
Německo
Anglie
Rusko
20
article
Trojspolek v italské sněmovně.
V italské sněmovně vyhnul se včera nový
ministr zahraničných záležitosti Prinetti odpovědi
na dotaz Querciův po mínistrově stanovisku
k otázce obnovy rojspolku tím, že přislibi
»upřimnou« odpověď dáti až při debatě o jeho
rozpočtu. To ostatně již depeše sdělily. Dlužno
ale připomenouti, že dotazovatel sám, posl.
Querci, ostře se vyslovil proti politice troj-
spolkové. Querci vytýkal zvláště agrárníkům
německým jich upřílišněně požadavky a pro-
hlásil, že možno jest, že následkem požadavků
těch nedejde ani k obnově obehodních smluv.
Bez obnovy obchodních s m l u
známenalo by ale — končil Querci —
obnoven trojspolku pro Itali
pravou katastrofu. Jest symptomatické,
že poslední tento projev Querciův doznal sou-
hlasu na všech stranách sněmovny vlaské.
1l s a
leo
ilro
K zranění Viléma II.
Rána, kterouž utrpěl Vilém II. v Brémách
dopadem těžkého kusu železa, není, jak se dle
některých zpráv a známek zdů, přece jen tak
nepatrná. Zprávy berlinské doznávají,i že prol.
Bergmann měl až po dnes obavy, že byse
byla mohlavidoslavitii horečka a že zvlášte
»pochopitelné duševní rozčilení« Viléma II. ne-
bylo dle toho, aby obavy ty se zmírnily. Prosty
obvazků jsou jen levá polovice obličeje a levé
oko, celý ostatní obličej císařův po-
krývají aseptické pásky. Lékaři ztěží prý
dopustí, aby Vilém II. jel do Mn-
chova knarozeninám prince-vla-
daře Luitpolda. Téžce choré matce císa
řově případ brémský z ohledů na vážný stav
její dosud sdělen nebyl.
Vilém II
Rán
Bergmann
Prost
Luitpold
Brémy
Mn
Querciův
21
article
Katastrofa následkem povodně
labské.
lou v i Z Kolína, 9. března. (Půvo zpr.)
Obyvatelstvo města Kolína vzrušeno jest nebla
hou katastrofou, která stihla mlýn dra. Radimského
na pravém břebu dabském v Kolíně. Jak oznámeno
byl již v noci na den 7. března pobořenn a stržen
jez mezi mlýny pana slarosty Vojtěcha Formánka
dra. Radimského a to nal straně pravé. Mohutné
vlny, ppětné adopětné nárazy ker ledovýchdo
zdí mlýna Radimského, ke kterému po zborcení jezu
hnaly se vody širokého Labe, byly příčinou nových
ohromných škod. Podemleté zdivo povolilo a čásí
velikého mlýna, postavená na vodě, ukazovala již
na noc dne 8. března trhliny, až konečně asi po
půlnoci na 9. březen sesypala se mlýnice
dvouposchoďová. Ráno s hrůzou dívalo se obyvatel-
stvo naspoustu v noci způsobenou, mlýn na straně
kměstu zel všecek otevřen a jen na straně vý-
chodní část rohové zdi strměla. Stroje mlýnské, obl
na hromadách a v pytlech zely do prázdna; veliké
množství obilí v pytlech bylo již padlo do hlubin
vodních a s hromad sypal se déšť obilí do vody,
Ve mlýně se od úterka, jednak dříve pro velko
vodu, jednak pro stržení jezu nemlelo, byl. tedy
úplně prázdný; lidský život tedy noční katastrol
nepodlehl. Majitel mlýna pan dr. Radimský čini
hned po zborcení jezu všemožné prostředky, aby
proud vody narážející umírnil; veliké množství pytla
naplněných kamením, házeno před zdi, ale dvou-
denní nával vod a ker dedových přemohl namahán
lidské.
Radimský
Formánek
Kolín
22
article
Hrůzná byla podívaná v sobotu dne 9. ráno n
trčící dosud východní zeď a roh mlýna; břeh levý
kolem mlýna Formánkova a všechny zahrady na
strmě stráni, kternu se město sklání ke dráze stáln
společnosti a k Labi, byly přeplněny lidstvem, po-
hlížejícím na ničivou moc přírody, tu pojednou ko-
lem 81/2 hodiny objeví se okolo oken zbývajícího
zdiva trhlina, která v hodině očividně rostla a dal
tušiti blízké, nové rozrušpjící divadlo, sřícení se
nové části zdiva, strojů a obilí do vody. O 1/210.
hod tavé za ohromného rachotu a praskotu spad
trakt východní do rozvodněného Labe; prouď vody
jako obromný volotrysk vyletél do výše sbořeniště
hrůzou výkřiklo všechno přihlédající obecenstv .
Obilí na sypkách těto mfýnice všechno zmízelo v
vodě a stroje visí na traversách nyní jako hračky
nad vodou. Proud rozvodněného Labe vniká do zbo-
řených částí a drtí vše, co mu v cestě. Majite
mlýna ma obytné stavení na Břehu, takže vlnám
jsou vydány jen mohutné mlýnice v šanc. Dosal
katastrořy dosud nelze určiti, ovšem že škody sahají
do sum velikých.
Po sřícení ještě i zdi, k východu obrácené, jest
veškera strojní mlýnice k řece otevřena; stroje za-
chované, čtyři třidiče, válce, pytle atd. visí pevně n
traversách a trámech; odpoledne odvánili se jižě ně-
kteří mlynářští s dovolením majitelovým a odborníko
zachovati aspoň částečně závobu mouky, která byla
uložena v nejnižším patře mlýnském, aby krupař
jemuž mouka náleželu, neměl tak citelné škody. Ve
druhém poschodí na nakloněné ploše k řece spatřiti
lze hromadu nonky; která pozvolna v řeku se sype.
Formánkův
23
article
Mlýn pana JUDrá. Radimského ml., na pravém
břehu labském, pod význačnou věží, bývalé to ochraně
dřevěného mostu přes Labe, sestávů ze tří částí.
dvou velikých mlýnů strojních, jednoho na břehu
a drohého nad řekou a z prostřední menší části
v níž umístěny jsou mlýny české. Při kalastrolé tétc
padla živřům za oběť čásť jediná nad řekou postavená.
která určena byla mletí žitnému, kdežto druhý, veliký
strojní mlýn byl pro mletí pšenice a střední pro
menší zásypy.
Celý den jest břeh levý, z kterého je přímý po-
hled na zříceninu, s četnými trámy do vzduchu
trčícími, schody mlýnskými, volně nad vodou visícími
částmi strojů, transmissemi atd., obyvatelstvem Kolin
a z okolí obsazen; z derasy měšťanského pívovaru
a okolních domů pořizují si fotografové i amatérové
snímky. Kolem mlýna na straně zálabské koná polici
službu, tak že ke mlýnu samému má přístup jen
majitel a jeho rodina, členové korporací a odborníc
a miynářská chasa. Na základě dobrozdání odborník
mohlo se započíti odpoledne s odnášením uchráně
ných zásob.
O výši škody není možno ještě nic blížšího udati
že však bude dosahovati obnosu několika desíti
tisícového, je jisto; náklad na opravu jezu hradí ob
majitelé mlýnů, na obou stranách řeky ležících, město
a zámecký pivovar.
První známky trhlin pozorovati bylo v pálek
k večeru a také již nedovoleno majitelem nikomu jí
do mlýnice, Hukot, který provázel po 12. hodině v no
první sřícení, byl slyšeti ve všech domech, obrácených
k Labi, ba daleko do města. Jest ještě obava, aby
zbývající zdivo krajní mlýnice se nesesulo, čímž by
všechen vnitřek byl též pohřben a i budova na pevné
půdě by byla ohrožena.
JUDrat
Kolin
Labe
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— U nás a u nich. Mezi tím, co drobý
tisk našich dissidentů české poslance zrádeuje
proto, že prý nepustili se hned obecně rukama
a nohama do obstrukce, kaceřuje německý tisk
své zástupce z téže příčiny. Naši t. zv. radikálové
svolávají na poslance pomstu nebes za to, že se
dali drem. Körbrem prý navnadit a němečtí ra-
dikálové útočí divoce na německé poslance za
to, že se dali Körbrem obalamutit, který prý se
s námi za jejich zády miliskuje a nás ústupky
zasypává. Kdyby naši á jejich poslanci poslechli
moudré tyto hlavy, musili by se pusliti z obou
stran do obstrukce. A tu by ovšem sláva cislaj-
tánského parlamentu byla dovršena. Mlátit do
toho v pravo i v levo. Možná, že k tomu dojde
při krátkozraké politice vídeňské, jež bez sily
a vtipu počítá knoflíky a těmi rozhodovati
dává, půjde-li to, či nepůjde. Nám zdá se, že
to nepůjde tak ani tak. Že nepůjde to dříve,
dokud Rakousko nevrátí se ku svému dějinnému
sle
poslání.
— O úpravě učitelských platů uve-
řejnili jsme v posledních dnech několik zpráv.
ježv imteressovaných kruzích, to jest mezi
učitelstvem, způsobily pochopitelný rozruch.
Rakousko
25
article
Z dopisů, iež nás v té příčině došly, shledá-
lnslonico šrvos
st ,ei vbáv ke
váme, že těmto zprávám dává se na mnou
zcela mylný výklad. Zejmena soudí se, že jm
vytknuto jest stanovisko, jež v otázce úpran
platů učitelských na novo snad zaujala nárotn
strana svobodomyslná nebo dokonce náš bia
Že tomu tak není, ba býti nemůže, nemusin
snad vykládati. Jsou to zprávy officiální, jim
chtěli jsme informovati učitelstvo o postupe
jakým jeho postuláty se vyřizují i slanoviskn
jež ve věci zaujal školský referent zemskéh
výboru prof. dr. Pražák. Včera pak jsme po
pomenuli, že referent zemského výboru vypn
coval tři návrhy, jež doručeny byly členůn
subkomitétu ppo dru. Heroldovi a dru. Weru
skému, který rozhodne, co má býti zemském
výboru předloženo. Dovídáme se, že i přísedl
zemského výboru dr. Herold předleží subkomi-
tétu návrhy zákona, jež byl sám vypracoval. N
konec sluší připomenouti, že ve zprávě uvelej
něné dne 7. t. m. ze zemského výboru vysky
tují se některé nesprávnosti, z nichž by se mob
vyvoditi nesprávný úsudek. Tak tvrdí se, a
zrušením posledních třid platův učitelstva (ne
obecných školách dvou a na měšťanských školáe
jedné) nastane vyšší potřeba v rozpočtu zen
ském na rok 1901 o 216 mill. K. Opravujem
tento údaj dle zprávy zemského výboru ze dn
3. dubna 1900 (čís. 210 sněm., tisk 70), kd
na str. 10. a 11. jest pro tytéž položky v
počten náklad pouze 1,899.380 K; udává tudl
z přodu uvedená zpráva obnos větš í
profesor
doktor
Pražák
Herold
Herold předlež
26
article
600.000 K čili o celou třetinu. Ku konci ons
zzprávy stojí: »Kdyby se přijaly návrhy školski
komise, vyžadovalo by to vyššího nákladu
91 míll. K, tedy zvýšení přirážky o 19 pets
To opětně není správno. Ve zprávě zemského
výboru ze dne 30. listopadu 1900 (čís. 465
sněm., tisk. 206) na straně 9. vypočten jest
sice týž celkový vyšší náklad 9,519.035 K, al
na straně 10. tamtéž tučně jest vytištěno,
ku jeho hražení bylo by potřebí zvýšiti zem
skou přírážku pouze o 14.5 pet., tedy zas
méně o 4.5 pct., čili o celou třetinu, jež př
dána. Tolik dlužno připomenouti k lěto »úpravěe,
která nikoho z učitelstva uspokojíti nemůte,
neboť učitelstvo obecných škol získalo by tim
velice málo, učitelstvo měšťanských škol ničeho.
27
article
Tomu vrátilo by se jedině to, co mu v r. 1894
bylo ubráno, a zavedlo by se služné, které byle
na měšťanských školách uzákoněno roku 1875,
tedy před 26 lely.
— Přeložení německé techniky. »Pra
telé« naší staré Prahy jsou bez ustání při díle,
jak ji snížiti, poškoditi a se skrání jí strhnout
laur slávy, jímž je ověnčena. Horší proti n
cizince, aby zůstala pustou a neznámou, štvou
proti ní domácí obyvatelstvo německé a v ce
lém světě ji ostouzejí jako město české nási
nosti a brutalismu. Kdežlo na jedné straně
pražšti Němci se namáhají, aby dokázali, žeje
to největším německým zájmem, aby Praba
byla, pokud německého jejího rázu se týče,
všemožně podporována, jsou Němci mimo Prahu
jiného náhledu. Z místního egoismu reflektuj
na úslavy, jež mají pražští Němci a pod rou-
škou německého citu národního žádají o to,
aby týto ústavy atd. z české Prahy byly př
neseny do německého venkova. V poslední dob
si xzpomněli, že by se doporučovalo němeche
techniku přenésti z Prahy do Ústi n. L. Sim
»Prager Tagblatt« doznává, že by německá tecb-
nika záhy zašla, kdyby nepůsobilo na ní ně-
kolik mužů, kteří svou osobností jsou magne-
tem, jenž studentstvo přitahuje. Není sice pr
přeložent ústavu toho z Prahy, ale pro to, aby
v některém městě severočeském byla zřízen
německá technika druhá. Tomu jiní zase odpo-
rují a jak jsme již naznačili, horlivě o to s
zasazují, aby pražský ústav přeložen byl do —
Němec
L Sim
Prager
Praha
28
article
Ústí n. L, Tím byla prý by technika pro všechny
časy zachráněna, neboť by jí přibylo nejan stu-
dentstva, nýbrž mohla by mnohem intensivněji
pracovati, kdyby nalezala se v sídle velikého
průmyslu, do všech oborů zasahujícího. Dne
prý nejméně 300 německých techniků z Čech
studuje buď ve Vídni, buď v Německu neb v
Švýcarsku, kde je všude tolik bohatých pro-
středků učebných a tolik příležitosti ku vzdě-
lání se, že technik z těchto ústavů za rok na-
učí se více, než v Praze za tři léta. Však nejen
v tomto směru, i jinak by mělo přeložení tech-
níky do Ústí nad Lab. veliký účinek, zejmen
z příčin politických a národních. Od té doby,
co Praha prý se víc a více počesťuje, trpí prý
Němci citelně nedostatkem střediska, v němš
se veškeré duševní hnutí sbíhá a odtamtud zas
zpět do kraje proudí. Německá technika v Úst
n. L. stala prý by se ohniskem duševního ži-
vota v severních Čechách, vždyť prý se dnes
na technice neučí již jen technickým vědám,
nýbrž také dějinám líteratury, historii politické
a také filosofli. Namítne prý se snad, že nesmí
býti Němectvo v Praze seslabeno, však na štěst
jest prý zde národní život tak čilý, jako v kte-
rémkoli stotisícovém městě v říši. A tam, kda
jde o nezbytnou životní potřebu čechoněmeckéh
lidu, nesmi prý německá Praha sktblit. Naopak,
musí prý býti dáno Čechům naučení, že Něme
dovedou si v Čechách zříditi také hlavní město.
Němec
Čecho
Nout
Čechy
Vídeň
Německo
Švýcarsko
Praha
Ústí nad Laba
29
article
— Jen do tohod Jenom o to jde, které to asi
bude. Radili bychom Němcům, aby si vystavěli
zcela nově, nový Washington, neboť kdyby se
jím stalo Úsli n. L., odpadly by Teplice. A což
teprve Liberec a Cheb? Ostatně je to podivný
prostředek, zmírající techniku německouv
Praze oživiti přeložením jejím do některého
z čecho-německých hnízd. Tam by teprv jevil
přítažlivost!
— Parole Frangaise l'Etranger par
Mme. Adam. Paní Adamová, jíž právem př-
sluší přívlastek básnířky mezi francouzskými
politiky pro její vzlet a překrásnou prosu, s ja
kouž dovede strohou dlátku politické vřavy př-
stupnou učiniti svému vybíravému čtenářstvu,
kteráž náleží k nejlepším silám stále četnějš
skupiny francouzských politiků, přesvědčených,
že otázka úspěšného odporu neněmeckých ai-
rodností v Rakousku proti germanisaci jenl
v nejvyšší míře zájmem francouzského národa,
nikdy neopomíjí ve svém čtrnáctidenníku »Parol
Frangaise 1'Ěíranger« věnovati otázce télo ob-
šírný odstavec. Také v posledním čísle výborně
své publikace kreslí paní Adamová čtenářstru
svému trefnými rysy situnci v Cislajtanii a v
deňské říšské radě, záhájenou vstupem četná
skupiny všeněmeckých poslanců, kteří podle
pokynů všeněmeckých z Berlína propag-
váním svých prušáckých idejí v německých ma
sách v Rakousku připravují den, kleréhol
Němec
Adam
Adamová
Washington
Teplice
Liberec
Cheb
Praha
Rakousko
Berlín
Frangais 1 ' Ěíranger