ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 81d19d30-8f1b-11dd-94cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 92, work 5, place 94, org 11
1 masthead
16. listopadu 1913. čtlo 315.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Straua
4 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. Mladá generace svobodomyslná o poměrec v českých stranách. „Snaha“, list mladé generace svobodo- myslné, ve svém 2. listopadovém čísle uva- žuje na úvodním místě o povšechné politické stagnaci, zaviněné, jak vyvozuje, zjevy zákona polarity, „na které sotva myslil Palacký“ v tom že věci, jež jsou všeobecně považovány za rozumné a nutné, mají naděje na úspěch co nejméně. „Finanční plán, pomoc učitelům a zemím, česko-německé vyrovnání — všecko jakoby čekalo teprve na toho, kdo by vedle logiky postavil také vůli. Tyto nesnáze de- mokracie přirozeně jsou pociťovány také u nás — soudí pisatel pozoruhodné stati — upozorňuje na to, že co je u nás ještě zvyšuje. toť ta okolnost, že systém českých politi- ckých stran vlastně rovněž směřuje k onomu stavu mrtvé rovnováhy, jehož následky pozo- rujeme na říšské radě. Ovšem přiznává a věc- ně uvádí potíže, které stojí v cestě politické vůli kterékoli české strany, ale nezůstává dlu- žen odpověď na otázku, co za takových okol- nosti mají dělati především strany, kteréž cítí.
Palacká
5 article
že česká politika nemůže spočívati v tom, aby stále, třeba sebe energičtěji říkala ne, strany které mají ideální pojetí života, co si mají po- číti ony politické talenty, které chtějí praco- vatí nejen pro stranu, nýbrž tím i pro národ ježto věří v tu budoucnost, kterou si vytvoři sám a které by se této víry jenom nerady vzdaly. S nadšením, osvěžujícím každého sta- rého příslušníka strany národně svobodomy- slné a s hrdosti, která mládeži její tak dobře sluší, ukazuje autor úvahy na tábor své stra- ny, kteráž na všechny tyto dotazy dává od- pověď nejenom svým programem, nýbrž i tím co jest ted skoro důležitější, také svou tak- tikou. S vřelostí a láskou, tlumočenou sympati- ckými větami, z nichž opravdovost nelíčeně dýše, hlásí se mluvčí naší mládeže k organi- sační kulturní a hospodářské práci, která umožňuje úspěchy národu nejen dobývat. nýbrž i udržet. Vytknuv zevrubněji tyto cíle. směřující k tomu, zmocniti se prostředků, jež mecerní stát k takovému rozvoji může po- skytnouti přichází k psychologickému mo- mentu, jaký snahy tyto vzbuzují u všech, kte- rýmž jsme nencbodlni v českém národě — ne protc. co děláme, nýbrž proto, že vůbec jsme a máme odvahu pracovat a být.“ In mar- gine nakreslilo pružné péro úvodníkáře „Sna- hy“ při tom ostře rýsovaný portrét prof. Ma- saryka, o němž dí:
ma Ina mara
6 article
„Proto chodí prof. Masaryk a užívá proli nám prostředků, jimiž opovrhovati učil po celou první lepší část svého života. Proto podniká před kaž- dým agitačním vystoupením kvapnou revisi svých zásad, nechává hledání boha, ale učí se věřiti v historické státní právo, proto udělal ge- nerální obrat a vykračuje ruku v ru- ce s demagogií, kterou svým časem prohlašoval za největší národní zlo. Proto se ve dnech svého sťáří učí mlčet tam, kde byl druhdy zvyklý mluvit, a proto nyní plave vesele s proudem a okouší potlesku a popularity, on, který jistě chtěl druhdy být dokladem pro to, že to- liko osamělý je silný. Vybrali jsme ho z ostatních proto, že hloubka jeho pádu je dokla- dem vnilřní prázdnoty všech tří spojených radi- kálních stran, dokladem toho, jak žijí toliko z afér. negace a rozvratu a z boje proti osobám, na jejichž místo by do- vedly postaviti jenom karrikatury neukojené ctižádosti“ Závěrkem svého článku uvádí „Snaha? radikálním stranám nejhorší memento — od- vrat druhdy nejhorlivější mládeže od nich. V jich řadách vidíme úžasně málo z těch, kdo v našem národě representují in- telektuální a hospodářskoutvůr- čí práci. „Jestliže však k nedostatku těchto musí některá strana přičísti i demonstrativní přímo odchod těch, kteří by je aspoň v bu- doucnosti mohli nahraditi, je to pro její exi- stenci taková rána, že by měla pamatovati jednou také trochu na ni a ne pořád jenom n záležitosti v sousedství . ..
Masaryk
7 article Ze Slezska.
Ze Slezska. (Zeškolstvíve Svinově a vRychvald ě.) Ve Svinově, jedné z nejlidnatějších obcí n Opavsku vládli kdysi Němci. Energickou prací ně- kolika rozhodných našinců podařilo se jim slce vziti obec, ale ne víru, že Svinov opět jednou bude německým, ač německého obyvatelstva jest zde hrstka. Němci se domnívají, že jim pomohou míst- ní rourovna, zemský výbor a c. k. severní dráha a proto za žádnou cenu nechtí ustoupit. Na výbo sice neni ani pomyšlení, avšak jest možno klást překážky rozvoji českého živlu v místě a na to dík stranickému zemskému výboru, stačí samotná místní rourovna, na jejiž pokyn zemský výbor stav se ihned do posy nejponíženějšího služebníka, jal jest patrno z fakta, že v těchto dnech zrušil roz- hodnuti obce, jimž byla zveřejněna místní sou- kromná měšťanská škola. Ať již zemský výbor pro svoje rozhodnutí uvádí důvody jakékoliv, jisto jes že zde hrála rozhodující úlohu politika a ne zře- tele věcné, což konečně již ve Slezsku rozumí se samo sebou. Člověku, posuzuje-li vzpupné činy slezských Němčíků, nevyhnutelně musí napadnout; co by němečtí kulturträgři tak dělali, kdyby na jejich místě byl někdo jiný, jenž by byl v zemi v menšině a jenž by tak nestydatě tyl na úkor je- jich? Žádnému národu nikdy jsme nepřáli nic zlé- ho, ani nepřejeme, ale slezským Němcům by něco podobného opravdu patřilo.
Němec Slezsko Svinov Opavsko Zeškolstvíve Svinov
8 article
Michelův „Glos ludu slaskiego“ referujeo průběhu porady, která v těchto dnech konána byla ve Frýštátě na popud okresní školní rady. Tý- kala se záležitosti české školy v Rychvaldě. Ta, jak známo, stejně jako polská škola v Polské Ostravě, byla rozhodnutím zemské školní rady zveřejněna, učitelé provisorně placeni jsou ze zem- ského školního fondu a obcím Rychvaldu a Polské Ostravě uloženo starati se o věcné potřeby zmi- něných škol. Jak ze ostatně jinak ani nedalo oče- kávati, obec Rychvald odmítla vyhověti uloženéjí povinnosti nějniti zadost a kdyby nebylo Ústřední Matice Školské, tak by v Rychvaldě veřejná če- ská škola letos vůbec nebyla mohla zahájiti vy- učování. Nad to všechno ještě rychvaldští Poláci hrozí, že matiční školní budovy nepřevezmou, že raději budou stavět budovu znovu, než by pře- vzrli staré budovy s podmínkou ponechání Matici práva spolurozhodování při jmenování učitelských l. Z toho všeho bylo zřejmo, že Poláci chtějí bu- ovu pro českou školu vystavěti na nejnevhodněj- místě, a za učitele že chtějí dosaditi renegátské vůry, o něž ve Slezsku není nouze, tak, aby če- tě školství sysíematicky bylo ubíjeno. To všechno z české strany ví a Poláci se tím ostatně nikte- rak netajilí a zajisté jen proto zástupce Ú. M. š. na svrchu zmíněné konferenci, na níž mělo býti hledáno východisko z dosavadní situace, projevil ochotu, že by Ú. M. Š. byla ochotna nadále vydržo- vati rychvaldskou školu jako soukromnou, jestliže by dostala k tomu účelu subvenci od země a o obce. Každý rozumný člověk kroku Ú. M. 8. jistě
Michelův Glos Polák M Š Rychvald Ostrava Slezsko
9 article
rozumí tak, jak byl míněn a čím byl diktován: Vě- domím, že rychvaldským bratřím osud české ško- ly jen tak zhola svěřití nelze. Polský tisk v tom vidí něco jiného. Čechům nejde prý o řádnou školu. ale o čechisační kovárnu! A celý jejich boj o zve- řejnění škol v Rychvaldě byl prý komedii! Není nejmenší pochybnosti, že tento „názor“ slezského tisku půjde nyní celým polským světem. Co na to říci? Stačí poukaz na známé přísloví o tom, se v apatyce nekoupí, není-li s hůry dáno?
Čecho Rychvald
10 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Halíčská krise.
RakouskoUhersko
11 article
Vyjednávání hr. Stürgkha s polskými stra- namí ve Vídni mělo jen ten nepatrný úspěch. že strany, nepřející vyrovnání s Malorusy, to- tiž podolští autonomisté, centrovci a Všepo- láci, shodli se mezi sebou o všecky zásad- ní body volební opravy. Hr. Stürgkh jednal nejprve s těmito oposičnými stranamí a po té měl poradu se stranami, příznivými opravě t.j krakovskými konservativci, demokraty a li- dovci. S Ukrajinci dosud nejednáno, poněvad se čeká na výsledek nových porad, které za- hájí v neděli ve Lvově dr. Korytowski a je- jichž účelem jest dosíci dohody mezi všemi stranami polskými. Teprve podaří-li se lvov- ská akce dra. Korytowského, bude se ve Víd- ni vyjednávati s Ukrajinci. Výsledek vídeňských porad se tají, ale proslýchá se, že běží stále o sněmovní národ- ní kurii, o počet přísedících zemského výbo- ru a poměrné volby ve městech. Dle „Nové Ref.“ Všepoláci v prvé otázce povolili, ostatních dvou trvají na svém požadavku. Ukrajinci pak prohlašují dosud důsledně, že nepřistoupi na žádný kompromisní návrh, kte- rý by byl pro Malorusy méně příznivý, než starý březnový kompromis. Konečné rozhod- nutí slibuje se zas na přiští týden, před- pokládaje ovšem, že nedělní lvovské vyjedná- vání nebude marné.
Stürgkh Malorus Ukrajinec doktor Korytowski Vídeň Hradec Lvov
12 article
Polský návrh na obžalobu minísterstva. Politická debata, která započala v Kole polském minulý týden, skončila teprve dne 11. listopadu. Návrhy posl. Stapiňské ho a Lisiewicze, týkající se české zemské správní komise, odpadly, poněvadž přijata re soluce posl. Jaworského, v níž se praví. že zastavení zemské samosprávy a zřízen zemské správní komise v Čechách porušuje ústavou zaručené předpisy o zemské autono- mii. Kolo polské podává tedy protest proti to- muto vládnímu opatření, které se ústavou ne- dá odůvodniti. Za debaty podal ještě posl. Sli wiň sk (pokrokovec) návrh, aby vláda pro zavedení správní komise v Čechách byla dána v ob žalobu. Návrh ten zamitnut všemi hlasy proti dvěma.
Jaworský Čechy
13 article
Chorvatské věcí.
14 article
O pobytu královského komisaře barona Skerlecze v Pešti došly do Záhřeba ně- které příznivé zprávy, ale ne zcela souhlasné V jedné se praví, že změna železniční prag- matiky bude sněmu podána v nejbližších dnech a spolu se sankcí nového zákona o pragma- tice bude vyhlášen zákon o místních jmenech v království chorvatském, načež ještě v listo- padu budou vypsány sněmovní volby. Jinou zprávu má „Obzor“. V ní se praví, že nový zákon o železniční pragmatice je v minister- stvě skutečně už vypracován a ministerskou radou schválen, musí však býti ještě předlo- žen panovníkovi ku předběžné sankci, načež teprve bude podán parlamentu. Za to zákon o místních jmenech bude prý vyhlášen co nej- dříve bez ohledu na to, kdy bude hotova nová pragmatika. O vypsání sněmovních voleb, zrušení komisariátu a obnovení ústavních řádů v Chorvatsku nepraví se v této druhé zprávě nic. A zpráva tato zdá se, bohužel, věrohod- nější.
Pešť Záhřeb Chorvatsko
15 article
Uherská vláda a Rumuní. V poslední době píše se zase o vyjedná- vání hr. Tiszy s rumunskou národní stranou o dohodu. Uvádí se to ve spojení s jmenová- ním hr. Černína rakouským vyslancem v Bu- kurešti a jeho přáním, aby se zlepšil poměr mezi uherskou vládou a rumunským obyvatel- stvem uherského státu. „Pesti Hírlap“ přinesl tyto dní zprávu jaké podmínky smíru činili Rumuní, jaké na- bídky jim učinil hr. Tisza a oznamuje, že po delším vyjednávání obě strany se dohodlyo následující body: 1. Vláda provede revisi ap- ponyovského školního zákona. 2. Zřídí se dvě nová rumunská biskupství. 3. Šest řecko-kato- lických osad, připojených k maďarskému řecko-katolickému biskupství v Hajdu Doro- gu, se vrátí opět do staré rumunské diecese 4. Vláda nebude překážeti rumunské osvětové akci. 5. Ve čtyřech rumunských stolicích bu- dou jmenováni vrchními župany Rumuni; ostatních rumunských stolicích a městech bu- de dbáno o dostatečný počet rumunských sto- ličných úřadniků. Zpráva „Pesti Hirlapu“ nebyla však s jino strany dosud potvrzena.
Rumunět Tisza Pest Hírlap Hajda Rumun Černín
16 title
Za hranicemi.
17 article Bulharské věci.
Bulharské věci. Sofijské listy uveřejňují seznam hříchů gen. Kirkova, jemuž svěřen úkol reokupovati Thrakii. Z toho, oo gen. Kirkovu za vinu kladou. nejlépe vidno, jak nenormálné jsou poměry mezi Bulhary a Řeky. Poslyšme! Gen. Kirkov. přitrhnu do Dumurdžiny, ubytoval se tam v domě Řekověl lhned kázal otevřiti řecké školy a místnosti ře- ckého klubu, jež Bulhaři při prvém obsazení za- vřeli! Když na něj bylo naléháno, aby dal řecké školy a řecký klub opět uzavříl, gen. Kirkov ode- přel a nepovolil, když od něho žádáno, aby ty místnosti dal za útulek bulharským běžencům. Pře tím v Serezu Řeky hostil a nedovolil je odzbrojiti „Politika“ vyzývá manistra vojenství, aby gen. Kir- kova pohnal k zodpovědnosti. Chtějí-li bývalí spojenci, aby mezi nimí za- vládly snesitelné a normálné poměry, nesmějí spa- třovati v činech, gen. Kirkovu za těžká provinění proti vlasti počítaných, nic jiného, než lidské na- kládání s protivníkem. Budou-li tak, jako gen. Kirkov, jednati navzájem všichni Bulhaři, všichní Řekové, všichni Srbové, učiní svým vlastem z ne- přátel přátele a tím jim dobudou nejkrásnějšíhoa nejdrahocennějšího vítězství. Zatím však v Bulharsku hárá krutá nenávisl k Řekům, jež bude sotva menší, než řecká nenávist k Bulharům. „Dnevnik“ nabádá bulharskou vládu aby s Řeky na bulharském území Makedonie zato- čila následovně: Všecky řecké chrámy a školy buďte zavřeny V Bulharsku i Makedonii budiž zapovězeno řecky mluvit. Všecky řecké knihy, které budou nalezeny v Bulharsku, buďte spáleny, jako Řekové spalují v Makedonii i knihy bulharské. Zatčeni budt všichni řečtí duchovní, učitelé i bohatí Řekov v Bulharsku, neboť Řekové v Makedonii všecko to dělají Bulharům. A dokud Řekové nedají úplnou svobodu Bulharům, ani Bulhaři jí nedejte Řekům a za všecko zlé jim splácejte stejnou měrou.
Kirkův Bulhar Řek Kirkov Dumurdžina Kir Srba Bulharsko Makedonie
18 article
Uspokojením naplňuje zahraničného pozoro- vatele dějů bulharských, že se tam nyní v šichn zabývají hledáním skutečných pří- čin jejich národního neštěsíí. Činí to s patrnou žádostí, aby se objevila plná pravda třeba nemilá a nelichotivá. U národa, který si na- vykl pouze na pochlebenství, jev tento imponuje jeť on známkou, že se mysl bulharská očišťuje soustředuje. Nápadna je chladnokrevnost, s jakou Bulhaři své rány obnažují a vypalují. Nám vzdá- leným aspoň se zdá, že při tom nikdo nehledí nej- prve k osobnostem, nýbrž napořád má hlavní zření k věci, k společné a svaté věci národní. Kdyby- chom neměli v dobré paměti hrůzy, klerých z poli- tické zášti v Bulharsku napáchal neblahý Štěpán Stambulov, usoudili bychom z toho, co dnes vi- díme, že Bulhaři nemají v politice osobních vášní a jedinou jejich vášní je láska k národu a k vlasti.
Bulhar Stambulov Bulharsko
19 article
My Čechové, kdybychom se octli v podobném po- ložení, jeden druhého bychom rozsápali a porážky své na bojištích bychom dokončili válkou občan- skou v té neb oné formě; všecko by se u ná zvrhlo v boje osobní. Ovšem aní při odhalován příčin bulharské katastrofy nelze se vyhnout osob- nostem, které nerozlučně souvisejí s událostmi. Ale v každém listě bulharském hledi se především k věci a potom teprve k osobnostem, a to i techdy. když se jim dokazuje, že katastrofu zavinily. Snad to možno psychologicky vysvětliti tak, že u Bul- harů větší část hněvu a rozhořčení, zloby a ne- návisti se vrhá na protivníky, čimž se odvádí z hranice domova. Tak horlivé hledání pravdy jistě se Bulharům vyplati. Až ji úplně poznají, budou vědět, jak si pomoci. A potom se zmírní i jejich zážť k sousedům, neboť si nebudou tajiti, že vlastní příčina katastrofy jest v nich samých. To již ne- důvno zřetelně vyslovila „Blgaria“ dra. Daneva také některé jiné listy mužně se vyslovily v témž smyslu.
Čecho Bulhar
20 article
Příčiny války se Srbskem a Řeckem jsou ji zjištěny a původce rozkazu k započetí války se Srbskem vypátrán. Listy se dále starají, aby ná- rodu odhalily také tajné pěšinky, po kterých s politíka balkánských států a nejblíže zainteresova- ných velmocí brala již v období, které předcházelo. Ve večerním listu „N. L..“ 11. t. m. uvedeno bylo, že socialistický orgán bulharský „Rabotni- český Věstník“ uveřejnil text smlouvy, kte- rou r. 1908 král Ferdinanduzavřel s Ra- kousko-Uherskem. Smlouva měla za účel zabezpečiti krále Ferdinanda na bulharském trůně začež on se zavazoval podporovati vídeňsko-pešt- skou politiku proti Srbsku, zeiména proti snaze utvořiti Veliké Srbsko anebo Spojené státy bal- kánské. Rakousko se v té smlouvě rozdělilo s Bul- harskem o Balkán a vymínilo si cestu k Egejskému moří a Solun. Události balkánské v posledním pětiletí teprv touto smlouvou osvětleny, ukazují se ve světle pra- vém. Pochopujeme, že zábor Bosny a Hercegovin nebyl myšlen jako zakončení okupace, nýbrž jako počátek dalších věcí, a nabýváme přesvědčení, ž protisrbské články „Reichspostu“ a „Danzer. Zei- tungu“, žurnalistická akce Friedjungova, velezrád- ný proces záhřebský, že to vše nebylo z nahodilých nápadů jednotlivců, nýbrž bylo promyšleným, kom- binovaným útokem proti všemu Srbstvu, útokem nejprve nekrvavým.
Ferdinand Danzer Friedjungův Srbsko Řecko Ferdinanduzavřít spojený stát Rakousko Balkán Bosna Hercegovina Rabotni RakouskýUhersko
21 article
Ve světle této smlouvy stávají se pochopitel- nými také štvaníce proti Černé Hoře. Nekrvavý útok směřoval proti oběma srbským státům, ale při tom mělo býti zabráněno, aby se nedorozuměly a nespojily. Placení adenti vnukali Srbsku, že Černá Hora je proti velkosrbské myšlence tajným spojencem Rakousko-Uherska, a Černé Hoře zase. že Srbsko již tajně před Rakousko-Uherskem ka- pitulovalo a ve 2—3 letech dá se otevřeně po Rakousko, ovšem ne jako provincie, nýbrž pod heslem trialismu, pod heslem sjednocení srbského národa pod žezlem habsburskýma Dvě leta po uzavření zminěné smlouvy, r. 1910. při prohlášení Černé Hory za království, král Fer- dinand přijel na Cetyň jako agent hr. Berchtolda o čemž Černohorci neměli tušení, a uzavřel tam spolek Bulharska s Černou Horou, jež se v té době považovala za jedinou nositelku srbské myšlenky Tu se král Ferdinand vědomě propůjčil za nástro protisrbské intrice v obojím směru: přímo proti Srbsku a nepřímo k rozdvojení Černé Hory a Srb- ska. Není pak divu, že do posledního okamžiku vzpěčoval podepsali smlouvu o spolek se Srb- skem a ostatními spojenci, a musil k tomu býti hrozbou donucen.
Berchtold Černohorec Ferdinand Srb Srbsko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Bulharsko Černá Hora král Fery
22 article
Pokračování dočítáme se v článku „Istinata“ (Pravda) v sofijské politice, jehož pisatelem je M. Pundev Rusko se domakalo, že se Bulharsko s Rakou- sko-Uherskem dohodlo o rozdělení Makedonie, tváříc se, jakoby se nechumelilo, vybídlo Bulhar- sko, aby společně se Srbskem osvobodilo Make- donii. Bulharsko nemohlo říci ne a Rusko řídilo jed- nání mezi ním a Srbskem, jemuž vyhradilo Kuma- novo a Skoplje. Ale Malinov, jenž byl tehdy před. sedou ministerstva, nechtěl, srozuměn s Ferdinan- dem, Srbsku odstoupiti nic a myslil, že se o to plán Ruska rozbije. Ale Rusko se plánu nevzdalo jen ochladlo k Bulharsku a následkem byl pád Ma- linova a nastoupení Gešova a Daneva k řízení bul- harské politiky. Jednání o ruském návrhu obno- veno, ale Rusko nyní žádalo pro Srbsko víc, net poprvé: žádalo celé tak zv. „sporné pásmo“, jak později nazýváno. Gešov a Danev dali k tomu sou- hlas. ale s podmínkou, že ruský car vezme na sebe úkol rozhodčího soudce. Rusko nemělo proti tomu ničeho.
M Pundev Bulhar Malinov Rusko Bulharsko Raka skoUhersko Makedonie Srbsko Kuma Ma Danev
23 article
Po porážkách tureckých od spojenců Rusko žádalo pro Srbsko opět něco: Kratovo. Křivou Pa- lanku a Veles. Ale vítěvnému vožsku srbskému bylo i toho málo, chtělo i Bitolii a druhá západomake- donská města, kterých dobylo, říkajíc, že by Srb- sko po vynuceném ústupu z Albanie vyšlo z vojn s prázdnýma rukama, kdyby mu toto území při- řčeno nebylo. Přirozeno, že Rusko, vědouc o smlouvě Ferdi- nandově s Rakousko-Uherskem, více přálo Srbsku a více na ně spoléhalo. Události posledních bez- mála dvou let poučily Bulhary, že bez přízně Ru- ska není pro ně úspěchů. Rusku netřeba chovati se k Bulharsku nepříznivě, pouhá jeho pasivní re- sistence v záležitostech bulharských je těžkou po- kutou za nevěru Ferdinandovu, za jejíž následky bohužel pyká bulharský národ. Rusofilové bulharští: Gešov. Danev. Todorov Frangja, Bobčev. Ljudskanov. Kalinkov, byli p odstoupení mánisterstva Malinova povolání k vlá- dě, aby, myslíce, že slouží svým slovanským ide- álům, sloužii, nevědonce o tom, protiruské, proti- srbské a vůbec protislovanské intrice krále Ferdi- nanda. Když pak se pořád jevili příliš samostatný- mi, „neznámá“ ruka se zdvihla v osudné noci 30. června a dala katastrofálný rozkaz k útoku na srb- ské posice na celé čáře. Další vývoj události je v dobré paměti. Osobní nejistota na hranici uhersko-srbské.
Kratův Křiva Veles Bitolie Srb Bulhar Ferdinandův Todorov Frangja Bobčev Malinův Rusko Srbsko donský město Albánie RakouskoUhersko Bulharsko
24 article
Ruský lékař Markovič, vyslaný Červe- ným křížem do Srbska, vracel se tyto dni z Bělehradu na Zemun a dále domů do Petro- hradu. V Zemunu byl přepaden tajnými poli- cejními agenty, kteří ho dovedli na policii. kde byl podrobně vyslýchán, proč byl v Srb- sku a proč jede do Ruska. Po dlouhé proce- duře ho pustili, ale totéž se opakovalo na každé větší stanici, tak že dr. Markovič ně- kolikrát zmeškal vlak a následkem toho te- prve za osm dní se dostal do Petrohradu. Otázky policejních úřadníků byly velmi drzé. Dotazovali se na př. i na to, jaké má známosti v Petrohradě. Když přijel na novou stanici. kde měl býti podroben sekatuře, policejní agenti, přicházejíce k němu, oslovovali ho jménem, důkaz to policejní schválnosti. La- kařské knihy ruské a srbské časopisy mu zkonfiskovali. V neznámém městě po policej- ním výslechu a prohlídce kapes a zavazade nikdy mu neukázali cestu nazpět na nádraží jen aby zmeškal vlak. Rusky a srbsky mluvit mu zakazovali a nutili ho mluvit maďarsky kterýžto jazyk on po prvé slyšel. Známý srbský dramatický spisovatel Bra- nislav Nušič zřizuje v Skoplji divadlo. I vydal se na cestu do Pešti, aby tam nakoupil množ- ství věcí, pro divadlo potřebných. Ale nedo- jel daleko. Už na hranici v Zemunu ho policie zastavila a oznámila, že ho dále nepustí.
Markovič Srb doktor Bro Nušič Srbsko Bělehrad Zemun Rusko Petrohrad Pešť Skoplja divadlo petrahrad
25 article
Avšak to jsou jen dva případy šikan pohraničného úřadu uherského. O stech ji- ných se nemluví. Maďarská nenávist k Srbům je tak slepá, že úřady vracejí nazpět i srbské obchodníky, kteří jedou do monarchie nakou- pit. Neděje se to jen v Zemunu, nýbrž na celé hranici. Následek je ten, že těch Srbů, kteř se pokoušejí o vstup na půdu Rakousko-Uher- ska, je pořád méně. Nedávno české noviny zaznamenaly do brodružství dvou řemeslníků Čechů, kteří byl v Kyjevě zatčeni pro podezření, že jsou rak. uherskými vyzvědači. Také cestovatel p. k Drož byl přede dvěma lety v Srbsku zatčer pro podobné podezření, o čemž se obšírně rozepsal v „Osvětě“. Ale v Uhrách se nena- mahají, aby své násilenství třeba jen masko- vali podezřením. Oni bez viny i bez podezřen týrají. Pěkně se utvářejí sousedské styky našeh soustátí.
Srba Čecho Drož Rakousko Uhry Kyjev Srbsko
26 article
Hranice mezi Srbskem a Černou Horou. Srbsko a Černá Hora dohodly se o hr nice krásným způsobem, který by si všecky balkánské státy měly vzíti za vzor. Poměrn velké Srbsko naproti malé a jednonárodní Čer né Hoře mohlo by činiti nárok na hegemonii avšak toto ošklivé slovo, jehož zvuku slovan ské ucho nesnese, na srbské straně neozval se ani jednou. Ani srbská vláda a její orgán ani orgány velkosrbské myšlenky, jež Černou Horu do r. 1908 zuřivě potíraly jako překážke uskutečnění jejich ideálu, slova „hegemonie tentokrát naproti Černé Hoře vůbec nepro- nesly. Jsme přesvědčeni, že by bylo došlo na podobné rozhraničení i mezi Srbskem a Bul- harskem, kdyby Bulharům nebyl býval vnu- knut sen o hegemonii nad Srby a nad celým Balkánem. Společná hranice srbsko-černohorská půjde od Peči středem roviny Metochie (ni- koli „Metulie“) mezi řekami Rakovou a Gli vou, načež sestoupí k řece Bílému Drimu a ním dospěje k srbsko-černohorsko-albanské- mu trojmezí na Švaňském mostě na cestě Dakovice do Prizrena. Dakovice a Plevlí do- staly se Černé Hoře. Srbská poloúřadní „Samouprava“, podá- vajíc zprávu o dosažené dohodě, praví: „Čern Hora značným rozšířením svého území na- byla všech podmínek kulturného i hospodář- ského rozvoje. Srbsko opětovně dokázalo své sestře Černé Hoře upřímnost své bratrské lá- sky. Od nynějška budoucnost Srbska a Černé Hory spočívá v rukou jich samých a od nich závisí uskutečnění spravedlivých tužeb sta- rého mučeníka, srbského národa. Od nynějšk nic a nikdo nebude s to rozvázati úvazky bra- trství, spojující oba srbské státy.
Bulhar Srba vá Srbsko Černá Hora Balkán Peč Raková Černá hoře Metochia
27 article Otevřený list králi Ferdinandovi.
Otevřený list králi Ferdinandovi. Bulharský časopis „Balkánská Tribuna“ uve- řejnil v 1114. čísle otevřený list králi Ferdinadovi. který však byl sofijskou censurou zabaven. Ote- vřený list jest projevem nespokojenosti s osobní politikou Ferdinandovou, která uvedla Bulharsko do takové záhuby. Pro charakteristiku tohoto pro- jevu vybíráme z něho nejvýznamnější místat Nastal mír a národ unavený a zarmooucený s utajenou zlobou, počítá svá marná vítězství slzami rosí vzpomínky na padlé a hledá vinniky svého neštěstí. Ty, care, který stojíž tak vysoko sám mpsíš těžce strádat a hledat vinníky. Jestli každý z nás ztratil něco, jestli každý z nás je zkrušen národním neštěstím, ty jsi ztratil vše, t jsi sám pochoval své štěsti. Nyní nastal den od- platy a ty, care, sám prvý máš vydati početz vladařství svého.
Ferdinand Ferdinandová Bulharsko
28 article
Dvacet pět let žili jsme ve stínu tvé mou- drosti a moci, zřekli jsme se svých práv a do tvých rukou položili věechny své naděje a síly abychom uskutečnili světlou naději, sjednoce- ní Bulharska. Strašné bouře přehnaly se nad námi; nejlepší naši veřejní pracovníci umirali zkla- máni, politické strany bubily se navzájem. Ná- rodní sobranje, které kdysi zlomilo Battenberý- a zachránilo trnovskou ústavu, nyní přeměnilo a v jakousi komisi pro registrování zločinů minister- ských a ministři, správci národní sudby, klesli n prosté poslušné sekretáře. Zákon, národ a vlast byly zapomenuty. Každý, kdo se dostal k vládě vládl pomocí svých stranníků jen pro osobní vý- hody, zahraniční politiku řídili lidé nezodpovědn a nehodní. Vojskem ovládli dvorští milci a lokaji Daně rostly, živobytí stávalo se dražším. Těšil jsme se, že přijde doba, vypořádáme se s nepří- telem a vyřídíme si své věci. Na to je car, aby se o to staral. Nastal velký den, kdy zazněly válečné polnice Všechen národ hrnul se pod prapory. Když vše bylo skončeno, nikde neporažená vojska protáhla celým balkánským poloostrovem a vrátila se k rodným krbům, kde našla Bulharsko pokořené, po- nížené, země odtržené v cizích rukou. Proč, care Národ dal vše, co měl. svěřil tvým rukám národ umíral na bojištích a tys měl myslit za něho I ty, jako každý z nás, i nejmenší, jsi poviner zaplatit dluh své nešťastné zemi, i ty musíš trpět Neomlouvá tě litera zákona, že nejsi zodpověden národu. Nyní, když všechno Bulharsko je v slzách není místa pro formálnosti.
Bulharsko
29 article
Když národ šel na smrt, lupiči a násilníci za- chvátili vládu doma i v osvobozených zemích Různé rekvisiční komise, náčelníci zásobovacíe skladišť, velitelé a ostatní vrchnosti poskvrňovali bulharské jméno. Jak slavně postupovalo vojsko tak hanebně působila správa v týlu armády. T nebylo nahodilé projevení zločinných náklonností to byl výsledek dvacetipětiletého vladaření ne- zákonnosti a svévole, povýšené na systém. Po ú- spěchu a vítězství u Odrina, když národ čekal ovění čení svých činů a obětí, přišla neočekávaná pohro- ma, vyvolaná jen naší diplomacií. Ale kdo byl jejím inspirátorem? Kdo se domáhal změny 17 paragrafu ústavy, aby mohl uzavírat tajné smlou- vy? Kdo vedl ramenářskou politiku vůči Rusku i Rakousku? Jestliže Danev byl slepým přívržen- cem Ruska a Genadiev Rakouska, kde jsi byl ty care, povolaný být soudcem mezi stranami? Ne- věděl jsi, co chce Rusko nebo co může Rakousko? Pak-li jsi to nevěděl, proč jsi po 25 let řídil bul- barskou politiku? Je-li pravda, že Savov bez vě- domí bulharské vlády přikázal učinit útok 30. června, je-li pravda, že Danev tvrdil, že Rumun- sko bude neutrální, je-li pravda, že došlo k vý- stupu mezi Todorovem a Savovem, že Danev vě- děl o druhé válo“, proč mlčíš? Tys povinen to rozřešit. Ty říkáš, že vinníci jsou ministři a ge- neráli. Tys byl autorem a režisérem dramatu bulharského národa. Tve proč?
Savov Rumun Todorov Danev Rusko Rakousko
30 article
poslání je skončenol Dnes nech volnou cestu národu, který zrodil Pajsije. Rakovského. Boteva, Levského, Karavelova. Cankova. Stambu- lova a Stoilova, který bez knížat a králů stvořil exarchát, který svou krví zvěčnil slavnou epopeji u Šipky, Slivnice, Lozengradu, Lule Burgasu, Odri- na. Pechičeva. Sultan-tepe a Krivolaku, nech mu volnou cestu, a tehdy sám národ dojde svého touženého cíle, najde svou pravdul „Slovo poraženého.
Rakovský Botev Levski Karavelov Cankov Stoilov Šipka Slivnica Lozengrad Krivolako Sultan Lule Burgas Odri
31 article
Zatím, co bývalý německý organisátor turecké armády, nynější generální inspektor německé ar- mády von der Goltz filosofuje v německém tisku příčinách tureckých porážek, ozval se v Cařihrad vážný hlas proti německým methodám a dělům Turecku. Generál Izzet Fuad paša, generální in- spektor jízdy a bývalý velitel 3. smíšeného sboru thrácké armády, vydal spis s názvem „Slovo pora- ženého“, jenž budí velkou sensaci v politických z vojenských kruzích. Fuad paša pronáší přísné výtky proti těm které označuje jako zodpovědné za porážku Tu- recka a v předvečer obnovy a rozšíření pravo- moci vojenského poselstva německého prohlašuje „úpadek method a poselstev něme- ckých v Turecku.“ Dává také přednost fran- couzskému válečnému materiálu před německým a píše- Děla francouzské výroby. kter jsme měli proti sobě, byla mnohem iepší než naše v každém směru. Na to dodává: Je mým přesvědčením, že povaha turecká a příkrost německá se nebudou moci nikdy dobře snášeti, naopak povaha a chování otomanské se scházejí a smiřují po staletí s francouzskými. Měli jsme si nadále přizpůsobovati veškeré pokroky. které k nám přicházely z Francie, pokroky, které podobnost povahy i dávné a hojné styky k nám uváděly velmi přirozeně, aniž to vadilo našim my- šlenkám, našim uším, našim zrakům a našim f- nan cím. Anglická vláda a dělnická strana.
Izzet Cařihrad Turecko Francie
32 article
Dělnictvo anglické dosáhlo neobyčejného ú- spěchu. Vůdce a podněcovatel revoluční stávky v Dublíně Jim Larkin, jenž byl odsouzen na sedm měsíců do žaláře pro podněcování ke vzpouře a urážku veličenstva, dostal od anglické vlády ú- plnou milost a propuštěn na svobodu. Vláda se zalekla liberálům nepříznívého výsledku doplňo- vacích voleb v Readingu, který byl způsoben tím, že socialisté a syndikalisté protestovali proti od- souzení Larkina hlasováním proti vládě, a kromě toho vůdcové labour party dali kabinetu na sroz- uměnou, že strana bude nucena odloučiti se od vládního bloku. Vláda tomuto politickému ná- tlaku ustoupila, ale čin její se odsuzuje nejenv konservativních, nýbrž i v mnohých liberálních kruzích jako přílišná slabost, která nepovznese její prestiž. Larkin sám není nikterak vděčným za své propuštění. Když ve čtvrtek vyšel z věznice v Mountjoy, pronesl k davu, jenž ho uvital, prud- kou řeč, v níž pravil: Vláda chybila, že mne po- slala do vězení, ještě více však chybila, že mne propustila na svobodu. Odcházím do Anglie, abych tam způsobil hrozné hnutí. V několika hodinách bude všeobecná stávka nejen v Dublíně, nýbrž v celé Velké Britanii.
Larkin Reading Anglie Velká Británie
33 article
Spojené státy a Mexiko Dle zpráv z Washingtonu, uvažuje president Wilson především o přerušení diplomatických styků s Mexikem a blokádě mexického pobřeží, než by se přikročilo k ozbrojenému zakročení v Mexiku, aby byl odstraněn prozatímní president Huerta obnoven pořádek v zemi. Ve Washingtoně se soudi. že blokáda by nezpůsobila válečný stav, poněvadž Mexiko jí nemůže odporovati, ale dopisovatel „He- raldu“ ohlašuje mezinárodní zápletky, které by mohly vzniknouti z úplné isolace Mexika. V celé zemi jsou velké podniky průmyslové v rukou cizinců, kteří by blokádou trpěli a Evropa by jistě protestovala. Textilní průmysl mexický je v rukou Francouzů a Španělů, kterým záleží na dovozu americké bavlny, zamezení dovozu dyna- mitu a strojů pak by ohrozilo zájmy důlních pod- níků amerických, anglických a francouzských. Blo- káda by dále způsobila stagnaci cizího obchodu v zemi a odpadnutí celních příjmů, které jsouz 385 zastaveny jako záruka za poslední mezinárod- ní půjčku 500 milionů, jejíž větší část byla umí- stěna ve Francii. Mexické cenné papíry, veřejné půjčky, papíry bankovní, železniční, tramwavové a průmyslové, cotované na pařížské burse, před- stavují hodnotu 4 milliard franků.
Wilson Huerta Francouz Španěl spojený stát Mexiko Washington Evropa Francie He
34 article
Spojené státy ohlašují sice úmysl, vybfrati samy mexická cla, ale to by znamenalo vylodění námoř- níků v přistavech, tudiž ozbrojené zakročení, vpád do mexického území a válku. Pokud pak jde o vojenské zakročení, vyslovej se „Times“ velmi pessimisticky. Americká armáda je zajisté znamenitá v mnohém směru, je však otáz- ka, zdali nyní může vypraviti do pole více než 32.000 mužů, podporovaných snad 70.000 až 80.000 milice. Nemá zálohy a téměř žádné účinné orga- nisace. Ke vtrhnutí do Mexika a udržení jeho bylo by třeba asi 25.000 mužů a několika let, a kdyby to vše bylo vykonáno, je možno, že by Spojené státy poznaly, že je mnohem snadnější vejíti se slávou do takové země, než vyjiti z ní se cto
Mexiko spojený stát
35 article
Kiamil paša.
36 article
Bývalý velkovezír Kiamil paša, jenž zemře v pátek v Larnace na Cypru ve věku 85 let, ná- ležel k nejvýznamnějším tureckým státníkůma byl velkým přítelem Anglie. Úřad velkovezíra za- stával čtyřikráte, poprvé v r. 1891, tehdy však byl pro své reformní návrhy sultánem Abdulem Hamidem v nemilosti propuštěn a střežen ve svém domě jako státní vězeň. Po druhé, r. 1895, způso- bily jeho pád protiturecké projevy Arménů, na- čež poslán do vyhnanství do Aleppa. Po třetí byl jmenován velkovezírem v srpnu 1908, aby vyřídil s Rakousko-Uherskem záležitost annexe Bosny a Hercegoviny, po půl roce však musil opět od- stoupiti. Posledně stál v čele turecké vlády jako velkovezír až do známé krise letos v lednu, kdy byl odstraněn mladotureckým převratem, načež odjel do Egypta. Až do nejnovější doby býval vždy hlavní oporou a nadějí oposice proti mlado- tureckému režimu. Rhodesie a Jihoafrická Unie. Ministerský předseda Jihoafrické Unie, generál
Kiamil Hamid Armén Larnaka Anglie Aleppo Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Egypt Rhodesie jihoafrický Unia
37 article
Botha, vyslovil se v těchto dnech ve veřejné řeči, že nyní nadešla doba, aby velké území severné o Limpopa a Zambezi, pojmenované dle svého za- kladatele Cecila Rhodesa, bylo připojeno k Jiho- africké Unii. Posud je toto ohromné území spravo- váno British South Africa Company na základě koncese, udělené královnou Viktorií. Aby bylo při- vtěleno k Unii, musila by nejprve koncese býti brit- skou vládou vypověděna, načež by za příslušnou náhradu akcionářům společnosti převzala území ko- runa, která by je pak předala Unii. Tento postup by vyžadoval několik let. O spojení obou území, jež se stanoviska správního poskytuje velké vý- hody, uvažuje se již delší dobu, jestliže však se mi- nisterský předseda Botha nyní o něm veřejně vyslo- vil, lze z toho souditi, že k tomu byl zmocněn zá- stupcem britské koruny, vrchnín komisařem lordem Gladstonem, což by znamenalo, že se britská vláda odhodlala vypověděti koncesi společnosti. V Rhodesii samé se tento plán ovšem setká luhým odporem, neboť tamní Angličané již před několika lety se rozhodně stavěli proti spojenís Unií, ve které mají převahu Burové a hrozili do- konce vzpourou i branným odporem, podobně jako dnes unionisté v Ulstru. Odpor tento by však ne- měl valného významu, ježto v Rhodesii je pouz asi 18.000 bělochů proti 4.000.000 černochů. Spojí-li se obě území, budou zaujímati plochu větší než Francie, Německo a Italie dohromady, na níž žije jen 11/4 mil. bělochů a 12 milionů černochů, kteří se rychle množí, kdežto vzrůst bělochů při ochabnuvším přistěhovalectví je velmi pozvolný. Znalci poměrů soudí, že černoši dosáhnou spíše
Both Cecil Gladstone Angličan Burová Limpopo Zambezi Rhodesie Francie Německo africký Unia British South Afrika Company Viktoria