Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX

2

kežt

3

V Praze, v neděli dne 18. března 1900.

Praha

4

Číslo 76

5 article

Na ranní a odpol. listy před plásí ne v Praze v zdministra sa něale . . . . . na čtvrē leta s dvojí denášk ns piěsne ko na čtvnrti lets- vo slialkáck na něiíe a Poštour na něsle . . . . na čtrrt lrela s dvejí zásilloe na naěet n etrrt lel

Praha

7 title

Dnsšni čísle pro Prahu le o 22 stranách.

Praha

8 article U jádra otázky!

U jádra otázky! Říšská rada do jara odročena, zemské měmy na dubnovém obzoru a mezitím opět — česko-německé dorozumívací konference Tak manipuluje nový »doktorský sbor« zvaný ministerstvem Körbrovým, s chroni- ckou bídou Austrie, na jejíž překonání byl s veškerými potřebnými instrumenty a léky vypraven. Nejprvé svolal smiřovací konfe- rence do Vídně; však nikoliv, aby způsobily mír mezi rozvaděnými a nespokojenými na- rody, pýbrž toliko jakés takés příměří, jakés utišení v okolí těžkého pacienta — cislaj- tánského to parlamentu, aby se tento poněkud uklidnil a ze svých záchvatů obstrukčních zotavil. Sotva se to tak dalece podařilo, že pacient učinil s bídou jeden, dva kroky, sotva že totiž povolil státu rekruty a volby do delegací, posílá ho opatrný doktor Körber honem »na venek« na blahé velko- noční prázdniny, a svolává znova česko- pěmecké smířovací konference. Proč?. Nu. patrně pro — další lěčení a hojen »vzácného pacienta«, jehož hektický stav sice malounko se zlepšil, avšak přesto pořád ještě celkem tak je chatrný a plachý »jako pára nad hrncem«. Toliko kůra v če- ských lázních může ho snad zachránit a udržet a proto tedy znova česko německé konference a to hned! Představme si jen ten úspěch a tu slávu lékafského uměn sanatoria Körbrova, aby tak již v nastáva- jícím tom dubnovém sněmu království če- ského Němci, Češi a konservativní šlechta radostně slavili »pod zelenou« své dohod- nutí a dorozumění o celé řadě sporaých dosud otázek svých: o rovnoprávnosti zem- ských jazyků při úřadech samospráv- ných, o obecných školách pro národní menšíny, o opravě sněmovního řádu voleb- ního a o rozdělení sněmu českého v ná- rodní kurie! nea lnn

Körber Körbrův Němec Čech Vídeň ministerstvo Körbrův Austria

9 article

To věříme, to by měli vídeňští páni letos veselé Velikonoce! Ale, když on ten život národův náhodou není žádnou lehkou, vídeňsky podkasanou — operettou, a nej- méně už ten život českého národa v říši habsburské. Možná, že se ministr- president dr. Körber domnívá býti jedním z těch okouzlujících, fascinujících státníkův, kteři svou znalosti lidských povah a svou neoddo- latelnou líbeznosti při zacházení s lidmi do- sahovali přímo zázračných úspěchů v poli- tice. Avšak, byť měl zehytralost Walpolovu. nebo joviální vtip Taaffův, nebo neoddola- telnou výmluvnost Chamberlainovu: nemá-li upřímné a opravdové vůle u činiti ná- rodu našemu po právu a spra- vedlnosti: všechno jeho státnické, řeč- nické, diplomatické a herecké umění na konferencích zůstane marným, neboť náro český jest dnes, bohudík, poli- ticky již tak vyspělý, tak dobrého práva svého znalý a dbalý: že žádné, sebe virtuosnější umění ho více nezmate nezvábí od pravé cesty k cíli. lv povhhaon Pro zachránění a vyléčení cislajtán- ského parlamentu neobětuje český národ an haléře, nadtož poklad svého dobrého, krv otcův svých vykoupeného domovského práva v celém obvodu zemí koruny svatováclavské On vyslal posly své na konference vídeňské za zcela jiným účelem: on vyslal je tam. aby nemohl býti nepřáteli svými křivě nařčen z nesmířitelných choutek a obmyslův ne- poctivých vůči německým spolukrajanům svým, on vyslal je tam, aby vyslechli a pře zvěděli zámysly a nabídky vlády i Němouv a naproti nim obbájili spravedlivost našeho stanoviska naši věci. To a nic více. K ničemu platně zavazo

doktor Körber Walpolův Taaffův Chamberlainův Němouv

10 article

vati se nemají, ničeho o nás bez nás umlou- vati nemohou. S touže výhradou také dle svědectví knížete Fürstenberka Němei na konferencích rokují: »Jsme sobě stále vědomi«, pravil dne 6. t. m. ve sněmovně panské, »že smíme se na konferencích pouze o těch věcech usnáše ti. kteréž mohou býti před národem do konale a zcela zodpovídány. Jakž by neměl býti tento pocit zodpověd- nosti vůči vlastnímu národu teprv dvoj- násob hlubším a vroucnějším zástupců trpícího lidu českého ? A proto nepochybujeme, že všechno fascinující umění páně Körbrovo, pokud by šlo k tomu, naše jednatele na konferencích obměkčít na újmu dobrého práva našeho ná- roda, zůstané marným, ale že naopak naši zřízenci vynaloží spíše všechen svůj důmysl a všechno své umění politické na to, aby do- stali pana Körbra k jádru věcí, totiž ke konečnému odhalení, jak míní vláda ra- kouská vyhovět právu českého jazy ka ve veškerých státních úřadech, spravujřcích království českéa země státoprávně k němu přislušné. Tu chceme míti konečně a především jasno.

Fürstenberk Němei Körbr pán Körbrovo

11 article

Neboť na tom teprv závisí vše další a ostatní. Dokud v této příčině nenabude národ náš světla a jistoty: dotud nenajde se žádný český sněm, který by po- volil márodní požadavky Němcu, jakým jest na příklad: rozdělení sněmu če- ského v národní kurie s právem veta, ja- kým jest rozdělení okresů a krajů dle ná- rodnosti a j. v. Ano, to chceme, to musíme zvědět na zejtřejších dohodčích konferencíeh přede vším jiným: proč se vláda vídeňská rozhodla: zda pro rovnoprávnos't ná- rodní, jak slibovala ve svém programu, tedy pro skutečnou, poctivou rovnost obou národův a jazykův, českého jako ně- meckého, v celém území koruny české, jak toho zákon, právo i potřeba ži- votní káže, tedy pro takovou rovnost. aby Čech jako Němec se všemi úřady státními u nás, na Morávě a ve Slezsku jednati mohl svým jazykem a oni byli po- vinni netoliko jeho podání ať ústní ať pí- semné přijímati a vyřizovati, nýbrž i jeho jazykem v referátech, senátech a v pře- líčeních je projednávati a to od prvn až do poslední instance.

Čo Němec Slezsko senát

12 article

To jest požadavek v zemi obydlené 6 milliony Cechův a 3 mílliony Němcův za- jisté tak spravedlivý a v právním státe tak samozřejmý, že by měl býti vyvýšen nade všechnu pochybnost a hádku spornou. Co během věků od bitvy bělohorské přešlo přes národ náš vlád vídeňských despo- tických, absolutistických a nám úpornýchi, až bůh bránil, přece žádná netroufala sobě zá- sadně upříti národu a jazyku českému tohoto domovského práva před úřady a soudy stát- ními v království našem, žádná od st a le t nevydala zákona neb nařízení, kterým by byla stanovila, že v těch a těch krajích vlasti naší český jazyk před úřady a soudy jest jazykem zapovězeným, bez- právným, nad tož, aby byla celé území v Čechách prohlásila za výhradnou doménu Němcův, kam nesmí býti dosazen za úřad- níka státního než plnokrevný Němec, kam nesmí Čech na úřad český dopsat, kde se s Čechem nemluví než německy a leda skrz tlumočníka a překladače. Sto a devět let tomu, co vyšlo cís ař- ské nařízení (ze dne 16. června 1791 ku všem královským městům v Čechách. jímž se jim přikazuje, aby nejmenovala soud- ními rady svými než lídi znalé také doko- nale jazyka českého; 4. srpna 1791 naři- zuje místodržitelství české všem krajským komisařům, aby se naučili jazyku českému b node j s

Němcův bůh Němec Čecho Čechy

13 article

sice že nepostoupí; 14. května 1806 přika- zuje dvorní dekret, aby nebyl v království českém nikdo soudním aktuárem jmenován, neprokáže-li v slově i písme znalost obou jazyků zemských — a odtud až do r. 1848 vevypsaných úřadních konkur- sech na místa soudních a kraj ských úřadníkův (radův) ve všec městech a krajích vlasti naší jako pro Broumovsko, pro Žate- cko, Trutnovsko, pro Most, Libe- rec, Tepliči, Loketsko atd., tedy pro to celé »německé území« žádána výslovně a stále dokonalé znalost českého jazyka. Na to vyšel 8. dubna 1848 ka- binetní list císaře a krále Ferdinanda V., který vtělen v zákonník zem s ký a ten stanoví rovnost českého jazyka s ně- meckým ve veškeré veřejné správě celé země české a nepřipouští, aby za úřadníka neb soudce byl dosazen než ten, kdoje obou jazyků zemských dobře mocen.

Broumovsko Trutnovsko Most Libea Loketsko král Ferdinand V

14 article

Však i Bachův okružník ze dne 15. srpna 1849 nakazuje všem státním úřadníkům, aby k vůli uplatnění rovnoprávnost různých kmenů národních naučili se jazykům zemským. Nuž a dnes usiluje německý furor o to, aby říšským zá- konem z Vídně bylo národu a jazyku če- skému toto jeho starobylé domovské právo v celé třetině kralovstyí vzatoa uloupeno, abý tam nebyl za úřadníka dosazen než kovašý Němec, aby v ohraniče- ném německém území, čítajícím přes 70 okresů soudních český jazyk pozbyl práv jazyka zemského, domácího a byl tu prohlášen za jazyk cizí jako španělština neb tatarština, tak že bychom na tamní hejtmanství a soudy musíli dopísovat jen německy, že by tam s Čechem jako cízincem jednali na úřadech a soudech jen pomocí tlumočníkův, kdežto Němec by měl v celém královstvi českém tak jako všůde v Rakousku právo svého německého jazyka uhájeno a ctěno. To jest požadavek německého programu svatodušního, na němž Němci, pokrokáři jako nacionálové, podnes trvají. N už a proto musíme a chceme přede vším dalším vyjednáváním zvě- dět: kam se kloni vlada pán Körbrova: zda k našemu legi- timnímu stanovisku, či k revo- lučním praetensím Němců. Tu jsme u jádra věci, zde nastává pro nás buď — anebol

Bachův Němec Čecho Vídeň Rakousko

15 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze čtyřicátá sedmá.) Ve Vídni, 17. března. (Původní a telet. zpráva »Nár. Listů-.) Poslanecká sněmovna rozešla se dnesp 24denním zasedání. Byla to po třech letech první kampaň, která nebyla ukončena násilně a náhle, nýbrž doběhla v čas předurčený. Ale jen dobrovolní neb olficiální pochlebníci a chvalo- řečníci dra. Körbra mohou tvrditi a namlouvati veřejnosti, že vrátily se opět staré časy a že jsou zase zjednány normální poměry ve vídeň- ském parlamentě. Nevrátily. Je chor a stáb jako byl. Aby se to nevidělo, nežádáno od něho žádných výkonů. Úzkostlivě zavírány všecky dvéře, by ho neovanul žádný vítr a nepovalil. Takovým způsobem vzbuzen a záchován klam, jakoby pacient, jejž obstrukce německá skoro dobila, byl čilým, křepkým a dělným. Za tohoto klamu dělo se celé sněmování, za tohoto klamu také skončeno. Jiný tentokrát než jindy měla ráz poslední schůze. V minulých letech býval hluk, šum rozruch v hlavní síni zasedací. Dnes tam byl

Vídeň poslanecký sněmovna

16 article

ů v os žlaváío e

17 article

prázdno, ticho a klidno. Založili bychom se ne víme oč, že dnes ve Vídni nebylo vůbec ani 150 poslanců, chvílemi dlelo jich v plenu sotva 15 neb 20 a kdyby cizinec byl vkročil vtu chvíli na galerii, byl by soudil, že rokování ještě nebylo zahájeno, nebo že je již po něm. Nebylo také pro nie zájmu, nebylo pro nie pozornosti. V kuloárech mluvilo se jen o bu- doucnosti, o zasedání květnovém a byli skepti- kové a pessimisté, kteří tajemně si šeptali: »Kdo ví, zda se po svátcích vůbec sejdeme.s Nebylo doděláno ani malinké pensum vyměřené dnešku. Změnu 8S 59. a 60. živnostenského řádu, na které záleželo zejmena Vídeňanům, zmařil dr- Krlonlawetter řečí dvouhodinnou, kterou bavil svých pět posluchačů. Nenamáhali se nenapínal hlas. Skrovničké toto publikum sly- šelo jej, i když mluvil mezza voce. a d Jde při předloze té o poměry obchodních cestujících a agentů, jakož! o podomní prodej.

Vídeňan Krlonlawetter Vídeň

18 article

Ministr obchodu baron Call sdělil sněmovně, že v záležitosti tě nepronesla se dosud obchodní komora pražská, liberecká a brněnská, pročež nemůže vláda zaujali ještě stanovisko ke všem částem elaborátu výborového. Generální řečníci o něm, poslanci Böheim a Wrabetz, dostanou se k slovu za dva měsíce! To jsou skutečně skvostně disposice: přerušiti rozpravu o dvou- paragrafové předloze na 8—10 neděl. Jediným positivním výsledkem obecného dosahu, ke kte- rému se sněmovna před rozchodem dostala, je zákon, jímž státní zálohy k úlevě npuze poskyt- nuté se buď odpisují úplně nebo povolují př splácení jich polevy. Českých inferessentů ujal se nejvřeleji posl. Dyk, König a Dvořák o h Krátký a suchý byl doslov presidenta dra. Fuchsa. Byl sobě vědom, že jiný je nemožný Poslaneckou sněmovnu vystřídají nyní kon- ference česko-německé. Rozumí-li dr. Körbe svému prospěchu, rozumí-li své vlastní budoue nosti, musí věděti, že je unum necessarium rozhodná a nepokrytá změna, vracející českému jazyku rovné právo ve vnitřním úřadování.

Call Böheim Wrabetz Dyk König Dvořák Fuchsa doktor Körbe uno

19 article

Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi v 11 hod 25 min. dopol. Panská sněmovna oznamuje, že přijal státní smlouvu s Německem stran ochrany autor ského práva a přistoupila k usnešení poslaneck sněmovny o změně rentové daně. Posl. dr. Sláma: V krájinách, v kterých ha víři již po mnoho neděl stávkují, bídně se dat maloživnostníkům, kteří jsou stávkou krutě stiženi Tisfce existencí jsou hospodářsky zničeny úplně neb jdou hospodářské záhubě vstříc. Je povinností vlády co nejrychleji přispěti těmto nevinným obětem stávky zastaviti především všechny exekuce pro dlužné daně v těchto krajinách, a postarati se, aby bylo povoleno maloživnostníkům osvobození od daní. V této pří- čině podáváme dnes odůvodněnou petici obce Moty čína a navrhuji pro důležitost věci, o kterou tu jde by petice ta byla v protokolu doslovně otištěna. Návrh se přijímá. Posl. Dvořák a soudruzi podávají na ministra orby v příčině nesprávností správy bratrských po kladen v Malých Svatoňovicích dotaz, v němž s poukazuje na hromadné propouštění dělníků novou správou dolů z práce, jakož i na to, že odepřeno bylo mnoha dělníkům vyplácení výslužného a po ukazuje zejmena na případ horníka Gulta. Interpel- lantí tážou se ministra, jeli ochoten zahájiti šetření a zjištěné nepřístojnosti odstraniti.

doktor Fuchs Posl Sláma Dvořák Gult Německo Malá Svatoňovice Mota čína

20 article

Posl. A. Steiner a spol. dolazovali se po ublí- žování rolníkům řepními kartely: — Menger spol. po slevách výdělkové daně živnostníkům a ob chodníkům na území stávky: — Zeller a spol. p zakázaných schůzích v Mostě a okolí; — No w ak a spol. po vývozu uhli do Německa: — Lang spol. po zlořádech při vyklizování kolejí za vánice Posl. Szajer navrhuje, aby se jedna petic připojila k stenografickému protokolu. Posl. Wolí vyzývá předsedu, aby provedl hla- sování pořádné; a ten vyzývá posl. Wolfa, aby by spokojen. Szajerův návrh byl hlasováním přijat. Podobný výstup udál se, když posl. Par ish navrhoval připojiti jakousi petici k stenografickému protokolu. Poslanec hr. Deym: Přihlásil jsem se ke slovu, nejen abych odůvodnil svůj návrh, by doprava ubl na c. k. dráhách byla zlevněna, nýbrž hlavně proto, abych slavnou sněmovnu požádal, hy návrh ten při- kázala železničnímu výboru bez prvního čtení. Žá- dost ta je odůvodněna ohromným zdražováním uhlí. oltnol v abatii anýi oa

Posl A Steiner Menger Zeller Lang Wolf Szajerův Most Německo

22 article

které panuje právě v okresích od uhelných revírů vzdálených. Zdražování uhlí stupňuje se ještě veli- kými výlohami dopravními. Důkazem toho ješt, že doprava uhlí je někdy dražší než cena uhlí samého, (Slyšte!) Ostatně je nynější uhelná stávka přímo katastrofou pro zemědělský průmysl a je již svrcho- vaný čas, aby v této věci se stala náprava. Uhelná stávka je léž katamitou pro venkovské obyvatelstvo, poněvadžje částečně omezeno též na topení uhlím. ježto selské lesy: místy obyvatelstvu nedostačují. Z těchto důležitých důvodů prosím slavnou sněmovnu. by tento návrh bez prvního čtení přikázala železni- čnímu výboru. Zbývá mně ještě konstatovati, že návrh svůj ne- podal jsem dříve jen proto, že byla důvodná naděje a čekalo se, že uhelná stávka bude v nejbližšt dob skončena a že pohroma, způsobená nedostatkem uhlí, nenabude tak rozšáhlých rozměrů. Klub náš měl rozmluvu s ministrem železni- čním o této otázce a ministr slíhil, že ji blahovolně prozkoumá, proto doufám, že přes odročení sněmovny bude vyhověno potřebám obyvatelstva vzdáleného o uhelných dolů. Podobně přikazuje se bez prvního čtení k Zedt- wilzovu návrhu Maštálkův návrh na povolení zá- lohy 100.000 zl. na meliorace a úpravu Klenického potoka — zemědělskému výboru. Poslanec Wolí navrhuje, aby petice, již včera podal a jejíž připojení k stenografickému protokolu bylo odepřeno, přikázala se živnostenskému výboru. Předseda prohlašuje návrh za přijatý.

Maštálkův Wolit

23 article

Poslanec Wolí (narážeje na posunék místo- předsedy Prada, aby upozornil levici na hlasování) Velkolepý parlament! (lronicky :) Děkují velice, pane předsedol Přechází se k dennímu pořádku a schva- luje se v 2. a 3. čtení bez debaty a změny předloha o domovní a činžovní dani v Terstu (ref. posl. Conci). Poslanci L. Steiner jmenem výboru pro výpomoc v nouzi referoval o příslušných ná- vrzích a hotových zprávách. Posl. König pojednává o živelních škodách. způsobených v jeho okresu a navrbuje, aby v § 1. dle něhož úlevy a odpisy mohou býti povoleny případech zvláštního uvážení hodných, bylo slovo »zvláštníbo« škrtnuto. Přeje si, aby se na žádosti o slevě půjček, které byly podány před uzákoněním této předlohy vzal zřetel zrovna tak, jako na žádosti podané jíž za platnosti tohoto zákona. (Pochvala na lavicích českých.) Posl. dr. Dyk: Právě mně došla z máho okresu Jobova zvěst, že rozvodněním Berounky byly značně poškozeny 2 mlýny. Navrhují resoluci, aby co nej- rychleji byla způsobená škoda vyšetřena a poško- zeným udělena státní podpora. K osnově, o níž se rokuje, navrhuji zvláštní re- soluci: Vláda se vyzývá, aby o úlevách a slevách, jež na základě tohoto zákona povoleny budou, podala sněmovně zprávu s výkazem, jaké úlevy a odpisy byly povoleny. Řečník pojednává pak o způsobu, jakým loni byla provedena pomocná akce a stěžuje si, že státní úřady dávali vše vyšetřovati četnictvem. Jen v Dol- ních. Rakousích prosadil zemský výbor, že vláda dala škody vyšetřiti autonomními orgány zemského výboru. Doporučuje se, aby se to stalo také v jiných zemích. K návrhu posl. Rammera debatta skončena.

Wolit L Steiner Posl König doktor Dyk Jobův Terst Berounka Dolo Rakousy Prado

24 article

Posl. dr. Dvořák ukazuje na četné petice celé skupiny obcí jeho volebalho okresu z roku 1899 za odpis daní a za státní podporu. Připomíná, že za tím účelem 17. října 1899 byl podán také pilný návrh. Ačkoli návrh ten byl vyřízen sněmovnou pří- znivě a petice sněmovním výborem a sněmovnou vládě co nejvřeléji doporučena, přece nebylo dosud v mnohých okresích ani šetření vykonáno, aniž po- škozeným odepsány daně. Proto podal jsem včera ve sněmovně na vládu dotaz. Dnes dovoluji si do- poručiti sněmovně přijetí této resoluce: Vláda se vy- zývá, by o živelních pohromách z r. 1899 v okresu novoměstském (zejména v obcích na Hrádku a okolí), v okzesu českoskalickém (zejména v obcích : Spitě a Veselice) a v horských obcích okresu opočenského (zejména v obci Dobré a okolí) zavedla nové šetření. povodní poškozenému obyvatelstvu odepsala daně a poskytla přiměřenou státní podporu. Jménem posl. Udržala navrhuje tyto resoluce Vláda se vyzývá, aby poskytla okresům: holickému. pardubickému, přeloučskému, chrudimskému, hlin- skému a nasavrckému, jež stiženy byly ještě před jarním osetím škodami následkem rozplemenění myší vydatnou podporu z prostředků státních. Dále vybízí se vláda, by bez odkladu veškerou škodu způsobenou stržemi sněhovými domkářům dne 2. t. m. v Dolním Ročově (okres lounský) nahradila. Poslanec Rammer, hlavní řečník, je zákonu povděčen a dovozoval, že nouze po povodni r. 1899 byla velmi velkou. Žádá vládu, by povolila dlouhé splátky, po případě i odpisy. Po referentově dostovu přešlo se k zevrub- nému rokování a přijaty 88 1. se slohovými změnami, 2. a 3. beze změny. Při § 4. poslanec Sylvester vyslovil přání. by zákon byl předložen ihned k sankci a litoval, že

Posl doktor Dvořák Udržal Rammer Sylvester Dobrá Dolní Ročov

25 title

FEUILLETON.

26 article Monolog pana Václava Mišpulky.

Monolog pana Václava Mišpulky. —a. V Praze, 17. března. Je pravda, moc dlouho jsem si to roz nýšlel a na všechny to obracel strany, teď al vím, co dělat a kdyby do mne zapřáhli tři páry těžkých formanských koní, nehnou mnou. Ano pánové, nám nezbývá nic než nejkrajnějš ft nos opposice. Několik set let od bitvy bělohorské tahámese sde o každý ždibec práva a kam jsme to svou Vovanskou dobrotou a holubičí povahou dotáhli Jsou u nás lidé, kteří holuba, proto, po- niudž prý to náš národně posvěčený pták, an nejedl, i když ho udělá kuchařka na divoko- Blázni. Já mám nyní s vrchuni na toto nešťastne zvíře, v němž jsme si bůh ví proč a zač z líbili, že ho napořád střilím, zejmena od té doby, co mi znečišťuje fagádu, nového roháku Ne holub, ba ani ne sokol, ale supo by měl být našim vzorem. Roztrhat a rozsápat všechno. Obstrukční národ s holubicí ve znaku. Jdéte mi s ní k šipku 4 Je pravda, že kdosi řekl : že křivdy se dopouštět není hrdinstvím, ale křivdu snášet. Však johoto mluvku měl národní ná portýr bez okolku oxpedovat ze vrat, kdyžse k nám s touto sentencí drali do domu. Naopak. naším heslem miší nyní být, pardonu nebral. labans ale také pardonu nedávat. Však jsem si všechno podle toho zarídil. K »černému kocouru«, kde měl jsem stá nek svůj bez mála třicet leť a kde hrále jsem maxla se druhou již generací, přéstal“ jsem chodit. Proč? Poněvadž tam měli k vůli dvěma důstojníkům německý jídelní listek,ve linn Pardon! Cože jsem řekl? Že jsem tam přestal chodit? A sice k vůli tomu, že fam mají na lístku napsáno gulasch misto gulast

Mišpulka Praha

27 article

Opposičním až do krajnosti, ne ale až do ztřeště- nosti. Uzavřel jsem se sklepníkem kompromis a sice čestný a vlastenecky důstojný. Byl do- nucen slíbiti, že německý jídelní lístek bude nosit v kapse a že se s nim vytasí jen tehda. bude-li o něj výslovně požádán. Kompromiss. který s vlasteneckým cítěním uzavřeli ostatně všickni rostauratěři assklepníci i v nejvlastenečtěj- ších restaurantech. A co je politika, než kom- promis, dokazoval onchdy pan Funke, prohlá- siv, že Němci ze smiřovací konference prchnou, nepovolimeli jim státní němčinu. Jsem se svou krajní opposicí jak náleži spokojen, nebo vyhrál jsem včera jednou »re« a jednou »tutti«. — — Přítel Havlíček má svého patrona vy- malovaného na dýmce, vyšitého na kravatě hledá umělce, který by mu ho vytetoval do kůže na ramení — činil mi včera kruté výtky, že kupuji doütníky v trafice, v níž je prodavačka Némkyně. Přítel Havlíček má pravdu. Našim lidem v suzavřeném územíe vypovídají byty, služby, zaměstnání, ubíjejí jejich existenci a my je zde hejčkáme. Jaký pak to pořádek, Václave ! zvolal jsem oneldy při zpytování svědomí svého roz- horlěně na sebe, i odhodlal jsem se, že té ženské tám, ktérá jinak ovšem je dosti pří- jemnou, nedám ani haléře utržit.

Kompromiss Funke Němec Havlíček Václav

28 article

U všech čertů, co to asi je, že mné od pondělka pořád hlava bolí a že si připadám jako veritábl vrták? Doktor mně to řekl a doktor ví všechno. Kouřím prý neřád doutníky. Půjdu tedy jinam, ale k Němkyni se nevrátím, za žád- nou cenu ne. Žena mně dnes velmi energické činila výčitky, že jí shnilou bramborovou natí začazuji salon. Tak nazvala mé doutníky, pro něž došel jsem si schválně do hlavní abaldy a .. Cítím se býti bez svých starých/ doutníko neskonale nešťastným, i svěřil jsemo rse so tím professorovi. Víte, co mi řekl: že jsem » kmotre. Kmotrem nazývá totiž každého, komu nechce říci, že je hlupák. Svým máme prý dávati před nost, jenom když je zboží jejich lepší a laci- nější. Vrátil jsem se tedy ku své Němkyni. i zpozoroval jsem, že nyní je vlastně mnohem hezčí, než se mně byla zdála kdykoli před tím.

29 article

Kdyby to tak věděla policie, co jsem loni na Sylvestra prováděl na Žofíně. Bůh ví, že bych se měl zle. Proč ale vzpírali se nám hrát národní písně? Polákům je hrají bez překázky a Maďaři si je poroučejí. Za své peníze mů- žeme to udělat též a nemusíme se dát terrori- sovat panem plukovníkem, jemuž se to naše hrom a peklo nelíbí. Pan Zelenka je vlástenee jako my všichni, ostrov Žofinský je ostrov náš již proto, že ho Němci dali do klatby, mimoto máme zde mnohem lepší kapely občanské, než mají vojáci .. znsure a Ku podivu.Nemá-li ten, co tluče do vel kého bubnu, na límci aspoň dvě hvězdičky, nic se mi ta jeho muzika nelíbí. Ono se sice řekne, že ti v civilu to zrovna tak dokáží jako vojáci, ale co všechno platno: disciplina je disciplina, a tam, kde civilista snad chce, voják musí. Tak feš jako vojáci ti obyčejní pochod nesehrajou a to vlastně můj hlavní požítek, Učené kousky z oper a věci podobné nemiluji. A také se mi zdá, že od té doby, co na Žofině vojáci ne- hrají, je káva špatnější. A ta návštěva: nejlepší rodové a nejhezčí dámy dam přestaly chodit. Bože 1 kde hrají vojáci, tam jsou oficiři a oficíři táhnou. Škoda těch vojáků ! »Na té louce ze- lený« a potom »Utíkej Káčo!« byli by prý nám zahráli také. A upřímně řečeno, sluší se to, aby vojsko muzikou doprovázelo sylvestrovský řev »ještě naše alovanská řeč žije 1s ? Co je vojákům po naší slovanské řeči? To přece je známo, že nic. Nemuseli jsme být tací divoši. Pan ze- lenka to také tvrdí a má pravdu, že nic nedo- přejeme českému živnostníku . . . .. Až prý to drobet usne — — — — Usnulo to. Včera tam zase hráli a to bylo jnneo gusto Jinak ale nejrozhodnější opposíci všude ve všem. Nie si dát libit, slovo za slovo, ránu za ránu ! Tak. szz n

Sylvestr Polák Maďar Zelenka Němec Bož Žofín bůh vědět

30 article

Navštívil mne onehdy brátranoc. Je sedlákem a při tom obecním starostou. »Já řku, jak pak provozujete u vás oprot hejímanovi passivnou opposici? Toť se ví, že nehneš ani prstem a že si myslíš: zlob se jak chceš, my ti zá to, že jste nám vzali jazykové nařizení, slühy dělať nebudeme.« »Inu, ano, ale . . . .« »Jaké ale? Nebyl's na sjezdu zástupců samosprávných korporací? Neslyšel jsi, aneh nečetl jsi, jaká tam byla přijata resoluce ? Ne měli jste u vás krajský a okresní sjezd, co? »Měli. Avšak »Člověče, snad nejsi naposledy zrádce ?« »Dělat hejtmanovi opposici přede žněmi, to nejde.s leov ožo »Že to nejde? a proč ?« »Víš, že mám dluhy a jaký důkladný vý měňek k tomu. Člověk si pomahá jak může přede žněmi. Toť se ví, že po nich dá to zase všecko do pořádku. Což ale kdyby si hejťman dupnul ?« »Co dá po žních do pořádku? Mluv přece taky aby ti člověk při zdravých smyslech roz- uměl!«en n »Inu, daně.« — —- o Tak se tedy věc má, pomyslil jsem si. Nemíti vybrané daně v pořádku a stavět se oproti hejtmanu na zadní nohy, je ovšem po vážlivá věc. Ještě povážlivější bylo by ale, ne vybírat daní vůbec. Čím pak by si přede žněm essa pomohl?

Ina

31 article

Teď teprve mně napadlo, proč to s tím samosprávným stríkem nijak nejde ku předu proč také německá opposice na tom ztro- skotala. — — — — Kdosi řekl, že poměry jsou silnější než lidé a proto nenuťme se do toho, s čeho nejsme. Má-li človék jednu nohu skleněnou, dupne si tou druhou. Ale dupnout si musí a »všechno pro národ«, má být jeho heslem. Zas už někdo zvoní. Člověk nemá ani chvilenku pokoje. Sluha matičného odboru. Chce mít dva zlaté. Zlatka spraví to sniad též, člověk dnes musí šetřit aneb mu řekněte, ze nejsme doma. Ano, to bude to nejmoudřejší. Možná, že také na tom je drobet pravdy, co hlásají ti mladí, že národnost není ješté všechno, že jiných věcí také třeba dbáti: vzdělanosti, počestnošti, umravněnosti a pravdy. Časy se měni a hesla v nich. Když v mém mládí někoho při demonstracích chytli a zavřěli, vítala ho při návratu domů celá obec jako mučedníka a řikali o něm, to že je chlapik, ten že daleko to přivede. A jak hrdým byl na něho tatik! Dnes tatik takového národního hrdiny chytá se za hlavu a lamentuje: co to toho nešťastného člověka, od jiných svedeného, na- padlo? Teď se nestane ani reservním důsto- níkem!« — — — b Nejkrajnější opposice, ale pozorně 3 opatrně. Tak, aby při tom nemúsil eombattant ve svatém boji za národa práva dědičná postrádati obvy- klého pohodli, aby odpoledne po obědě mohl eventuálně bojovati se své pohovky. Potom aby to portmonku přílis nebolelo a konečné aby mu to nepošramotilo kariérul Můj bože, proč by to měl dělat našine jinak, než to dělají páni, na něž se dívá Evropa? Karličko, spusť teď na pianě: »Hrr na vraha, hrr do boje, za svobodu národal« anožak jtv avoqute Hlove led

Zlatko Karlička Evropa