ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b8599fe0-6615-11dc-ba0e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 140, place 93, work 14, org 21
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LNSTY
3 masthead
14. července 1901
4 masthead
Číslo 192.
5 article
env něji provádí v Chorvatsku, čím důkladněji j potírá v Uhrách. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. července. Process proti polským akademikům v Poznaní. Po celoročním vyšetřování, provázeném mnohými domovními prohlídkami u polských gymnasistův a akademiků, bylo tyto dní před hrdelným soudem poznaňským zahájeno hlavní přelíčení se 13 akademiky a bývalými akade- miky, obžalovanými pro tajné spolkaření. Provi nění to trestá se podle zákona německého vě zením až do 6 měsícův a při hlavách tajného spolku vězením od 1 měsíce až do roku. Úrad- plkům může trnst býti zostřen zastavením práva vykonávati veřejné úřady na dobu 1—5 let. Obžalováni jsou: 1. soudní referendát František Karas z Lošna, nar. 1875, bez úhonný; 2. JUDr. Jan Kovalčík z Vratislavi nar. 1876, bozúhonný; 3. MUC. Konstantin Rydlevský z Gryfie, nar. 1875 v Jaro- tině, bezúhonný; 4. lókárník Lev Sumi ňský z Poznaně, nar. 1874, bezúhonný; 5. technik Edmund Milevič z Koethenu v Anhaltsku, nar. 1876 v království polském, záložný seržano 38. ruského pluku dragounského, bezúhonný 6. technik Branislav Steinmetz z Kocthenu, nar. 1874 ve Varšavě, bezúhonný; 7. technik Maurie Dzevulský z Koethenu, nar. 1875 v Lublíně, bezůhonný; 8. stud. fil. Konst. Ja- nický, nar. 1876 v Moskvě, bezúhonný 9. MUC. Ignác Trepiňský z Berlína, nar. 1874 v Miláně, bezůhonný; 10. MUC. Felix Bialý z Lipska, nar. 1875 ve Smiglu, bez- úhonný; 11. MUC. Branislav Šulčevs ký z Lipska nar. 1878 ve Chvališevě, bezůhonný 12. techník Zikmunt Raškovský z Karls- ruhe, nar. 1876 ve Vloclavsku, gub. varšavské, bezůhonný; 13. inž. Stěpán Natanso n ze Šarlotenburku, nar. 1871 ve Varšavě, bez- úhonný.
Karas JUDr Kovalčík Rydlevský Milevič Branislav Steinmetz Maurie Dzevulský Trepiňský Felix Bialý Branislav Šulčevs Zikmunt Raškovský Ing Stěpán Chorvatsko Uhry Praha Poznaň Lošna Vratislav Koethen v Anhaltsko Varšava Koethen Lublín Moskva Berlín Milán Lipsko Chvališeva Karls Vloclavsko Gryfie Kocthen
6 article
Ku přelíčení dostavilo se 20 novinářských roferentů. Z obžalovaných dostavilo se pět Karas, dr. Kovalčík, Rydlevský, Sumiňský a Trepiňský. Ti jsou poddaní pruští. Obháje jsou: poslanec Chřanovský, Seyda a dr. Celi- chovský. Všichni obhájei žádali, aby hlavní pře ličení bylo odročeno, protože žalovaným pozdě byly doručeny žaloby. Soud návrh obhájců za miti, načež obhajee Seyda vzdal se obhajov ání Na to přikročeno k výslechu obžalovaných. Přeličení potrvá několik dní. Universitní reforma ve Varšavě. Na podnět ministra osvěty popečitel varšav ského učebného okruhu Zenger svolal komiss professorů s prof. Amalickým v čele, aby pře hlédla statut universitní, závazný ve Varšavě o r. 1870. Statut ten v mnohé příčině značně stojí níže hlavního statutu z r. 1884, závazného v ostatní ruské říši. Statut ten nezná ani svo- body vyučování, ani instituce soukromých do centů, dvou zásad, které redaktoři statutu z r 1884 vypůjčili si z Němec. Však vnilerné zři- zení university hlíží se lxnnzr1884a senál universitní nepovoluje korporací, hodnosti rektora a děkanů nevycházejí z voleb, studenti považo- váni jsou za jednotlivé posluchače bez práva spolčovacího a podlehají inspekci universitní.
doktor Kovalčík Rydlevský Sumiňský Trepiňský Chřanovský Seyda Cel Zenger profesor Amalický Němec Obháj Varšava
7 article
Komise pod náčelnictvím prof. Amalického sešla se 14krát a o výsledku porad přinesl zprávu »Bapi «. Samospráva podle mínění komise musí spočívati na utvořen korporace professorské, jež tvoří universitn senát. Korporace ta musi býti doplňována vol bami a musí ji jedině vyhrazeno býti právo oceňovati síly vědecké, kterých má zapotřebí Universila musí nejen vyučovat, nýbrž i pra- covati k rozkvětu vědy. Všecky instituce univer sitní: senát, odbory, správa, soud musejí být volebné. To jsou hlavní zásady vytčené komisí. V podrobnostech projekt její představuje se, jak následuje: Universitní senát, složený ze všech profes- sorů, řídí všechnu vědeckou i vychovatelskou činnost university a má vrchní dozor nad sdru- ženími studentskými. Rektora vybírá senát na 3 leta. Senátu podřízeni jsou dva professoři také volení, z nichž jeden s příslušnou radou zabývá se věemi hospodářskými a druhý stu- dentskými. V této radě zasedají delegáti, zvolení senátem, po jednom z každé fakulty. Spolky studentské mohou býti kursové. odborně a povšechně universitní. Účelem jejich může býti buď vzájemná podpora, nebo práce vědecká. Kontrolu nad spolky studentskými vy- konávati mají professoři, zvolení k tomu samýmí studenty. K ochraně dobrého jmena studentův i důstojnosti university komise pokládáz nutné, aby se utvořil čestný soud, jenž byl by sestaven tak, jako je nyní při universitě var- šavské; právomoc jeho by rozšířena byla na revisi a protest proti výrokům soudu kolejného. Inspekce universitní byla by zrušena a funkce její připadla by dozorči radě nad záležitostm studentskými.
Amalický
8 article Velkokníže Alexaudr Michajlovič
Velkokníže Alexaudr Michajlovič v Bulharsku. Z Varny, 10. července. (Pův. dop. »Nár Listů«.) Jásot tisíců a tisíců bulharského lidu a deputací ze všech končin Bulharska vítá v rozkošném přístavu varenském člena carské rodiny. Je to jásot, který musí každého Slo- vana naplniti nejupřímnější radostí. Lid bul- harský upřímně Ine k svému velikému osvobo- diteli; jeho příchylnost a láska byla však p celých 20 let hanebně zastírána bídáckými činy dosavadních zvrhlých vlád a la Stambulov atd- Bulharsko vstupuje s nynější vládou v nové šťastné období. Připravy k uvítání provedeny ve Varně blízkém letním paláci Euksinogradu, ve velkém slohu. Minulost Varny sahá do pradávných dob. Na místě jejím založena v šestém století před Kr. řecká osada Odessos. Světového jména nabyla Varna porážkou krále Vladislava III. v r. 1444. Král byl zabit; hlava jeho byla od Turků uťata a co trofej poslána do Brussy. Za novějších dob Varna proslula ve válkách rusko-tureckých. V r. 1828 byla pevnost varen- ská vzata po třiměsíčním oblehání před očime samého cara Mikuláše. Město samo při tom docela rozstříleno. Molike vypočítává, že o Rusů celkem vypáleno 50.000 ran dělových. Za krymské války stál ve Varně sbor anglic ko- francouzský, ale z největší části zahynul bídně nemocemi. Velkokníže se prý zdrží několik dní v Bol harsku a z Varny návštiví prý Sofli a velko lepý ruský klášter pod Šipčenským průsmykem
Kristus Vladislav III Mikuláš Rus Bulharsko Odessos Euksinograd Lido bula
9 article
Výsadní pluk. Pruská armáda má pluk, jakého bychom jinde marně bledali. Jest to prvý gardový pěší pluk, ke kterému přidělen byl před několika dny tak pruský prine Eitel. Důstojníky prvého gardo- vého pěšího pluku jsou vyhradně jen šlechtici, z nichž jest 11 princů a 17 hrabal, a ke zvlást nostem jeho dlužno také přičísti, že důstojnický sbor dostává ke své urozenosti jediný v cel pruské armádě kromě mzdy, příplatku na byt. výživu atd. ještě příplatek na oděv v výši 15 marek měsíčně pro důstojníka. Důstojníci pluku, snad k vůli tomu, že jsou mezi nimi zvláště princové a hrabata, doslávají jediní v celé armádě také zvýšený přida- vek na menáž. U jiných pluků dává se příplatek tento pouze subalterním důstojníkům a sice pro každý prapor v celku 90 marek měsíčně, kdežto u prvého gardového pě- šího pluku obdrží každý štábní důstojník n menáž připlaceno měsíčně 120 marek, selnik 60 m., poručík 36 m., šikovatel 12..50 m. a praporečník 18 m. Poddůstojníci tohoto pluku mají mzdu o 3 m., svobodníci a prostí vojíní o 1.50 m. vyšší. Vyvolený pluk pruský má však ještě jednu zvláštnost: má 13 setníků místo 12. Třináctý setník veden jest v sezna- mech a platí se na něho jako na jiné, přes to, že ve skutečnosti neexistuje a že jeho místo ještě nikdy obsazeno nebylo. A přec každého roku vyplácí se pluku pro něho mzda, příspěvek na byt, na menáž i na oděv. Peněz placených na tohoto, v říšském sněmu »vycpa- ným hejtmanem« nazvaného důstojníka, používá se u pluku jako disposičního fondu, který r oz- dilí se mezi jeho příslušníky. Rozdati se může tímlo způsobem mezi ně měsíčně 250 marek.
10 article Družstvo pro úpravu Roky tky.
Družstvo pro úpravu Roky tky. V sále »u Petrohradu« v Karlíně konati se bude dnes dopoledne schůze interessentů v záležitosti upra- vení potoka Rokytky. K tomu cíli vydána tiskem publikace, obsahující podrobnosti o zřízení a čin- nosti prozatímního vodního družstva. Podnět k němu zavdaly časté záplavy, jež působil potok Rokytka a tím vznikaly velké škody. Zejmnena po velké záplavě r. 1888 Občanský klub libeňský uznal za vhodné a nutně, zabývati se otázkou zmírnění aneh zamezení dalších škod. Po předběžných po- radách požádán přednosta kanceláře zemědělské rady. stav. rada p. Němec, aby záležitosť prozkoumal Potok Rokytka pramení pod vrchem Tehovem u Bě- chovic, spadá do rybníka počernického, pak protéká rybníkem kejským a odtud Hloubětínem a Vysočany a pod zámkem libeňským vtéká do Vitavy. Povodi potoka obnáší 140 km3, délka poloka je 27 km. šířka údolí potočního 30—300 m. a plocha luk měří 373 ha. Při normálním stavu vody proteče v potoce za sekundu 200 I. vody o dvou metrech šířky a 3/4 m. hloubky; při největší vodě protéká pak po- tokem až 150krát tolik vody, čímž ovšem vznikají velké, škody.
Němec Petrohrad Karlín Rokytka Tehov Hloubětín kancelář zemědělský rada Vysočan km ha
11 article
usnesli se utvořiti vodní družstvo. Zvoleni důvěrníci kteří a předsedou svým p. Lad. Čuprem zahájili akci přípravnou. Vydáno provolání k majitelům po zemků poděl potoka ležících, aby se vyjádřili chtějí-li se podniku zúčastniti. V těchto kruzích my- šténka upravení potoka Rokytky nenalezla však oče- kávaného živého ohlasu. Od kejského rybnika až k ústí potoka přihlásilo se asl 90 proc., kdežto z obcí na hořením toku ležících přihlásila se jediná obec Světice. Také kníž. správa panství uhřinéves- ského a okresní výbor říčanský projevily, že ne- hodlají se podníku zúčastniti. Proto výbor přípravný dne 10. dubna 1892 usnesl se obmeziti úpravu na tok Rokytky od rybníka kejského až k ústí potoka Libni. Zároveň zvolen výbor prozatímního družstva, jehož předsedou byl p. Bedřich Frey ryt. z Freyenfelau, továrník ve Vysočanech. Ve schůzi dne 10. června 1894 byla schválena osnova stanov »Vodního družstva pro úpravu Rokytky«. Za nedlouho potom došly stanovy úřadního po- tvrzení.
Čupr Frey Zvolen Rokytka Libeň Vysočany Freyenfelau
12 article
Mezitím kancelář rady zemědělské vypracovala návrh úpravy potoka a ku konci r. 1894 o návrhu tom provedeno vodoprávní řízení. Úhrnný náklad úpravy byl rozpočten obnosem 482.101 zl., z čehož připadalo na čásť od erárního silničního mostu v Libni až k ústí potoka 34.026 zl. 4 kr. Náklad pozdějším nařízením oprav mostu zvýšil se na 497.674 zl. 45 kr. Zemský výbor prohlásil 17. března 1897 ochotu předložiti sněmu zemskému osnovu zá- kona, dle které by se podniku poskytla ze zemského fondu suhvence. Také zemská banka projevila ochotu poskytnouti vodnímu družstvu meliorační zápůjčku 40 proc. rozpočteného úhrnného nákladu. Dne 31. srpna 1899 místodržitelství konečně schválilo předložený návrh úpravy potoka. Toto vy- řízení tvoří základ budoucí činnosti družstva. Ve schůzi sněmu zemského dne 5. května 1900 přijat byl zákon o upravení potoka Rokytky vodním družstvem ve Vysočanech. Zákon tento nabude plat- nosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad sta- vební, přispěvky fondu zemského a státního fondu melioračního neuhražený. K uhražení nákladu byly o příspěvek požádány obce Praha, Libeň, Vysočany Hrdlořezy a Hloubětín a okresní výbory v Karlíně, na Žižkově a na Král. Vinohradech.
Král Libeň Rokytka Vysočany Praha Hrdlořezy Hloubětín Karlín Žižkov
13 article
Závody klusem a závody automobilů dne 28. července 1901 na cvičišti so kolském na Letné o 2. hod. odp. Pořad: I. Jízda koňmo v sedle; 3 čestné ceny- II. Jízda soukromých povozů dvouspřež- ních; 3 čestné ceny. III. Jízda soukromých povozů jednospřež ních; 3 čestné ceny. IV. Rozjižďka vítězů z tří jízd předcháze jících; čestná cena. V. Jizda dvouspřežních povozů číslovaných, flakrů. I. cena 120 korun, II. cena 60 korun, III. cena 30 korun. VI. Jízda dvouspřežních povozů číslovaných, flakrů, I. cena 120 korun, II. cena 60 korun III. cena 30 korun. VII. Rozjížďka vítězů z dvou předcházejí cích jízd. VIII. Jízda jednospřežních povozů číslov ných; drožek. IX. Jízda automobilů, vozů. X. Jízda motocyklů dvou-, tří- a čtyr kolových. Přihlášky k těmto závodům přijímajíse včelně až do 25. července o 12. hod. v pol v písárně firmy J. O. Jech, továrna kočárů v Praze, ulice Karoliny Světlé (Poštovská ul. č. 301—I.
V Jizda Jech Letná Praha ulice Karolina Světlá I . jízda
14 article
K přihlášce k jizdám I.—III. nutno složit vklad 10 K, k jízdám V. a VI. 5 K, k jízdě VIII. 3 K, k jízdě IX. 10 K, k jízdě X. 10K Přijeti a odmítnutí vyhražuje sobě pořadatelstvo Ceny míst: lože střední 24 K, lože po stranní 16 K, číslovaná sedadla v prostředníeh ložích 5 K, číslovaná sedadla prostřední 4 K. číslovaná sedadla postranní 2. K, plaque de vnitř dráhy 5 K, na praporovou galerii 1K místa k stání 50h. Předprodej lístků prozatím u firmy J. o Jecha, ulice Karoliny Světlé 301—I. Prohlášení přeborníků závodů čtvrtého sletu všesokolského bylo vykonáno včera večer na Žofině za pře hojného účastenštví veškerých kruhů občanských Sokolstva a zejména dam. Slavnostní akt byl zahájen přiležitostným sborem, jejž zapěl pěvěcký kroužek »Sokola- pražského, řízený sbormistrem br. Rychlikem Potom náčelník České obce sokolské br. dr Vaníček vzdal dík veškerému členstvu za účast při slelu, zvláště bratřím závodníkům, blahopřál vítězům a dodal vzpruhy těm, kteř odcházejí neověnčeni. Za účasti technického odboru Č. O. S. předsednietva téhož byly rozdileny ceny, záleže jící z lípového věnce, stříbrného monogramu trikolory s příslušným věnováním. Dalšími ce- nami byly lunety od Ženíšká a Preisslera ze sletu druhého a třetího. Tém bratřim, kleří obdrželi čestná uznání. dostane se malé medaille České obce sokolské s osvědčením jejich výkonu.
Jech Rychlik Vaníček Preissler ulice Karolina Světlá 301 Č . O . S Sokol sokolský br
15 article
Po prohlášení jednotlivých přeborníků hrála hudba tuše. Jména přeborníků prohlašoval před seda soudeovského sboru br. K lenka. Ceny byly uděleny těmto přeborníkům: Vyšší oddělení — jednotliv ci. I. Erben Frant., Žižkov (bodů 49). II. Zindl Karel, Praha (bodů 48) III. Heller Agathon, Král. Vyšehrad (bodů 465 Cizina vyšší oddíl: I. Audemard, Arras (bodů 49). II. Montigny, Arras (bodů 48). III. Dr. Murnik, Lublaň (bodů 46.5). Vyšší oddil: závod družstev. I. Žižkov, I. družstvo (bodů 249). II. Praha, I. družstvo (bodů 246.5). III. Brno (bodů 241). Cizina: závod družstev; I. Arras, I. družstvo (bodů 261 5). II. Lublaň (bodů 235.5) III. Arras, II. družstvo (bodů 177.5). Nižší oddělení: závod družstev. I. Prostějov, I. družstvo (bodů 215). II. Hradec Králové (bodů 200). III. Brno (bodů 199). Závod jednotliveů (nižší oddělení) I. Sylvestr Voda, Moravská Ostrava, 38.5 bodů II. Thoř Josef, Hradee Král., 38 bodů( oprava). III. Tichý Václav, Tábor, 38 bodů (2 opra vy) Cizina (závod družstev): —1Lan hadů. 209.5 II. Krakov bodů 205 5. III. Zähřeb bodů 202.5. Jednotliv ci: I. Šulce Dragotín, Záhřeb, 38 bodů. II. Švare Karol, Lvov, 38 bodů. III. Fezerinae Ferd., Záhřeb, 37 bodů. Závod prostý (běh, šplb, vrh krychl skok o tyči: I. Schnepp K. F., Ml. Boleslav, 32 bodů. II. Paruch Makrym, Krakov, 29.3 bodů. III. Dr. Kirkor Michal, Krakov, 27.8 bodů. Závody zvláštní. Touš:
I Erben František Zindl Karel Heller Agathon Král I Audemard Montigny doktor Murnik Voda Josef Václav I Šulc Dragotín Karol I Schnepp K F Kirkor Touš Žižkov Praha Arras Lublaň Brno Hradec Králové Tábor Krakov Záhřeb Lvov Boleslav I . Prostějov I . družstvo moravský Ostrava Hradee Královský Fezerinae Ferd Paruch Makry Vyšehrad
16 article I. Souček František, Král. Vinohrady
I. Souček František, Král. Vinohrady 37.55 metro. II. Hynek Maxmilian, Žižkov, 32.20 metrů. III. Kostinec Jindřich, Plzeň, 26.10 metrů. Oštěp: I. Drchota Vladimír, Radotin, 9 bodů jednín hodem. II. Kotěšovec František, Král. Vinohrady 9 hodů, 2 body. III. Kusterko Stanislav, Berlín, 8 bodů. Skok daleký: I. Schnepp F. K,, Ml. Boleslav, 6 metrů II. Honzálko Bohuslav, Plzeň, 5.7 metru. III. Košťál Bohumir, Karlín, 5.4 metru. Skok vysoký: I. Träger Josef, Plzeň, 1.65 metru. II. Gebert Zikmund, Lvov, 1.60 metru. III. Košťál Bohumír, Karlín, 1.60 metru. Trojskok. I. Prágr Oldřich, Praha 11.30 metrů. II. Brabec Fr., Král. Vinohrady 10.90 m. III. Křenek Václ., král. Vyšehrad 10.30 m V zpíráni břemen (50kg činka). I. Šašek František, Plzeň 22krát. II. Šesták František, Hlnboká 20krát. III. Hamburger Alfred, Lvov 20krát.
I Souček František Král Hynek Maxmilián Kostinec I Drchota Vladimíra Radotin Kotěšovec Stanislav I Schnepp F K Bohuslav I Träger Josef Gebert Bohumír I Prágr Oldřich Brabec Křenek Václ I Šašek Šesták Alfréd Žižkov Plzeň Vinohrady Berlín Boleslav Karlín Lvov Praha Hlnboká metr m V zpírat břemeno kg
17 article
Zápas. I. Hamburger Alfred, Lvov. II. Heydušek J., Lodenice. III. Chomnicki, Lvov. Závodu družstev vyššího od- dilu zúčastnílo se celkem 18 družstev, j ed- notlivců v celku 94. Závodu nižšího oddilu zúčastnilc se 195 družstev a jednotliveů v celku 1272. Závodu prostěho 11 jednotliveů. Závodů zvláštních: Vrh toušem . Metání oštěpem . . . . . . . . . 47 Skok do dálky . . . . . . . . . 3 Skok do výšky . . . . . . . . . 39 Trojskoku do dálky . . . . . . . 28 Zápasu Vzpírání břemen . . . Celkem . . . 211 Úhrnem závodilo 1588 cvičenců. Po rozdání cen promluvil br. dr. Pod- lipný, který poukázal na význam sletua ocenil činnost jednotlivých členů technického odboru a zvláště br. náčelníka Vanička jaho náměstka br. Klenky. Nadšenou řeč svoji, která zanechala v poslu- chačstvu nejhlubší dojem, skončil provoláním slávy zakladatelů Sokolstva br. Fügnerovia Tyršovi, a připojil vzpomínku na nedávno zesnu- lého výlečného pracovníka v Sokolstvu bratra Regra. Br. Vaniček přečell telegram náměstk starosty České Obce Sokolské br. dra. Pippich z Chrudimi, který vyzýval ku práci nejen na poli tělnevičném, nýbrž i na poli národním. Slavnostní akt byl zakončen sborem pěve- ckého kroužku. Zvláštní sbor zapěn na počes br. Vanička, k němuž promluvil jednatel Sokola pražského br. dr. Novotný. Při všeobecném nad šení byl br. Vaníček na ramenou nosen po sále. Krásný večer skončen přátelskou zábavou v za- hradě Žofina.
Alfréd Klenk Fügnerovius Tyrš Regr Pippich doktor Novotná Vaníček Lvov Lodenice Chrudim Sokol pražský br
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z politických kruhův brněnských píše se včerejsímu odpoledníku »Politik«, že zmínění kruhové »nic netušíce těchto dnů vstali nic netušíce oběd svůj absolvovali, a teprve v k várně z lektury »Nár. Listů« se dozvěděli, že se vlastně již od let nacházejí ve stavu chronické zrády na národě, ponévadž vstoupili s Němcí na sněmu do vyjednávání o národní vyrovnání. Jak patrno, jedná se o duchaplný úvod ke křivo- laké odpovědí dotčených brněnských politických kruhů, zaslané na naši adresu ochotou německé »Politik« a týkající se našich námitek proti mo- ravským vyrovnávačkám podaných. Proč prý jsme neřekli brněnským Staročechům dříve, že vstoupili do vyjednáváni bez ostatních zemí če- ských ?! Co prý mají nyní dělati? Na říšské radě vyjednávati prý nesmějí, v zemském sněmě rovněž ne, kde tedy? Nikde, tak prý zní naše ač nevyslovená odpověď. Tím však by obstará- vali moravští Staročeši jenom záležitosti svých národních protivníků, kteří prý si ničeho jiného snažněji nepřejí, než ab vyrovnání bylo přerušeno, nebo nynější jich postavení převelice prý se jim 11bí. Toliko prý to nesmějí být
bit
19 article
oni, kdo ponese zodpovědnost za přerušení vy- rovnacího jednání. Naopak, jich smiřlivost obětavost mají se nejen skvěle osvědčiti, nýbrž má jim býti vyhraženo, aby ke všemu mohli s vyplakati hojnými slzami nad nesmířlivostí Čechů, kteří nejšlechetnější jich úmysly zmařili. »Máme to učiniti my?«, ptají se na konec političti kru- hové brněnšti s dodatkem: so odpověďs prosí.« Přiznáváme, že tento výklad moravských smiřovaček byl nám znám z ústní tradice, nyní, když mu staročeská »Politik« dodává brněnské autenticity, musíme jej přes všechnu svou ne- chuť přijati za skutečnosti odpovídající. Codi kavárenský dopis brněnských politických kruhů Nic jiného: že moravské smiřovačky jsou pou- hou komedií politických dětí. Pak- liže ani jedna ani druhá strana nemíní to s vy- jednáváním vážně a jedna druhou k rozbití vyrov- naček podpaluje či svésti chce, pak zajisté jsme rozuměli dobře. Či snad má bmněnský přípis v »Politik« uveřejněný říci, že by uskutečnění vyrovnání moravské Němce trápilo, kdyžtě praví, že se jim nynější jich stav věci libí? Má tím
Čecho Němec
20 article
domnívají, že vyrovnání d' Elvertem jim nabí- zené je pro ně výhodou? Potom nám nikdo logicky nevysvětli, jak se moravšti Němci vy- slavili tak hroznému nebezpečí, v němž mohou uváznout pouhým přistoupením Čechů na jejich požadavky 1 Přijmeme-li dopis »Politiky« za pravý musíme se dívati na vyrovnací akci na Moravě nikoli jako na zápas dvou atlétů, z nichž jeden druhého chce položiti na dopatky, nýbrž jako n tanec dvou groteskních tanečníků, při němž jeden druhému chce nohu šibalsky podraziti. Náš zá věrek z této složité situace je takovýto: Záleží-li Němcům na tom, aby Češi vyrovnání rozbili, zdá se, že se už Češi dali napáliti, neboť toto d' Elvertovo vyrovnání podepsati nemůže žádný věrný český Moravan. Toť odpověď naše brněn- skými kruhy v německé »Politik« dožádaná. — Ještě doslov ku pražským sokol ským slavnostem přináší brněnský »Tages bote«. Vychrliv ze sebe celou obvyklou garni turu nadávek a sočení proli »francouzským českým chauvinům«, táže se brněnský list »Smí býti sokolské slavnosti v Praze zneužíváno k tomu, aby choutky francouzské odvety proti Německu byly znovu podněcovány a protivnictv proti spolku naší říše s německou posíleno vnitřní mír v zemi (ach!) úspěšně podkopáván?
Němec Čecho Čech Elvertův Moravan Morava Praha Německo
21 article
Jest svrchovaný čas, aby Němci v Rakousku vážně si rozmyslili, jak se přichystati ke s po- lečné obraně proti národnímu fana- tismu Čechů v poslední dobéě tak povážlivě rozníceněmu, kterýž vést musí k násilným výbuchům a obzvláštnímu zostření národního boje.« Především vyčkáme. co na tuto výzvu 51letého, nejzavilejšího od- půrce našeho, pověstného »Tagesbote«, odpo- vědí ostatní v okruhu smečky nás a naše men- šiny obkličující a každý povel k nové štvanie s jásotem vílající. Že na tohle připadne krásná duše německá, dalo se vycítiti z ovzduší, roz douvaného všemi »šriftlajtry« po sokolském sletu. Tak tedy Němci hodlají dle všeho přikro- čiti k odvetě a odemstění pražských slavnost na Češích tam, kde k nim mají bez překážky přístup bezohledné většiny ku hnělené menšině Poněvadž je to špatnost, jsou ji němečtí štváči schopní. Výzva »Tagesbota« ke společné obraně proti nacionálnímu fanatismu Čechů, který prý mus věsti k násilným výbuchům, není nic jiného, leč lámání holí z plotu. Doufáme však, že si Němci rozmyslí dobře nové vydání »násilných výbuchů«, a že paličský článek moravského ně- mecko-liberálního listu zůstane pouhým zbožným přáním, pouhým opozděným štěknutím a vyce něním tesáků za úplňkem k ránu . . .!
Němec Čecho Čech Rakousko
22 article
— »Bolavá kapitola«. K poznání svrcho- vaně zajímavému a pro něj sama nad míru poučnému dospěl včera feuilletonista německé »Politik«. V politické causerii nadepsané »Harm- loces« a značené »Maurus«. Jak to již vesel zábavníci pod čárou provádějí, graciosně od mo- tivu k motivu přeskakujíce, tak i »Maurus« dostal se ke kapitole, kterouž výslovně »bo- lestnou« nazývá. A jest jí skutečně, neboť za- číná takto: »Neklammež se! Nemáme žádné národní šlechty. To ukázaly bolestným způsobem slavnostní dny, poskytnuté nám návštěvou pa- novnikovou a sokolským jubilejem. Kde tepna národu živěji chvěla, tam stála česká šlechta cize a chladně stranou. Ani jediný (ani Bedřich
Maurus Bedřich
23 article
prine Schwarzenberský !) neobjevil se, abys radoval tam, kde se všechen lid v jásotu ro- plýval. V dnech císařských ovšem byli všichni šlechtici v Praze plným počtem shromážděni«, pokračuje »Maurus« dále, »jako kdyby nám chtěli srdce těžkým učiniti a zjednati nám pa- chuť toho, jak by to vypadati mohlo, kdyby královský hrad na Hradčanech nebyl vdovou, byť nejkrásnější mezi všemi. Zajisté již zapo- mněli, co tam naposledy viděli. Dlouho, dlouho již tomu. — Když se však jednalo o to, aby českému jazyku prokázali reverenci, tu utekli se k pomůcce frančiny anebo latiny. To však bylo bolestné zklamání pro všechny věrné Čechy, neboť uká- zalo se, že vzdor všemu a všemu nemáme šlechty v pravdě ná- rodní. ..« Zajisté bolestná kapitola ! . .. Leč nastojte, není dosud u konce. Causeur »Politiky« táže se toliž, co toho příčinou i od- povídá si ještě na dvou sloupečcích. Nelzes odepříti některých pikanterií z této chrieo šlechtě, kterouž nazývá nejvýlučnější šlechtou světa, sídlící vysoko nad nízce narozeným lid- stvem, a utvořivší z paláců svých nepřístupná pevnosti, odcízenou ve zvláštní volební kurii od ostatního voličstva. Česká šlechta nerada prý se mísí s občany českými, poněvadž »jsme to byl pouhým selským lidem, tlupou nevolníkůva bez společenské intimity nelze docíliti intimity národní.« Zkrátka, je to kapitola nejen bolestná, ale i dlouhá, jak ji »Politik« uvádí, vreholi v tužbě po českých matkách, po českých dce- rách — — v šlechtických rodinách českých! . ..
Maurus Praha Hradčany
24 article
Co je na věci nezajímavějším — jest právě poměr »Politik« k šlechtě. »Politik« jest nej- vlastnějším štítem šlechty a začasté krvácela za ni na poli novinářských půtek. Při nejmenším nujedla se tolik třešní s vysokými těmi pány. že ji vším právom břicho bolet může, jak na to ukazuje její svírání. Českému jazyku učí se naši šlechtici dokonce i od lokajů, nařiká »Politik« i dodává: »Lze se tudíž di- viti, že i ten nejlepší mezi nimi v kritickém okamžiku jazyk ten zapírá.« Opravdu i ten nejlepší, i On? Až zase »Politik« zamění úlohu plačtivě zamilova- ného pážete za obvyklý úkol drsného štitonoše šlechty a v této vlastnosti si »nás podá«, při- pomeneme jí předvčerejší jejl výlevy. — Svátek francouzské republiky. Z P- říže, 13. července. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) za příčinou dnešního svátku francouz- ské republiky zaslaly telegrafické projevy kromě král. hlav. města Prahy četné o b ee české, mezi nimi král, město Plzeň a král. město Tábor.
Svátek Praha Plzeň král . město Tábor
25 article
— Husovy slavnosti. Mistní odbo Národní jednoty pošumavské pro Dobřany a okoli pořádá slavnostní schůzi měsíční k uetění památky Mistra Jana Husa v neděli dne 14. července o 8. hodině večer v místnostech p. Ant. Šmída. O oslavenci pro- mluví p. Phdr. Gustav Žďárský. — Polička slavila letos památku Mistra Jana Husa po tři dny. V pátek dne 5. t. m. zapáleny na okolních návrších mohutné hranice, v sobotu o 9. hod. večer osvětlena téměř veškera okna v hlavních uliních a na náměstí a okrášlena obrazy Mistra Jana Husa na hranici a rudými kalichy. V Ka- menské ulici vlál černý prapor s kalichem. Zá- stupy lidu procházeli ulicemi za zpěvu národních písní a písně »Hranice vzplála«. V neděli večer promluvil v městském divadle red. p. Gabriel Moudrý z Prahy »O životě a působení Mistra Jana Husa« za četného účastenství, zejmena venkovského občanstva. Vzletný proslov k pa- mátce Husově přednesl pan Emanuel Nebuda.
Husův Hus Šmíd Phdr Žďárský Moudrá Jan Nebuda Dobřany Polička Ka Hranice Praha
26 article
Živý obraz představující »Upálení Husa« byl politickým úřadem zakázán. Do okolních obci rozeslal větší počet brožurek, pojednávajících o významu Mistra Jana Husa. Knihovna míst- ního odboru Národní jednoty severočeské dopln se spisy Husovými a nazývati se bude k upo- mínee na letošní oslavu »knihovna Husova«. Uspořádání důstojné této oslavy zúčastnili a rada obecní a místní a všechny pokrokové spolky národní. — Tělocvíčná jednota »Sokol« v Hrubém Rohozci u Turnova důstojně oslavila památku Mistra Jana Husa. V před- večer, 5. července, bylo osvětlení i v okolních obeích a hojně ohňů. Dne 6. a 7. července uspořádány dvé přednášky, prvá v Hr. Rohozci, kde přednášel br. starosta Fr. Bernard a druhá v Paceřicích, kde přednášel br. Dusil, městský tajemník v Kněžmostu. — Kluby občanské. Výbor novo- městského občanského klubu v Praze v konané dne 12. t. m. ustavující schůzi — spo- lečně se schůzí komise poradní z členstva pro záležitosti živnostenské a volební utvořené — zvolil jednatelem p. Ant. Beneše, pokladníkem p. V. Babušku a zapisovatelem p. L. Novotného. Předsedou komise poradní delegován výborem p. Fr. Hamáček, komise pak zvolila si refe- rentem p. V. Šmakala, zapisovatelem p. MUDra. V. Sedláčka. S potěšením vzat na vědomí sym- patický projev staroměstského občanského klubu a učiněno v záležitosti té usnesení. Valnou hro- madou výboru odkázaný návrh p. Č. Baštěckého v záležitosti projektované nové přírážky z pira a v příčině »České spořitelny« projednán a dle přání navrhovatele přikázán živnostenské komisi.
Hus Husův Bernard Dusil Beneš V Babuška L Novotný Hamáček Mudra V Sedláček Hrubý Rohozec Turnov Hradec Rohozec Paceřice Kněžmost Praha spolek národní Tělocvíčný jednota Sokol městský občanský klub staroměstský občanský klub Český spořitelna
27 article
Schváleno přijetí za členy klubu přihlášených 136 voličů a jednáno o pracovním programu pro nejbližší letní dobu. Přihlášky nových členů přijímají všichni členové výboru, zvláště pak: p. Jan Pištora, rylec v Praze, v Měšťanské be- sedě, ve Vladislavově ulici č. 20 a p. Vojtěch Babuška, obchodník na Poříčí č. 27. Roční příspěvek jak členů činných tak i příspívajících činí 1 zl. — Promoce. Pan Frant. Xav. Krška z Tř- bíče, anskultant krajského soudu v Jihlavě, byl sobotu dne 13. července t. r. o polednách ve slav- nostní dvoraně české university v Praze za doktora práv veřejně prohlášen. — Pan JUC. Josef Koří- nek, kandidát advokacie, bude dne 15. července t.r o 12. hod. polední ve velké auje staroslavného če- ského vysokého učení Karlo Ferdinandova prohlášen doktorem veškerých práv. — Rodinné zprávy. Slečna Hermina Ceu- Ialova z Nymburka a pan Ferdinand Hainz, učitel v Koutech, slaviti budou sňatek svůj dna 16. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Trojicev Praze, Spálená ulice. — Slč. Mařenka Rejkov a, dcera statkáře a pan Karel Kejř, nájemce dvorů, slavili sňatek svůj dne 11. července v evang. reform. chrámu sv. Klimenta v Praze. — Paní Iréna Le- xová, rozená Kvíčalova, dcera universitního prafes- sora p. dra. Jana Kvíčaly a pan František Lexa, syn pana JUDra. Vílibalda Lexy, gymnasijní profes. sor v Králové Hradci, slavili sňatek svůj dne 8. čes-
Pištora Babuška František Kršek JUC Josef Ialov Hainz Trojicev Rejkov Kejř Klimenta Kvíčalův Kvíčala Lexa JUDr Vílibald Lexa Praha Vladislavův ulice Jihlava Nymburk Spálená ulice Hradec český univerzita Karla Ferdinandov Irén Le Hermina Ceo učitel v Kout