Periodikum ALTO Viewer

1

18. března 1900.

2

I. Příloha „Národních Listů

3

k číslu 86.

4

Strana 13

5 article Školská hlídka

Školská hlídka Naše živnostenské školy po kračovací. Od roku 1889, kdy náš časopis u příleži tosti první a — poslední všeobecné výstavy prací žáků pokračovacích škol živnosten- ských v Praze (poslední snad památkaz télo výstavy, jisté tableau praci žákovských bylo, tušíme, naposledy na odiv vystavenoo výstavě jupilejní r. 1895 1), zevrubně pojednal o hlavních stránkách jejich reorganisace a o roku 1890, kdy zanikla Balcarova »Škola mě- šťanská a živnostenská«, která celou řadu dů- kladných prací těmto školám věnovala, nebylo na veřejnosti o podstatě těchto škol jednáno, ač zasedání sněmu zemského co rok připomí- nala potřebu, postarati se konečně o zemský zákon a organisační statut pro školy pokračo- vací, jež zvláště od r. 1883 netušenou měrou se rozvily a ve vnějších poměrech dosti uspokojivě zařídily. O vyřízení také vnitřních, četných závažných stránek škol pokračovacích děje se právě pokus „krze dolazníky, jež znalcům těchlo škol se rozesílají, a na něž tuto též chceme odpověděti, bychom pozornost i širšlch kruhů nanovo obrátili k tomuto odvětví našeho školství, o jehož vnitřním rozvoji tak málo širší veřejnost se dovídá a o němž téměř nic i v ča- sopise, tomuto školství nyní věnovaném, i ve výročních zprávách některých škol, ku př. praž- ských. I klademe tu otázky dotazníku, a stručn k němu odpovědi.

Balcarův Praha

6 article

1. Co by mělo býti zásadně vytčeno jako účel pokračovacích škol živnostenských? Po- kud běží o účel těchto škol ve smyslu n ej- širším, tedy i škol všeobecných průmyslo- vých, i odborných, i kupeckých, lze jej vytknouti asi v ten smysl, že tyto školy mají žactv vzdělati k jich praktické mu povolání, jednak tim, ze je seznámí s přirozenou (fysi- kální a chemickou) povahou přírodnin, jež bu- dou obráběti; s jich nalezišti a dopravou; s jich obráběním strojovým, lučebním a uměleckém; posléze s přiváděním výrobků na trh a hlav- ními způsoby a prostředky kupectví. K tomuto účelu musí se učiniti pro školy pokračovací účelný výbor užitých nauk přírodních, pokus- ných i popisných, zeměpisných, měřických, kroslicích, početních a národohospodářských, tak aby tvořily pravé učivo živnostenské, jež by se podávalo napořád účinlivými methodami názornou, zkušebnou a samučinnou. Nauky pří- rodní a technické musily by se uvésti ná naších školách v tatáž práva, jako kreslení, pokus by musil nabyti v nich téhož významu jako orna- ment, národní hospodářství by imusilo se mili na zřeteli při zpracování v šech nauk v učivo živnostenské. 2. Mají-li tytéž organisační předpisy platii také pro tak zv. dívčí průmyslové školy po- kračovací vůbec neb aspoň v jednotlivých pří- padech (na př. učednice krejčovské a pod.)či dlužno pro ně žádati organisaci zcela zvláštní? Duch času vyžaduje úplné rovnoprávnosti obou pohlaví, a k tomu již chlapecké a dívčí školy obecné a měšťanské jsou účelem jednostejné není tedy příčiny, by se dělily dle pohlaví školy pokračovací, tím méně, že napořád č- stjí v praktická povolání ženy vedle mužu ctejnoplatně vstupují.

všeobecný průmyslovýchod

7 article

3. Jaké by měly býti stanoveny v ěcné podmínky pro zřízení a zrušení pokračova- cích škol a komu má příslušeti o tom rozhod- nut? V přední řadě každá škola potřebujes doslatek uěňů, a proto i pokračovací školu sluší ztiditi tam, kde je v tříletém průměru jistý mi- nimální počet mladiků a dívek, škole odrostlých a témuž povolání (ale nikoli témuž druhu živnosti) se oddávajíeích; tento počet by se mohl stanoviti na 60. Když učňův ubude, když počet jich klesne (v tříletém průměru) pod toto číslo, odpadá potřeba, vydržovati pro ně školu zvláštní. O tomto počtu slušelo by rozhodovati úřadu, u něhož se živnosti opovidají a těm, kdo na školy pokračovací mají věsti náklad Obvod školy sahej do vzdálenosti 1 hodin. chůz. 4. Komu má příslušeti rozhodování o sta- novách a učební osnově školy Tém, kdo na tyo školy vedou náklad, u do- rozumění se s odborníky ze živnosti v obeích. pro které škola se zřizuje a se zástupci učitel stva, které má na dotčenou školu býti po voláno. 5. Jak by měly býti účelně upraveny fi nanční náklady škol pokračovacích, ze- jmena: a) komu má příslušeti péče a náklad na opatření (nebo nájem) místností, jejich zaří- zení, osvětlování, vytápění a čistění ? Těm, kdo především z lepšího vzdělání živnostenského do- rostu budou míti prospěch, totiž živnostenským společenstvům a komorám, a obcím pomoeí zemské subvence; b) Jak uhraditi ostatní vydr žovaci náklad školy (pro které činitele závaz- nost příspěvků a jakými procenty nákladu)?

8 article

Ne jinak než subvencemi státu, jenž v daních, voplateích a clech pohleuje tak velikou částku dstého výnosu našich živností, jemuž by slušelo přispívati na školy pokračovací aspoň 50 pro ceniy nákladu. c) Komu svěřiti finanční správu škol pokračovacích, zejmena sestavování roz- počláv a kladení účtů, výplatu učitelských re- munerici a pod., komu kontrollu této správyi Tém, kdo na školy vedou náklad, tedy zástup- cům žirnostníků, zástupcům obce a zástupcům státu; ti nechť tvoří školní výbor jako dosud. jenž by o rozpočty a účty se staral, učitelstv na obecním úřadě (v místě školy) vyplácel kontrola odevzdej se zástupei státu, jenž finaněně nejvíce zůčastněn. d) Jest vhodnější, ponechati samostatné místní fondy škol pokračovacíchči upraviti flnanční správu dle analogie škol obec- ných, měšťanských atd. (s obligátními příspěvky dle b)? Dosavadní místní fondy buďtež pone- chány; vznikly asi tam, kde byly potřeby po- kračovacích škol mimořádné; je pak známo, že tam, kde náklad plyne na »vlastní« školu, pod- niká se ochotněji i ve větší míře. Tam, kde školy pokračovací jsou tak říkajíc normální a zvláštních fondův a potřeb nemají a odtud zvláštního nákladu nevyžadují, mohla by flnanční správa vésti u obce, finančně nejvíce zúčast- néné, na řad přislušného školního výboru, jaký v odslavci c) vytčen.

obecní úřad

9 article

6. Návrhy v přičině bezprostředn správy škol (složení, kompetence školních výborů, práva ředitele školy, právní poměry učitelstva)? Bezprostřední správa škol budiž úkolem školního výboru, jenž má býti složen ze zástupců všech korporaci, jež vedou na školu náklad a zástupcův učitelstva. Jeho kompetence budiž co nejširší, jeho snesení nabývejtež ne- podmíněné platnosti prostou většinou hlasů; při rovnosti hlasů návrhy učiněné padají. Ředite školy měj právo žáky přijímati a propouštěti o poměry věcí a osob vyučovacích pečujv shodě s učiteli své školy; v případech sporu rozhoduj právoplatně školní výbor. Právní po- měry učitelstva buďtež upraveny smlouvami mez ním a školním výborem. 7. Vrchni správa hospodářske a administrativní slušiž školnímu vý boru, který by rozhodoval svým plnomocníkem jemuž by náleželo, jednati vždy ve shodě s ře ditelem školy. 8. Didakticko-paedagogický dozor obsta- rejž si stát skrze inspektory, již prokáži pří- slušné studie neb zkušenosti a zkoušky z vy- sokých škol technických neb obchodních.

10 article

9. Podmínky přijetí žáků: a) do školy pokračovací buďtež dokonaný 14. rok věku a aspoň dostatečný (3) prospěch z těch předmětů, jimž na škole pokračovací se vy- učuje, na propouštěcím vysvědčení ze školy obecné neb měšťanské; b) do přípravky aspon sotva dostatečný (4) prospěch z dotyčných před- mělů školy pokračovací na propouštécím vy svědčení ze školy obecné neb měšťanské. 10. Povinnost k návštěvě školy a poměr školy k učebním pánům a společen- stvům živnostenským. Povinnost budíž stanovena pro ty učně, jiehž mistři nalezají se v obvodu jedné hodiny cesty od místa školy. Učebn pánové mají povinnost propouštěti učně do školy aspoň po 4 hodiny (nečítajíc v to dobu chůze do školy) v čase denním (nikoli večerním), neděle vyjímajíc. Společenstva živnosten- ská nevydávejtež výučného listu tomu, kdos nevykáže vysvědčením ze školy pokračovací. 11. Odborné vyučování praktickě odborná oddělení a dílny buďtež zařizo- vány dle možnosti, pomocnické kursy dle po třeby. 12. Odborné vzdělání sil učitel ských budiž prokazováno zkouškami pro školy měšťanské neb střední, nebo vysvědčeními zpřislušných kursů při vyšších školach průmyslových neb odhorných, nebo při akade- miích. Postarej se o ně vláda vydáním souboru dokonalých spisův a výboru předloh, ve všem stojících na výši doby.

11 article

13. Jině poznámky a návrhy co do úprav normálních stanov a učebné osnovy: s ko ln rok buď nejméně osmiměsíční a uprav se dle potřeb místních. Vynčovací dni huďtež jen všední, nikoli neděle; vyučovací hodiny bud- tež v době do 7. hodiny večerní, v zimě do 6. hodiný večerní, dle možnosti budiž vyučo- váno též dopoledne, na při v době od 11. ho- diny do 1 hodiny. Pomůcky vyučovací měj každá škola své vlastní; mezi nimi buďte sou- stavné sbírky přírodnin, modelly nástrojův obráběcích a hotových výrobků. Školní po- třeby měj každý žák svoje vlastní; pro chude uhražujlež se hromadným zakupováním z peně školních a buďtež co možná zjednodušeny, nej nákladnější z nich — rýsovadla buďtež však kupována lepší a uschovávána ve škole. Žádoue prospívání pokračovacích škol vůbec pod- míněno tím, aby jieh vyučování dálo se jen účinnými melhodami názorů, pozorování, po kusův a nápodoby, skrze vlastní práci učnů bylo formou prosté, obsahem skutečně praktické pro živnosti nutně potřebné.

12 article

Česká škola v únoru 1900. Dne 1. denní listy oznamují úmrtí ředitele gym nasia ve výslužbě M. Pokorného u věku 63 let; živol tohoto muže vzácného vzdělání a ušlechtilého jednání věnován byl škole, literatuře malhematické a silo- zpytně a Jednotě českých matematiků; také učitelstvu pražskému nejednou osvědčil účinnou blahovůli. — V »Paedagogických rozhledech« pokračuje J. Mrazíi »O nutné reformě našeho školství« u vyučování ja zykovém: tamtéž čl. A. Wimmra »O biologických po- znatcích v učbě přírodopisné« a přikrý odsudek básní V. Sokolové pro mládež. — »Komenský« v čl. »K ulu- žení vlastní organisace« hájí jednání Ústř. spolku učit. v markrabství. — »Národ a škola« líčí smutný, germanisací zaviněný »Dnešní stav slezského škol- ství«, končí čl. J. Gabriela »Boj proti alkoholismua školní pokladny v cizině« a počíná čl. o trestání dětí »Lžihumanita ve výchově školské«. —. »Učitelské no- viny« v čl. »Stávka havířů« srovnávají poměr těchto se shodnými poměry učitelův, přinášejí čl. »Tolstého povídky podkladem slohového učení v našich školách« a referát D. Panýrka »Význam a úspěchy feriálních kolonií.« — »Beseda učitelská« přináší povzbuzení »Šiřme známosti vychovatelské v lidu!« čl. J. Svo hody k uvažování »O vyučování písmu na školách obecných« a německý»Návrh zákona na úpravu služného učitelů«. — »Česká škola měšťanská« při náší referát »Školní hygiena jinde a u nás«, čl. J.

M Pokorný A Wimmr V Sokol Komenský Gabriel Tolstý D Panýrek slezský školaství Český škola

13 article

Dufka »Jak využitkovati čítanky pro literaturu, nauku o poesii a pro sloh« a dokončení pojednání B. Ve- čeře »O směnkách«. — »Vychovatel« v čl. »Víra bez skutků — a skutky bez víry« žádá podporu od uči- telů světských pro učení náboženské a přináší či. »O decimální soustavě měr« a J. Kobosila »O dozoru při službách božích«. — »Učitel« přináší povzbuzení »Mezinárodní sjezd pro tělesnou výchovu mládeže«. — Dne 2. Učitelstvo moravské na sjezdě v Brně usnáší se žádati zemský sněm za odstranění největ- ších nesrovnalostí v nové úpravě služného udílením kvinkvenálek od zkoušky způsobilosti. — Dne 6.

Dufek J Kobosil Brno

14 article

»Školský obzor« přináší stesk »Náš služební postupe. jeho »Hlídka moravská« v čl. »Co čte a odebírá uči- telstvo pokrokového směru našeho« doporučuje jako minimum 14 časopisův a odpůrce politiky Ústř. spolk učit. líčí v čl. »Takoví již jsme«. — Dne 7. » Pose z Budče« hnutí pokrokového učitelstva v markrabství vítá čl. »Morava za svými cíli.« — Dne 8. »Učitel- ské noviny« přinášejí čl. A.] Francka »O výchově našich dívek« ve smyslu zachovávání jich zvláštních povah a prací: úvahu M. Bendy »Příklad a napodo- bování« a zprávu »Vyučování šití ve škole« dle me- thody Paillotovy a Charbonierovy. — »Beseda učitel- ská« počiná otiskovati příspěvek J. Šmída k historii školství na počátku XIX. století »Obraz života a pů- sobení Jana Nep. Josefa Filcíka« a upozorňuje na potřebu výchovy mládeže škole odrostlé čl. »Zane- dbaná role ve výchově budoucího pokolení.« — Dne 9. »Komenský« přináší příspěvek F. Bednáře k prax učitelské »Vyučování přímě a nepřímé« a končí české hodinky F. Bartoše »Ukázka nečeské fraseologie«. — Dne 11. veřejná schůze lidu v Blovicích po řečech po- slanců Dyka, Karlíka, Kůsa, říd. uč. K. Tučka a zá- stupcův občanstva vyslovuje se pro obecnou školu svobodnou a samosprávnými úřady spravovanou, pro jednotné služné učitelstva dle čtyř tříd úřadníků stát ních přirážkou zemskou, pro zrušení školného a pří- mých daní a pro vyšší vzdělání, svobodu občanskou a podporování učitelstva. — Užší výbor Ústř. spolku učit, v království přerušuje styky s Jednotout učítel- stva měšťanských škol českých pro její odchylné po- žadavky v služném učitelském a usnáší se na zřízení vlastního odboru pro školy měšťanské. — Dne 13

Hlídek Posa Franck M Benda J Šmíd Jan Nepa Filcík Komenský Bednář F Bartoš Dyk Karlík Kůsa K Tuček Budeč Morava Blovice ský novina

15 article

»Školský obzor« k akci pro služné učitelské přináš čl. »Co dále« a líčí »Kterak český odbor rady země- dělské odměňuje práci českého učitele« — diplomem za 60 přednášek a 300 literárních prací a jiné v době 15 let; jeho »Moravšká hlídka« v čl. »Nám a našim přátelům« žádá za podporu pracemi literárními. — Dne 14.»Český učitel« v čl. »Voláme o nápravu!- píše proti protekcionářství při obsazování míst uči- telských a v přednášce T. G. Masaryka »Cil školy moderní« jedná o výchově spolužáky a auktoritě uči- telově; chiválí Jursovu »Mluvnici a pravopis« při prvém díle nové Čítanky trojdilné. — » Posel z Budče- v čl. »Nedoceňování práce« upozorňuje na hrozivé důsledky odměňování učitelů denně 3 K v průměru a přináší čl. F. Koláře »Něco o práci hmotné i roz- umové.« — Dne 15. »Učitelské noviny« chválí »Školský program strany radikálně pokrokové«, při- nášejí článek Č. Semeráda »Souvětí složené«a D. Panýrka »Rozhledy po školním zdravotnictví«. — »Život« pokračuje v čí. »Výchova tělesná« a podává referát E. Vlasáka »Význam a úkoly školního lé- kaře«. »Beseda učitelská« přináší povzbuzení » Dět- ské spolky na ochranu zvířat« a dokončení čl. v Bosáčka »Děti slabomyslné a jich výchova.« — »Ča- sopis učitelek« - přináší báseň L. Grossmannové- Brodské »Za Karolinou Světlou« a vzpomínku »Karo- lina Světlá učitelkám«; v časové úvaze »Jsme samy proti sobě« vyčítá učitelkám činnost pro spolky uči- lelské a vyžaduje této pro Jednotu učitelek: článek »Nezáviďte!« věnuje těm, kdo upozorňují na nepo- měrné zvýšení služného učitelek ručních prací. — »Škola měšťanská a živnostenská« přináší zprávu o valné hromadě Spolku škol měšťanských a časové úvahy »K naší organisaci«. —- Ve »Vychovateli- K Jelínek podává »Praktické úkázky nábožensky mravní výchovy« ve smyslu škol konfessijních. —

T G Masaryk Jursův Č Semerád D Panýrek E Vlasák Čo L Grossmann Budeč Kara český odbor rada země spolek škola měšťanský závidět

16 article

Dne 16 o valné hromadě Spolku ku podporování vdov a sirotků po účitelích v Čechách konstatují se 103 členové činní, 34 vdovy učitelské, podporované ročně 200 K, vydání za rok 1899. 7028 K, příjmů 8784 K, jmění 123.122- K. — »Národ a škola« při náší úvahu »Schůze pokrokového učitelstva morav- ského« a povzbuzení K. Urbáška »Ke zřizování po- kračovacích škol hospodářských.“ — »Komenský počíná uveřejňovati retrospektivu »Spory o rukopisye a nové »České hodinky« od F. Bartoše. —- Dne 17. pražská jednota učitelská »Komenský« koná povzná šející schůzi památkou 300letého upálení hlasatele svobody ve smýšlení Giordana Bruna. — Dne 20 »Školský obzor« přináší filosofický »Intimní hovor- P. Kosteleckého, věnovaný Mladě Moravě a »Několik myšlenek o kolleglalitě ve sboru«: jeho » Moravská hlídka« přináší »Obrázky ze Slovácka«. — »Škola našeho venkova« přináší příspěvek J. Svěcenéhok výměně myšlenek »K otázce, čo nám ruší kázeň ve škole«. — Dne 21. »Český učitel« dojasňuje po- slední »Návrh zákona o služném učitelském« a do- poručuje vydávati vzorné »Přednášky pro lid«k umravnění jeho života; přináší přednášku T. G. Ma- saryka »O význačnějších rysech z dětské psycholo- gie«. — »Posel z Budče« přináší čl. J. Bačovského pro »Upřímnost — přímost« a počíná uveřejňovati práci J. Petráka »Co jest na úkor rozvoji veřejného školství«, jež uvádí úlevy v návštěvě školní, přepl. ňování tříd žacivem a těchto učivem i hmotné po- měry učitelské. — Dne 222. »Učitelské noviny« při- nášejí počátek histurického čl. »Kantoři při školách českých« a z jubilejního »Památníku pražských li- tografa: stat 3Česká litografie a naše školyc; dopo- ručují nový J. Šmída »Pravopis pro české školy«. —

K Urbášek Komenský F Bartoš Giordano Brun J Svěcenéhok T G ma J Bačovský J Petrák J Šmíd Čechy Morava Slovácko Budeč

17 article

Dne 23. »Komenský« přináší dojasnění otázky uči- telského služného K dnešním poměrům«. — Dne 25. na veřejné schůzi učit. jednot »Komenskýv Rokycanech«, »Budče« Radnicko-stupenské a »Škody« na Žbirožsku po řeči říd. K. Tučka o potřebách školy a učitelstva ve prospěch národu slibují zá- stupcové obce, hospodářův a národních sociálů pod- poru snahám učitelstva. Předseda komise pro nové čitánky prof. J. Jursa zve k účastenství při nich všechny povolané. — Dne 27. »Školský obzor« při- náši ke smíru učitelův škol ohecných a měšťanských »Českému učitelstvu několik slov na uváženou« a čl. »Co nás otravuje« uvádí učitelky, neblahý vliv měst a nepříznivé stránky občanské a učitelské spo- lečnosti; jeho »Moravská hlídka« přináší povzbuzu- jící čl. »Co je s agitačním fondem«. . Dne 28 »Český učitel« přináší příspěvek B. Ráze »Ubohé poměry učitelské: podučitelé« s výmluvnými do- klady: čl. »Ještě několik slov k sebevzdělání«,v němž doporučuje K. Bazek některé spisy »Dědictví Komenského« a srovnání »Schválený a neschválený ákon zemský« o trestech učilelských; upozorňuje na povrchní a neůplný překlad Tolského »První či tanky«. — »Posel z Budče« k vyjednávání Čechůs Němci uvádí heslo »Rovnocennost«, přináší zprávu K. Malého »O počtu dětí s nepravidelnou mluvou na českých národních školách pražských« a A. K. He- very kapitolu k mezinárodnímu sjezdu pešťskému »Za ochranu mládeže opuštěné a utiskované«. Výbory spolků pro sirotčinec učitelský zvouk účastenství při dobročinné loterii ve prospěch jeho. — Moravské časopisy konstatují, že Brno zvýšilo svým učitelům služné o 100, 200 a 400 K. — Uči- telské časopisy přinášejí vyňatky z ročních zpráv c. k. zemských školních rad pro Čechy a Slezskoo školství obecném.

Komenský K Tuček profesor J Jursa K Bazek Němec K Malý uča Budeč Radnicko Brno Čechy Komenskýv Rokycany spolek pro sirotčinec

18 article

Skutečného učitelo místo pro zeměpis dějepis ohsadí se od nového školního roku na stát ním gymnasiu v Roudnici. Žádosti nadepsané ministerstvu vyučování do 20. dubna školní zemské radě pro království české v Praze. Na Smíchovsku obsadí se ihned dvě míst výpomocných podučitelů do konce škol. roku 1900. Přihlášky do tří dnů u c. k okresní školní rady na Smíchově. Učitelský okrsek chvalský pořádá v neděli dne 18. března o 3. hod. odpol. přednášku v sále hostince p. Jandy ve Chvalech. Přednášeli bude p. L. Jozek, řed. hospodářské školy v Českém Brodě: »O náhradě živin půdě«. Vstup volný. Při zemské české reálce v Jevíčku obsadí se počátkem školního roku 1900—1901 dvě místa skutečných učitelů a sice 1. pro češtinu a něm- činu jakožto předměty hlavní; 2. pro lučbu a přírodo- pis, jakožto předměty hlavní aneb lučbu jakožto před- mět hlavní a přírodopis s fysikou jakožto předměty vedlejší. Uchazeči o tato místa s platem systemiso vaným nechť podají řádně doložené i případného včí- tání dosavadní doby supplentské se týkající žádosti předepsanou cestou služební do 24. března t. r.u c. k. zemské školní rady pro Moravu v Brně.

Janda Chval L Jozek Roudnice Smíchov Český Brod Jevíčko Morava Brno rada pro království český v Praga

19 title

Zúřadních zpráv.

20 article Docenti. Ministerským schválením případných

Docenti. Ministerským schválením případných usnesení professorských sborů fakultních připuštěni byli za soukromé docenty dr. Bedřich Jiří Mo hl pro romanskou filologii na filosofické a dr. Vladislav Mladějovský pro balneologii (lázeňství) a kli- matologii na lékařské fakultě české university v Praze. Professoři. Ministr vyučování udělil název professorů učitelům na školách odborných Aloisu Porgesovi, Ant. Haškovci, Edv. Hauptmannov a Fr. Krausovi v Bechyni; Jaroslavu Antošovi, Arn Raymannovi. Josefu Schmoranzovi, Jindř. Součkov a Filipu Živnustkovi v Chrudimi; Ant. Cechnerovi Morici Černilovi, Václavu Krchovi a Václavu Wein- zettlovi v Hořicích: Matěji Voslařovi v Humpolei Em. Pippichovi a Josefu Stránskému v Hradci Krá lové; Vilému Čapkovi v Turnově: Emanucli Čejkovi v Přerově: Fr. Doležalovi a J. Larchovi ve Znojmě Název ředitele udělen byl od ministra vy učování řídícímu učiteli na obecné škole Václavu Jin dřichovi ve Voticích. Věstnik vojenský. Majoři pěších pluk zemské obrany Rob. Chlebovský od 10. mlado- boleslavského a Karel Lehmann (pobočník u ze- měbran. velitelštva v Josefově) od 14. brněnského přeložení byli do sboru generálního štábu (při sou- časné nadpočetnosti ve sboru generál. štábu a přidě- lení ke štábní službě u zemské obrany) a jmenováni štábními náčelníky divisních velifelstev zeměbran- ských, první v Praze a druhý v Josefově. Majorv nadpočetnosti u 6. chebského pluku zeměbranské pě- choty H. Pelzeter, pobočník u zeměbran. komanda v Praze, vzat byl opět do plukovní služby a přesa- zen k 10. mladoboleslavskému pěšímu pluku zemské obrany

doktor Bedřich Jiří Mladějovská Porges Antonín Kraus Antoš Arn Raymann Schmoranz Jindřichův Živnustk Cechner Černil Krch Wein Voslař Pippich Stránský Čapek Doležal J Larch Václav Jin Rob Lehmann Francie Bechyně Chrudim Hořice Humpolei em Hradec Turnov Přerov Znojmo Votice Josefov Praha lékařský fakulta český univerzita v Praga Emanuct Čejka profesor učitel

21 article

Místa uěitelská (na Moravě). Nadučitele na 4tř. škole v Plumlově. Žádosti do 30. dubna okresní školské radě v Prostějově. — Trvalá místa učitele na jednotřídce v Nemeticích a podučitele na 4tř. škol v Zubří (dolní). Žádosti do 20. dubna okr. šk. radě ve Valašském Meziříčí. Schválené učebnice. Novotného F Ot. a Paločky Fr. latinská cvičebná kniha pro druhou třídu gymnasijní. K 6. vydání přepracoval dr. Frant. Loukotka. V Praze 1900 u Höfra Kloučka. Cena váz. 2 K 40 h. Schválena minister výnosem ze 24. února t. r. s vyloučením současného užívání dřívějšího vydání. Osobní z kruhů pivovarských. Ant. Richter, sládek ve Vosově, stal se sládkem v Jose fově po Janu Benešovi, jenž vzdal se toho místa. Václav Götzl stal se sládkem v Lišnici u Moslu. Ant. Hartman v Záhřebu, Josef Mráz v Alexandro- polu na Rusi, Gustav Kestřánek v Mürzzuchlagu v Štyrsku, Emi! Mikinský v Lašském Trgu ve Styr sku a Josef Červenka (dříve nadsladovní v Drehe- rově pivovaru měcholupském, odkud byl po 25 le- tech pro svou národnost vypuzen) sládkem u bratří Jurnů v Paskově, odkud sládek Bohdan Blahut ode šel do Frýdku.

Otakar Paločka doktor František Loukotka Richter Vosův Beneš Götzl Hartman Mráz Kestřánek Červenka Jurn Paskův Blahut Morava Plumlov Prostějov Zubří valašský Meziříčí Francie Praha Lišnice u Moslo Záhřeb Alexandra Rus Štyrsko Drehe Frýdek

22 article Denní oznamovatel.

Denní oznamovatel. Na neděli 18. března. Den od začátku roku 76. do konce roku 289. — Východ slunce o 6. hodině 9 minut, západ slunce o 6. hodině 8 min. Východ měsíce v 8 hod. 51 m. več., západ v 6 hod. 23 m- ráno. Katolíků svátky: Edvarda. Evang památné dni: Olympie. Anselma. Pravosl.: Konona. Památné dni: R. 1681 oznámil purkmistr Sta- rého města pražského místodržícím, že je v městě velká bída a měšťanstvo nuceno prodávati šat s těla aby zapravilo kontribuci. — R. 1505 zemřel biskup Beneš z Valdštejna. Na pondělí, 19. března. Den od začátku roku 77 do konce roku 288. — Východ slunce o 6. hod. 7 min., západ slunce o 6. hod. 9 min. — Východ měsíce o 9. hod. 58 min. več., západ měsíce o 6. hod. 46 min. ráno. Katolíků svátky: Josefa pěstouna. Evang. památné dni: Josefa pěstouna. Pravosl.: 42 mučedníků. Památné dni: R. 1396 jmenoval král Václav Iv bratra svého Zikmunda svým náměstkem v říši ně- mecké. — R. 1444 sněm v Praze o králi Ladislavu. Povětrnost. m. Z Vídně, 17. března. (Zvl. telgr. »Nár. L.e Nejnižší tlak vzduchu 735—740 mm. nad středním Skandinavskem, nejvyšší 770—765 mm. mezi Petro- hradem a Moskvou. Lze očekávati při slabých nestálých větrech a podmračné obloze počasí mírné s deštěm.

Anselm Konon Beneš Josef Václav Iva Zikmund Ladislav Petro Olympie Pravosl Valdštejn Praha Vídeň Skandinavsko Moskva mm

23 article Meteorolopická pozornvání na rozhladně na Patřín

Meteorolopická pozornvání na rozhladně na Patřín 3225 metrů nad mořem.

24 article Dne 16./17. března 1900.

Dne 16./17. března 1900. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tiakoměr. . 721.5 721.2 720.4 Teploměr C. + 1.2 + 10 + 97 Vlhiko .. . . 78 81 55 skoro polo- pod Obloha . . jasná jasná — mrakem Slla větru . mírny slabý mírný Teplota nejvyšší ve stinu + 5. 4°. na slunci + 12.6 C. Teplota nejnižší ve stinu — 0.2° C. při zemi — 1.7° Č. Slunce svítilo — hodin. Prům. rychlosí větru za hod. v km. 33.7 Srážky v mm. 0o

+ 10 + 97 Vlhiko km mm

25 article Král.české zem. divadlo v Praze

Král.české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Dnes v nedělí 18. března. Začátek o 3. hodině Po 15. Čert a Káča Opera o 3 jednáních. Text dle národní pohádky napsal Adolí Wenig. Hudbu složil dr. Ant. Dvořák. Vypravil F. A Šubert, řídí první kap. pan Ado- f Čech 169. hra v předpl Začátek o 7. hodině. 1. čtvrtka. Jako host vystoupí předposledně paní Helena Marcellová, člen císařského divadla ve Varšavě. Adrienna Leconvrenrova. Drama o 5 jednáních. Napsali E. Seribe a Legouvé Přeložil V. R. Vypravil pan Edmund Chvalovský Po druhém jednání delší přestávka. Konec před 10. hod.

Král Wenig doktor Antonín Dvořák Šubert Marcellová Leconvrenrův E Seribe Legouvá Chvalovská Praha Varšava národní divadlo císařský divadlo Adaf Čo 169

29 article

Ohromné a nikým nepředvídané zdra žení veškerých surovin způsobené různými, po většíně neznámými konjukturami, bylo a jest příčinou velkého stále ještě stoupajícího zvyšování cen veškerého zboží textilního o 20, 50 i více procent. Málo kterým obchodníkům podařilo se tudíž na- koupiti dostatečné zásoby zboží za staré nižší ceny ježto tak vytrvalé stoupání cen nikdo nepamatujea tudíž také předvídati nemoll. K několika málo obchodníkům, kterým se po- dařilo v čas a po většině za staré ceny velké zásoby zboží jak soukenného tak vlněného, lněného, bavlně ného, hedvábného, podšívkového atd. nakoupiti, ná leží naše chvalně známá firma J. Novák, Praha. Vodičkova ulice „U Štajgrůtí, kde ješt dnes za staré, nezvýšené ceny skoro veškeré zbož nakoupiti možno.

J Novák Praha Vodičkův ulice U Štajgrůt

35 article Babička

Babička B. Němcové, illustr. K. Stapfrem, Hettešen, Körbrem, Liebschrene, Muttichem a Slabým vychází právě v novém vydání skvostně ovypraveném v sešitech dvouarchových po 18 kr. jako I. díl Sebraných Spisu Boženy Němcové. 548s Dostati lze ve všech knihkupectvích. Nakladatol I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul. (Zasláno. Každý obnos tomu, kdo nám dokáže, že secí stroje kterékoliv soustavy a z které- koli továrny tak stejnoměrně pracují jako tyto naše se spodním výsevem:

B Němcová K Stapfr Hettesit Körbr Liebschren Muttich Slabá Němcová Praha Vodičkův ulice Nakladatol I . L

36 article Světové Červinkovy secí stroje „Trlumř

Světové Červinkovy secí stroje „Trlumř Pánové F. Červinka a spol. v Praze-Bubnech. K dotazu Vašemu ze dne 19. ledna t. r. naší ho- spodářské správě v Jičíňovsi svědčícímu, dovolujeme si s Vámi na místě tomto sděliti, že jsme s obdrženým od Vás secím strojem „Triumf“ co do výkonu i co do chodu tak spokojeni, že jsme naši hospo- dářskou správu ve Slatinách poukázali, podobný 17řád- kový secí stroj na obilí „Triumf“ u Vás objednati. 8 veškerou úctou Hospodářské ředitelstvi hr. Ervína Schllka v Jičíňovsl 6243

Červinkův F Červinka Schllka Praha

38 article Aloisu Novému,

Aloisu Novému, mistru zednickému v Králupech n. v. Svěřenou Vám stavbu budovy obydelní, jakoži stavéní hospödářských v mém statku ve Veltrusích, provedl jste s nevšední ochotou a péčí při mírné ceně. jak prakticky a solidně, tak i velice vkusně, že jest mně milou povinností Vás tímto pánům zadávatelům staveb co nejvřelčji doporučiti jako mistra řádného, 6206 svědomitého a veskrze poctivého Jan Ferdinandi, c. a k. vládní rada týden dal. Ciliják Stan., Buři a chrabré boje jejich za neodvislost Čitárna českého lidu. Seš. 14. III. Chocholoušek Prok., Cola di Rienzi4 Horčička Josef, Česká mluvnice pro školy obecné. III. díl, váz. Chocholoušek Prok., Privitan, kmet staropražský. Váz. (Čitárna česk lidu. II. Kuffner K., prof. dr., Psychiatrie pro studium a prak. potřeby lá- kaře. Seš 5. (Česká bibl. lékař. s. 91.) Macháček Zd., Úsměchy. Seš. 1. Hamor Masaryk T. G., prof., Osm hodin prá- ce. (Knihovnička „Času“ č. 1.) Mončka Jos., Zpěvník pro 1. tř. školy měšt. de Musset Alíred, Zpověď dítěte svě ho věku. Přel. P. Moudrá. (Světo knihovna 146.—149.) Palacký Fr. Dějiny národa českého. Seš. 91. Jubil. vyd.

Nový Jan Ferdinand Chocholoušek Prok Privitan profesor doktor Macháček Zdeněk Masaryk Monček Musset P Moudrá Palacká Veltrusy Bur Ciliják Stan Colo di Rienz 4 Horčička Josef

39 article

Počta Filip. dr., O tvorstvu předvě- kém. Seš. 17. (Světem i přírodou, ř. II. sešit 17.) Sládeček Jos., JUDr., Tiskové právo trestní a policejní. Srova, studie Šmaha Jos., Premiera na val. Žert o 3 jedn. (Report. česk. div. 68.) Terminologie úřadní a právnická německo-česká. II. díl. K 13.60 váz. Thomayer Jos., prof. dr., Úvod do drobné praxe lékařské. Seš. 1 II. vyd. (Česká bíbl. lékařská seš. 90.) Truneček K., MUDr., Léčení tuber kulosy kosti a kloubu. (Sb. předn a rozprav z ob. lék. 80.) Záturecký A. P., Slovenská mluv- nion. Pre pospolité školy . . . Novinky české akademie: Almanach české akademie císaře Františka Josefa pro vědy, stovesnosta umění r. X Bartoš Frant., Národní písně mo- ravské. Seš.1 Hlava Jos., prof. dr., Další příspěvek ku seznání aetiologie tyfu skvrnitého Lerch M., Rychlé konvergentní vy- jádření některých limit Lorš Jan, Rozbor podřečí horno ostravského ve Slezsku Nušl Fr., prof. dr., Prokop Diviš. Vy- líčení jeho života a zásluh vědeckých Schulz Václ., Listář kolleje jesuit- ské u sv. Klimenta na Starém Městě pražském z l. 1628—1632 Sucharda Ant, dr., Dvě konstrukce tečny a střední křivosti jisté křivky Thon Karel, Příspěvky ku poznáni českých voduli. l Zibrt Čeněk, Bibliografie české hi- storie. Díl I.

Počta doktor Sládeček JUDr Žert Thomayer profesor MUDr Záturecký A P František Josef František Lerch Lorš Nušl Prokop Schulz Václ Klimenta Suchard Thon Karel Čeněk Slezsko Šmaha Jos Report Pre pospolitý škola X Bartoš národní píseň II Hlava Jos

42 article Tuberkulosu

Tuberkulosu léčí moderními vědeckými methodami na základé bak- teriologickém: mlékem z očkovaných koz a inhalaceml I gazolem Dr. Karel Richter ve Vršovicích u Prahy. Ord. od 8—10, 1—3. Mikroskopický rozbor chrchlů. Přímé spojení elektr. drahou ze Spálené ul., 1I. stanice 5760 ku řádné valné hromadě zemského pomocného spolku Cerveného kříže pro království české, v neděli dne 25. března 1900 o 11. hod. dopol. v zasedací síni c. k. místodržitelství v Praze-III. (Sněmovní ulice) Programi 1. Předložení výroční zprávy pro rok 1899. 2. Předložení účetní závěrky pro rok 1899a zpráva přehlížitelů účtů. 3. Volné návrhy V PRAZE, dne 17. března 1900. Předsednictví. NB. Zvláštní pozvání k této valné hromadé ne budou p. t. pánům členům spolku zaslána.

doktor Richter Vršovice Praha Cervený