3
masthead
10. března 1901.
5
article
jak dlouho zde byl. A co paku ty. krásné tá
řinky spanilých dam!
Nedomyslil. Vyrušil ho příchod bratrův.
»Večer jdeme do divadla, připrav se, pal
se tančí,« volal již ve dveřich.
»Do divadla?« odpovídá doktůrek, »no, t
jdu rád. Kdo to pořádá ?
»Damský odbor Ústřední Matice.-
»0, to jdu s nejvělší radosťí. Tys přece
hodný. Vášo,« praví doktůrek, »jak se staráš
abych se dobře bavil. Kdo to vše hraje?«
»No, však to poznáš, jen večer přijď. J
jdu zalím do kavárny.«
»Dobrá — diky — na zdar!«
A zase byl sám.
Co nyní? Dal se do studia. S takovou
chuti a s takým zápalém snad vůbec nikdy ne
studoval jako nyní. Měl před. zkouškou a prot
zajel si na vybídnutí svého bratříčka na sesten
skou hostinnou Moravěnku.
»A již na to nevidím. Projdu se a pal
hajdy do divadla.«
Zvoní se.
Celý damský sbor na jevišti. Znamení tak
tovkou a již z tčch malých krásných úst nes
se libý zpěv a ta očka tak důmavě, tak divně
hledí, jakoby každá z těch čarovných zpěvačel
vzpomínala na nejblaženější chvíle svěho žití
S takovým citem a ták od srdce se pělo a k tomu
ty zpěvačky. — Dozpíváno.
Vše vypuklo v bourlivý potlesk. Dámy
znova vystupují
Doktůrek založil ruce a poslouchá; po-
slouchá a při tom zrak jeho těká s jedně t
vily na druhou, znova se vrací, spočine na t
tvářince, zas k jiné spěchá, tak všechny př-
hledne — a výsledek — obráti se ke bratři-
čkovi a šeptá
»Zde bych nechtěl býüi Paridem, byla by
to těžká, věru přetěžká úloha, tolik Venusi
»No, jen když, se ti to libl.
»Opravdu, pilně nastudováno a znamenite
předneseno.
zde.
Váša
Paris
Moravěnka
6
article
Na to bylo divadlo.
Doktůrek byl překýapen.
Tak nenuceně se vše pohybovalo na je
višti, tak přirozeně se hrálo, všichni tak har-
monicky spolupůsobili, že by ani nejpřísnějš
kritik vady nenalezl.
»Co tomu říkáš?« ptal se Václav
»Viš, chtěl bych zde být slále, a byl bych
tomu velmi povděčen, kdyby mne šťastný osud
někdy sem zanesl.
Zatim po hře sál se vyklidil, aby Thali
mohla žezlo své podali sestře Terpsychoře
Mladý doktůrek bavil se zatím s přáteli a kol
legy svého bralra. Véseli a příjemní pánové —
byl mezí svými. Samý bývalý student. Úřadnle
soudní, finanění, bankovní, poštovní, nádražn
atd. Samý šprým, samě veselé historky a tak
náš doktůrek při milém rozhovoru a znameni-
tém piečku byl by málem zapomněl na fanoe.
V tom volá ho pan adjunkt: »Doktůrku
pojďte sem, co bude s tancem ?-
»Nevim, pane adjunkte, až jak bratr.“
»Ten, ten řekne, že má rheuma; jen tan-
čit hezky. Apropos — zde má chot — zde
doktůrek X.« a náš mladý právník, jehož dok
tůrkem nazýváme, zde právě získal si tento
nový pseudonym, jenž se pak ve společnost
všeobecně ujal.
Václav
adjunkt
7
article
»Ruku líbám, milostivá paní, jsom tomu
velmi povděčen, že dostalo se mi té cti vá
poznaf.«
Následoval na to animovaný rozhovor ; z
chvíli představoval se, panem adjunktem na
doktůrka pasovaný náš host, opodál a tak
v krátké době znal celou tu shromážděnou
mílou společnost osobně. Opravdu, myslil si.
zde ti lidě jsou tak zábavnými, tak společen-
skými, že se nedivím bratrovi, že se mu odtu
nechce. Škoda jen, že zase budu musit prvě
Nastala malá přestávka; stoly ve vedlejst
mistnosti byly v bržku obsazeny a bůh Bac-
chus časíoval hosty své znamenitým sprolivln-
ským«. Když bylo v sále vše připravěno, spu-
stila hudba valčík. Mladý svět spěchal hned d
sálu; i náš doktůrek zelektrisován pospích
s bratrem za nimi a jde pro dámu — ne. —
Ale kde, podepře se klidně o zeď a dívajes
na kolem tančící dělá u zdi sošku mladého
starce.
Jdi přece fančit,« pobízí bratr.
bůh
8
article
»A proč ty netančis ?— Mláš předcházet do-
brým příkladem.
Oslovený se usmál. »Já, hochu, já mám
rheuma.«
»Tak, ale jen když se tančí, pravda-li?
Slyšel jsem již od pana adjunkta a proto po-
siláš mne. To nepůjde. Já sám jsem od n-
šeho abiturienlského věnečku netančil, měl by
špatného zástupce, raději se budu dívat. «
Díval se. Za chvili hráli polku.
»No, to bych snad přece mohl zkusit,to
snad ještě dovedu, vždyť by to bylo zrovna
břichem,« mysli náš adoptant justice, »zříka
se tance s takovými dámami,« a než domyslil
spěchal, neohlednuv se ani po bratrovi, pro blize
stojící dámu.
9
article
O, jak byl rád, že se odhodlal, nikdy sna
netančil s takovou chutí jako nyní. Aspoň
jeho očich celé hymny bylo lze čísti, jež bůžku
tance věnovány byly. Nebylo také divu. Vydrže
by obyčejný smrtelník dívati se na rej tolik
vábných vil a moha kochati se v jich objetí,
ssáti do sebe netušené kouzlo těch hlubokých
oček — dovedl by toho, aby se požitku tako-
vého zřekl ? Tak čtveračivé a příjemné dámy —
kdož by tu odolal a nepěl s básníkem: »0, tanci,
dobrým bůžkem lidstvu daný ! Broukají na tebe
mrzouti, zažehnávají tě mravokárcové a ty ply-
neš z lidské přirozenosti. Tys provázel lidstvo
na všech jeho cestách, v tobě se zračí povaha
národů i jednollivců, ty trváš od věků a trvati
budeš, pokud člověčenstvo bude žíli.«
Doktůrek přelančil polku, a solva prvni
akordy následující tanec oznamovaly, znova vše-
cek rozjařen spěchal pro jinou Charitku. Ži
zase jednou jako veselý student. Odložil na
chvili modré sklo vědy a díval se nyní na vše
sklem růžovým, jež zahalilo mu veškeré prázdno
života a neslo ho lehkým křídlem přes všechno.
Bylo mu tak blaze. Tančil znova a znova.
Najednou ozve se hlas »sólo« a než s
mladý doktůrek nadál, byl v kole se svou dá-
mou sám. Veselý tleskot a smích rozléhal se
sálem. Doktůrek měl sólo, smál se také ise
svou dámou a hádal, který as královský prine
10
article
Jsi báječnou tu legraci siropil. Nedal. se všal
nijak vyrušovat, dotančil, usmíval se na vše-
ehný nán pokývujíci, ba ještě chlubil se tin
že »měl sólo«.
»Tak co, jak ses vytančil?« škádlil je
»Znamenitě, rozkošně, víš, takové cti ne-
dostane se tomu, kdo má rheuma. Nevíš, kd
to udělal? Možná, že bych, uhodl, nebyl to pan
assistent K. 9
Bratr se jen usmál, patrně hádanka roz
luštěna.
Mile a přijemně, bohužel však přnliš brzc
uplynuli šťastní dnové prázdnin a za několík dnt
psal dokfůrek na Moravu, že »státníce« šťastně
odbyta, ale že nelze mu zapomenouti. Každý
den sníval o svých prázdninách, denně vyprávě
kollegovi, jak se bavil, vzpomínal, dnes lýden
dnes čírnáct dní, dnes měsíc — a vše, vše tal
uteklo. A ti lidé zde kolem něho v Praze, ne,
ti nejsou tací, ti nedovedou tak porozumět, jako
ti tam. Byl tam tak šťasten; měl vše. Míěl klid.
měl své stůdium, svou zábavu a tolik nelíče-
ných, srdečných okamžiků prožil tam a netouži
po ničem jiném, než aby se blahé ty chvíl
vrátily znova.
A na koho as nejvíce vzpomínal? Nevíme.
Jednou vyrušil jej, když vrátil se domů z kan-
celáře, kollega: »Máš zde lístek z Möravy.
Srdečný dík za vzpomínku a mnoho pozdra
ode všech.« Vzal lístek, vzdechl si a v očíe
vzplál mu tak zvláštní zár a celý večer znov
vyprávěl vše s takovým zápalem, že jak
onehdy v sále, tak zase nyní doma měl »sólo
sám. Sám? Ne, v mysli jeho znova oživly vše-
cky ty představy milých známých tváří a doklů-
rek jakoby byl s nimi hovořil. Tak aspoň mn
se zdálo, když naň jsem se díval, jak pokůruje
hledí upřeně do prázdna.
Morava
Praha
12
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Opat Božetěch. e
O prvním známém českémí umělci původ
ním, slavném opatu kláštera sázavského, Bože-
těchovi, nalezáme důkladnou zprávu v »Ději
nách umění národa českého«, vydávanýchp
Ferd. J. Lehnerem nákladem Unia. Autor známý
již dávno v kruzích odborných svými pilnými
studiemi v oboru historie umění, shromáždi
pro svoji práci hojný materiál a dospěl při tom
k výsledkům namnoze novým a velmi zajíma-
vým. Tak na př. dopátral se autor české školy
malirské v XI. století, zjistiv nejprve, že tak
zvaný. Kodex Vyšehiradský jest korunovačnín
evangelistářem Vratistava krále, přišed na to n
dva kodexy, v Cechách do té doby neznám
(hvězdenský a krakovský) a seznav, že minia-
tury evangelistáře Vratisláva krále jsou zřidlem
i těchto dvou kodexů, i třetího, nalezajícíhose
v archivu metropolitní kapitůly v Praze. Slo
autorův při veskeré hluboké odborné znalost
jest lehký, půvabný a jasný
S Božetěchem objevuje se na jevišti česko
krasoumy v dějinách první jmenovitě uvedený.
rázovitý umělec český, který duchem vynikal
nad jiné lidi věku svého, genius jen zřídka se
objevující, s přednostmi i chybami velikánů
Božetěch
Bož
J Lehner
Unia
Cecha
Praha
Vratistava král
13
article
Vynikaje rozsáhlými vědomostmi a úchvatnou
výmluvností, vábil k sobě každého uhlazenými
způsoby a jemným chováním, byl stědrým
vlídným ke všem lidem, ale také někdy hrdý.
prchlivý, poněkůd vášnivý a lidské chvály d-
ehtivý. Požíval-li pro veliké vědomostí a rečni-
cké nadání všeobeené vážností, stal se pro při-
větivost a dobročinnost miláčkem lidu. Proslu-
lost jeho však zakládala se na věhlasu uměle-
ském. Bel důmystným architektem, slavným
mallřem, znamenitým sochařem a řezbářem,
kterýž prováděl plastiku od dřeva i z kamene,
a kromě toho zvučným pracovníkem ve všeli-
kých oborech uměleckého průmyslu. Vyznal se
v soustružnictví, zvonařství, zlatnictví, zhotovo-
vání paramentů a jiných řemeslech, která do-
dávala kostelům i prihytkům potřebného ná-
řadí, náčiní a rouch bohoslužebných.
Bela důmystný
14
article
Kniže a později král Vratislav poznavv
Božetěchovi bystrého učence a všestranně vzdě-
laného i slovutněho umělce, u něhož veliké
vědomosti a tvůrčí duch sdružovaly se s jem-
ným mravem a uhlazenými způsoby v obco-
vání, oblibil si v něm tak velice, že po smrti
opata Emmerana k vroucné žádosti a vůli kni-
žete zvolen jest od bratří k hodnosti opatské
kláštera sázavského. Přízeň tato vždy více se
vzmáhala, takže potom se proměnila v nejvrou-
cnější přátelství, sdružující knižete a opata. Ná-
klonnost knížecí tak jej povznesla, že považo-
ván jest v důstojenství nad veškeré opaty české,
čímž vzbuzena nelibost biskupa Kosmy.
Neboť když jednou na veliký svátek posadi
Božetěch králi v chrámu svatovitském korunu
na hlavu, což příslušelo pouze biskupovi, roz-
hněval se Kosmas tak velice, že ho chtěl s opat-
ství sesaditi. Teprve když mnozí páni čeští za
něho se přimlouvali, uložil mu moci svatého
poslušenství tu neobyčejnou pokutu, aby zho-
toviv kruciflx ze dřevá zvící jako on sám, do-
nesl jej na vlastních bedrách do Říma a složi
jej v kostele sv. Pětra. A opať kajicně vykonal,
co mu bylo rozkázáno.
Vratislav
Božetěch
Kosma
Božetěch král
Kosmas
Pětra
Řím
15
article
Opat Bozetéch pečoval především svědomit
o zvelebení sázavského kostela i kláštera.) První
kostel sv. Prokopem zbudovaný při neobyčejném
rozkvělu kláštera za přízně královské nestači
jednak svými skrovnými rozměry, jednak ne-
hověl již krasoumným požadavkům Božetě-
chovým. Stavitelství románské zatím valně roz-
kvetlo a zakládaly se kostely velkolepých roz-
měrů. Původní kostel byl krátký, úzký a nízký,
takže nebylo lze jej přestavěti nebo rozšířiti.
Nezbývalo tedy, než starý kostel zbořiti a n
jeho místě nový, velký chrám založiti, který
dělkou, šířkou i výškou dalece předčil někdejsí
budovu, což Božetěch učinil slohem velekrás-
ným, použiv k výzdobě architektonické vešker
nádhery stavitelství románskéhio, na konci 11.
stoleti již valně vyvinutého.
Podobně jako kollegiátní a klášterní ko-
stely, od dřívějších knížat zbudované, byl také
chrám Božetěchův trojlodní. Střední loď končila
k východu krýptou sv. Kosmy a Damiana, nad
kterou rozprostíral se dlouhý, povýšený chor
mnišský, zakončený apsidou, v níž stál hlavní
oltář Panny Marie a sv. Jana Krtitele, pře
nímž uprostřed mnišského choru byl druhý oltán
svatých apoštolů. Obě bokové lodi dosahovaly
pouze k mnišskému choru, kterýž k východu
samostatně vystupoval po celé délce nad kryp-
Bozeté
Prokop
Božetěch
Božetěchův
Damian
Marie
Krtitele
svatá apoštol
17
article
tou. K levé lodi. hokové připojena byla kaplo
sv. Kříže, opatem Vítem zbudovaná a biskupem
Jaromírem r. 1070 posvěcená, která s lodí touto
souvisela.
Novým, velkým koštelem Božetěchovým pod-
míněna byla též přeměna klášterní, především
ambitu, k boku chrámu přiléhajícího, jakož i ji
ných stavení s ním souvisících, čímž celý klá-
šter nové tvářnosti nabyl.
Pro nový kostel a obnovený klášter bylo
třeba nového zařízení, nábytku a náčíní, čím
Božetěchovi poskytla se vhodná příležitost, aby
důmyslnou zručnost svou osvědčil v různých
oborech uměleckého průmyslu, který
místrná ruka jeho rovněž ovládala jako arehi.
tekturu, plastiku a malbu. Do průčelních věž
nové basiliky, které stávaly v těchže místech.
kde dosud nacházejí se zbylé věže gotické,
části dochované, zavěsil velké zvony, v slévárn
klášterní ulitě, pět nových oltářů bylo třeb
opatřiti skvostnými pokrývkami, zlatými kruci-
fiky, svíeny, relikviáři a ostatní výzdobou
celý pak kostel vyžadoval nového nábytku
náčiní, jak toho řeholní řád předpisoval.
Kříž
Vít zbudovaný
Jaromír
Božetěchová
Božetěch
18
article
Jako o veškory potřehy kostelni, postar l
se opat Božetěch rovněž o přiměřené upraven
nových klášterních budov, aby jak společné
síně tak i příbytky vkusem svým souhlasily s
ostatní výzdobou.
Obrazolvornost snadně si vykonzlí obraz
jaký vně i vnitř poskytoval kostel Panny Mari
a sv. Jana Křtitele, Božetěchem zbudovaný, ja-
kož i přestavěný a zcela obnovený klášter
uvážili se, že veškerou práci a výzdobu řídi
jednotně a souladné veleduch, jemuž nebylo
třeba v něčem uskrovniti se, poněvadž mecená-
šem díla byl král Vratislav, který opaťa, štědre
podporoval. Bohužel, nedočkal se panovník do-
končení velkolepého památníku. Spadnuy s koně
na lovu dne 14. ledna 1092, vypustil duši na
tom místě. Télo jeho za všeobecného zármutk
pochováno jest v kollegiátním chrámě vyšehrad-
ském, od něho nádherně vystavěném. Božetěch
a klášter Sázavský zíratili v něm velkodušného
přítele a, štědrého pod porovatele.
Božetěch
Křtitel
Božetěch zbudovaný
Vratislav
Sázavský
Mari
19
article
Stavba nového chrámu a rozsáhlá obnova
celého kláštera, sázavského dokončila se teprve
r. 1095, kdy na pozvání Božetěchovo zavítal na
Sázavu biskup Kosmas, aby chrám opátem zbu-
dovaný posvětil. Svěcení dálo se velmi slavně
trvalo tři dny, započavši v neděli dne 14.
skončivši v úterý dne 16. října, o čemž dosti
obšírně se zmiňuje letopisec sázavský, jehož
vypravování naznačuje i stavební souslavu Bo-
žetěchova kostela, jak právě uvedena byla.
V témž čase panoval v Čechách neobý-
čejný ruch stavební a budovalo se mnoho ko-
stelů, které světil r. 1093 cízí dobrodruh
Čechách se náhle objevivší, vydávající se za
Ruperla, biskupa Cavaillonského v Provenci,
poněvadž Kosmas od císaře Jindřicha IV. roku
1092 potvrzený neobdržel dosud biskupského
svěcení od metropolity. Když však tajným útě-
kem dobrodruha podvod na jevo vyšel, kázal
papež Klement III., aby kostely znovu se p-
světily, což biskup Kosmas po svém posvěcení
bezpochyby ještě téhož roku 1094 vykonal.
Božetěchův
Kosmas
Svěcený
Ruperla
Jindřich Iva
Klement III
Čechy
Provence
Bo
20
article
Posvěcení nového chrámu sázavského bylo
poslední radostnou událostl v životě nejslav
šího umělce českého za doby románské P
smrti Vratislavově mnichové slovanští, sváříce
se, počali ze žárlivosti brojiti proti Božetěchovi,
uspíšivše brojením zánik liturgie slovanské. De-
meter, Kana a Hloliš, tré nejhorších z bratří,z
nichž každý se domníval, že dosedne na stolee
opatský, osočovali Božetěcha u dvora, knížecího
Ačkoliv žaloby jejich ukázaly sebýti ničemnýmí
kníže Břetislav II., rozmrzen byv neustá l ými
svárr, kázal Božetécha i svárlivé mnichy
z kláštera vypuditi, povolav tam se schválením
pánův českých (dne 3. ledna 1097) za opala
probošta Břevnovského Dětharda a mnichy la-
tinské z téhož kláštera. Nový opať, přišed do
kláštera a naleznuv vnitřní úpravu zpustošenu,
knihy pak pouze slovanské, jal se dnem i noci
psáti knihy latinské, z nichž někleré koupil,
některé dal sepsati písaři najatými, všelikými
způsoby je zjednávaje. Knihy slovanské kláštera
sázavského, stavše se nepotřebnými, jsou zka-
ženy a roztroušeny všecky.
Vratislavův
Božetěch
Břetislav II
Kano
Hloliš
21
article
= Dobrodružství fguranta. Šprýmovnou
historii z počátku své divadelní kariery, kdy ještě
jako mladičký hoch byl figurantem kočující společno-
stí divadelní, vypravuje Ernest Blum ve svých
»Vzpomínkách vaudevillisty«. Bylo to v bývalém
divadle Beaumarchaisově. Ředitel připadl na myšlénku.
sestaviti na několik dnů kočující společnost, jež by
provozovala na různých místech kus » Roque laure,
čili nejošklivější muž ve Francii«. Mýmo úkolem
tomto kuse bylo, představovati Ludvíka XIV., jenž
dvorní dámy milostivě pozdravoval. Měl jsem vyší-
vaný kostým, měl jsem po boku kord a především
byl jsem vyšňořen znamenitou vlásenkou a la
Ludvík XIV. Ale čím jsem se zejmena honosil, byln
neslýchaná lýtka, dýtka, jakých jinde nelze vidět.
lýtka, jež v pravém slova smyslu byla podobna dvěma
drátům na pletení. Vzpomeňte si ostatně, že mi byto
15 let a že jsem byl hubenější než paní Sára Ber-
hardtová anebo než příjmy jakéhos známého divadla.
Blum
Beaumarchaisův
Ludvík XIV
Francie
le Ludvík XIV
Roque laure
Sára ber
22
article
To mi však nikterak nevadilo, že jsem si dodal zna-
menitého vzezření, jež jsem považoval za nanejvýš
elegantní a milostivé a přisloupil pokud možno nej-
blíže k rampě, aby se mi každý dle libosti mel
obdivovat. Když jsme hráli na předměstí, šlosto ještě
jakž takž. Způsobné obecenstvo si mne mnoho ne-
všímalo, ale v Paříži, na divadle Beaumarchaisově
ještě k tomu v den premiery docílil jsem úspěchu,
němž se mi ani nezdálo. Když jsem se objevil
třesa se v kolenech, jako nějaký markýz Molierův,
přistoupiv až k rampě, vypukl ve hledisti ztřeštěný
smích. Domníval jsem se z počátku, že obecenstv
se směje kusu, ale když smích nepřestával a naopak
stále ještě vzrůstal, zašeptal můj kollega: »Vidíš,
smějí se tobě« — »Mně!« Rozhorlen vyslal jsem
užaslý a zuřivý pohled do hlediště. — Tu zvolal
jakýsi šprýmař: »To není možné; to je reklama pro
obchodníka s kuželkami«. — A druhý doloži!: »Ale
hleďme, to je jedenáctka. To je domovní číslo me
tchyně«. — Vidím dosud, kterak dvě dosti hezk
dámy v prosceniové loži — je to moje pomsta, že
jsou dnes as už hodně zvětralé — smály se tak, ž
celé hlediště se zvedlo, aby je vidělo. — Zuřivost
moje stále vzrůstala a pošeptal jsem svému kollegovi:
»Co pak mají ti blbci? Co pak vlastně povídají ?
Ala kollega, nechtěje mně urazit, odpověděl : »Nevím.
Snad je dráždí tvoje vlásenka, jež je poněkud ve-
liká.« — Pojal jsem energické rožhodnutí, abych od-
stranil příčínu smíchu. Strhl jsem svoji vlásenku.
Teď ale nastal teprv v hledišti hrozný výbuch.
Beaumarchaisův
Molierův
Vidím
Al
Paříž
23
article
Tleskáno po pět minut s jakýs uličník s galerie volal:
»Ať ji nacpe do svých lýtek; ta budou zcela slušně
vykrmena.« — Ředitel všecek zoufalý pokynul. mi.
abych opustil jeviště. Hrdina kusu strčil mne vlastno-
rnéně do kulis a v představení mohlo býti konečně
pokračováno. Měl jsem se vlastně v následujícím
aktu opět objeviti na jevišti a chtěl jsem tak učinit,
ale ředitel pravil: »Opovážíte-li se ještě vystoupit
na jeviště, zaplatíte 3 franky pokuty.« — Tři franky
— to byla volká suma. Byl tol celý, můj týdenní
plat Sklonil jsem hiavu a šel pln mclancholie spat
Nikdy více jsem již nehrál Ludvík Xl
Hřebci pro Sienkiewicze. Kníže Roman
Sanguszko daruje slavnému romanopisci polskému
Henryku Sienkiewiczovi dva znamenité arabské
hřebce ze svého slavného hřebčince v Slotwině.
Drahocenné koně zasláni dráhou do Kielců a odtu
odvedení na panství Sienkiewiczovo Oblengorku, jež
mu bylo věnováno jako národní dar k loňskémn
jeho jubileu.
Holubí pošta na Atlantském oc eáně
Pokusy s holubí poštou na francouzských poštovníc
parnících, podniknuté v minulém tétě, započnou opět
letos dně 15. března. Dne 1. listopadu minulého roku
musily býti tyto zajímavé pokusy přerušeny násled-
kem nastávající zimy. Od dubna až do konce října
vypuštěno na poštovních parnících francouzských
celkem 36 holubů. Z těch dva zahynuli nebo zblou-
dili. Dvacet holubů urazilo vzdálenost 150 až 300
mořských mil a osm jich vykonalo cesty ještě větší.
Xl
Sienkiewicz
Sanguszko
Sienkiewiczův
Kielce
24
article
Většinou vykonali holubi svoji cestu za méně než 2
hodin. Jeden z nich na př. opustil parník o 5. ho-
dině ranní a přibyl již o 2. hodině odpoledne do
svého holubníka, uraziv cestu 324 mořských mil.
Uletěl tudíž průměrně 36 mořských mil (1. mořská
míle = 1852 metrů) čili 36.672 kilometrů za hodinu.
Takovéto příznivé výsledky vysvětlují se pečlivým
výběrem holubů k těmto pokusům. Při pokuse s po-
štovními holuby, jenž podniknut roku 1877 ze St.
Nazaire, zahynulo na cestě z 261 holubů 113. V tu
dobu jecu města Rennes a Cherbourg střediska ho-
labího sportu na oceánu. Lodě, jež odjíždějí, posflajt
své poštovské holuby do Rennes. Lodě vračející se
pak posllají je do Cherbourgu,zaby tam oznamovali
pokroky plavby a dobu přijezdu. Dlužno tudížs bráti
s sebou hojuby z Rennes i holuby ze Cherbourgu.
Nyní ještě zbývá, aby pěstitelé poštovských holubu
za oceánem zabývali se fímto způsobem sportu. Pak
budou řychle plujíci transatiantské parníkyz jen zceln
krátkou dobu mimo spojení s oběma břeby Allant-
ského oceánu, poněvadž ještě dlouho po odjezdu
také již dlouho před přijezdem budou moci pomocí
poštovních holubů dopravovati zprávy na pevninu.
Sport poštovních holubů mezi lodí a přístavemi tudíž
na příště nanovo přispěje kr tomu, aby stinné stránky
plavby na moří byly zmírněny.
St . Nazaire
Rennes
Cherbourg
stinný stránka
25
article
Africké daně. Reuterova kancelář ozna-
muje z Menga v Ugandě: Domorodý předseda mine-
sterstva prohlásil, že domorodciv Úgandě zaplatli
svoje daně za letošní rokv sumě as 60.000 1. st.
Mezi nimi nalezají se také dávky in natura a sic
pět slonů, jedna zebra, 20 šimpanzů, několik kus
domárodých. divokýchí kaniců, vodních antilop. diko
brazů, hadů, jeřábů a četné opice. Všechna tah zvěř
zaslána byla do hlavního stanu vladního v y Por
= Nejdelší podmořský kabel světa.
V nejbližší době bude položen nový anglický kabel
Tichým oceáněňí, jěhož náklad opatří společně Aliglie
Kanada a Australic Položení kabelu převzala »Te
legraphiconstruction and maintenance Company « za
sumu 180.000 1. st. Úhrnná dělka kabelu bude od Vano
couveru až na Fanning Island, 3561 miořškých mil.
od Fanning Islándusaž na ostrovyl Fidžské v 2093. od-
tud až na ostrovy Norfolkské 537 a od ostrovů
Norfolkských až do Oucenslandu 834, celkem N tudíž
přes 7600 mořskýchn mil. Kabely bude položen n
největší vzdálenost a v největších hloubkách moř
než kdy dosud bylo. Přes tuto neobyčejně ohromnou
vzdálenost nebude se nálezati žádná kabelová sta
nice na půděj i jež by nenáleželan Anglíi.-
Reuterův
Úganda
Vano
Uganda
Island
Aliglie Kanada
T legraphiconstruction and maintenance Company
Oucensland 834
37
article
Mnohonásobně vyzískáte
Mnohonásobně vyzískáte
ediným vhodným receptem za malý výdaj za knihu
Chemicko-techn. příruční kniha.
Přebohatá zázoba 1800 osvědčených návodů a předpist
z péra praktického chemika V. Dvpřá kta,
pro barvíře, běliče, čukráře, drognisty, hospodáře
kovodělce, lakýrníky, lékárníky, malíře na skle, my-
dláře, obchodníky, ohněstrůjce, pozlacovače, sklenáře,
truhláře, zlatníky, cnkrovary, lihováry, strojírny, to-
várny na hořčici, klib, konservy, laky, leštidla, ma-
zadla na stroje avozy, máslo, oleje, pečetní vosk, po-
kost, prádlo, tmel, tuky, voňavky a po
Vychází v sešitech Zarchových po 20 kr
roba likérí a lihoii
Praktický návod k snadnému a dokonalému vyrábění
Více než 800 receptů k výrobě rosolek, lihovin, aqua-
vitů, araku, koňaku, rumu, grogu, punšovin, různých
vín a jiných nápojů.
1 5348
Recepty starší i novější, vesměsr osvědčené.
Vychází v sešitech po 20 kr-
Nakladatelství I. L. Kobra v Praze.
V Dvpřá
Zarchový
L Kobr
Praha
39
article
JAN HUS
JAN HUS
vychází právě v sešitech po 16 kr.
S nádhernými illustracemi J. F. Hetteše a ti-
tulním obrazem Václ. šl. Brožika.
Sv. I. JAN HUS vyšel právě úplný.
280 str. Cena 1 zl. 40 kr., váz. 1 zl. 80 kr.
Šesté vydání těchto spisů nejlépe dokazuje, jak
oblibeny jsou historické romány HERLOŠOVÝ a na-
kladatelství donfá, že se tímto novým, skvostným a
při tom neobyčejně laciným vydáním všem přárelům
dobré četby zavdlécí
5392
Hus
Hetteš
Václ
Brožik
46
article
Rakouské. Napsaí Jopr. Fr. Jonnik
Rakouské. Napsaí Jopr. Fr. Jonnik
118 str., vkusně váz. K 1.80.
Pro další svazky jest připraveno
Pokusná chemic prostonárodní od dr. Alex
Batka. S obrázky. (V tisk
Brus jazyka českého od dr. V. Flafšhansa.
Dogika od dr. G. Záby.
Chemie agrikulturní od Jos. Hanuše,
První pomoc od dr. D. Panýrka
Dějiny české od dr. J. V. Šimák
Základy elektrochemie od dr. J. Šeborá.
Aesthetika od dr. Zd. Nejedlého
Mineralogie od dr. Frt. Slavíka.
Dějíny budby od. Jos. Bolešk
Všeobecná botánika od dr. L. Čelakovského l
Národopis od dr. M. Haberlandta.
Geologie odpJ. V. Procházky.
Všeobecná geologie od dr. A. Št
Žeměpis všeobecný, dll II od dr. E. Mašky
Zvláštní prospekt „IIl. katechismů naučných
dodá zdarna každé knihkupectví aneh
nakladátelé HEJDA a TUčEK. v Praze.
Přátelé zvířat!
zdarma na nkázku velký illustrovaný s od-
František
Jonnik
doktor
Batek
V Flafšhansa
G Zába
Hanuš
D Panýrek
J V Šimák
Zdeněk
Frt
L Čelakovský
M Haberlandt
V Procházka
E Mašek
IIl
Hejda
Tuček
Jos
Praha
51
article
Curychu
Jak se strýe Bečka v moři kouipai
Jak stíhal Bečka mořské loupežníky . .o . 30 k
Pod hanáckým nebem. Od K. Křena.
., 60 h
Strejěkové z Moravy od téhož
t 2o h
Tři hanácké příhody od téhož
Několik humoresek od J. Píseckého . . . . 30 h
Veselé kousky Ondráše z Janovic. .. .. .30 h
Že života barona Prášila
lssrr. 24
Nebál se ani čerta
Za tři koruny pošleme všecli téchto 9 knih a k tomu
ještě tři jiné spisy nádavkem, tedy 12 spisů! — Objed-
nati lze jen poštovní poukázkout Adresa:
Vydavatelstvo KRONIKY
v Brně, Šturmova ul. č. 12. 5391.
Bečka
K Křen
J Písecký
Curych
Morava
Janovice
Brno
Šturmův
vydavatelstvo kronika
52
article
Ueská korrespondentka,
Ueská korrespondentka,
která zběhle též německy korresponduje, hbitá steno-
grafka a pisatelka nn st
se přijme.
Přednost budou míti uchazečky, píšící elegj ant
ním českým slohem-
ferty s nároky na služné buďtež pod šifrou
C. 414“ v obon řečlch do adm. t. 1. zaslon
s46