ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 b881c150-6615-11dc-ae3e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 28, org 5, place 32, work 4
1 masthead
14. července 1901.
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listů“ k čislu 192.
Přiloha
3 masthead
Strana 13
4 title
Výtvarné umění.
5 article Výstava Akademie umění.
Výstava Akademie umění. Školní výstavy uměleckých učelišt maji svoje zvláštní obecenstvo, docela jiné nežli ostatní veřejné exposice. Navštěvovatelů je míň, přichá- zejí ryéhleji za sebou a zájem o výstavené práce je, beze vší pochyby, mnohem čilejší, mno hem interesovsnější nežli vídáme v jiných vý stavách. V těchto se nejvíce rozehřívají lidé citlíví, vnímaví a uměleckému požitku, umělecké sensaci dokořán otevření. Ovšem že zde také hledají cos jiného, nežli jim může poskylnouí výstava školní: holové umělecké dílo, plod silně, určitým směrem proudící individuality. Na vý- stavě školní naleznete v nejlepším připadě jen slibné zárodky, nadějně embryo takových osob nosti. Amalerů, kterým by činilo zvláštní potě- šení vyhledávat tyto nejasné a ještě nesamostatné počátky, je ještě měně nežli oněch. Jsou to je- nom ti, kleří mají chuť a zálibu stopovati vý chod a další běh jednotlivých hvězd, kleří nosl v sobě starosti o budouenost domácího umění. astronomové, kteří sem přicházejí jako na obser vatoř v přihodné chvíli pozorování. Největší kontingent publika tvoří ovšem vystavovatelé sami, jejich spolužáci a jejich přátelé a přibuzní. Skoro všichni považují školn výstavu za první bránu k veřejnosti, a očekávají, že je svatou povinností publicistiky svědomite zaznamenati a co možná široce se rozepsat o každém jmeně na cedulkách, připojených k aktům, studiím, náčrtkům a komposičním ná- běhům. Mají jakési, ne docela nesprávné tušení, že umění a umělec mají tvořiti jeden ze středů zájmu a třeba i úcty ostatní intelligence, a on se eítí umělci už teď. Jejich korony jsou o tom neméně přesvědčeny. Všjchni žijí v jistotě, že zde, u každého, je počátek, a někdy už i víc velkého a slavného vzestupu v budoucnosti.
Amaler akademie uměný
6 article
Rozumí se, že očekávají od této publicity kriliku tak zvanou dobrou, to jest příznivě po chvalující. Tu druhou, přisnou, upřímně bez- oblednou obstarávají tenkráte soudruzi. Zůstává ovšem mezi čtyřmi zdmi ústavu nebo kavárny- Ale lito netištění kritíkové jsou také ve velké výbodě vůči těm, ktoří mluví jen prostřednictvím pěrá. A co je pro ně s výhodou, právě toho se nedostává druhým a zabraňuje jim, jsou- svědomiti, a svého úřadu-li si zodpovědně vážl aby psali referáty a kritiky o výstavách školních v téže formě a s tímže airem jako je píšío výstavách uměleckých vůbec. Mezi učiteli je rozšířené a nozvratné mínění, že spolužáci bý- vaji z pravidla výbornými klasifikátory svých soudruhů, a také nejpřisnějšími. V tom kontro- lují činnost učitelů. Zkoušený je neošálí žádnou zevní obratnostl, žádným úskokem. Není to vý ron nějaké nízké řevnivosti. Dokonce ne. Kvali- tativnou superioritu svého spolužáka poznávaji rovněž tak bysíře, vycítí ji velmi záhy a jsou takořka na stráži, aby ji úřadní klasifikátor ne- přehledl a nepodcenil. K čemu potřebuje tento pozorlivé zkušenosti, to oni provádějí s instink- tivnou bezprostředností.
7 article
Denní a dlouhý styk, mladická družnost je přitom velkým činitelem. Oni také i materielne vědí, co na které práci patří žáku, co jeho, uči- teli a vůdci, jaký podil má na ní každý z nich, podíl, který může být na prospěch i neprospěch resultátu. Činnost pak učitelova jest a má býti povzbuzující a ulehčující, latentní sily a schop nosti probouzející a k rychlejšímu rozvinu při vádějící. Jsou však také známy z historie pří klady vlivu retarditivného, který stihl na př. Overbeka a všechny skoro, kteří později k vlastn nové originalitě se propracovali.
8 article
Právě ona součinnost při práci ve, škole, která je známá, poněvadž organisací žádanáa nutná, o jejiž míře a o jejímž kvantitativném poměru nikdo mimo školu nemůže býti náležitě informován, právě ta musí každou veřejnou kri tiku o žáku jako uměleckém individuu (neřikám ani ještě individualitě) v zárodku potlačit. Jak snadno mohla by kritika na nevhodném místě otevříti bránu nadějím, k jichž splnění nemá uvedený akademik dosti síly, a jak neméně lehko by mohla podlomiti krásnou, dnes arci ještě ani nenaznačenou budouenost. Či nestalo seto již bezpočtukráte? Ve vlastní paměti mám až přes míru hojné připady, že fanfary při prvním vystoupení nesamostatného, ale obratného(a někdy ani to ne) žáka zatroubené, znějí z po- hodlné setrvačnosti po léta dále, na úkor všemu dobrému, v omyl kde koho uvádějící. Co jsme si předčasně narobili »chvalně známých« umělců, dokonce i »mistrů« s pýřím pod nosem a tá- pajícíma rukama; a co námahy to potom stálo jiné, uvésti falešnou bilanci v jakýs takýs po- řádek! Míním, že v literatuře si dosud neve- deme lépe. Aspoň mne zarážejí po všem tisku se rozlézající referáty a kritiky, někdy jásavéa jindy třeba prudce odmitavě, o každičké kní žečce, kterou si kdo, o dvaceti listech, kde usmyslil vytisknout a vydat. Dosáhnouti ct kritického rozboru, k tomu, zdá se, u nás není zapotřebí zralosti a vyspělosti; stačiť smělos nebo neuvážlivost. A vedle toho objevují se dila větší a velká, nepopiratelné seriosnosti snahy a také čisté uměleckosti, k jichž analysi nemá nikdo času a chuti.
9 article
Výstavu Akademie umění, každoročně touto dobou se otvírající, navštěvují ještě jiné kruhy, osobnosti oficialné a ti, kleři mají zájemo ústav jako celek, kleří naň pohližejí jako na instituci velké důležitosti v kulturním našem snažení a životě, kteři stopují její výchovnou činnost a o té uvažují. Ti sem přicházejí, aby si v duchu odvážili, co ústav měl vykonati co právě vykonal. Praha má teď, už po patnácte let, dva ústavy k výchově výtvarně umělecké a dovídá se o nich na veřejnosti zvláště, když se po nich sněmovní politika ohlédne. Ujišťuji, že se při tom nezřidka o nich informuje velmi jedno síranně a také velmi falešně. Nelze také jinak slouží-li při tom obě instituce jen za cil politi- ckých útoků, nebo za instrumenty k dobytí pro- spěchů, s uměleckou výchovou nesouvisících. Více, mnohem více o nich ví mládež, ona mlá- dež, která cítí, nebo se domnívá, že má v sobě povolání umělecké. Každoročně v řijnu se při valuje velká vlna mládí k jejich vstupům Frekvence jejich roste. Domluvy a výmluvy málo prospívají, neboť osudný omyl leží v tom, ž žije přesvědčení, že se každý stane umělcem, komu se podařilo projíti za předepsaný poče
Praha akademie uměný
10 article
let uměleckou školou. Není dost rozšířené vě- domí, že škola nevychovává umělce. Připravoje je pouze a vypravuje na samostatnou dráhu ži- votem. Více činiti nemůže. Dovede dřímajíeí talent k rychlejšímu rozvoji přivésti, ale vštípit jej, kde ho není, leží mimo její moc a úkol. Není pochyby, že výtvarných talentů je vždy nad dostatek. Ale uměleckých? Nemíním hned geniálných. Jenom na ty myslím, kteří maj dar a potom schopnost zvláštní, osobité cítění od jiných odlišné a zvláště hluboké a barvité, plně prožít a v jednolité účinnosti vyjádřit. Ti, jen ti jsou více nežli maliři a sochaři, vie nežli architekti, jen ti jsou umělci. Umělcem být, značí být samostatným ve tvočení. Škola urovnává cesty této budoucí samostatnosti. Škola, ve svých učitelích a pomůckách, znamená sumu hojných zkušeností a dovedností, které předává žáku rychleji a soustavněji, nežli by se jich při namahavém a neurovnaném aulo- didaktstvi mohl zmocniti. V ní vládne řídí 1a vedouci, láskyplně ulehčující ruka.
11 article
Akademie nejsou přes míru staré instilue a pražská loni dovršila teprve svoje stolelé trvání. Zprvu šlo na ní vše s jistou patriar chální omezeností, potom, as od půl stolet s psedagogickým doktrinářstvím. Dnes — vý- stava to poví každému — tíhne k volnému sy stemu, řeknu atelierového vyučování. Prou času vede ji k tomuto individualisování při žáku i učiteli. Krásně a důmyslně organisované umě lecké školy jsou roztroušeny po celé Evropě. mají svoje úspěchy v dobrém průměru svých odehovanců i ve vyzvednuté, jejich úsilím, úrovni uměleckého vkusu obecenstva mimo školu. A přece se množí snahy vrátiti uměle- ekou výchovu žáka tam, kde vzala svůj počá- tek, do dílny jediného místra. W. von Seidlitz. referent o uměleckých věcech v saském mini- sterstvu, dokonce by nejraději místo škol žádal od státu, aby pouze zavázal na čas za přimě- řený honorář jednotlivé vynikající umělce, při- jímati přímo do svých dílen, atelierů, nadané žáky k umělecké výchově. Nemtní tím ovš m pozbaviti tyto všeho jiného vzdělání, umělecké intelligenci potrebného a nutného.
W Seidlitz Evropa
12 article
Druhé, co pozorujete, vlastně co nevidíle na výstavě Akademie, jsou studie dle sádry, dle antik, plastik renesančních a jakýchkoli, a ovšem, co ještě dřive vymizelo z našeho ústaju, kresby dle reprodukci plošných. Všechna pol studijní zabrala živá, teplá, pohyblivá a barvitá přiroda, ve světle a vzduchu. Všude se sádry stěhují do musel. Třetí je, že není oddělených druhů. Není ani zvláštní školy » komposičhí«, té už dávno ne, ani genrové ani historické ani biblické. Sotva že krajinářskou rozeznáte od ostatních, převahou, ne výlučnosti krajino- vých studií. To souvisí těsně s předehozím Čtvrté, věc potěšitelná, jsou vyskytující se. třeha že ještě spoře, práce grafické, lepty, čern i barevné lifografe. Jedno pak schází a je nedostaťkem školy nedostaíkem, který zejmena škola sochařská as nejnespokojeněji nese: mnohost, rbzmanitos technického materiálu. V hlíně se modeluje podle hliny uleje se sádra a konec. Kámen bronz je zde cizincem. Patrně není Akademie dosud plně dotována. K. B. M.
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. nadtsl Studie o našem školství obecném. VIII. Vzdělávání vkusu. e stibu one (Pokračování.) Učitelé naši, kteří pro své školy vyčerpá vají kde jakou příležitost z nahodilých číse »Svělozora«, »Zlaté Prahy« a z obrázkových příloh českých kalendářů, zařídili si takoá alba obrazová, která budila pozornost o vý- stavě jubilejní a obecně byla uznávána za po- můcku výbornou. Ale účin této pomůcky by ještě se zvýšil, kdyby byla již dle určitéh programu sestavována a příslušnými, ovšem stručnými charakteristikami vyobrazených před- mětův umělcův a technik provázena! Do škol českých od r. 1898 do dnes tlačí se »Obrázkově listy pro školu a důme, vydávané vídeňskou společností pro uměn násobná, čili, jak sama se zove »rozmnožovací«, s českým textem, jehož ledabylost a povrchnos i nedbalost právem byla pokárána; vždyť n př. na obraze »Libuše«, jenž figurami svými vzbudil pravé pohoršení, čteme: »Čechy, bývalá vlast Bojův a Markomanů, byly dlouho neoby- dleny, až potom roku 644 po narození našeno milého pána a Spasitele Jesu Krista slovanšt knížala Čech a Lech do této země přišli. Po smrti prvého knížete Čecha dostal se k vládě moudrý Krok, manžel čarodějné Boženy. Sídlel na Vyšehradě, jenž tehdy se nazýval Psáry . ... Začala (Libuše) stavěti město Prahu na místě, kde podle starých letopisů bylo veliké město Hermans- heim a později prý královský hrad Marboda . .
Libuše Čecho Bojův Markoman Krok Božena Praha Čechy Vyšehrad Hermans královský hrad Marbod stiba one Jes Krist
14 article
Byly (Přemyslovy střevíce) až do doby krále Zikmunda mimo jiné klenoty na Vyšehradě cho- vány a při každé korunovaci králi i lidu se ukazovaly.« Jakého divu, že svého času již pro historické nesprávnosti a nejapnosti, hanebnou češtinu a naivní věty jednomyslně tyťo »lislye odmítla veřejně jedna z nejpřednějších jedno učitelských l Vídeňské »listy«, o jichž obsahu bude lze souditi teprve po úplném jich vydání, jsou ne- stejné hodnoty umělecké, k vyučování školnímu více nebo méně přilehlé, ovšem pro vyučován hromadné rozměrů nedostatečných. Doporučují se co nejúsilovněji úřady školními; že však an těmto k srdci všude nepřirostly, křiklavěs ukázalo v roce loňském, kdy jeden z nich ne- dovedl ve svém doporučení udati správn jejich název, ač jich vydáno již 50 a úřadn věstník velmi často je inseruje l
Přemyslův Zikmund Vyšehrad
15 article
Bez velikých obětí i rozměry i provedením i výborem mohl by český »Obrázkový Světo- zor pro naše školy« snadno vídeňskému podniku čeliti a v obrazech podlepených a lakovaných sloužiti za výdatnou uměleckou ozdobu pr chodby našich škol a ve svazku obrazů nepod lepených do rukou české mládeže za opravdové album umělecké. Zajisté by skromnější nakladatel neustanovil cenu jeho v takové nemírné výši, že by zakoupením jediného výtisku alba vyčer- pala škola úplně svou roční dotací pomůckovou pro pět tříd (30 korun), jak se právě stalo re- produkci jistého rakouského uměleckého díla, které touto přem štěnou cenou samo cestu svou do tisíců škol si zamezilol. Umění výtvarné žactvem naším bez- prostředně se pěstuje psanim, pro které vždy byla zásoba vkusných tvarův od Vzorů Mužákových až do všestranného díla posledního, Rukopisu a krasopisu Jiráskova (1900), dále kreslením a modellováním, které k napodobení tužkou, křídou, barvou a hlinou mají voliti vzory rozhodně vkusné, po připade všeobecně uznané, klassicky krásné.
Mužákův Jiráskův
16 article
A nemá toto vyučování zůstati bez vy kladův ústních, jak jsme vyložili též ve studii o kreslení t. č. 14. m. dubna, nýbrž mo podávati a hojnými příklady dokládati po uč ky o molivech a původu ornamentu (zdasli je mě- řický, přírodni, umělý, zdáli vymyšlený, přetvo- řený, napodobený), o tom jaký má význam místo (zda-li je význačný, ústrojný, výzdobný. zda-li pásový či ukončující, či podpěrný, či vý- plňový, či vzorkový), jaký je dle techniky pro vedení (zda-li plochý, vypuklý, prohlubený), které době, kterému historickému slohu náležíi zvláště zevrubně sluší poučiti žáky o tom, jak uživá se kresleného ornamentu na nádobách, nábytku, nástrojích u náčiních, na rámech, na špereích, po případě v heraldice a ozdobném písmě, čímž přechází nauka o ornamentu v po- učení o uměleckém průmyslu, který jest pro naši dobu tak význačným, jenž do veškerého okolí našeho tak pronikavě vniká, že ani škola obecná, tím méně měšťanská nemůže se mu uzavírati. V té příčině zasluhují uznání F. Hyšman a A. Mojžíš, kteří lelos v »Hynkové Pokladnici mládeže«, »Návštěvou v dílnáche i tohoto směru si všimli. Právě předměty uměleckého průmyslu denně nás obklopující působí na náš vku vytrvale a proto velice účinlivé; pokud je sam volíme, jsou známkou a svědectvím našeho vkusu. Průmysl textilní, tektonika ve dřevě umělé zpracování hliny (keramika), skla, kamene, tektonika v kovu ovšem napořád stojí ve služ- bách uměn výtvarných; avšak jejich oborem nejsou jen dila velkolepá, v ústředích života společenského, ve velkých městech v palácieh boháčův a museí shromažďovaná, ale také díla drobná, jež dnes i do chudého příbytku a n venkov vnášejí vkusné tvary a ladné barvy.
Hyšman Hynk
17 article
Ano, právě všechno t. zv. umění lidov jest jenom naším starým »průmyslem uměleckým«. Prolo poučení o průmyslu uměleckém, pokud k domácím příkladům se obraci, mají našich školách místo nejen se stanoviska vý- chovy aesthetické, ale také se stanoviska vý chovy v pravdě lidové, výchovy národní. V tom ohledě velmi účinlivě mohou po- sloužíti návštěvy museí místních, ovšem návštěvy častější a s menším počtem žactva a s určilým programem: nikoli vidět všecko, ale viděti vždycky mnoho! A sluš doporoučeti našemu žactvu dospělejšímu, by tak samo do musél takových docházelo, popisn lístky u jednotlivých předmětů pozorně čílo předměty zevrubně pozorovalo. Kreslirnám škol měšťanských by slušelo, by nejen běžné vzory pro ruční práce ženskési opatřily, ale také znamenítým dílem » Památky výtvarné z českoslovanské výstavy národopisné r. 1895« o 120 listech slušné velikosti a stkvě- lého provedení, pravým to zlafodolem krásných tvarův a výzdob a umělých technik se ozdobilo Tohoto dila neměla by žádná knihovna žákov ská škol měšťanských postrádati, jakož by jí slušely i menší publikace toho druhu, na př.
18 article
Prauskovy a ovšem aspoň příslušný svazek krásného podniku České akademie »Soupis pa- mátek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. stoletíe (1897—1901), každý tak přebohaté vyobraze- ními ve vzorném provedení opatřený! Našim čitankám rozhodně sluší články o hlavních odvětvích uměleckého průmyslu, které mají dojíti vzpomínky také v učebnicích pří- rodovědných, na př. tam, kde vykládá se o zužitkování kovů, dřeva, vláken, skla, hlínya pod., dále v učebnicích dějepisných, jež by měly uvésti vedle tolika potentátův a gene- rálův také umělce a nezobrazovati jen kroje vo jenské, ale také vzorný kovový svícen, želez- nou mříž, vykládanou skříň, vyšívané prostě- radlo, skleněný pohár, porculánovou vázu a p.
Prauskův krásný podnik Český akademie
19 article
které bývají i historicky památné; sice již nyn vykládají učebnice dějepisné pro školy měšťan- ské o historických slozích stavitelských, obrázky předvádějí význačné sloupy a stavby — avšak činí tak pravidlem předčasně, na prvém stupni, kde žáci ani z kreslení ani z měřictví nemají k tomu s dostatek průpravy; předbihajíť naše nešťastné osnovy a učebnice déjepisné kresleni a rýsování zrovna tak, jako zeměpis a přírodo- vědu; náš neblahý dějepis věnuje největší po zornost i v tomto směru slohům staroklassickým k nimž v našich vlaslech vyskýtá se tak málo dokladů, dospívaje pravidlem k slohům ostatním u nás hojně a velmi hojně zastoupeným, n stupni posledním, jemuž tolik chlapčí mládež uniká! Jak jinak by bylo, kdyby dějepis v škole měšťanské připojoval se k dějepisnému učení ve škole obecné, a záhy dospíval ke slohu románskému, gotickému, renaissačnímu, k nimž — jak výše připomináme — nejsou skutečné a obrazové doklady u nás tak vzácné, a pěstoval dějiny našeho lidu, při čemž by ne- mohl míjeti umělecký průmysl domový! Ale také učení zeměpisné může k uměleckému průmyslu obraceti pozornost, když vzpomíná n př. sklářství v krajinách lesnatých, tkaleovství a řezbářství v krajinách horských a podobně
20 article
Škoda, že nové učebnice měřické, jak známo odtažité a bezživotné, nešly za starými nčebni cemi měřickými od Ryšavého a Kuchynky i Bar- borky a Hessa, které v obrázeích a poučkách o ornamentu měly tak vítanou žactvu oásu ! Na nich by především bylo žádati, by o zásadách uměn dekorativních vůbec a o ornamentu zvlášte přínesly článečky. Dnes má žaetvo škol obecných a měšťan ských jenom obrázky a text v Klikově »Š kole o zdob« (16 tabulek téměř se 300 ornamentů), kterou závod Hynkův od r. 1895 otiskuje na obálkách svých sešitův a listů kreslicích. Vý značné ornamenty historiekých slohů poznává žactvo škol měšťanských v Andělově »Plochém ornamentu polychromovém«, jehož listů by se mělo více užívati pro názor jnež pro kopl rování. Že ostatně dá se z jiných pomůcel učebných vybrati řada větších obrazův pro pří- slušné poučení, ukázal J. Porteš ve »Škole mě šťanské a živnostenské« r. 1898. (Dokonč.)
Ryšavý Kuchynka Hynkův Andělův J Porteš Klikov
21 article Učitelské služné.
Učitelské služné. Přičiněním především poslaneů národní stran- svobodomyslné usnesl se konečně sněm králov ství českého na zákoně, jín.ž slnžné učitelů na šich škol obecných a měšťanských značně se po lepší, bohdá v době nedaleké. Tím bude na ten čas do jistě míry vyho věno tužbám učitelským, ač těmto zůstává cilen napořád známý návrh Anýžův. Depulace ústředního spolku učitelského svým díky všem, kdo o skutečně rychlé vyřízení po slední úpravy zjednali si zásluhy, ovšem osvěd- čila, že nesouhlasí s jistým mluvěím učitelstv venkovského, jenž v posledním okamžiku vyda heslo: »Nežli takovou úpravu, to raději žád- nou. Nežli bídný groš na několik let, raděj nic!« heslo skutečně nebezpečné a snad jenon v okamžiku vášně vydaně, ostatně přímo odpo- rující loňským snesením v ústředním spolku uči telském, jenž pro velikou bídu v učitelstvě s spokojoval tim nepatrným zvýšením, ktere kynulo jenom části učitelstva, kdežto nyní na- stane podstatné zlepšení všemu učitelstvu. Ještě v posledním okamžiku před rozhod- nutím sněmu pronesly se o chystané a nyn hotové opravě učitelské časopisy takto: „Český učitel“ z 3. července: Návrh přijatého (v komisích) zákona nevyhovuje siee plně oprávněným požadavkům učitelstva a školy. neodstraňuje křiklavé rozdily ve služném učit. škol ve městech a na venkově, nieméně nutno veřejně přiznati, že uplatněna jsou v něm ta- ková ustanovení a opatření, kterými zahájen jest podstatný pokrok, a když i plně neuspo- kojí, tu přece, po malé změně, mohla by při- voditi uklidnění učitelstva, a jsou způsobilá umožňovati pokrok v našem školství ná rodním.
Anýžův
22 article
„Posel z Budče“ z 3. července : »To. co pan dr. Pražák pozlatil a sněmu podal,je způsobilo sice ukojit požadavky nejnaléhavější zažehnat na okamžik trapné rozpaky nejchuděj placeného vesnického učitelstva, ale nemůže ni kterak ani se stanoviska nejoptimističnějšíh považováno byti za šťastný pokus k definitiv nímu upravení služného učitelů v skrálovství. „Školský obzor“ z 2. července.: »Chy bili jsme, ano velice jsme chybili, že jsme sami upustili od jednotné úpravy platů svých na zá kladě nejnižších třid platů úřadnických! Země naše dosud tvrdě k nám se chová. Odkazuje-l nás země na stát, kdo má práva nás zakřik- nouti, kdo práva nám zapovídati, aby nám stát neměřil tak, jako ve zvyku má měřiti jiným?« „Učitelské noviny“ ze 4. července »Že učitelstvo v král. českém návrhem zem- ského výboru bylo zklamáno, vyznělo ze mno- hých hlasů hned, když návrh ve sněmovně tiskem byl rozdán. Návrh zásadami, které jím jsou tlumočeny a svým obsahem nemohl způ- sobiti nic jiného nežli zklamání. Poměry žiií našeho jsou prosty a jednoduchy a je snadno vystihnouti nutné potřeby naše a našich rodin. Vystiženy jsou návrhem Anýžovým, který jest zůstane metou, k níž budeme cíliti vždy, pokud postuláty, v něm vyslovené, nebudou vtěleny v zákon. Oprava: Ve »Školské hlídce« ze 7. t. m. č ke zprávám ze dne 18. června: »Zemská rada školní v Čechách usnaší se (místo snaží se) ald.
doktor Pražák Anýžův Budeč Čechy
23 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 13. července. (Do Paříže! — Šílený rok. — Hospo- dářský chauvinism. — Důsledky. Domácí trh. — Zájem pro hodnoty dividendové. — Úpadek mladobole slavský.) Jak na mnoha místech se u nás činí tiché pokání! V době hospodářského chauvinismu Německa také u nás zděšené ruce tloukly na poplašný buben: »do Paříže!, do Paříže«, kte- ráž byla zaslibenou zemí »hospodářského obro- zení«. Byli jsme příliš blizko Pruska, aby nás neposedla horečka zakladatelství. Jako záškod- níci ubírajíce se cestou za ním, ovšem zvolna, ponévadž nás nepoháněl vítězný křik dobytých úspěchů, vykonali jsme tu a tam něco dobrého- — tu a tam něco méně dobrého a mnohdy něco, co ani nebylo moudré. Finanční orga- nismy pak, které se nenechaly strhovati popu- lárním heslem, se stávaly odiosními. Jakého rozřešení se dožila nyní zajímuvá diskuse o podnikatelství záložen! Nejkrásnějš záméry často zůstávají nejkrásnějšími theoriemi Nyní pak, když stín události posledních zasa- huje nás toliko na těch bolestech, že znehodno cené akcie Lipské banky byly u nás ve mno hých rodinách zděděným majetkem, a že z dva advaceti sekundogenitur kasellské sušárenské společnosti se také u nás octla v krisi domác akciová společnost pro průmysl chemický Union, z jejíchž 2000 akcií jich 1977 přešlo v majetek společnosti kasellské výměnou za 840 akcií vlastních, — polepšení se vzdáváme na- zorů minulých, když bez své viny jsme shle- dali, že byly bludné, a moudře činíme svůj závěr z německé knihy zkušeností »Šileny rok«.
Praha Paříž Německo Prusko
24 article
Národní neústupnost nám vytýkají Němci — je doba trestá za jejich chauvinism hospo- dářský. Do roku 1870—1871 byli Franeou- zové chauviny Evropy, potom se jimi stal Němci, a tím, že sami přeceňovali svoji silu výkonnost, povstala nynější krise. Protože říše Bedřichů byla daleko za evropským západem, náhle vše mělo býti dostiženo letem. Hamburk měl předstihnouti Londýn a Liverpool, — Elben- feld měl býti před Manchestrem, — Crefeldse měl státi druhým Lyonem. Že Kamerun před- stihne záhy Indii, zdálo se Němcům samozřej- mým, a srovnávaje s osadou Togo, nebyla kap ská kolonie a Jamaica vlastně ničím. Hospodářský chauvinismus jest nebezpečný. protože obyčejně přeceňuje síly a přechází ve slavomam. Tomu, co namlouvali jiným, Něme na konec věřili sami, zapomínajíce dobrého francouzského slova: Qui trop embrasse, mal étreint«, kdo obejímá příliš mnoho, obepíná špatně. Paže nejsou dosti dlouhé, aby vše ob- sáhly. V říši bázně a dobrých mravů chtěli býti na prvém místě na zemi, na moři, v obchodu i průmyslu a při tom ještě měniti starý řád K tomu ke všemu nestačilo ale sil. Německo se přebralo. Otřesy německé krise jsme eítili v Novém Yorku i Rusku, čistící bouře po obzoru celé Evropy a dále za oceán roznáší své mraky. Zda budouenost v sobě tají peripetii truchlohry? I ti, kdo popírají, i ti, kdo s obavou vyčkávají děje další, ve svých názorech mají přátely. Zá- važí se věsí na závaží a jich tíha trhá ostatní.
Němec Bedřich Crefelds Evropa Hamburk Londýn Liverpool Elben Lyon Kamerun Indie Togo Jamajka Německo Nový York Rusko
25 article
Krisí hypotečních bank se před rokem věc po- kládala také za vyřízenou, a vzpomínáme-l smutných dnů roku 1873, víme, že krach onen se také najednou nerozbouřil plným roz- sahem. Ouverturou byl krach květnový, který pohltil banky: komisionářskou, bursovnía úvěrní, v květnu pak padla Wechslerbanka. Tak záváží se věšelo na závaží, po každé katastrofé jsme měli oddech k úvahám. V přeceňování sil byla tragická vina Ně- mecka, v podceňování událostí by mohla býti tragická vina čísi. Za dáných okolností ani pro- testy ani intervence nevzpruží bursu vídeňskou k životu nových výstředností, — a my myslíme, že nynější unavený klid jest nejlepší filosoflí časovou. Když směrodatné kursy berlínské tančí na sopkou — uměle mají býti galvanisovány zá- znamy vídeňské? Kde tu železná logika o dů- sledcích vzájemnosti trhů? Teh domácí, když činnost a podnikavost našich kapitalistů není oplodňující silou burs cizích, vykazuje zájem i obraty. Již předešl jsme hleděli vystihnouti příčinu účasti pro pa- píry bankovní jako retorsi od vlivů cizích. Důvod onen trvá, získávaje kupce pro Unionky, které brány z trhu za 263.50 a dále za 262.50, pro Živnostenské (jednáný po 267.75, 267.50 267.—). Hledanými zůstávaly akcie hospodářské banky po 350.—, Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové (485.—). Ježto zboží tohoto ústavu jest v pevných růkou, může jen ná- hodná nabídka ukojiti tuto poptávku. Cukerní jednány po 220 a v obratech těch docházely výrazu naděje příští kampaně. Z průmyslových titrů došlo k obratům ještě v akciích kolinské hnojivky (438) a hledány byly Rustonky (265), Dankovky (430).
Hradec Králové Rustonka Unionka úvěrní ústav Dankovka
26 article
Proti nadání a všeobecné náladě doby stává se u nás tudíž výraznou záliba pro hodnoty dividendové. Kdežto trh papíry o pevném zúro- čení jeví časovou stagnaci léta, a na bursách směrodatných akcie, představitelka mobilního kapitálu, ve stísněné přilomnosti, kdy podnika- vost odumírá, se stala netykavkou a zbožím ne- žádaným, u nás proti těmto zákonům pří- rody, vždy jsouce věrni zákonům paradox, pro své akcie jevíme pochopení. Výborný obrat k lepšímu; ale jak již napověděno, my jsme se nepolepšili, nýbrž jsme byli polepšení. Ve Vídni ničeho není, a v Berlině i naše hazzardní od- vaha cítí půdu příliš palčivou.
Vídeň Berlín
27 article
Sub specie aeternitatis hospodaříme tudíž doma a shledáváme kromě nadání, že velmi výhodnými papíry k uložení kapitálu jsou za své nynější kursové úrovně domácí akcie. Mů- žeme poznamenati i úrokovou míru výnosnosti těch českých akcií, jichž záznam jest vy- rovnáván obchodem nejširším: akcie polabské dráhy 5.2 proc., ústecko-teplické 4.85 proc., české severní 4.98 proc., buštěhradskéA 4.33 proc., B 4.53 proc., pražské železářské společnosti 4.83 proe. Pro smýšlení na domácím trhu jest symptomatickou také okolnost, že zájem pro papíry průmyslové nebyl otřesen velkým úpadkem mladoboleslavským. Shledáváme, že byl bursou správně posuzován jako událost příčin individuálních. Přepínání závazků a pří- lišné engagement jsou všude častou příčinou takových katastrof, aby mohly býti specifiko- vány za nerozvahu toliko českou. Avšak bývají ovšem naší vinou hlavní. Mathematický postup závodu, vznikající přirozeně z jeho výtěžku, se zdá býti pomalým. S plným napjetím úvéru, jehož žádná část se neponechává jako nutná záloha pro případy nepředvídaně, se o rozvoj další pracuje řadou geometrickou. Když Talley- rand řekl: Pas trop de zéle! — jen ne pří- lišnou horlivost, — vyjádřil zásadu obchodní moudrosti.
28 article Týdenní přehled bursovní.
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 13. července. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V posledních několika měsících mohli jsme na tomto místě jen velice zřídka přinésti aspoň poněkud uklidňující zprávy a nemůžeme tk učiniti ani tentokráte. Temné stíny německé krise zasahují až do místností bursy vídeňské. Tato, jsouc úplně ne- mocna, nemůže oddolati tak těžkým a častým otřesům berlínským a jiným nepříznivým zprá- vám, které skoro denně docházejí. Spekulace jest nejvíce engažována v hod- notách báňských a některých papírech mezi- národních a vrhá se na tyto, jakmile dojde sebe menší podnět. Nehodláme opakovati důvody, jež uvedeny byly na konci minulé zprávy a jež do- kázaly, že nemožno se nadíti něčeho dobrého, ale přece k nim poukazujeme, ježto i pro ny- nější i nejblíže příští dobu mají platnost. Právní nejistota byla tentokráte podnětem k mnohým exekučním prodejům, jež řádily měrou neobyčejnou, v první řadě ovšem zase na trhu báňském. Pozdějí došlo také n hodnoty bankovní a kontremina vrhla se ze- jmena na střední banky, jako na emisní ústavy průmyslových hodnot, jež nejvíce byly tísněny.
Vídeň
29 article
To platí zejmena o akciích vídeňské bankovní jednoty, jež klesly až na 430. Také banka pro země rakouské byla velice nabízena a klesla až na nominál a jistě by padala dále, kdyby banka sama kurs nedržela. Kreditky, jakožto papín mezinárodní, podléhaly mimo to vlivům mezi- národní chabosti skoro na všech trzích a klesly až na 617. Prodeje hodnot báňských, zejmena al pinek, rýmavsko-muráňských, pražské železárny, české báňské a mostecké uhlářské společnosti neměly skoro ani konce. Alpinky klesly až na 399, mostecké na 680, rýmavsko-muráňské na 412, české báňské na 1005, pražské železářské na 1525, leč zotavily se zase neobyčejně rychlým způsobem, jenž nebývá nikdy zdravý a vede v častých případech jako na přiklad v minulém týdnu k tomu, že vyšších kursů používá se ihned k prodejům, což ostatně již dnes bylo znáti.