Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělatvi

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finančnictvví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 314. ze dne 14. listopadu 1909.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 13. listopadu. Psychologie moderního dělníka . . . Pr velké bohatosti literaturý, obírající se poměry lovárního dělnictva našich dnů a při veliké agi- lační literatuře dělnických stran jest přece jen velmi málo spisů, na jichžto podkladě bylo by možno vytvořiti si přesný obraz vnitřního života moderního dělníka. Dělnické strany, vyličujíce postavení těch kterých skupin dělniekých, nulně podléhají tendenci, kterou, ať provoláními, at novinářskými články, ať jinými publikacemi sle- dují. Obirají se více zevními momenty, usilujíce, aby všeobecné podminky dělnictva byly zlepšeny aby dostalo se pracovním třídám lepši mzdy. kratší doby zaměstnanostní, lepší úpravy poměrů bytových, výchovných atd. Zprávy živnosten ských inspektorů, které v poslední době snášej velmi cenný materiál pro poznání poměrů děl- nických, nemohou rovněž vniknouti v duši mo- derního dělníka prostě proto, poněvadž tovární inspektor již svým úřadem jest do jisté míry veden k seznávání jednostrannému, hlavně ke zkoumání poměrů dělníka v práci tovární a ne- může vniknouti do soukromého života jeho. T bylo v literatuře velmi živě pociťováno tim více čím hojněji vyskytovaly se různé memoiry prů- myslníků i podnikatelů a čím více čítány byly životní zápiský těch, kdož praci svého života dovedli se povznésti k velikému stupní bohatství a moci.

Praha

8 article

Když vyšly r. 1904 vzpominky dělník p. Karla Fischera a když vydány byly rok na to životní upominky továrního dělníka p. Viléma Bromma, vzbudila díla tato zaslouženou pozor- nost. Kritický čtenář ovšem vyciťoval snadno i z nich tendenci, danou příslušnosti autorů k té které dělnické straně politické, avšak díla tato přece jen přinášela bohatý, nový anebo dosud málo známý materiál. Díla tato pro nás speciálně ovšem mají cenu menší potud, pokud se oblrají poměry v jiných zemích. Za to s lím větším zájmem zajistě každý, komu není slav našich dělnických tříd zvláště na českém severu lhostejným, sáhne po knize p. Václava Holka, nedávno vydané.*) Vydavatel této knihy, která jest psána ve volném vypravovatelském tonu nese i jazykově pečeť českého původu autorova, praví sice úvodem, že jest jedním ze zajíma- vých dokladů vývoje autorova z češství do ně mectvl, avšak kniha sama dokladu pro to ne- podává. Leč o tom později.

Fischer Bromme Holk

9 article

Jest to kniha jednoduchého života, plnéh utrpení, zjasněného přiléhavými nadějemi, kniha života muže, který opětně a opětně snažil se propracovati se výše, jehož však osud nemilo- srdně zase smell zpět k těžké práci, a který ještě dnes, v 45. roce svého života, jest za- městnán jako vozičkář v drážďanských sklár nách dříve firmy Siemensovy. Po létech namá hání propracoval se k týdenní mzdě 15—17 marek, ze které živí svoji pěličlennou rodinu. Pan Holek pochází z Kralovic v Čechách z děl- nické rodiny. Jeho otec byl hlavně zaměstnáván v cukrovarech a cihelnách a při životě plném odřikání dospěl alespoň k tomu, že mohlsi poslaviti malý domek, který ovšem ve vlastni etví rodiny se neudržel. Měl několik děll Václav, autor knihy, prošel již v mládí trpkou školou. V rodině nebylo dosti prostředků, aby byl možno dopřáti dětem řádného školního vycho vání a mimo to matka spisovatelova kladl malou váhu na školní výchovu, starajíc se zvláště o to, aby rodina získala co možno peněz Zaměstnání otce Holkova bylo také toho rázu že rodina často a často z místa na místo se stěhovala a tyto změny bydliště ovšem znemožňo- valy řádnou výchovu. A když snad bylo možno, aby Václav Holek navštěvoval místní školu, při- hlášily se hlad a bída s plnou drsností a mladý hoch byl nucen s harmonikou choditi od mísla k místu a přispivati skromnými svýmí výdělky k výživě rodiny.

Václav Václav holka Kralovice Čechy Holkov Siemensův

10 article

Prosté vypravování autorovo, kdy ličí, jak jen nerad odhodlal se k této — otevřeně řečeno — žebrotě a s jakou bolestí vnitřní šel v prvých počáteích tohoto svého potulného výdělečného života od domu k domu, aby konečně úplně otupěl a klidně oddával se vyžebrávání grošů působí hlubokým dojmem. Jest pravdivé a prostě jasné v líčeních těchto dob a maně vybavuje obraz děti, kterým osud nepřál dětství klidného a jež žene od dveří k dveřím, aby pomáhaly vydělávati . . . Ukazuje, jak v našich dobách ještě málo vykonáno bylo na zajištění toho, nač má každé dítě právo, aby bylo ve svém mládí mladým, aby dovodilo, jak daleko ještě máme k tomu, co nazváno bylo své doby tak trefně právem na dětství. Mladý hoch měl plno touhy hojně naučiti se pro život, chápal, co by vzdě- lání pro ného znamenalo, uvědomoval si, jak by jím si mohl zajistiti lepší existenci, avšak drsná skutečnost rvala ho vždy zpět a zpět. A přece jen radostně vyměnil harmoniku př nejbližší příležitosti za práci v cihelně, kde po- máhal svému otci a matce. Vysilující práce v cihelně uvrhla ho na lože, podryla jeho sily a když vyvázl z její spárů, byl nucen v králké době opětně nastoupiti svoji práci.

11 article

Pak přišla léta poněkud lepší. Zaměstnání v cukrovaru bylo od jisté míry vykoupením, po něvadž dostal se do práce přece jen lépe pla- cené a upravenější. Po skončené kampani snaží se talézti si zaměstnání při zemědělství, avšak ani zde neshledává se s lepším osudem a po krátké zkušenosti vrací se k zaměstnání svého otce, do cihelny. Neblahé poměry výdělkové. které panovaly před 30 léty na Královickua v blízkém okolí, byly podnětem celé řadě taměj- ších rodin — a jest to jedním z důvodů vylidňo- vání tamější krajiny — že odebraly se za prae do Saska, kde přece jen poměry byly aspoň pří- znivější. Jest zajímavo čísti — snad jest v tom i kus tendence — jak shledává autor živoe v Sasku v té době příznivějším a přijemnějším

Sasko

12 article

*) Wenzel Holek, Lebensgang eines deutsch čechischen Handarpeiters. 1909. a jak také vzájemné poměry tamějšího dělnictvn jsou prosty tvrdé brutálnosti, kterou popisuje pak později, kdy vrátil se do Čech, aby zde na- stoupil práci při těžbě uhelné na Duchcovsku. Doba, kterou zde pan Václav Holek ztrávil, jest jednou z nejehmurnějších. Zamyslíte-li se nad líčením spousty, která zde dělnictvo zachvátila. Kmenové dělnictvo, zaměstnané v uhelných na- lezištích, bylo dělnictvem podle líčení pana Vá- clava Holka nejubozším z ubohých. Posledn groš utrácí se v kantině, v kořalce utápí se bo a poměr obou pohlaví k sobě vyznačován jest skoro zvířeckosti, již své doby tak úchvatně vy- líčilo péro Zolovo. Poměry činí tu dělníka podli- zavým oproti představeným, zatím co krajní ne snášelivost panuje mezi jednotlivými soudruhy v povolání. Tuto kapitolu knihy nelze přečisti be hlubokého dojmu tím eitelnějšího pro nás, po- něvadž jedná se z velké většiny o dělnictvo če ské, které vysazeno nejen tlaku sociálnímu, ale i tlaku národnostnímu. O tomto bodě pan Holel v této stati se nezmiňuje, avšak možno učiniti si i v tomto směru přesný obrázek z toho, co vypráví. Špinavé brlohy slouží za příbytek není řádného oděvu a poslední krejcar mizi v kapsách kantinských, kteří jsou ve spojení se zaměstnavateli a tím způsobem těží ze skrovné mzdy, jíž dělnictvo si dobylo. Není pochybnosti o tom, že od té doby poměry podstatně se zlep- šily a že dělnictvo mnohého a mnohého docílilo.

Wenzel Václav holka Zolův Holet Čechy Duchcovsko

13 article

Nicméně jest poučno i dnes po létech přečist si tuto kapitolu, jež líčí tvrdou školu, jíž naše tamější dělnictvo projíti musilo a jež zdůvod- ňuje tak mnohý a mnohý výbuch nespokojenosti který upoutal k sobě pak pozornost veřejnosti Pan Ilolek ani zde dlouho nevytrval a zhnu- sen poměry, které proň jakožto člověka mysli cího a zřejmě inteligentního byly nesnesitelny ocitá se opětně v cukrovaru, aby odebral se po zději zase do Saska ku práci v tamější cihelně a postupně i v různých závodech jiných. Nebu deme líčiti tyto jeho pouti do Saska a zase zpět do Čech, nebudeme líčiti bídu i naděje, jež ho provázely, poněvadž stručný výtah nemohl by podati obrazu přesného. Po bludné pouti ze zá vodu do závodu ve snaze nalézti si zaměstnání lopší a trvalejší, po bloudění z cihelny do sklár ny, od nádennictví do cukrovaru, ocitá se ko nečně v pevném postavení v bsti n. L. Jest že- nat, ale jeho manželství není požehnáno, poně vadž naplňuje ho ustavičným podezříváním zárlivostí.

Ilolek Sasko Čechy

14 article

Avšak nově rozvinující se působení vábí ho neodolatelně k sobě a přináší mu aspoň poněku spokojenost. Vlastní svou píli naučil se dobře čísti a psáti a se zvláštní zálibou vyhledával knihy, které možno říci dosti systematicky četl aby aspoň nejnutnější vzdělání si opatřil. I Ottů Slovník naučný jest tu jmenován. Tato jeho tou ha po knize a po rozhovorech o poučných the- matech svede ho s myslícími hlavami dělnický- mi a také s celou řadou mužů, sympatisujícíe ať z důvodů národnostních, ať z důvodů sociál- ních se snahami pracovních tříd. Ze skrovných svých úspor odebírá časopisy a „Národní Listy“ stávají se v této periodě jeho života jeho zamilo vanou četbou. Liberální jejich směr se mu ne obyčejně zamlouvá a sám zasílá do nich články líčicí poměry dělnictva. „Časopis tento sděli jednou svým čtenářům, zvláště pak dělnictvu že otevřel rubriku pro otázky dělnické, ve ktere budou uveřejňovány stížnosti ze závodů o po- měrech mzdových, předpokládaje ovšem, že bu- dou odpovídati pravdě. Překvapilo mne to a čet jsem řádky tyto opětně a opětně. Zdálo se m to dobrou příležitostí, abych mohl zde otevřiti své srdce. Materiálu měl jsem dosti. Jednalose mi jen o to, jakým způsobem ho sděliti mám

Ott

15 article

Byl jsem úplně osamocen a nemohl jsem s žád- ným člověkem ze svého okolí se poraditi anebo svěřiti se někomu se svým úmyslem. Konečně přece jen praeně sestavil jsem článek. Zvolil jsem něco, co ovšem netýkalo se pouze místních poměrů, ale přece na nich spočívalo, tovární in- spekci. V článku kritisoval jsem nepřístojnosti v závodech, jak jsem o nich byl přesvědčen, řek jsem, jak živnostenská inspekce se provádía jak vlastně by se prováděti měla. Nadál jsem se, že pro vážnou tuto otázku vzbudím všeobecný zájem a zvláště že upoutá pozornost dělnictva Ba, moje naděje byly dokonce tak veliké a naiv ní, že jsem předpokládal, že úřady musí po této mé obžalobě ihned zakročiti, aby odstranily ne přístojnosti. Jak jsem se ovšem klamal, zřel jsem brzo.“ Úřady nepovšimly si zprávy této, ale stal se něco jiného. Panu Holkovi dostává se do rukou provolání tehdy agitačně se rozvíjející strany sociálně-demokratické, seznává učen Karla Marxe a z časopisu „Duch času“ vyčítá program moderního hnutí dělnického. „Byl jsem zaražen, ústa zůstala mi téměř pootevřena, v údi vu seděl jsem a hleděl opětně na řádky, ve kte- rých vše to obsaženo bylo, jako bych ani ne- mohl věřiti svým očím. Šlo to ovšem začasté nad můj rozum, co jsem četl, neboť jak bylo by možno něco takového? A přece nebylo to do- cela spravedlivo, co se zde žádalo: stejná práva. stejné povinnosti?“ A lak pan Holek vstupuje do hnuti socialně- demokratického a stává se jedním z jeho prů- kopníků. Zakládá dělnickou organisaci českou v Ústi nad Lab., přistupuje k vydávání listu, jehož se stává redaktorem, a konečně — c nadějí v něm to vzbudilo! — jakýmsi ředitelem prvního prodejního společenstva dělnického.

Holk Marx ústit nad Laba

16 article

Denní těžká práce, kterou úplně byl vysilován v průmyslových závodech, vystřídána prací víee méně duševní a pan Holek věnuje své sílya veškeré své snahy myšlence organisace dělnické, vybudované za účelem povznesení stavu pracu- jících tříd. A zase přichází skutečnost se svou tvrdou logikou. Hnutí sociálně-demokratické tehdy bylo silně pronásledováno úřady a nad to vnitřní rozpory osobní i věcné podrývaly půdu nákup- ního i prodejního společenstva, lakže po krátké době ocitá se pan Holek opětně bez prostředků živobytných, pronásledován nad to úřady a od- mitán podnikateli, kteři nechtějí do svého zá- vodu přijímati »socialistického agitátora«. Tonha po samostatnosti ale zbývá a pan Holek činí pokus, nemohl-li by se zavésti jako agent. Al ani zde se mu nedaři a zase dostaví se nouze která ho žene jako dělníka ze závodu do zá- vodu, z místa nal místo. Z rodného města do Saska a zase zpěl, zatím co ovdoví a později uzavírá manželství druhé, ve kterém však opětně nedochází plného štěstí. Jest zajímavo čísti tyto řádky, jest zajímavo sledovati ony touhy po zaměstnání trvalém a nutno se obdivovati duchu, který přes to zůstává povným.

Al Sasko

17 article

V této své části knihy dotýká se p. Holek do jisté míry i poměrů národnostních. Pouka- zuje na poměrně vyšší úroveň vzdělání něme- ckého dělníka továrního oproti dělníku českému a specišlně dělníku v německé říši. Jest zajisté hojně přehnáno v jeho líčení, kde shledává člo- věka českého příliš zotročilým a přiliš málo sebevědomým, a jest zde zřejmým i nedostatek kritického pochopení přo poměry, které část českého dělnictva vytvořily tak, jak javila s panu Holkovi. A stěží lze vyčítati to muži, který nemohl si opatřiti vzdělání, jehož potre- boval pro přesné posouzení poměrů, a stěži vytýkati to člověku, který trpěl poměry, v nichž ostatně zajisté mnohé zdálo se mu horším, než ve skutečnosti tomu bylo. V této partii knihy lze však zároveň seznati, že pan Václav HHol l zvláště v Ústí n. L. byl národně uvědomělýi a pracoval specišlně velmi intensivně ve smyslu českého hnuti dělnického a ve smyslu národná českého spažení. Jeho rodina ovšem se poněm- čovala, avšak v celé knize není jediného do- kladu, že by se také zůmyslně chtěl poněmčit sám. Národnostní přeměnu jeho rodiny přivodily poměry a speciálně odhodlání navždy opustit Čechy, kde nemohl nalézti klidného zaměstnání Pronásledování a bída vyhnaly ho z vlasti, ne možnost najíti si zde práci, která by mu zaru čovala stabilitu pobytu. A tento moment pada na váhu i při celé řadě jiných českých dělníků z tehdejší doby a fakt tento sám sebou je ne obyčejně poučným pro všechny ty, kdož usiluj o to, abychom ani jediné duše neztráceli, poně- vadž nemáme čeho ztráceti.

Holk HHol Čecho Ústí

18 article

Tyto oddily kníhy jsou přimým posílením názoru, jak jest povinnosti české politiky hospo- dářské k tomu pracovati, aby český člověk uživi se doma a aby nebyl nucen odeházeti do krajin, kde poměry samotnými buď on sám, anebo alespoň rodina jeho se poněmčuje. A kniha končí: „Když jsem za léta r. 1904 sám zajel do Drážďdan a vrátil se jednou do své vlasti abych se poradil se svojí paní o přesídlení, ozna- movaly červené plakáty lidovou slavnost šestého če- ského volebního okresu, jež měla konati se příštíh dne, v kterousi neděli. Jel jsem proto nejbližšího jitr do Ústí n. L, abych alespoň zřel slavnostní průvod a abych pak opět po kole odjel do své nové sask domoviny. Se všech stran přicházely dělnické hatail- lony a stavěly se v Dlouhé ulici v řady. Zvuky hu- by zněly se všech stran. V čele průvodu stála malá pěti- až osmiletá děvčata v bílých šatech, za nimi pak větší. Pak přišli hoši stejného stáří. Za nimi stál vůz dělnické pekárny, na němž stála bohyně Svobody, jež při každém pohybu vozu klonila sev pravo a v levo, jako by zvala kolem stojící diváky, aby vstoupili do řad. Pak přišli dorostlí mužové ženy z Ústí, Podmokel a jiných míst a jich obličeje zářily radostí. Stál jsem zde jako zkamenělý a hledel jsem, hluboce pohnut, jak v triumfu šli kolem mne Musil jsem se přemoci, abych nahlas nezaplakal. Al slzy stály mi v očích. ,18.000 jest jich!“ řekl pořa- datel, kdyz poslední řada přešla. Stál jsem a hledě jsem za průvodem. Pak posadil jsem se mlčky na svoje kolo a jel jsem domů a uvažoval o rozdílu dělnického hnutí nyní a dělnického hnutí před z0 léty.“ Co těmi prostými slovy řečenol

Svoboda Al Ústí Podmokly

19 article

Jest poučno čísti tuto knihu, jest poučno čístij přes tendenci, která z ní vane a nutno říci, že jest mila ve své prostotě a v jednoduchosti líčení toho co naplňovalo život dělníka, jenž z bídy nedopraco- val se výše, než k těžkému životu továrnímu. Ovšem- rebylo by správno, oddávati se pocitu sentimenta- lity po přečtení. Jedno však dokazuje spis tento: po- třebu pronikavé kultury širokých vrstev našich a po- třebu energieké práce všech těch, kdož chtějí se zu- častniti na hospodářské práci našeho národa, aby chom nejen neztráceli lidí, ale abychom napjetín všech sil postupovali v před ku prospěchu i těch kdož závody tvoří a budují, i těch, kdož v nich pra- cují. Pro tuto úzkou souvislost mezi dělníkem a za- městnavatelem ovšem v knize pana Holka poroz umění není, pro tuto stránku nemá pochopitelně do- sti smyslu. Jestiť přímý poměr mezi produkti- vitou dělníka a možností vyhovovat požadavkům pracovních tříd. Požadavky přílišné mehou ohrožovati závody a ubírati jim mož- nosti soutěže, což zvláště v našich poměrech nemálo na váhu padá. Konec konců zaměstnavatel i dělnik mají snahu stejnou zajistiti pevnou basi průmyslu do budoucna a proti soutěži každé. Z tohoto faktu pak plynou povinnosti i pro dělníka. Na peněžním trhu v týdnu právě končícím nastalo uvolnění. Anglická banka po poměrně dlouhé době opětně vykazuje vzestup svého zlatého po- kladu a také z Berlína přicházejí zprávy podstatně lepší. Následkem toho nepřistoupila anglická bank ke zvýšení sazby své, nedojde také ke zvýšení Berlíně a také Rakousko-uherská banka nebyla do- nucena k naprosto žádným opatřením v tomto směru. Pro daný okamžik jest tody tlak na trhu peněžním překonán, čímž není arci řečeno, že překonán jest také pro prosinec a eventuálně pro závěr toholo roku.

Berlín Rakousko anglický banka

20 article

Peněžní bursa pražská jevila zase klidné smý- šlení, jež však se koncem týdne upevnilo. Při tom zajímala se jak o hodnoty ukládací, tak o dividen- dové: ač některý den nebylo obchodu, jindy uzá- věrky byly četné a hojné. Z papírů ukládacích byly předmětem obchodu toliko 4% komunální dlužní úpisy Zemské banky království českého, jichž byl hojný počet koupen po K 94.75 a o 10 hal. dráže. Mezi hodnotami bankovními byly zprvu kupo- vány akcie Hospodářské úvěrní banky za korsu předchoziho týdne po K 430.50; později byla po- plávka o 50 h levnější. Velký vzestup vykazují akci Pražské úvěrní banky: zprvu za ně nabízeno K6gn posléze po K 650 a i o 50 h kupovány po trojím vzestupu dráže. Akcie banky Union brány z trhu za ustáleného kursu K 249.—. Směr sestupný uplatnen byl při akciích Zajišťovací banky; začalyť záznamem K 215.— t. j. o 1 K slabším než před týdnem a na konec byly prodávány po K 213.50. V oboru hodnot průmyslových nejvýznačnějším zjevem jest opětný veliký vzestup akcil Českobudě jovického pivovaru, za které nabídka zase přidat- 50 K; ale ani za kurs takto na 1200 K zvýšen jich nikdo neprodal. Kdežto akcie Kolínské továrny na kávové nahražky dvojím poklesem sestoupilys záznamu K 840 na 825, těšily se akcie Podolské ce mentárny nemslému vzestupu, ježto za ně zprvu na- bízeno bylo K 181, ale potom koupeny byly po K 189; posléze však o 1 K polevily. Taktéž vze- stupný směr měly akcie České společnosti pro prč- mysl cukerní: ze 207 na 210 K. Daňkovky takték stouply, ze 428 na 430 K; za to akcie šamotových továren západočeských zlaciněly o 5 K. znamenány byvše koncem týdne 505 K. Tak skončila tento týden peněžní bor a pažská.

Union zemský banka hospodářský úvěrní banka úvěrní banka zajišťovací banka

21 article Jednota průmyslníků o novém finančním plánu vládním.

Jednota průmyslníků o novém finančním plánu vládním. Výbor Jednoty průmyslníků v obvodu obchodn komory pražské, odboru Svazu rakouských průmysl- níků, konal ve čtvrtek dne 11. t. m. schůzi, na je- jímž jednacím pořadu byla otázka organisace tří ústředních průmyslových korporací, jakož i zaujetí stanoviská k zákonu o sociálním pojištění. Krom toho pokračováno v rozboru finančního plánu vlá- dy. Hlavní bod debaty tvořila finančním ministrem podaná novela k zákonu o osobní dan z příjmů, dle které má býti berním úřadům p- voleno v odvolacím a trestním řízení právo k na- hlédnutí do obchodních knih. Toto opa- tření obrací se zcela nepokrytě proti obchodu a prů- myslu. Uváží-li se, že ani zemědělství, ani male- živnosti nejsou zákonem vázány k vedení obch. knih, musí tato novela býti přímo jako difamujíci pro obchod a průmysl, poněvadž předpokládá poctivě a nepoctivé fatenty. Proč se nepožaduje také nahtéd- nutí do hospodářských knih statkářů, pachtýřů dvo- rů atd.? Praxe zákona o osobní daní z příjmů jest. jak ukázal letošní sjezd daňový a ukazují denně docházející stížnosti, až dost svévolně tíživá. Nové nařízení mělo by v zápětí, že by snad žádný případ osobní daně z příjmů nebyl vyřízen, aniž by bern orgány neprosadily předložení knih. Odvolání byl by snad takovým způsobem potlačena. Tím četnějs byla by však tam, kde by se dle názoru berního dozorčího úřadu zdálo, že první instance neuhodila do pravého, zahajována trestní řízení, čímž by opět předložení knih bylo vynuceno. Ohražení se průmyslu neobrací se proti předkládání knih vůbeei knihy prokáží, čemu se nevěří — že obchod průmysi již dosáhly hranice poplatn

odbor svaz rakouský průmysl

22 article

způsobilosti. Ohražení se průmyslu směřuje spíše proti opatření, které výhradně postihuje toto odvětví hespodářské a je snižuje. Obrací se dále proti opatření, které může postižené poplatníky těž- ce poškoditi. Neboť s předložením knih jest spojeno nebezpečí prozrazení obehodního tajem- ství. Tutc obavu nelze zaplašiti sdělením ministra financi, že se jedná pouze o vyšetření úhrnných čísel. Pro posouzení úhrnných čísel jsou detailní doklady nezbytně nutné; porozumění těmto nelze opět bez znalců předpokládati. Znalci bývají pak jak zkušencst učí, vybírání z řad konkurentů, takž předložení knih má téměř ve všech případech v zá pěti odkrytí tajemství obchodního. Živě byla též diskutována řeč finančníh ministra, kterou měl v rozpočtovém výboru dne 9. listopadu. Finanční ministr charakterisoval prů- mysl způsobem, který musí co nejrozhodněji byt odmítnut. Průmysl v Rakousku není vskutku roz- mazleným dítětem, nýbrž naopak trýzněným dítě- tem a jeho nářky nejsou výrazem nějaké nálady nýbrž nejhoršího utlačování. Finanční ministr podal svou řečí nejlepší důkaz toho, jakým způsobem se u nás s průmyslem zachází. Tón, jakého používal není dle toho, aby někoho rozmazlil. Je-li v Ra- kousku zločinem vydělávat peníze, zajisté, že se kapitál nenadchne pro zakládání podníků průmyslo- vých, ale raději se uchýlí do bezpečného přístavu spořitelen a bank, kde jest před slídivostí fisku dobře ukryt a poskytuje úroky, na jejichž výši b se rád sllačil se vším možným risikem zápasíe průmysl. Krásnými slovy o přízni, věnované prů- myslu a nařízeními, týkajícími se podporování prů- myslu nelze se přes věc přenésti.

Rakousko

23 article

Z lrbů peněžních. 13. listopado. (Pův zpr. »N. L- Sitnace peněžního trhu jak na cizích místech tak ve Vídní v posledních dnech rozhodně vstoupila v při- znivější sladium. Peněžní sazby všude poněkud po- levily a tak zažehnáno aspoň nebezpečí bezprostředni hrozícího zvýšení oficialních sazeb. Ve Vídni doznaly včera ceny devis nové úlevy a záznamy všech za- braničných platidel vykazují vesměs pokles. Cen devis jsou sice ještě stále nad paritou, ale již jen o nepatrné zlomečky. Devis je k disposici dostatečné množství a na rakousko-uberskou banku činěny v pe- sledních dnech v tom směru jen malé nároky. Tak v Londýně nastala úleva peněžních sazeb, zvlášte pro prolongace cenných papírů a příliv z nové lěžby zlata posiluje opět anglickou banku. Potrvá-li tent vývoj, lze pokládati nebezpečí zvýšení diskontu v Lon dýně zatím za odstraněné.

N L Sitnace Vídeň Londýn

24 article

Praha. Ani na dnešní burse poptávka po uklá- dacích hodnolách neochabla a placeno opět za čtyř- procentní komunální dlužní úpisy české Zemské bank K 94.85. Tendence trhu byla dnes pevnější a došlo ještě k závěrkám akcif Zajišťovací banky za K 213.50 dále akcif pražské úvěrní banky za K 650.— a 650.50 Ústup K 5.— doznaly akcie kolínské továrny na ká- vové náhražkya akcie západočeských továren kaoli nových a šamotových, kdežto akcie strojírny Daňkovy stouply o K 2.— a akcie České společnosti pro prů- mysl cukerní o K 2.25. Jinak podáváno za akcie České průmyslové banky K 420.—, Hospodářské úvěrn banky K 430.— (+ 50 haléřů), Pražské úvěrní banky K 650.—, »Merkuru«, směnárenské akciové společnosti K 627.—. České banky »Union« K 249.—, Živnosten ské banky K 247.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 393.—, Kolfn- ské továrny na kávové náhražky K 825.—. Podolské cementárny K 187.— (— 1 K). České společnosti pro průmysi cukerní K 210.—, pivovaru v Českých Budě- jovicích K 1200.—, Strojírny Daňkovy K 430.—, První českomorav. strojírny K 1000.—, První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo- českých továren kaolin. a šamol. K 505.— penize.

Daňkův Praha Kolín Kolfn Český Buda úvěrní banka Daňkov Český průmyslový banka pražský úvěrní banka K 627 Český banka

25 article

Vídeň. Značné ulehčení v peněžních poměrech a lepší posuzování vnitropolitické situace v obou polo- vinách říše působilo příznivě na tendenci začáteční bursy, kde přes slabší záznamy v Paříži a Londýně setrvala v pevné tendenci. Živějši obraty byly ze- jména v báňských papírech a akciích státní dráhy, kreditkách a akciích länderbanky. Také priority jižní dráhy měly zájem. Baňské papíry na konec pod tlakem prodejů částečně klesly. Na polední burse tendenc nebyla porušena, protože také Berlín ohlašován byi pevný. Obchod však nebyl malý. Jenom akcie länder- banky a anglobanky byly živější. Ve šraňku »Austria emailové, hutě Poldiny a priority jižní dráhy měly poptávku. Karpatky se seslabily. Na trhu k ukládání kreditky, uberské korunové renty, také pokladničn poukázky byly vyšší. Na eskomptním trhu peníze stouply 35/2—/14 procent. Bozensko-hercegovská statistika lihu. Dle před- běžného výkazu činila v říjnu t. r. výroba 1784 (+ 19) hl; zdaněno 1416 (+ 848) hl kent., vyvezeno 119 (—272) hl exkont. a denaturováno 373 (+ 70 hl a to 6 (+1) hl kont. a 367 (+ 69) hl exkont. Nový český ústav peněžní. OBčanská zá- ložna ve St. Strašnicích, nejmladší to zá- ložna v pražském okolí, prodělala právě první měsíe své činnosti. Během měsíce září t. r. vykonány byly práce přípravné: sebrány přihlášky členů a vybrány od nich podíly se zápisným. Tuto práci provedlo ře- ditelstvo, do něhož zvoleni byli: pp. E. V. Kühnel, úřadník a majitel realit, K. Paul, učitel a majitel domu, a Fr. Pokorný, velkoobchodník s uhlím a majitel domu. Potom svolána valná schůze, při niž zvolen výbor s náhradníky a revisory nového spole- čenstva. Pořízením knih a tiskopisů připraveno vše tak, že 1. října t. r. mohla záložna zahájiti svoji činnost. Za říjen přijato bylo 7509 K 54 h, vydáno 5977 K 82 b.

Poldin E V Kühnel Pokorná Vídeň Paříž Londýn Berlín St . Strašnice Francie Austria

26 article

Česká banka v Praze. Následkem stálého vzrů- stu obchodu a rozšiřování činnosti najmula banka další místnosti v zadním traktu domu pana V. Stýbla na Václavském náměstí č. 32, kamž některá samo- statná oddělení příštím rokem přesídlI. Pozemková banka v Praze kupuje a prodává neb sprostledkuje koupě a prodej nemovitostí všeho druhu od nejmenších až do objektů milionových, zů- častňuje se exekučních dražeb, podporuje stavební ruch poskytováním stavebních úvěrů a skládá vadia a kauce, sprostředkuje nájmy a pronájmy, eskontuje směnky, finakcuje podniky atd. První pražská zaručovaci banka v Praze. Ve- řejná subsknipce bude v brzku úspěšně zakončena. Předsedou zařizovacího výboru zvolen byl p. Gustav Herschmann, velkoobchodník s dřívím a maj. realit na Smíchově. Česká továrna na papír a zboží papírové. Již delší dobu koná se jednání, směřující k utvoření če- ské akciové společnosti pro výrobu papírových sá- čků, obálek, papíru přepychového a upravovanéhov kasetách atd. Jednání pokročilo, takže v příštích dnech přikročí se k aktivování celého podniku, který slibuje býti největším toho druhu. Zvýšení saských tarifů uhelných? Zprávy (i ná- mi zaznamenané), jakoby saské státní dráhy hodlalv v odvetu za zvýšení rak. tarifů železničních zvýšiti své tarify na české hnědé uhlí, prohlašuje „Leipz. Tagebl.“ za toho času bezpodstatné. Arci ujišťují ně- kteří velkoimportěri, že zvýšení saských tarifů v do- hledné době není vyloučeno. Toto zvýšení by však nepřesahovalo sazbu 2 mk za 10 t. ježto zvláště sn- ský průmysl přes vzrůstající těžbu saských dolůa briketáren nemůže naprosto postrádati českého uhlí.

V Stýblo Herschmann Praha Václavský náměstí Smíchov Český banka pozemkový banka zaručovac banka

27 article

Zálezitost pežíského válcového mlýna vstoupila opět v nové stadium. President Burchard Bělavary upustil od úmyslu, prodati své akcie mlýnakému kartelu a tak dojde snad přecé ku provedení projektu na výstavbu nového mlýna. V nejbližší době má roz- hodnouti schůze ředitelstva, do jaké míry bude nulno zvýšiti akciový kapifál. Duchcovská akc. spol. pro mannfakturu porcu- lánu hodlá zakoupiti továrnu perculánu Iv. Fasolt Eichel v Blankenhaimu u Výmaru a rozšíří za tím účelem svůj akciový kapitál o 500.000 mk. Odbyl německého svazu oceláren vykazuje v de- finitivních číslech za řijen proti měsíci předeho- zímu opět únytek. Celkový odbyt výrobků A činil totiž 420.894 t proti 438.904 t v září t. r. a 414.644 v říjnu 1908. Z říinového odbytu připadá na poloto- vary 133.775 t (136.487 t v září t. r. a 142.673 tv říjnu loňském), na železniční materiál 158.112t (165.225 t v září a 161.374 t v říjnu 1908) a na formové železo 129.907 t (proti 137.192, resp. 110.597 (. Snahy o nový kartel enkerních rafinerií v Ně- mecku. Včerejší zprávu v této věci doplňujeme po tud, že nemá se jednati o syndikát v dřívější formě. ježto by tomu asi vadila brusselská cukerní kon- vence, nýbrž běží o konvenci v poměrně voln formě, k niž by příslušela většina německých ra- finerií cukerních a jež by čas od času rozhodovala (po rakouském vzoru) o množství rafinády, jež lze prodati. Stanovení cen zůstalo by vyhraženo jako dosud jednotlivým továrnám samým. Nová kon- vence má za účel omeziti pro budoucnost dlouho- dobé dodávací smlouvy, jaké se nyní uzavírají a udr- žeti nabídku v užších mezích, nežli je tomu nyní.

Burchard Bělavara Iva Blankenhaim Výmar

28 article

„Spojená známkovna chmele v Žatci“, vynese- ním c. k. místodržitelství v království českém ze dne 12. září 1908 čís. 194.430 za veřejný ústav uznaná. započala činnost svou jakožto veřejný ústav dne 15. října t. r. Konkurs uvalen byl na továrnu papíru a dře- voviny Dvorní mlýn Richard Porak ve Veisen- bergu (Hor. Rakousy), která asi před 14 dny hlášena byla jako insciventní. Passiva nečiní, jak původně udáváno, jen 700.000 korun. nýbrž rozhodně přes 1.200.000 korun. Tento obnos rozvrhuje se asi na 100 věřitelů. Konkurs byl uvalen k návrhu věřitele, kte- rý měl pohledávku toliko 64 K. V jednání o docílení vyrovnání se ostatně přes vyhlášení konkursu po- kračuje. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytč v pondělí dne 15. listopada 1909 přihlášeno jest 160 kusů hovězího dobytka původu domácího, 620 kusů původu haličského a 72 kusů původu uher- ského. Trhy. C. k. místodržitelství v Brně povolilo obci Uh. Hradišti konání 2 nových dobytčích trhů, připadajících na druhé pondělí před velikonocemi na druhé pondělí před vánocemi každého roku. — Příští trh na hovězí dobytek v Golěově Jení- kově bude konán v pondělí dne 22. listopadu 1909. Do posledního trhu přihnáno bylo 843 kusů dobytka hovězího,

Porak Žatec Veisen Rakousy Brno Uh . Hradiště Golěov Jení

29 article

»Kolva«. Do konce října běžícího roku bylo u »Kotvy«, společnosti kupojišťování kapitálů a dů- chodů na život, 9511návrhů na K 73.756 571.42 kapitálu — proti 846 návrhům na K 30.971.733.35 kapitálu ve stejné době roku předešiého — tudla více o K 12.784.838 07 podáno a na jich základě 8532 smluv na K 65,668.93-416 kapitálu — proti 7502 smlouvám na K 54.037.054.63 ke pitáln v léže době roku minulého — tudíž více o K 11,631.879 53 23609 vyhotoveno. Tržní zprávy z venkova. Z Jaroměře, 12. listopadu. Hl. pšenice K 20. 20 až 21.40, žita K 14.— až 14.80, ječmene 10.20 a 11.—, ovsa 6.40 až 7.—, bramborů: staré 0.—. nové 4.40, vajec kopa 4.80, másla 1 kg 2.48. Z Jindřichova Hradce, 10 listop. 100 k pšenice K 26.—, žita K 19.—, ječmene K 15.50, ovsa K 14., bramborů 100 kg K 5.—, 1 kg másla čerstvého K 2.50, 10 vajec K C.80. Z Litoměřic, 13. listop. 1 hl ječmene K 0.— ovsa K 8.—, 8.40, bramborů 5.40, 6.—, 1 kg másla 3.04, kopa vajec 6.12. Z Mělníka. 9. listop. 1 hl pšenice K 21.13 až 22.23, žita 14.76 až 15.54, ječmene 10.59 až 11. 45, ovsa 7.85 až 8.45, bramborů 1 hl. 3.60 až 4.—, másla kg 2 40 až 2.80, vajec kopa 4.80 az 6.—

Jaroměř Jindřichov Hradec Litoměřice Mělník kg

30 article

Trhy peněžní Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 13. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů-) Po burse. Kreditky 664.25 po —.—, uherské kre- ditky 776.50, anglobanka 312.—, bankovní jednota 539.—, unionka 575.—, länderbanka 495.—, státní dráha 746.50, jižní dráha 128.50, polabská dráha —, severozáp. dráha —.—, turecké tabákové 348.—, rýmavsko-muráňské 671.—, alpinky 728.— po —.—, květnová renta 94 90, uherská korunová 92.30, turecké losy 220.50, marky za hotové 117.76, ultimo 117.70. Smýšlení pevně, x Z Vídně, 13. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.50, 198.75, Bukurešť na krátké lhůly —.—, —.—, Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na

Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo