ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 707e8ad0-668f-11dc-bec5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 24 celkem · entity: person 75, place 72, org 18, work 3
1 masthead
18. března 1900. Číslo 76.
2 masthead
NAEODNÍ LISTY
3 masthead
Strana5.
4 article
since 1862, prolože shaněním popuzuje se nenávisti a k opovrhování armádou.« Proti konfiskaci podali jsme svým právním zástupcem drem. Janem Podlipným ná- mitky, o nichž nařízeno na včerejšek ústn fízení před tříčlenným tiskovým senátem, jehož předsedou byl z. rada pan Nagy a příse dfcími pp. radové Josef Dvořák a Žížek. Z státní zastupitelství dostavil se náměstek pan Száak. Redaktor pan Anýž přítomen byl ličení s právním přítelem panem drem. P o- lipný m. Před zahájením líčení učinil žalobce obli- gátní návrh na projednání námitek při zavřených dveřích, odvolávaje se na praksi, v rozhodován této formální otázky prý ustálenou. Tomu opřeli se redaktor Anýž i dr. Podlipný se vší rozhodností namítajíce, že se vylučování ve- řejnosti při projednávání tiskovýchi námitek ne- srovnává s ustanovením a duchem trestního zá- kona a řádu, neboť jedná se tu o řízení rázu zcela zvláštního, kterýžto názor sdílí právě prakse zavládnuvší, ana ve smyslu nejvyššíh rozhodnutí ze dne 23. dubna 1885 také zá- sadně se pro veřejné sezení (§ 493.) rozhodla.
Podlipná Nagy Dvořák Žížek Száak Anýž doktor
5 article
Soud po kratší poradě také skutečně ná- vrh veřejného žalobce z amitl, rozhodnuv, ž se o námitkách jednati má bez vyloučení veřejnosti. Žalobce vyhradil si podání stižnosti zmateční. Referent z. r. p. Dvořák přečetl inkriminovaný článek, jehož autor kryl se pseu- donymem Josefa Myštinky Pak ujal se slova redaktor Amný ž, jenž úvodu připomenul, že v období několika mě- síců způsobena byla »Národním Listům« v pro- vádění objektivného řízení mimořádná překva- pení, která budou předmětem zvláštních úvah sbor legislativných. Soud, jakožto instance, vydávající konfiskační nálezy, v četných případech uznal, že pařízená konfiskace nebyla zákonem odůvo něna, nepotvrdil jí a vyhověl podaným námit- kám. Také tentokráte očekává řečník, že soud konfiskaci nepotvrdí, neboť zabaveným článkem vyličují se jen dle pravdy skutečné udá- losti, popisuje se, jak v praxi provádějí se ustanovení vojenského trestního zákona.
Dvořák Myštinka
6 article
Ani slovem nepopuzuje se k nenávisti nebo opo- vrhování s armádou. Pisatel suše a prostě kon- statuje, jakým způsobem jedná se ve vojenských věznicích s účastníky kontrolních shromáždění, kteří hlásili se jazykem mateřským. Konfiskační nález neprávem uvádí, že článkem spáchaná ob- jektivní povaha přečinu dle § 300. tr. z., nebot tento paragraf netýká se, jak patrno z jeho doslovného znění, armády vůbec. Rovněž všeobecné odvolávání se úřadního nálezu na čl. IV. zákona ze dne 17. prosince 1862 jest na- prosto pochybné, neboť pro tento článek mohlo by státní zastupitelství zahájiti úřadní stihání jen se zmocněním vojenských or gánů. Z těchto hlavních důvodů žádá reda- ktor, aby námitkám bylo vyhověno a konfiskace zrušena. Pan dr. Podl ipný doplňuje vývody r- daktorovy bystrým výkladem zákona a z ne- úplnosti a všeobecnosti vydaného konflskačního nálezu dokazuje, že není zani právníku dána možnost k písemnému provedení námitek, když právě nález ani z daleka neoznačuje, ktere místo či které slůvko novinářského článku týká se vlastně podstaty domnělého trestního jednání.
doktor Podl
7 article
Článek dle vědomi řečníkova, jenž jako bývalý důstojník věci z autopsie zná, obsahuje přesné vylíčení pravdivých událostí, jest psán vtipně poukazuje svou tendencí na předpisy zastara- lého vojenského řádu jako raritu moderního období. Nechť soudní senát dá si předložiti vo- jenský služební řád, jehož vznik dotýká se let 1750tých a nechť srovná jeho znění s obsahem zabaveného článku: pak zajisté uzná, že se pisatel nedopustil překrucování pravdivého stavu věci, nýbrž že duchaplným způsobem poukazo- val na nutnost nápravy vojenského tresiního řízení v porovnání s řízením civilním. Při tom však ni hláskou nepodněcoval autor k zášti ani proti armádě, ani proti jednotlivým oddělením, ani proti úřadům. Následkem toho není tu ob- jektivní povahy domnělého trestního činu ve směru § 300. tr. z. i připojuje se řečník k ná- vrhu redaktorovu na zrušení konfiskačního nálezu. Veřejný žalobce prohlašuje, že prý se dle zákona nesmějí v mnálezu uváděti citáty konfiskovaného článku a ve veřejném zájmu nemusí státní zastupitelství vyžadovati sobě zvlástního svolení těch kterých úřadů ku trost- nímu stíhání jednotlivců, kdož na jejich újmu by vystupovali. I k ochraně zájmů pražského starosty, jakožto representanta veřejného úřadu může státní zastupitelví zahějiti stíhání, aniž b se dříve ucházelo o starostovo svolení. Po meri- torní stránce věci namáhá se řečník s provede- ním důkazu, že zabavený článek posměšně do- týká se posledních vojenských procesů, zaháje- ných pro hlášení se branců české národnost slůvkem »zde« a satyricky prý dlíčí se jím pro- vedení těchto sporů v patrném úmyslu, aby opovrhováno bylo armádou.
8 article
Žalobce cituje při tom doslovně jednotlivé od- slavce inkriminovaného článku, o němž doznává. že jest netoliko obratně, nýbrž i duchaplne stylisován; právě však v satyře a sarkasmu jeho spatřaje řečník povahu přečinu § 300. tr. z., poukazuje zároveň k době, kdy článei r tisku se objevil. Byla to dle tvrzení veřej- záho žalobce doba všeobecného rozjitření proti srmádě a uváží-li se, že opět blízkým jest ča vojenských odvodů, pak nať se zodpoví také otázka, je-li možná dosíci uveřejňováním článk takového druhu uklidnění občanských myslí Řečník končí žádostí, aby námitky byly zamí- nuty a nález konfiskační potvrzen. Redaktor Anýž opravuje a vyvrací repli- cando náhled veřejného žalobce, jakoby to, co ve článku jest obratně vyličeno, bylo jakýmsi přídechem satyry nebo ostnem sarkasmu. Na- opak: je to přesné vyličování fakt dle platných vojenských řádů. Proto trvá řečník na původním návrhu v pří- čině zrušení konfiskačního nálezu a poukazuje na celou řadu případů, v nichž tiskový soud námitkám »Národních Listů« za doby posledn vyhověl a konfiskace zrušil. Pan dr. Podlipný připominá veřejnému žalobci v příčině jeho tvrzení, jakoby také k ochraně zájmů pražského starosty mohl i bez jeho svolení zahájiti stíhání těch, kdož by na ujmu starostovu ve veřejnosti jednali, že z právě minulá tři léta státní za- stupitelství v otázce této ani prstem nehnulo, ač k tomu mělo velmi častou příležitost. Proto po- znamenává řečník, že tu nemá místa žádná renomáž ! Dále upozorňuje řečník, že sodvod« a »kontrolní shromáždění« jsou dva naprosto různé pojmy a že jakési jitření, o klerém zá- stupce státu konstatoval, že prý v občanstvu existuje proti armádě, nemá asi pranic společ- ného s otázkou odvodů, při nichž přece nováč- kové ještě vojíny nejsou.
Anýž doktor Podlipná
9 article
Po kratičkých opětných doplňcích náhledů se strany všech tři řečníků radil se ne celé čtvr hodiny soud, načež vynesen předsedou senátu r. Nagym tehto rozsudek: Námitkám re- daktorovým úplně se vyhovuje a kon- fisknce odpoledního čísla 40. »Ná- rodních Listů« se zrušuje a to z dů- vodů: Tendence článku směřuje k tomu, aby se naznačil rozdíl vojenského trestního řízeni vůči platnému řízení civilnímu, jakož aby na- stíněn byl zastaralý duch, vanoucí vojenským trestním řádem. Článek domáhá se v tom směru nápravy, i nemožno přehlížeti okolnost, že také v zákonodárnýsh kruzích pečuje se o zavedení nápravy té. Pokud týká se podrobností, neseznal soud, že by článek vůči armádě, vůči jednotli- vým oddělením nebo vůči úřadům směřoval. Ve článku uváděny jsou sice jednotlivé osohnosti. jako místní velitel (plackomandant) atd., ale ni- koliv jednotlivá oddělení nebo úřady vojenské. i nemohl soud míti za to, že by se na článel inkrimovaný vztahovalo ustanovení § 300. tr.z. a čl. IV. zák. z roku 1862. Proto námitkám redaktorovým v plném směru vyhověl konfiskaci zrušil. Líčení trvalo bez mála dvě hodiny. Státn zástupce ohlásil z rozsudku odvoláni.
Nagy
10 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. V Praze, 17. března. Z bojiště. Očekávání, kteréž jsme před několika dny vyslovili, splnilo se. Detachovaný od armády Robertsovy sbor vypravil se z Bloemfonteinu n jih, aby vpadl v zad sborům burským, stojícím na řece Oranži. Pokus se zdařil. Po železnici se vypraviv obsadil tento sbor křižovatku želez- niční Springfontein, mezi Bloemfonteinem a řekou Oranží, odkudž bloemfonteinská železnice roz- větvuje se k Norvalspontu a Belhulii, ležícím již při řece Oranži. Tím stalo se postavení Bure na řece Oranži ovšem neudržitelným i budou musit velice děkovati osudu, podaří-li se těmto. ovšem nepochybně již ne celým sborům, unik- nouti. Již se také oznamuje z anglického, ovšem tedy nespolehlivého pramene, že též u Aliver- northu složil jeden oddíl burský zbraně. Touto poboční operací ocitlo se vlastn celé západní i jižní Oranžsko s hlav. městem Bloemfonteinem v moci Britů. Aby zamezil, by Angličané z této posice své snad kořistili, aneb aby nějaká samozvaná nová vláda oranžská, jež by se v tajném dorozumění s Angličany po Steynově útěku utvořila a s Angličany mír proti neodvislosti Oranžska čelící na oko »jmenem Oranžska« uzavřela a tak jim záminky poskytla. by dále bojující Bury oranžské za buřiče a ne za válčící stranu pokládali — z těchto příčin nepochybně Krüger odhodlal se ke kroku, jejž oznamuje Reuterova kancelář přes Bethulii prohlásiloranžský stát za anekto- vaný pro republiku třansvanl- sko u. Ovšem učinil tak zajisté ve shode a předsedou republiky oranžské Steynem. Jde pouze o přechodní pokus, zameziti nepříznivy pro Bury výklad mezinárodního práva, k ně- muž by obsazení hl. města Bloemfonteinu pro Brity mohlo býti podnětem.
Robertsův Bure Brito Angličan Steynův Krüger Praha Bloemfontein Oranžsko Bura Reuterův
11 article
Povstání v severozápadní části Kepska trvá dále. O nových pohybech povstalců sděluje se ale do té chvíle jen, že v Blaauwpiltu na hra- nici mezi okrsky carnarvonským a kenhardtským postavili jeden sbor svůj. Angličané chystají se ostatně k chyzdnému kousku. Jak známo, má se odebrati do Evropy poselstvo obou republik burských, jež by tam ve prospěch zprostředkování míru a neodvislosti obou burských republik působilo. Fische má tu zastupovati obě republiky, Wol ma zvláště Transvaal, Wessel Oranžsko. Nn že, anglická loď »Thetis« má býti vr- slána, aby tři tyto diplomatic ke posly, jedoucído Evropy na něme- ckém říšském poštovním parníku »K alisru«, zajala. Nové pozastavení chy- stají nepochybně Angličané též německému par- níku »Königu«, až do zátoky delagoyské dopluje, vinlce jej, že veze dobrovolníky pro Transvaal. Jen aby z těchto pozastávek »Kaisra« a »Königa nevznikla na konec Angličanům mrzutost s c sařem a králem Vilémem II. Ostalně té chvíle nejen Francie, nýbr také Německo žádost burských republik za spro středkování prostě — odbyly. Na tom nic ne- mění patrně fráze, v jakéž odbytí své zahalily. Francie odkazuje Bury na Německo, Německ zase dál na Rakousko a — — Švýcarsko. Tol ovšem nemusí míti z válečného loďstva angli ckáho strachu. Němccké veřejné mínění ovšem jest n dále na straně Burů. Tak na př. mužstvo ně- mecké válečné lodi »Deutschlandu« provolávalo v Portsmouthu slávu Burům před očima svých důstojníků i Angličanů. Angličané hrozí pro případ, že by Buroré zničili jejich doly v Johannesburgu, Krü ge- rovi pomstou, a pro případ, že by unikl jieh moci na některé, nepochybně německé lodi, pomstou »všem Burům vespolek«. Prozatím ovšem Krüger nikterak na to nepomýšlí, uprch- nouti z Jižní Afriky a ponechati tam volnost Britům.
Kepska Angličan Fisch Wessel Thetys König Kaiser Vilém II Krüger Brito Evropa Transvaal Francie Německo burský republika Bura Německ Rakousko Švýcarsko Tolo Portsmouth Johannesburg jižní Afrika Krü ge
12 article
Telegram y Z Londýna, 17. března. (C.-B.) »Daily Telegraph« oznamuje z Kapského města, že za- jati Burové až na dále mají býti ponecháni n dopravních lodích. »Standard« oznamuje z Lissabonu ze vče- rejška, že portugalský vojenský oddíl, 70 dn- stojníků a 712 mužů, má odplouti do Lou- renca-Maqueza. Z Berlína, 17. března. (C.-B.) » Wolfo kancelář« oznamuje z Pretorie ze dne 16. t. m. Odpověď německé vlády na žádost, vyslovenou burskými vládami za přátelské zprostředkování k zjednání miro, má toto doslovné zněnr : » Vlada německého císaře ráda a ochotně spolupůsobiti bude při přátelském zprostředkování, jakmile dány budou základní podmínky pro ně, to jest, jakmile zjistí se, že oba odpůrci si zprostředko- vání toho přejí. O tom, zdaž Angličané nyní minění takové chovají, budou si moci vlády obou republik zjednati přímo v Londýně neb přátelskou služ- bou některé třetí vlády, jež nemá v jižní Africe vlastních důležitých zájmův, jistoty. Posledně dotčená podmínka týče se řady států v Evropěa mimo Evropu, nikoli ale Německa. Každý taký krok německé vlády vzbudil by proto pode- zření, že sledujeme jiné než humanní účele. Zvýšená tím nedůvěra nebyla by prospěšn míru. Přání jihoafrických vlád, aby jejich žádost za sprostředkování byla také rakousko- uherské a švýcarské vládě, jichž zájmy ně- mecký konsulát v Pretorii zastává, sdělena, bylo ovšem ihned vyhověno. Z Kolína n. R., 17. březnu. (Zvl. tel.
Burová Pretorius Angličan Londýn Lou Berlín Afrika Evropa Německo Pretorie Kolín Daily Telegraph
13 article
»N. L.«) Pařížský dopisovatel »Köl. Ztg.« píše k prohlášení Deleassčovu, že Anglie dávno byla si již toho vědoma, že nemá se čeho obávati od Francie v jihoafrické otázce, a jedlně Rusko, aniž by ale docházelo u Francie v pří- čině té opory, hledí k otázce té zaujmouti aktivní stanovisko. Z Londýna, 17. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Burové upevňují se u Vereeijungu na řece Vanlu. Ze Štutgurtu, 17. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Virtemberčan Heřman Seitz, jenž pod Cronjem zúčastnil se oblehání Kimberleye, poslal přibuzným list, v němž jest vzhledem na nynější situaci toto pozoruhodné místo »Pokud vím, směřuje plán náš k tomu, aby- chom anglické vojsko zaměstnávali drobnějšími boji. Jakmile Ladysmith bude vyproštěn. ustoupí naše sbory do Bloemfonteinu a později i do Pretorie a ponechají Angličanám prázdná, pustá místa; nemoci, ponebí a h la zdecimují pak anglické vojs k tak, že nebude nám obtížno způsobiti mu ka- tastrofu, jež bude snad podobnou k Napoleonově pohromě v Rusku.« Z Neapole, 17. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Parníkem »Bundesrathem« přibyl sem americký konsul v Pretorii, Davis, jenž popluje dáled Newyorku. Proslýchá se, že pověřen jes vládou transvaalskou důležitým diplomatickým posláním. Z Burghersdorpu, 17. března. (Renter. Burové pod Olivierem opustili v noe své postavení. Několik se jich ráno vzdalo. Člen zákonodárného shromáždění kapskéh de Wett a jeho bratr byli z atčeni. Z Bloemfouteinu, 17. března. (C.-B Jizdecká hlídka pronikla severně a z k ř e ce M odderu, ale nenašla nikde ani stopy po ne- přátelském vojsku. Most přes řeku je bez po- hromy.
Burová Štutgurt Virtemberčan Heřman Seitz Kimberley Napoleonův Burghersdorp Olivier Wett Bloemfoutein Anglie Francie Rusko Londýn Vanl Bloemfontein Pretorie Neapol Davis Most
14 article
— (Renter.) Na Robertsovu prokla maei vzdalo se 400 oranžských Burů. — Guvernér z Pretyman vyzývá farmáře, aby jezdili na trh a nabízeli své plodiny vojenské správě. Mimo to je postaráno, aby občansko trh odbýval se jako jindy. — Většina o r a nt ských Burů vrátila se do svých do- mo v o. Z Vanzylu, 16. brezna. (Reuter.) Cle mentsovo vojsko virhlo na značnou dálku do Oranžska, nenacházejíc nikde nepřítele jenž ustupuje před frontou britského vojska. z Ladysmíthu, 16. března. (Reuter. Velké minožství nepřtátel poz or váno u průsmyků van-relemenísko tinturského a debeerského. V šar- vátce u debeerského průsmyku Angličaně měli dva raněné. Napřítel ustoupil. Želez nic e d Harry smithu přes van-reenenský průsmyk se kvapně upravuje. Z Bloemfonteinu, 17. března. (Reuter. Lord Roberts podává v denním rozkaze pře- hled událostí od 12. m. m., kdy hritské vojsko překročilo oranžské hranice, zmiňuje se o za- jetí valné části burské armády, pod velením váženého generála, gratuluje vojsku k jeho vý- konům, na nichž by si mohla zakládati každá armáda. Konečně zmiňuje se pochvalně o vy trvalosti a statečnosti mužstva a hrdinnosti. s jakou snášelo své utrpení. Z Vanzylu, 17. března. (Reuter.) Žele- zniční spojení mezi Bloemťonteine m Norwalpontem jest obnoveno. Dnes přiby vlak s gen. Polacarewem a ochranným vojskem. — 300 oranzských Burů vrátilo se prý na své. fiarmy. Z Brusselu, 17. března. Z Pretorie sdělují: Za předsednictví Krügerova konala se zde vojenská rada, jíž se zúčastnil také presi- dent Steijn. Usnesla se pokračovati v boji až do nejkrajnějších mez a výslati delegáty k velmocím se žádostí z zprostředkování míru. Delegáti odjedou v pon- dělí a odeberou se do Paríže, do Berlína, do Petrohradu a Washingtonu.
Robertsův Harry Roberts Vanzyla Krügerův Oranžsko Bloemfontein Brusel Pretorie Berlín Petrohrad Washington Renter Reuter
15 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Česko-německé konference. Z Vidně, 17. března. Ministr presiden dr. Körber byl dnes dopoledne přijat císařem ve zvláštním slyšení, kteráž uvádí se v sou- vislost s novou řadou česko-německých kon- ferencí za království české. V pondělí o 10. hodině dopoledne sejde se subkomitét pro vyřízení zákona o plat- nosti obou zemských jazyků při samo- správných úřadech. Posl. dr. Enge byl požádán, aby se porady té zúčastnil jako navrhovafel nové úpravy § 2., jenž týká se platnosti druhého zemského jazyka v úřadech jednojazyčných. Odpoledne o půl 2. hodině mají všichni čeští členové konferencí za království české. jakož i zástupcové konservativního velko- statku společnou poradu v poslanecké sně- movně. O 3. hodině zahájeno bude plenum konferencí. Jest úmysl, věnovati pon- dělní odpoledne osnově jazykové pro auto- nomní sbory. Ministr-president dr. Körber ohlásil však dnes některým českým členům, že jest ochoten po případě již v pon- dělí vyložiti zásady vlády pro spořádání jazykových poměrů při zeměpanských úřadech v krá- Tovství českém. Bylo mu praveno, že na základě sdělení pouze ústního nebude lze o zámyslech kabinetu snadno učiniti si správný soud aže bylo by žádoucno, kdyby ministerstvo vydalo je tiskem a dodalo všem účastníkům konfe- rencí. Bylo to připověděno. Avšak ti, kdo znají nerozhodnost, kolísa- vost, kunktátorskou povahu a taktiku ministr- presidenta dra. Körbra, který vyhýbá se v každé věci určitému stano- visku, který nejchoulostivější problémy. místo aby je pevnou vůlí řešil, obcházíi; který tam, kde maje mluviti sám, dává mln- viti jiným — mají vážné o tom poch yb- nosti, zda-li skutečně vláda na pondělní neb úterní schůzi konferencí poví, co chce ona. Vyslovuje se domněnka, že řeč dra.
Körber Posl doktor Enge Körbr
16 article
Körbra nebude leč výkladem stanovisek ji- ných, totiž stanoviska českého a stanoviska německého a v nejpříznivějším případě nějaké resumé, nějaký relief k němu. Ale dr. Körber nalezá se na důkladném omylu, domnívá-li se, že zástupcové čeští mohou, nebo chtějí strpěti, aby jim byly na- dále intence vlády zatajovány. Je naopak svrchovaný čas, aby nastalo jasno a to ne- jen mezi důvěrníky obou národů, nýbrž také mezí Čechy a vládou. Pan dr. Körber klame se, myslí-li, že bude se moci vytočit a vykličkovati nějakými benevolentními frásemi, nějakým platonickým ujištěním nebo nějakým jiným odkladem. Nežse sejde sněm království če- ského, musí věděti a viděti, čeho se má nadíti od vlády nynější ve věci, kterou není dotčen žádný zájem státu a žádné právo Němcův. Od 5. ledna bylo již — tušíme — mluveno, konferováno a vyjednáváno dost. Nadešel okamžik, kdy je nezbytno jednati. Čechové nejsou a nebudou ochotni čekati dále. Pro vládu je čas k činu. O tom se dr. Körber neklamejž: půjde-li cestami hra- běte Clara, skončí jako hr. Clary. Čechové budou míti odhodlanosti a síly dost, aby mu způsobili stejný osud, jaký stihl jeho před- chůdce.
Körber doktor če ský Němcův Čecho Claro Čechy
17 article
V parlamentě. Z Vídně, 17. března. O dro čle n říšské rady stane se některý den s neděle, v panské sněmovně snad již v úterý, snad až ve čtvrtek. Dříve také nebude vyhlášen patent, kterým svolávají se sněmy zem- ské na den 26. března. Stal se dnes ještě pokus, aby přece projednán byl před velikonocemi zákon, upravující titul inženýrský. Podnik jej posl. Sehnal. Všechny kluby, též anti- semité, němečtí pokrokovci a katolická strana lidová dali souhlas, aby vyřídil se dnes bez velké debaty. Bylo slíbeno, že nepromluví leč 3 nebo 4 řečníci. Již byl kompromis téměř hotov. V poslední chvíli však rozbila jej strana německo-nacionální, resp. její zá- stupce posl. Kai ser.
Sehnal Vídeň
18 article
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Arci- kníže František Ferdinand příjal odpoledne v audienci pražského arcibiskupa bar. Skrbenského Sňatek arcikněžny Štěpánky, korunní princezny vdovy, bude se konati nejbližších dnech. »Wlener Zeitung« uve- řejní zejtra příslušnou úřadní zprávu. Na konterenci předsedů ně- meckých stran leviee bylo ujed- náno — pro odročení říšské rady — bude- třeba, ze sejdou se také za parlamentní pře- stávky ve Vídni k ochráně národně- politi- ckých zájmů německá »Gemeinbüirgschaft«. Z panské sněmovny. Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Denní pořádek úterní schůze panské sněmovny jest tento: Sdělení došlých spisů. — I. čtení vládní předloliy o zálohách dlužních úpisů bankovních. — I. čtení smlouvy rakousko- španělské o vzájemné ochraně vynálezů, známek ochranných a vzorků. — I. čtení předlohy o statistice práce.
František Ferdinand Skrbenský Štěpánek Vídeň Wlener Zeitung panská sněmovna
19 article
Uherská sněmovna. Z Pešti, 17. března. (C. - B.) Doln sněmovna pokračovala dnes v rokovánío rozpočtu ministerstva orby. Posl. V ukovič mínil, že ze zápasu mezi merkantilismem a agrárnictvím vzejde vítězství práce. Řečník rozpočet schvaluje. Posl. Barta (proti rozpočtu) schvaluje prohlášení ministra orby, že smlouva zvěro- lékařská »stojí a padá« s vyrovnáním a táže se ministra, zdaz s ohledem na resoluci. předevčírem rakouskou sněmovnou schvále- nou, při onom prohlášení trvá. Na konec schůze ministr obchodu He- gedüs odpověděl na dotaz po petrolej- ním kartelu. Od r. 1893 zmáhá se ra- kouská výroba petroleje a uherská rovněz rychle zaniká. Uherské továrny nemohou pokračovati v soutěži s rakouským, zejmena haličským petrolejařstvím. Mimo to sluší míti na zřeteli, že v Uhrách ceny klesly. kdežto jinde všude vystouply. Tak stala se situace uherským závodům nesnesitelnoua proto se ministr nediví, že uzavřely kartel. Byly k němu donuceny. Mínistr nechce se ho zastávati, není mu vhod, ale tím se na stavu věci nic nezmění. Odpověď byla vzata na vědomost a po tom přijat Szellův návrh na prodlou- žení sněmovních schů zí. K mobilisaci ruského vojska.
Posl Szellův Pešť Uhry Doln sněmovna Bart He
20 article
Z Cařihradu, 17. března. (C.-B.) Po volání záložníků ve dvou vojenských okru zích ruských vysvětluje se projektovanými polními cvičeními mezi Moskvou a Kyjevem, jakož i přehlídkou vojska, již car chtěl vy- konati na své cestě do Livadie. Skopijský guvernér. Z Cařihradu, 16. března. (C. B. Janinský guvernér Osman paša bude přesazen do Skopije. Italská sněmovna. Z Říma, 17. března. (C.-B.) Dne odůvodňovaly se klidně dále návrhy k čl.1 o politických opatřeních. Lichá zpráva. Z Paříže, 17. března. (C.-B.) »J. des Debats« zvěděl od svého dopisovatele ve Vídni, že tam není prý nic známo o nastá- vajícím jmenování setníka hlavního štábu hr. Herberta Herbersteina vojenským zmocněncem v Paříži. K otázce činské. Z Londýna, 17. března. (C. - B.) »Times« oznamují z Hongkongu ze dne 16. t. m.: V Tonkině žádá tisk rázně za- anexi provincií Kvansu a T u- manu Francií a projevuje naději, že kon- ference francouzského vyslance v Pekině s konsulátními úřadníky pohraničných krajův jest příznakem, že má se nastoupiti politika postupu. Revoluční hnutí. Z Bucnos - Ayres, 17. března. (»Times«.) Vláda poslala vojsko do kraje Entre Rios. Podnětem tamějšího revo- lučního hnutí je spor politických dobrodruhů, kteří by rádi dostali moc do svých rukou, aby mohli hověti svým hmotným zájmům.
Osman paša Debats Herbertus Herberstein Ayres Rios Cařihrad Moskva Kyjev Řím Paříž Vídeň Londýn Hongkong Francie Bucnos Times
21 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 17. března. (C.-B.) »W. Abdpst. oznamuje, že bylo usnešeno za příčinou roz- množení přijmů státních železnic zvýšiti t a r ii na dopravu petroleje od 1. května t. r. Místo výminečného tarifu 2. bude platit tarif třídy c). Aby se však podporoval vývoz raffinovaného potroleje a derivatů do eiziny. budou platiti pro něj dosavadní nákladní sazby. Petrolejařská konference vzala opatření ta na vědomost a ubezpečila, že vzdor zvýšení tarifů nezmění ceny petroleje. st. Z Pešti, 17. března. (Zvl. tlgr. » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 22.000 q. Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská 81 i K 8.30, 80.5 kg K 8.—, 79.5 kg K 7.70 s přl- měsí, 78 kg K 7.9213, 77.5 kg K 7.60, peštská 79.5 kg K 7.85, 78.5 kg K 7.621 žlutá, 76 k K 7.60, 74 kg K 7.50, horňácká 80 kg K 7.85, 78.5 kg K 7.75 zlutá, 76 kg K 7.6214, 74 ka K 7.40, podunajská 73.4 kg K 7.35, sedmihrad- ská 80 kg K 8.20, 78.2 kg K 7.90, bunátská 75.5 kg K 7.50, bečkerecká 76.2 kg K 7.60, törökbečská 75.3 kg K 7.471, na čtvrt leta; žito K 6.35; ječmen K 5.75; oves K 5.20; kukuřice K 5.35. V terminovém obchodě k ve- čeru znamenala: p šeníce na duben K 7.60, na říjen K 7.84; žito na duben K 6.41, na říjen 6.64; o ves na duben K 4.98; kukuřice na kvělen K 5.35: řepka na srpen K 12. 65. Plodinový trh byl bez odbytu zmněny.
W Abdpst Platil Vídeň Pešť K 7.60 kg
22 article
Počasí: Pěkné. Z Drážďan, 17. března. (C.-B.) Správn rada společnosti pro plávbu na Labi »Řetěz« stanovila dividendu za minulý rok na 519 proe. proti 3 proc. loni. E. Z Hamburku, 17. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Dnem 1. května nabude platnost nový nákladní tarif z Německa do Srbska, Bulharska a Turecka, jenž obsahuje značné slevy. w. Z Londýna, 17. března. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Proslýchá se, že počet přihlášek k půjčce válečné jest asi 40,000 a že upsaný obnos obnášel asi 336 mill. lib. sterl.
Pěkná Drážďany Hamburk Německo Srbsko Bulharsko Turecko Londýn
23 article Trhy peněžnt
Trhy peněžnt Z Vídně, 17. března. (Závěrečn kursy.) Dnešní kursy jsou částečně dle sta- rých a částečně dle nových usancí uvedeny. Renty: Únorová renta 99.20, společní renta květnová 99.20, společná renta stříbrná 99.—, rakouská zlatá renta 98 10, rakouská korunová renta 99.45, uherská zlatá renta 96.95, uherská korunová renta 93 60. Losy: Stální z r. 1854 164.50, z r. 1860 po zl. 500.— 136.—, z roku 1860 po zl. 100.— 159.75, z roku 1862 200.50, losy tisské 141 25, Iosy úvěrního ústava 395.—, vídeňské losy komunální 391.—, turecké losy 122 75. Akcie bank: Banka anglo rakouská 124 75, vídeňská bank. jednota 135 50, rak. ústav pro úvěr pozemkový 251.—, rak. úvěrní ústav 235.10, uherská úvěrní banka 187.50, banka pro země rakouské 117.—, vídeňská Unionka 155.—, česká banka Union —.—, Živnosten- ská banka —.— Akcie dopravních podniků: Dráha ústecko - teplická —.—, česká seveřní dráha 151.50, buštěhradská lit. A. —.——, buště- hradská lit. B. 302.— (—), dunajská paro- plavební společnost 72.30, dráha duchcovsko- podmokelská 139.50, severní dráha císaře Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko- köflašská 133.— (—), dráha Ivovsko- černovická —.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha 119.—, dráha polabská 123.—, dráha pražsko - duchcovská 92.75. společnost státní dráhy rakousko-uherské 136 10, lombardy 25 90, dráha pardubická —.- silniční dráha lit. A. 135.75, silniční dráha lit. B. 130. 75.
Ferdinand Lloyd Vídeň uherský úvěrní banka Unionka 155 český banka Union ská banka 72.30 státní dráha
24 article
Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 261.—, severočeská uhlář. společn. —.— (—), pražská želez. společnost 566.— (—), rým.-muráňská společnost 313.— turecká tabáková režie 149.50, rakouská továrna na zbroj 187.— (—.—), západočeská uhlář- ská společnost —.—, vídeňská stavební společnost 96 50, peštská společnost pro půj- čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská společnost 399.50. Valuty: Dvacetifranky 19.27, papírové marky 118.45, papírové ruble 255.75. Devise: Německá místa 118.52, směnky na Londýn 242.75, směnky na Paříž 96 32, směnky na Curych 95. 60. Hodnoty báňské následkem opět- ných realisac stísněné. Tabákové na pověsti o dividendě stoupaly, jinak klidno. Dodatečná bursa: tabákové Eskontní sazby 41/4, 44 procent. M. Z Vídně, 17. března. (Telefono- gram „Nár. Listů“.) (Denní bur sa.) Jakkoli obchod se soustřeďoval jen na
Londýn Paříž Curych Vídeň 261 313 399.50