3
masthead
14. července 1901
5
article
env
něji provádí v Chorvatsku, čím důkladněji j
potírá v Uhrách.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. července.
Process proti polským akademikům
v Poznaní.
Po celoročním vyšetřování, provázeném
mnohými domovními prohlídkami u polských
gymnasistův a akademiků, bylo tyto dní před
hrdelným soudem poznaňským zahájeno hlavní
přelíčení se 13 akademiky a bývalými akade-
miky, obžalovanými pro tajné spolkaření. Provi
nění to trestá se podle zákona německého vě
zením až do 6 měsícův a při hlavách tajného
spolku vězením od 1 měsíce až do roku. Úrad-
plkům může trnst býti zostřen zastavením práva
vykonávati veřejné úřady na dobu 1—5 let.
Obžalováni jsou: 1. soudní referendát
František Karas z Lošna, nar. 1875, bez
úhonný; 2. JUDr. Jan Kovalčík z Vratislavi
nar. 1876, bozúhonný; 3. MUC. Konstantin
Rydlevský z Gryfie, nar. 1875 v Jaro-
tině, bezúhonný; 4. lókárník Lev Sumi ňský
z Poznaně, nar. 1874, bezúhonný; 5. technik
Edmund Milevič z Koethenu v Anhaltsku,
nar. 1876 v království polském, záložný seržano
38. ruského pluku dragounského, bezúhonný
6. technik Branislav Steinmetz z Kocthenu,
nar. 1874 ve Varšavě, bezúhonný; 7. technik
Maurie Dzevulský z Koethenu, nar. 1875
v Lublíně, bezůhonný; 8. stud. fil. Konst. Ja-
nický, nar. 1876 v Moskvě, bezúhonný
9. MUC. Ignác Trepiňský z Berlína, nar.
1874 v Miláně, bezůhonný; 10. MUC. Felix
Bialý z Lipska, nar. 1875 ve Smiglu, bez-
úhonný; 11. MUC. Branislav Šulčevs ký
z Lipska nar. 1878 ve Chvališevě, bezůhonný
12. techník Zikmunt Raškovský z Karls-
ruhe, nar. 1876 ve Vloclavsku, gub. varšavské,
bezůhonný; 13. inž. Stěpán Natanso n ze
Šarlotenburku, nar. 1871 ve Varšavě, bez-
úhonný.
Karas
JUDr
Kovalčík
Rydlevský
Milevič
Branislav Steinmetz
Maurie Dzevulský
Trepiňský
Felix Bialý
Branislav Šulčevs
Zikmunt Raškovský
Ing
Stěpán
Chorvatsko
Uhry
Praha
Poznaň
Lošna
Vratislav
Koethen v Anhaltsko
Varšava
Koethen
Lublín
Moskva
Berlín
Milán
Lipsko
Chvališeva
Karls
Vloclavsko
Gryfie
Kocthen
6
article
Ku přelíčení dostavilo se 20 novinářských
roferentů. Z obžalovaných dostavilo se pět
Karas, dr. Kovalčík, Rydlevský, Sumiňský a
Trepiňský. Ti jsou poddaní pruští. Obháje
jsou: poslanec Chřanovský, Seyda a dr. Celi-
chovský. Všichni obhájei žádali, aby hlavní pře
ličení bylo odročeno, protože žalovaným pozdě
byly doručeny žaloby. Soud návrh obhájců za
miti, načež obhajee Seyda vzdal se obhajov ání
Na to přikročeno k výslechu obžalovaných.
Přeličení potrvá několik dní.
Universitní reforma ve Varšavě.
Na podnět ministra osvěty popečitel varšav
ského učebného okruhu Zenger svolal komiss
professorů s prof. Amalickým v čele, aby pře
hlédla statut universitní, závazný ve Varšavě o
r. 1870. Statut ten v mnohé příčině značně
stojí níže hlavního statutu z r. 1884, závazného
v ostatní ruské říši. Statut ten nezná ani svo-
body vyučování, ani instituce soukromých do
centů, dvou zásad, které redaktoři statutu z r
1884 vypůjčili si z Němec. Však vnilerné zři-
zení university hlíží se lxnnzr1884a senál
universitní nepovoluje korporací, hodnosti rektora
a děkanů nevycházejí z voleb, studenti považo-
váni jsou za jednotlivé posluchače bez práva
spolčovacího a podlehají inspekci universitní.
doktor
Kovalčík
Rydlevský
Sumiňský
Trepiňský
Chřanovský
Seyda
Cel
Zenger
profesor
Amalický
Němec
Obháj
Varšava
7
article
Komise pod náčelnictvím prof. Amalického
sešla se 14krát a o výsledku porad přinesl
zprávu »Bapi «. Samospráva
podle mínění komise musí spočívati na utvořen
korporace professorské, jež tvoří universitn
senát. Korporace ta musi býti doplňována vol
bami a musí ji jedině vyhrazeno býti právo
oceňovati síly vědecké, kterých má zapotřebí
Universila musí nejen vyučovat, nýbrž i pra-
covati k rozkvětu vědy. Všecky instituce univer
sitní: senát, odbory, správa, soud musejí být
volebné.
To jsou hlavní zásady vytčené komisí.
V podrobnostech projekt její představuje se, jak
následuje:
Universitní senát, složený ze všech profes-
sorů, řídí všechnu vědeckou i vychovatelskou
činnost university a má vrchní dozor nad sdru-
ženími studentskými. Rektora vybírá senát na
3 leta. Senátu podřízeni jsou dva professoři
také volení, z nichž jeden s příslušnou radou
zabývá se věemi hospodářskými a druhý stu-
dentskými. V této radě zasedají delegáti, zvolení
senátem, po jednom z každé fakulty.
Spolky studentské mohou býti kursové.
odborně a povšechně universitní. Účelem jejich
může býti buď vzájemná podpora, nebo práce
vědecká. Kontrolu nad spolky studentskými vy-
konávati mají professoři, zvolení k tomu samýmí
studenty. K ochraně dobrého jmena studentův
i důstojnosti university komise pokládáz
nutné, aby se utvořil čestný soud, jenž byl by
sestaven tak, jako je nyní při universitě var-
šavské; právomoc jeho by rozšířena byla na
revisi a protest proti výrokům soudu kolejného.
Inspekce universitní byla by zrušena a funkce
její připadla by dozorči radě nad záležitostm
studentskými.
Amalický
8
article
Velkokníže Alexaudr Michajlovič
Velkokníže Alexaudr Michajlovič
v Bulharsku.
Z Varny, 10. července. (Pův. dop. »Nár
Listů«.) Jásot tisíců a tisíců bulharského lidu
a deputací ze všech končin Bulharska vítá
v rozkošném přístavu varenském člena carské
rodiny. Je to jásot, který musí každého Slo-
vana naplniti nejupřímnější radostí. Lid bul-
harský upřímně Ine k svému velikému osvobo-
diteli; jeho příchylnost a láska byla však p
celých 20 let hanebně zastírána bídáckými činy
dosavadních zvrhlých vlád a la Stambulov atd-
Bulharsko vstupuje s nynější vládou v nové
šťastné období.
Připravy k uvítání provedeny ve Varně
blízkém letním paláci Euksinogradu, ve velkém
slohu. Minulost Varny sahá do pradávných
dob. Na místě jejím založena v šestém století
před Kr. řecká osada Odessos. Světového jména
nabyla Varna porážkou krále Vladislava III.
v r. 1444. Král byl zabit; hlava jeho byla
od Turků uťata a co trofej poslána do Brussy.
Za novějších dob Varna proslula ve válkách
rusko-tureckých. V r. 1828 byla pevnost varen-
ská vzata po třiměsíčním oblehání před očime
samého cara Mikuláše. Město samo při tom
docela rozstříleno. Molike vypočítává, že o
Rusů celkem vypáleno 50.000 ran dělových.
Za krymské války stál ve Varně sbor anglic ko-
francouzský, ale z největší části zahynul bídně
nemocemi.
Velkokníže se prý zdrží několik dní v Bol
harsku a z Varny návštiví prý Sofli a velko
lepý ruský klášter pod Šipčenským průsmykem
Kristus
Vladislav III
Mikuláš
Rus
Bulharsko
Odessos
Euksinograd
Lido bula
9
article
Výsadní pluk.
Pruská armáda má pluk, jakého bychom jinde
marně bledali. Jest to prvý gardový pěší pluk,
ke kterému přidělen byl před několika dny tak
pruský prine Eitel. Důstojníky prvého gardo-
vého pěšího pluku jsou vyhradně jen šlechtici,
z nichž jest 11 princů a 17 hrabal, a ke zvlást
nostem jeho dlužno také přičísti, že důstojnický
sbor dostává ke své urozenosti jediný v cel
pruské armádě kromě mzdy, příplatku na byt.
výživu atd. ještě příplatek na oděv v
výši 15 marek měsíčně pro důstojníka.
Důstojníci pluku, snad k vůli tomu, že jsou
mezi nimi zvláště princové a hrabata, doslávají
jediní v celé armádě také zvýšený přida-
vek na menáž. U jiných pluků dává se
příplatek tento pouze subalterním důstojníkům
a sice pro každý prapor v celku 90
marek měsíčně, kdežto u prvého gardového pě-
šího pluku obdrží každý štábní důstojník n
menáž připlaceno měsíčně 120 marek, selnik
60 m., poručík 36 m., šikovatel 12..50 m. a
praporečník 18 m. Poddůstojníci tohoto pluku
mají mzdu o 3 m., svobodníci a prostí vojíní
o 1.50 m. vyšší. Vyvolený pluk pruský má
však ještě jednu zvláštnost: má 13 setníků
místo 12. Třináctý setník veden jest v sezna-
mech a platí se na něho jako na jiné, přes to,
že ve skutečnosti neexistuje a že jeho místo
ještě nikdy obsazeno nebylo. A přec
každého roku vyplácí se pluku pro něho mzda,
příspěvek na byt, na menáž i na oděv. Peněz
placených na tohoto, v říšském sněmu »vycpa-
ným hejtmanem« nazvaného důstojníka, používá
se u pluku jako disposičního fondu, který r oz-
dilí se mezi jeho příslušníky. Rozdati se může
tímlo způsobem mezi ně měsíčně 250 marek.
10
article
Družstvo pro úpravu Roky tky.
Družstvo pro úpravu Roky tky.
V sále »u Petrohradu« v Karlíně konati se bude
dnes dopoledne schůze interessentů v záležitosti upra-
vení potoka Rokytky. K tomu cíli vydána tiskem
publikace, obsahující podrobnosti o zřízení a čin-
nosti prozatímního vodního družstva. Podnět k němu
zavdaly časté záplavy, jež působil potok Rokytka a
tím vznikaly velké škody. Zejmnena po velké záplavě
r. 1888 Občanský klub libeňský uznal za vhodné
a nutně, zabývati se otázkou zmírnění aneh
zamezení dalších škod. Po předběžných po-
radách požádán přednosta kanceláře zemědělské rady.
stav. rada p. Němec, aby záležitosť prozkoumal
Potok Rokytka pramení pod vrchem Tehovem u Bě-
chovic, spadá do rybníka počernického, pak protéká
rybníkem kejským a odtud Hloubětínem a Vysočany
a pod zámkem libeňským vtéká do Vitavy. Povodi
potoka obnáší 140 km3, délka poloka je 27 km.
šířka údolí potočního 30—300 m. a plocha luk měří
373 ha. Při normálním stavu vody proteče v potoce
za sekundu 200 I. vody o dvou metrech šířky
a 3/4 m. hloubky; při největší vodě protéká pak po-
tokem až 150krát tolik vody, čímž ovšem vznikají
velké, škody.
Němec
Petrohrad
Karlín
Rokytka
Tehov
Hloubětín
kancelář zemědělský rada
Vysočan
km
ha
11
article
usnesli se utvořiti vodní družstvo. Zvoleni důvěrníci
kteří a předsedou svým p. Lad. Čuprem zahájili
akci přípravnou. Vydáno provolání k majitelům po
zemků poděl potoka ležících, aby se vyjádřili
chtějí-li se podniku zúčastniti. V těchto kruzích my-
šténka upravení potoka Rokytky nenalezla však oče-
kávaného živého ohlasu. Od kejského rybnika až
k ústí potoka přihlásilo se asl 90 proc., kdežto
z obcí na hořením toku ležících přihlásila se jediná
obec Světice. Také kníž. správa panství uhřinéves-
ského a okresní výbor říčanský projevily, že ne-
hodlají se podníku zúčastniti. Proto výbor přípravný
dne 10. dubna 1892 usnesl se obmeziti úpravu na
tok Rokytky od rybníka kejského až k ústí potoka
Libni. Zároveň zvolen výbor prozatímního
družstva, jehož předsedou byl p. Bedřich Frey ryt.
z Freyenfelau, továrník ve Vysočanech. Ve schůzi
dne 10. června 1894 byla schválena osnova stanov
»Vodního družstva pro úpravu Rokytky«. Za
nedlouho potom došly stanovy úřadního po-
tvrzení.
Čupr
Frey
Zvolen
Rokytka
Libeň
Vysočany
Freyenfelau
12
article
Mezitím kancelář rady zemědělské vypracovala
návrh úpravy potoka a ku konci r. 1894 o návrhu
tom provedeno vodoprávní řízení. Úhrnný náklad
úpravy byl rozpočten obnosem 482.101 zl., z čehož
připadalo na čásť od erárního silničního mostu
v Libni až k ústí potoka 34.026 zl. 4 kr. Náklad
pozdějším nařízením oprav mostu zvýšil se na
497.674 zl. 45 kr. Zemský výbor prohlásil 17. března
1897 ochotu předložiti sněmu zemskému osnovu zá-
kona, dle které by se podniku poskytla ze zemského
fondu suhvence. Také zemská banka projevila ochotu
poskytnouti vodnímu družstvu meliorační zápůjčku
40 proc. rozpočteného úhrnného nákladu.
Dne 31. srpna 1899 místodržitelství konečně
schválilo předložený návrh úpravy potoka. Toto vy-
řízení tvoří základ budoucí činnosti družstva. Ve
schůzi sněmu zemského dne 5. května 1900 přijat
byl zákon o upravení potoka Rokytky vodním
družstvem ve Vysočanech. Zákon tento nabude plat-
nosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad sta-
vební, přispěvky fondu zemského a státního fondu
melioračního neuhražený. K uhražení nákladu byly
o příspěvek požádány obce Praha, Libeň, Vysočany
Hrdlořezy a Hloubětín a okresní výbory v Karlíně,
na Žižkově a na Král. Vinohradech.
Král
Libeň
Rokytka
Vysočany
Praha
Hrdlořezy
Hloubětín
Karlín
Žižkov
13
article
Závody klusem a závody
automobilů
dne 28. července 1901 na cvičišti so
kolském na Letné o 2. hod. odp.
Pořad:
I. Jízda koňmo v sedle; 3 čestné ceny-
II. Jízda soukromých povozů dvouspřež-
ních; 3 čestné ceny.
III. Jízda soukromých povozů jednospřež
ních; 3 čestné ceny.
IV. Rozjižďka vítězů z tří jízd předcháze
jících; čestná cena.
V. Jizda dvouspřežních povozů číslovaných,
flakrů. I. cena 120 korun, II. cena 60 korun,
III. cena 30 korun.
VI. Jízda dvouspřežních povozů číslovaných,
flakrů, I. cena 120 korun, II. cena 60 korun
III. cena 30 korun.
VII. Rozjížďka vítězů z dvou předcházejí
cích jízd.
VIII. Jízda jednospřežních povozů číslov
ných; drožek.
IX. Jízda automobilů, vozů.
X. Jízda motocyklů dvou-, tří- a čtyr
kolových.
Přihlášky k těmto závodům přijímajíse
včelně až do 25. července o 12. hod. v pol
v písárně firmy J. O. Jech, továrna kočárů
v Praze, ulice Karoliny Světlé (Poštovská ul.
č. 301—I.
V Jizda
Jech
Letná
Praha
ulice Karolina Světlá
I . jízda
14
article
K přihlášce k jizdám I.—III. nutno složit
vklad 10 K, k jízdám V. a VI. 5 K, k jízdě
VIII. 3 K, k jízdě IX. 10 K, k jízdě X. 10K
Přijeti a odmítnutí vyhražuje sobě pořadatelstvo
Ceny míst: lože střední 24 K, lože po
stranní 16 K, číslovaná sedadla v prostředníeh
ložích 5 K, číslovaná sedadla prostřední 4 K.
číslovaná sedadla postranní 2. K, plaque de
vnitř dráhy 5 K, na praporovou galerii 1K
místa k stání 50h.
Předprodej lístků prozatím u firmy J. o
Jecha, ulice Karoliny Světlé 301—I.
Prohlášení přeborníků závodů
čtvrtého sletu všesokolského
bylo vykonáno včera večer na Žofině za pře
hojného účastenštví veškerých kruhů občanských
Sokolstva a zejména dam.
Slavnostní akt byl zahájen přiležitostným
sborem, jejž zapěl pěvěcký kroužek »Sokola-
pražského, řízený sbormistrem br. Rychlikem
Potom náčelník České obce sokolské br. dr
Vaníček vzdal dík veškerému členstvu za
účast při slelu, zvláště bratřím závodníkům,
blahopřál vítězům a dodal vzpruhy těm, kteř
odcházejí neověnčeni.
Za účasti technického odboru Č. O. S.
předsednietva téhož byly rozdileny ceny, záleže
jící z lípového věnce, stříbrného monogramu
trikolory s příslušným věnováním. Dalšími ce-
nami byly lunety od Ženíšká a Preisslera ze
sletu druhého a třetího.
Tém bratřim, kleří obdrželi čestná uznání.
dostane se malé medaille České obce sokolské
s osvědčením jejich výkonu.
Jech
Rychlik
Vaníček
Preissler
ulice Karolina Světlá 301
Č . O . S
Sokol
sokolský br
15
article
Po prohlášení jednotlivých přeborníků hrála
hudba tuše. Jména přeborníků prohlašoval před
seda soudeovského sboru br. K lenka.
Ceny byly uděleny těmto přeborníkům:
Vyšší oddělení — jednotliv ci.
I. Erben Frant., Žižkov (bodů 49).
II. Zindl Karel, Praha (bodů 48)
III. Heller Agathon, Král. Vyšehrad (bodů 465
Cizina vyšší oddíl:
I. Audemard, Arras (bodů 49).
II. Montigny, Arras (bodů 48).
III. Dr. Murnik, Lublaň (bodů 46.5).
Vyšší oddil: závod družstev.
I. Žižkov, I. družstvo (bodů 249).
II. Praha, I. družstvo (bodů 246.5).
III. Brno (bodů 241).
Cizina: závod družstev;
I. Arras, I. družstvo (bodů 261 5).
II. Lublaň (bodů 235.5)
III. Arras, II. družstvo (bodů 177.5).
Nižší oddělení: závod družstev.
I. Prostějov, I. družstvo (bodů 215).
II. Hradec Králové (bodů 200).
III. Brno (bodů 199).
Závod jednotliveů (nižší oddělení)
I. Sylvestr Voda, Moravská Ostrava, 38.5 bodů
II. Thoř Josef, Hradee Král., 38 bodů(
oprava).
III. Tichý Václav, Tábor, 38 bodů (2 opra vy)
Cizina (závod družstev):
—1Lan hadů. 209.5
II. Krakov bodů 205 5.
III. Zähřeb bodů 202.5.
Jednotliv ci:
I. Šulce Dragotín, Záhřeb, 38 bodů.
II. Švare Karol, Lvov, 38 bodů.
III. Fezerinae Ferd., Záhřeb, 37 bodů.
Závod prostý (běh, šplb, vrh krychl
skok o tyči:
I. Schnepp K. F., Ml. Boleslav, 32 bodů.
II. Paruch Makrym, Krakov, 29.3 bodů.
III. Dr. Kirkor Michal, Krakov, 27.8 bodů.
Závody zvláštní.
Touš:
I Erben
František
Zindl
Karel
Heller Agathon
Král
I Audemard
Montigny
doktor
Murnik
Voda
Josef
Václav
I Šulc Dragotín
Karol
I Schnepp
K F
Kirkor
Touš
Žižkov
Praha
Arras
Lublaň
Brno
Hradec Králové
Tábor
Krakov
Záhřeb
Lvov
Boleslav
I . Prostějov
I . družstvo
moravský Ostrava
Hradee Královský
Fezerinae Ferd
Paruch Makry
Vyšehrad
16
article
I. Souček František, Král. Vinohrady
I. Souček František, Král. Vinohrady
37.55 metro.
II. Hynek Maxmilian, Žižkov, 32.20
metrů.
III. Kostinec Jindřich, Plzeň, 26.10 metrů.
Oštěp:
I. Drchota Vladimír, Radotin, 9 bodů jednín
hodem.
II. Kotěšovec František, Král. Vinohrady
9 hodů, 2 body.
III. Kusterko Stanislav, Berlín, 8 bodů.
Skok daleký:
I. Schnepp F. K,, Ml. Boleslav, 6 metrů
II. Honzálko Bohuslav, Plzeň, 5.7 metru.
III. Košťál Bohumir, Karlín, 5.4 metru.
Skok vysoký:
I. Träger Josef, Plzeň, 1.65 metru.
II. Gebert Zikmund, Lvov, 1.60 metru.
III. Košťál Bohumír, Karlín, 1.60 metru.
Trojskok.
I. Prágr Oldřich, Praha 11.30 metrů.
II. Brabec Fr., Král. Vinohrady 10.90 m.
III. Křenek Václ., král. Vyšehrad 10.30 m
V zpíráni břemen (50kg činka).
I. Šašek František, Plzeň 22krát.
II. Šesták František, Hlnboká 20krát.
III. Hamburger Alfred, Lvov 20krát.
I Souček
František
Král
Hynek Maxmilián
Kostinec
I Drchota
Vladimíra
Radotin
Kotěšovec
Stanislav
I Schnepp
F K
Bohuslav
I Träger
Josef
Gebert
Bohumír
I Prágr
Oldřich
Brabec
Křenek Václ
I Šašek
Šesták
Alfréd
Žižkov
Plzeň
Vinohrady
Berlín
Boleslav
Karlín
Lvov
Praha
Hlnboká
metr
m V zpírat břemeno
kg
17
article
Zápas.
I. Hamburger Alfred, Lvov.
II. Heydušek J., Lodenice.
III. Chomnicki, Lvov.
Závodu družstev vyššího od-
dilu zúčastnílo se celkem 18 družstev, j ed-
notlivců v celku 94.
Závodu nižšího oddilu zúčastnilc
se 195 družstev a jednotliveů v celku 1272.
Závodu prostěho 11 jednotliveů.
Závodů zvláštních:
Vrh toušem .
Metání oštěpem . . . . . . . . . 47
Skok do dálky . . . . . . . . . 3
Skok do výšky . . . . . . . . . 39
Trojskoku do dálky . . . . . . . 28
Zápasu
Vzpírání břemen . . .
Celkem . . . 211
Úhrnem závodilo 1588 cvičenců.
Po rozdání cen promluvil br. dr. Pod-
lipný, který poukázal na význam sletua
ocenil činnost jednotlivých členů technického
odboru a zvláště br. náčelníka Vanička
jaho náměstka br. Klenky.
Nadšenou řeč svoji, která zanechala v poslu-
chačstvu nejhlubší dojem, skončil provoláním
slávy zakladatelů Sokolstva br. Fügnerovia
Tyršovi, a připojil vzpomínku na nedávno zesnu-
lého výlečného pracovníka v Sokolstvu bratra
Regra.
Br. Vaniček přečell telegram náměstk
starosty České Obce Sokolské br. dra. Pippich
z Chrudimi, který vyzýval ku práci nejen na poli
tělnevičném, nýbrž i na poli národním.
Slavnostní akt byl zakončen sborem pěve-
ckého kroužku. Zvláštní sbor zapěn na počes
br. Vanička, k němuž promluvil jednatel Sokola
pražského br. dr. Novotný. Při všeobecném nad
šení byl br. Vaníček na ramenou nosen po sále.
Krásný večer skončen přátelskou zábavou v za-
hradě Žofina.
Alfréd
Klenk
Fügnerovius Tyrš
Regr
Pippich
doktor
Novotná
Vaníček
Lvov
Lodenice
Chrudim
Sokol pražský br
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z politických kruhův brněnských
píše se včerejsímu odpoledníku »Politik«, že
zmínění kruhové »nic netušíce těchto dnů vstali
nic netušíce oběd svůj absolvovali, a teprve v k
várně z lektury »Nár. Listů« se dozvěděli, že
se vlastně již od let nacházejí ve stavu chronické
zrády na národě, ponévadž vstoupili s Němcí na
sněmu do vyjednávání o národní vyrovnání.
Jak patrno, jedná se o duchaplný úvod ke křivo-
laké odpovědí dotčených brněnských politických
kruhů, zaslané na naši adresu ochotou německé
»Politik« a týkající se našich námitek proti mo-
ravským vyrovnávačkám podaných. Proč prý
jsme neřekli brněnským Staročechům dříve, že
vstoupili do vyjednáváni bez ostatních zemí če-
ských ?! Co prý mají nyní dělati? Na říšské
radě vyjednávati prý nesmějí, v zemském sněmě
rovněž ne, kde tedy? Nikde, tak prý zní naše
ač nevyslovená odpověď. Tím však by obstará-
vali moravští Staročeši jenom záležitosti svých
národních protivníků, kteří prý si ničeho
jiného snažněji nepřejí, než ab
vyrovnání bylo přerušeno, nebo
nynější jich postavení převelice
prý se jim 11bí. Toliko prý to nesmějí být
bit
19
article
oni, kdo ponese zodpovědnost za přerušení vy-
rovnacího jednání. Naopak, jich smiřlivost
obětavost mají se nejen skvěle osvědčiti, nýbrž
má jim býti vyhraženo, aby ke všemu mohli s
vyplakati hojnými slzami nad nesmířlivostí Čechů,
kteří nejšlechetnější jich úmysly zmařili. »Máme
to učiniti my?«, ptají se na konec političti kru-
hové brněnšti s dodatkem: so odpověďs
prosí.« Přiznáváme, že tento výklad moravských
smiřovaček byl nám znám z ústní tradice, nyní,
když mu staročeská »Politik« dodává brněnské
autenticity, musíme jej přes všechnu svou ne-
chuť přijati za skutečnosti odpovídající. Codi
kavárenský dopis brněnských politických kruhů
Nic jiného: že moravské smiřovačky jsou pou-
hou komedií politických dětí. Pak-
liže ani jedna ani druhá strana nemíní to s vy-
jednáváním vážně a jedna druhou k rozbití vyrov-
naček podpaluje či svésti chce, pak zajisté jsme
rozuměli dobře. Či snad má bmněnský přípis
v »Politik« uveřejněný říci, že by uskutečnění
vyrovnání moravské Němce trápilo, kdyžtě praví,
že se jim nynější jich stav věci libí? Má tím
Čecho
Němec
20
article
domnívají, že vyrovnání d' Elvertem jim nabí-
zené je pro ně výhodou? Potom nám nikdo
logicky nevysvětli, jak se moravšti Němci vy-
slavili tak hroznému nebezpečí, v němž mohou
uváznout pouhým přistoupením Čechů na jejich
požadavky 1 Přijmeme-li dopis »Politiky« za pravý
musíme se dívati na vyrovnací akci na Moravě
nikoli jako na zápas dvou atlétů, z nichž jeden
druhého chce položiti na dopatky, nýbrž jako n
tanec dvou groteskních tanečníků, při němž jeden
druhému chce nohu šibalsky podraziti. Náš zá
věrek z této složité situace je takovýto: Záleží-li
Němcům na tom, aby Češi vyrovnání rozbili,
zdá se, že se už Češi dali napáliti, neboť toto
d' Elvertovo vyrovnání podepsati nemůže žádný
věrný český Moravan. Toť odpověď naše brněn-
skými kruhy v německé »Politik« dožádaná.
— Ještě doslov ku pražským sokol
ským slavnostem přináší brněnský »Tages
bote«. Vychrliv ze sebe celou obvyklou garni
turu nadávek a sočení proli »francouzským
českým chauvinům«, táže se brněnský list
»Smí býti sokolské slavnosti v Praze zneužíváno
k tomu, aby choutky francouzské odvety proti
Německu byly znovu podněcovány a protivnictv
proti spolku naší říše s německou posíleno
vnitřní mír v zemi (ach!) úspěšně podkopáván?
Němec
Čecho
Čech
Elvertův
Moravan
Morava
Praha
Německo
21
article
Jest svrchovaný čas, aby Němci v Rakousku
vážně si rozmyslili, jak se přichystati ke s po-
lečné obraně proti národnímu fana-
tismu Čechů v poslední dobéě tak
povážlivě rozníceněmu, kterýž vést
musí k násilným výbuchům a obzvláštnímu
zostření národního boje.« Především vyčkáme.
co na tuto výzvu 51letého, nejzavilejšího od-
půrce našeho, pověstného »Tagesbote«, odpo-
vědí ostatní v okruhu smečky nás a naše men-
šiny obkličující a každý povel k nové štvanie
s jásotem vílající. Že na tohle připadne krásná
duše německá, dalo se vycítiti z ovzduší, roz
douvaného všemi »šriftlajtry« po sokolském
sletu. Tak tedy Němci hodlají dle všeho přikro-
čiti k odvetě a odemstění pražských slavnost
na Češích tam, kde k nim mají bez překážky
přístup bezohledné většiny ku hnělené menšině
Poněvadž je to špatnost, jsou ji němečtí štváči
schopní. Výzva »Tagesbota« ke společné obraně
proti nacionálnímu fanatismu Čechů, který prý mus
věsti k násilným výbuchům, není nic jiného,
leč lámání holí z plotu. Doufáme však, že si
Němci rozmyslí dobře nové vydání »násilných
výbuchů«, a že paličský článek moravského ně-
mecko-liberálního listu zůstane pouhým zbožným
přáním, pouhým opozděným štěknutím a vyce
něním tesáků za úplňkem k ránu . . .!
Němec
Čecho
Čech
Rakousko
22
article
— »Bolavá kapitola«. K poznání svrcho-
vaně zajímavému a pro něj sama nad míru
poučnému dospěl včera feuilletonista německé
»Politik«. V politické causerii nadepsané »Harm-
loces« a značené »Maurus«. Jak to již vesel
zábavníci pod čárou provádějí, graciosně od mo-
tivu k motivu přeskakujíce, tak i »Maurus«
dostal se ke kapitole, kterouž výslovně »bo-
lestnou« nazývá. A jest jí skutečně, neboť za-
číná takto: »Neklammež se! Nemáme žádné
národní šlechty. To ukázaly bolestným způsobem
slavnostní dny, poskytnuté nám návštěvou pa-
novnikovou a sokolským jubilejem. Kde tepna
národu živěji chvěla, tam stála česká šlechta
cize a chladně stranou. Ani jediný (ani Bedřich
Maurus
Bedřich
23
article
prine Schwarzenberský !) neobjevil se, abys
radoval tam, kde se všechen lid v jásotu ro-
plýval. V dnech císařských ovšem byli všichni
šlechtici v Praze plným počtem shromážděni«,
pokračuje »Maurus« dále, »jako kdyby nám
chtěli srdce těžkým učiniti a zjednati nám pa-
chuť toho, jak by to vypadati mohlo, kdyby
královský hrad na Hradčanech nebyl vdovou,
byť nejkrásnější mezi všemi. Zajisté již zapo-
mněli, co tam naposledy viděli. Dlouho, dlouho
již tomu. — Když se však jednalo o to, aby
českému jazyku prokázali reverenci, tu utekli
se k pomůcce frančiny anebo latiny. To
však bylo bolestné zklamání pro
všechny věrné Čechy, neboť uká-
zalo se, že vzdor všemu a všemu
nemáme šlechty v pravdě ná-
rodní. ..« Zajisté bolestná kapitola ! . ..
Leč nastojte, není dosud u konce. Causeur
»Politiky« táže se toliž, co toho příčinou i od-
povídá si ještě na dvou sloupečcích. Nelzes
odepříti některých pikanterií z této chrieo
šlechtě, kterouž nazývá nejvýlučnější šlechtou
světa, sídlící vysoko nad nízce narozeným lid-
stvem, a utvořivší z paláců svých nepřístupná
pevnosti, odcízenou ve zvláštní volební kurii od
ostatního voličstva. Česká šlechta nerada prý se
mísí s občany českými, poněvadž »jsme to byl
pouhým selským lidem, tlupou nevolníkůva
bez společenské intimity nelze docíliti intimity
národní.« Zkrátka, je to kapitola nejen bolestná,
ale i dlouhá, jak ji »Politik« uvádí, vreholi
v tužbě po českých matkách, po českých dce-
rách — — v šlechtických rodinách českých! . ..
Maurus
Praha
Hradčany
24
article
Co je na věci nezajímavějším — jest právě
poměr »Politik« k šlechtě. »Politik« jest nej-
vlastnějším štítem šlechty a začasté krvácela za
ni na poli novinářských půtek. Při nejmenším
nujedla se tolik třešní s vysokými těmi pány.
že ji vším právom břicho bolet může, jak na
to ukazuje její svírání. Českému jazyku učí se
naši šlechtici dokonce i od lokajů, nařiká
»Politik« i dodává: »Lze se tudíž di-
viti, že i ten nejlepší mezi nimi
v kritickém okamžiku jazyk ten
zapírá.« Opravdu i ten nejlepší, i On? Až
zase »Politik« zamění úlohu plačtivě zamilova-
ného pážete za obvyklý úkol drsného štitonoše
šlechty a v této vlastnosti si »nás podá«, při-
pomeneme jí předvčerejší jejl výlevy.
— Svátek francouzské republiky. Z P-
říže, 13. července. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) za
příčinou dnešního svátku francouz-
ské republiky zaslaly telegrafické projevy
kromě král. hlav. města Prahy četné o b ee
české, mezi nimi král, město Plzeň a král.
město Tábor.
Svátek
Praha
Plzeň
král . město Tábor
25
article
— Husovy slavnosti. Mistní odbo
Národní jednoty pošumavské pro
Dobřany a okoli pořádá slavnostní schůzi
měsíční k uetění památky Mistra Jana Husa
v neděli dne 14. července o 8. hodině večer
v místnostech p. Ant. Šmída. O oslavenci pro-
mluví p. Phdr. Gustav Žďárský. — Polička
slavila letos památku Mistra Jana Husa po tři
dny. V pátek dne 5. t. m. zapáleny na okolních
návrších mohutné hranice, v sobotu o 9. hod.
večer osvětlena téměř veškera okna v hlavních
uliních a na náměstí a okrášlena obrazy Mistra
Jana Husa na hranici a rudými kalichy. V Ka-
menské ulici vlál černý prapor s kalichem. Zá-
stupy lidu procházeli ulicemi za zpěvu národních
písní a písně »Hranice vzplála«. V neděli večer
promluvil v městském divadle red. p. Gabriel
Moudrý z Prahy »O životě a působení Mistra
Jana Husa« za četného účastenství, zejmena
venkovského občanstva. Vzletný proslov k pa-
mátce Husově přednesl pan Emanuel Nebuda.
Husův
Hus
Šmíd
Phdr
Žďárský
Moudrá
Jan
Nebuda
Dobřany
Polička
Ka
Hranice
Praha
26
article
Živý obraz představující »Upálení Husa« byl
politickým úřadem zakázán. Do okolních obci
rozeslal větší počet brožurek, pojednávajících
o významu Mistra Jana Husa. Knihovna míst-
ního odboru Národní jednoty severočeské dopln
se spisy Husovými a nazývati se bude k upo-
mínee na letošní oslavu »knihovna Husova«.
Uspořádání důstojné této oslavy zúčastnili a
rada obecní a místní a všechny pokrokové spolky
národní. — Tělocvíčná jednota »Sokol«
v Hrubém Rohozci u Turnova důstojně
oslavila památku Mistra Jana Husa. V před-
večer, 5. července, bylo osvětlení i v okolních
obeích a hojně ohňů. Dne 6. a 7. července
uspořádány dvé přednášky, prvá v Hr. Rohozci,
kde přednášel br. starosta Fr. Bernard a druhá
v Paceřicích, kde přednášel br. Dusil, městský
tajemník v Kněžmostu.
— Kluby občanské. Výbor novo-
městského občanského klubu v Praze
v konané dne 12. t. m. ustavující schůzi — spo-
lečně se schůzí komise poradní z členstva pro
záležitosti živnostenské a volební utvořené —
zvolil jednatelem p. Ant. Beneše, pokladníkem
p. V. Babušku a zapisovatelem p. L. Novotného.
Předsedou komise poradní delegován výborem
p. Fr. Hamáček, komise pak zvolila si refe-
rentem p. V. Šmakala, zapisovatelem p. MUDra.
V. Sedláčka. S potěšením vzat na vědomí sym-
patický projev staroměstského občanského klubu
a učiněno v záležitosti té usnesení. Valnou hro-
madou výboru odkázaný návrh p. Č. Baštěckého
v záležitosti projektované nové přírážky z pira
a v příčině »České spořitelny« projednán a dle
přání navrhovatele přikázán živnostenské komisi.
Hus
Husův
Bernard
Dusil
Beneš
V Babuška
L Novotný
Hamáček
Mudra
V Sedláček
Hrubý Rohozec
Turnov
Hradec
Rohozec
Paceřice
Kněžmost
Praha
spolek národní
Tělocvíčný jednota
Sokol
městský občanský klub
staroměstský občanský klub
Český spořitelna
27
article
Schváleno přijetí za členy klubu přihlášených
136 voličů a jednáno o pracovním programu
pro nejbližší letní dobu. Přihlášky nových členů
přijímají všichni členové výboru, zvláště pak:
p. Jan Pištora, rylec v Praze, v Měšťanské be-
sedě, ve Vladislavově ulici č. 20 a p. Vojtěch
Babuška, obchodník na Poříčí č. 27. Roční
příspěvek jak členů činných tak i příspívajících
činí 1 zl.
— Promoce. Pan Frant. Xav. Krška z Tř-
bíče, anskultant krajského soudu v Jihlavě, byl
sobotu dne 13. července t. r. o polednách ve slav-
nostní dvoraně české university v Praze za doktora
práv veřejně prohlášen. — Pan JUC. Josef Koří-
nek, kandidát advokacie, bude dne 15. července t.r
o 12. hod. polední ve velké auje staroslavného če-
ského vysokého učení Karlo Ferdinandova prohlášen
doktorem veškerých práv.
— Rodinné zprávy. Slečna Hermina Ceu-
Ialova z Nymburka a pan Ferdinand Hainz,
učitel v Koutech, slaviti budou sňatek svůj dna
16. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Trojicev
Praze, Spálená ulice. — Slč. Mařenka Rejkov a, dcera
statkáře a pan Karel Kejř, nájemce dvorů, slavili
sňatek svůj dne 11. července v evang. reform.
chrámu sv. Klimenta v Praze. — Paní Iréna Le-
xová, rozená Kvíčalova, dcera universitního prafes-
sora p. dra. Jana Kvíčaly a pan František Lexa,
syn pana JUDra. Vílibalda Lexy, gymnasijní profes.
sor v Králové Hradci, slavili sňatek svůj dne 8. čes-
Pištora
Babuška
František
Kršek
JUC
Josef
Ialov
Hainz
Trojicev
Rejkov
Kejř
Klimenta
Kvíčalův
Kvíčala
Lexa
JUDr
Vílibald Lexa
Praha
Vladislavův ulice
Jihlava
Nymburk
Spálená ulice
Hradec
český univerzita
Karla Ferdinandov
Irén Le
Hermina Ceo
učitel v Kout