ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 bd631fb0-6602-11dc-a179-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 58 celkem · entity: person 99, place 35, org 4, work 7
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. března 1901.
4 masthead
Císlo 69.
5 article
jak dlouho zde byl. A co paku ty. krásné tá řinky spanilých dam! Nedomyslil. Vyrušil ho příchod bratrův. »Večer jdeme do divadla, připrav se, pal se tančí,« volal již ve dveřich. »Do divadla?« odpovídá doktůrek, »no, t jdu rád. Kdo to pořádá ? »Damský odbor Ústřední Matice.- »0, to jdu s nejvělší radosťí. Tys přece hodný. Vášo,« praví doktůrek, »jak se staráš abych se dobře bavil. Kdo to vše hraje?« »No, však to poznáš, jen večer přijď. J jdu zalím do kavárny.« »Dobrá — diky — na zdar!« A zase byl sám. Co nyní? Dal se do studia. S takovou chuti a s takým zápalém snad vůbec nikdy ne studoval jako nyní. Měl před. zkouškou a prot zajel si na vybídnutí svého bratříčka na sesten skou hostinnou Moravěnku. »A již na to nevidím. Projdu se a pal hajdy do divadla.« Zvoní se. Celý damský sbor na jevišti. Znamení tak tovkou a již z tčch malých krásných úst nes se libý zpěv a ta očka tak důmavě, tak divně hledí, jakoby každá z těch čarovných zpěvačel vzpomínala na nejblaženější chvíle svěho žití S takovým citem a ták od srdce se pělo a k tomu ty zpěvačky. — Dozpíváno. Vše vypuklo v bourlivý potlesk. Dámy znova vystupují Doktůrek založil ruce a poslouchá; po- slouchá a při tom zrak jeho těká s jedně t vily na druhou, znova se vrací, spočine na t tvářince, zas k jiné spěchá, tak všechny př- hledne — a výsledek — obráti se ke bratři- čkovi a šeptá »Zde bych nechtěl býüi Paridem, byla by to těžká, věru přetěžká úloha, tolik Venusi »No, jen když, se ti to libl. »Opravdu, pilně nastudováno a znamenite předneseno. zde.
Váša Paris Moravěnka
6 article
Na to bylo divadlo. Doktůrek byl překýapen. Tak nenuceně se vše pohybovalo na je višti, tak přirozeně se hrálo, všichni tak har- monicky spolupůsobili, že by ani nejpřísnějš kritik vady nenalezl. »Co tomu říkáš?« ptal se Václav »Viš, chtěl bych zde být slále, a byl bych tomu velmi povděčen, kdyby mne šťastný osud někdy sem zanesl. Zatim po hře sál se vyklidil, aby Thali mohla žezlo své podali sestře Terpsychoře Mladý doktůrek bavil se zatím s přáteli a kol legy svého bralra. Véseli a příjemní pánové — byl mezí svými. Samý bývalý student. Úřadnle soudní, finanění, bankovní, poštovní, nádražn atd. Samý šprým, samě veselé historky a tak náš doktůrek při milém rozhovoru a znameni- tém piečku byl by málem zapomněl na fanoe. V tom volá ho pan adjunkt: »Doktůrku pojďte sem, co bude s tancem ?- »Nevim, pane adjunkte, až jak bratr.“ »Ten, ten řekne, že má rheuma; jen tan- čit hezky. Apropos — zde má chot — zde doktůrek X.« a náš mladý právník, jehož dok tůrkem nazýváme, zde právě získal si tento nový pseudonym, jenž se pak ve společnost všeobecně ujal.
Václav adjunkt
7 article
»Ruku líbám, milostivá paní, jsom tomu velmi povděčen, že dostalo se mi té cti vá poznaf.« Následoval na to animovaný rozhovor ; z chvíli představoval se, panem adjunktem na doktůrka pasovaný náš host, opodál a tak v krátké době znal celou tu shromážděnou mílou společnost osobně. Opravdu, myslil si. zde ti lidě jsou tak zábavnými, tak společen- skými, že se nedivím bratrovi, že se mu odtu nechce. Škoda jen, že zase budu musit prvě Nastala malá přestávka; stoly ve vedlejst mistnosti byly v bržku obsazeny a bůh Bac- chus časíoval hosty své znamenitým sprolivln- ským«. Když bylo v sále vše připravěno, spu- stila hudba valčík. Mladý svět spěchal hned d sálu; i náš doktůrek zelektrisován pospích s bratrem za nimi a jde pro dámu — ne. — Ale kde, podepře se klidně o zeď a dívajes na kolem tančící dělá u zdi sošku mladého starce. Jdi přece fančit,« pobízí bratr.
bůh
8 article
»A proč ty netančis ?— Mláš předcházet do- brým příkladem. Oslovený se usmál. »Já, hochu, já mám rheuma.« »Tak, ale jen když se tančí, pravda-li? Slyšel jsem již od pana adjunkta a proto po- siláš mne. To nepůjde. Já sám jsem od n- šeho abiturienlského věnečku netančil, měl by špatného zástupce, raději se budu dívat. « Díval se. Za chvili hráli polku. »No, to bych snad přece mohl zkusit,to snad ještě dovedu, vždyť by to bylo zrovna břichem,« mysli náš adoptant justice, »zříka se tance s takovými dámami,« a než domyslil spěchal, neohlednuv se ani po bratrovi, pro blize stojící dámu.
9 article
O, jak byl rád, že se odhodlal, nikdy sna netančil s takovou chutí jako nyní. Aspoň jeho očich celé hymny bylo lze čísti, jež bůžku tance věnovány byly. Nebylo také divu. Vydrže by obyčejný smrtelník dívati se na rej tolik vábných vil a moha kochati se v jich objetí, ssáti do sebe netušené kouzlo těch hlubokých oček — dovedl by toho, aby se požitku tako- vého zřekl ? Tak čtveračivé a příjemné dámy — kdož by tu odolal a nepěl s básníkem: »0, tanci, dobrým bůžkem lidstvu daný ! Broukají na tebe mrzouti, zažehnávají tě mravokárcové a ty ply- neš z lidské přirozenosti. Tys provázel lidstvo na všech jeho cestách, v tobě se zračí povaha národů i jednollivců, ty trváš od věků a trvati budeš, pokud člověčenstvo bude žíli.« Doktůrek přelančil polku, a solva prvni akordy následující tanec oznamovaly, znova vše- cek rozjařen spěchal pro jinou Charitku. Ži zase jednou jako veselý student. Odložil na chvili modré sklo vědy a díval se nyní na vše sklem růžovým, jež zahalilo mu veškeré prázdno života a neslo ho lehkým křídlem přes všechno. Bylo mu tak blaze. Tančil znova a znova. Najednou ozve se hlas »sólo« a než s mladý doktůrek nadál, byl v kole se svou dá- mou sám. Veselý tleskot a smích rozléhal se sálem. Doktůrek měl sólo, smál se také ise svou dámou a hádal, který as královský prine
10 article
Jsi báječnou tu legraci siropil. Nedal. se všal nijak vyrušovat, dotančil, usmíval se na vše- ehný nán pokývujíci, ba ještě chlubil se tin že »měl sólo«. »Tak co, jak ses vytančil?« škádlil je »Znamenitě, rozkošně, víš, takové cti ne- dostane se tomu, kdo má rheuma. Nevíš, kd to udělal? Možná, že bych, uhodl, nebyl to pan assistent K. 9 Bratr se jen usmál, patrně hádanka roz luštěna. Mile a přijemně, bohužel však přnliš brzc uplynuli šťastní dnové prázdnin a za několík dnt psal dokfůrek na Moravu, že »státníce« šťastně odbyta, ale že nelze mu zapomenouti. Každý den sníval o svých prázdninách, denně vyprávě kollegovi, jak se bavil, vzpomínal, dnes lýden dnes čírnáct dní, dnes měsíc — a vše, vše tal uteklo. A ti lidé zde kolem něho v Praze, ne, ti nejsou tací, ti nedovedou tak porozumět, jako ti tam. Byl tam tak šťasten; měl vše. Míěl klid. měl své stůdium, svou zábavu a tolik nelíče- ných, srdečných okamžiků prožil tam a netouži po ničem jiném, než aby se blahé ty chvíl vrátily znova. A na koho as nejvíce vzpomínal? Nevíme. Jednou vyrušil jej, když vrátil se domů z kan- celáře, kollega: »Máš zde lístek z Möravy. Srdečný dík za vzpomínku a mnoho pozdra ode všech.« Vzal lístek, vzdechl si a v očíe vzplál mu tak zvláštní zár a celý večer znov vyprávěl vše s takovým zápalem, že jak onehdy v sále, tak zase nyní doma měl »sólo sám. Sám? Ne, v mysli jeho znova oživly vše- cky ty představy milých známých tváří a doklů- rek jakoby byl s nimi hovořil. Tak aspoň mn se zdálo, když naň jsem se díval, jak pokůruje hledí upřeně do prázdna.
Morava Praha
12 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Opat Božetěch. e O prvním známém českémí umělci původ ním, slavném opatu kláštera sázavského, Bože- těchovi, nalezáme důkladnou zprávu v »Ději nách umění národa českého«, vydávanýchp Ferd. J. Lehnerem nákladem Unia. Autor známý již dávno v kruzích odborných svými pilnými studiemi v oboru historie umění, shromáždi pro svoji práci hojný materiál a dospěl při tom k výsledkům namnoze novým a velmi zajíma- vým. Tak na př. dopátral se autor české školy malirské v XI. století, zjistiv nejprve, že tak zvaný. Kodex Vyšehiradský jest korunovačnín evangelistářem Vratistava krále, přišed na to n dva kodexy, v Cechách do té doby neznám (hvězdenský a krakovský) a seznav, že minia- tury evangelistáře Vratisláva krále jsou zřidlem i těchto dvou kodexů, i třetího, nalezajícíhose v archivu metropolitní kapitůly v Praze. Slo autorův při veskeré hluboké odborné znalost jest lehký, půvabný a jasný S Božetěchem objevuje se na jevišti česko krasoumy v dějinách první jmenovitě uvedený. rázovitý umělec český, který duchem vynikal nad jiné lidi věku svého, genius jen zřídka se objevující, s přednostmi i chybami velikánů
Božetěch Bož J Lehner Unia Cecha Praha Vratistava král
13 article
Vynikaje rozsáhlými vědomostmi a úchvatnou výmluvností, vábil k sobě každého uhlazenými způsoby a jemným chováním, byl stědrým vlídným ke všem lidem, ale také někdy hrdý. prchlivý, poněkůd vášnivý a lidské chvály d- ehtivý. Požíval-li pro veliké vědomostí a rečni- cké nadání všeobeené vážností, stal se pro při- větivost a dobročinnost miláčkem lidu. Proslu- lost jeho však zakládala se na věhlasu uměle- ském. Bel důmystným architektem, slavným mallřem, znamenitým sochařem a řezbářem, kterýž prováděl plastiku od dřeva i z kamene, a kromě toho zvučným pracovníkem ve všeli- kých oborech uměleckého průmyslu. Vyznal se v soustružnictví, zvonařství, zlatnictví, zhotovo- vání paramentů a jiných řemeslech, která do- dávala kostelům i prihytkům potřebného ná- řadí, náčiní a rouch bohoslužebných.
Bela důmystný
14 article
Kniže a později král Vratislav poznavv Božetěchovi bystrého učence a všestranně vzdě- laného i slovutněho umělce, u něhož veliké vědomosti a tvůrčí duch sdružovaly se s jem- ným mravem a uhlazenými způsoby v obco- vání, oblibil si v něm tak velice, že po smrti opata Emmerana k vroucné žádosti a vůli kni- žete zvolen jest od bratří k hodnosti opatské kláštera sázavského. Přízeň tato vždy více se vzmáhala, takže potom se proměnila v nejvrou- cnější přátelství, sdružující knižete a opata. Ná- klonnost knížecí tak jej povznesla, že považo- ván jest v důstojenství nad veškeré opaty české, čímž vzbuzena nelibost biskupa Kosmy. Neboť když jednou na veliký svátek posadi Božetěch králi v chrámu svatovitském korunu na hlavu, což příslušelo pouze biskupovi, roz- hněval se Kosmas tak velice, že ho chtěl s opat- ství sesaditi. Teprve když mnozí páni čeští za něho se přimlouvali, uložil mu moci svatého poslušenství tu neobyčejnou pokutu, aby zho- toviv kruciflx ze dřevá zvící jako on sám, do- nesl jej na vlastních bedrách do Říma a složi jej v kostele sv. Pětra. A opať kajicně vykonal, co mu bylo rozkázáno.
Vratislav Božetěch Kosma Božetěch král Kosmas Pětra Řím
15 article
Opat Bozetéch pečoval především svědomit o zvelebení sázavského kostela i kláštera.) První kostel sv. Prokopem zbudovaný při neobyčejném rozkvělu kláštera za přízně královské nestači jednak svými skrovnými rozměry, jednak ne- hověl již krasoumným požadavkům Božetě- chovým. Stavitelství románské zatím valně roz- kvetlo a zakládaly se kostely velkolepých roz- měrů. Původní kostel byl krátký, úzký a nízký, takže nebylo lze jej přestavěti nebo rozšířiti. Nezbývalo tedy, než starý kostel zbořiti a n jeho místě nový, velký chrám založiti, který dělkou, šířkou i výškou dalece předčil někdejsí budovu, což Božetěch učinil slohem velekrás- ným, použiv k výzdobě architektonické vešker nádhery stavitelství románskéhio, na konci 11. stoleti již valně vyvinutého. Podobně jako kollegiátní a klášterní ko- stely, od dřívějších knížat zbudované, byl také chrám Božetěchův trojlodní. Střední loď končila k východu krýptou sv. Kosmy a Damiana, nad kterou rozprostíral se dlouhý, povýšený chor mnišský, zakončený apsidou, v níž stál hlavní oltář Panny Marie a sv. Jana Krtitele, pře nímž uprostřed mnišského choru byl druhý oltán svatých apoštolů. Obě bokové lodi dosahovaly pouze k mnišskému choru, kterýž k východu samostatně vystupoval po celé délce nad kryp-
Bozeté Prokop Božetěch Božetěchův Damian Marie Krtitele svatá apoštol
16 article
zobs vdlo
17 article
tou. K levé lodi. hokové připojena byla kaplo sv. Kříže, opatem Vítem zbudovaná a biskupem Jaromírem r. 1070 posvěcená, která s lodí touto souvisela. Novým, velkým koštelem Božetěchovým pod- míněna byla též přeměna klášterní, především ambitu, k boku chrámu přiléhajícího, jakož i ji ných stavení s ním souvisících, čímž celý klá- šter nové tvářnosti nabyl. Pro nový kostel a obnovený klášter bylo třeba nového zařízení, nábytku a náčíní, čím Božetěchovi poskytla se vhodná příležitost, aby důmyslnou zručnost svou osvědčil v různých oborech uměleckého průmyslu, který místrná ruka jeho rovněž ovládala jako arehi. tekturu, plastiku a malbu. Do průčelních věž nové basiliky, které stávaly v těchže místech. kde dosud nacházejí se zbylé věže gotické, části dochované, zavěsil velké zvony, v slévárn klášterní ulitě, pět nových oltářů bylo třeb opatřiti skvostnými pokrývkami, zlatými kruci- fiky, svíeny, relikviáři a ostatní výzdobou celý pak kostel vyžadoval nového nábytku náčiní, jak toho řeholní řád předpisoval.
Kříž Vít zbudovaný Jaromír Božetěchová Božetěch
18 article
Jako o veškory potřehy kostelni, postar l se opat Božetěch rovněž o přiměřené upraven nových klášterních budov, aby jak společné síně tak i příbytky vkusem svým souhlasily s ostatní výzdobou. Obrazolvornost snadně si vykonzlí obraz jaký vně i vnitř poskytoval kostel Panny Mari a sv. Jana Křtitele, Božetěchem zbudovaný, ja- kož i přestavěný a zcela obnovený klášter uvážili se, že veškerou práci a výzdobu řídi jednotně a souladné veleduch, jemuž nebylo třeba v něčem uskrovniti se, poněvadž mecená- šem díla byl král Vratislav, který opaťa, štědre podporoval. Bohužel, nedočkal se panovník do- končení velkolepého památníku. Spadnuy s koně na lovu dne 14. ledna 1092, vypustil duši na tom místě. Télo jeho za všeobecného zármutk pochováno jest v kollegiátním chrámě vyšehrad- ském, od něho nádherně vystavěném. Božetěch a klášter Sázavský zíratili v něm velkodušného přítele a, štědrého pod porovatele.
Božetěch Křtitel Božetěch zbudovaný Vratislav Sázavský Mari
19 article
Stavba nového chrámu a rozsáhlá obnova celého kláštera, sázavského dokončila se teprve r. 1095, kdy na pozvání Božetěchovo zavítal na Sázavu biskup Kosmas, aby chrám opátem zbu- dovaný posvětil. Svěcení dálo se velmi slavně trvalo tři dny, započavši v neděli dne 14. skončivši v úterý dne 16. října, o čemž dosti obšírně se zmiňuje letopisec sázavský, jehož vypravování naznačuje i stavební souslavu Bo- žetěchova kostela, jak právě uvedena byla. V témž čase panoval v Čechách neobý- čejný ruch stavební a budovalo se mnoho ko- stelů, které světil r. 1093 cízí dobrodruh Čechách se náhle objevivší, vydávající se za Ruperla, biskupa Cavaillonského v Provenci, poněvadž Kosmas od císaře Jindřicha IV. roku 1092 potvrzený neobdržel dosud biskupského svěcení od metropolity. Když však tajným útě- kem dobrodruha podvod na jevo vyšel, kázal papež Klement III., aby kostely znovu se p- světily, což biskup Kosmas po svém posvěcení bezpochyby ještě téhož roku 1094 vykonal.
Božetěchův Kosmas Svěcený Ruperla Jindřich Iva Klement III Čechy Provence Bo
20 article
Posvěcení nového chrámu sázavského bylo poslední radostnou událostl v životě nejslav šího umělce českého za doby románské P smrti Vratislavově mnichové slovanští, sváříce se, počali ze žárlivosti brojiti proti Božetěchovi, uspíšivše brojením zánik liturgie slovanské. De- meter, Kana a Hloliš, tré nejhorších z bratří,z nichž každý se domníval, že dosedne na stolee opatský, osočovali Božetěcha u dvora, knížecího Ačkoliv žaloby jejich ukázaly sebýti ničemnýmí kníže Břetislav II., rozmrzen byv neustá l ými svárr, kázal Božetécha i svárlivé mnichy z kláštera vypuditi, povolav tam se schválením pánův českých (dne 3. ledna 1097) za opala probošta Břevnovského Dětharda a mnichy la- tinské z téhož kláštera. Nový opať, přišed do kláštera a naleznuv vnitřní úpravu zpustošenu, knihy pak pouze slovanské, jal se dnem i noci psáti knihy latinské, z nichž někleré koupil, některé dal sepsati písaři najatými, všelikými způsoby je zjednávaje. Knihy slovanské kláštera sázavského, stavše se nepotřebnými, jsou zka- ženy a roztroušeny všecky.
Vratislavův Božetěch Břetislav II Kano Hloliš
21 article
= Dobrodružství fguranta. Šprýmovnou historii z počátku své divadelní kariery, kdy ještě jako mladičký hoch byl figurantem kočující společno- stí divadelní, vypravuje Ernest Blum ve svých »Vzpomínkách vaudevillisty«. Bylo to v bývalém divadle Beaumarchaisově. Ředitel připadl na myšlénku. sestaviti na několik dnů kočující společnost, jež by provozovala na různých místech kus » Roque laure, čili nejošklivější muž ve Francii«. Mýmo úkolem tomto kuse bylo, představovati Ludvíka XIV., jenž dvorní dámy milostivě pozdravoval. Měl jsem vyší- vaný kostým, měl jsem po boku kord a především byl jsem vyšňořen znamenitou vlásenkou a la Ludvík XIV. Ale čím jsem se zejmena honosil, byln neslýchaná lýtka, dýtka, jakých jinde nelze vidět. lýtka, jež v pravém slova smyslu byla podobna dvěma drátům na pletení. Vzpomeňte si ostatně, že mi byto 15 let a že jsem byl hubenější než paní Sára Ber- hardtová anebo než příjmy jakéhos známého divadla.
Blum Beaumarchaisův Ludvík XIV Francie le Ludvík XIV Roque laure Sára ber
22 article
To mi však nikterak nevadilo, že jsem si dodal zna- menitého vzezření, jež jsem považoval za nanejvýš elegantní a milostivé a přisloupil pokud možno nej- blíže k rampě, aby se mi každý dle libosti mel obdivovat. Když jsme hráli na předměstí, šlosto ještě jakž takž. Způsobné obecenstvo si mne mnoho ne- všímalo, ale v Paříži, na divadle Beaumarchaisově ještě k tomu v den premiery docílil jsem úspěchu, němž se mi ani nezdálo. Když jsem se objevil třesa se v kolenech, jako nějaký markýz Molierův, přistoupiv až k rampě, vypukl ve hledisti ztřeštěný smích. Domníval jsem se z počátku, že obecenstv se směje kusu, ale když smích nepřestával a naopak stále ještě vzrůstal, zašeptal můj kollega: »Vidíš, smějí se tobě« — »Mně!« Rozhorlen vyslal jsem užaslý a zuřivý pohled do hlediště. — Tu zvolal jakýsi šprýmař: »To není možné; to je reklama pro obchodníka s kuželkami«. — A druhý doloži!: »Ale hleďme, to je jedenáctka. To je domovní číslo me tchyně«. — Vidím dosud, kterak dvě dosti hezk dámy v prosceniové loži — je to moje pomsta, že jsou dnes as už hodně zvětralé — smály se tak, ž celé hlediště se zvedlo, aby je vidělo. — Zuřivost moje stále vzrůstala a pošeptal jsem svému kollegovi: »Co pak mají ti blbci? Co pak vlastně povídají ? Ala kollega, nechtěje mně urazit, odpověděl : »Nevím. Snad je dráždí tvoje vlásenka, jež je poněkud ve- liká.« — Pojal jsem energické rožhodnutí, abych od- stranil příčínu smíchu. Strhl jsem svoji vlásenku. Teď ale nastal teprv v hledišti hrozný výbuch.
Beaumarchaisův Molierův Vidím Al Paříž
23 article
Tleskáno po pět minut s jakýs uličník s galerie volal: »Ať ji nacpe do svých lýtek; ta budou zcela slušně vykrmena.« — Ředitel všecek zoufalý pokynul. mi. abych opustil jeviště. Hrdina kusu strčil mne vlastno- rnéně do kulis a v představení mohlo býti konečně pokračováno. Měl jsem se vlastně v následujícím aktu opět objeviti na jevišti a chtěl jsem tak učinit, ale ředitel pravil: »Opovážíte-li se ještě vystoupit na jeviště, zaplatíte 3 franky pokuty.« — Tři franky — to byla volká suma. Byl tol celý, můj týdenní plat Sklonil jsem hiavu a šel pln mclancholie spat Nikdy více jsem již nehrál Ludvík Xl Hřebci pro Sienkiewicze. Kníže Roman Sanguszko daruje slavnému romanopisci polskému Henryku Sienkiewiczovi dva znamenité arabské hřebce ze svého slavného hřebčince v Slotwině. Drahocenné koně zasláni dráhou do Kielců a odtu odvedení na panství Sienkiewiczovo Oblengorku, jež mu bylo věnováno jako národní dar k loňskémn jeho jubileu. Holubí pošta na Atlantském oc eáně Pokusy s holubí poštou na francouzských poštovníc parnících, podniknuté v minulém tétě, započnou opět letos dně 15. března. Dne 1. listopadu minulého roku musily býti tyto zajímavé pokusy přerušeny násled- kem nastávající zimy. Od dubna až do konce října vypuštěno na poštovních parnících francouzských celkem 36 holubů. Z těch dva zahynuli nebo zblou- dili. Dvacet holubů urazilo vzdálenost 150 až 300 mořských mil a osm jich vykonalo cesty ještě větší.
Xl Sienkiewicz Sanguszko Sienkiewiczův Kielce
24 article
Většinou vykonali holubi svoji cestu za méně než 2 hodin. Jeden z nich na př. opustil parník o 5. ho- dině ranní a přibyl již o 2. hodině odpoledne do svého holubníka, uraziv cestu 324 mořských mil. Uletěl tudíž průměrně 36 mořských mil (1. mořská míle = 1852 metrů) čili 36.672 kilometrů za hodinu. Takovéto příznivé výsledky vysvětlují se pečlivým výběrem holubů k těmto pokusům. Při pokuse s po- štovními holuby, jenž podniknut roku 1877 ze St. Nazaire, zahynulo na cestě z 261 holubů 113. V tu dobu jecu města Rennes a Cherbourg střediska ho- labího sportu na oceánu. Lodě, jež odjíždějí, posflajt své poštovské holuby do Rennes. Lodě vračející se pak posllají je do Cherbourgu,zaby tam oznamovali pokroky plavby a dobu přijezdu. Dlužno tudížs bráti s sebou hojuby z Rennes i holuby ze Cherbourgu. Nyní ještě zbývá, aby pěstitelé poštovských holubu za oceánem zabývali se fímto způsobem sportu. Pak budou řychle plujíci transatiantské parníkyz jen zceln krátkou dobu mimo spojení s oběma břeby Allant- ského oceánu, poněvadž ještě dlouho po odjezdu také již dlouho před přijezdem budou moci pomocí poštovních holubů dopravovati zprávy na pevninu. Sport poštovních holubů mezi lodí a přístavemi tudíž na příště nanovo přispěje kr tomu, aby stinné stránky plavby na moří byly zmírněny.
St . Nazaire Rennes Cherbourg stinný stránka
25 article
Africké daně. Reuterova kancelář ozna- muje z Menga v Ugandě: Domorodý předseda mine- sterstva prohlásil, že domorodciv Úgandě zaplatli svoje daně za letošní rokv sumě as 60.000 1. st. Mezi nimi nalezají se také dávky in natura a sic pět slonů, jedna zebra, 20 šimpanzů, několik kus domárodých. divokýchí kaniců, vodních antilop. diko brazů, hadů, jeřábů a četné opice. Všechna tah zvěř zaslána byla do hlavního stanu vladního v y Por = Nejdelší podmořský kabel světa. V nejbližší době bude položen nový anglický kabel Tichým oceáněňí, jěhož náklad opatří společně Aliglie Kanada a Australic Položení kabelu převzala »Te legraphiconstruction and maintenance Company « za sumu 180.000 1. st. Úhrnná dělka kabelu bude od Vano couveru až na Fanning Island, 3561 miořškých mil. od Fanning Islándusaž na ostrovyl Fidžské v 2093. od- tud až na ostrovy Norfolkské 537 a od ostrovů Norfolkských až do Oucenslandu 834, celkem N tudíž přes 7600 mořskýchn mil. Kabely bude položen n největší vzdálenost a v největších hloubkách moř než kdy dosud bylo. Přes tuto neobyčejně ohromnou vzdálenost nebude se nálezati žádná kabelová sta nice na půděj i jež by nenáleželan Anglíi.-
Reuterův Úganda Vano Uganda Island Aliglie Kanada T legraphiconstruction and maintenance Company Oucensland 834
37 article Mnohonásobně vyzískáte
Mnohonásobně vyzískáte ediným vhodným receptem za malý výdaj za knihu Chemicko-techn. příruční kniha. Přebohatá zázoba 1800 osvědčených návodů a předpist z péra praktického chemika V. Dvpřá kta, pro barvíře, běliče, čukráře, drognisty, hospodáře kovodělce, lakýrníky, lékárníky, malíře na skle, my- dláře, obchodníky, ohněstrůjce, pozlacovače, sklenáře, truhláře, zlatníky, cnkrovary, lihováry, strojírny, to- várny na hořčici, klib, konservy, laky, leštidla, ma- zadla na stroje avozy, máslo, oleje, pečetní vosk, po- kost, prádlo, tmel, tuky, voňavky a po Vychází v sešitech Zarchových po 20 kr roba likérí a lihoii Praktický návod k snadnému a dokonalému vyrábění Více než 800 receptů k výrobě rosolek, lihovin, aqua- vitů, araku, koňaku, rumu, grogu, punšovin, různých vín a jiných nápojů. 1 5348 Recepty starší i novější, vesměsr osvědčené. Vychází v sešitech po 20 kr- Nakladatelství I. L. Kobra v Praze.
V Dvpřá Zarchový L Kobr Praha
39 article JAN HUS
JAN HUS vychází právě v sešitech po 16 kr. S nádhernými illustracemi J. F. Hetteše a ti- tulním obrazem Václ. šl. Brožika. Sv. I. JAN HUS vyšel právě úplný. 280 str. Cena 1 zl. 40 kr., váz. 1 zl. 80 kr. Šesté vydání těchto spisů nejlépe dokazuje, jak oblibeny jsou historické romány HERLOŠOVÝ a na- kladatelství donfá, že se tímto novým, skvostným a při tom neobyčejně laciným vydáním všem přárelům dobré četby zavdlécí 5392
Hus Hetteš Václ Brožik
46 article Rakouské. Napsaí Jopr. Fr. Jonnik
Rakouské. Napsaí Jopr. Fr. Jonnik 118 str., vkusně váz. K 1.80. Pro další svazky jest připraveno Pokusná chemic prostonárodní od dr. Alex Batka. S obrázky. (V tisk Brus jazyka českého od dr. V. Flafšhansa. Dogika od dr. G. Záby. Chemie agrikulturní od Jos. Hanuše, První pomoc od dr. D. Panýrka Dějiny české od dr. J. V. Šimák Základy elektrochemie od dr. J. Šeborá. Aesthetika od dr. Zd. Nejedlého Mineralogie od dr. Frt. Slavíka. Dějíny budby od. Jos. Bolešk Všeobecná botánika od dr. L. Čelakovského l Národopis od dr. M. Haberlandta. Geologie odpJ. V. Procházky. Všeobecná geologie od dr. A. Št Žeměpis všeobecný, dll II od dr. E. Mašky Zvláštní prospekt „IIl. katechismů naučných dodá zdarna každé knihkupectví aneh nakladátelé HEJDA a TUčEK. v Praze. Přátelé zvířat! zdarma na nkázku velký illustrovaný s od-
František Jonnik doktor Batek V Flafšhansa G Zába Hanuš D Panýrek J V Šimák Zdeněk Frt L Čelakovský M Haberlandt V Procházka E Mašek IIl Hejda Tuček Jos Praha
51 article
Curychu Jak se strýe Bečka v moři kouipai Jak stíhal Bečka mořské loupežníky . .o . 30 k Pod hanáckým nebem. Od K. Křena. ., 60 h Strejěkové z Moravy od téhož t 2o h Tři hanácké příhody od téhož Několik humoresek od J. Píseckého . . . . 30 h Veselé kousky Ondráše z Janovic. .. .. .30 h Že života barona Prášila lssrr. 24 Nebál se ani čerta Za tři koruny pošleme všecli téchto 9 knih a k tomu ještě tři jiné spisy nádavkem, tedy 12 spisů! — Objed- nati lze jen poštovní poukázkout Adresa: Vydavatelstvo KRONIKY v Brně, Šturmova ul. č. 12. 5391.
Bečka K Křen J Písecký Curych Morava Janovice Brno Šturmův vydavatelstvo kronika
52 article Ueská korrespondentka,
Ueská korrespondentka, která zběhle též německy korresponduje, hbitá steno- grafka a pisatelka nn st se přijme. Přednost budou míti uchazečky, píšící elegj ant ním českým slohem- ferty s nároky na služné buďtež pod šifrou C. 414“ v obon řečlch do adm. t. 1. zaslon s46