2
masthead
V Praze, v neděli dne 24. prosince 1905.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. IIsty
předp lácí ne
v Praze v adaínistraei
na měsje
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškeu
na natěsle
... 7R5o
na čtvrt leta . . .
ve ElIalkáich
2K s01
na něsíe . . . . ..
Peštent
a měsíe . . . .
3ko
na čtvrt lela
s drají zleilkeu
a něsl
nat.. . nkei
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahn le o 28 stranách.
Dnešní číslo pro Prahn le o 28 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde ve středu dne
27. prosince t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
K doplňovací volbě poslance sněmu krá-
lovství českého za města Litomyšl a Poli-
čku doporučuje se dle usnesení pp. zástupeů
jakož i důvěrníků obou měst za kandidáta pan
Litomyšl
6
article
Jan Laub,
Jan Laub,
lékárník a starosla města Litomyšle.
Volba koná se dne 31. ledna
roku 1906.
K doplňovací volbě poslance říšské rady
za města Kolín, Poděbrady, Kouřim
Kostelec nad Černými Lesy, Jílové,
Benešov, Nymburk, Český Brod
Sadskou doporučuje se dle usnesení pp. zá-
stupců měst a důvěrníků za kandidáta pan
Laub
Litomyšl
Kolín
Poděbrady
Kouřim
Kostelec nad Černá les
Jílová
Benešov
Nymburk
Český Brod Sadská
7
article
JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa
JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa
soudní adjunkt v Praze.
Volba koná se dne 31. ledna
roku 1906.
Výkonný výbor
národní strany svobodoniyslné.
V Praze, dne 24. prosince 1905,
JUDr
PhDr
Baxa
Praha
národní strana
8
article
Naše národní Vánoce.
Naše národní Vánoce.
V době na nejvýš vzrušené a pohnuté, kdy
mysl soudobého lidstva sotva se vzpamatovavši
z ozvěn hrůz nevídaně kruté války na dálném
Východě asijském — všechna trne nad nekonečnou
tragedil politické a společenské revoluce v lůně nej
většího národa slovanského: v době tak neobsáh-
lých utrpení a bolů, tak vášnivých zápasů všude,
při nichž snad jde o budouenost celých poko-
lení, ba národů: připadají svaté Vánoce lstošn
jako utěšená, vláhodárná oasa v širé poušti,
kterou radostně vítá znavený poutoík, aby čerpal
osvěžení po znoji parných dnů pod vábnou svěže
zelení její stromů, aby spočinul a oddechlsi
v milém jejich stinu. Aspoň na chvili! Kéž bylo
by všem lidem dobré vůle dopřáno užiti té
vzácné svaté chvíle bezstarostně, bez bolných
vzpominek, bez úzkosti před další krušnou pouti
životeml
Přáli bychom toho všem trpícím a stráda-
jícím národům, tudíž- všem náredům slovanským
a přirozeně ovšem zejmena svému šlechet-
nému národu českému, tomuto »ná-
rodu mučenníků«, jak jej největší jeho
dějepisec vřele kdysi byl nazval . . . Avšak
marná žádost k osudu! Přiliš blízká i příliš pa-
trná jsou nebezpečenství, osidla a nástrahy ob-
klopující národní náš byt, než abychom mohli
a směli na ně byť jen na chvili zapomenouti;
a tak ani letošti blahá doba posvátných Vánoci
nedovoluje nám oddati se při strážných ohních
branného tábora českého veselí bezstarostnému
a mysli nepečlivé o zejířek.
9
article
Jediné pouze radosti dopřáti si smím
plným právem: to z nepopíralelného ubý-
vání choroby, která v posledních leteeh
mnohdy již dosti povážlivě podrývati se zdála
zdravý organism našeho národa. Uzdra-
vuje se — bohudík — uzdravuje se vůčihledě
duše česká ze své žalostné rozháranosti po-
sledních desítiletí, která hrozila věci naší má-
lem již tou pohromou osudnou
které se náš Karel Havlíček vůči rozmachu ba-
chovské poroby ze všeho nejvíce strachoval;
pohromou to všeobecné promrze-
losti, netečnosti a Ihostejnost
v národě kvelikým zájmům poli-
tickým a vlasteneckým děj se
Havlíček
10
article
nám Čechům co děj. Pravá životní slla
a tuhost národů nezávisí ani na jejich počtu,
ani na jejich bohatství a vzdělanosti, nýbrž
spočívá jedině v jejich vlastenectví.
»Vlastním strážcem svobody ná-
rodů jsou živlové a vzněty povahy mravní,
rodíci se z převahy smyslu pro po-
spolité zájmy celku nad sobe
ctvím jednotlivců,« dl trefně náš dr.
Jos. Fořt ve své hluboké studii »Ven z při-
tmí«: »Od vzájemného poměru mezi vrozenými
nám všem chtíči po ukojení potřeb a tužeb
individua a mozi rovněž všemu lid-
stvu vrozenou snahou po obraně
a rozvoji skupiny národní, v níž
a skrze niž jedinec putuje životem: od
vzájemného poměru mezi těmito dvěma hlav-
ními zřídly pohnutek veškerého konání lidského,
závisí v první řadě zdar či — zánik
bytosti národů. Není-li v tělese národ-
ním smysl pro pospolité zájmy
v převaze, aby choutky osobní
z nich plynoucí nesnášelivost a s vář-
livost držány byly v mezích celek ne-
ohrožujíeích: pak takovéto těleso ná-
rodnl, byť i jinak podmínky jeho vývoje
byly sebe příznivější, — cestou vnitř-
ního rozkladu propadá dříve č
později — otročině ve prospěch
mravně silnějších ujařmitelův.«
Až mráz obchází při vzpomínce, jak blíz-
kým jevil se býti v posledních letech, ba ne-
dávno — stavovskými a jinaký m
sobeckými agitacemi rozervaný
rozháraný veřejrý život náš lo-
muto nebezpečí svrchovanému a to za
okolností zevních, které naprosto nemohly býti
nazvány vývoji našemu národnímu a politické-
mu příznivými.
Čecho
Jos
11
article
Věru podobalo se, jakoby spočívala na
nás dějinná kletba, jakoby u nás Čechův
— střídavě — po nějaké době slavného.
mocného, až heroického vzplanutí ducha vla-
steneckého, kdy všechen národ uchvácen zápa-
lem pro velkou myšlenku, pro právo a pravdu.
pro národnost a svobodu svoji dovedl činiti divy
statečnosti a chrabrosti, kdy dovedl býti hrdi-
nou neb mučedníkem věkoslavným, vždy opět
následoval pak zase překot v nejžalost-
nější opak všeho toho: úžosná zma-
látnělost duehův i srdeí a rozple-
menění se plevele sobectví sou-
kromého i stavovského, malicherných
choutek strannických, hašteřivosti a svářlivosti,
stavění zájmů podružných nad zájmy celku —
až konečně všichni zpromrzelí zapomínají n
celek, na vlast a národ, a naplňuje se prastarý
výrok Mauriciův o Slovanech: „Vlády ničí ne-
snesou, sebe pak vespolným proná-
sledují záštím“, jejž náš Vrchlický ve
svých „Knížatech“ tak úchvatně byl zdramati-
soval... Ruku na srdce: nepodobalo-li
se ještě do nedávna k těm poměrům zoufalým
schylovati se u nás opět?
Avšak dnes troufejme si radostně Čech
Čechu a všichni Čechové svým nepřátelům říci-
„Přešlo to! Jako poplasný signál polnic
unavené vojsko, tak probudil, tak k nové křep-
kosti nás roznítil a v jeden šik bojovný rázem
seřadil opět všechny mocný zvuk demo-
kratické velké myšlenky: idey to
spiavedlivého zastoupení všech
národův, všeobecným, rovným
hlasovacím právem všech jejich
svéprávných příslušníků v.
Čechův
Mauriciův
Vrchlický
Čo
Čech
Čecho
Slovan
12
article
Po více než čtyřicetiletém strastném blou-
dění pouští, když jsme byli marně vyčerpali
všechny možné prostředky taktické, když jsme
byli k vydobyti svého dobrého práva na své-
zákonnost a samostanost vyzkoušeli ben
úspěchu všechny možné zbraně zákonné oppo-
sice, od 16letého passivního odporu až do par-
lamentní obstrukce — konečně nás všechny
přešla trpělivost a my si řekli rázem: Mu
síme na to jinakl
Ozbrojne se myšlenkou všeob ec-
ného, rovného hlasovacího práva
a zasaďme se vší silou o její vítězství v Rakou-
sku, neboť den její vílězství znamenati bude
najisto brzký pád 40letého našeho
ujařmení, brzký pád kletého, sta-
letého centralismu v Cislajtanii
a v nedaleké budoucnosti takové rozumné fe-
derativní ustrojeni, že v něm do-
sáhneme pro národ svůj a nedílně jeho vlasti
vytoužené samostatnosti ústavní, svézákonnost
a samosprávy, jaké je hoden svým významem,
svou vzdělaností, a jaká mu po právu histori-
ckém dle bilaterální smlouvy jeho s dynasti
Habsburků plně a nepopíratelně náleží!“
Jako vnuknutím postihl všechen národ náš
že se mu otevírá myšlenkou všeobecného, rov-
ného práva hlasovacího v daných okolnostech
jedině východiště z labyrinthu cislajtánského,
hle: rázem spadla s něho bývalá promrzelost.
nedávná chorobná únava a podrážděnost, v níž
se jen svářil a kormoutil vespolek a jako divem
nalezl opět sebe sama, ožil ve své bývalé křep
kosti ducha i srdce — předčil horlivostí v zá-
pasu za myšlenku tu všechny ostatní a jest
dnes jejím nejstatečnějším a nejvážnějším před-
bojníkem ze všech národův rakouských.
Habsburk
13
article
Tolo nepopíratelné mr av ne
o zdravění, toto vyváznutí z povážlivé
choroby a mdloby, toto utěšené znovu-
procitnutí a zanícení se duše národa pro s pra-
vedlivou a vznešenou myšlenku
rovnosti lidské a národní: to nás
o letošních Vánocích blaží srdečnou radostl a
nadějí v brzký úsvit lepších dob! Na stráži
ovšem musíme býti my Čechové do jednoho.
aby nás nezaskočil úkladný nepřilel nepřipra-
vené. Probouzejme tedy horlivě mezi sebou
dosud spících a hledejme neomrzele temnou
noci cestu k Betlemu, nad nímž svíti hvězda
lepší budouenosti, jiz věštil a zaslíbil národu
svému v hodině hrozné smrti jeho pobělohor
ské vznešený náš Ames Komenský: „Věřím
že správa věcí Tvých opět k Tob
se vrátí, o lide český!
Čecho
Ames
Tolo
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 23. prosince.
Praha
16
article
Staré a nové minister-Ivo na Černé Hoře.
Staré a nové minister-Ivo na Černé Hoře.
Se zahájením národní skupštiny černohorsk
propuštěno dosavadní ministerstvo, v němž byli
vojvoda Božo Petrovič, bratranec knížete Nikoly
ministrem vnitra zástuprem ministra spravedi
nosti a předsedou státní rady; starý junák
slavný vojevůdce vojvoda llija Plamenac mi
nistrem vojenství; vojvoda Gavro Vukovič mi
nistrem záležitostí zahraničných; p. Lazar Mi
juškovič ministrem financi.
Prví ústavní ministří černohorští jsou : pan
Lazar Mijuškovič, předseda ministerské rady
ministrem zahraničným; p. Janko Vukotič, bri
gadýr (známý také v Čechách), ministrem vo
jenství; p. inženýr Andrija Radovič, dosud mar
šálek dvora, ministrem financí a staveb; par
Labud Gojnič mistrem vnitra, orby, poštya
telegrafu; p. Mile Dožič ministrem spravedlnost
a správcem ministerstva osvěty a kultu.
Francie a Německo.
Vynikající německý diplomat prohlásil vůč
dopisovateli »L'Patrie«:
»Je zřejmo, že Francie a Německo nejsou
dosud v žádoucí shodě. Rozpor se týká zvlášt-
ních práv Francie, jež budou předmětem živé
diskusse na konferenci marocké. Situae
není bez nebezpečí. Konference může
nám přichystati jistá překvapení. Nieméně věřím
že mír bude udržen.«
Nové zprávy z Nancy potvrzují znepo
kojení vládnouci na východní hranici, o němě
Iva
Petrovič
Nikola
Vukovič
Lazar
Mijuškovič
Janko Vukotič
Radovič
Mil
Černá hoře
Čechy
Francie
Německo
Nancy
17
article
jsme se včera obšírněji zminili. Celá řada po-
slanců za východní departementy pozorující ne-
dostatky v ochraně hranice německé, zejmen
poměrně nepatrný počet posádek i zanedbanost
pevností, odebrala se ku předsedovi sněmovny
Doumerovi a vyslovili mu svůj nepokoj vůči
hrozivým přípravám Německa. Žádali jej, aby
použil své vysoké autority u vlády a vybídl ji.
aby učinila potřebná opatřéní na hranicích pro
případ událostí, jimž se hledí s největšími oba-
vami vstřic. U presidenta Doumera byli přítomní
též generálové Langlois, člen vysoké válečné
rady a Nicolas, bývalý vojenský velitel sně-
movní. Rozmlura byla držena v tajnosti, jisto
však, že její výsledkem bylo vyslání jednohoz
poslanců k ministrovi války se žádostí, aby na
východě byla učiněna nová ochranná opatření
vojenská a zejmena, aby byla rozmnožena po-
sádka v Nancy. Jak jsme uvedli včera, ministn
nevyhověl této žádosti, obávaje se, že by to
bylo vyzývavosli vůči Německu.
Doumer
Langlois
Nicolas
Německo
Nancy
18
article
»La Patrie«, jež si sice libuje v přoháněn
a chauvinismu, ale jejíž zprávy z východních
hranic nasvědčují o dobré snaze správně infor
movati, ličí též náladu v německých pohraniě-
ních krajích. V Elsasko-Lotrinsku všude s
organisují »Kriegsvereiny«, spolky vysloužileck
a konají se přednášky o okolnostech, jež by
mohly se státi v případu války. Ve Štrasburku
pořádají se přednášky pro studenty, kteří ješte
nesloužili v armádě. Rekruti jsou velmi chvatně
cvičeni. Všude vládne nálada jakéhosi válečného
rozechvění . . . Vzhledem k této situaci ně-
mecko-francouzské interviewoval zmíněný paříž-
ský list p. André Chéradama, známého
vydavatele »L'Energie Frangaise«, jenž je kom-
petentním znalcem záležitostí zahraničních
Chéradame poukazuje na význam náhle vznik-
nuvšího sporu stran místa konference právě po
znamenité řeči Ronvierově a po vydání Žluté
knihy, jejíž dojem v Evropě byl mocný. Po
této řeči a po Žluté knize je morální situace
Německa vůči civilisovaným zemím méně skvě-
lou nežli před dvěma týdny. Německo pokusilo
se tudíž, aby konference se odložila. Není dosu
skončena doba nedorozumění mezí Berlinem
Paříží. Francie musí zachovati reservu a klid
a veřejné mínění sehvaluje jednání vlády
Všechny strany měly by podporovati Rouviera
jenž výborně se zachoval v konfliktu s Něme
ckem a měly by ustali vnitřní hádky a před
pojatosti a jednomyslně měla by se podporo-
vati vláda.
Chéradam
Frangais
Lotrinsko
Štrasburk
Evropa
Německo
Paříž
Francie
Le Patria
spolek vysloužileck
19
article
V Anglii sledují s největší pozornost
vývoj věcí a smýšlení v Německu. Věří se na
mnoze v možnost vážných konfliktů. Vrchní rada
válečná rozhodla, že se mají státi nová opa-
tření na ochranu východních hranic. Invase do
Anglie neočekává se více z průplavu La Mancho
(se strany francouzské), ale od severního moře
Proto je nutno zvětšiti opevnění východních pev-
ností a rozmnožiti posádky. Plány nových dis-
posic válečných jsou holovy a budou co nj-
dřive provedeny.
Karakteristická pro nynější poměry je tele-
grafická zpráva dnešní z Paříže: V Belfortu
byl zatčen jistý Karel Cillian, nádenník z Mylhůz
podezřelý z vyzvědačstvi. Rovněž v Marsei lle
byli zatčeni dva Němei pro vyzvěd ač-
ství. Jsou to Jiří Wolť, vydávající se za maji-
tele patentu na tkalcovský stroj a jeho tajemnik
Ludvik Sieger. U Wolfa byly nalezeny nákresy
opevnění břehu a záznamy o spojení Francie s
severní Afrikou.
Zprávy z Číny a Japonska.
»Daily Telegraph« přináší z Tokia telegra-
fické zprávy o vření v Číně. Následkem hrozi-
vého chování se obyvatelstva nebudou odvolány
cizí posádky, jak se za to mělo-
Starý voják jménem Higurachi, který za-
mýšlel prý zavražditi ministerského předsedu
hraběte Katsuru, byl zatčen. Higurachi přiznal
Karel Cillian
Jiří Wolť
Ludvik Sieger
Wolf
Higurachi
Katsura
Anglie
Německo
Paříž
Belfort
Francie
severní Afrika
Čína
Japonsko
Tokio
NJ
Le Mancho
20
article
V drobném prodejl:
ranní číslo o sobě . . . za Bh
. . . . za 2h
vddpolední
Ve Elialkách na venkově
raaní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Bb
Inseráty
platí se hotově napře
Předplacení a inserty přijímá zdmini
strace v Míarianské ulici č. 3
Tam nacházají se též redakee
Hskárus a ezpedice „ Násodních Listá“.
Bukopiny so novracají.
Míarianský ulice
Násodne Listat
21
article
se, že zhotovil bomby. Ve svém zápisníku po-
znamenal, že chce zavražditi Katsuru. Zatčený
voják se přiznal, že měl úmysl vražedný a pro-
hlásil, že hraběte Katsuru pokládá za původce
míru potupného pro Japonsko. Hrabě Katsura
a ostatní ministři podali císaři žádost za pro-
puštěnou, které zalím nebylo vyhověno. Vyčkává
se návrat barona Komury z Pekina. Markýr
Sayonij zatímně převzal místo premier-ministra.
Katsura
Komura
Japonsko
22
article
Passivní resistence na drahách.
Passivní resistence na drahách.
Výsledek akce o zlepšení poměrů zřízenců společnost
slátní dráhy.
Jak známo, dělo se vyjednávání mezi spol. st
dráhy a delegžty prostřednictvím ministerstva želez-
nic od 14. do 20. prosinec t. r., vyjma neděli dne
17. prosince. Za ministerstvo železnic vyjcdnávali mi-
nisteriální rada bar. Banhans a jeho zástupce
v. Donheimer, za správu spol. státní dráhy první
den ředitel dv. r. p. Grimburg, ostatní dny pro
enemocnění jeho president správni rady p. ryt. Taus-
sig. Požadavky sdruženého zřízencctva zastupovali
důvěrníci a delesáti pánově: Josef Biedemann, kon-
duktor (Praha), Adolí Glaser, adjunkt (Brno). Bohu-
mil Göhlert, strojvůdce (Praha), Josef Hloušek, dopr
kontrolor rno), Arnošt Hofmann, brzdař (Liben).
Ferinand Hůlka, dělník dílen (Simmering), Bohuslav
Nykl, topič (Praha), Hleřman Reis kancelářský pomocn.
Videň), Salomon Reis, konduktor (Vídeň), Antonín
Vysokomleinský, strážník na trati (Roztoky), Amnošt
Zwierschůta, vrchní posunovač (Štadlava), dále dele-
gáti organisací pánové: Jesef Tomschik (Vídeň) za
organisaci sociálně-demokratickou, František Buřival
(Praha) za organisaci česko-radikální, N. Prediger za
organisnci německo-nacionální.
Po představení jednotlivých důvěrníků a delezátů
odovzdal minist, rada bar. Banhans vyjádlení spol. st.
dréhy na požadavky zřízenectva, jež v listopady byly
oznámeny. Jelikož toho, co dráha zlízencům nabi-
zela, bylo velice málo a to málo ještě vyjádřeno bylo
velice nourčitou formou a bez závazků, prohlásili dů-
větnici nabídky za naprost nepřijateiné, vypracovali
protivyjádření a doručili toto prostřednictvím bar.
Taus
Biedemann
Glaser
Hloušek
Hofmann
Simmering
Nykl
Hleřman Reis
Salomon Reis
Antonín
Štadlava
Buřival
Praha
Brno
Vídeň
slátní dráha
organizace sociálnodemokratický
Jesef Tomschik
23
article
Banbansa správě spol. st. dr. Další vyjednávání vázlo
následkem onemocnění dv. rady p. Grimburga tak
dlouho, až převzal další jednání president správní
rady p. ryt. Taussig. Vyjednáváno s obou stran velmi
houževnatě,při čemž důvěrníci především potírali ne-
určitou stylisaci drahou nabízených ústupků.
Při konečném vyjednávání ve středu dne 20. t. m.
přišlo o 2. hod. odpol. doplněné vyjádření spol. st. dr.
a povolení dalších ústupků. Poněvadž toto bylo zase
velmi nejasné a všech závazků prosté, podali delegáti
a důvěrníci po poradě do 6. hod. večer trvající nové
protivyjádřenl.
Toto o 6. hodině večerní odevzdáno bar. Ban-
hansovi k dalšímu jednání. Ministerstvo na to vstou-
pilo ihned ve styk se správou sp. st. dr. a pozdě
večer doručena bar. Banhansem odpověď, dle níž spol
st. dr. prohlásila, že toho času žádných dalších
úslupků učiniti nemůže
Po dloubé úvaze a poradě důvěrníků a delegátů
bylo usneseno, ústupky drahou povolené, ačkoliv ne-
mohou uspokojiti, vzíti zatímně na vědomí a sděliti
je svým mandantům a doporučiti jim zanechání pas
sivní resistence.
V tom smyslu vypracována byla resoluce a do
ručena správě dráhy. Zároveň učiněno byl
v této prohlášení, že se žádá, aby ostatní
nesplněná přání, která v rozličných
memorandech správě dráhy byla po-
dána, včetně oněch přání úřadnictva
spol. st. dráhy, zvláště postavení na
roveň členů pensijního fondu, přija-
tých před rokem 1885 a oněch po roce
1885, do 2—3 let byla prozkoumána a spra-
vedlivým způsobem rozřešena
Zároveň má býti provedeno ocenění naturálních
bytů a vyplácení diíference mezi stanovenou cenou
bytů a přibytečným všem zřízencům analogicky s jižni
drahou.
Taussig
doktor
Bana
Banbansa správa společenský
24
article
Ústupky, povolené spol. st. dr. dnem 1. ledna 190
zřízenoctvu, jsou následující:
1. V prvních měsících r. 1906 provedeno bude
— s plalností od 1. ledna 1906 — urovnání mz d
denní provisorních zřízenců a dělníků dle systému
slátních drah, při čemž bude zvláštní zřetel brán na
lokální poměry. (Dle norem c. k. slátnch drah bude
zvýšení toto 10—2025.) Neodpovídající akkordní ceny
budou jako dosuč též i příště občas regulovány. Ak-
kordní sazby budou budoucně přístupny zúčastně němu
personálu
2. Nejdéle po tříletém provisoriu, od doby, ky
zřízenec nasloupil na systemisované místo, musí do-
sáhnouti delinitiva: však s podminkou, že s dobrým
prospřchem podrobl se všem pro jednotlivě kategorie
predepsaným zkouškám
3. Při přijímání výpomocných brzdičů dbáno bude
by brán byl náležitě kvalifikovaný dorost, aby oosáh
dříve definitiva.
4. Poněvadž postup u spol. st. dr. v posledních 15
letech obvyklý není horší nezii u c. k. státních drah.
ren
doktor
Ak
26
article
V Praze, 24. prosince.
Praha
27
article
6— (Kronika.) Pokoj lidem dobré vůle -
Ne tuze přiléhá k náladé časů posvátná zvěso
veliké noci! Konečně, pokoj ! Spokojenost! B
diž! Chtěli bychom být spokojeni všichni. Každý
pro sebe. Jen kdyby — druhých nebylo!A
»dobrou vůli«? Doba nedá! Doba se svým
hesly ! Válčí jedno s druhým. Je tak plno od-
poru všude
Dohonila vás skupina mužů. Proletáři
Jdou z práce, od stavby dělníci. Rokuji živě
jakoby odněkud ze schůze se vraceli. Zavadi
vám o sluch cípek debaly.
— Víš, to máš tak ! Až dosud musili jsme
dělat, jak on chtěl. Teď my ho máme v hrsti ..
Řeč, zdá se, o staviteli. On dosud na-
jímal do práce, rozděloval dílo, hotovil plány.
smlouval mzdu, obcházel po stavbě, dozíral, do-
mlouval, napomínal, ukládal pokuty, ba i z práce
propouštěl. Vedl si vůbec jako pán. To všeck
teď asi přestane, obrátí se.
Jak se obráti?
— Je člověk jako my, pokračuje mluvě
s my se na něj dřeme . ..
Přišel teď silně do oběhu ten výraz, dři
se »na někoho«. »Dřít« je konečně muž práce
zvyklý, je to úděl života. Ale »na něj« se dřít
to bouři krev. A přece je tak těžko si předsta-
vit stavbu domu, aby jeden nesdělal plán, ne-
obelázel s přísným okem a posunem a dr uzi
aby nepodávali cihly ! Těžko si představit, aby
to chodilo — obráceně. Jak si představit kul-
turu, aby nebyla rozdělena práce, nebyly roz-
děleny úlohy a funkce a jeden aby »nedřel« se
na druhého? Pravda, je mnoho nesrovnalostiv
životě! A úkolem pokroku je, odstraňovati ne-
srovualosti. Veliký úkol shrnut je v hesle doby
28
article
Však co falešných výkladů rojí se jeho jmé-
nem! A mate dílo, překáží úkolu!
Třídní zášť cení své škaredé zuby a otra
vuje mysli
— Proč se má šlechtic vypínat, měšťák
se dusit v sádle svého blahobytu a proletář na
ně na všecky dřit, jeme-li přece jen všichni
lidé, všichni rovni ? . . . stálý refrén časových
projovů.
A přece není proletáře, aby sám se ne-
chtěl vypínat, nechtěl se »dusit« v blahobyto
a nebyl hotov ihned vyměnit roli, kdeby
se naskytlo l
A pokroku je třeba, změny řádu.
Proletář volá po změně. Majetné třídy
kladou odpor. Strachují se nevýhod. Přirozené
sobectví se brání. Všichni jsme sobci. Proletáře
žene sobectví k novotám, měšťáka pudí sobectví
zdržovat pokrok. Jedno sobectví jako druhé.
Vyrovnat obě je veliký úkol doby. Nač s tě žo-
vat úkol podpalem vášní a nízkých pudů
Však něco je zajímavo! Lid sám z pra-
vidla »dře« velmi oddaně. Vídí blahobyt boha-
tých, pohliži k němu žádostivě, přál by si také
býti bohatým, ale nezná vlastního pocitu
zášti ke šťastnějším. Třeba mu ten šeredný
pocit teprve vštěpovat, jej k němu navá-
dět, jej v něm vychovávat, učit! . .
Je to laké ještě úkol doby — kulturn ý
Spravedlnost společenská ! Těžký problém
Téžko jej vyložit, tíže rozřešit. Ale něco je
lehko: v davu podnítit vášeň !
Heslo je dáno, všecko se hrne za heslem.
A když všecko, jaký div, většina se chápe toho.
co je — lehko?
— Každý musí pracovat.
Velmi jasné heslo. Jak nenvěřit jeho spáse
A tu je zase něco zajímavo! Všickni nařikáme
na dřinu života, ale jeden druhého považuje
me — za lenocha.
Lido
29
article
Co je práce a co není
Vypravují o jednom presidentovi tiskařského
družstva. Družstvo mělo veliký závod. Vydávalo
denní list. Panu presidentovi jednou napadl
prohlédnouti si závod. Chtěl vidět, jak se »pra-
euje«. Měl svoje pojmy o práci. Byl povoláním
— dřevař. Začal s holýma rukama, celý živo
strávil mezi prkny a pilinami, ale pěkného jmění
se dodělal. Bodrý muž! Na presidenta velké
společnosti to přivedl! Prováděli pana president
všemi patry, zavedli jej do redakčních míst-
ností, do úřadoven administračních, ukázali mu
expedici, sazárnu. Všude se pracovalo svým způ-
sobem, pan president všude přijímal povinné po-
klony, dával si vysvětlovat, kýval zamyšlen hlavou
a — mlčel.
Konečně přivedli hodného muže do stro
jovny. Tu to hlučelo a rachotilo. Kola se točila
ruce lítaly a pot se lidem řinul s čela.
Tu se presidentská tvář vyjasnila. Ústas
mu rozvázala.
— To si dám libit! řekl spokojeně. Tu
je přece vidět, že se pracuje. Tam nahoře
— pokynul opovržlivě k hořejšimu patru — tam
pánové jenom sedí a kouří a čtou no
viny . ..
Práce v redakci statečnému dřevaři patrně
neimponovala.
Komu imponuje práce druhého?
Jen zřídka potkáte vzácné lidi, s chopn
uznati zásluhu druhého. Je to tak těžko! Bědu-
jeme každý nad svou životní lopotou a ohrnu-
jeme nos nad svízelem druhého. Nejvíce bědují.
kdo jsou nejeitlivější a zlomyslný svět práv
jejich dílo namnoze ani za práci neuznává.
Dřevoštěp v lese vídal den co den přichá-
zeti pasekou pána, který se mu zdál šťastným.
Byl tak vzácného vzezření a vždy tak do sebe
obrácen. Povídali mu, že je slavný spisovatel.
— Božinku, jaké živobyli ! povzdechl dřev -
štěp. Ten pán si jen chodí na proch ázky, vydá
30
article
občas nějakou knihu, je slavný muž a máse
dobře! Jaká spravedlnost na světě! . .
Muž byl sentimentální básník, skládal verš
a povidky plné bolesti života, která náhodou
šly na dračku. Jaké jsou v umění individua-
lismy, nemohl pracovat sedě, myšlénky přilétaly
mu jen za chůze, »pracoval« — na prome-
nádě. Dobyl mnoho slávy, ale nebyla mu mnoho
platna. Básník v mladém ještě věku zemřel
A drvošlěp byl šedivý stařecl
Když jsme byli mladí, měli jsme své
ideály.
— Víle, čím bych se byl chtěl narodit
Takhle, velkostatkářem! To je — živobytičkol
Člověk nic nepotřebuje dělat, jen hubovat na
správce, na šafáře, na čeleď! A má při tom —
velkostatekl ... To přece dovede kaž dý ..
A divná věc, velkostatky tak málo se drží
Stále přecházejí z ruky do ruky, pořád jsou na
bubnu a z velkostatkářů stávají se — šafáři,
ne-li něco horšího. Zdá se, přece to jen — ne
devede každý! Za všech časů z chuďasů stá-
vali se millionářů a z millionářů — žebráci.
Naposled byla už za všech časů — rovnost.
kterou teprve prohla šujeme!
Až se budou rozdílet všecky statky
každý dostaneme stejný podíl — kdy už to jen
bude? a proč se toho má dočkat tenhle chla-
peček socialista a proč se toho nemá dočkat
tamhle ten ubohý stařik, jenž byl přece také
mužem své doby? — až tedy budou roz-
děleny statky rovným dilem a všickní budou
stejně pracovat a nikdo nebude mit nl
komu co poroučet: jste zvědavi — jak to so
cialní spravedlnost zařídí, aby všichní při svém
stejném také zůstávali a přece — s
něco udělalo?
31
article
Narodil se Krislus Pán
Staré učení dovolávalo se Krista. Ale lide
jen tehdy hleděli hromaditi pozemské slatky a
zapomínali milovati také bližního, kterému se
nepodařilo nic nahromaditi, Stihl je proto trest.
Přivalila se na ně — nová doba.
A doba má svoje učení
Také se dovolává Krista, který byl prvním
socialistou a učil: všiekni jsou rovni na očích
otce mého! Nové učení vytýká starému, že opo-
menulo následovati Krista v lásee. V odplatu
za to napsalo si jako první článek své víry
— Nenávidět budeš bližního svého,
který — něco má nebo něčím jest!
Tak jsou si lidé vskutku pořád rovni. Učenl
se střídá, ale význání zůstává jedno, bez
ohledu na pokrok časů.
Posloucháte řeči, čtete projevy, žasnete nad
spoustou nevlídných citů, nepřátelského smýšlení.
Proletáři závidí měšťákovi, měšťák arislokralu,
kdo má a může míň každému, kdo má a může
víe! Přirozený zákon chlivosli.
— Ne, nezávidím — opovrhuju! ..
brání se dopadený.
Rád by zachránil z dání.
Leč z bláta do jaké louže! Jak možno
opovrhovat někým, koho blíže neznám.
s kým se ani nestýkám, komu nevidím do duše
Možno li cenit člověka podle vnější přihrady,
podle barvy kabátu či praporečku, je-li proletá?
či měšťák, socialista nebo aristokrat, liberál nebo
klerikál, zpátečník nebo pokrokář? Do každá
příhrady se vejde se svojí snahou přece č 1o-
věk nejlepší i — nejhorší! Jak nespravedlivé,
jak neinteligentní, jak nízké, posuzovat člověka
dle příhrady, ve které se životem octl?
Třeba proniknout přihradou, heslem,
vrstvou, třeba z jeho ústředí vývážit, z něho
toprv vysvětlit jedince a ocenit človeka
A jak to možno bez — dobré vůle
Pokoj liddem dobré vůle
Krist
Pokoj
Krislus pán Stará učený