1
masthead
16. listopadu 1913. čtlo 315.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
Mladá generace svobodomyslná o poměrec
v českých stranách.
„Snaha“, list mladé generace svobodo-
myslné, ve svém 2. listopadovém čísle uva-
žuje na úvodním místě o povšechné politické
stagnaci, zaviněné, jak vyvozuje, zjevy zákona
polarity, „na které sotva myslil Palacký“
v tom že věci, jež jsou všeobecně považovány
za rozumné a nutné, mají naděje na úspěch co
nejméně. „Finanční plán, pomoc učitelům a
zemím, česko-německé vyrovnání — všecko
jakoby čekalo teprve na toho, kdo by vedle
logiky postavil také vůli. Tyto nesnáze de-
mokracie přirozeně jsou pociťovány také u
nás — soudí pisatel pozoruhodné stati —
upozorňuje na to, že co je u nás ještě zvyšuje.
toť ta okolnost, že systém českých politi-
ckých stran vlastně rovněž směřuje k onomu
stavu mrtvé rovnováhy, jehož následky pozo-
rujeme na říšské radě. Ovšem přiznává a věc-
ně uvádí potíže, které stojí v cestě politické
vůli kterékoli české strany, ale nezůstává dlu-
žen odpověď na otázku, co za takových okol-
nosti mají dělati především strany, kteréž cítí.
Palacká
5
article
že česká politika nemůže spočívati v tom, aby
stále, třeba sebe energičtěji říkala ne, strany
které mají ideální pojetí života, co si mají po-
číti ony politické talenty, které chtějí praco-
vatí nejen pro stranu, nýbrž tím i pro národ
ježto věří v tu budoucnost, kterou si vytvoři
sám a které by se této víry jenom nerady
vzdaly. S nadšením, osvěžujícím každého sta-
rého příslušníka strany národně svobodomy-
slné a s hrdosti, která mládeži její tak dobře
sluší, ukazuje autor úvahy na tábor své stra-
ny, kteráž na všechny tyto dotazy dává od-
pověď nejenom svým programem, nýbrž i tím
co jest ted skoro důležitější, také svou tak-
tikou. S vřelostí a láskou, tlumočenou sympati-
ckými větami, z nichž opravdovost nelíčeně
dýše, hlásí se mluvčí naší mládeže k organi-
sační kulturní a hospodářské práci, která
umožňuje úspěchy národu nejen dobývat.
nýbrž i udržet. Vytknuv zevrubněji tyto cíle.
směřující k tomu, zmocniti se prostředků, jež
mecerní stát k takovému rozvoji může po-
skytnouti přichází k psychologickému mo-
mentu, jaký snahy tyto vzbuzují u všech, kte-
rýmž jsme nencbodlni v českém národě —
ne protc. co děláme, nýbrž proto, že vůbec
jsme a máme odvahu pracovat a být.“ In mar-
gine nakreslilo pružné péro úvodníkáře „Sna-
hy“ při tom ostře rýsovaný portrét prof. Ma-
saryka, o němž dí:
ma
Ina mara
6
article
„Proto chodí prof. Masaryk a užívá proli nám
prostředků, jimiž opovrhovati učil po celou první
lepší část svého života. Proto podniká před kaž-
dým agitačním vystoupením kvapnou revisi svých
zásad, nechává hledání boha, ale učí se věřiti
v historické státní právo, proto udělal ge-
nerální obrat a vykračuje ruku v ru-
ce s demagogií, kterou svým časem
prohlašoval za největší národní zlo.
Proto se ve dnech svého sťáří učí mlčet tam, kde
byl druhdy zvyklý mluvit, a proto nyní plave
vesele s proudem a okouší potlesku
a popularity, on, který jistě chtěl
druhdy být dokladem pro to, že to-
liko osamělý je silný. Vybrali jsme ho
z ostatních proto, že hloubka jeho pádu je dokla-
dem vnilřní prázdnoty všech tří spojených radi-
kálních stran, dokladem toho, jak žijí toliko
z afér. negace a rozvratu a z boje
proti osobám, na jejichž místo by do-
vedly postaviti jenom karrikatury
neukojené ctižádosti“
Závěrkem svého článku uvádí „Snaha?
radikálním stranám nejhorší memento — od-
vrat druhdy nejhorlivější mládeže od nich.
V jich řadách vidíme úžasně málo z těch, kdo
v našem národě representují in-
telektuální a hospodářskoutvůr-
čí práci. „Jestliže však k nedostatku těchto
musí některá strana přičísti i demonstrativní
přímo odchod těch, kteří by je aspoň v bu-
doucnosti mohli nahraditi, je to pro její exi-
stenci taková rána, že by měla pamatovati
jednou také trochu na ni a ne pořád jenom n
záležitosti v sousedství . ..
Masaryk
7
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
(Zeškolstvíve Svinově a vRychvald ě.)
Ve Svinově, jedné z nejlidnatějších obcí n
Opavsku vládli kdysi Němci. Energickou prací ně-
kolika rozhodných našinců podařilo se jim slce
vziti obec, ale ne víru, že Svinov opět jednou bude
německým, ač německého obyvatelstva jest zde
hrstka. Němci se domnívají, že jim pomohou míst-
ní rourovna, zemský výbor a c. k. severní dráha
a proto za žádnou cenu nechtí ustoupit. Na výbo
sice neni ani pomyšlení, avšak jest možno klást
překážky rozvoji českého živlu v místě a na to
dík stranickému zemskému výboru, stačí samotná
místní rourovna, na jejiž pokyn zemský výbor stav
se ihned do posy nejponíženějšího služebníka, jal
jest patrno z fakta, že v těchto dnech zrušil roz-
hodnuti obce, jimž byla zveřejněna místní sou-
kromná měšťanská škola. Ať již zemský výbor pro
svoje rozhodnutí uvádí důvody jakékoliv, jisto jes
že zde hrála rozhodující úlohu politika a ne zře-
tele věcné, což konečně již ve Slezsku rozumí se
samo sebou. Člověku, posuzuje-li vzpupné činy
slezských Němčíků, nevyhnutelně musí napadnout;
co by němečtí kulturträgři tak dělali, kdyby na
jejich místě byl někdo jiný, jenž by byl v zemi v
menšině a jenž by tak nestydatě tyl na úkor je-
jich? Žádnému národu nikdy jsme nepřáli nic zlé-
ho, ani nepřejeme, ale slezským Němcům by něco
podobného opravdu patřilo.
Němec
Slezsko
Svinov
Opavsko
Zeškolstvíve Svinov
8
article
Michelův „Glos ludu slaskiego“ referujeo
průběhu porady, která v těchto dnech konána byla
ve Frýštátě na popud okresní školní rady. Tý-
kala se záležitosti české školy v Rychvaldě. Ta,
jak známo, stejně jako polská škola v Polské
Ostravě, byla rozhodnutím zemské školní rady
zveřejněna, učitelé provisorně placeni jsou ze zem-
ského školního fondu a obcím Rychvaldu a Polské
Ostravě uloženo starati se o věcné potřeby zmi-
něných škol. Jak ze ostatně jinak ani nedalo oče-
kávati, obec Rychvald odmítla vyhověti uloženéjí
povinnosti nějniti zadost a kdyby nebylo Ústřední
Matice Školské, tak by v Rychvaldě veřejná če-
ská škola letos vůbec nebyla mohla zahájiti vy-
učování. Nad to všechno ještě rychvaldští Poláci
hrozí, že matiční školní budovy nepřevezmou, že
raději budou stavět budovu znovu, než by pře-
vzrli staré budovy s podmínkou ponechání Matici
práva spolurozhodování při jmenování učitelských
l. Z toho všeho bylo zřejmo, že Poláci chtějí bu-
ovu pro českou školu vystavěti na nejnevhodněj-
místě, a za učitele že chtějí dosaditi renegátské
vůry, o něž ve Slezsku není nouze, tak, aby če-
tě školství sysíematicky bylo ubíjeno. To všechno
z české strany ví a Poláci se tím ostatně nikte-
rak netajilí a zajisté jen proto zástupce Ú. M. š.
na svrchu zmíněné konferenci, na níž mělo býti
hledáno východisko z dosavadní situace, projevil
ochotu, že by Ú. M. Š. byla ochotna nadále vydržo-
vati rychvaldskou školu jako soukromnou, jestliže
by dostala k tomu účelu subvenci od země a o
obce. Každý rozumný člověk kroku Ú. M. 8. jistě
Michelův
Glos
Polák
M Š
Rychvald
Ostrava
Slezsko
9
article
rozumí tak, jak byl míněn a čím byl diktován: Vě-
domím, že rychvaldským bratřím osud české ško-
ly jen tak zhola svěřití nelze. Polský tisk v tom
vidí něco jiného. Čechům nejde prý o řádnou školu.
ale o čechisační kovárnu! A celý jejich boj o zve-
řejnění škol v Rychvaldě byl prý komedii! Není
nejmenší pochybnosti, že tento „názor“ slezského
tisku půjde nyní celým polským světem. Co na to
říci? Stačí poukaz na známé přísloví o tom,
se v apatyce nekoupí, není-li s hůry dáno?
Čecho
Rychvald
10
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Halíčská krise.
RakouskoUhersko
11
article
Vyjednávání hr. Stürgkha s polskými stra-
namí ve Vídni mělo jen ten nepatrný úspěch.
že strany, nepřející vyrovnání s Malorusy, to-
tiž podolští autonomisté, centrovci a Všepo-
láci, shodli se mezi sebou o všecky zásad-
ní body volební opravy. Hr. Stürgkh jednal
nejprve s těmito oposičnými stranamí a po té
měl poradu se stranami, příznivými opravě t.j
krakovskými konservativci, demokraty a li-
dovci. S Ukrajinci dosud nejednáno, poněvad
se čeká na výsledek nových porad, které za-
hájí v neděli ve Lvově dr. Korytowski a je-
jichž účelem jest dosíci dohody mezi všemi
stranami polskými. Teprve podaří-li se lvov-
ská akce dra. Korytowského, bude se ve Víd-
ni vyjednávati s Ukrajinci.
Výsledek vídeňských porad se tají, ale
proslýchá se, že běží stále o sněmovní národ-
ní kurii, o počet přísedících zemského výbo-
ru a poměrné volby ve městech. Dle „Nové
Ref.“ Všepoláci v prvé otázce povolili,
ostatních dvou trvají na svém požadavku.
Ukrajinci pak prohlašují dosud důsledně, že
nepřistoupi na žádný kompromisní návrh, kte-
rý by byl pro Malorusy méně příznivý, než
starý březnový kompromis. Konečné rozhod-
nutí slibuje se zas na přiští týden, před-
pokládaje ovšem, že nedělní lvovské vyjedná-
vání nebude marné.
Stürgkh
Malorus
Ukrajinec
doktor
Korytowski
Vídeň
Hradec
Lvov
12
article
Polský návrh na obžalobu minísterstva.
Politická debata, která započala v Kole
polském minulý týden, skončila teprve dne
11. listopadu. Návrhy posl. Stapiňské ho
a Lisiewicze, týkající se české zemské
správní komise, odpadly, poněvadž přijata re
soluce posl. Jaworského, v níž se praví.
že zastavení zemské samosprávy a zřízen
zemské správní komise v Čechách porušuje
ústavou zaručené předpisy o zemské autono-
mii. Kolo polské podává tedy protest proti to-
muto vládnímu opatření, které se ústavou ne-
dá odůvodniti.
Za debaty podal ještě posl. Sli wiň sk
(pokrokovec) návrh, aby vláda pro zavedení
správní komise v Čechách byla dána v ob
žalobu. Návrh ten zamitnut všemi hlasy
proti dvěma.
Jaworský
Čechy
13
article
Chorvatské věcí.
14
article
O pobytu královského komisaře barona
Skerlecze v Pešti došly do Záhřeba ně-
které příznivé zprávy, ale ne zcela souhlasné
V jedné se praví, že změna železniční prag-
matiky bude sněmu podána v nejbližších dnech
a spolu se sankcí nového zákona o pragma-
tice bude vyhlášen zákon o místních jmenech
v království chorvatském, načež ještě v listo-
padu budou vypsány sněmovní volby. Jinou
zprávu má „Obzor“. V ní se praví, že nový
zákon o železniční pragmatice je v minister-
stvě skutečně už vypracován a ministerskou
radou schválen, musí však býti ještě předlo-
žen panovníkovi ku předběžné sankci, načež
teprve bude podán parlamentu. Za to zákon
o místních jmenech bude prý vyhlášen co nej-
dříve bez ohledu na to, kdy bude hotova nová
pragmatika. O vypsání sněmovních voleb,
zrušení komisariátu a obnovení ústavních řádů
v Chorvatsku nepraví se v této druhé zprávě
nic. A zpráva tato zdá se, bohužel, věrohod-
nější.
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
15
article
Uherská vláda a Rumuní.
V poslední době píše se zase o vyjedná-
vání hr. Tiszy s rumunskou národní stranou
o dohodu. Uvádí se to ve spojení s jmenová-
ním hr. Černína rakouským vyslancem v Bu-
kurešti a jeho přáním, aby se zlepšil poměr
mezi uherskou vládou a rumunským obyvatel-
stvem uherského státu.
„Pesti Hírlap“ přinesl tyto dní zprávu
jaké podmínky smíru činili Rumuní, jaké na-
bídky jim učinil hr. Tisza a oznamuje, že po
delším vyjednávání obě strany se dohodlyo
následující body: 1. Vláda provede revisi ap-
ponyovského školního zákona. 2. Zřídí se dvě
nová rumunská biskupství. 3. Šest řecko-kato-
lických osad, připojených k maďarskému
řecko-katolickému biskupství v Hajdu Doro-
gu, se vrátí opět do staré rumunské diecese
4. Vláda nebude překážeti rumunské osvětové
akci. 5. Ve čtyřech rumunských stolicích bu-
dou jmenováni vrchními župany Rumuni;
ostatních rumunských stolicích a městech bu-
de dbáno o dostatečný počet rumunských sto-
ličných úřadniků.
Zpráva „Pesti Hirlapu“ nebyla však s jino
strany dosud potvrzena.
Rumunět
Tisza
Pest Hírlap
Hajda
Rumun
Černín
17
article
Bulharské věci.
Bulharské věci.
Sofijské listy uveřejňují seznam hříchů
gen. Kirkova, jemuž svěřen úkol reokupovati
Thrakii. Z toho, oo gen. Kirkovu za vinu kladou.
nejlépe vidno, jak nenormálné jsou poměry mezi
Bulhary a Řeky. Poslyšme! Gen. Kirkov. přitrhnu
do Dumurdžiny, ubytoval se tam v domě Řekověl
lhned kázal otevřiti řecké školy a místnosti ře-
ckého klubu, jež Bulhaři při prvém obsazení za-
vřeli! Když na něj bylo naléháno, aby dal řecké
školy a řecký klub opět uzavříl, gen. Kirkov ode-
přel a nepovolil, když od něho žádáno, aby ty
místnosti dal za útulek bulharským běžencům. Pře
tím v Serezu Řeky hostil a nedovolil je odzbrojiti
„Politika“ vyzývá manistra vojenství, aby gen. Kir-
kova pohnal k zodpovědnosti.
Chtějí-li bývalí spojenci, aby mezi nimí za-
vládly snesitelné a normálné poměry, nesmějí spa-
třovati v činech, gen. Kirkovu za těžká provinění
proti vlasti počítaných, nic jiného, než lidské na-
kládání s protivníkem. Budou-li tak, jako gen.
Kirkov, jednati navzájem všichni Bulhaři, všichní
Řekové, všichni Srbové, učiní svým vlastem z ne-
přátel přátele a tím jim dobudou nejkrásnějšíhoa
nejdrahocennějšího vítězství.
Zatím však v Bulharsku hárá krutá nenávisl
k Řekům, jež bude sotva menší, než řecká nenávist
k Bulharům. „Dnevnik“ nabádá bulharskou vládu
aby s Řeky na bulharském území Makedonie zato-
čila následovně:
Všecky řecké chrámy a školy buďte zavřeny
V Bulharsku i Makedonii budiž zapovězeno řecky
mluvit. Všecky řecké knihy, které budou nalezeny
v Bulharsku, buďte spáleny, jako Řekové spalují
v Makedonii i knihy bulharské. Zatčeni budt
všichni řečtí duchovní, učitelé i bohatí Řekov
v Bulharsku, neboť Řekové v Makedonii všecko to
dělají Bulharům. A dokud Řekové nedají úplnou
svobodu Bulharům, ani Bulhaři jí nedejte Řekům
a za všecko zlé jim splácejte stejnou měrou.
Kirkův
Bulhar
Řek
Kirkov
Dumurdžina
Kir
Srba
Bulharsko
Makedonie
18
article
Uspokojením naplňuje zahraničného pozoro-
vatele dějů bulharských, že se tam nyní v šichn
zabývají hledáním skutečných pří-
čin jejich národního neštěsíí. Činí to
s patrnou žádostí, aby se objevila plná pravda
třeba nemilá a nelichotivá. U národa, který si na-
vykl pouze na pochlebenství, jev tento imponuje
jeť on známkou, že se mysl bulharská očišťuje
soustředuje. Nápadna je chladnokrevnost, s jakou
Bulhaři své rány obnažují a vypalují. Nám vzdá-
leným aspoň se zdá, že při tom nikdo nehledí nej-
prve k osobnostem, nýbrž napořád má hlavní zření
k věci, k společné a svaté věci národní. Kdyby-
chom neměli v dobré paměti hrůzy, klerých z poli-
tické zášti v Bulharsku napáchal neblahý Štěpán
Stambulov, usoudili bychom z toho, co dnes vi-
díme, že Bulhaři nemají v politice osobních vášní
a jedinou jejich vášní je láska k národu a k vlasti.
Bulhar
Stambulov
Bulharsko
19
article
My Čechové, kdybychom se octli v podobném po-
ložení, jeden druhého bychom rozsápali a porážky
své na bojištích bychom dokončili válkou občan-
skou v té neb oné formě; všecko by se u ná
zvrhlo v boje osobní. Ovšem aní při odhalován
příčin bulharské katastrofy nelze se vyhnout osob-
nostem, které nerozlučně souvisejí s událostmi. Ale
v každém listě bulharském hledi se především k
věci a potom teprve k osobnostem, a to i techdy.
když se jim dokazuje, že katastrofu zavinily. Snad
to možno psychologicky vysvětliti tak, že u Bul-
harů větší část hněvu a rozhořčení, zloby a ne-
návisti se vrhá na protivníky, čimž se odvádí z
hranice domova. Tak horlivé hledání pravdy jistě
se Bulharům vyplati. Až ji úplně poznají, budou
vědět, jak si pomoci. A potom se zmírní i jejich
zážť k sousedům, neboť si nebudou tajiti, že vlastní
příčina katastrofy jest v nich samých. To již ne-
důvno zřetelně vyslovila „Blgaria“ dra. Daneva
také některé jiné listy mužně se vyslovily v témž
smyslu.
Čecho
Bulhar
20
article
Příčiny války se Srbskem a Řeckem jsou ji
zjištěny a původce rozkazu k započetí války se
Srbskem vypátrán. Listy se dále starají, aby ná-
rodu odhalily také tajné pěšinky, po kterých s
politíka balkánských států a nejblíže zainteresova-
ných velmocí brala již v období, které předcházelo.
Ve večerním listu „N. L..“ 11. t. m. uvedeno
bylo, že socialistický orgán bulharský „Rabotni-
český Věstník“ uveřejnil text smlouvy, kte-
rou r. 1908 král Ferdinanduzavřel s Ra-
kousko-Uherskem. Smlouva měla za účel
zabezpečiti krále Ferdinanda na bulharském trůně
začež on se zavazoval podporovati vídeňsko-pešt-
skou politiku proti Srbsku, zeiména proti snaze
utvořiti Veliké Srbsko anebo Spojené státy bal-
kánské. Rakousko se v té smlouvě rozdělilo s Bul-
harskem o Balkán a vymínilo si cestu k Egejskému
moří a Solun.
Události balkánské v posledním pětiletí teprv
touto smlouvou osvětleny, ukazují se ve světle pra-
vém. Pochopujeme, že zábor Bosny a Hercegovin
nebyl myšlen jako zakončení okupace, nýbrž jako
počátek dalších věcí, a nabýváme přesvědčení, ž
protisrbské články „Reichspostu“ a „Danzer. Zei-
tungu“, žurnalistická akce Friedjungova, velezrád-
ný proces záhřebský, že to vše nebylo z nahodilých
nápadů jednotlivců, nýbrž bylo promyšleným, kom-
binovaným útokem proti všemu Srbstvu, útokem
nejprve nekrvavým.
Ferdinand
Danzer
Friedjungův
Srbsko
Řecko
Ferdinanduzavřít
spojený stát
Rakousko
Balkán
Bosna
Hercegovina
Rabotni
RakouskýUhersko
21
article
Ve světle této smlouvy stávají se pochopitel-
nými také štvaníce proti Černé Hoře. Nekrvavý
útok směřoval proti oběma srbským státům, ale
při tom mělo býti zabráněno, aby se nedorozuměly
a nespojily. Placení adenti vnukali Srbsku, že
Černá Hora je proti velkosrbské myšlence tajným
spojencem Rakousko-Uherska, a Černé Hoře zase.
že Srbsko již tajně před Rakousko-Uherskem ka-
pitulovalo a ve 2—3 letech dá se otevřeně po
Rakousko, ovšem ne jako provincie, nýbrž pod
heslem trialismu, pod heslem sjednocení srbského
národa pod žezlem habsburskýma
Dvě leta po uzavření zminěné smlouvy, r. 1910.
při prohlášení Černé Hory za království, král Fer-
dinand přijel na Cetyň jako agent hr. Berchtolda
o čemž Černohorci neměli tušení, a uzavřel tam
spolek Bulharska s Černou Horou, jež se v té době
považovala za jedinou nositelku srbské myšlenky
Tu se král Ferdinand vědomě propůjčil za nástro
protisrbské intrice v obojím směru: přímo proti
Srbsku a nepřímo k rozdvojení Černé Hory a Srb-
ska. Není pak divu, že do posledního okamžiku
vzpěčoval podepsali smlouvu o spolek se Srb-
skem a ostatními spojenci, a musil k tomu býti
hrozbou donucen.
Berchtold
Černohorec
Ferdinand
Srb
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Černá Hora
král Fery
22
article
Pokračování dočítáme se v článku „Istinata“
(Pravda) v sofijské politice, jehož pisatelem je M.
Pundev
Rusko se domakalo, že se Bulharsko s Rakou-
sko-Uherskem dohodlo o rozdělení Makedonie,
tváříc se, jakoby se nechumelilo, vybídlo Bulhar-
sko, aby společně se Srbskem osvobodilo Make-
donii. Bulharsko nemohlo říci ne a Rusko řídilo jed-
nání mezi ním a Srbskem, jemuž vyhradilo Kuma-
novo a Skoplje. Ale Malinov, jenž byl tehdy před.
sedou ministerstva, nechtěl, srozuměn s Ferdinan-
dem, Srbsku odstoupiti nic a myslil, že se o to
plán Ruska rozbije. Ale Rusko se plánu nevzdalo
jen ochladlo k Bulharsku a následkem byl pád Ma-
linova a nastoupení Gešova a Daneva k řízení bul-
harské politiky. Jednání o ruském návrhu obno-
veno, ale Rusko nyní žádalo pro Srbsko víc, net
poprvé: žádalo celé tak zv. „sporné pásmo“, jak
později nazýváno. Gešov a Danev dali k tomu sou-
hlas. ale s podmínkou, že ruský car vezme na sebe
úkol rozhodčího soudce. Rusko nemělo proti tomu
ničeho.
M Pundev
Bulhar
Malinov
Rusko
Bulharsko
Raka
skoUhersko
Makedonie
Srbsko
Kuma
Ma
Danev
23
article
Po porážkách tureckých od spojenců Rusko
žádalo pro Srbsko opět něco: Kratovo. Křivou Pa-
lanku a Veles. Ale vítěvnému vožsku srbskému bylo
i toho málo, chtělo i Bitolii a druhá západomake-
donská města, kterých dobylo, říkajíc, že by Srb-
sko po vynuceném ústupu z Albanie vyšlo z vojn
s prázdnýma rukama, kdyby mu toto území při-
řčeno nebylo.
Přirozeno, že Rusko, vědouc o smlouvě Ferdi-
nandově s Rakousko-Uherskem, více přálo Srbsku
a více na ně spoléhalo. Události posledních bez-
mála dvou let poučily Bulhary, že bez přízně Ru-
ska není pro ně úspěchů. Rusku netřeba chovati
se k Bulharsku nepříznivě, pouhá jeho pasivní re-
sistence v záležitostech bulharských je těžkou po-
kutou za nevěru Ferdinandovu, za jejíž následky
bohužel pyká bulharský národ.
Rusofilové bulharští: Gešov. Danev. Todorov
Frangja, Bobčev. Ljudskanov. Kalinkov, byli p
odstoupení mánisterstva Malinova povolání k vlá-
dě, aby, myslíce, že slouží svým slovanským ide-
álům, sloužii, nevědonce o tom, protiruské, proti-
srbské a vůbec protislovanské intrice krále Ferdi-
nanda. Když pak se pořád jevili příliš samostatný-
mi, „neznámá“ ruka se zdvihla v osudné noci 30.
června a dala katastrofálný rozkaz k útoku na srb-
ské posice na celé čáře.
Další vývoj události je v dobré paměti.
Osobní nejistota na hranici uhersko-srbské.
Kratův
Křiva
Veles
Bitolie
Srb
Bulhar
Ferdinandův
Todorov Frangja
Bobčev
Malinův
Rusko
Srbsko
donský město
Albánie
RakouskoUhersko
Bulharsko
24
article
Ruský lékař Markovič, vyslaný Červe-
ným křížem do Srbska, vracel se tyto dni
z Bělehradu na Zemun a dále domů do Petro-
hradu. V Zemunu byl přepaden tajnými poli-
cejními agenty, kteří ho dovedli na policii.
kde byl podrobně vyslýchán, proč byl v Srb-
sku a proč jede do Ruska. Po dlouhé proce-
duře ho pustili, ale totéž se opakovalo na
každé větší stanici, tak že dr. Markovič ně-
kolikrát zmeškal vlak a následkem toho te-
prve za osm dní se dostal do Petrohradu.
Otázky policejních úřadníků byly velmi drzé.
Dotazovali se na př. i na to, jaké má známosti
v Petrohradě. Když přijel na novou stanici.
kde měl býti podroben sekatuře, policejní
agenti, přicházejíce k němu, oslovovali ho
jménem, důkaz to policejní schválnosti. La-
kařské knihy ruské a srbské časopisy mu
zkonfiskovali. V neznámém městě po policej-
ním výslechu a prohlídce kapes a zavazade
nikdy mu neukázali cestu nazpět na nádraží
jen aby zmeškal vlak. Rusky a srbsky mluvit
mu zakazovali a nutili ho mluvit maďarsky
kterýžto jazyk on po prvé slyšel.
Známý srbský dramatický spisovatel Bra-
nislav Nušič zřizuje v Skoplji divadlo. I vydal
se na cestu do Pešti, aby tam nakoupil množ-
ství věcí, pro divadlo potřebných. Ale nedo-
jel daleko. Už na hranici v Zemunu ho policie
zastavila a oznámila, že ho dále nepustí.
Markovič
Srb
doktor
Bro
Nušič
Srbsko
Bělehrad
Zemun
Rusko
Petrohrad
Pešť
Skoplja divadlo
petrahrad
25
article
Avšak to jsou jen dva případy šikan
pohraničného úřadu uherského. O stech ji-
ných se nemluví. Maďarská nenávist k Srbům
je tak slepá, že úřady vracejí nazpět i srbské
obchodníky, kteří jedou do monarchie nakou-
pit. Neděje se to jen v Zemunu, nýbrž na celé
hranici. Následek je ten, že těch Srbů, kteř
se pokoušejí o vstup na půdu Rakousko-Uher-
ska, je pořád méně.
Nedávno české noviny zaznamenaly do
brodružství dvou řemeslníků Čechů, kteří byl
v Kyjevě zatčeni pro podezření, že jsou rak.
uherskými vyzvědači. Také cestovatel p. k
Drož byl přede dvěma lety v Srbsku zatčer
pro podobné podezření, o čemž se obšírně
rozepsal v „Osvětě“. Ale v Uhrách se nena-
mahají, aby své násilenství třeba jen masko-
vali podezřením. Oni bez viny i bez podezřen
týrají.
Pěkně se utvářejí sousedské styky našeh
soustátí.
Srba
Čecho
Drož
Rakousko
Uhry
Kyjev
Srbsko
26
article
Hranice mezi Srbskem a Černou Horou.
Srbsko a Černá Hora dohodly se o hr
nice krásným způsobem, který by si všecky
balkánské státy měly vzíti za vzor. Poměrn
velké Srbsko naproti malé a jednonárodní Čer
né Hoře mohlo by činiti nárok na hegemonii
avšak toto ošklivé slovo, jehož zvuku slovan
ské ucho nesnese, na srbské straně neozval
se ani jednou. Ani srbská vláda a její orgán
ani orgány velkosrbské myšlenky, jež Černou
Horu do r. 1908 zuřivě potíraly jako překážke
uskutečnění jejich ideálu, slova „hegemonie
tentokrát naproti Černé Hoře vůbec nepro-
nesly. Jsme přesvědčeni, že by bylo došlo na
podobné rozhraničení i mezi Srbskem a Bul-
harskem, kdyby Bulharům nebyl býval vnu-
knut sen o hegemonii nad Srby a nad celým
Balkánem.
Společná hranice srbsko-černohorská
půjde od Peči středem roviny Metochie (ni-
koli „Metulie“) mezi řekami Rakovou a Gli
vou, načež sestoupí k řece Bílému Drimu a
ním dospěje k srbsko-černohorsko-albanské-
mu trojmezí na Švaňském mostě na cestě
Dakovice do Prizrena. Dakovice a Plevlí do-
staly se Černé Hoře.
Srbská poloúřadní „Samouprava“, podá-
vajíc zprávu o dosažené dohodě, praví: „Čern
Hora značným rozšířením svého území na-
byla všech podmínek kulturného i hospodář-
ského rozvoje. Srbsko opětovně dokázalo své
sestře Černé Hoře upřímnost své bratrské lá-
sky. Od nynějška budoucnost Srbska a Černé
Hory spočívá v rukou jich samých a od nich
závisí uskutečnění spravedlivých tužeb sta-
rého mučeníka, srbského národa. Od nynějšk
nic a nikdo nebude s to rozvázati úvazky bra-
trství, spojující oba srbské státy.
Bulhar
Srba
vá
Srbsko
Černá Hora
Balkán
Peč
Raková
Černá hoře
Metochia
27
article
Otevřený list králi Ferdinandovi.
Otevřený list králi Ferdinandovi.
Bulharský časopis „Balkánská Tribuna“ uve-
řejnil v 1114. čísle otevřený list králi Ferdinadovi.
který však byl sofijskou censurou zabaven. Ote-
vřený list jest projevem nespokojenosti s osobní
politikou Ferdinandovou, která uvedla Bulharsko
do takové záhuby. Pro charakteristiku tohoto pro-
jevu vybíráme z něho nejvýznamnější místat
Nastal mír a národ unavený a zarmooucený
s utajenou zlobou, počítá svá marná vítězství
slzami rosí vzpomínky na padlé a hledá vinniky
svého neštěstí. Ty, care, který stojíž tak vysoko
sám mpsíš těžce strádat a hledat vinníky. Jestli
každý z nás ztratil něco, jestli každý z nás je
zkrušen národním neštěstím, ty jsi ztratil vše, t
jsi sám pochoval své štěsti. Nyní nastal den od-
platy a ty, care, sám prvý máš vydati početz
vladařství svého.
Ferdinand
Ferdinandová
Bulharsko
28
article
Dvacet pět let žili jsme ve stínu tvé mou-
drosti a moci, zřekli jsme se svých práv a do
tvých rukou položili věechny své naděje a síly
abychom uskutečnili světlou naději, sjednoce-
ní Bulharska. Strašné bouře přehnaly se nad
námi; nejlepší naši veřejní pracovníci umirali zkla-
máni, politické strany bubily se navzájem. Ná-
rodní sobranje, které kdysi zlomilo Battenberý-
a zachránilo trnovskou ústavu, nyní přeměnilo a
v jakousi komisi pro registrování zločinů minister-
ských a ministři, správci národní sudby, klesli n
prosté poslušné sekretáře. Zákon, národ a vlast
byly zapomenuty. Každý, kdo se dostal k vládě
vládl pomocí svých stranníků jen pro osobní vý-
hody, zahraniční politiku řídili lidé nezodpovědn
a nehodní. Vojskem ovládli dvorští milci a lokaji
Daně rostly, živobytí stávalo se dražším. Těšil
jsme se, že přijde doba, vypořádáme se s nepří-
telem a vyřídíme si své věci. Na to je car, aby
se o to staral.
Nastal velký den, kdy zazněly válečné polnice
Všechen národ hrnul se pod prapory. Když vše
bylo skončeno, nikde neporažená vojska protáhla
celým balkánským poloostrovem a vrátila se k
rodným krbům, kde našla Bulharsko pokořené, po-
nížené, země odtržené v cizích rukou. Proč, care
Národ dal vše, co měl. svěřil tvým rukám
národ umíral na bojištích a tys měl myslit za něho
I ty, jako každý z nás, i nejmenší, jsi poviner
zaplatit dluh své nešťastné zemi, i ty musíš trpět
Neomlouvá tě litera zákona, že nejsi zodpověden
národu. Nyní, když všechno Bulharsko je v slzách
není místa pro formálnosti.
Bulharsko
29
article
Když národ šel na smrt, lupiči a násilníci za-
chvátili vládu doma i v osvobozených zemích
Různé rekvisiční komise, náčelníci zásobovacíe
skladišť, velitelé a ostatní vrchnosti poskvrňovali
bulharské jméno. Jak slavně postupovalo vojsko
tak hanebně působila správa v týlu armády. T
nebylo nahodilé projevení zločinných náklonností
to byl výsledek dvacetipětiletého vladaření ne-
zákonnosti a svévole, povýšené na systém. Po ú-
spěchu a vítězství u Odrina, když národ čekal ovění
čení svých činů a obětí, přišla neočekávaná pohro-
ma, vyvolaná jen naší diplomacií. Ale kdo byl
jejím inspirátorem? Kdo se domáhal změny 17
paragrafu ústavy, aby mohl uzavírat tajné smlou-
vy? Kdo vedl ramenářskou politiku vůči Rusku
i Rakousku? Jestliže Danev byl slepým přívržen-
cem Ruska a Genadiev Rakouska, kde jsi byl ty
care, povolaný být soudcem mezi stranami? Ne-
věděl jsi, co chce Rusko nebo co může Rakousko?
Pak-li jsi to nevěděl, proč jsi po 25 let řídil bul-
barskou politiku? Je-li pravda, že Savov bez vě-
domí bulharské vlády přikázal učinit útok 30.
června, je-li pravda, že Danev tvrdil, že Rumun-
sko bude neutrální, je-li pravda, že došlo k vý-
stupu mezi Todorovem a Savovem, že Danev vě-
děl o druhé válo“, proč mlčíš? Tys povinen to
rozřešit. Ty říkáš, že vinníci jsou ministři a ge-
neráli. Tys byl autorem a režisérem
dramatu bulharského národa. Tve
proč?
Savov
Rumun
Todorov
Danev
Rusko
Rakousko
30
article
poslání je skončenol Dnes nech volnou
cestu národu, který zrodil Pajsije. Rakovského.
Boteva, Levského, Karavelova. Cankova. Stambu-
lova a Stoilova, který bez knížat a králů stvořil
exarchát, který svou krví zvěčnil slavnou epopeji
u Šipky, Slivnice, Lozengradu, Lule Burgasu, Odri-
na. Pechičeva. Sultan-tepe a Krivolaku, nech mu
volnou cestu, a tehdy sám národ dojde svého
touženého cíle, najde svou pravdul
„Slovo poraženého.
Rakovský
Botev
Levski
Karavelov
Cankov
Stoilov
Šipka
Slivnica
Lozengrad
Krivolako
Sultan
Lule Burgas
Odri
31
article
Zatím, co bývalý německý organisátor turecké
armády, nynější generální inspektor německé ar-
mády von der Goltz filosofuje v německém tisku
příčinách tureckých porážek, ozval se v Cařihrad
vážný hlas proti německým methodám a dělům
Turecku. Generál Izzet Fuad paša, generální in-
spektor jízdy a bývalý velitel 3. smíšeného sboru
thrácké armády, vydal spis s názvem „Slovo pora-
ženého“, jenž budí velkou sensaci v politických
z vojenských kruzích.
Fuad paša pronáší přísné výtky proti těm
které označuje jako zodpovědné za porážku Tu-
recka a v předvečer obnovy a rozšíření pravo-
moci vojenského poselstva německého prohlašuje
„úpadek method a poselstev něme-
ckých v Turecku.“ Dává také přednost fran-
couzskému válečnému materiálu před německým
a píše-
Děla francouzské výroby. kter
jsme měli proti sobě, byla mnohem
iepší než naše v každém směru. Na to
dodává: Je mým přesvědčením, že povaha turecká
a příkrost německá se nebudou moci nikdy dobře
snášeti, naopak povaha a chování otomanské se
scházejí a smiřují po staletí s francouzskými. Měli
jsme si nadále přizpůsobovati veškeré pokroky.
které k nám přicházely z Francie, pokroky, které
podobnost povahy i dávné a hojné styky k nám
uváděly velmi přirozeně, aniž to vadilo našim my-
šlenkám, našim uším, našim zrakům a našim f-
nan cím.
Anglická vláda a dělnická strana.
Izzet
Cařihrad
Turecko
Francie
32
article
Dělnictvo anglické dosáhlo neobyčejného ú-
spěchu. Vůdce a podněcovatel revoluční stávky
v Dublíně Jim Larkin, jenž byl odsouzen na sedm
měsíců do žaláře pro podněcování ke vzpouře a
urážku veličenstva, dostal od anglické vlády ú-
plnou milost a propuštěn na svobodu. Vláda se
zalekla liberálům nepříznívého výsledku doplňo-
vacích voleb v Readingu, který byl způsoben tím,
že socialisté a syndikalisté protestovali proti od-
souzení Larkina hlasováním proti vládě, a kromě
toho vůdcové labour party dali kabinetu na sroz-
uměnou, že strana bude nucena odloučiti se od
vládního bloku. Vláda tomuto politickému ná-
tlaku ustoupila, ale čin její se odsuzuje nejenv
konservativních, nýbrž i v mnohých liberálních
kruzích jako přílišná slabost, která nepovznese
její prestiž.
Larkin sám není nikterak vděčným za své
propuštění. Když ve čtvrtek vyšel z věznice v
Mountjoy, pronesl k davu, jenž ho uvital, prud-
kou řeč, v níž pravil: Vláda chybila, že mne po-
slala do vězení, ještě více však chybila, že mne
propustila na svobodu. Odcházím do Anglie, abych
tam způsobil hrozné hnutí. V několika hodinách
bude všeobecná stávka nejen v Dublíně, nýbrž
v celé Velké Britanii.
Larkin
Reading
Anglie
Velká Británie
33
article
Spojené státy a Mexiko
Dle zpráv z Washingtonu, uvažuje president
Wilson především o přerušení diplomatických styků
s Mexikem a blokádě mexického pobřeží, než by se
přikročilo k ozbrojenému zakročení v Mexiku,
aby byl odstraněn prozatímní president Huerta
obnoven pořádek v zemi. Ve Washingtoně se soudi.
že blokáda by nezpůsobila válečný stav, poněvadž
Mexiko jí nemůže odporovati, ale dopisovatel „He-
raldu“ ohlašuje mezinárodní zápletky, které by
mohly vzniknouti z úplné isolace Mexika.
V celé zemi jsou velké podniky průmyslové
v rukou cizinců, kteří by blokádou trpěli a Evropa
by jistě protestovala. Textilní průmysl mexický
je v rukou Francouzů a Španělů, kterým záleží na
dovozu americké bavlny, zamezení dovozu dyna-
mitu a strojů pak by ohrozilo zájmy důlních pod-
níků amerických, anglických a francouzských. Blo-
káda by dále způsobila stagnaci cizího obchodu
v zemi a odpadnutí celních příjmů, které jsouz
385 zastaveny jako záruka za poslední mezinárod-
ní půjčku 500 milionů, jejíž větší část byla umí-
stěna ve Francii. Mexické cenné papíry, veřejné
půjčky, papíry bankovní, železniční, tramwavové
a průmyslové, cotované na pařížské burse, před-
stavují hodnotu 4 milliard franků.
Wilson
Huerta
Francouz
Španěl
spojený stát
Mexiko
Washington
Evropa
Francie
He
34
article
Spojené státy ohlašují sice úmysl, vybfrati samy
mexická cla, ale to by znamenalo vylodění námoř-
níků v přistavech, tudiž ozbrojené zakročení, vpád
do mexického území a válku.
Pokud pak jde o vojenské zakročení, vyslovej
se „Times“ velmi pessimisticky. Americká armáda
je zajisté znamenitá v mnohém směru, je však otáz-
ka, zdali nyní může vypraviti do pole více než
32.000 mužů, podporovaných snad 70.000 až 80.000
milice. Nemá zálohy a téměř žádné účinné orga-
nisace. Ke vtrhnutí do Mexika a udržení jeho bylo
by třeba asi 25.000 mužů a několika let, a kdyby
to vše bylo vykonáno, je možno, že by Spojené
státy poznaly, že je mnohem snadnější vejíti se
slávou do takové země, než vyjiti z ní se cto
Mexiko
spojený stát
36
article
Bývalý velkovezír Kiamil paša, jenž zemře
v pátek v Larnace na Cypru ve věku 85 let, ná-
ležel k nejvýznamnějším tureckým státníkůma
byl velkým přítelem Anglie. Úřad velkovezíra za-
stával čtyřikráte, poprvé v r. 1891, tehdy však
byl pro své reformní návrhy sultánem Abdulem
Hamidem v nemilosti propuštěn a střežen ve svém
domě jako státní vězeň. Po druhé, r. 1895, způso-
bily jeho pád protiturecké projevy Arménů, na-
čež poslán do vyhnanství do Aleppa. Po třetí byl
jmenován velkovezírem v srpnu 1908, aby vyřídil
s Rakousko-Uherskem záležitost annexe Bosny a
Hercegoviny, po půl roce však musil opět od-
stoupiti. Posledně stál v čele turecké vlády jako
velkovezír až do známé krise letos v lednu, kdy
byl odstraněn mladotureckým převratem, načež
odjel do Egypta. Až do nejnovější doby býval
vždy hlavní oporou a nadějí oposice proti mlado-
tureckému režimu.
Rhodesie a Jihoafrická Unie.
Ministerský předseda Jihoafrické Unie, generál
Kiamil
Hamid
Armén
Larnaka
Anglie
Aleppo
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Egypt
Rhodesie
jihoafrický Unia
37
article
Botha, vyslovil se v těchto dnech ve veřejné řeči,
že nyní nadešla doba, aby velké území severné o
Limpopa a Zambezi, pojmenované dle svého za-
kladatele Cecila Rhodesa, bylo připojeno k Jiho-
africké Unii. Posud je toto ohromné území spravo-
váno British South Africa Company na základě
koncese, udělené královnou Viktorií. Aby bylo při-
vtěleno k Unii, musila by nejprve koncese býti brit-
skou vládou vypověděna, načež by za příslušnou
náhradu akcionářům společnosti převzala území ko-
runa, která by je pak předala Unii. Tento postup
by vyžadoval několik let. O spojení obou území,
jež se stanoviska správního poskytuje velké vý-
hody, uvažuje se již delší dobu, jestliže však se mi-
nisterský předseda Botha nyní o něm veřejně vyslo-
vil, lze z toho souditi, že k tomu byl zmocněn zá-
stupcem britské koruny, vrchnín komisařem lordem
Gladstonem, což by znamenalo, že se britská vláda
odhodlala vypověděti koncesi společnosti.
V Rhodesii samé se tento plán ovšem setká
luhým odporem, neboť tamní Angličané již před
několika lety se rozhodně stavěli proti spojenís
Unií, ve které mají převahu Burové a hrozili do-
konce vzpourou i branným odporem, podobně jako
dnes unionisté v Ulstru. Odpor tento by však ne-
měl valného významu, ježto v Rhodesii je pouz
asi 18.000 bělochů proti 4.000.000 černochů.
Spojí-li se obě území, budou zaujímati plochu
větší než Francie, Německo a Italie dohromady, na
níž žije jen 11/4 mil. bělochů a 12 milionů černochů,
kteří se rychle množí, kdežto vzrůst bělochů při
ochabnuvším přistěhovalectví je velmi pozvolný.
Znalci poměrů soudí, že černoši dosáhnou spíše
Both
Cecil
Gladstone
Angličan
Burová
Limpopo
Zambezi
Rhodesie
Francie
Německo
africký Unia
British South Afrika Company
Viktoria