3
masthead
15. července 1901.
5
article
Pán: A jestliže uhodnu, povíte mi
Dáma: Povím.
Pán: Tedy vdaná?
Dáma: Aha, »vdaná«, je první otázk
To by se vám patrně libílo
Pán: Nikoli. Ale zdálo se mi —
Dáma: Že bych už měla na čase, není-
pravda ? . . . Hahahal
Pán: To také ne. Ale dáma tak distin
govaná — —
Dáma: Ovšem, slušelo by se, abych byl
vdaná. Ale nejsem.
Pán: Tedy dosud svobodná? . . . Tin
Dáma: Proč? . ..
Pán: Nikdo vám nemůže bránit ve vašem
chování.
Dáma: A vy myslíte, že byste měl z toho
nějaký prospěch ? . .e
Pán: Odpustte, nemyslel jsem nic t
kového.
Dáma: Věřím vám. Ale na eště stí an
to nejsem.
Pán: Nejste ani vdaná ani sťobodná —
tedy vdova?
Dáma (smějíe se): To je těžká hádank
— ani vdaná ani svohodná, tedy vdova — ji
ného nezbývá.
Pán: Anol
Dáma: Ne, ne, já nejsem vdova.
Pán: Co tedy jste, můj bože?
Dáma: Ode všeho trochu, nebo raděj
všecko dohromady, hahahal
Pán: Nerozumím vám.
Dáma: Já si také nerozumím.
Pán: Vy jste jako sfinx.
Dáma: Živá hádanka, mathematická for
mule ve šněrovačce, hahahal
Pán: Pořád jen se smějete
Dáma: Baví mne vaše rozpaky, Neuhod
jste, nemusím se tedy přiznati.
Pán: Snad bych uhodl, ale bojím s
hádati.
Dáma: Chcete být diskretní ? . . . Jste
jemnocitný — děkují vám.
Pán: Ale to spíše k vůli sobě —-
spíše o sebe se bojím.
Dma: Nevíle, jaké byste potom vůči
mně měl zaujati stanovisko, jak se říká, Ale to
je jedno, dívejte se na to jakkoli, vždyť nejsme
k sobě ničím připoutáni, totiž my dva, já a vy,
není li pravda?
Pán: Ano, ano.
so
Aho
6
article
Dáma: A můžeme se ihned rozejíti
jestliže to jedné straně nebude konvenovati.
Pán: Teď právě bych si toho nepřál
Vy mne, dovolte, rozhodně zajímáte.
Dáma: Jako rebus, šarada, šachová
úloha. »Bílý táhne a dá třetím tahem mat«.
A vy nepopustíte, až i mou úlohu šachovou
rozluštíte.
Pán: Mám k tomu teď trochu práva
myslím
Dáma: Proč byste neměl? Pátrat po
slabostech druhého hráče máte zajisté právo
Ale on zase má právo se hájiti.
Pán: Je vám potřebí se hájiti.?
Dáma: Možná že jest. Alo dost ! — Jak
ticho všady. Zašli jsme daleko.
Pán: To tak v té rozmluvě.
Dáma: Jenom hrčení vozů v dálce a křik
Ty mrtvé jsou hodnější . . . Nekřičí ..
Kdy se nyní hřbitov zavírá ? . ..
Pán: Oh, pozdě, tuším až o osmé.
Dáma: A teď je? ...
Pán: Sedm hodin.
Dáma: Děkuji. To mám ještě čas.
Pán: Chcete jíti přece na hřbitov ? ..
Dáma: Nevím ještě. Chodím tam také
Pán: Máte tam někoho?
Dáma: Zase otázka — prvou jste ne
uhodl, druhou mohu zamlčeti.
Pán: Ale tak se nedostaneme nikam. Co
uhodnu, to vy zamlčíte!
Dáma: Možná, že mi na tom záleží
abyste se nedověděl
Pán: Právě ja?
Dáma: Právě vy-
Pán: To zní jako důvěra. Ale upřímnos
byla by mně milejší.
Dáma: Jsem upřímná, pokud mohu.
Pán: Bojíte se, že byste se kompromi
tovala, kdybyste mi o sobě něco povědělav
Dáma: A vy se bojíle, že byste se kom
promitoval, kdybyste se o mně nic nedověděln
Pán: To jsem neřekl.
7
article
Dáma: Ale je to totéž, co u mne, totiž
právě opak toho. Vy chcete a musite věděti
já nechci a nesmím říci.
Pán: A proto sejděme se aspoň na polo
viční cestě
Dáma: To je tolik, jako dívati se na ně
jakou neznámou vodu. Co platno, když nevíme,
jak je hluboká!.. A potom některá je třeb
plna pěkných mušlí, zlatého písku a drahých
perel, a jiná zase plná bahina a lidských kosti .
Co byste na povrehu uviděl ?l
Pán: Pustil bych se na nil
Dáma: Ženská duše — — to je hlubší
voda! Možná, že bysto utonul; možná, že byste
se zhrozil a — utekl!. . Ale což, kdybých tak
řekla: Dobrá, povím vám, kdo jsem, ale dřive
malou zkoušku, že zůstanete statečným, ať jsem
kdokoli; zavěsme se spolu a pojďme tak celou
Prahou?.. Učinil byste tak? Odvážil byste se
toho?
Pán: Kdybych aspoň jedno věděl: Komu
náležite
Dáma: Nikomu — nikomu. Ale někomu
přece — ale ten by vám už nepřekážel !“ ..
Pán: Je pryč — daleko?
Dáma: Daleko, daleko . .. A nikdy s
nevrátí ! ..
Pán: Jste tady docela volnál
Dáma: Pořád jedna písnička! Už jsem
vám přece řekla — ani svobodná ani vdaná,
ani vdova anebo, chcete-li, ode všeho trochu.
Pán: Ah, rozumím, ale bojím se to říci.
Dáma: Jen řeknětel
Pán: Něco, jak se v obyčejném živote
říká: »vdova po živém! . .«
Dáma: No, budiž, uhodl jste. Ale ted
bude čas, abyste se poroučel. Mohl byste s
kompromitovati — — »donna č mobile !« Ajá
půjdu taky.
Pán: Kam půjdete?
Dáma: Odjedu z Prahy Nikdy již mne
neuvidíte.
líp
dětí.
Ajá
Praha
9
article
Pán: Škoda! Taková sympatická, dislin
guovaná dáma. A zdá se, nešťastná k ..
Dáma: Nešťastná — — ne! Netoužím
po tak zvaném stěstí. Jsem už takové povahy
A teď s bohem
Pán: Kam pospícháte oel jtal
Dáma: Půjdu ještě na hrhiten n ov
Pán: Rozloučit se ?.
Dáma: Rozloučit se. Je t am — moje
dřtě. S bohem, pane! Doufám, že jste tak
galantní a mebudete mne následovati.
Pán: Počkal bych zde na vás! . miýd-
Drámat Nestyděl bystevíseza mne ?.
Děkuji vám !Ale nikoli — mějte se na pozor
— — »donna č mobile..«t ul l zavzo
Plán:Ale matka není1. vlávol
Dáma: Matka není. S bohem na vždycky
Budle zdráv!
ellžn siba
Pán: I vy, milostivá !
dmy ojel
(Dáma odehází na hřbitov. Pán stojí a dív
se za ní, dokud nezajde. Pán zavrtí hlavou
odchází zvolna ku Praze.)
Praha
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Otravná epidemie arsenikem
v pivě.
Posavadní prakse proti falšování potravin
má dosti značné mezery, jež jsou velmi vhod
čipernýmpadělatelům. Především považují se ze
trestně toliko padělky, jež jsou nebezpečny
zdraví, ač každé padělání vůbec spadá v rubrik
podvodu, již zákon definuje: »lstivým předstí
ráním někoho uvést v omyl v úmyslu, aby mu
škodu způsobil.« Kdo prodává margarin míst
másla, dopouští se podvodu, třeba by margarín
nebyl škodlivý lidskému zdraví. Ostatně i krite
rium škodlivosti zdraví jest dosti nejistě. Škod
livé účinky padělků jeví se mnohdy měrou dost
skrovnou a zůstávají dlouho nepovšímnuty, než
se objeví pravá jojich podstata, jak to práv
ukazuje případ hromadné otravy pivem v Man-
chestru. Po léta používali podvodní sládci tamni
cukru škrobového na místě sladu, aniž se jevily
jakékoliv škodné účinky, až pojednou nastala
hromadná otrava, o niž přináší poslední, sedmé
číslo přírod. časopisu »Živa« zajímavý článek.
Před nějakou dobou prolétla listy evrop-
skými zpráva, že v Manchestru v Anglii vy
skytla se epidemie, kteráž měla příznaky otravy
arsenikem. Kdož by si byl nevzpomněl na a e qua
Toffanu, proslavený jed v historii darebácíví
vznešené rodiny Borgiů. V XVII. století jedem
tím otráveno šest set lidí v Italii, mezi nimi
dva papežové. A to prý byl arsenik (kysličník
arsenový), rozpuštěný ve zředěném destillatu je-
dovatých rostlin a extraktu canlharid.
Borgia
Man
Anglie
e qua Toffan
11
article
Ve století našem ustoupil arsenik špatně
rozpustný v otravné technice cyankaliu, až tu
případ v Manchestru obecně zarazil. Úmyslné
otravy arsenikem jsou známy, ale zde bylo
dlužno počítati s otravou, ač hromadnou, přece
jen nahodilou. Professor mediciny experimentálné
Jolyet v Bordeaux činil pokusy s vdychováním
vodíku i nebral žádného zřetele k obecně známé
okolnosti, že i zinek i kyselina sírová mívají
v sohě velmi zhusta arsen. Minima arsenovodíku
plynného postačila k otravě Jolyeta i byl upou-
tán k lůžku po několik měsíců. Také ti, kteří
balony vodíkem plní, bývají zhusta tímže plynem
otravováni.
Manchestr
Bordeaux
12
article
Tentokráte v Manchestru pocházel arsenik
z piva a sice z cukru škrobového, jejž sládei
šejdíři v náhradu za dražší slad do piva nami
chali. Škrob rozkládá se kyselinou sírovou vto
várnách i vzniká cukr, jenž ovšem něco arse
niku v sobě míti může, jestliže jej kyselinasí
rová chovala. Jest to ovšem ničemnost nejvyšší
ani těch pár procent kyseliny sírově, co jest za
potřebí, nebrati čisté.
V novější době užívají též kyseliny du
sičné (půl proc. škrobu rozkládaného). Cukru
škrobového užívá se velmi mnoho; v zemích
kde se to s definicí piva neběře tuze vážně,
slouží jako částečná náhražka za slad ječmenný,
jinde slouží ke slazení nedozralého vína, syrup
na limonády, k vyrobě vín umělých a medů
Státy by měly přísně zspověděti užívání té ky-
seliny nečisté k účelům podobným, jak případ
manchesterský dokazuje; vždyťi tam v málo
dnech onemoenělo několik tisíe lidí a osmdesát
touto krutou otravou zemřelo.
Z piva ovšem obavy u nás není; každý
pivovar jest hlídán celým místem; běda, kdyby
se tam něco jiného vozilo; to tajným by ne-
zůstalo. Pak máme vybroušené jazyky; myslím,
že cukrovaná piva bychom nechali stát. Chemi-
kové angličtí nalezli také kyseliuu seleničitou
(0.3 proc.)v sírové, které používáno bylo a i tato
látka jest velice jedovatá. Podle analys bylo
v galonu nebezpečného piva 1.4 grainů (tedy
90.72 mg. v 4.53 litrech, či 20 mg. v 1 litru).
Manchestr
grain
mg
13
article
Podle vyšetřování vypili ovšem někteří i několik
galonů, ale většina dostala sotva deseti ny
miligramu arseniku. Odkud ten hrozný
účinek? Připomínám pěknou práci (snad poně-
kud smělou v dedukcích) Arm. Gautiera, z níž
»Živa« přinese dále delší výtah, o jejíž výsled-
cích experimentálních však už se zminila. Gau-
tier dokázal, že arsenik jest jedem místy v těle
částečně se kumulujícím; Slavco v dokázal,
že zvířata otrávená arsenikem v játrech jed za-
držují a že arsen do nukleinových kyselin
vniká a částečně zde fosfor nahražuje. Takové
přeměněné nukleiny (v samém bunečném jádru
se kumulující) stávají se vzdornými i proti ky-
selině solné a pepsinu, účinnému to enzymu
zaživacímu.
Z toho by ovšem sledovalo hromaděnt
arsenu, ale nikoliv hromadění otravnosti, nebot
ty stálé arsenové nukleiny jsou jistě určeny
k odstranění z těla a nikoli k funkcím. Prot
máme doklady z laboraloře Ludvigovy i z klini-
ckých pozorování na štyrských jedlících otrušiku,
kteří snadnou snášelivost organismu s arsenikem
prokazují.
Reynolds Tunnieliffe a Rosenheim v pří
padě anglickém příčítají velký vliv kyselině se-
leničité, ale i formě lihového nápoje. Jest
známo, že destilované lihoviny i při větším pro-
centu lihu mnohem méně způsobují jistá typická
onemocnění alkoholiků, jako silná piva (stout).
Odtud mnozí tomu celému shluku látek v hu-
stých požívatinách připisují onen silný účinek
spíše než samému alkoholu.
Nejlépe bylo by v zemích, kde takové ná
hražky cukerné dovolují, aby používání kyselin
Gautier
Živa
Ludvigův
Reynolds Tunnieliffe
Gao
Rosenheim
14
article
minerálních v průmyslách těch vůbec zakázal
a ku potravinám jan ty cukry připustili, kter
z rostlin přímo krystalují (třtnový cukr) aneb
ze škrobů a podobných materiálií enzymy při
rozenými se vybavuji. Tím by se ani průmyslu
příliš nepřitížilo. Povážlivo jest však, že hino
jíme pole svá, obiloviny poikavné nám nesouei
a v potravé v měl pivu podohnou se rozpou
štějíci, superfosfáty, které se připravují z kyse-
liny sírové arsenikem (časem i selenovými slou
čeninami) bohaté — a tu jest povážlivo, že, jal
případ manchestenský ukazuje, farmaikologie ar
seniku vůči individním a formě, v níž do orga
nismu vniká, jest daleka přesné vědecké aku
ratnosti.duas onni
dirva aviboq os e in szpi
= Ze života Gotova. Charles Esquieri vypra-
vuje v »Revue Hebdomadaire« anekdoty, ze života
hereckého a uvádí mimo jiné následující případ ze
života slavného Gota, starešiny »Comědie Frangaisee
těchto dnů zemřelého. Got byť ještél velmi mlád, když
jednoho večera měl hráti v kuse Seribnově starého
notáře, jenž vyslupoval v prvním a ve třetím aktu.
Esquieri
Gota
15
article
Mezi druhým aktem — byl to dbsně parný den čer
vencový — sejmul Got svoje šedě licousy a pleš a
učinilsi v gardereně všemožné pohodlí. Přemožen
vedrem dřímal, když pojednoun inspicient zvolal
»Pane Gote ! pane Gola, na jeviště! Je na vás řada!e
Got rýchle se vzpamafovav odkvapil na jeviště, bez
licousů a bez pleše. Teprve když jeho kollegové na
jevišti, Převost, Madeleine a Augustine Brohanovy
plni úžasu na něho pohledli, zpozoroval, colivyvedl,
ale věc se již nedala změnit. Všechno obecenstvo
upíralo zraky na Gota a pozorovalo s udivením to-
hoto podivného notáře, jenž byl mezi druhým aktem
omládl aspoň o dvacet let! Avšak Got nedal se
uvést ve zmatek a improvisoval smělei! »Ach, po
chopuji — nemáte ke mně důvěry! Zdám se vám
příliš mlád. Snad bysle raději mluvili s mým otcemv
Nu, to se může stát, ačkoliv jest velmi zaměst-
nán.. . Sečkejte laskavě chvíli. Oznámím mu vaše
přání a potom jej sem pošlus ihned. « Řka to, opust
klidně jevíště. Za kulisami nasadil si rychle pleš.
přilepil si šedé licousy a vyšel opět na jevišlě; cel
jeho chování jevilo sešlost věkem a chvějícím se
hlasem pravil k vyjeveným kollegůme: »Můj syn mi
právě oznámil, že si přejele mluvit se mou osobně.
Čím vám mohu posloužit?« — Prevost a dámy Bro-
hanovy mohli jedva potlačiti smích, ale mohli mu
přece odpovědět. Got zachránil situaci.
Gote
Gola
Gota
Madeleine
Augustin Brohanův
Bro
Gota
16
article
= Zajímavý umělecký nález? Z Benátek
se oznamuje. Zdejší uhlíř Italico Brass, objevil na
svém výletě do Gorice v krámě jakéhos starožitníka
pošpiněný, zašlý obraz. ale poznal ihned, že jet
dílo mistrovské. Aby nevzbudil podezření prodavače,
koupil hned čtyry obrazy a zaplatil za ně 500 korun.
Kdyžvobraz očistil, poznal, že to sv. Šebestián, ma-
lovaný ještě po způsobu Tizisnově. Dalším pátráním
zjištěno také na určito, že (o skutečně obraz Tizi-
anuv. Obraz tento nalézal se až do Napoleonských
válek válek v Benátkách a za tehdejších zmatků zmi
zel. Signor Brasa prodat opět nalezený obraz Tizia
nův do Paříže hraběti de Castellane za 100.000fr
= Divadlo pod širým nobem. Ve znameni
lém národopisném museu pod širým nebem ve štok-
holmském parků Skansenu, jež zavdalo podnět k my
šlence, aby Národopisné museum českoslovansk
umístěno bylo v zahrádě Kinských, provedena opě
jedna z myslenek zesnulého ředitele Arthura Hazelia
letní divadlo pod širým nebem. Divadlo zřízeno na
pozemku nedávno připojeném k parku. Veškeru scé-
nickou dekoraci poskytuje příroda sama se svými
skalisky, stromy a vodopády. V pozadí stojí malá
chýže, před níž je vidět pasoucího se koně, drůbež
a vepříky. Napověda je skryt ve křoví. Na tomto ori-
ginálním divadélku budou provozovány malé, prost
kusy ze života lidu, k čemuž se okolní scenerie zna-
menitě hodí. Herci jsou vesměs ochotníci v národ-
ních krojích různých končin švédských.
Brass
svatý . Šebestián
Castellane
Kinská
Hazelius
Benátky
Gorica
Paříž
národopisný muzeum
17
article
Nové nálezy staroegyptské. O výsled-
cích kopání, prováděném v zimě minulého roku bliže
Abusiro, docházejí nyní zajímavé zprávy. Pod do-
zorem Borchardtovým učiněny další objevy ve sva-
tyni božství Re, zřízené králem Ne-noser-re, jež
měly velmi cenné výsledky. Na straně jižní objevena
zvláštní kaple, ozdobená úplně reliefy. Tímto obje-
vem vyvrácen názor dosud všeobecně rozšířený, ž
chrámy staré říše byly bez ozdob. U těchto nově
objevených reliefů hraje značnou úlohu ohřad za-
kládání chrámu. Král vyměřuje s bohyní matematiky
osu chrámu, obchází staveniště, obětuje nad jámou
pro základní kámen, dává upevílovat veřeje chrámu
atd. Zajímavá jest řada jubilejních reliefů, znázorňu-
jicích 30leté jubileum královo v upomínku na jme-
nování jeho korunním princem. Král sedí na vyso-
kém, dvojitém trůně pod baldachýnem, sestupuje
se slupňů trůnu, dvořané přinášejí přenosný trůn
prostého tvaru, král nesen na nosítkách, nosiči staví
nosítka na zomi, lid vrhá se před králem v prach.
Král oděn různými slavnostními rouchy, dvořané
myjí mu nohy, děti královské neseny na nosítkách
a jiné podobné výjevy, jež, jak se zdá, znázorněny
byly každý dvakráte. Jsou provedeny v plochém.
jemném reliefu a každá řada obrazů má výšku a
40 centimetrů. Zbytky barev nejsou zachovány. Z
to jeví reliefy, nalezené v ochozu za komorou chrá-
movou ještě malování po způsobu tehdáž obvyklém.
Borchardtův
18
article
Jsou zde znázorněny velké postavy božstev, zname-
najících roční počasí a obětující bohu slunce anebo
králi. Bůh žní na př. má na hlavě pole klasů. Za
božstvy jsou v řadách nad sebou znázorněny oznaky
té které roční doby. Nejprve zosobněny jednotlivé
kraje egyplské, z nichž každý veden postavou Nilu,
jejtž tělo pomalováno modře, s vlnitými čarami. Pak
následují ve vyšších řadách stromy a rostliny, pláci,
ryby, domácí zvířata a divoká zvěř, lidé při lovu
ryb, chytání ptáků, stavění člunů, setí, sklizni fíků
vaření piva, sbírání medu a podobných zaměstná-
ních. Reliefy jsou nanejvýš jemné invencí i kresbou
Nil
19
article
= Desetinná soustava v Australil. Z Lon-
dýna se oznamuje: Nový spolkový stáť australský
s mladistvou energit předchází mateřskou zemi v dů-
težité otázce. Australský partament ustanovil zvláštní
komisi, jež se má radit o zavadení desetinné sou-
stavy pro peníze, míry a váhy. Byl by to tudíž
první krok ke značnému převratu, jenž, jak lze
doufat, v době ne přiliš daleké proveden bude rov-
něž v celé ostatní britské říši a pak zajisté všude
radostně bude vítán. Jest nepochopitelno, kterak An-
gličané, jinak tak praktičtí, již dávno nezavedli de-
setinnou soustavu, jež jinde skorem všeohecně je
zavedena, neboť výhoda její vůči staré soustavě dva-
náctinné jest tak patrna, že musí býti zcela zvláštní
příčina, proč se v Anglii tak tvrdošíjně vzpírají sou-
stavě desetinné. Zásada: »Time is money« sotva
kdekoli v jiné zemi, vyjma snad Ameriku, jest roz-
šířena měrou fak rozsáhlou jako v Anglli a přece
pachtí se tam v obchodech a v bankách příruči
v potu tváře a vypočítávají tucty položek s yardy.
stopami a palci anebo librami, sbillingy a penci
kde by jedinou správně položenou tečkou mohti bez-
pečněji dojíti ke správněmu výsledku. Cizí firmy.
pracující s firmami anglickými, maří čas, poněvadž
při anglických dodávkách vždycky dlužno nejprve
přepočítati soustavu dvanáctinnou v desetinnou. Za-
vedení soustavy deselinné v Anglii pří platné zlaté
měně nečinilo by nijakých oblíží, poněvadž libra
sterlingu, od níž ovšem Angličané neupustí, dělís
na dvacet sbillingů, takže by bylo děliti shilling to-
liko místo na dvanáct pence, na deset pence, kdežto
při mírách a vahách prvotní nepohodlí této novinky
hojně by bylo nahraženo okamžitě patrným uenad-
něním a úsporou času.
Angličan
Lon
Anglie
20
article
= Nové objevy v paláci v Knosgu. Artha
Evans, ředitel kopání v Knossu, jež se setkalo s tak
značným úspěchem, oznamuje v »Times« z Kandie
na Krétě: Ropání, v němž v této sezoně pokračo-
váno v praehistorickém palácí v Knossu, poskytlo
objevy, jež vrhají zcela nové světlo na architekturu
homérského Řecka. Východně od velkého, středního
dvora nalezl jsem celý velký byt, skládající se z kní-
žecích pokojů. Jakásí sloupová chodba poskytovala
přístup k tomuto bylu a otvírala se do předsíně, do
níž ústí 12 chodeb. Jedna chodha vede do druhč
předsíně, kde se nalezá celá řada sloupových chodeb
s trojitým schodišíěm. V tělo druhé předsíni nalezl
jsem mnohé tabulky s předhisforickými nápisy. Ta-
bulka větší než kterákoli jiná, již jsem dosud obje
vil, zdá se obsahovati seznam úřadníků. V sousea
ním pokoji nalezaly se zlomky lidských postav z ba
revné sádry znamenitě provedené. Žíly a svály po-
dány překvapujícím způsobem v reliefu tak, jak toho
až do italské renaissance nikdy již nebylo dosaženo.
Konečně nalezl jsem v jiné komnatě ještě basreliefy
představující honbu na býka, při níž mladé divky
eděny byly jako cowhoyové.
Arth Evans
Žíla
Knoss
Kandia
Kréta
Řecko
23
article
erné hadvábné látky maškva hiliadke
zhoži v bohatém výběru. Prodej přímo z to-
várny sonkromníkům dle metrové míry i na
roby za původní tovární ceny. Vzorky fran-
ko. Továrna na hedvábné zhoží fv. Bratří Schie-
tové ve Vidnl, VlI, Zollergasse 19, Lindeng. 33.
Co koupíte své drobotině, by příjemně a poho-
dlně trávila nastávnjící prázdniny? Kupte jim modern
fianelové turistické košilky, turistický dětský pasa
vzorkové kostkové punčošky; po případě námořnick
pruhovaná trička a krátké kostkové neb vzorkové po-
nožky s ozdobným okrajem. Také vzorkové jemné
sveatry dětem sluší a jsou mimo to velmi praktické
Celý námořnický trikotový obleček jest trvanlivý, nej-
17071
levnější oblek vůbec.
Věci tyto v ohromném výběrn obdržíte v jediném
toho druhu apecinlním továrním velkozá-
vodö v Praze, v Melantrichově ul. čís. 2
(ulíce od Můstku na Staroměstské náměstí). Ne-
hodící ochotně se vyměňuje, na venek zasíláme zboží
též na výběr. Žádejte cenníky.
Schie
Lindeng
Zollergass
Praha
Melantrichův
staroměstský náměstí
35
article
„Zásobniho spole čenstva krejči
„Zásobniho spole čenstva krejči
v zemích koruny české v Praze,
která konati se bude v pondělí, 29. července
1901 o 3. hod. odpol. (v případě nedostateč-
ného počtu čleuň o hodinu později) v Řemesl-
nicko-živnostenské bonodě v Praze s ná
17277
sledujícím programem:
1. Čtení protokolu z minulé pololetní valné hro-
mady 2. Čtení zprávy jednatelské. 3. Čtení zprávy
účetní a pokladniční. 4. Podání zprávy revisorů účti
5. Volné návrhy správní rady a výboru. 6. Volné ná-
vrhy členů (8 dní předem výboru podané, dle čl. 10.
stanov spolkových). 7. Volné návrhy vůbec.
Praha
Řemesl
37
article
HNemoci plic a hrtanu
HNemoci plic a hrtanu
(katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou-
17319
chotin) pak vady řeči
Koltavost
léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic-
ními, inhalačními přístroji atd. MUDr. Adolí
Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n.
Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inbalace od z
hod. ráno do 6. hod. večer: Prospekt zašle na
požádání. Písemné dotazy se ihned zodpovědí.
00000000000000000000000000
MUDr
Hromada
Praha
krakovský ulice