Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 31, place 56, org 12, work 6
1
masthead
24. prosince 1905.
2
masthead
V. Příloha „Národních Listů“ K číslu 354.
3
masthead
Strana 25.
4
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. prosince. (D vorní kruhy
a konservativei.) Posl. Glabiňski
počal ve „Slowě Polském“ uveřejňovati úvahy
o volební reformě. Ve stati úvodní vyslovuje
své mínění o tom, jak vznikl ve Vídni obrat ve
prospěch všeob. volebního práva a jaký má vý-
znam pro kolo polské. Vládou chystaná před-
loha o všeobecném a rovném volebním právu
přesvědčila dle slov Glabiňského konservativ-
nou většinu polského kola, že rozhodujicí vliv
na směr rakouské vlády, na pojímání a přizpů-
sobování státních nezbytnosti v Rakousku ne-
spočívá v rukou konservativeů, jak polských.
tak i z jiných korunnich zemí, nýbrž byl a jest
v moci vídeňských kruhů dvorních, vojenských
i vládních. Konservativně strany rakouského
parlamentu a tedy i polské kolo, byly po dlou-
hou dobu oněm dvorním kruhům vítaným ná-
strojem, poněvadž zabezpečovaly státu ve
formě tak zvaných státních nezpytností t exi-
stenční minimum a svým vlivem přispívaly
k zachování pokoje a pořádku v zemích. Par-
lamentní obstrukce poslednich let a množicí a ší-
řící se ruch sociální po venkově dokázaly, že
za nových poměrů sociálných a politických vliv
konservativných kruhů neustále slábne a jev
se již nedostatečným. V parlamentě nezmohly
se na jasně a rozhodně formulovaný požada-
vek federace korunních zemí, která by mohla
býti trvalým prostředkem obrození státu; je-
diný lék na vyléčení obstrukce viděly v při-
ostření jednacího řádu sněmovního. Mimo par-
lament jen někteří jednotlivci z konservativ-
ných stran (jako kn. Liechtenstein ve straně
křesťansko-sociální a kn. K. Schwarzenberg
mezi agrárníky) pochopili potřebu a povinnost.
Posl
Liechtenstein
K Schwarzenberg
Praha
Vídeň
Rakousko
5
article
účastniti se organisace politických a sociálných
stran, opírajících se o široké vrstvy lidové; ce
lek konservativců dřimal klidně na svých pri-
vilejích a v dobách nespokojenosti místo aby
se chopil organisační práce, domáhal se po-
moci státu, téhož státu, jenž proti podmílají-
cím jej proudům sám hledal a hledá pevných
opor. A tu se stalo, nač se ve vídeňských kru-
zích pomýšlelo již za vlády Körbrovy: činí se
pokus s novým centralistickým způsobem za-
bezpečení státu a obnovení pokoje v parla-
mentě i v korunních zemích a sice tím, že se
rozhodující kruhy oprou volební reformouo
široké vrstvy lidové. „Takový — praví posl.
Glabiňski — jest dle měho přesvědčení půvo
nové politické situace, neodvislé od okamžitého
vlivu poměrů uherských a ruské revoluce, které
jen urychlily její zrání, ale samy ji nezpůso-
bily.“ Pisatel doufá, že konservativné kruhy,
přesvědčivše se nyní o klesání svého vlivu ve
Vídni, obráti opět veškeru svou pozornost k
samosprávě zemské, kterou neměly nikdy spou-
štěti se zřetele.
Vídeň
6
article
V Praze, 23. pros. (Uherská krise.)
V politice uherské zavládl úplný klid, který as
nebude přerušen do Nového roku. Vůdcové or-
posičních stran se rozjeli na svá venkovská
sídla a zbylá v Pešti vláda bude zatím klidně
vyřizovati státní potřeby „způsobem ústav-
ným“. Ohlásil to v „N. Pester Journ.“ ministn
vniíra Kristoffy, jenž se ohražuje proti
„domněnce“, že demisse celého kabinetu Fe-
jérvárova byla pouhá formalita. Naopak
byl prý to akt čistě ústavný. Panovník však
nemohl demissi přijati, poněvadž poměryv
Uhrách v ničem se od poslední domisse nezmě-
nily ani směrem dolů, ani nahoru Teprve až na-
stane potřebná změna, kabinet může odstou-
piti. Zatím vláda bude pracovati neústupně na
svém velikém opravním programu, jenž došel
schválení panovníkova. Proti zpurným muni-
cipiím použije pri se nejpřísnějších opatření.
ale vždy jen v mezích zákona.
Na jednu okolnost poukazuje se zvláštním
důrazem krakovský „Czas“. Vláda Fejérvárova
osnovu volební reformy nepředložila dne 19.
t. m. sněmu, nýbrž uveřejnila ji pouze novi-
nami. „Czas“ z toho soudí, že vláda couvla
před odporem koalice a že volební reformu ne-
předloží sněmu ani dne 1. března, slovem, že
reformu tu možno již nyní pokládati za po-
chovanou. „Takovým způsobem — dodává
„Czas“ — Uhři se zbavili hrozicího jim nebez-
pečí (!).“ Chápeme toto tvrzení „Czasu“, je-
muž před všeobecným volebním právem na-
skakuje strachy husí kůže a proto ničeho si vře-
leji nepřeje, než aby volební reforma byla co
nejdříve pochována neloliko v Uhrách, nýbrž
i v Rakousku.
N Pester
Fejérvárův
Czas
Uher
Praha
Pešť
Uhry
Rakousko
7
title
Národní hospodář.
8
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 23. prosince.
Tichá poesie vánoc svým kouzlem opřádá
kraj. Zapadá v chaty a paláce a hlas zvonů vá
nočních rozsévá v srdce všech, kdo nezaslapal
v nich lásku k životu, a lidsivu, mír a po-
žehnání. Do zápasů dne, do bojů národů roz-
téhá se evangelium míru a kol vánočních stromko
zjasněných přívalem světel i zářicích dárky, jež
vložila pod ně touha učiniti šťastnými ty, jež
milujeme, ples radosti zaplaší chmury a stíny.
Svého štěstí lidstvo dosud nenalezlo a touha po
něm vane z těch několika dnů světicích tradici
příští mesiáše. Víra uči, že přišel před staletimi
— český národ svého spasení teprve čeká. Snad
nebe usměje se vlídněji na jeho zápasy a snahy
— svým mesiášem musí ale národ býti sám
ám. Taková již je logika života národů, která
dopadá tím liže na bedra kmenů menších, jimž
vývoj oderval jich samostatnost. Sám a sám.
Ale ten poznatek nezní sentimentálně: pod jeho
pravdou vánoční zvony bureují k prácia
sile! Zachovali jsme prapory svého národa ve
eti: jest nutno tak zpevniti budoueno generaci
příšuich, aby se k nim sklonilo vílězství celě,
úplně
Do jásotu déti a radosti dospělých vážným
tonem olázka zapadá: snažíme se všemi pro
středky a všemi silami učiniti lepšími ty, kdož
přijdou po nás k vedení věcí národa? Senti-
mentalila Vánoc, která nuti mnohé zapomínati
mnohé zastírá svým půvabem, této otázky ne-
odstaví. Budoueno národa závisí od ni a ve
chvili kdy tradice přináší dětem tolik radosti,
neodbytněji než jindy se vtírá. Co činíme
vzhledem k měnící se a rozšiřující se hospn-
dářské základně národa, aby mládež vstupujíe
v život mohla plně zde uplatniti avé pružné
rušné síly?
Vánoce
Praha
9
article
Když Německo poražením celních šraňků
počátkem minulého století počalo připravovati
spojení národa v jedné říši, kdy se lámaly tra-
dice místního vlastenectví a kdy požehnané ideje
doby procitnutí počaly nésti prvé ovoce, tím
kouzelnější, čím více krve prolito pro ně v bojích
na Rýně, kdy staré zkušenosti obchodní kladly
základy budoucího průmyslu, probouzeli jsme se
i my k životu. Boj o právo jazyka rodného
vléval nadšení do národa, kterému vyrvali města
a kterému nechali jen půdu s porobou. Ale idea
národní byla silnější mocenských prostředků
Vídně a česká kniha počala konati své velko-
lepě dílo. Jako národ zemědělský s mocnými
městy byli jsme poraženi, jako národ zeměděl-
ský hlásili jsme se k žití. Na českých horách
té doby vyrůstal již průmysl v rukou něme-
ckých; doby, která byla z nejpříhodnějších pro
rozvoj jeho, jsme využíti nemohli. Boj o existenei
národa vyčerpával naše sily. Ale s úspěchem
roslly povinnosti a odpor. Měl-li obrodný zápas
něsti do budouena ovoce, bylo nutno nejen
zjednati platnost jazyku národnímu, nýbrž i utvo
řiti základy národa tak, aby se rovnál moder-
ním národům, jichž úroveň kulturní i hospodář
ská jest nejlepším důvodem jich existence. Jazy-
kový zápas se rozšířil, politické elle staly se
smělejšími, sociální úkoly naléhavějšími a při
potřebě povznášeti soustavně zemědělstvo nedd-
bytně hlásila se nutnost průmyslového rozmachu
To není jen otázka ctižádosti. Jde o to, aby-
chom vlastními silami uživili i toho posledního
svého člověka, abychom nebyli odkázáni na jiné
a abychom svou váhou hospodářskou, svou ne
odvislosti v tomto směru, svou platností dodal.
váhy svým požadavkům politickým a národním.
Německo
Rýn
Vídeň
10
article
Zde není více místa pro národní sentimentalitu
let obrození, zde nestači odvolávati se na ná-
roky a fakta historie, zde ničeho neznamenají
plamenné zápasy řečnické: úspěch kloní se jen
k těm národům, kteři dovedli hlavy svých při-
slušníků zjasniti ideou pokroku a kteří vlili
v paže jich sílu a tvrdost ocele. Potřeba nové
generace, nového nazírání, nového cenění socišl-
ního hlásí se v Čechách. Na pevném podstavei
sily a moci založilo Německo svoje budoueno
sentimentalitou tomuto návalu neodoláme. Mužů,
hrdých a silných, tvrdých a pracovitých až do
úpadu je třeba, mužů, kteři zří práci pro národ
jinde než ve zvučnosti slova, mužů, kteří znají
jen jediný nárok na uznání: velikost vykonané
práce.
Čechy
Německo
11
article
Září nám z úsměvů a plesu děti pod vá-
nočními stromky jistota, že z nich vyrostou
nám noví čeští mužové a nové české ženy.
které budou tím, čím bývaly husitským bojov-
nikům pod prapory Žižkovými jich pomoenice
Poslední léta přinesla nám smutné poznání. Zřel
jsme, jak druhá, třelí generace mařila dílo před-
chozích, sledovali jsme s bolestí, jak společensky
nedovedli jsme se vyzouti z předsudků, že titu
anebo zděděný majetek jest jediným oprávněním
nároku na sociální úetu, shledávali jsme, jak
daleko máme k národům jiným, kleří stavěl
v popředí úety i vedení jen ty, kdož dovedl
v životě vykonati hodně a vykonati poctivě. Co
činíme, aby mládož odchována byla v nových,
moderních ideách živola ?
Z našich obrozeneckých let zbylo nám
hojně nadšení a víry. Jsou nám požehnáním
i dnes a budou na dále. Jsou sluncem na Irnité
cestě života. Ale nejaou vším. Z malých po-
měrů přinesli jsme si ideál života úřadnického,
života klidu, života tiché práce. Citdli jsme moc
úřadnictva nad sebou a tak vyrostli jsme v pře-
ceňování jeho sociálního významu. Dvoustoletá
poroba drtila v nás energii činorodé síly — ty
stopy a přežitky nutno selřásti. Energicky a bez-
ohledně, aby zase v Čechách touha býti samo
statným, silným a neodvislým mužem byla vším.
Žižkův
Čechy
12
article
Aby nám vyrůstala generace, která byla silou
Anglie, Německa a velké republiky Spojených
států, generace dobývačná, odvážná, generace,
která vydává veliké podnikatele, inicialivní muže
na všech polich. Spousta úřadnictva nie nám
nepomůže, když nebude opřeno o silný národ.
který zpevní i jeho posici a dodá mu sebevě-
domi. Olázka dobyti práva jazyka českého v
správě státní bude pak snadněji řešitelna a ne-
bude záviseti jen od milosti Vídně. Silní sami
v sobě budeme silnými i ve státu. Pro nové
úkoly národa jest třeba nové generace a no
vých lidí.
Jsme všichni prosyceni tímto poznatkem
Stavíme na něm výchovu nové generace? Hle
— jasní se smíchem a plesem dětská lička
prokmitá touha po síle hlavami? Stavi naše
matky v těch chvílích, kdy děti celou duší lpí
na jich rtech, tyto ideály jim před oči? Burcuji
je k nim? Stává se česká rodina zdrojem
energie, mocnou pevnosti národního pokroku
Sem do těchto čistě našich končin nikddo nesmí
rušivě zasahovati, zde můžeme klásti sméle
odvážně základy dalšíh o postupu. Ideál v zdělané
ženy a silných mužů zde snadno nalezne úrod-
nou půdu. Zde každý český muž a každá česká
žena může konati dílo nového obrození národa.
Anglie
Německo
spojený stát
Vídeň
13
article
Svobodně a směle! Českých vánočních zvonů
hlas budí k práci! Srdce a hlavy vzhůru!
A školy? Ta otázka sama sebou se uvádí.
Mocněji a důrazněji než dřive široké vrštvy ná-
roda přihlásily se letos o svá práva. Správněa
nutně. Jen národům, kde není utlačovaných tříd
a kde každý jednollivee pracuje na povznesení.
kyno výhledné budoueno. Ale nově úkoly vyža-
dují postupujícího vzdělání. Protože pouze tak
stane se skutkem slovo o vlivu širokých vrste
na národní práci. Vychovávají nám naše školy
skutečně občany, kteří jdou do živola se zna-
losti občanských práv, zřízení a řádů, života
hospodářského a sociálního? Nejsou zde hlu-
boké mezery v naší výchové? A nebezpečné
Přijdou požadavky sociálních reforem, nutnéi
po stránce kulturní, které ale naloží nová bře-
mena na bedra průmyslové a vůbec výrobní
činnosti: jen tehdy snesou je kruhy, na něž
budou přesunuta, když dělnicivo svým pokro-
kem a zdatnosti technickou bude usnadňovati
zlevňovati výrobu. Jde nejen o to, aby zlepšeno
bylo postavení dělnikovo, ale i o to, aby prů-
mysl byl soutěže sehopný, silný a na postupu
Anglický dělník jest sice co do výše mzdy nej
dražším dělníkem, ale vzhledem k své výkon-
nosti nejlacinějším dělníkem svěla. Proto může
anglický průmysl platiti vysoké mzdy a soutěžiti
přece jen v celém světě.
lost občanský práv
14
article
Platí nejvyšší mzdy a produkuje nejlevněji
To je hluboké poučení pro nás, kteří teprve
budujeme svůj průmysl pod vlivem soutěže ně-
mecké . . . Důsledkem všeobecného práva hla
sovacího musí býti reforma školy — jinak po-
žehnání se nedostaví. Reforma pronikavá a usi-
lující o to, aby ze škol odnášela si mládež do
života základní znalosti jeho. Dosud vchází do
něho slepa a nevědoma po této stránce. To nen
výtkou učitelstvu, nýbrž odsouzením soustavy
kterou ono samo trpl. Pak padne snad konečně
také balast učení starým řečem, učení zbyteč-
ného a odvádějíelho mládež od polřeb života
Ne to, co pěl Homér, nutno činiti základnou
učení, ale to, oč usilují moderní, silní náro-
dové! V moderním státu třeba především mo-
derní školy! Od nejnižší až do nejvyššíl
A s ní i moderní školy odborně. Celá od-
větví našeho průmyslu nemají českých odbor-
ných škol. Přadláci nuceni utikati se do ciziny
nebo na německé ústavy, o barviřské škole če-
ské není ani potuchy, průmysl zemědělskýeh
strojů dosud nedočházi té pozornosti, které by
zasluhoval — a řada byla by veliká. Jest nutn
konečně zjistiti potřeby národa v tomto směru
a domáhati se nápravy. A především: budovati
musíme na ni sami ! Národní rada má zde ote-
vřené pole práce! A vděčné. Vděčnější než
úvahy o nových bankách.
Poesie vánoc otázku budoueích generae
bureuje. Jsme povinni usnadniti jim práci. Zoce-
lením svalů a zjasněním hlav přispějeme k tomu
nejvíce. Vánoční zvony zvuči mírem. Našim
předkům, když stáli za vozovými hradbami ku
postrachu celého světa, zněly povzbuzením
v nové zápasy. Vlévaly jim silu, protože hlásaly.
že po bojlch přijde mír a uznání snah národa
Takový již je život. Dlouhá lefa zápasu rozvi-
rají se před námi zase: hlavy vzhůru a ao
novou silu vlévají v české hrudi a svaly svaté
vánoční. zvony !
15
article
Předvánoční doba ruchu našeho trhu zu-
Ilačiti nedovedla. Naopak: obchodů bylo hojně
a obraty dostupovaly poměrně značné výše. Pro
papíry ukladací i průmyslové zračil se zájem.
Na trhu s papíry dividendovými přineslo
ohlášení dividudy Rakousko- uherské
banky 71 K značnou poptávku po těchto hod-
notách. K obehodům čelným došlo při kursech
1635.— sž 1637.—. Poptávka byla tu znač-
nější nabídky. Z ostalních bankovních hodlnn
jednány opělně akcie České průmyslo ve
banky (417.—), Zajišťovací banky
(255.—), zatím co při nabídce K 246 5 z
akcie Živnostenské banky nebylo zboží.
Na trhu s průmyslovými papíry projevila se za-
jímavá poptávka po akciich České společ-
nosti pro průmysl cukerní. Došlo
zde k závěrkám za K 155.—, zatím co po-
plávka při kursu 152.— vyzněla bezvýsledně.
Úspěch přinesl týden akciím Podolské ce-
mentárny, jichž kurs postupně zvyšovala
poptávka ze 174 50 az na 185.—, kdy dosl
k závěrkám. Naléhavá poplávka panovala také
po akeilch strojírny dříve Daňkovy (465.—
466 50, 463.—), k obchodům ale následkem
zdrželivosti držitelů papíru fohoto nedošlo.
Z ostalních papírů strojírenských projevil se
ještě zájem po akciích strojirny dřive Ru sto
novy (291.—)
Z ukladaeích papírů nutno uvésti závěrky
zlaté renty rakouské (117.22 a 117.274g, čer-
vencové renty (99 45), investiční renty (90 62 9)
32 proc. úpisů hypoteční banky pro král. české
(94.25) ap.
Z vídeňské bursy.
Ve Vídni, 23. prosince.
(Pův. zpráva »N. L. )
Daňkův
Rakousko
Vídeň
Český průmyslo
zajišťovací banka
16
article
Také tento týden otázka kartelu železářského vy
čerpávala zájem bursy. Právě tak, jak pronikavě pů
sobily obavy ve příčině dalšího trvání kartelu, tak
rychle šířil se oplimism. Kursy stoupaly a klesaly, jak
právě nálada určovala. Positivního není ovšem známo
ničeho, jen zprávy prokmitají o jednání. Bylo možno
se ho vlastně naditi. Jak jsme již minule napsali: obě
strany ,pan Taussig i pan Kestranek, Rakouský úvěr-
ní ústav pro úvěr pozemkový i dnešní vedení kartelní
chtěji vydělati, hodně vydělati. To je suma moudrosti.
Jen cesty jsou sporny. Ale tu, jak se zdá, obmezila
arcivévodská správa, která zůstává hlavním akcioná-
řem a jediným dlužníkem nové hutní a báňské spo-
lečnosti, přiliš výbojně plány pana Taussiga. Správa
dosud v kartelu byla a při daném stavu akciové spo-
lečnosti těšínských závodů volila česká skupina me-
thodu stejně jednoduchou jaako pronikavou: učinila
za osud kartelu zodpovědnou — tuto správu. To byl
tenor vezdy její věrně „Neue Fr. Pr.“, kterému snaži
se dodati důrazu pan Kestranek svou na odiv stavěnou
rozhodností. Dle jeho slov jest mu lhostejno, bude-li
kartel rozbit. Hutě české a alpské pracuií dnes nejla-
ciněji: ta posice pro případný boj jest velmi pevná
Česká skupina považuje svou průmyslovou výzbroj
za nepřemožitelnou. Nyní aspoň. Těšínské závody
naproti tomu potřebují důkladné reorganisace. Dosa-
vadní správa jich nešla po stopách vůdčích faktoro
kartelních. Proto bylo těžisko odporu ústavu pro úvěn
pozemkový jedině ve finanční stránce. Leč právě zd
padlo slovo arcivévodské správy silně na váhu. Ale
nejen slovo.
Taussig
Kestranek
Neue
Francie
Dosa
17
article
Nalezl se i prostředník smíru mezi oběma stra-
nami. Vlivný a respekiovaný. Spolumajitel závodů
vílkovických, chef firmy S. M. Rothschild. Sám člen
kartelu a muž bursy znal dopodrobna chance obou
stran. Věděl, že závodům těšínským právě z ohledu
na jich majilele dostávalo se výrobní kvoty ne zrovna
přiměřené, a dovedl uplatniti, že i průmyslová vý-
zbroj má určilé stabihy ve chvíli, kdy dle posledního
odbytového výkazu kartelního odbyt železa se pod-
statně rmenšuje. Také veřejnost není přílišnou láskou
nakloněna kartelu a jeho cenové politice a jsou mo-
menty, kdy s touto okolností dlužno počílati. Mimo
to bylo známo, že Ústav pro úvěr pozemkový
podstatně zvýší svoji základnu kapitálovou.A
tak stalo se, že Ustav pro úvěr pozemkový důrazně
prohlašuje, že mu nenapadá rozbíjeti kartel, a že na-
proti tomu správa kartelu zasílá všem zúčastněným
závodům oběžník, nebyly-li by ochotny sleviti něco se
své kvoty výrobní pro případ, že by vzneseno bylo
s některé strany přání po zvýšení výrobní kvoty. Leží
na biledni, že projevů ochoty nebude, protože hlavním
faktorem slevovacím musily by za daného stavu být
závody české a alpské skupiny báňské, Ale tím ne-
ztrácí pokus tento na zajímavosti; udává nejen cestu
eventuální dohody, nýbrž i dokládá, že i bojovnosk
kartelního vedení má určité hranice.
Rothschild
S . M
18
article
Záležitost ovšem ani z daleka není ve stadiu blíz-
kém rozřešení. Nicméně však je zřejmo, že bojovní
nálada pod vlivem Rolhschildova zakročení polevil
na obou stranách a že ochoty k smíru bude na obou
stranách hojně. A na tomto faktu budoval trh své zá-
věry a svoji náladu. Nebyl pevným ve svém optimismu
a v jediném dnu kolísaly papíry železářské znační
při dilefrencích podstatných. Ale celkové smýšlen
bylo výhledněším a příznivějším. Není jistoty co do
budoucna, ale není také důvodů k obavám přilišným.
To zatím trhu slačí. V této povšechné náladě sice
poměrně málo přiznivý výkaz listopadový přechodně
rozladil, ale hlubšího dojmu nezanechal-
Povšechné zlepšení nálady, které z části způso-
beno i příznivějším posuzováním vyhlídek smíruv
olázkách Uher se týkajících, prospělo i papírům do-
pravním. Výkazy drah jsou dokladem dobré konjunk-
tury a nebýti obav z passivního odporu, byl by vliv
jich býval ještě hlubším. Ale i tak vykazují vůdčí pa-
piry železniční zpevnění. Rozhodnuti v otázce sestát-
nění severní dráhy císaře Ferdinanda, ke kterému došlo
z valné části pressí politických stran, Čechů a Poláků
v prvě řadě, přijalo bylo sympalicky. Zejmena prolo,
Uher
Ferdinand
Čecho
Polák
19
article
že stanovení renty výkupní stane se na základě akcio-
nářům příznivém. Stát ovšem přejímá pouze trati spo-
lečnosti této, uhelné doly, báňská dráha a pod. spo-
lečnosti této zůstanou nadále jejím majetkem. Zmenšíc
přiměřeně svůj akc, kapitál, bude společnost severni
dráhy nadále společností podniků uhelných. Jsou vel-
mi výnosné a ze zisků společnosti připadala na ně
téměř čtvrtina. Správa státní tedy v tomto směru nešla
ve šlépějích pruské vlády, snad obávala se oněch zá-
pletek a nepříjemností, kleré vzrostly fisku pruskému
z boje o Hlibernii. Renta výkupní bude prý stanovena
na základě výnosů loňska, že by dnešní kurs odpovi-
dal asi výkupní rentě. Základ kursu 2807% není věru
špatným faktem a šistou ironií vyznívá vzpomínka
která se víže k založení dráhy. Když za vedení Ansel-
ma Rothschilda ucházelo se konsorcium zakladatelské
o koncessi ke stavbě severní dráhy, padla při audienei
vůdce skupiny u císaře Ferdinanda otázka, bude-li se
dráha tato vůbec vypláceti. Když vyrostly její divi-
dendy až na 19%, bylo zřejmo, jak správně posu-
zovali zakladatelé hospodářskou budoucnost úrodných
krajů Moravy. Svou výkupní rentou uzná to nyní
i stát velmi draho.
Rothschild
Ferdinand
Morava
20
article
Vedle železničních papírů dosáhly vzestupu i
akcie Lloydu. Dne 20. hned o 35 K. Tato změna při-
voděna příznivým posuzováním sanační akce Lloydu
státem. I zde stát platí akcionářům jich úspěchy. Ale
alespoň děje se tak i ku prospěchu podniku tohoto,
který mohl přiněsti tolik požehnání našemu národnímu
hospodářsíví.
Z ostatních zjevů trhu zasluhuje ještě větší zmín-
ky oslabení mosteckých akcií. Odhadování dividendy
na výši loňské stlačilo kurs. Vyhlídka dividendy
Rakousko uherské banky 71 K (loni 68 K) naproti to
mu měla v zápětí slabý vzeslup jich. Ohlášeným zvý-
šením akc- kapitálu Ústavu pro úvěr pozemkový akcie
této banky ovšem ziskaly.
Trh ukládacích hodnot změn nevykazuje.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
16. prosince 23. prosine
Rak. koranová renta . . . 99..55 99. 60
Rak. zlatá renta . . . . . 117.15 117.30
Uherská zlatá renta . . . . 113 30 113.60
Uherská korunová renta . . 95 15.
93.15
144.—
Turecké losy . . . . ..
144 10
Rak. kreditky . . . . . .
666 —
667.—
Lloyd
Rakousko
uherský banka
71 K
21
article
Banka pro země rakouské.
Banka pro země rakouské.
431.50
433 75
786.—
Uherské kreditky . . ..
783.—
Bankovní jednola
557.—
560.25
Pozemkový úvěrní ústav . .
1029.—
1100.—
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy ..
651.50
661.50
Jižní dráha . . . . . . .
116 —
118 90
Polabská dráha
440.—
449 —
Buštěhradská dráha lit. B.
1110 50
1110.——
Dunajská paroplavební spol.
1007.—
1002.—
559.—
Rakouská továrna na zbroj.
555.—
48 1.50 514.—
509 — 518 50
Rým.muráňská společnost
2290.— 2470.—
Pražská železářská společnost
Mlostecká uhlářská společnost
66.— 650.—
847.— 827.—
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
618 —
645.—
240 05 210.07
Londýuská devisa . . . .
Říšské marky . . . . ..
117.82
117 73
jižní dráha
živnostenský banka
státní dráha
Mlostecká uhlářský společnost 66
514
Wienerberger
22
title
Alpinky
23
article
„Český Kompas“ o Moravě.
I. Cukrovary.
„Český Kompas“ vykazuje 55 cukrovarů, př
čemž dlužno upozornili, že v Přerově a Hodoníně jest
po dvou podnicích těhož majitele. Cukrovar České
společnosti pro průmysl cukerní ve Vranovicích vy-
kázán pouze v Čechách.
Z těchtc jest 34 pouhých surovaren kdežto ostat-
ních 21 vyrábi buď pouze zboží konsumní neb suro-
vinu i zboží konsumní.
Cukrovary nalězají se ovšem tam, kde jest půda
řepná, ledy ponejvíce na Haně, v rovinatých částech
Slovače u Brna a na Znojemsku.
České akciové cukrovary — osm — jsou vesmě
na Haně: cukrovar ve Šlapanicích, založený 187
jako podnik českého rolnictva, přešel v ruce kapitalist
německých; rolnický akciový cukrovar v Unčově pře-
vzat od osobní firmy akciovou společností rolnickou
z kapitálu byla asi třetina v rukou českých; zatlm
se poměry zhoršily.
Cukrovar v Čelechovicích, z nejstarších na Mo
ravě, založen hrab. Saint-Genois d'Anearcourt, přešei
v majetek německé společnosti kapitalistické a v po-
sledních letech stal se majetkem rolnické akciově
společnosti české.
Naopak rolnický cukrovar v Kroměříži přešel
zkoupením akcií v ruce soukromých kapitalistů če-
ských.
Morava
Přerov
Hodonín
Vranovice
Čechy
Slovač
Brno
Znojemsko
Šlapanice
Unčov
Čelechovice
SaintGenois d ' Anearcourt
Kroměříž
cukrovar Český společnost
Český akciový
24
article
Zmiňujeme se o těchto změnách proto, poněvadž
znamenají více než změnu firmy neb změnu majitel
akcií. Účelem rolnických cukrovarů není pouze zisk
cukrovarů, nýbrž co nejvyšší zpeněžení řepy jeho ak-
cionáři vyrobené; jestiť to v první řadě podnik své-
pomocný a jako takový měl by býti více chráněn
státu čili méně stěžován daněmi. Cukrovar obchodní
má na zleteli pouze a jedině zisk majitele, — ud do-
davatele-rolníka jest mu jen tak dalece na srdci, aby
cena řepy pěstění její vůbec umožňovala, tedy udržení
ceny aspoň minimální.
Rolnických cukrovarů jest na Moravě 8, z nichž
7 českých a 1 německý většinou; z ostatních akcio-
vých jest 1 český, z lirem osobních též jeden český
Poslední dobou psalo se mnoho o založení jed-
noho neb dvou nových cukrovarů společenských; celá
akce jaksi uvázla, neboť ničeho více neslyšeti. Snad
právem, poněvadž doba dnešní s tak velkým kolísáním
cen není příznivou novým podnikům. Stávající rol-
nické cukrovary prodělaly vesměs krise větší nen
menší, obělavostí rolnictva byly však udrženy až na
šlapánský a pak mohelnický německý.
Zmíniti sc musím ještě o snaze českých cukro-
varů o založení společné rafinerie; mluví a jedná
se o ní dávno, ale dle všeho k ní, nikdy nedojda.
Prodej zboží zadaly české cukrovary po většině
firmám německým, nazvíce bankám vídeňským
Působí to dívným dojmem v dnešním vzpružení ná-
rodním a volání po osamostatnění hospodáiském!
II. Pivovary a sladovny na Moravě.
Oboje podniky uvedeny neprávem v jedné sku
pině; třeba je rozděliti, neboť se v mnohých směrech
různí.
Morava
25
article
A. Sladovny
Obchod s ječmenem a sladem jest až posud z ve-
liké části v rukou německých, číli, správněji řečeno.
židovských. Světoznámý ječmen hanácký vyváží se
do všech zemí s vyvinutým pivovarnicivím, nejvice
ovšem do Němoska. Není to zajisté na prospěch rol-
nictva hanáckého, že zmínění obchodníci s ječmeny
trh ovládají, neboť jest známo, že kupují celé vagony
méně cenného ječmene hornouherského (slováckého) a
jej buď přímo nebo jako slad za hanácký prodávají.
V „Českém Kompasu“ uvedeny pouze sladovny
akciové a ne též osobní, jichž jest veliká většina
doufejme, že v příštím ročníku i tyto budou udány
a pak bude na první pohled jasno, kdo obchoduje
a má velké výtěžky z ječmene hanáckého: Briessové
Hamburgrové, Zweigové, Milchspeiserové a Katsche-
rové, Wintrové atd.
Z českých sladoven na prvním místě stojí nejstarš
„První rolnická sladovna“ v Prostějově, založená
1869. Závod tento snad jediný ze všech společných
podniků nebyl v postavení kritickém, nýbrž vždy vý
borně prospíval; na důkaz uvádíme dividendy z po
sledních roků: K 62.70, 62.70, 60, 70, 60, 56, 50, 60
Bylo to jedině zásluhou jejího účetního, později ře-
ditele, cís. rady Josefa Waita, který, žel Bohu, n
velkou škodu celého národního hospodářství morav-
ského již rok spočívá v chladně zemi. Budiž mu zde
věnována čestná vzpomínka!
Sladovny v Příkazích u Olomouce a v Rajhrad
prošly sice několikeré krise, stojí však dnes na pev
ných nohách: jsou však podniky menší a neslyšeti
že by měly záměr, závod svůj rozšířiti: prostějovsk
vyrábí ročně as 600 vagonů sladu, rajhradská 350
příkazská 180.
Zweig
Milchspeiserová
Katsch
Winter
Wait
bůh
Prostějov
Příkazy
Olomouc
Rajhrad
26
article
Smutnou minulost má sladovna v Kojelíně; po
několikaleté vlasiní režii se ztrátami, pronajata sla-
dovna židům; teprve od r. 1899 nalézá se opěí ve vlast-
ní režii a prospívá dobře: vyrábí 200 vag. sladu.
Hůře skončila rolnická akce sladovní v Žerotíně
u Šternberka; osudy její jsou poučné a proto se zde
o nich krátce zmínime. Založena roku 1869 a vysta-
věna nákladem 40.000 zl. na cizí půdě, totiž ve
dvoře hraběte Saint-Genois, do jehož neobmezeného
vlastnictví po 26 letech bez náhrady opět přejíti
měla. A za to platila ještě ročního nájemného- 1000 zl.
Společnost upadala čím dále více až r. 1881 se rozešln
a sladovnu se zámkem a přední částí parku zakoupi
výbor akc. sladovny od nového majitele knížete Liech
tensteina. Však ani tato nová obchodní veřejná spo-
lečnost nemohla sladovnu udržeti ve vlastní režila
pronajala ji — židovi!
Pěkný příklad, jak se rolnické akciové podniky
zakládati a vésti nemají
Nejnovější českou sladovnou jest „Hanácká sla-
dovna“ v Brodku u Přerova, u níž nalézáme zvlášt-
nost, že má akcie po 20.000 a 10.000 K, tedy sladovna
čistě obchodní, neboť při 200.000 K akciového kapi-
tálu může býti akcionářů pouze několik a to kapita-
Tím řada českých sladoven skončena. Třeba ovšem
dodati, že skoro všechny akciové pivovary vyrábí též
slad a jím obchodují. To však ničeho nemění na faktu
shora uvedeném, že obchod jest z veliké většiny v ru-
kou německých čili židovských což jest na Moravě
totožným.
listů.
Genois
Lie
Žerotín
Šternberk
Brodek
Přerov
Morava
27
article
Čechové nr valné hromadě rakousko - uherské
banky. K valné hromadě Rakousko-uherské banky
v roce letošním bylo přihlášeno 608 akcionářů, z nichž
připadalo na hlasy české 162. Na rok 1906 jsou
oprávněni k účastenství při valné hromadě 704 akcio-
náři, z nich jest 207 hlasů českých. Letošního roku
tedy přibylo 49 českých akcionářů, hlavně peněžních
ústavů, korporací a fondů. Počet tento mohl býti ještě
větší, kdyby čtyři akcionáři nebyli uznali za vhodno
z akce české vysloupiti. Jsou momenty, kdy toto od-
bočení jest proviněním; jeho závažnost roste však
tím více, že se nalezla i česká banka, která nechce
postupovati s českými akcionáři o nabytí plného
oprávnění českých interessentů finančních. Pra ž ská
úvěrní banka, která ještě loni byla mezi če-
skými akcionáři, letos v seznamu jich se nevyskytuje.
Vytýkáme důrazně tento moment. Tím způsobem
česká banka si respektu ve správě cedulové banky ne-
dobude a speciálně Pražská úvěrní banka měla přece
zájem na tom, aby výměra úvěrů rakousko- uherské
banky byla spravedlivou. Ale i se slanoviska hmot-
ného mohou býti akcionáři spokojeni. Při dividendě
71 K doshuje rentabilita akgii rakousko - uherské
banky 4.322%. Kromě toho nutno při posuzování ob-
chodního rozvoje banky míti na mysli, že bank
přenese do nového roku směnky s delší platnosti než
r. 1904. Čísla české účasti uspokojují. Myšlenka do-
býti si v lastní silou respektu, nalezá ohlasu. Ato
je okolnost velice radostná.
Čecho
uherský banka
český banka
úvěrní banka
28
article
Dobrý podust. Aby posilovala úsporné síly do-
mácího obyvatelstva zařizuje Českobudějovi-
cká záložna soustavu pokladniček. Po-
kladnička předává se bez klíčku, který zůstane v ústa-
vě. Tím jest jednotlivci poskytnuta možnost, uložitia
uspořiti i nejmenší obnos, který náhodou mu zbude,
okolnost pak, že pokladnička jest zavřena, úspory tyto
zajišťuje. Nemohou býti toliž vybrány, kdyby nastale
pokušení, použíti jich k jinému účelu, nežli k uložení
jako úsporu, k níž prvotně byly určeny. Když pak u
těchto malých a přiležitostných úspor vzrostl jakýsi
obnos, odevzdá jej majitel úspor záložně. Úřadník
olevře klíčem ústavu pokladničku, přepočte u pří-
tomnosti doručitele obnos v ni se nacházející, vybéře
jej a vloží na vkladní list. Pokladničku i s vkladlním
listem předů opět doručiteli. Iospodářské výhody to-
hoto opatieni jsou samozřejmy, a opětně jsme na
ně upozornili. Vitáme sympalicky tento záslužný pod-
nět. Bude míti hojně následovníků? Co Plzeň, Tábor,
Král. Hradec atd. atd?
Nová úprava obchodních vzlahů k Švýcarsku.
Od nového roku nastanou, jak jsme jíž uvedti,
změny v celních sazbách švýcarských. Švýcarsko
zatiži od té doby veškero zboží od nás tam vyvá-
žené cly, které stanoveny obchodními smlouvami
s Německem a Švýcarskem. Jen v příčině některého
zboži sjednány výhody pro nás. Plati to speciálně
o cukru homalovém, ohledně něhož zvýšeno clo
z 9 na 10 fr. (loni vyvezli jsme do Šzýcarska cukra
za 11.8 mill. K). Následujíci tabulka ukazuje hlavní
změny celní pro vývoz do Svýcar:
nový dosavadní
celní tariť celní tanií
franků za 100 ke
obilí všeho druhu . . . —.30
slad . . . . . . . . 1.—
chmel. . . . . . . . 1.—
Král
Plzeň
Tábor
Hradec
Švýcarsko
Německo
29
article
7.50
surový a krystalový cukr
homolový cukr . . .
maso čerstvé:
teleci . . . . . ..
jiné . . . . . . . .
konservované maso:
slané, uzené. . . . .
jiné . . . . . . . .
zvéřina . . . . . . .
zabilá drůbež . . . . .
vejce . . . . . . . .
máslo čerstvé . . . . .
pivo v sudech:
do 2 hl. . . . . ..
nad 1 hl. . . . . . .
víno v sudech . . . . .
koně . . . . . . . .
voli . . . . . . . .
jat. býci . . . . . . .
prasata . . . . . . .
ovce . . . . . . ..
boty a střevíce:
z hovězi kůže a jelení
nevyložené . . . . .
z jemnější kůže . . .
stavební a užitné dříví:
listnaté . . . . . .
jehličnaté . . . . .
obráběné listnaté . . .
» jehličnaté . .
pražce dubové . . . .
— .g0
» jiné . . . ..
dužinky . . . . .
volny
botové parkety neklížené
» » klížené.
nábytek z ohyban. dříví:
surové . . . . . .
jiné. . . . . . . .
prádlo a šaly z bavlny .
ze lnu a p. . .
duté sklo a zboží skleněné
kujné roury nýtované . .
» . nenýtované.
kosy, srpy, vidlice . . .
benzin . . . . . . . —.30
lib atd. denat. . . . . . 3 50
petrolej . . . . . . . 1.25
galanterní zboží:
30
article
120.—
nejjemnější . . . . . 120.—
jiné. . . . . . . . 30.—
padělané bijouterie . . . 50.—
Petrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské banky.)
Ukončení stávky teleerafních a poštovních úřadníků
a zřízenců uvítala bursa velmi sympaticky. Kursy
všech hodnot mohly se na pondělní burse vyká zati
aspoň nepatrným zlepšením. Došlé zprávy z Rigy
oznamovaly že nepokoje tamní nenabyty toho dosahu,
jak prvotně bylo sdělováno. Ohlášený manifest dělni-
ckých stran neměl na bursu valného vlivu. Velikého
zklamání ruským bursám přineslo čtvrteční zahá jení
stávky, která, ač nonašla ve všech vrstvách všeobec-
ného ohlasu, dosti citelné kursy zvláště hodnot prů-
myslových a bankovních stlačila. Hlášené silné
oslabení průmyslových hodnot na burse pařížské, sí-
řící se vojenské vzpoury „bouře v Livonsku odmítání
papírových peněz v ruském Polsku a úplný nedostatek
koupěchtivosti — vše to nezůstálo beze vlivu na bursu
petrohradskou. Na trhu hodnot bankovních panovala
opětně chabá nálada a kursovní ztráty jsou dosti ci-
telné. Kurs akcií ruské banky pro vnější obchod ochaol
na pondělní burse o 12 r.: na 312.— a během týdne
o dalších 10 r.: na 302.—. Akcie mezinárodní banky
klesly koncem týdne o 13 r. na 317.—. Akcie diskontní
banky vzpružily se na pondělní burse o 4 r. na 374.—,
během týdne ustoupily na 360.—. Akcie ruské prů-
myslově banky ochably na 203— a azovsko donská
banky na 440.—. Akcie rusko-čínské banky klestyo
7 50
Livonsko
Polsko
zpráva živnostenský banka
31
article
3.60
za kus
za 100 kg
kg