Periodikum ALTO Viewer

1

24. prosince 1905

2

I. Příloha „Národních Listů“ k číslu 354.

3

Strana 17

4 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Učitelským sirotkům. Používám intimní nálady klidných dnů vá- noční radostné oslavy božského dítěte, abych znovu promluvil upřímné slovíčko ve prospěch ubohých, nešťaslných sirotků učitelských. V dnech zasvěcených radosti dětské, kdy chceme viděti všechna ta dětská očka rozjiskřena potěchou blahem, v této době zvláště mělo by veškero učitelstvo avšechnanaše česká ve- řejnost vzpomenouti i těch ubo- hých sirotků po učitelích . . . Byli jste jistě někdy přitomni pohřbu učite- lovu. Veliké účastenství všeho obecenstva, míst- ních i okolních spolků, věnce, pěvecké sbory tklivé řeči pohrobní, a vůbec celá ta naše pom pésnost ve vypravování pohřbů, to vše oslavo- valo učitele, »nejvlivnějšího činitele na poli ná- rodní osvěty«, ale po veškeré té okázalosti svě- domí kollegů a svědomi veřejnosti se obyčejně uspí nadobro. Ubohé vdově zůstaveno, aby o po- zůstalé sirotky oslaveného učitele postaralase sama.

5 article

Nastane hrozná doba té nejkrušnější le s klé bidy mnohých učitelských vdov- nastane ono utajování nouze, vytlouká se klin klínem a titíž, kdož nedávno ještě měli dosti slov útěchy a kteří projevili tak okázale svoj úetu k zvěčnělému učiteli, jsou naprosto nevší- mavými k nešťastnému osudu sirot svého druha a svého učitele, nestarajíce se o šetření hořkýeh tajených slz ubohé vdovy. Nechtějme se zůmysla klamati předstíráním že nyní po úpravě platů učitelských je o sirolky učitelské dostatečně postaráno. Prohlédněme sta a sta srdcervoucích žádosti učitelských vdov. dožadujících se u obou učitelských sirotčineů rychlé a slušné podpory, pozeptejme se obětov ných funkcionářů obou těchto spolků, v jakých trapných bývají rozpacích, aby aspoň a lm už- nou mohli pomoci tam, kde je žádoucí trvalá a větší podpora, připomeňme si nynějš velikou drahotu a vžijme se do zoufale situace ubohé paní, která chtíc aspoň zdání za- chovati slušnějšího vyslupování jako »vdova po učiteli«, neví, čeho dřive má nepatrným při spěvkem skrovné své pense hraditi, aby nepro- padla zjevné, kruté bídě.

6 article

Vzpomeňme, že zůstavili tu sirotky i učitelé, kteří nedosloužili oněch desíti let, k nároku na pensi opravňujících a pochopíme, že osud pře- mnohých sirotků učitelských je tak krutý, že o tom veřejnost nemá ani potuchy. Učitelská obec se zorganisovala. Zdravá síl učitelských organisací měla by hodně vlivně uplatňovati právě zde, na tomto nehlučném, in- timním poli naprosto humanní, zcela nezištné svépomoci. A měřítkem síly pravé, niterné orga- nisace, nejspolehlivějším měřitkem jest finanční síla učitelských sirotčinců. Až veškero učitelstvo skutečně učiní si mravní povinnosti zajistiti oba své sirotčince tak, aby nemusily býti napořád v trapných rozpacích vzhledem k množícím se žádostem, aby nemusíly ve svých darech se üskrovňovati na nepatrné příspěvky, až zorgani- sované učitelstvo, jakožto jedna jediná rodina ujme se i osiřelých dělí učitelských jako dět svých vlastních, pak bude podán důkaz, že slovo, forma, zevnějšek organisace učiněny jsou pravým mravním skutkem. I v rostoucím ruchu nynějšího organisač- ního života, v zápasech přitomné doby o po vznesení stavu, o prospěch školy musí najití učitelstvo vhodné chvile a odhodlanosti k akci. jež by spořádala širé řady jeho na pomo učitelským sirotčincům. Přítomný stav nedostalečné podpory obou sirotčinců ne- může a nesmi dále trvati, má-li býi prohlašovaná snaha o zhodnocení stavu učitel ského brána býti vážně.

7 article

Učitelstvo, které ochotně sloužilo a slouž kde jaké dobré myšlence a které je vždy na pohotově, jedná-li se o přispění a součinnost v pomocných akeích, dovede se zajisté spořá- dali i k pomocné akci ve prospěch učilelskýeh sirolků, a dovede opatřiti oběma sirotčineům svým příspěvků pravidelných, stálý ch, s nimiž bude možno humanním spolkům těm bezpečně počílati. Nejnadšenější články, nejkrásnější a nej- vznětlivější provolání minou se svého účelu nepřinesou podstatného ozdravění financi obou sirotčinců, neuchopí-li se podpůrné akce čilí, ochotnía vytrvalíjednotlivci! Ne- žádejme od učitelů, stojících v čele správy obou sirotčjnců, aby oni sami k veliké a záslužné práci své přidávali si nové úkoly propagační. Nedoceněna jest jejich mravenčí píle, s jakou sbírají příspěvky, vyšetřují hmotné poměry vdov a sirotků, dbají o výchovu osiřelých dět učitelských, podporují u výchově ubohé vdovy a starají se, aby nešťastným sirotkům dostalo se slušného vzdělání a zaopatření. Chtiti, aby ještě i oni rozptylovali se akci sběrací, bylo by odváděti je od vlastního jejich úkolu. Tu na stoupiti musí akce čilých jednotliveů. V každěm učitelském sboru, v každém okrsku a každě jednoté učitelské nalezne se ochotný jednotlivee klerý se ochotné uvoli býti dobrovolným sbě ratelem, důvěrníkem a jednatelem sirotčinců. Ten bude míti sběrací akci ve svém okruhu v evidenci, ten nepropase pražádné příležitosli, aby neozval se znovu a znovu jako učitelské svědomí, volajíeí důtklivě: »Pamatujte svých povinnosti k učitelským sirotám«. Uložme ja- koukoliv práci tisícům a — nevykoná ji nikdo.

8 article

Učiňme za práci zodpovědnými jednotlivee horlivé, a dojdeme spíše k cíli. Bude-li všude, ve všech organisačních pracích vedena ne- úprosná revise vykonané povinno sti vůči sirotčincům, bude-li vytrvale a soustavně vydáván při vhodných přiležilostech výmluvný přehled o splnění této povinnosti jakož i o mravních dluzích, jaké mají jedno tlivci vůči sirotčincům, musí nastati náprava. Ale zájem o sirolčince neměl by se ukon- čovati mezi stavovskou. K učitelským sirotkům má nepoměrnou povinnost i veškera naše veřejnost, zvláště naše okresy, obce, naše peněžní ústavy, naše velké spolky a p. Všude tu jsou i učitelé vlivnými činiteli. Se součinnosti jejich tu všude počítáno a je nemyslitelno, že by, aspoň u většiny připadů, zůstalo volání učitelův o pomoc učitelským sirotčincům mar ným.

9 article

A poněvadž oba sirotčince nečiní veli- kých nároků na podporu, ale uskrovňují se ve svých požadaveích takovými obnosy, jichž naše autonomie, naše ústavy a spolky při svých rozpočtech ani nepociti, jest potřebí jen drobet dobré vůle, drobet porozuměn pro humanní cile sirotčineů, aby i z řad neuči- telských pravidelné a stálé podpory sírotčineům se dostávalo. Nuže, v těchto radostných dnech, lásce k dl- těti zasvěcených, v těchto dnech nejintimnějšího blaha rodinného štěstí, pamatujme všichni, učitelé i nenčitelé nešťastný ck sirot učitelských a učiňme vzhle- dem koběma sirotčineům — s voj povinno stl Poznámka: Bolzanův odbor p r zřízení českého sirotčince uči- telského založen r. 1881. Fond jeho ob- náši 100 000 K. Stálým přijmem jest výtěžek z prodeje učilolských navšlivenek s podobiznou J. A. Komenského. (100 kusů se jménem a ti- tulem jakýmkoli za K 2 20 franko u před sedy p. Ant. Mojžíše, ředitele v Karlíně, č. 273) Samostatný sirotčinec učite ský založen r. 1826. Členové zakládající 100 K jednou pro vždy, skuteční 10 K ročně. činní 2 K ročně a přispivající 1 K ročně. Jmání 50000 K. Předseda: V. Šofferle, říd. uě. v Praze —VII. č. 216.

Komenský Mojžíš V Šofferle Karlín Praha Bolzanův odbor p r zřízený český sirotčinec uča

10 article

Zabezpečení učitelstva a školy »Komenského« ve Vídni jest jedním z hesel daných spojenými organisacemi všeho učitelstva českého. Aby heslo vtělilo se ve sku- tek, potřebí usilovnější, obecnější a vytrvalejší akce než jaká dosud se tu jevila. Dosud mohlo následkem podpůrně akce, učitelstvem vyvolané, zvýšeno býti jen o nepatrnou částku služné učitelů české soukromé školy ve Vidni, aleo zajištění výslužného postaráno není, a učitelé škol »Komenského« dosud musí se spokojovati se služným mnohem menším než má německé učitelstvo vídeňské. Není ani postaráno náležitě o příspěvky v době nemoci a vůbec právní po- stavení učitelů českých ve Vídni je ubohé. Není možno čekati, že učitelé sami budou s to se brati takový fond, který by z právní a hmotné nejistoty vysvobodil průkopníky české na Du naji, ale možno s důvěrou očekávati, že naše města a větší obce v saisoně zimní najdou ve- čera, kde by při společné zábavě všech míst- ních národních spolků pamatováno bylo výtěž kem českého školstvi ve Vídni. Tak na př.v Roudnici tyto dny uspořádal místní vzdělavaei sbor všem spolkům společný a za součinnosti všech místních spolků pořádaný zábavní večer »vídeňský«, výhradně ve prospěch »Komen- ského« ve Vídni. A kdyby všechny naše obce větší, všeehny okresní výbory a spolky naše jen nepatrným obosem tak přispěly, byla by lu brzy částka, která by znamenala osvobození posílení našich pracovníků na horké půděví deňské.« V době stanovení rozpočtů obeeních, okres- ních a spolkových, v době přednášek, divadel- ních představení a zábav připömfnáme znovu učitelstvu i celé veřejnosti: »Nezapomínejme strádajíeího učitelstva českých škol vídeňských!« Poznámka: Příspěvky ochot ně přijímá a veřejně kvituje sl. Ros. Jonášova, učitelka v Kolině.

Komenský Komen Jonášův Vídeň Roudnice

11 article

Učilelská jednota „Komenský“ v Duchcově po- rokovavši ve své, 20. prosince konané schůzi o re- soluci pražským učitelsivem na manifestační schůz dne 8. prosinoc přijaté, usnesla se na následujícín projevu: Jest nesporno, že dosavadní obsazování míst na obec. a měšťanských školách v král. českém nelz vůbec zváti spravedlivým, poněvadž vypisování míst vlastně zbytečným se stává, když jednotlivě okresy, be i jednotlivá města jsou obe- hnána smutně pověstnými čínským hradbami a proto přemnohá místa se vlastně vypisují pro osobu předem vyhlédnutou, při čemž kva- lifikace a věk hraji z pravidla roli zcela podružnou To platí o venkově i o Praze. Tím bolestněji dotýkati se musí všeho venkovského učitelstva dotyčná místa resoluce pražských kollegů, které k tomu směřují nedobytně hradby, jimiž Praha dosud obehnána, ještě více sesíliti. Ovšem všichní v Praze působiti nemůžeme: ale není snad každý pražský učitel již prote dokonalejším učitele venkovského poněvadž mu dopláno působiti v městě hlavním. Kdyby všichni vynikající učitelé venkovští na školách hlavního města se měli soustřediti, jistě by školy pražské pro ně nestačily a kdyby všichni ničím nevynikající učitelé tamní, na venkov se odstěhovali. prořidly by sbory učitelské v Praze velice: neboť jiste i v Praze — koukol mezi pšenicí. I do Prahy dost lidí bezvýznamných dostalos pouhou prolekcí. Nyní snad i mnohý z nich planý nálek vede, jak je mu v hlavním městě zle, ač mu ani ve snu nenapadá, aby se hlásil na venkov, neb, si s venkovským kollegou místo vyměnil. (Nabídek bylo by do setl) Nač tedy ten nářek zvlášťě na starší venkovsk učitele, nač sesilovati proti nim hradby povnostní?

Komenský Duchcov Praha

12 article

Věříme ostatně milerádi, že se v Praze mnohým kollegům křivdí, že bývají často odstrkováni nezaslou- ženě. Avšak: bolí-li snad křivda více, byli-li od- slrčeni jednou za mnoho let k vůli učiteli venkovskému, či jsou-li prae- terováni rok od roku k vůli zvlášť prote- žovaným kollegům s nimi v Praze již působícím?! Proč tedy medle lakový poplach proti venkovu? Či jste snad v Praze o tom přesvědčeni že na venkově blaze a že u nás se nikdy a nikomu neubližuje? O, ubližuje se „venkovským“ také často, ba velmi časlo zvláště obsazováním míst. Proto sou- díme, že otázka spravedlivého obsa zo- vání míst učitelských jest vlastně č. nejpalčivější olázkou stavovskou, která by měla spravedlivě býti rozluštěna ve pro- spěch kollegů jak pražských, tak venkov- ských. Proto souhlasíme úplně s tím, aby uči- telstvo seřazeno bylo do pevného kon- kretálního statu dle služební stup nice a aby též pravidelně postupovalo avšak statut takový nesmí obsahovati pouze učitelstv pražské, nýbrž veškeré učitelstvo v království.

Praha

13 article

Nevěříme ani, že by většina pražských kollegů byla tak sobecká a — nepokroková, aoy pro sebe žádala zvláštních privilegií. Zvláštní statut pro Prahu znamenal by vlastně jen sankci dosavadních poměrů: hotové uzákonění uzavřených okresů i měst, kterou přece žádný pokrokový člověk schvalovat nemůže a — nesmí. Žádáme proto, aby velesl. c. k. zemská školní rada vydula ve smyslu § 110 nov. ř. škol. a vyuč. dávno želané spravedlivé předpisy obsazovacím řízení, aby již jednou dosavad- nímu nespravedlivému obsazování míst při obec.a měšťanských školách byla učiněna přítrž Uzavře- nost okresů zajisté nikdo nepociťuje krutěji než učitelstvo škol menšino- vých (veřejných i maličních), na něž pohlíž se v jejich působištích jako na vetřelee a přivandrovalce nenáviděné — v okre- sích českých pak — jako na bezprávné cizince, kteří svými žádostmi o místa

Praha

14 article

— porušují blažený klid toho kterěh vlasteneckého okresu! Deklamuje se často po českých vlastech o — „ůzemí spravedlnosti uzavíraném“ — proč tedy matička Praha a j. města i české okresy se proti našim spravedlivým požadavkům uzavírají takč? Ne planými slovy, ale ráznými skutky lze do- cíliti nápravy. Kdy ale dočkáme se skulko na prospěch učitelů, jimž v Praze neb na venkově křivda se děje? Myslíme, že nikdo dříve, pokud nebuše obs zovacího řádu, platuého pro všechno učitelstvo v krá- lovství, s čímž, jak doufáme, souhlasiti budou jistě nejen učitelé venkovští, nýbrž i značná čásť učitelstva pražského — pokud na nás venkovany nepohlíží jak na méně cenné lidi a — špatnější učitele. V Duchcově, 20. prosince 1905. Václ. Kryener, jednatel. Publikace redakci télo rubriky zaslané: Dějiny mravouky v Orientě. (I. Kon fucius.) Napsal dr. Rud. Dvořák. V Praze. Ná- kladem „Dědictví Komenského“, 1904. Pro členy z K 1.—, pro nečleny K 2.—, Nejpovolanějším tlumočníkem a vykladatelen nejstaršího učitele mravouky Konfucia jest u nás za- listě dr. Dvořák. Přítomná kniha obsahuje přednášky universitní extense a má všechny dobré vlastnost extensní práce: jeť populární, naprosto vědecká, srov- navací a nanejvýše zajímavá, nuticí k dalšímu studiu Spis protkán výroky Konluciovými, kteréž nejsou jen prostě mechanicky a nebo podle nějaké libovolné osnovy seřaděny, ale tvoří organický celek, obsahujíc system morálního učení Konfuclova. V době, kdy nutno obírati se pilně otázkou mra vouky ve školách a vůbec ve výchově, je tento spi zvláště vítanou pomůckou učitelstvu a každému, kde se olázkami praktické mravouky zabývá.

Václ Dvořák Komenský Konfucius doktor Konluciový Konfuclův Praha Duchcov Orient

15 article

Doc. dr. Heveroch: Duševní odchylky školní mládeže. V Praze. Nákladem „Dědictv Komenského“. 1904. Pro členy D. K. 70 h, pro ne členy 1 K 40 h. Znamenitý náš a velmi pilný paedopsycholo dr. Heveroch sleduje spisem snahu: vzbudit. obecný zájem k abnormálným dětem Interess ten je nutný nejen se stanoviska prosté hu- manity, tedy na ochranu ubohých dětí, ale i se sta- noviska prospěchu společnosti, obce, národa. Dru Heverochovi náleží zásluha, že přítomným spisem důležitou touto a u nás zanedbávanou olázkou dů- kladně pohnul a podal tolik podnětů jednak k dal- šímu studiu paedagogům, jednak k praktickému re- formování, že bude spis vždy dobrou, vodivou po- můckou každému, kdo se chce časovou otázkou vý- chovy dětí odchylných zabývati. Ze zajímavého výbornou methodou řízeného spisu vyjímám někter kapitoly dobře charakterisující směr a obsah spisu Tak jsou předmětem studia Heverochova: první pudy a snahy, vliv dědičnosti, vliv tělesného slavu, děl z rodin nervově chorých, děli nervosní, děti toulavě samotáři, dítě zločince, přihlouplí, imbecillní, idioti škola pomocná atd. Prol. dr. Heveroch, který pílně píše do „Paedagogických Rozhledů“ o paedopsycho- logii, a klerý je také horlivým učitelem lidu, neustane zajisté na tomto spise v oboru psychiatricko-paeda- gogickém a těšíme se, že příslušnou naši literaturu v tomto oboru tak mistrně prof. drem. Čádou zalo- ženou, rozhojní spisy dalšími.

docent doktor Heveroch Dědictv Komenský Heverochův Prol Čáda Praha

16 article

Prof. dr. Frant. Drtina: O relormě uči telského vzdělání. Předneseno na veřejné schůzi, svolané jednolou „Komenský“ v Praze. Nákl „Dědietví Komenského“, 1905. Cena 60 hial K této znsmenité, na hlubokém a podrobněn studiu organisace evropského školství a historie na- šeho školství založené přednášce netřeba teprve zno- vu poukazovati. Spis je časový, stále časový a jeho podnětem dostala se u nás otázka reformy učitelskéh vzdělání do proudu diskusse a projednávání časopi- seckého i spolkového. Rozprava prof. Drtiny reálně buduje system reformní na slavu přítomném a chiee pokračovati v řešení důležité olázky vývojem. Y vstala-li proti konkrelním návrhům, spisem hájeným polemika, neubírá se tím spisu vážnosti a ceny; ne boť i odpůrci návíhů prol. Drtiny nznávají vysokou vážnost této sludie, ale brání se pouze proti uskuleč- nění některých konkrelních návrhů ve spise uvede ných. Ale právě otázka reformy vzdělání učitelstva je lak důležitá — a tak málo u vlivných zákonodár ných kruhů a v časopisectvě ventilovaná, že nutn každou věcnou rozpravu o důležité této věci uvítati veřejnost znovu povzbuzovati, by neodbytnou otázkou tou se obírala. Timlo spisem učiněn slibný počátek

profesor doktor František Drtina Komenský Praha evropský školství

17 article

Pevně doufáme, že zájem o velikou otázku není vy- dáním spisu vyčerpán, a že veškera intelligence naše zúčaslní se kulturního ruchu, který musí býti vyvolár a udržován, aby otázka vyššího vzdělání učitelstva udržovala se na povrchu časových olázek, přibližu- jíc se k příznivému řešení. Studie prof. Drtiny je způ- sobilá potřebný zájem pro olázku tu podnítiti! Kde nesouhlasíš nacelo s důvody a návrhy, opři se dů- vody a návrhy jinými, a tím jen probudí se, zmohutn a udrží se zájem pro tuto stále odkládanou a přece tak důležitou olázku. Dosud obmezila se všechna příslušná akce — na odbornou literaturu učilelskou Je nejvýše nulno, aby otázka slala se dále předměten péče veškeré české, pokrokové intellizence.

profesor Drtina

23 article „AZSKEO MERKUR-,

„AZSKEO MERKUR-, níž každý majitel losů a sloso- vatelných cenných papírů je d- ním nahlédnutím přesvědčiti se může, zdali jeho cenné papíry v dřívějších tazích již vylosováný byly. Cena K 1.20. — Pro celoročn předplatitele „Pražského Mer kuru- zdarma- Předplácí se pro Prahu, venko a Rakousko-Uhersko i s donáškou K 3.60.

Praha RakouskoUhersko

28 article

V pražských denních listech uveřejněno bylo v insertní části zasláno, podepsané starostou spole- čenstva stavitelů pro obvod obchodní a živnostenské komory v Praze, které vylýká přímo stálním lechni kům neznalost zákonných předpisů a dovozuje, že stavitelé mají právo prováděti stavby silniční, želez niční, mostní a vodní, podobně jako úřadně antori- sovaní civilní technikové příslušné kategorie. Timto prohlášením vnáší se nový zmatek do širšího obe censtva a do jednotlivých stavebních úřadů o roz sahu oprávnění stavitelů a úřadně autorisovaných stavebních inženýrů, kteří pozbyli by naproslo prava existovati, kdyby stavitelé měli skutečně uvedený rozsah oprávnění, který si prohlášením hledí při svojiti, Jest tudíž v zájmu celé veřejnosti nezbytně třeb přihlédnouti blíže k této otázce a informovati ve- řejnost, pokud správným jest tvrzení společenstva stavitelů, že přísluší jim po zákoně prováděti stavby silniční, železniční, moslní a vodní.

Praha živnostenský komora

29 article

Společenstvo stavitelů velmi bedlivě stará se to, aby neprováděl nikdo pozemní stavby, kdo nen k tomu po zákonu oprávněn, tedy ten, kdo nepro- kázal příslušnou zkouškou u místodržitelství odborné vědomosti z oboru pozemních vysokých staveb, neprokázal tudiž odbornou kvalifikaci pro tyto práce Takové osoby udávají okresnímu hejtmanstv ku potrestánil Avšak společenstvo stavitelů nechce se řídi samo uvedeným a cela oprávněným požadavkem odborné kvalifikace pro stavby silniční, mostní, že- leznicové, vodní, meliorační, regufační a stavby vodo vodů měst. Duešní stavitelé vycházeji vělšinou z prů- myslových škol, kde nepřednášejí se uvedené pfed měty. Nemají tudíž naprosto připravného a odbor ného vzděláni školského pro tyto práce inženýrské Rovněž nemají náležitého odborného vzdělání i ab- solventi kursů pro kommunikace, jelikož dle učebné osnovy těchto kursů mají se jimi vychovati jen pod řízené síly, které mohly by zastavati místa jezného, plavidelníka a po případě dohližitele trati. Tomu nasvědčuje doba trvání těchto kursů a nelze lidem bez vyššího vzdělání za 6 měsíců vštípiti ani ency- klopedisticky tylo odborné vědomosti. Na vysoké škole technické studjí uvedené obory inženýrských staveb posluchači plné tři roky a přípravné přediněty jako mathematiku, stavební mechaniku atd. po dva roky. Z toho následuje, že požadavek stavilelů nen oprávněným a morálním. Na jedné straně stíhají trest- ně zednické a tesařské mistry a koncess. zedníky pr neoprávněné zasahování do oboru jejch působnosti a na druhé straně chtějí si osvojiti oprávnění úřadně autorisovaných inženýrů a zničiti takto celou kate- gorii civilních techniků, kteří došli úplného odborného vzdělání na vysokých školách technických.

30 article

Nutno tedy již s toho stanoviska odsouditi uve- dený pokus společenstva stavitelů. Bylo by však mar- no přesvědčili společenstvo stavitelů, aby z těto pří- činy vzdali se svých neoprávněných nároků, ktere zakrývají speciálním rozhodnutím (nikoliv nařízením minist. vnitra ze dne 7. ledna 1876 č. 16.030/ 1875. Nulno tudíž dovoditi, že mylně vykládají právo svých nároků z tohoto rozhodnutí. A tu budiž konstatováno. že v uvedeném zaslánu citovaně znění rozhodnutí není překladem vystihnuto a uvedeno jest jen to. eo hodilo se známému pisateli k jeho účelům. Roz- hodnutí toto jest německé a konec jeho zní: „Die den bchördlích autorisierten Privattechnikern (Zivilingeuicuren) normalmässig zustehenden Arbeiten. insoferne es sich bloss um die Arbelten an sich un dabei nicht um die Anma ssungder Autorita des behördlich beglaubigten Inge- nieurs handelt, können auch von solchen Personen vorgenommen werden, welche nicht die Eigenschaío autorisicrter Privaltechniker haben, weil durch die Verornung des Staatsministeriums vom 11. Dezember 1860, Z. 36.413, betrcffend die Einfuhrung von be- hördlich autorisierten Privattechnikern, diesen Techni- kern, nicht das ausschliessliche Recht zur Vornahme der daselbst bezeichneten Arbeilen eingeräumt, son- dorn denselben lediglich nur eine gowisse Autoritat in Anschung der administrativen Wirkung ihrer berufs- mässig voligezogenen Akte zugestanden worden ist.

minist . vnitro uno

31 article

Es kann daher auch Personen, welche nicht die Eigen- schaft autorisierter Privattechniker haben, die Vor- nahme der [raglichen Albeiten nicht verwehrt und demgemäss denselben auch nicht untersagt werden, sich zun Besorgung, solcher Arbeiten öffentlich anzubieten, wodurch selbstverstůnd- lich die Frage, welcher Gebrauch vo diesen Arbeiten gemacht werden kann, nicht berůhrt wird. Hicbei bleibt e allerdings der behördlichen Erwägun anheimgestellt, ob nicht mit Rücksich auí die laut der öíícntlichen Ankündi- gung beabsichtigte Geschaítsausübun vom Standpunkte der Gewerbeordnun und der Bauordnung ein Anlaso zu einen Amtshandlung gegen den Recurrenten vorliege- Z doslovného znění nelze odvoditi to, co hledě dovoditi pisatel prohlášením společenstva slavitelů a upozorňujeme na koncové věty tohoto ministerského rozhodnutí. Z uvedeného však plyne, že nejde o tak zv. normativ ministerský, který by měl všeobee nou a zákonnou plalnost. Jde pouze o roz hodnutí ministerstva vnitra v určitém sporném případu, který není blíže označen a který se stal před- mětem jednání ministerstva vnitra následkem poda- ného rekursu. Nelze tudíž se slanoviska právnického přiklá dat uvedenému rozhodnutí ministersíva všeobecneu plat nost a to tím méně, jelikož v doložce, kterou vyne chalo společenstvo, výslovně stojí, že zůstavuje k vel nému uvážení příslušnému úřadu též jiné rozhodnut s ohledem na stávající živnostenské a stavební řády Tím rovněž dovozeno jest,. že uvedené rozhodnuti mi- nisterstva vnitra má jen omezenou platnost a může býti příslušným úřadem správním změněno.

Arbeiten die Frage Gebrauch die Eigen Gewerbeordnun und der Bauordnung

32 article

Jest tudiž nesprávno, odvozuje-li se z cite- vaného rozhodnutí ministerstva vnitra, které nemá všeobecnou a zákonnou platnost, že smí dnešního dne stavitel prováděti inženýrské stavby. V uvedeném znění jmenuje se jedna kategorie civil- ních lechniků t. j. úřadně autorisovaný civilní in- ženýr. Tato kategorie civilních techniků zruše na byla nalízením ministerstva vnitra v souhlasu s mi- nisterstvem kullu a vyučování, pak s ministerstvem práv, financí, obchodu a orby ze dne 8. listopadu 1886 č. 8152 a zavedena instiluce stavebních in- ženýrů, kterým § 1. vymezena jest určitá působno a to pro stavby vodní, silniční, mostní železniční, pojímaje v lo bezpro středn s nimi spojené stavby pozemní Tímto nařízením, které má všeobecnou a zákon- nou platnost, stalo se bezpředmělným shora uvedené rozhodnutí ministerslva vnitra a nelze se naň odvolá- vati a to tím spíše, že v dodatku tohoto rozhodnutí po- ukazuje se na platné předpisy živnostenské, do kterých počítá se působnosl civilních techniků Avšak i kdyby mělo uvedené rozhodnutí ze dne 7 ledna 1876 všeobecnou a zákonnou platnost a ne stačilo k jeho anullování nařízení ze dne 8. listo padu 1886, pozbývá uvedené rozhodnuti úplné plat nosti zákonem ze dne 26. prosince 1893 č. 193. Jes to zákon, upravující živnosti slavební. V 8 2. uve- deno jest zřejmě oprávnění stavitelského mistra. Týž smí prováděti pozemní stavby (Hochkanten) a jiné příbuzné stavby. K těmto přibuzným stavbám nepatří přece stavb

ministerstvo vnitro

35 article

silnic, železnic, mostů a stavby vodní, a to tím méně jelikož v § 22. tohoto zákona výslovně se uvádí »Oprávační úřadně autorisovaných tech- niků (civilních inženýrů, stavebních inženýrů, civilních nrchitektů a stroj- ních inženýrů) nemění se timto zákonem V tomto zakonu »O úpravě živností sta- vebních« jsou určitě vymezeny obory působnosti stavitelů a civilních techniků, ke kterýmž vztahuje se nařízení ministerské ze dne 8. listopadu 1886. Témilo zákony zrušena jsou veškerá dřivější odchylná nařízení, a bylo tedy jen nedopatřením aneb za účelem úmyslného klamání širši veřejnosti, vyhle- dáno neplatné rozhodnutí ministerské, které nemělo nikdy všeobecnou a zákonnou platnost a z kterého uvedeho jen to, co hod lo se pisateli onoho prohlá- šení, které podepsal starosta společenstva stavitel převzav takto před veřejností zodpovědnost za tot prohlášení. Společenstvo stavitelů protestovalo by způsobem daleko rozhodnějším, kdyby společenstvo zednických mistrů podobným způsobem proti stavitelům vystou- pilo a opíralo se o některé nařízení starší nebo o dřívější živnostenský řád, klerý pozbyl platnosti zá- konem ze dne 26. prosince 1893, jak tomu nasvěd- čuje 8 24. tohoto zákona: »Tímto zákonem s zrušnjí ustanovení císařského nařízení ze dne 16. září 1883 č ř. 147 ohledně způsobilosti k nastoupení stavební živ- nosti a ohledně rozsahu oprávnění těchto živností- Nemůže býti tedy dnešního dne spora o tom, že toliko úřadně autoriso- vaní civilní technikové jsou jedině oprávněni prováděti po zákonu stavby silniční, železniční, nostní a vodní. Tli odmítnuta jest současně výtka, že c. k. stavební úřady neznají zákonných předpisů, a že musí býtio nich poučovány inserty v denních listech.

36 article

Je li správným tvrzení, že magistrát král. hlav města Prahy přiznal stavitelům právo ku provádění parcelačních plánů, jedině přihlížeje k citovanému již rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 7. ledna 1876, pak rozhodnutí to není oprávněným a zákonem odůvodněným. Mimo to jest otá ka, zda- li přísluš magistrátu rozhodovati v tomto případu, kde poško- zujl se tak citelně zájmy celé instituce civitních te- chníků po přání společenstva slavitelů. Směrodalným nemůže býti ani v té příčině dobrozdání tohoto spo- lečenstva stavitelů, které přijala za své obchooní živnostenská komora, ve které zastoupení jsou toliko stavtlelé a ne civilní technikové. Zákon úpravě živnosti stavebních ze dne 26. prosince 1893 výslovně uvádí, že nejsou jím nijak dot- čena oprávnění civilních techuiků Končime tím, že vzdor zaslánu společenstva stavitelů zůstane i na dále v platnosti zásada, ž stavitel smí prováděti j en stavby po- zemní (vysoké) a toliko úřadně antorisovaný stavební inženýr stavby inženýrské stavby silnic, mostů, železnic, vodn a nábřežní, pojímaje v to bezprostředně s nimi spojene stavby pozemní). V Praze, dne 23. prosince 1905

Praha ministerstvo vnitro