ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 b5fb09c0-8f1b-11dd-b026-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 37 celkem · entity: person 28, work 3, place 22, org 6
1 masthead
16 listopadu 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 310.
4 masthead
ota.
5 masthead
Strana 17.
6 article
OBSAH, Školství: Jan Ctibor: O zřízování obchodních akademii obcemi. Lékařství: Dr. K. Kettner: Cesty, kterýmí šiří se onemocnění tyžové ve velkoměstech ženské hnutí: O. S.: Povinnosti žen k če skému národu. Literatura. Bibliogralie. Drobnosti.
Jan Ctibor K Kettner O . S
7 title
Školství.
8 title
O zřizování obchodních akademií
10 article
Vývoj obchodních akademií za posledníc 30 let je vskutku pozoruhodný. Do roku 188 existovala jediná česká obchodní akademie Praze. Když pak tohoto roku byla obcí chru- dimskou založena druhá obchodní akademie prohlašováno bylo se všech stran, ano i z kruhů obchodních, že se dělá založením jejím zby- tečná konkurence akademii českoslovanskév Praze. Do jisté míry bylo to i pravdou, neb ná- vštěva této akademie byla z počátku jen slabá a kolísavá, absolventi její jen velice těžko na- cházeli vhodná zaměstnání v závodech obchod- ních, průmyslových a bankovních. Část jich by- la nucena uchýliti se do služeb stálních (k že- leznicím, do úřadu berního, celního) a k jiným zaměstnáním. Dnes máme českých obchodnich akademií 7 a s nově založenou v Kolíně 8. Po- čet žáků, který před 30 léty nečinil na obou tehdejších akademiích ani 100, stoupl skoro na 3000. Ačkoliv absolventů vycházelo v posled- ních několika letech kolem 600, přece všichni nacházeli velmi snadno umístění a to skoro vý- hradně v závodech českých. Teprve poslední absolventi z letošního kalendářního roku ne- našli dosud úplně vhodná zaměstnání, což je následek nynější hospodářské krise. Z toho pa- trno, že vzrůst obchodních akademií byl až dosud zcela normální, neb děl se paralelněs vývojem českých velkých podniků obchodních. průmyslových a bankovních. Jest ku podivu. že při nynější krisi neztratila část absolventů starších svá zaměstnání a že část posledních absolventů mohla býti ještě umístěna.
Praha Kolín akademie Praga
11 article
Nával žactva do dosavadních obchodních akademií byl v posledních několika letech ohromný a neumenšil se ani počátkem letoš- ního školního roku. Nebylo možná přes to, že zřízeny byly na všech ústavech paralelky, na některých i několik paralelek v každém roč- niku, všechny žáky přijati, kteří se hlásili. Na českoslovanské obchodní akademii v Praze, která sestává z oddělení pro hochy a dívky, bylo v předešlém školním roce v I. ročníku 6 oddělení, z nich dvě dívčí, v druhém ročníku 7. z nich 1 dívčí, v II. ročníku 8, z nich 1 dívčí, ve IV. ročníku 7. z nich 1 dívčí; celkem měl ústav koncem roku 1340 žáků a žákyň. Není divu, že ozývaly se hlasy, že takovéto poměry na obchodních akademiích jsou nezdravé a že třeba jim rozmnožením ústavů odpomoci. Posuzování však, zdali je potřebí a jakou měrou počet dosavadních obchodních akademií rozmnožovati, bylo by velice jednostranné. kdyby se dělo jedině proto, že nával žactva do ústavů těchto by toho vyžadoval. U aka- demií, které jsou odbornými školami, třeba dobře uvážiti, zdali absolventi, kterých by za- kládáním nových akademií přibylo, budou na- cházeti zaměstnání v bankách, velkoobcho- dech a průmyslových závodech, která by byla přiměřená jich vzdělání. Bylo by velkou chy- bou, kdyby zůstávali absolventi nezaměstnaní neb kdyby nuceni byli přijímati místa, neodpo- vídající jich nákladnému studiu. S tohoto sta- noviska vyslovil se svaz spolků absolventů če- ských obchodních akademií, jehož hlavní úlo- hou je napomáhati absolventům při hledání míst, že by příliš rychlé rozmnožování akade- mií způsobilo zcela jistě velikou nezaměstna- nost absolventů obchodních akademií a varo- val před ukvapeným zakládáním jich. K názoru
Praha svaz spolek absolvent če
12 article
jeho, který již před tím vyslovil i sjezd všeho učitelstva obchodních škol v Praze, nutno se rozhodně přidati. Nikdo nemůže dnes říci, jaké bude míti trvání a jaké účinky nynější krise hospodářská, jež způsobena byla především zadlužeností státu, zemi, okresů a obcí, pak válkou balkánskou a třeba proto při zakládání nových ústavů velké opatrnosti. Rozhodně by nebylo naší české věci ku prospěchu, když by najednou celá řada nových ústavů vzniknouti měla a kdyby ústavy tyto nebyly patříčně roz- vrženy na kraje Čechy osedlé. Důležitá otázka, kdo má obchodní aka- demie zřizovatí a udržovati, není dosud, bohu- žel, rozřešena. Zakládání jich nedělo se dle žádného jednotného plánu, nýbrž dle nahodi- lých okolností a zdá se, že tomu bude i tak n přiště. Úspěchy, ač většínou jen zdánlivé, kte- ré některé obce založením obchodních akade- mií docilily, lákají mnohé jiné, aby rovněž se o to pokusily. Protože jest potřebí, aby obce, než se do pokusů takových pustí, dobře byly si vědomy obtíží finančních, s kterými je zakládání aka- demií v nynější době spojeno, promluvíme zde veřejně o obtížích těchto obšírněji a vysvětlí- me, proč nyní jest zřizování nových akademi nepoměrně nákladnější, než to bylo před lety. Dosavadní ústavy založeny byly dílen spolky, dílem obcemi. Prvým způsobem vznikla akademie v Praze a v Brně. Ostatní obchodni akademie: v Chrudimi. v Plzni, v Hradci Krá- lové, v Prostějově, v Karlíně a nejnovější v Kolíně zřízeny byly obcemi. Dvě z nich, v Brně a v Chrudimi, byly převzaty do správy státní.
Praha Čechy Brno Chrudim Plzeň Hradec Prostějov Karlín Kolín
13 article
Vydržování starších obchodních akademií ne- činilo původně žádných velkých obtíží, ano možno říci, že některé z nich byly z počátku aktivní. Tak na př. pražská českoslovanská akademie nastřádala si během doby značné pensijní fondy. Poměry ty se však změnily. příjmy obchodních akademií se poměrně zmen- šily, vydání stoupla. Nejdůležitější příjmy mají ústavy ty ze školného, které je značně vysoké (200 až 240 K ročně) a zpravidla se jen málo žákům odpouští. Příjmy ze školného u starších ústavů poměrně mnohem vydatnější, ježto ne- byl počet žactva v třídách omezen, a vyučo- valo se v jedné místnosti zároveň 50, ano až i 70 žáků. Nově zřízené ústavy, pokud re- ílektují na subvenci státní, musí se statutem zavázati, že nebudou přijímati do třídy více jak 40 žáků. Počet tento se postupem, jak do- sahují žáci vyšších ročníků, zmenšuje a činí ve čtvrtém ročníku obyčejně méně než 30.
českoslovanský akademie
14 article
Mohou proto nově založené obchodní akademie čítati, že školné vynese jim ve čty- řech třídách nanejvýše 20.000 K. Při tom při- hlíží se i k tomu, že všichni žáci školné ne- zaplatí, že bude nutno některým je odpustit. Starší ústavy docílily značných výtěžkůz poboček, protože bývaly pro ně ustanovováni jen učitelé suplující a výpomocní, jež oproti profesorům definitivním byly poměrně hůře placení a neměli nároků na pensi. Nově za- ložené akademie nemohou naprosto s tímto výtěžkem z poboček počítati, ježto jest velice pochybno, že budou míti tolik žactva, aby mohly pobočky zřizovati. Kdyby se jim to podařilo, nedocíli již toho finančního efektu, ježto musí dle statutu suplující učitelé a výpo- mocní mnohem lépe honorovati, než se dělo dříve. Kromě toho jest jisto, že stane se záko- nem návrh ministerstva, dle kterého každý suplent nejdéle v 8 letech bude míti plat jako definitivní učitel. Není pochyby, že tím sta- nou se pobočky, pokud to již nyní není, znač- ně pasivními.
15 article
Vydání na ústavy zvětšila se v posledních letech značně. Jsou to především výdaje na stavbu potřebné školní budovy, pak výdaje na platy učitelů, které velice vzrostly. Profe- sor definitivní míval plat kromě nepatrného aktivního přídavku 2000 K, kvinkvenálky po 400 K, nyní má plat 2800 K, kvinkvenálky prvé dvě po 500 K, další tři po 800 K. Aktivní pří- davek je rovněž nyní nepoměrně vyšší. Suplující učitel míval 1200 K, nyní má poměrně 2000 K. Jakmile bude návrh mini- sterstva na úpravu platů, o němž se již zmín- ka stala, přijat, vzrostou platy tyto ještě víca. Odepříti zvýšení platu profesorům ústav ne- může, ježto je ve statutu ustanovení, že služ- né profesorů jsou stejná jako na státních střed- ních školách. Protože i ostatní výdaje všeobecným zdražením stouply, není ani pomyšlení na to. že nově založená obchodní akademie mohla by býti aktivní a obec, která se k založení takového ústavu odhodlá, musí počítati, že bude na vydržování značnou sumou ročně při- spívati, kteráž suma poroste automaticky je- ště kvinkvenálními přídavky profesorům a suplentům a pensemi profesorů, jich vdova sirotků. Nejlépe to dokazuje faktum, že již nyní veškeré obchodní akademie, když nečítá se příjem z nastřádaných reservních fondů jsou pasivními značnou měrou.
16 article
Jest sice velice obtížno udati určitě cifru příspěvku obce, pokusíme se zde o to aspoř příbližně. Budova pro úplnou čtyřtřídni obchodní akademii s vnitřním zařízením s nábytken bude státi nejměně 500.000 K. Úroky z toh činí asi 20.000 K. Na udržování budovy nutno čitati nejméně 2000 K, v pozdějších letech mnohem více. Platy řediteli a sedmi definitiv- ním učitelům budou činiti bez kvinkvenálel nejméně 28.000 K. Platy za přespočetné ho- diny a výpomocným učitelům jistě 6000 Správa ústavu (osvětlení, topení, školník, či- štění ústavu, kancelářské potřeby, výroční zpráva, udržování nábytku atd.) rozhodně asi 10.000 K. Učebné pomůcky nejméně 3000 K z počátku rozhodně více. Různá nepředvídaní vydání, jako suplování onemocnělých profe- sorů aspoň 1000 K. Celkem by činil úhrnný náklad úplného ústavu, velice mírně počítáno, 70.000 K. Odečte-li se školné asi 20.000 K a subvence státní 15.000 K (z počátku bu- de rozhodně menší), zbývá deficit 35.000 K který se snad zmenší lokálními příspěvky zemskou subvencí, nikterak však o mnoho. Tente deficit bude stoupati kvinkvenální- mi přídavky a pensemi profesorům a jich vdo- vám a sirotkům ještě značnou měrou. Vidíme z toho, kterak jest nutno, aby obec, která chce založiti obchodní akademii. dokonale si rozvážila, zdali bude moci deficit tento bez přílišného zatížení obyvatelstva svého uhraditi. Nelze sice posuzovati zřizová- ní ústavu vyučovacího dle hmotných prospě- chů, upozorňuji však, že bývá při jednáních o zakládání ústavu na ně poukazováno a že bývají při tom rozhodně přeceňovány.
17 article
Osudné by se mohlo státi obci, kdyby s spoléhala při zakládání ústavu, že se bud jednati jen o to, ústav několik let vydržovati. než bude sestátněn. Při nynějších zbědova- ných financích státních nelze s tím počítati. že všechny obchodní akademie budou pře- vzaty v brzku do státní správy, zvláště když by ukvapeným zakládáním počet jich se znač- ně zvětšil. Kdyby konečně podařilo se obci docíliti toho, aby ústav byl sestátněn, nebude ani to bez velkých obětí. Jak zkušenost uka- zuje, žádá stát bezpodmínečně, aby mu ode- vzdána byla úplně účelně zařízená budova s potřebným nábytkem a se sbírkami učebný- mi. Kromě toho vyžaduje ještě od obce, aby přispivala ročně na vydržování ústavu. Obe chrudimská platí státu ročně příspěvek 6000 korun. Kromě toho byla nucena zavázati se budovu svým nákladem přistaviti, když byse ústav o nové oddělení rozšířil. Z toho, co zde bylo řečeno, jest patrno, že jen obce finančně sílné mohou se odvážit ke zřízení nákladných ústavů, jako jsou ob- chodní akademie. Jak viděti z pojednání našeho, děje se za- kládání nových akademií beze všeha plánu obcemi úplně dle nahodilých okolností. V zá- jmu české věci by si bylo přáti, aby dělo se rozmnožování jich systematicky, dle skutečné potřeby a aby přihlíženo bylo i k tomu, aby ústavy místně byly správně na české kraje rozděleny. Bohužel, nelze toho za nynějších poměrů dosáhnouti, jak se to v poslední době ukázalo, ježto se ani ministerstvu nepodařilo zabrániti, aby nevznikly dvě nové obchodní školy v Čechách, z nichž jedna jest akademie. Jan Ctibor, ředitel obchodní akademie v. v.
Jan Ctibor Ob Čechy obchodní akademie
18 article Lékařství. Cesty, kterými šíří se onemocnění tyfové ve velkoměstech.
Lékařství. Cesty, kterými šíří se onemocnění tyfové ve velkoměstech. Kvapem blíží se doba, kdy splněny budo naše touhy po zdravé pitné vodě a kdy roz- loučíme se se starými studnami. Že pitnou vo- dou přenášejí se nakažlivé nemoci, v prvé řadě tyf břišní, bylo již dříve známo, ale novější objev t. zv. bacilonošů, kteří přímo mohou ne- moc tu přeněsti, způsobil dočasnou desoricn- taci. Shledalo se, že lidé, kteří jednou tyí přestáli, chovají ve žlučníku živé bacily, ktere občasně výkaly odcházejí a onemocnění dále šířiti mohou. Poznání to zatlačilo starší po- znatek do pozadí, nová theorie přišla do módy. Dnes po několikaletých zkušenostech do- vedeme ovšem obě fakta zcela dobře srov- nati. Tyf šíří se jednak přímo bacilonoši, jed nak vodou pitnou, do níž dostaly se bacily jednak výkaly nemocných lidí, jednak i tako- vých, kteří před lety tyf přestáli. Že do našich studní obsah stok se stále fiitruje, o tom vy- dává neklamné svědectví veliká bohatost vody jejich na dusičňany a sůl kuchyňskou, která nemůže pocházet odjinud, leč jen z našeho vlastního moče. Dokaváde filtrace v půdě jes tak dokonalou, že všecky suspendované část- ky zadrží, nemohou ani bacily tyfové do stud- ní se dostati. Na Starém městě a v okolních nízko položených částech Nového města jsou poměry filtrace dosti příznivé; zde zasahují studny do mohutné vrstvy říčního nánosu. Za to ve výše položených částech Nového města a Král. Vinohradů leží vrstvy silurské břidlice tak blízko pod povrchem, že studny vesměs do ní zasahují. Břidlice filtruje velice nedoko- nale, téměř nic; zde poškozená stoka může vyvolati rozsáhlou epidemii.
Král
19 article
Opíraje se o více než dvacítileté zkuše- nosti, nabytě v hořejších částech Nového mě- sta, přišel jsem ku pozdání, že 90 proc. všecl tyfů v Praze vzniklo z pití vody studničné. Roku 1910 referoval jsem ve Spolku če- ských lékařů o velké epidemii v okolí Lípové ulice, která právě tak náhle, jak vznikla, byl potlačena zavřením studní. Po referátu roz- předla se zajímavá debata. Se strany přítom- ných theoretiků bylo tvrzeno, že epidemie není tím odbyta a že bude ještě následovat řada nákaz, získaných od bacilonošů. Předpověd se jen z malé části splnila. Následovaly tyíy pouze — dva, ale ty byly opravdu získány od bacilonošů. V obou případech běželo o spo- lečný záchod pro dvě rodiny. V jedné byl re- konvalescent, u člena druhé vypukl tyf, jeli- kož záchod nebyl udržován v čistctě. Tedy poměr nákaz z vody k nákazám z bacilonošů byl v této epidemií jako 2 ku 102.
Praha Lípová ulice
20 article
V létech následujících počaly se objevo- vat ojedinělé tyfy v ústavě pro choromyslné Ač ústav nepodléhá našemu dozoru, uzna jsem přece za dobré informovati se o příčiny onemocnění již proto, že v sousedství ústavu prováděla se právě nová kanalisace. Mohl jsem však již předem vyloučiti nákazu z pitné vody. Veškeří onemocnělí (a bylo jich více než 10) byly ženy. Proč neonemocněli zároveř muži, kteří z téže ústavní studny pili? Sou- hlasně i bakteriologické vyšetření vody shle- dálo tuto bezvadnou. Zjistil jsem, že veškere onemocnělé pobývaly krátce před onemocně- ním v jednom a témže pokoji. Zde běželo jistě o tyfy z bacilonoše. Některá ze starých cho- vanek přestála kdysi tyí a nyní zde v ústavě. asi znečišťováním záchodu, roznášela ná- kazu.“) Na sklonku letošní zimy oznámeny nám současně dva tyly z Tyršovy ulice. Postižen rodiny udávaly, že braly vodu jednak z domu „u Možných“ na Král. Vinohradech, jednak z č. p. 1839/II. Jelikož však na Vinohradech právě žádného tylu nebylo, bylo nutno po- mýšlet jedině na studnu v čp. 1839 a tu jsme ihned uzavřeli. Bakteriologické a lučební vy- šetření okázalo, že podezření bylo správným a že k vodě přimísil se obsah stoky. Onemoc- nělo sice potom ještě 11 obyvatelů Tyršovy ulice krátce po tom, ti, kteři byli již dříve ná- kazu získali, ale pak epidemie pohasla zcela.
Král Tyršův Tyršův ulice
21 article
Zůstávalo však nadále záhadným, proč studna. která po léta opatřovala vodou domy okolní, pojednou šíří tyf. Komisionální vyšetření domu mělo negativní výsledek. Teprve po několika týdnech byla nám záhada vysvětlena. Při ob- chůzce shledal jsem, že ulice právě před čp. 1839 byla rozkopána a zaměstnaní dělníci po- dali mi toto vysvětlení: Při protahování uliční stoky uváznul v těchto místech „ježek“ a když za lano taháno, se utrhl. Nezbylo než vykopá- ním překážku odstranit a tu ukázalo se, proč tu „ježek“ uváznul. Kanálové potrubí bylo tu tlakem vrstev země rozmačknuto, obsah stoky vnikal tu volně do vrstev břidlice a tě- mi dostal se i do studny v čp. 1839. Mohl ně- kdo předem, před vypuknutím tyfu jen tušit. co se pod zemí stalo? Jen náhoda, jen pro- tahování stoky mohlo nás upozornit. Vidno, jak nebezpečno jest píti vodu z terénu obýva- ného a tento případ nebyl jediným, dalo by se jich uvést řada. Zvláště poučnou jest tato starší vzpomínka: V jednom domě v Táborské ulicí onemocněla na tyí služka, V domě, zcela novém, nebylo lze nalézti závady, proto svá- děno onemocnění na to, že děvče (jak slu- žebné často dělaly) pilo vodu z vodovodu.
V dům
22 article
Když však po několika dnech onemocněl tu úřadník, bylo vidno, že předpoklad byl ne- správným. Nová prohlídka, nové neplodné hledání. V nedostatku závažnějšího nálezu všiml jsem si vlhké skvrny v půdě sklepa, ne větší nežli pětikoruna, právě tam, kde dva články stokového potrubí se stýkaly. Byl jsem překvapen, jak snadno hůl zde do půdy vni- kala. Dal jsem pak lopatou půdu odhrabat tu objevilo se, že pod potrubím jest půda pro- máčena. Zavřeli jsme ihned blízkou studnu nařídili majiteli domu opravu stoky. Žádný tyf se více neobjevil, ač majitel, dav pak stu- dnu vyčistit, vymohl si její opětné otevření a ze studny po léta se voda pila. — Vidíme od jakých nepředvídaných příhod a náhod zá- *) Zajímavé toto zjištění odpovídá zkušenosti. že u tyfu počet ženských hostitelů nákazy je ne- poměrně vvšší než mužských.
23 article
vislo jest naše zdraví i život, dokaváde od- kázáni jsme na vodu z půdy, kterou obýváme Na základě takých zkušeností trvám na tom, že v Praze 90 všech tyfů zaviněno bylo vodou pitnou. Čteme-li naproti tomu, že v ně- mecké armádě tyfů stihla sbor zdravotní který nemocnými a rekonvalescenty se obírá. není toto faktum s tvrzením mým v odporu Až budeme mít takovou pitnou vodu, jako mají německé garnisony, budeme mít předně tyfů daleko méně a ty pak ovšem budou z ba- cilonošů. Pak budeme moci souhlasit s hygie- niky z říše. S tyfy budou pak i bacilonoši ubý- vat a tím více bude klesat nemocnost na tyí Tak snad jednou dojdeme ke svému ideálu zbavíme město metly této úplně. Velké naděje skládáme ve vodovod z Ká- raného, očekáváme s důvěrou, že voda bud dobrou. Vždyť bakteriologické vyšetřováni její stále dotvrzuje její výtečnou jakost. Ne- dáme se zviklati v nadějích svých ani žádným „zlomeným šoupětem“, ani jinou nehodou, kte- rá jistě při každém tak rozsáhlém podniku z počátku se přiházívá.
Praha
24 article
život bez žaludku. Chirurgie v oboru operac žaludečních pokročila měrou netušenou. Při zhoub- ných nádorech, je-li třeba, odstraňuje se nyní ope- rací celý žaludek. Takové dva případy se udály ve Frankfurtě n. M. Prvnímu patientovi. 56letému, byl odstraněn v pravém slova smyslu celý žaludek. Z půl třetího týdne po operaci mohl patient požívati bez oblíží všechny pokrmy a zažívání bylo zcela nermální. V druhém případě byla patientka jen kůže a kost a vážila 60 liber. V krátké době po operaci přibrala 52 liber. Nemocná dva roky po operaci žije, nemá žádných potíží se strany zaží- vadel, vypadá znamenitě a jest zdráva. Zajímavé jest, co udává: po jidle nemá pravý pocit sytosti a jí všechny pokrmy bez ohledu na jejich stravitel- nost. — Jak viděti, může člověk též žíti i bez žaludku.
25 article Ženské hnutí.
Ženské hnutí. Povinnosti žen k českému národu. U příležitosti císařských manévrů v okolí Tá- bora věnovaly některé jihočeské krajinské listy ve svých relerálech ostré poznámky chování někte- rých českých žen, na něž dvoji sukno působíle dojmem upřílišněným, tak že nedalo se to srovnali se sebevědomím Maďarek a s hrdostí Polek. Po- známky tylo opakují se ustavičně po vělších ma- névrech, konaných v českém územi a ludiž již an nepřekvapují. Avšak, nepřekvapují-li takovélo ne- příznivé poznámky o nedostatečném smyslu tako- véto české ženy pro národní hrdost, to neznamená že lze tuto skutečnost lhostejně přejíli a že netřeba jí se zabývati. Naopak, zjev svojí pravidelností za- slubuje patřičného vyšetření a pokárání. Bylo by žádoucí, aby se předcházelo zjevu takovému v bu- doucnosti a aby naše ženy před takovouto vojen- skou „parádou“ byly zvláštní výzvou napřed upo- zorněny na nepřístojnost podobného chování, jež není na prospěch dobrému jménu české ženy. Občas byla by taková výzva potřebna a mělo by býli vůbec pěčí vedoucích kruhů ženského hnu- HI, aby vypracován byl lelák, v němž by se českým ženám stručně a jadrně připamatovaly jejich po- vinnosli k národu Potřeba takového letáku je tím nalěhavější, že Němci podobný leták právě rozšiřují. Má název „Die Frau im Dienste des Dentschtums“ a sepsal jej kočovný učitel H. R. Seidel z příkazu všeně- mecké korporace Bund der Deutschen in Böhmen.
Maďarka Polka Němec Seidel Tá Dienste desátník Dentschtum bund der Deutschen in Böhmen die Frau
26 article
Leták je jedním z prostředků, dnes do kraj- nosti vypjatého útoku Němectva, jenž v bojovný šik volá kde koho a ví zejména, jaké neocenitelné služby mu prokázati může uvědomělá žena. Musíme si přáli, aby podobný leták byl sepsán pro české ženy a v statisících výtisků mezi nimi rozšiřován. V letáku bude nutno velmi mnoho pověděti o povinnostech českých žen k českému národu. Bude třeba především rozhovořit se o povinno- stech žen k českému jazyku, Ženy především mají v rukou výchovu dorostu českého národa a péče o ryzost mateřštiny spočívá hned od prvých počátků mluvy dítek v jejich rukou. Ženy mají býti pamětlivy tohoto svého povolání a mají přihližeti svědomitě k tomu, aby ryzí češlina krášlila jejich demácnost. Mají dbáti toho, aby samy mluvily správnou češtinou a aby také služebné osoby — pokud možno — ve styku s dětmi mluvily správně a neznelvořovaly milou naši mluvu vulgárními vý- razy, zkratkami a frásemi. Lásky k ryzí řeči mateř- ské musí se dostati dětem z výchovy rodinné.
27 article
Neméně důležité však jest, aby ženy naše užívaly správné češliny vždy také ve styku spole- čenském i obchodním a to jak ve styku osobním. tak i při dopisování. Při tom nikdy nelze omluviti. uchýlí-li se česká žena k němčině. U muže lze sna někdy odpustiti, píše-li nebo mluví-li jiným jazy- kem ve styku obchodním nebo úřadním, ale u ženy toho omluviti nelze, vystupuje-li jako soukrom- nice ve společnosti nebo docela jako zákazník. Tu příkladem vzorným musí nám býti jak Pol- ky, tak Maďarky, u nichž sebevědomí vlastenecké po této jazykové stránce je příslovečné. Nelze-li vyhnouti se rozhovoru cizojazyčnému, pak vždy musí býti pravidlem, že především žádati má česká žena rozhovor ve své mateřštině, anebo, kde zna- lost jazyková je nedostatečná, trvati má na tom. aby každá zúčastněná strana hovořila svojí mateř- štinou. Mluviti druhou řečí zemskou je požadavek ne vždy splnitelný, ale žádati vzájemný dohovor v řeči mateřské, to v dnešní době a při dnešním významu českého národa v našem soustáti je přímo národním příkazem. Zvláště ve styku s úřady, voj- skem a v obchodě nutno na této podmince přísně trvati. Tu nejvíce hřeší naše ženy ještě dnes. S houževnatou příchylností k mateřskému ja- zyku souvisí láska k české literatuře ak českému umění, která zvláště u příležitost- ných koupí musí důsledně býti projevována. Také tu není žádné omluvy při velikém rozmachu české kultury vůbec.
Pol Maďarka
28 article
Česká žena musí míti vřelé porozumění ke všemu, co národ prožívá, čím trpí a po čem touži. Ženy české musí si všimati všeh teho a nesmí lhostejny zůstati k osudu českého národa. Ženy české musí býli spolehlivými zášti- tami českých mužů po této stránce a musí činne spolupůsobiti tam, kde muž, zaměstnán svojí prací nemůže věnovati věci národní svoje síly a svoj práci. Ženy musí tu doplniti a nahraditi energil mu- žovu. Jsou to především menšiny, jímž česká žena musí věnovati větší pozornost, nežli dosud se tak dělo. Nestačí, aby česká žena byla jen pil- nou a vytrvalou sběratelkou ve prospěch Ústředni Matice školské a národních obranných jednot; nut- no žádati, aby činorodě zúčastnila se také vlastní menšinové práce. Jako sokolské jednoty starají se o přidělené jednoty menšinové, tak ženy české a jejich sdružení musí převziti ochranu žen českých v různých krajich území národnostně smíšeného. Dosud leželo toto pole národní činnosti českých žen úhorem, je třeba obratu a hodně brzy. Doporučuj všem ústředím ženského hnutí, aby věnovala těmi otázkám všechnu pozornost, aby radila se o to jak organisovat tuto velikou a důležilou práci ná- rodní a aby přikročila pak rozhodně za vydatné rady našich národních jednot k energickému pro- vádění této záslužné práce, Zaujme-li české ženy práce menšinová, pak sám sebou dostaví se zájem o Češky zahra- ničné. Také tu jemná ruka ženská velmi mnoho může učiniti k záchraně českých žen a dívek v zá- plavě ciziny. Konečně zbývá poslední úkol české ženy na poli národohospodářské práce národní. Ženy jsou hlavním spotřebitelem, jejich rukama jde v rodině většinou nákup všech potřeb pro do- mácnost, ony nakupují potraviny, zásoby, oděv, obuv, prádlo, ony doplňují předměty inventární.
Češka
29 article
Tím stávají se zodpovědným činitelem v národním hospodářství a představují mocnost, která při pa- lřičném uvědomění může způsobiti dalekosáhlé převraty ve světě výrobců i sprostředkujícího ob- chodu. Tento veliký svůj vliv spotřebitelský mohou ženy uplatníti působením nejen na způsob výroby i jakost výrobku, ale i na původ výrobku a po této stránce stávají se při uvědomělém postupu prvo- třídním podporovatelem národního průmyslu a ná- rodní výroby. Ženy jako spotřebitelky budou při- hlížeti vždy k tomu, aby sáhly při věhlasné česká výrobě určitého předmětu spotřeby k výrobku če- ského podniku. Ženy české musejí býti seznamo- vány s českým průmyslem i českou maloživnosten- skou výrobou všech důležilých spotřebních odvětví.
30 article
Musíme znáti naše české výrobní a nákupní pra- meny, jich jakost a konkurenční schopnost s vý- robky cizího půvedu. To znamená vlastenecké uvědemování na poli národohospodářského pod- nikání českého národa. Musí se tak díti soustavně a ovšem odborně a po této stránce mnoho by se zasloužily naše odborné spolky průmyslové a kor- porace určené ku povznesení českého průmyslu, konaly-li by pravidelné, obecně přístupné kursy a přednášky o těchto národohospodářských otázkách s praktickými vycházkami a vyjížďkami do továr- ních podniků, výrobních stanovišť a skladišť če- zkého průmyslu. Poučování v temlo oboru, soustav- né a pravidelné, přesvědčilo by české spotřebitelky na př. o úplné soběslačnosti českého textilnictví, které je na výši doby ve všech možných druzích lohoto rozsáhlého oberu průmyslového. Stejně pro- ňiklo by timto způsobem do širokých vrstev spo- třebitelstva přesvědčení o soběstačnosti i v jiných cborech denní spotřeby lidové. Jaké dalekosáhlé ovoce by přineslo toto soustavné poučování a pře- svědčování spotřebitelstva, netřeba dokládati. Ze živolní praxe vime, co zmamená osobní přesvědčent ve světě obchodním a jaký vliv má na ustálenía vzrůst odběratelstva.
31 article
Jsou ovšem výrobky, pro něž nemáme dosud vůbec domácího podnikatelstva a kde při nákupu jsme odkázány na cizi výrobu. Uvědomělost spotře- bMelstva také tu může se uplatnili způsobem pro- někavým, bude-li vedena účinným poučováním k poznávání jakosti výrobků konkurenčních a bu- de-li seznamována s přehledem evropské nabídky tehoto předmětu. A zase žena jako spotřebitelka musí tu přijíti v prvé řadě v úvahu: bude-li vedena rozumnou národohospodářskou výchovou k prakti- ckému poznáváni různých pramenů ciziny, stane se rychle přesvědčeným podporovatelem emancipač- ních snah naší národehospodářské politiky. Poznatky, přecházející zkušenostmi v přesvěd- čení, osvěděují se prakticky tím, že uvědomělý spotřebitel žádá pak v obchodě zboží, které může na základě obohacených zkušenosti dodati český výrobce nebo určitá firma cizozemská spřátele- ného národa. Jen touto cestou roste sebevědomi národní v určitém národě také po této stránce poslední — národohospodářské soběstačnosti. Průmysl český je již — díky prozíravosti ve- doucích kruhů — snad úplně zorganisován a také obchodnictvo české má své dobré organisace. Zbývá české spotřebitelstvo a v něm především a hlavně česká žena, aby dovršila budovu národo- hospodářské naší soběstačnosti, která učiní nás teprve národem politicky stejně mocenským, jako je náš soused německý. Tento poslední kámen naší národní budovy musí pomáhat nastavovat na dovršení našeho ná- rodního probuzení — česká žena. Na ní nejvíce bu- de záležell. O. S
32 title
Pozn. red.
33 article
Dr. K. Kettner, měst. okresní lékař.
K Kettner
34 article Literatura.
Literatura. (Poznámky k dilu Svatopluka Če- cha.) Listujíce ve „Čtvrté knize povídek a črt“ Svatopluka Čecha, která se nám právě dostala do rukou ve druhém vydání (Se- braných spisů Sv. Čecha díl XVIII., nákl. F. To- píče, str. 305 za K 3.20), vzpomínáme knihy paběr- ků z tvoření Nerudova, o níž jsme minule šíře proa mluvili. Neboť tento svazek Čechovy prósy působí na čtenáře dojmem paběrků, shrnuv v sobě práce různého data a různého druhu: „povídky, humo- resky, satiry, cestopisné úryvky i pouhé črty feuil- lelenní, psané z podnětů časových“, jak vypočital je sám autor v doslovu. Tato pestrost v střídání prací, různicích v dvojím směru, působí, že neod- kládáme knihu, dokud ji celou neprolistujeme, byt se nám zdála některá čísla zastaralá. Co ještě dnešního čtenáře musí k této zajímavé knize upou- taši, je hlavně Čechova satira, která se tu dotýká soudobého života literárního a národního vůbec.
če Čecho Čechův Nerudův
35 article
Z doby nejplodnějšího snad svého rozmachu bá- snického, z let osmdesátých, kdy vycházely Če- chovy „Báchorky veršem“, vybral básník a v čelo této sbírky, postavil tři čísla, z nichž zvláště tři feuilletony „Fráze“ obzírají ironicky situaci slo- vesné práce tak pronikavě, že ivoří takřka půdu, z níž vyrostla známá znělka Macharova. Tato si- tuace se dosud nezlepšila, naopak přiostřila; pro- hlížíme-li toto klasobraní nejužívanějších frazi a posudků literárních, z belletrie, vědeckých pojed- nání, žurnalistiky a vůbec obyčejného života v le- tech osmdesátých, nezdá se nám ani, že jsme o dobré čtvrtstoletí dále, tak palčivě dotýkají se nás satírikovy šlehy. Jak by se podivil ten, kdo by podobu zjevu Čechova chtěl si v mysli podržetí na základě nedávné kacířské básně Macharovy. věnované tomuto básníkovi, kdyby si přečetl iro- nický závěrek tohoto čislat „Buďte požehnány, vy drahé české frázel Rozkvétejte nám stále a množte se jako písek v moři — neboť bez vás co papíru by zůstalo pouhým papírem, co časopisů by zašlo, co řečnických tribun by osiřelo, co vybraných sa- lonů by oněmělo, co lásky a přátelství by vymi- zelo, co našich idolů by se rozpadlo v pracha co našich úspěchů by se obrátilo v dým!“ Básník
Macharův Čechův
36 article
„Petrkličů“ a „Hanumana“, jenž koriguje ostatek Čechova zjevu, jeho pathetický, optimisticko-illu- sionistický a humanitářský vzmach, zračí se plně v tomto bolestně vykoupeném výsměšném gestu- Jakoby v těchto slovech vytryskoval stále živoucí střed žhavé básnické osobnosti, který hned tak snadno nevyprchá, nezastará. Srovnán s Nerudou Čech, satirik, mohl by nám zedpověděti leckterou naléhavou otázku, s níž přistupujeme blíže k sou- vislosti našeho literárního vývoje se životem ná- rodním. Léta osmdesátá vynutila si přímo na zjevu tak čistě dobově vlastenecky vzňatém, jakým byl Svatopluk Čech, svůj tragicko-ironický korektiv.
Hanuman Čechův Jakoby Čo Čechy
37 article
Čech stál na výši doby v celé výbušné síle svého mužného zjevu, dovedl obsáhnouti a zmocniti sou- dobou kulturní oblast svého národa a zároveň se vzepříti proti ní kriticky. Nerudovo poslání nále- želo době, která předcházela, a která tak napia- tého poměru mezi dvojí tvářností básnického zjevu naprosto nevyžadovala, zvláště měl-li se uskuteč- níti, jak v jeho případě hylo, v nitru osobnosti, tak v colém svém založení, silně umělecké. Čech svým vystoupením, lokalisujeme-li jeho význam na kri- tickém stanovišti let osmdesátých, byl jakýmsi ka- zatelem, jenž připravoval reformaci let devade- sátých. Smutek umělce, který vidí v osudné situací ze slovesné práce prchati život, v šiřícím se toku národní kultury nebezpečí náhlého vyčerpánía vyžití výrazových schopnosti v nejširším smyslu, je jistě hluboký, tím hlubší, čím více vzrůstá v tvo- řivé duši pocit dobového zajetí. Zápas duchů, poa vznešených svým rozletem nad tento deprimující dojem, který mohl zroditi se toliko v duši básní« ka, tak tragicky srostlého se svou dobou, z níš vytržení působí jen bolest, dál se v nadoblačné výši a odtud také podávalo se nástupcům dědictví jeho výlěžků: Vrchlický-Březina, tento nejzářivější dvojí článek našeho řetězce vývojového byl ukuí vysoko nad kritickým stanovištěm Čechovým, al
Čo Vrchlický Březina Čechův Čechy