ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74813190-790a-11dc-91e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 45, person 56, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXxV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 24. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 354.
4 article
Na rannt a odpol. IIsty předp lácí ne v Praze v adaínistraei na měsje na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu na natěsle ... 7R5o na čtvrt leta . . . ve ElIalkáich 2K s01 na něsíe . . . . .. Peštent a měsíe . . . . 3ko na čtvrt lela s drají zleilkeu a něsl nat.. . nkei
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahn le o 28 stranách.
Dnešní číslo pro Prahn le o 28 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 27. prosince t. r. v obvyklou hodinu ranní. K doplňovací volbě poslance sněmu krá- lovství českého za města Litomyšl a Poli- čku doporučuje se dle usnesení pp. zástupeů jakož i důvěrníků obou měst za kandidáta pan
Litomyšl
6 article Jan Laub,
Jan Laub, lékárník a starosla města Litomyšle. Volba koná se dne 31. ledna roku 1906. K doplňovací volbě poslance říšské rady za města Kolín, Poděbrady, Kouřim Kostelec nad Černými Lesy, Jílové, Benešov, Nymburk, Český Brod Sadskou doporučuje se dle usnesení pp. zá- stupců měst a důvěrníků za kandidáta pan
Laub Litomyšl Kolín Poděbrady Kouřim Kostelec nad Černá les Jílová Benešov Nymburk Český Brod Sadská
7 article JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa
JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa soudní adjunkt v Praze. Volba koná se dne 31. ledna roku 1906. Výkonný výbor národní strany svobodoniyslné. V Praze, dne 24. prosince 1905,
JUDr PhDr Baxa Praha národní strana
8 article Naše národní Vánoce.
Naše národní Vánoce. V době na nejvýš vzrušené a pohnuté, kdy mysl soudobého lidstva sotva se vzpamatovavši z ozvěn hrůz nevídaně kruté války na dálném Východě asijském — všechna trne nad nekonečnou tragedil politické a společenské revoluce v lůně nej většího národa slovanského: v době tak neobsáh- lých utrpení a bolů, tak vášnivých zápasů všude, při nichž snad jde o budouenost celých poko- lení, ba národů: připadají svaté Vánoce lstošn jako utěšená, vláhodárná oasa v širé poušti, kterou radostně vítá znavený poutoík, aby čerpal osvěžení po znoji parných dnů pod vábnou svěže zelení její stromů, aby spočinul a oddechlsi v milém jejich stinu. Aspoň na chvili! Kéž bylo by všem lidem dobré vůle dopřáno užiti té vzácné svaté chvíle bezstarostně, bez bolných vzpominek, bez úzkosti před další krušnou pouti životeml Přáli bychom toho všem trpícím a stráda- jícím národům, tudíž- všem náredům slovanským a přirozeně ovšem zejmena svému šlechet- nému národu českému, tomuto »ná- rodu mučenníků«, jak jej největší jeho dějepisec vřele kdysi byl nazval . . . Avšak marná žádost k osudu! Přiliš blízká i příliš pa- trná jsou nebezpečenství, osidla a nástrahy ob- klopující národní náš byt, než abychom mohli a směli na ně byť jen na chvili zapomenouti; a tak ani letošti blahá doba posvátných Vánoci nedovoluje nám oddati se při strážných ohních branného tábora českého veselí bezstarostnému a mysli nepečlivé o zejířek.
9 article
Jediné pouze radosti dopřáti si smím plným právem: to z nepopíralelného ubý- vání choroby, která v posledních leteeh mnohdy již dosti povážlivě podrývati se zdála zdravý organism našeho národa. Uzdra- vuje se — bohudík — uzdravuje se vůčihledě duše česká ze své žalostné rozháranosti po- sledních desítiletí, která hrozila věci naší má- lem již tou pohromou osudnou které se náš Karel Havlíček vůči rozmachu ba- chovské poroby ze všeho nejvíce strachoval; pohromou to všeobecné promrze- losti, netečnosti a Ihostejnost v národě kvelikým zájmům poli- tickým a vlasteneckým děj se
Havlíček
10 article
nám Čechům co děj. Pravá životní slla a tuhost národů nezávisí ani na jejich počtu, ani na jejich bohatství a vzdělanosti, nýbrž spočívá jedině v jejich vlastenectví. »Vlastním strážcem svobody ná- rodů jsou živlové a vzněty povahy mravní, rodíci se z převahy smyslu pro po- spolité zájmy celku nad sobe ctvím jednotlivců,« dl trefně náš dr. Jos. Fořt ve své hluboké studii »Ven z při- tmí«: »Od vzájemného poměru mezi vrozenými nám všem chtíči po ukojení potřeb a tužeb individua a mozi rovněž všemu lid- stvu vrozenou snahou po obraně a rozvoji skupiny národní, v níž a skrze niž jedinec putuje životem: od vzájemného poměru mezi těmito dvěma hlav- ními zřídly pohnutek veškerého konání lidského, závisí v první řadě zdar či — zánik bytosti národů. Není-li v tělese národ- ním smysl pro pospolité zájmy v převaze, aby choutky osobní z nich plynoucí nesnášelivost a s vář- livost držány byly v mezích celek ne- ohrožujíeích: pak takovéto těleso ná- rodnl, byť i jinak podmínky jeho vývoje byly sebe příznivější, — cestou vnitř- ního rozkladu propadá dříve č později — otročině ve prospěch mravně silnějších ujařmitelův.« Až mráz obchází při vzpomínce, jak blíz- kým jevil se býti v posledních letech, ba ne- dávno — stavovskými a jinaký m sobeckými agitacemi rozervaný rozháraný veřejrý život náš lo- muto nebezpečí svrchovanému a to za okolností zevních, které naprosto nemohly býti nazvány vývoji našemu národnímu a politické- mu příznivými.
Čecho Jos
11 article
Věru podobalo se, jakoby spočívala na nás dějinná kletba, jakoby u nás Čechův — střídavě — po nějaké době slavného. mocného, až heroického vzplanutí ducha vla- steneckého, kdy všechen národ uchvácen zápa- lem pro velkou myšlenku, pro právo a pravdu. pro národnost a svobodu svoji dovedl činiti divy statečnosti a chrabrosti, kdy dovedl býti hrdi- nou neb mučedníkem věkoslavným, vždy opět následoval pak zase překot v nejžalost- nější opak všeho toho: úžosná zma- látnělost duehův i srdeí a rozple- menění se plevele sobectví sou- kromého i stavovského, malicherných choutek strannických, hašteřivosti a svářlivosti, stavění zájmů podružných nad zájmy celku — až konečně všichni zpromrzelí zapomínají n celek, na vlast a národ, a naplňuje se prastarý výrok Mauriciův o Slovanech: „Vlády ničí ne- snesou, sebe pak vespolným proná- sledují záštím“, jejž náš Vrchlický ve svých „Knížatech“ tak úchvatně byl zdramati- soval... Ruku na srdce: nepodobalo-li se ještě do nedávna k těm poměrům zoufalým schylovati se u nás opět? Avšak dnes troufejme si radostně Čech Čechu a všichni Čechové svým nepřátelům říci- „Přešlo to! Jako poplasný signál polnic unavené vojsko, tak probudil, tak k nové křep- kosti nás roznítil a v jeden šik bojovný rázem seřadil opět všechny mocný zvuk demo- kratické velké myšlenky: idey to spiavedlivého zastoupení všech národův, všeobecným, rovným hlasovacím právem všech jejich svéprávných příslušníků v.
Čechův Mauriciův Vrchlický Čo Čech Čecho Slovan
12 article
Po více než čtyřicetiletém strastném blou- dění pouští, když jsme byli marně vyčerpali všechny možné prostředky taktické, když jsme byli k vydobyti svého dobrého práva na své- zákonnost a samostanost vyzkoušeli ben úspěchu všechny možné zbraně zákonné oppo- sice, od 16letého passivního odporu až do par- lamentní obstrukce — konečně nás všechny přešla trpělivost a my si řekli rázem: Mu síme na to jinakl Ozbrojne se myšlenkou všeob ec- ného, rovného hlasovacího práva a zasaďme se vší silou o její vítězství v Rakou- sku, neboť den její vílězství znamenati bude najisto brzký pád 40letého našeho ujařmení, brzký pád kletého, sta- letého centralismu v Cislajtanii a v nedaleké budoucnosti takové rozumné fe- derativní ustrojeni, že v něm do- sáhneme pro národ svůj a nedílně jeho vlasti vytoužené samostatnosti ústavní, svézákonnost a samosprávy, jaké je hoden svým významem, svou vzdělaností, a jaká mu po právu histori- ckém dle bilaterální smlouvy jeho s dynasti Habsburků plně a nepopíratelně náleží!“ Jako vnuknutím postihl všechen národ náš že se mu otevírá myšlenkou všeobecného, rov- ného práva hlasovacího v daných okolnostech jedině východiště z labyrinthu cislajtánského, hle: rázem spadla s něho bývalá promrzelost. nedávná chorobná únava a podrážděnost, v níž se jen svářil a kormoutil vespolek a jako divem nalezl opět sebe sama, ožil ve své bývalé křep kosti ducha i srdce — předčil horlivostí v zá- pasu za myšlenku tu všechny ostatní a jest dnes jejím nejstatečnějším a nejvážnějším před- bojníkem ze všech národův rakouských.
Habsburk
13 article
Tolo nepopíratelné mr av ne o zdravění, toto vyváznutí z povážlivé choroby a mdloby, toto utěšené znovu- procitnutí a zanícení se duše národa pro s pra- vedlivou a vznešenou myšlenku rovnosti lidské a národní: to nás o letošních Vánocích blaží srdečnou radostl a nadějí v brzký úsvit lepších dob! Na stráži ovšem musíme býti my Čechové do jednoho. aby nás nezaskočil úkladný nepřilel nepřipra- vené. Probouzejme tedy horlivě mezi sebou dosud spících a hledejme neomrzele temnou noci cestu k Betlemu, nad nímž svíti hvězda lepší budouenosti, jiz věštil a zaslíbil národu svému v hodině hrozné smrti jeho pobělohor ské vznešený náš Ames Komenský: „Věřím že správa věcí Tvých opět k Tob se vrátí, o lide český!
Čecho Ames Tolo
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 23. prosince.
Praha
16 article Staré a nové minister-Ivo na Černé Hoře.
Staré a nové minister-Ivo na Černé Hoře. Se zahájením národní skupštiny černohorsk propuštěno dosavadní ministerstvo, v němž byli vojvoda Božo Petrovič, bratranec knížete Nikoly ministrem vnitra zástuprem ministra spravedi nosti a předsedou státní rady; starý junák slavný vojevůdce vojvoda llija Plamenac mi nistrem vojenství; vojvoda Gavro Vukovič mi nistrem záležitostí zahraničných; p. Lazar Mi juškovič ministrem financi. Prví ústavní ministří černohorští jsou : pan Lazar Mijuškovič, předseda ministerské rady ministrem zahraničným; p. Janko Vukotič, bri gadýr (známý také v Čechách), ministrem vo jenství; p. inženýr Andrija Radovič, dosud mar šálek dvora, ministrem financí a staveb; par Labud Gojnič mistrem vnitra, orby, poštya telegrafu; p. Mile Dožič ministrem spravedlnost a správcem ministerstva osvěty a kultu. Francie a Německo. Vynikající německý diplomat prohlásil vůč dopisovateli »L'Patrie«: »Je zřejmo, že Francie a Německo nejsou dosud v žádoucí shodě. Rozpor se týká zvlášt- ních práv Francie, jež budou předmětem živé diskusse na konferenci marocké. Situae není bez nebezpečí. Konference může nám přichystati jistá překvapení. Nieméně věřím že mír bude udržen.« Nové zprávy z Nancy potvrzují znepo kojení vládnouci na východní hranici, o němě
Iva Petrovič Nikola Vukovič Lazar Mijuškovič Janko Vukotič Radovič Mil Černá hoře Čechy Francie Německo Nancy
17 article
jsme se včera obšírněji zminili. Celá řada po- slanců za východní departementy pozorující ne- dostatky v ochraně hranice německé, zejmen poměrně nepatrný počet posádek i zanedbanost pevností, odebrala se ku předsedovi sněmovny Doumerovi a vyslovili mu svůj nepokoj vůči hrozivým přípravám Německa. Žádali jej, aby použil své vysoké autority u vlády a vybídl ji. aby učinila potřebná opatřéní na hranicích pro případ událostí, jimž se hledí s největšími oba- vami vstřic. U presidenta Doumera byli přítomní též generálové Langlois, člen vysoké válečné rady a Nicolas, bývalý vojenský velitel sně- movní. Rozmlura byla držena v tajnosti, jisto však, že její výsledkem bylo vyslání jednohoz poslanců k ministrovi války se žádostí, aby na východě byla učiněna nová ochranná opatření vojenská a zejmena, aby byla rozmnožena po- sádka v Nancy. Jak jsme uvedli včera, ministn nevyhověl této žádosti, obávaje se, že by to bylo vyzývavosli vůči Německu.
Doumer Langlois Nicolas Německo Nancy
18 article
»La Patrie«, jež si sice libuje v přoháněn a chauvinismu, ale jejíž zprávy z východních hranic nasvědčují o dobré snaze správně infor movati, ličí též náladu v německých pohraniě- ních krajích. V Elsasko-Lotrinsku všude s organisují »Kriegsvereiny«, spolky vysloužileck a konají se přednášky o okolnostech, jež by mohly se státi v případu války. Ve Štrasburku pořádají se přednášky pro studenty, kteří ješte nesloužili v armádě. Rekruti jsou velmi chvatně cvičeni. Všude vládne nálada jakéhosi válečného rozechvění . . . Vzhledem k této situaci ně- mecko-francouzské interviewoval zmíněný paříž- ský list p. André Chéradama, známého vydavatele »L'Energie Frangaise«, jenž je kom- petentním znalcem záležitostí zahraničních Chéradame poukazuje na význam náhle vznik- nuvšího sporu stran místa konference právě po znamenité řeči Ronvierově a po vydání Žluté knihy, jejíž dojem v Evropě byl mocný. Po této řeči a po Žluté knize je morální situace Německa vůči civilisovaným zemím méně skvě- lou nežli před dvěma týdny. Německo pokusilo se tudíž, aby konference se odložila. Není dosu skončena doba nedorozumění mezí Berlinem Paříží. Francie musí zachovati reservu a klid a veřejné mínění sehvaluje jednání vlády Všechny strany měly by podporovati Rouviera jenž výborně se zachoval v konfliktu s Něme ckem a měly by ustali vnitřní hádky a před pojatosti a jednomyslně měla by se podporo- vati vláda.
Chéradam Frangais Lotrinsko Štrasburk Evropa Německo Paříž Francie Le Patria spolek vysloužileck
19 article
V Anglii sledují s největší pozornost vývoj věcí a smýšlení v Německu. Věří se na mnoze v možnost vážných konfliktů. Vrchní rada válečná rozhodla, že se mají státi nová opa- tření na ochranu východních hranic. Invase do Anglie neočekává se více z průplavu La Mancho (se strany francouzské), ale od severního moře Proto je nutno zvětšiti opevnění východních pev- ností a rozmnožiti posádky. Plány nových dis- posic válečných jsou holovy a budou co nj- dřive provedeny. Karakteristická pro nynější poměry je tele- grafická zpráva dnešní z Paříže: V Belfortu byl zatčen jistý Karel Cillian, nádenník z Mylhůz podezřelý z vyzvědačstvi. Rovněž v Marsei lle byli zatčeni dva Němei pro vyzvěd ač- ství. Jsou to Jiří Wolť, vydávající se za maji- tele patentu na tkalcovský stroj a jeho tajemnik Ludvik Sieger. U Wolfa byly nalezeny nákresy opevnění břehu a záznamy o spojení Francie s severní Afrikou. Zprávy z Číny a Japonska. »Daily Telegraph« přináší z Tokia telegra- fické zprávy o vření v Číně. Následkem hrozi- vého chování se obyvatelstva nebudou odvolány cizí posádky, jak se za to mělo- Starý voják jménem Higurachi, který za- mýšlel prý zavražditi ministerského předsedu hraběte Katsuru, byl zatčen. Higurachi přiznal
Karel Cillian Jiří Wolť Ludvik Sieger Wolf Higurachi Katsura Anglie Německo Paříž Belfort Francie severní Afrika Čína Japonsko Tokio NJ Le Mancho
20 article
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za Bh . . . . za 2h vddpolední Ve Elialkách na venkově raaní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bb Inseráty platí se hotově napře Předplacení a inserty přijímá zdmini strace v Míarianské ulici č. 3 Tam nacházají se též redakee Hskárus a ezpedice „ Násodních Listá“. Bukopiny so novracají.
Míarianský ulice Násodne Listat
21 article
se, že zhotovil bomby. Ve svém zápisníku po- znamenal, že chce zavražditi Katsuru. Zatčený voják se přiznal, že měl úmysl vražedný a pro- hlásil, že hraběte Katsuru pokládá za původce míru potupného pro Japonsko. Hrabě Katsura a ostatní ministři podali císaři žádost za pro- puštěnou, které zalím nebylo vyhověno. Vyčkává se návrat barona Komury z Pekina. Markýr Sayonij zatímně převzal místo premier-ministra.
Katsura Komura Japonsko
22 article Passivní resistence na drahách.
Passivní resistence na drahách. Výsledek akce o zlepšení poměrů zřízenců společnost slátní dráhy. Jak známo, dělo se vyjednávání mezi spol. st dráhy a delegžty prostřednictvím ministerstva želez- nic od 14. do 20. prosinec t. r., vyjma neděli dne 17. prosince. Za ministerstvo železnic vyjcdnávali mi- nisteriální rada bar. Banhans a jeho zástupce v. Donheimer, za správu spol. státní dráhy první den ředitel dv. r. p. Grimburg, ostatní dny pro enemocnění jeho president správni rady p. ryt. Taus- sig. Požadavky sdruženého zřízencctva zastupovali důvěrníci a delesáti pánově: Josef Biedemann, kon- duktor (Praha), Adolí Glaser, adjunkt (Brno). Bohu- mil Göhlert, strojvůdce (Praha), Josef Hloušek, dopr kontrolor rno), Arnošt Hofmann, brzdař (Liben). Ferinand Hůlka, dělník dílen (Simmering), Bohuslav Nykl, topič (Praha), Hleřman Reis kancelářský pomocn. Videň), Salomon Reis, konduktor (Vídeň), Antonín Vysokomleinský, strážník na trati (Roztoky), Amnošt Zwierschůta, vrchní posunovač (Štadlava), dále dele- gáti organisací pánové: Jesef Tomschik (Vídeň) za organisaci sociálně-demokratickou, František Buřival (Praha) za organisaci česko-radikální, N. Prediger za organisnci německo-nacionální. Po představení jednotlivých důvěrníků a delezátů odovzdal minist, rada bar. Banhans vyjádlení spol. st. dréhy na požadavky zřízenectva, jež v listopady byly oznámeny. Jelikož toho, co dráha zlízencům nabi- zela, bylo velice málo a to málo ještě vyjádřeno bylo velice nourčitou formou a bez závazků, prohlásili dů- větnici nabídky za naprost nepřijateiné, vypracovali protivyjádření a doručili toto prostřednictvím bar.
Taus Biedemann Glaser Hloušek Hofmann Simmering Nykl Hleřman Reis Salomon Reis Antonín Štadlava Buřival Praha Brno Vídeň slátní dráha organizace sociálnodemokratický Jesef Tomschik
23 article
Banbansa správě spol. st. dr. Další vyjednávání vázlo následkem onemocnění dv. rady p. Grimburga tak dlouho, až převzal další jednání president správní rady p. ryt. Taussig. Vyjednáváno s obou stran velmi houževnatě,při čemž důvěrníci především potírali ne- určitou stylisaci drahou nabízených ústupků. Při konečném vyjednávání ve středu dne 20. t. m. přišlo o 2. hod. odpol. doplněné vyjádření spol. st. dr. a povolení dalších ústupků. Poněvadž toto bylo zase velmi nejasné a všech závazků prosté, podali delegáti a důvěrníci po poradě do 6. hod. večer trvající nové protivyjádřenl. Toto o 6. hodině večerní odevzdáno bar. Ban- hansovi k dalšímu jednání. Ministerstvo na to vstou- pilo ihned ve styk se správou sp. st. dr. a pozdě večer doručena bar. Banhansem odpověď, dle níž spol st. dr. prohlásila, že toho času žádných dalších úslupků učiniti nemůže Po dloubé úvaze a poradě důvěrníků a delegátů bylo usneseno, ústupky drahou povolené, ačkoliv ne- mohou uspokojiti, vzíti zatímně na vědomí a sděliti je svým mandantům a doporučiti jim zanechání pas sivní resistence. V tom smyslu vypracována byla resoluce a do ručena správě dráhy. Zároveň učiněno byl v této prohlášení, že se žádá, aby ostatní nesplněná přání, která v rozličných memorandech správě dráhy byla po- dána, včetně oněch přání úřadnictva spol. st. dráhy, zvláště postavení na roveň členů pensijního fondu, přija- tých před rokem 1885 a oněch po roce 1885, do 2—3 let byla prozkoumána a spra- vedlivým způsobem rozřešena Zároveň má býti provedeno ocenění naturálních bytů a vyplácení diíference mezi stanovenou cenou bytů a přibytečným všem zřízencům analogicky s jižni drahou.
Taussig doktor Bana Banbansa správa společenský
24 article
Ústupky, povolené spol. st. dr. dnem 1. ledna 190 zřízenoctvu, jsou následující: 1. V prvních měsících r. 1906 provedeno bude — s plalností od 1. ledna 1906 — urovnání mz d denní provisorních zřízenců a dělníků dle systému slátních drah, při čemž bude zvláštní zřetel brán na lokální poměry. (Dle norem c. k. slátnch drah bude zvýšení toto 10—2025.) Neodpovídající akkordní ceny budou jako dosuč též i příště občas regulovány. Ak- kordní sazby budou budoucně přístupny zúčastně němu personálu 2. Nejdéle po tříletém provisoriu, od doby, ky zřízenec nasloupil na systemisované místo, musí do- sáhnouti delinitiva: však s podminkou, že s dobrým prospřchem podrobl se všem pro jednotlivě kategorie predepsaným zkouškám 3. Při přijímání výpomocných brzdičů dbáno bude by brán byl náležitě kvalifikovaný dorost, aby oosáh dříve definitiva. 4. Poněvadž postup u spol. st. dr. v posledních 15 letech obvyklý není horší nezii u c. k. státních drah. ren
doktor Ak
25 title
FEUILLETON.
26 article
V Praze, 24. prosince.
Praha
27 article
6— (Kronika.) Pokoj lidem dobré vůle - Ne tuze přiléhá k náladé časů posvátná zvěso veliké noci! Konečně, pokoj ! Spokojenost! B diž! Chtěli bychom být spokojeni všichni. Každý pro sebe. Jen kdyby — druhých nebylo!A »dobrou vůli«? Doba nedá! Doba se svým hesly ! Válčí jedno s druhým. Je tak plno od- poru všude Dohonila vás skupina mužů. Proletáři Jdou z práce, od stavby dělníci. Rokuji živě jakoby odněkud ze schůze se vraceli. Zavadi vám o sluch cípek debaly. — Víš, to máš tak ! Až dosud musili jsme dělat, jak on chtěl. Teď my ho máme v hrsti .. Řeč, zdá se, o staviteli. On dosud na- jímal do práce, rozděloval dílo, hotovil plány. smlouval mzdu, obcházel po stavbě, dozíral, do- mlouval, napomínal, ukládal pokuty, ba i z práce propouštěl. Vedl si vůbec jako pán. To všeck teď asi přestane, obrátí se. Jak se obráti? — Je člověk jako my, pokračuje mluvě s my se na něj dřeme . .. Přišel teď silně do oběhu ten výraz, dři se »na někoho«. »Dřít« je konečně muž práce zvyklý, je to úděl života. Ale »na něj« se dřít to bouři krev. A přece je tak těžko si předsta- vit stavbu domu, aby jeden nesdělal plán, ne- obelázel s přísným okem a posunem a dr uzi aby nepodávali cihly ! Těžko si představit, aby to chodilo — obráceně. Jak si představit kul- turu, aby nebyla rozdělena práce, nebyly roz- děleny úlohy a funkce a jeden aby »nedřel« se na druhého? Pravda, je mnoho nesrovnalostiv životě! A úkolem pokroku je, odstraňovati ne- srovualosti. Veliký úkol shrnut je v hesle doby
28 article
Však co falešných výkladů rojí se jeho jmé- nem! A mate dílo, překáží úkolu! Třídní zášť cení své škaredé zuby a otra vuje mysli — Proč se má šlechtic vypínat, měšťák se dusit v sádle svého blahobytu a proletář na ně na všecky dřit, jeme-li přece jen všichni lidé, všichni rovni ? . . . stálý refrén časových projovů. A přece není proletáře, aby sám se ne- chtěl vypínat, nechtěl se »dusit« v blahobyto a nebyl hotov ihned vyměnit roli, kdeby se naskytlo l A pokroku je třeba, změny řádu. Proletář volá po změně. Majetné třídy kladou odpor. Strachují se nevýhod. Přirozené sobectví se brání. Všichni jsme sobci. Proletáře žene sobectví k novotám, měšťáka pudí sobectví zdržovat pokrok. Jedno sobectví jako druhé. Vyrovnat obě je veliký úkol doby. Nač s tě žo- vat úkol podpalem vášní a nízkých pudů Však něco je zajímavo! Lid sám z pra- vidla »dře« velmi oddaně. Vídí blahobyt boha- tých, pohliži k němu žádostivě, přál by si také býti bohatým, ale nezná vlastního pocitu zášti ke šťastnějším. Třeba mu ten šeredný pocit teprve vštěpovat, jej k němu navá- dět, jej v něm vychovávat, učit! . . Je to laké ještě úkol doby — kulturn ý Spravedlnost společenská ! Těžký problém Téžko jej vyložit, tíže rozřešit. Ale něco je lehko: v davu podnítit vášeň ! Heslo je dáno, všecko se hrne za heslem. A když všecko, jaký div, většina se chápe toho. co je — lehko? — Každý musí pracovat. Velmi jasné heslo. Jak nenvěřit jeho spáse A tu je zase něco zajímavo! Všickni nařikáme na dřinu života, ale jeden druhého považuje me — za lenocha.
Lido
29 article
Co je práce a co není Vypravují o jednom presidentovi tiskařského družstva. Družstvo mělo veliký závod. Vydávalo denní list. Panu presidentovi jednou napadl prohlédnouti si závod. Chtěl vidět, jak se »pra- euje«. Měl svoje pojmy o práci. Byl povoláním — dřevař. Začal s holýma rukama, celý živo strávil mezi prkny a pilinami, ale pěkného jmění se dodělal. Bodrý muž! Na presidenta velké společnosti to přivedl! Prováděli pana president všemi patry, zavedli jej do redakčních míst- ností, do úřadoven administračních, ukázali mu expedici, sazárnu. Všude se pracovalo svým způ- sobem, pan president všude přijímal povinné po- klony, dával si vysvětlovat, kýval zamyšlen hlavou a — mlčel. Konečně přivedli hodného muže do stro jovny. Tu to hlučelo a rachotilo. Kola se točila ruce lítaly a pot se lidem řinul s čela. Tu se presidentská tvář vyjasnila. Ústas mu rozvázala. — To si dám libit! řekl spokojeně. Tu je přece vidět, že se pracuje. Tam nahoře — pokynul opovržlivě k hořejšimu patru — tam pánové jenom sedí a kouří a čtou no viny . .. Práce v redakci statečnému dřevaři patrně neimponovala. Komu imponuje práce druhého? Jen zřídka potkáte vzácné lidi, s chopn uznati zásluhu druhého. Je to tak těžko! Bědu- jeme každý nad svou životní lopotou a ohrnu- jeme nos nad svízelem druhého. Nejvíce bědují. kdo jsou nejeitlivější a zlomyslný svět práv jejich dílo namnoze ani za práci neuznává. Dřevoštěp v lese vídal den co den přichá- zeti pasekou pána, který se mu zdál šťastným. Byl tak vzácného vzezření a vždy tak do sebe obrácen. Povídali mu, že je slavný spisovatel. — Božinku, jaké živobyli ! povzdechl dřev - štěp. Ten pán si jen chodí na proch ázky, vydá
30 article
občas nějakou knihu, je slavný muž a máse dobře! Jaká spravedlnost na světě! . . Muž byl sentimentální básník, skládal verš a povidky plné bolesti života, která náhodou šly na dračku. Jaké jsou v umění individua- lismy, nemohl pracovat sedě, myšlénky přilétaly mu jen za chůze, »pracoval« — na prome- nádě. Dobyl mnoho slávy, ale nebyla mu mnoho platna. Básník v mladém ještě věku zemřel A drvošlěp byl šedivý stařecl Když jsme byli mladí, měli jsme své ideály. — Víle, čím bych se byl chtěl narodit Takhle, velkostatkářem! To je — živobytičkol Člověk nic nepotřebuje dělat, jen hubovat na správce, na šafáře, na čeleď! A má při tom — velkostatekl ... To přece dovede kaž dý .. A divná věc, velkostatky tak málo se drží Stále přecházejí z ruky do ruky, pořád jsou na bubnu a z velkostatkářů stávají se — šafáři, ne-li něco horšího. Zdá se, přece to jen — ne devede každý! Za všech časů z chuďasů stá- vali se millionářů a z millionářů — žebráci. Naposled byla už za všech časů — rovnost. kterou teprve prohla šujeme! Až se budou rozdílet všecky statky každý dostaneme stejný podíl — kdy už to jen bude? a proč se toho má dočkat tenhle chla- peček socialista a proč se toho nemá dočkat tamhle ten ubohý stařik, jenž byl přece také mužem své doby? — až tedy budou roz- děleny statky rovným dilem a všickní budou stejně pracovat a nikdo nebude mit nl komu co poroučet: jste zvědavi — jak to so cialní spravedlnost zařídí, aby všichní při svém stejném také zůstávali a přece — s něco udělalo?
31 article
Narodil se Krislus Pán Staré učení dovolávalo se Krista. Ale lide jen tehdy hleděli hromaditi pozemské slatky a zapomínali milovati také bližního, kterému se nepodařilo nic nahromaditi, Stihl je proto trest. Přivalila se na ně — nová doba. A doba má svoje učení Také se dovolává Krista, který byl prvním socialistou a učil: všiekni jsou rovni na očích otce mého! Nové učení vytýká starému, že opo- menulo následovati Krista v lásee. V odplatu za to napsalo si jako první článek své víry — Nenávidět budeš bližního svého, který — něco má nebo něčím jest! Tak jsou si lidé vskutku pořád rovni. Učenl se střídá, ale význání zůstává jedno, bez ohledu na pokrok časů. Posloucháte řeči, čtete projevy, žasnete nad spoustou nevlídných citů, nepřátelského smýšlení. Proletáři závidí měšťákovi, měšťák arislokralu, kdo má a může míň každému, kdo má a může víe! Přirozený zákon chlivosli. — Ne, nezávidím — opovrhuju! .. brání se dopadený. Rád by zachránil z dání. Leč z bláta do jaké louže! Jak možno opovrhovat někým, koho blíže neznám. s kým se ani nestýkám, komu nevidím do duše Možno li cenit člověka podle vnější přihrady, podle barvy kabátu či praporečku, je-li proletá? či měšťák, socialista nebo aristokrat, liberál nebo klerikál, zpátečník nebo pokrokář? Do každá příhrady se vejde se svojí snahou přece č 1o- věk nejlepší i — nejhorší! Jak nespravedlivé, jak neinteligentní, jak nízké, posuzovat člověka dle příhrady, ve které se životem octl? Třeba proniknout přihradou, heslem, vrstvou, třeba z jeho ústředí vývážit, z něho toprv vysvětlit jedince a ocenit človeka A jak to možno bez — dobré vůle Pokoj liddem dobré vůle
Krist Pokoj Krislus pán Stará učený