1
masthead
16 listopadu 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 310.
6
article
OBSAH,
Školství: Jan Ctibor: O zřízování obchodních
akademii obcemi.
Lékařství: Dr. K. Kettner: Cesty, kterýmí
šiří se onemocnění tyžové ve velkoměstech
ženské hnutí: O. S.: Povinnosti žen k če
skému národu.
Literatura.
Bibliogralie.
Drobnosti.
Jan
Ctibor
K Kettner
O . S
8
title
O zřizování obchodních akademií
10
article
Vývoj obchodních akademií za posledníc
30 let je vskutku pozoruhodný. Do roku 188
existovala jediná česká obchodní akademie
Praze. Když pak tohoto roku byla obcí chru-
dimskou založena druhá obchodní akademie
prohlašováno bylo se všech stran, ano i z kruhů
obchodních, že se dělá založením jejím zby-
tečná konkurence akademii českoslovanskév
Praze. Do jisté míry bylo to i pravdou, neb ná-
vštěva této akademie byla z počátku jen slabá
a kolísavá, absolventi její jen velice těžko na-
cházeli vhodná zaměstnání v závodech obchod-
ních, průmyslových a bankovních. Část jich by-
la nucena uchýliti se do služeb stálních (k že-
leznicím, do úřadu berního, celního) a k jiným
zaměstnáním. Dnes máme českých obchodnich
akademií 7 a s nově založenou v Kolíně 8. Po-
čet žáků, který před 30 léty nečinil na obou
tehdejších akademiích ani 100, stoupl skoro na
3000. Ačkoliv absolventů vycházelo v posled-
ních několika letech kolem 600, přece všichni
nacházeli velmi snadno umístění a to skoro vý-
hradně v závodech českých. Teprve poslední
absolventi z letošního kalendářního roku ne-
našli dosud úplně vhodná zaměstnání, což je
následek nynější hospodářské krise. Z toho pa-
trno, že vzrůst obchodních akademií byl až
dosud zcela normální, neb děl se paralelněs
vývojem českých velkých podniků obchodních.
průmyslových a bankovních. Jest ku podivu.
že při nynější krisi neztratila část absolventů
starších svá zaměstnání a že část posledních
absolventů mohla býti ještě umístěna.
Praha
Kolín
akademie Praga
11
article
Nával žactva do dosavadních obchodních
akademií byl v posledních několika letech
ohromný a neumenšil se ani počátkem letoš-
ního školního roku. Nebylo možná přes to, že
zřízeny byly na všech ústavech paralelky, na
některých i několik paralelek v každém roč-
niku, všechny žáky přijati, kteří se hlásili. Na
českoslovanské obchodní akademii v Praze,
která sestává z oddělení pro hochy a dívky,
bylo v předešlém školním roce v I. ročníku
6 oddělení, z nich dvě dívčí, v druhém ročníku
7. z nich 1 dívčí, v II. ročníku 8, z nich 1 dívčí,
ve IV. ročníku 7. z nich 1 dívčí; celkem měl
ústav koncem roku 1340 žáků a žákyň. Není
divu, že ozývaly se hlasy, že takovéto poměry
na obchodních akademiích jsou nezdravé a že
třeba jim rozmnožením ústavů odpomoci.
Posuzování však, zdali je potřebí a jakou
měrou počet dosavadních obchodních akademií
rozmnožovati, bylo by velice jednostranné.
kdyby se dělo jedině proto, že nával žactva
do ústavů těchto by toho vyžadoval. U aka-
demií, které jsou odbornými školami, třeba
dobře uvážiti, zdali absolventi, kterých by za-
kládáním nových akademií přibylo, budou na-
cházeti zaměstnání v bankách, velkoobcho-
dech a průmyslových závodech, která by byla
přiměřená jich vzdělání. Bylo by velkou chy-
bou, kdyby zůstávali absolventi nezaměstnaní
neb kdyby nuceni byli přijímati místa, neodpo-
vídající jich nákladnému studiu. S tohoto sta-
noviska vyslovil se svaz spolků absolventů če-
ských obchodních akademií, jehož hlavní úlo-
hou je napomáhati absolventům při hledání
míst, že by příliš rychlé rozmnožování akade-
mií způsobilo zcela jistě velikou nezaměstna-
nost absolventů obchodních akademií a varo-
val před ukvapeným zakládáním jich. K názoru
Praha
svaz spolek absolvent če
12
article
jeho, který již před tím vyslovil i sjezd všeho
učitelstva obchodních škol v Praze, nutno se
rozhodně přidati. Nikdo nemůže dnes říci, jaké
bude míti trvání a jaké účinky nynější krise
hospodářská, jež způsobena byla především
zadlužeností státu, zemi, okresů a obcí, pak
válkou balkánskou a třeba proto při zakládání
nových ústavů velké opatrnosti. Rozhodně by
nebylo naší české věci ku prospěchu, když by
najednou celá řada nových ústavů vzniknouti
měla a kdyby ústavy tyto nebyly patříčně roz-
vrženy na kraje Čechy osedlé.
Důležitá otázka, kdo má obchodní aka-
demie zřizovatí a udržovati, není dosud, bohu-
žel, rozřešena. Zakládání jich nedělo se dle
žádného jednotného plánu, nýbrž dle nahodi-
lých okolností a zdá se, že tomu bude i tak n
přiště. Úspěchy, ač většínou jen zdánlivé, kte-
ré některé obce založením obchodních akade-
mií docilily, lákají mnohé jiné, aby rovněž se
o to pokusily.
Protože jest potřebí, aby obce, než se do
pokusů takových pustí, dobře byly si vědomy
obtíží finančních, s kterými je zakládání aka-
demií v nynější době spojeno, promluvíme zde
veřejně o obtížích těchto obšírněji a vysvětlí-
me, proč nyní jest zřizování nových akademi
nepoměrně nákladnější, než to bylo před lety.
Dosavadní ústavy založeny byly dílen
spolky, dílem obcemi. Prvým způsobem vznikla
akademie v Praze a v Brně. Ostatní obchodni
akademie: v Chrudimi. v Plzni, v Hradci Krá-
lové, v Prostějově, v Karlíně a nejnovější v
Kolíně zřízeny byly obcemi. Dvě z nich, v Brně
a v Chrudimi, byly převzaty do správy státní.
Praha
Čechy
Brno
Chrudim
Plzeň
Hradec
Prostějov
Karlín
Kolín
13
article
Vydržování starších obchodních akademií ne-
činilo původně žádných velkých obtíží, ano
možno říci, že některé z nich byly z počátku
aktivní. Tak na př. pražská českoslovanská
akademie nastřádala si během doby značné
pensijní fondy. Poměry ty se však změnily.
příjmy obchodních akademií se poměrně zmen-
šily, vydání stoupla. Nejdůležitější příjmy mají
ústavy ty ze školného, které je značně vysoké
(200 až 240 K ročně) a zpravidla se jen málo
žákům odpouští. Příjmy ze školného u starších
ústavů poměrně mnohem vydatnější, ježto ne-
byl počet žactva v třídách omezen, a vyučo-
valo se v jedné místnosti zároveň 50, ano
až i 70 žáků. Nově zřízené ústavy, pokud re-
ílektují na subvenci státní, musí se statutem
zavázati, že nebudou přijímati do třídy více
jak 40 žáků. Počet tento se postupem, jak do-
sahují žáci vyšších ročníků, zmenšuje a činí ve
čtvrtém ročníku obyčejně méně než 30.
českoslovanský akademie
14
article
Mohou proto nově založené obchodní
akademie čítati, že školné vynese jim ve čty-
řech třídách nanejvýše 20.000 K. Při tom při-
hlíží se i k tomu, že všichni žáci školné ne-
zaplatí, že bude nutno některým je odpustit.
Starší ústavy docílily značných výtěžkůz
poboček, protože bývaly pro ně ustanovováni
jen učitelé suplující a výpomocní, jež oproti
profesorům definitivním byly poměrně hůře
placení a neměli nároků na pensi. Nově za-
ložené akademie nemohou naprosto s tímto
výtěžkem z poboček počítati, ježto jest velice
pochybno, že budou míti tolik žactva, aby
mohly pobočky zřizovati. Kdyby se jim to
podařilo, nedocíli již toho finančního efektu,
ježto musí dle statutu suplující učitelé a výpo-
mocní mnohem lépe honorovati, než se dělo
dříve. Kromě toho jest jisto, že stane se záko-
nem návrh ministerstva, dle kterého každý
suplent nejdéle v 8 letech bude míti plat jako
definitivní učitel. Není pochyby, že tím sta-
nou se pobočky, pokud to již nyní není, znač-
ně pasivními.
15
article
Vydání na ústavy zvětšila se v posledních
letech značně. Jsou to především výdaje na
stavbu potřebné školní budovy, pak výdaje
na platy učitelů, které velice vzrostly. Profe-
sor definitivní míval plat kromě nepatrného
aktivního přídavku 2000 K, kvinkvenálky po
400 K, nyní má plat 2800 K, kvinkvenálky prvé
dvě po 500 K, další tři po 800 K. Aktivní pří-
davek je rovněž nyní nepoměrně vyšší.
Suplující učitel míval 1200 K, nyní má
poměrně 2000 K. Jakmile bude návrh mini-
sterstva na úpravu platů, o němž se již zmín-
ka stala, přijat, vzrostou platy tyto ještě víca.
Odepříti zvýšení platu profesorům ústav ne-
může, ježto je ve statutu ustanovení, že služ-
né profesorů jsou stejná jako na státních střed-
ních školách.
Protože i ostatní výdaje všeobecným
zdražením stouply, není ani pomyšlení na to.
že nově založená obchodní akademie mohla
by býti aktivní a obec, která se k založení
takového ústavu odhodlá, musí počítati, že
bude na vydržování značnou sumou ročně při-
spívati, kteráž suma poroste automaticky je-
ště kvinkvenálními přídavky profesorům a
suplentům a pensemi profesorů, jich vdova
sirotků. Nejlépe to dokazuje faktum, že již
nyní veškeré obchodní akademie, když nečítá
se příjem z nastřádaných reservních fondů
jsou pasivními značnou měrou.
16
article
Jest sice velice obtížno udati určitě cifru
příspěvku obce, pokusíme se zde o to aspoř
příbližně.
Budova pro úplnou čtyřtřídni obchodní
akademii s vnitřním zařízením s nábytken
bude státi nejměně 500.000 K. Úroky z toh
činí asi 20.000 K. Na udržování budovy nutno
čitati nejméně 2000 K, v pozdějších letech
mnohem více. Platy řediteli a sedmi definitiv-
ním učitelům budou činiti bez kvinkvenálel
nejméně 28.000 K. Platy za přespočetné ho-
diny a výpomocným učitelům jistě 6000
Správa ústavu (osvětlení, topení, školník, či-
štění ústavu, kancelářské potřeby, výroční
zpráva, udržování nábytku atd.) rozhodně asi
10.000 K. Učebné pomůcky nejméně 3000 K
z počátku rozhodně více. Různá nepředvídaní
vydání, jako suplování onemocnělých profe-
sorů aspoň 1000 K. Celkem by činil úhrnný
náklad úplného ústavu, velice mírně počítáno,
70.000 K. Odečte-li se školné asi 20.000 K
a subvence státní 15.000 K (z počátku bu-
de rozhodně menší), zbývá deficit 35.000 K
který se snad zmenší lokálními příspěvky
zemskou subvencí, nikterak však o mnoho.
Tente deficit bude stoupati kvinkvenální-
mi přídavky a pensemi profesorům a jich vdo-
vám a sirotkům ještě značnou měrou.
Vidíme z toho, kterak jest nutno, aby
obec, která chce založiti obchodní akademii.
dokonale si rozvážila, zdali bude moci deficit
tento bez přílišného zatížení obyvatelstva
svého uhraditi. Nelze sice posuzovati zřizová-
ní ústavu vyučovacího dle hmotných prospě-
chů, upozorňuji však, že bývá při jednáních
o zakládání ústavu na ně poukazováno a že
bývají při tom rozhodně přeceňovány.
17
article
Osudné by se mohlo státi obci, kdyby s
spoléhala při zakládání ústavu, že se bud
jednati jen o to, ústav několik let vydržovati.
než bude sestátněn. Při nynějších zbědova-
ných financích státních nelze s tím počítati.
že všechny obchodní akademie budou pře-
vzaty v brzku do státní správy, zvláště když
by ukvapeným zakládáním počet jich se znač-
ně zvětšil. Kdyby konečně podařilo se obci
docíliti toho, aby ústav byl sestátněn, nebude
ani to bez velkých obětí. Jak zkušenost uka-
zuje, žádá stát bezpodmínečně, aby mu ode-
vzdána byla úplně účelně zařízená budova
s potřebným nábytkem a se sbírkami učebný-
mi. Kromě toho vyžaduje ještě od obce, aby
přispivala ročně na vydržování ústavu. Obe
chrudimská platí státu ročně příspěvek 6000
korun. Kromě toho byla nucena zavázati se
budovu svým nákladem přistaviti, když byse
ústav o nové oddělení rozšířil.
Z toho, co zde bylo řečeno, jest patrno,
že jen obce finančně sílné mohou se odvážit
ke zřízení nákladných ústavů, jako jsou ob-
chodní akademie.
Jak viděti z pojednání našeho, děje se za-
kládání nových akademií beze všeha plánu
obcemi úplně dle nahodilých okolností. V zá-
jmu české věci by si bylo přáti, aby dělo se
rozmnožování jich systematicky, dle skutečné
potřeby a aby přihlíženo bylo i k tomu, aby
ústavy místně byly správně na české kraje
rozděleny. Bohužel, nelze toho za nynějších
poměrů dosáhnouti, jak se to v poslední době
ukázalo, ježto se ani ministerstvu nepodařilo
zabrániti, aby nevznikly dvě nové obchodní
školy v Čechách, z nichž jedna jest akademie.
Jan Ctibor,
ředitel obchodní akademie v. v.
Jan Ctibor
Ob
Čechy
obchodní akademie
18
article
Lékařství.
Cesty, kterými šíří se onemocnění
tyfové ve velkoměstech.
Lékařství.
Cesty, kterými šíří se onemocnění
tyfové ve velkoměstech.
Kvapem blíží se doba, kdy splněny budo
naše touhy po zdravé pitné vodě a kdy roz-
loučíme se se starými studnami. Že pitnou vo-
dou přenášejí se nakažlivé nemoci, v prvé řadě
tyf břišní, bylo již dříve známo, ale novější
objev t. zv. bacilonošů, kteří přímo mohou ne-
moc tu přeněsti, způsobil dočasnou desoricn-
taci. Shledalo se, že lidé, kteří jednou tyí
přestáli, chovají ve žlučníku živé bacily, ktere
občasně výkaly odcházejí a onemocnění dále
šířiti mohou. Poznání to zatlačilo starší po-
znatek do pozadí, nová theorie přišla do
módy.
Dnes po několikaletých zkušenostech do-
vedeme ovšem obě fakta zcela dobře srov-
nati. Tyf šíří se jednak přímo bacilonoši, jed
nak vodou pitnou, do níž dostaly se bacily
jednak výkaly nemocných lidí, jednak i tako-
vých, kteří před lety tyf přestáli. Že do našich
studní obsah stok se stále fiitruje, o tom vy-
dává neklamné svědectví veliká bohatost vody
jejich na dusičňany a sůl kuchyňskou, která
nemůže pocházet odjinud, leč jen z našeho
vlastního moče. Dokaváde filtrace v půdě jes
tak dokonalou, že všecky suspendované část-
ky zadrží, nemohou ani bacily tyfové do stud-
ní se dostati. Na Starém městě a v okolních
nízko položených částech Nového města jsou
poměry filtrace dosti příznivé; zde zasahují
studny do mohutné vrstvy říčního nánosu. Za
to ve výše položených částech Nového města
a Král. Vinohradů leží vrstvy silurské břidlice
tak blízko pod povrchem, že studny vesměs
do ní zasahují. Břidlice filtruje velice nedoko-
nale, téměř nic; zde poškozená stoka může
vyvolati rozsáhlou epidemii.
Král
19
article
Opíraje se o více než dvacítileté zkuše-
nosti, nabytě v hořejších částech Nového mě-
sta, přišel jsem ku pozdání, že 90 proc. všecl
tyfů v Praze vzniklo z pití vody studničné.
Roku 1910 referoval jsem ve Spolku če-
ských lékařů o velké epidemii v okolí Lípové
ulice, která právě tak náhle, jak vznikla, byl
potlačena zavřením studní. Po referátu roz-
předla se zajímavá debata. Se strany přítom-
ných theoretiků bylo tvrzeno, že epidemie není
tím odbyta a že bude ještě následovat řada
nákaz, získaných od bacilonošů. Předpověd
se jen z malé části splnila. Následovaly tyíy
pouze — dva, ale ty byly opravdu získány
od bacilonošů. V obou případech běželo o spo-
lečný záchod pro dvě rodiny. V jedné byl re-
konvalescent, u člena druhé vypukl tyf, jeli-
kož záchod nebyl udržován v čistctě. Tedy
poměr nákaz z vody k nákazám z bacilonošů
byl v této epidemií jako 2 ku 102.
Praha
Lípová ulice
20
article
V létech následujících počaly se objevo-
vat ojedinělé tyfy v ústavě pro choromyslné
Ač ústav nepodléhá našemu dozoru, uzna
jsem přece za dobré informovati se o příčiny
onemocnění již proto, že v sousedství ústavu
prováděla se právě nová kanalisace. Mohl
jsem však již předem vyloučiti nákazu z pitné
vody. Veškeří onemocnělí (a bylo jich více
než 10) byly ženy. Proč neonemocněli zároveř
muži, kteří z téže ústavní studny pili? Sou-
hlasně i bakteriologické vyšetření vody shle-
dálo tuto bezvadnou. Zjistil jsem, že veškere
onemocnělé pobývaly krátce před onemocně-
ním v jednom a témže pokoji. Zde běželo jistě
o tyfy z bacilonoše. Některá ze starých cho-
vanek přestála kdysi tyí a nyní zde v ústavě.
asi znečišťováním záchodu, roznášela ná-
kazu.“)
Na sklonku letošní zimy oznámeny nám
současně dva tyly z Tyršovy ulice. Postižen
rodiny udávaly, že braly vodu jednak z domu
„u Možných“ na Král. Vinohradech, jednak
z č. p. 1839/II. Jelikož však na Vinohradech
právě žádného tylu nebylo, bylo nutno po-
mýšlet jedině na studnu v čp. 1839 a tu jsme
ihned uzavřeli. Bakteriologické a lučební vy-
šetření okázalo, že podezření bylo správným
a že k vodě přimísil se obsah stoky. Onemoc-
nělo sice potom ještě 11 obyvatelů Tyršovy
ulice krátce po tom, ti, kteři byli již dříve ná-
kazu získali, ale pak epidemie pohasla zcela.
Král
Tyršův
Tyršův ulice
21
article
Zůstávalo však nadále záhadným, proč studna.
která po léta opatřovala vodou domy okolní,
pojednou šíří tyf. Komisionální vyšetření domu
mělo negativní výsledek. Teprve po několika
týdnech byla nám záhada vysvětlena. Při ob-
chůzce shledal jsem, že ulice právě před čp.
1839 byla rozkopána a zaměstnaní dělníci po-
dali mi toto vysvětlení: Při protahování uliční
stoky uváznul v těchto místech „ježek“ a když
za lano taháno, se utrhl. Nezbylo než vykopá-
ním překážku odstranit a tu ukázalo se, proč
tu „ježek“ uváznul. Kanálové potrubí bylo
tu tlakem vrstev země rozmačknuto, obsah
stoky vnikal tu volně do vrstev břidlice a tě-
mi dostal se i do studny v čp. 1839. Mohl ně-
kdo předem, před vypuknutím tyfu jen tušit.
co se pod zemí stalo? Jen náhoda, jen pro-
tahování stoky mohlo nás upozornit. Vidno,
jak nebezpečno jest píti vodu z terénu obýva-
ného a tento případ nebyl jediným, dalo by
se jich uvést řada. Zvláště poučnou jest tato
starší vzpomínka: V jednom domě v Táborské
ulicí onemocněla na tyí služka, V domě, zcela
novém, nebylo lze nalézti závady, proto svá-
děno onemocnění na to, že děvče (jak slu-
žebné často dělaly) pilo vodu z vodovodu.
V dům
22
article
Když však po několika dnech onemocněl tu
úřadník, bylo vidno, že předpoklad byl ne-
správným. Nová prohlídka, nové neplodné
hledání. V nedostatku závažnějšího nálezu
všiml jsem si vlhké skvrny v půdě sklepa, ne
větší nežli pětikoruna, právě tam, kde dva
články stokového potrubí se stýkaly. Byl jsem
překvapen, jak snadno hůl zde do půdy vni-
kala. Dal jsem pak lopatou půdu odhrabat
tu objevilo se, že pod potrubím jest půda pro-
máčena. Zavřeli jsme ihned blízkou studnu
nařídili majiteli domu opravu stoky. Žádný
tyf se více neobjevil, ač majitel, dav pak stu-
dnu vyčistit, vymohl si její opětné otevření
a ze studny po léta se voda pila. — Vidíme
od jakých nepředvídaných příhod a náhod zá-
*) Zajímavé toto zjištění odpovídá zkušenosti.
že u tyfu počet ženských hostitelů nákazy je ne-
poměrně vvšší než mužských.
23
article
vislo jest naše zdraví i život, dokaváde od-
kázáni jsme na vodu z půdy, kterou obýváme
Na základě takých zkušeností trvám na
tom, že v Praze 90 všech tyfů zaviněno bylo
vodou pitnou. Čteme-li naproti tomu, že v ně-
mecké armádě tyfů stihla sbor zdravotní
který nemocnými a rekonvalescenty se obírá.
není toto faktum s tvrzením mým v odporu
Až budeme mít takovou pitnou vodu, jako
mají německé garnisony, budeme mít předně
tyfů daleko méně a ty pak ovšem budou z ba-
cilonošů. Pak budeme moci souhlasit s hygie-
niky z říše. S tyfy budou pak i bacilonoši ubý-
vat a tím více bude klesat nemocnost na tyí
Tak snad jednou dojdeme ke svému ideálu
zbavíme město metly této úplně.
Velké naděje skládáme ve vodovod z Ká-
raného, očekáváme s důvěrou, že voda bud
dobrou. Vždyť bakteriologické vyšetřováni
její stále dotvrzuje její výtečnou jakost. Ne-
dáme se zviklati v nadějích svých ani žádným
„zlomeným šoupětem“, ani jinou nehodou, kte-
rá jistě při každém tak rozsáhlém podniku
z počátku se přiházívá.
Praha
24
article
život bez žaludku. Chirurgie v oboru operac
žaludečních pokročila měrou netušenou. Při zhoub-
ných nádorech, je-li třeba, odstraňuje se nyní ope-
rací celý žaludek. Takové dva případy se udály ve
Frankfurtě n. M. Prvnímu patientovi. 56letému, byl
odstraněn v pravém slova smyslu celý žaludek. Z
půl třetího týdne po operaci mohl patient požívati
bez oblíží všechny pokrmy a zažívání bylo zcela
nermální. V druhém případě byla patientka jen
kůže a kost a vážila 60 liber. V krátké době po
operaci přibrala 52 liber. Nemocná dva roky po
operaci žije, nemá žádných potíží se strany zaží-
vadel, vypadá znamenitě a jest zdráva. Zajímavé
jest, co udává: po jidle nemá pravý pocit sytosti
a jí všechny pokrmy bez ohledu na jejich stravitel-
nost. — Jak viděti, může člověk též žíti i bez
žaludku.
25
article
Ženské hnutí.
Ženské hnutí.
Povinnosti žen k českému národu.
U příležitosti císařských manévrů v okolí Tá-
bora věnovaly některé jihočeské krajinské listy ve
svých relerálech ostré poznámky chování někte-
rých českých žen, na něž dvoji sukno působíle
dojmem upřílišněným, tak že nedalo se to srovnali
se sebevědomím Maďarek a s hrdostí Polek. Po-
známky tylo opakují se ustavičně po vělších ma-
névrech, konaných v českém územi a ludiž již an
nepřekvapují. Avšak, nepřekvapují-li takovélo ne-
příznivé poznámky o nedostatečném smyslu tako-
véto české ženy pro národní hrdost, to neznamená
že lze tuto skutečnost lhostejně přejíli a že netřeba
jí se zabývati. Naopak, zjev svojí pravidelností za-
slubuje patřičného vyšetření a pokárání. Bylo by
žádoucí, aby se předcházelo zjevu takovému v bu-
doucnosti a aby naše ženy před takovouto vojen-
skou „parádou“ byly zvláštní výzvou napřed upo-
zorněny na nepřístojnost podobného chování, jež
není na prospěch dobrému jménu české ženy.
Občas byla by taková výzva potřebna a mělo
by býli vůbec pěčí vedoucích kruhů ženského hnu-
HI, aby vypracován byl lelák, v němž by se českým
ženám stručně a jadrně připamatovaly jejich po-
vinnosli k národu
Potřeba takového letáku je tím nalěhavější, že
Němci podobný leták právě rozšiřují. Má název
„Die Frau im Dienste des Dentschtums“ a sepsal
jej kočovný učitel H. R. Seidel z příkazu všeně-
mecké korporace Bund der Deutschen in Böhmen.
Maďarka
Polka
Němec
Seidel
Tá
Dienste desátník Dentschtum
bund der Deutschen in Böhmen
die Frau
26
article
Leták je jedním z prostředků, dnes do kraj-
nosti vypjatého útoku Němectva, jenž v bojovný šik
volá kde koho a ví zejména, jaké neocenitelné
služby mu prokázati může uvědomělá žena.
Musíme si přáli, aby podobný leták byl sepsán
pro české ženy a v statisících výtisků mezi nimi
rozšiřován.
V letáku bude nutno velmi mnoho pověděti
o povinnostech českých žen k českému národu.
Bude třeba především rozhovořit se o povinno-
stech žen k českému jazyku, Ženy především
mají v rukou výchovu dorostu českého národa a
péče o ryzost mateřštiny spočívá hned od prvých
počátků mluvy dítek v jejich rukou. Ženy mají býti
pamětlivy tohoto svého povolání a mají přihližeti
svědomitě k tomu, aby ryzí češlina krášlila jejich
demácnost. Mají dbáti toho, aby samy mluvily
správnou češtinou a aby také služebné osoby —
pokud možno — ve styku s dětmi mluvily správně
a neznelvořovaly milou naši mluvu vulgárními vý-
razy, zkratkami a frásemi. Lásky k ryzí řeči mateř-
ské musí se dostati dětem z výchovy rodinné.
27
article
Neméně důležité však jest, aby ženy naše
užívaly správné češliny vždy také ve styku spole-
čenském i obchodním a to jak ve styku osobním.
tak i při dopisování. Při tom nikdy nelze omluviti.
uchýlí-li se česká žena k němčině. U muže lze sna
někdy odpustiti, píše-li nebo mluví-li jiným jazy-
kem ve styku obchodním nebo úřadním, ale u ženy
toho omluviti nelze, vystupuje-li jako soukrom-
nice ve společnosti nebo docela jako zákazník.
Tu příkladem vzorným musí nám býti jak Pol-
ky, tak Maďarky, u nichž sebevědomí vlastenecké
po této jazykové stránce je příslovečné. Nelze-li
vyhnouti se rozhovoru cizojazyčnému, pak vždy
musí býti pravidlem, že především žádati má česká
žena rozhovor ve své mateřštině, anebo, kde zna-
lost jazyková je nedostatečná, trvati má na tom.
aby každá zúčastněná strana hovořila svojí mateř-
štinou. Mluviti druhou řečí zemskou je požadavek
ne vždy splnitelný, ale žádati vzájemný dohovor
v řeči mateřské, to v dnešní době a při dnešním
významu českého národa v našem soustáti je přímo
národním příkazem. Zvláště ve styku s úřady, voj-
skem a v obchodě nutno na této podmince přísně
trvati. Tu nejvíce hřeší naše ženy ještě dnes.
S houževnatou příchylností k mateřskému ja-
zyku souvisí láska k české literatuře ak
českému umění, která zvláště u příležitost-
ných koupí musí důsledně býti projevována. Také
tu není žádné omluvy při velikém rozmachu české
kultury vůbec.
Pol
Maďarka
28
article
Česká žena musí míti vřelé porozumění ke
všemu, co národ prožívá, čím trpí a po
čem touži. Ženy české musí si všimati všeh
teho a nesmí lhostejny zůstati k osudu českého
národa. Ženy české musí býli spolehlivými zášti-
tami českých mužů po této stránce a musí činne
spolupůsobiti tam, kde muž, zaměstnán svojí prací
nemůže věnovati věci národní svoje síly a svoj
práci.
Ženy musí tu doplniti a nahraditi energil mu-
žovu. Jsou to především menšiny, jímž česká
žena musí věnovati větší pozornost, nežli dosud
se tak dělo. Nestačí, aby česká žena byla jen pil-
nou a vytrvalou sběratelkou ve prospěch Ústředni
Matice školské a národních obranných jednot; nut-
no žádati, aby činorodě zúčastnila se také vlastní
menšinové práce. Jako sokolské jednoty starají
se o přidělené jednoty menšinové, tak ženy české
a jejich sdružení musí převziti ochranu žen českých
v různých krajich území národnostně smíšeného.
Dosud leželo toto pole národní činnosti českých žen
úhorem, je třeba obratu a hodně brzy. Doporučuj
všem ústředím ženského hnutí, aby věnovala těmi
otázkám všechnu pozornost, aby radila se o to
jak organisovat tuto velikou a důležilou práci ná-
rodní a aby přikročila pak rozhodně za vydatné
rady našich národních jednot k energickému pro-
vádění této záslužné práce,
Zaujme-li české ženy práce menšinová, pak
sám sebou dostaví se zájem o Češky zahra-
ničné. Také tu jemná ruka ženská velmi mnoho
může učiniti k záchraně českých žen a dívek v zá-
plavě ciziny.
Konečně zbývá poslední úkol české ženy na
poli národohospodářské práce národní.
Ženy jsou hlavním spotřebitelem, jejich rukama
jde v rodině většinou nákup všech potřeb pro do-
mácnost, ony nakupují potraviny, zásoby, oděv,
obuv, prádlo, ony doplňují předměty inventární.
Češka
29
article
Tím stávají se zodpovědným činitelem v národním
hospodářství a představují mocnost, která při pa-
lřičném uvědomění může způsobiti dalekosáhlé
převraty ve světě výrobců i sprostředkujícího ob-
chodu. Tento veliký svůj vliv spotřebitelský mohou
ženy uplatníti působením nejen na způsob výroby
i jakost výrobku, ale i na původ výrobku a po této
stránce stávají se při uvědomělém postupu prvo-
třídním podporovatelem národního průmyslu a ná-
rodní výroby. Ženy jako spotřebitelky budou při-
hlížeti vždy k tomu, aby sáhly při věhlasné česká
výrobě určitého předmětu spotřeby k výrobku če-
ského podniku. Ženy české musejí býti seznamo-
vány s českým průmyslem i českou maloživnosten-
skou výrobou všech důležilých spotřebních odvětví.
30
article
Musíme znáti naše české výrobní a nákupní pra-
meny, jich jakost a konkurenční schopnost s vý-
robky cizího půvedu. To znamená vlastenecké
uvědemování na poli národohospodářského pod-
nikání českého národa. Musí se tak díti soustavně
a ovšem odborně a po této stránce mnoho by se
zasloužily naše odborné spolky průmyslové a kor-
porace určené ku povznesení českého průmyslu,
konaly-li by pravidelné, obecně přístupné kursy a
přednášky o těchto národohospodářských otázkách
s praktickými vycházkami a vyjížďkami do továr-
ních podniků, výrobních stanovišť a skladišť če-
zkého průmyslu. Poučování v temlo oboru, soustav-
né a pravidelné, přesvědčilo by české spotřebitelky
na př. o úplné soběslačnosti českého textilnictví,
které je na výši doby ve všech možných druzích
lohoto rozsáhlého oberu průmyslového. Stejně pro-
ňiklo by timto způsobem do širokých vrstev spo-
třebitelstva přesvědčení o soběstačnosti i v jiných
cborech denní spotřeby lidové. Jaké dalekosáhlé
ovoce by přineslo toto soustavné poučování a pře-
svědčování spotřebitelstva, netřeba dokládati. Ze
živolní praxe vime, co zmamená osobní přesvědčent
ve světě obchodním a jaký vliv má na ustálenía
vzrůst odběratelstva.
31
article
Jsou ovšem výrobky, pro něž nemáme dosud
vůbec domácího podnikatelstva a kde při nákupu
jsme odkázány na cizi výrobu. Uvědomělost spotře-
bMelstva také tu může se uplatnili způsobem pro-
někavým, bude-li vedena účinným poučováním
k poznávání jakosti výrobků konkurenčních a bu-
de-li seznamována s přehledem evropské nabídky
tehoto předmětu. A zase žena jako spotřebitelka
musí tu přijíti v prvé řadě v úvahu: bude-li vedena
rozumnou národohospodářskou výchovou k prakti-
ckému poznáváni různých pramenů ciziny, stane se
rychle přesvědčeným podporovatelem emancipač-
ních snah naší národehospodářské politiky.
Poznatky, přecházející zkušenostmi v přesvěd-
čení, osvěděují se prakticky tím, že uvědomělý
spotřebitel žádá pak v obchodě zboží, které může
na základě obohacených zkušenosti dodati český
výrobce nebo určitá firma cizozemská spřátele-
ného národa.
Jen touto cestou roste sebevědomi národní
v určitém národě také po této stránce poslední —
národohospodářské soběstačnosti.
Průmysl český je již — díky prozíravosti ve-
doucích kruhů — snad úplně zorganisován a také
obchodnictvo české má své dobré organisace.
Zbývá české spotřebitelstvo a v něm především
a hlavně česká žena, aby dovršila budovu národo-
hospodářské naší soběstačnosti, která učiní nás
teprve národem politicky stejně mocenským, jako
je náš soused německý.
Tento poslední kámen naší národní budovy
musí pomáhat nastavovat na dovršení našeho ná-
rodního probuzení — česká žena. Na ní nejvíce bu-
de záležell.
O. S
33
article
Dr. K. Kettner,
měst. okresní lékař.
K Kettner
34
article
Literatura.
Literatura.
(Poznámky k dilu Svatopluka Če-
cha.) Listujíce ve „Čtvrté knize povídek
a črt“ Svatopluka Čecha, která se nám
právě dostala do rukou ve druhém vydání (Se-
braných spisů Sv. Čecha díl XVIII., nákl. F. To-
píče, str. 305 za K 3.20), vzpomínáme knihy paběr-
ků z tvoření Nerudova, o níž jsme minule šíře proa
mluvili. Neboť tento svazek Čechovy prósy působí
na čtenáře dojmem paběrků, shrnuv v sobě práce
různého data a různého druhu: „povídky, humo-
resky, satiry, cestopisné úryvky i pouhé črty feuil-
lelenní, psané z podnětů časových“, jak vypočital
je sám autor v doslovu. Tato pestrost v střídání
prací, různicích v dvojím směru, působí, že neod-
kládáme knihu, dokud ji celou neprolistujeme, byt
se nám zdála některá čísla zastaralá. Co ještě
dnešního čtenáře musí k této zajímavé knize upou-
taši, je hlavně Čechova satira, která se tu dotýká
soudobého života literárního a národního vůbec.
če
Čecho
Čechův
Nerudův
35
article
Z doby nejplodnějšího snad svého rozmachu bá-
snického, z let osmdesátých, kdy vycházely Če-
chovy „Báchorky veršem“, vybral básník a v čelo
této sbírky, postavil tři čísla, z nichž zvláště tři
feuilletony „Fráze“ obzírají ironicky situaci slo-
vesné práce tak pronikavě, že ivoří takřka půdu,
z níž vyrostla známá znělka Macharova. Tato si-
tuace se dosud nezlepšila, naopak přiostřila; pro-
hlížíme-li toto klasobraní nejužívanějších frazi a
posudků literárních, z belletrie, vědeckých pojed-
nání, žurnalistiky a vůbec obyčejného života v le-
tech osmdesátých, nezdá se nám ani, že jsme o
dobré čtvrtstoletí dále, tak palčivě dotýkají se
nás satírikovy šlehy. Jak by se podivil ten, kdo
by podobu zjevu Čechova chtěl si v mysli podržetí
na základě nedávné kacířské básně Macharovy.
věnované tomuto básníkovi, kdyby si přečetl iro-
nický závěrek tohoto čislat „Buďte požehnány, vy
drahé české frázel Rozkvétejte nám stále a množte
se jako písek v moři — neboť bez vás co papíru
by zůstalo pouhým papírem, co časopisů by zašlo,
co řečnických tribun by osiřelo, co vybraných sa-
lonů by oněmělo, co lásky a přátelství by vymi-
zelo, co našich idolů by se rozpadlo v pracha
co našich úspěchů by se obrátilo v dým!“ Básník
Macharův
Čechův
36
article
„Petrkličů“ a „Hanumana“, jenž koriguje ostatek
Čechova zjevu, jeho pathetický, optimisticko-illu-
sionistický a humanitářský vzmach, zračí se plně
v tomto bolestně vykoupeném výsměšném gestu-
Jakoby v těchto slovech vytryskoval stále živoucí
střed žhavé básnické osobnosti, který hned tak
snadno nevyprchá, nezastará. Srovnán s Nerudou
Čech, satirik, mohl by nám zedpověděti leckterou
naléhavou otázku, s níž přistupujeme blíže k sou-
vislosti našeho literárního vývoje se životem ná-
rodním. Léta osmdesátá vynutila si přímo na zjevu
tak čistě dobově vlastenecky vzňatém, jakým byl
Svatopluk Čech, svůj tragicko-ironický korektiv.
Hanuman
Čechův
Jakoby
Čo
Čechy
37
article
Čech stál na výši doby v celé výbušné síle svého
mužného zjevu, dovedl obsáhnouti a zmocniti sou-
dobou kulturní oblast svého národa a zároveň se
vzepříti proti ní kriticky. Nerudovo poslání nále-
želo době, která předcházela, a která tak napia-
tého poměru mezi dvojí tvářností básnického zjevu
naprosto nevyžadovala, zvláště měl-li se uskuteč-
níti, jak v jeho případě hylo, v nitru osobnosti, tak
v colém svém založení, silně umělecké. Čech svým
vystoupením, lokalisujeme-li jeho význam na kri-
tickém stanovišti let osmdesátých, byl jakýmsi ka-
zatelem, jenž připravoval reformaci let devade-
sátých. Smutek umělce, který vidí v osudné situací
ze slovesné práce prchati život, v šiřícím se toku
národní kultury nebezpečí náhlého vyčerpánía
vyžití výrazových schopnosti v nejširším smyslu,
je jistě hluboký, tím hlubší, čím více vzrůstá v tvo-
řivé duši pocit dobového zajetí. Zápas duchů, poa
vznešených svým rozletem nad tento deprimující
dojem, který mohl zroditi se toliko v duši básní«
ka, tak tragicky srostlého se svou dobou, z níš
vytržení působí jen bolest, dál se v nadoblačné
výši a odtud také podávalo se nástupcům dědictví
jeho výlěžků: Vrchlický-Březina, tento nejzářivější
dvojí článek našeho řetězce vývojového byl ukuí
vysoko nad kritickým stanovištěm Čechovým, al
Čo
Vrchlický
Březina
Čechův
Čechy