Periodikum ALTO Viewer

1

14. listopadu 1909. Číslo 314.

2

NARODNI LISTY.

3

Strana 13.

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Nová výstava V. Radimského. = Prodlením jednoho desetiletí přicházl V. Radimský už asi po šesté s výstavou svoji do Prahy. Jako vždy velmi hojnou; jako vždy i tentokráte z Francie. Ve všem velmi trvanlivý v mistech svého pobytu, ve způsobu vystavo- vání, v tom, že přináší vždveky kořist a výtéžek ne po leta nastřádané, nýbrž takofka ze dnů právě minulých, ve volbě látky, v uměleckém nazírání a přesvědčení, ve způsobě technického i uměleckého podání i ve stupni svého tempe- ramentu. Šedesát obrazů nyní v Rudolfinu vy stavených v žádném rysu základním neliší s od těch, jež před desiti lety ukázal v Salonu Topičově. Tatáž tvář a tatáž linie. Tehdat bylo jako náhlý výstřel přímo do černého středu terče, a od té doby neochabla jistota a také ne- vyměněn terč. Stále tytéž trefy. Tské se vypra- vuje, že ze svých výstav odvážel si jen nepatrné zbytky zase domů, povídá se o tom s tváří ne právě úsměvnou, spiše s týmž výrazem, s jakým týž vypravovatel sděluje, že jeho vlastní obrazy byly mu z výstavy vráceny v plném počtu. Zda bude mu i tento úspěch zase věrný ? Než to je otazka, která není vždy v přímočarém poměru s umé- leckou hodnotou a významnosti, a víc je na ml- stě zvědavost, zdali letos, nyní, umělecký úspěch Radimskébo bude stejný, jako byl tenkráte. U obecenstva, amatérů a posuzování kri- tiky. Byl však vždycky u všech stejný ? Mao by být, podle toho, co jsem před chvili řekl.

V Radimský Topičův Tehdat Praha Francie Rudolfinum

5 article

Umělec a umění jeho se nezménili a bylo by důsledným, aby tytéž příčiny přivodily týž vý- sledek. Jenom že v tomto bodu není umění určité tvárnosti a jakosti, jedmým činitelem, ač by se zdálo, že by mělo být. Toto, jednou v individuum výtvoru vtělené, zajisté objektivně nepodléhá změnám podobizny Doriana Graye. Co jednou v něm uloženo, málo či mnoho, zůstává. Za to pozorovací a posuzovací subjekt se mění a at to je nepochopitelná bytost, kterou zoveme obe- censtvo, které lichotíme a již se bojíme, která nás potěšuje svým zápalem a nralšením a také straší a děsí svojí nestálostí, rozmarnosti a ne- vypočítatelností, nebo pozorovatelská kritika osobností, jež hromadí a roztřidují své dojmy. množí a obohacují své zkušenosti, nebo mění svoje názory a přesvědčení dle toho, odkud nej- silnější troubení se ozývá, nebo se zakotvují v jediném a vůči všemu ostatnímu sektářsky intolerantním: tento činitel v onom procesu, jejž označujeme za umělecký dojem a požitek, ten podlehá změnám, které pak často velmi značně. nápadně i křiklavě pošinují směr a dálku vý- slednice obou sil v uhlu na sebe působlcích Nejspíše že tato výslednice je hodnotou víe psychickou nežli uměleckou nebo estetickou, vl zjevem davovým nežli individualistním.

Gray

6 article

Pro zjev takového rázu jako je V. Radim ský patřl podle všeho epiteton stálosti, vytrva- losti, zajisté přijmí čestná a pochvalná. Stm sobě zůstává věren a drží se na výši jednou do- sažené. Což ale nemožno tvrditi, že jesť stejný. jednotvárný, stále se opakující? Obojí má ne- jen zároveň, nýbrž také tytéž doklady v jeho umění. Jsou tu ploché louky, na nich dlouhé stiny, tiché pruhy hluboko jdoucích vod, mo- dravé nebo bledě žluté nebe, pně vrb a topolů. rákost a čapky stromových vrcholů, tonina bělo- zelená základnou, vatové mlhy a sírové západy. normandské vesnice a v žáru slunce blednouet barvy, venkov bez lidí v dlouhých a dalekých horizonlech, malba skvrnová, detail míjený. štětec virtuosně hybný a také trefný, vtělený impresionismu harevného obrazu přírodního, jak je vzduchem změkčen a světlem dekolorován.

V ský

7 article

Není-liž to vše skvélým svědectvím pevného názoru a přesvědčení uměleckého muže, který sám k sobé věrně stojí a který stále stejně do- vede co chce? Ale druhý pozorovatel do toho mrzutě buší: Toujours perdix! A toto je odmi- tavým refrenem dneška. Máme v sobě dychtivost sensací náhlých stále nových. Co jsme před časem si oblibo- vali jako silné, po chvíli jeví se nám vyšeptal a nudně. I síla stejná a s rovnoměrnou inten- silou pracující znavuje nás, ne-li znechucuje Kdybychom byli upřímni k sobě, řekli bychom: stálost nás nudí a staré »variatio de- lectat« je naší žádostí. Ve všem. Dáváme s uněst pro okamžik, ale neuchopujeme a neosvo- jujeme si ničeho. Co dnes vyráží nám výkřk úžasu nebo bolesti a hněvu z prsou, to zejtr přejde před naším netečným okem. Jsme stále chtiví čehosi, ale ničím nenasyceni. V umění nejinak. Tato nestálost, jež se dosti podobá ne- nasytnosti, tato žádostivost stále nových sensací, čímž dávno už neminíme hluboký dojem, nýbrz momentanní vzrušení a rozrušení, působí n umění, na umělcovu práci, na jeho vývoj ne právě prospěšně. Na této straně probouzí snahu objevovati se vždy s něčím z brusu novým, nedati se předstihnout novotářstvím drubých.

jítlectat

8 article

anebo rozběhnouti se každou chvíli za cizím úspěchem. Umělec žije ve stálěm strachu, aby nevyšel z mody (ačkohy všichni víme, jaký je one rozmaruplný a povrchní faktor), aby pokud jer možno překvapoval něčím neočskávaným, a n druhé strané velectěné mluvíci a plšící publikum má nemenší strachy, aby nepropáslo a nedd mítlo sebe větší konfusnost, a neprojevilo tín zpátečnictví a nedouctví. Neklid a nejistota místo prohlubované práce a dobrého zaživání Snad přece také stále se nyní opakující poví- dání o bolestech a úzkostech uměleckého tvo- ření, o chorobné rozervanosti umělců dají se oněmi zjevy s onou šílenou honbou jaksi vysvětliti A přece, smíme li vyslovit jaká přání a jakou žádost vůči umění před našima očima se rodl- címu, nemůže to být nic jiného, nežli aby bylo zdravé, to jest silné a nepřemrštěné, aniž dý chavičně ukvapené a nestálé přeplnané ve své v ýkonnosti. V. Radimský může velmi špatně pochodii prostřed takového neklidu a neujasnění, když po tolikátě se objevuje v Praze se stejnou, ne- změněnou tvářností. Nebezpečí proň je tím větší, že jeho doména zůstává táž, že jeho zo a kroužení mysli nejsou zvlášté širokého ani pohyblivého rozpjeti, nebezpečí to, jež sdí s mnohými krajmnáři, nikoli posledními. Jakmile ukojil první zvědavost a vzrušení lidi, kteří podruhé řeknou, že už jednou před tim vše v děli a poznali, může jistotně počitati v bu- doucnosti se zájmem ochabujícím a mizejícím. třeba že by svoji uměleckou podstatu a mo- houenost prohluboval. Na tož, zastává-li jen »n stejné výši«, jak se říká, ač se tím myslí »na stejném místě«. Je to dnešní osud všech, kteři víc nehledají, poněvadž se už našli, kteří ukon- čili svůj vývoj, poněvadž do-pěli k definitivn formě svého uměleckého tvoření. A V Radimský.

V Radimský Radimský Praha

9 article

jak nyní je zcela zřejmo, nalezl tento bod svého zakotvení velmi záhy, doskočil k němu hned po druhém rozběhu. Jednotvárný, řekne s s opovržlivě ohnutým rtem. Dojista. Nemyslat však, že byste ušetřili takové výtky i umělecké zjevy, stojící na mnohem vyšších podstaveích. kdybyste jejich dílo viděli pohromadě a s naivn upřímnosti vůči sobě i okoli formulovali svá dojem o něm. Stačilo by také říci o nové ko- lekci Radimského, že si v ničem nezadá s před- chozími, jenom když to nebéřete za odsudek odmilnutí, nýbrž za čestné uznání.

Radimský

10 article

V. Radimský se drží stále a neochvějně první formule impresionium, jak ji vyjadruje dílo Clauda Monela. Maluje zjev krajiay, jak jej maliřsky cítí, vida jej podléhati vhiru vzduchu a světla. Každý její článek a ob- jekt má proň jen atmosferickou hodnotu, za- jímá jej tím, jak tonově pozměněn ve vzducho- vém obalu a světslném odrazu se ukazuje v blízku nebo v dáli. Pravda, že ne v neobsáhlé měne- vosti, ne v dramatickém pohnutí a zápasu, nýbrž v souměrnám klidu jasně bledých chvil neb světle mlečných oparů a tady se táhnou hraniee osobního temperamentu, to jest omezení jeho umělecké mluvy a výraznosti. Nejspiše z by- strého rozpoznání nebo sťastně instinktivního cítění. Na svém poli, takto vymezeném, pohy buje se pak s jistotou, která se na vlas podobá ri- tnosnosti. Teď nemýllm-li se, jde mu ještě o dalšt malebnou hodnotu: o ilusi prostoru, o vystižení dojmu dálek krajových, a problém zvolený nikterak neulehčuje rozestavenými kulisami hmot Zcela horizontalně dálavové plochy žlutě kve toueích luk, osením porostlých poll a modro- zelenavých vod jsou mu právě vhod, tedy mo tivy, kde jen zména, odstín, odstupňování tonu jsou živly prostorotvorné. O jistotu tonu jde z jeho správnosti přichází k nám umělecký po- žitek. Z této vlastnosti vyrůslají pak přednost na př. také »Zimy na Seině v Goutchu« nebo »Rozvodněné říčky«, jichž řada by se dala ve výšku značně prodloužiti; odkud však takés rodl kusy slabší a pochybené všude tam, kde nuance tonu seíže, jako několikráte na květou- cích stromech, nebo na obrazích bouří a dešťů.

V Radimský Claud Monel Seina

11 article

Celé umění Radimského, umění a sfekt jeho práce a síla jejich dojmů záleži na jeduom rázu. Primesautier by měl být Radimský zván poněvadž na svém obraze neexpurimentuje, ne- mění a neurovnává, nevrací se k němu s opra- vami a správkami. Co se na první ráz a sko nepodaří, zůstane nezdařeno a nejčastějí tak nedokončeno a odloženo. S čím v obraza v Radimský přichází, to je vždy nejvyšší stupen jeho schopnosti, kterou mu v dané chvili by s to věnovati. Není neobmezená a selhává třeba docela, setká-li se s thematem sobě nepřiměře ným, jako je architektonika pohledu hradčan- ského, kdežto změti vrb, topolů, skvrnové hro- mádky vsí ovládne beze vší znatelné nebo pro- zrazené námahy Patrno, že V. Radimský jest maliřem urči tých atmosferických stavů v krajinovém obruze veliké hotovosti a nevšední dovednosti, maliřaly organismus ve službách bystře chěpavého u ka s temperamentní zaujatostí k optiekým zjevům vzhližející. Patři k prvním hlasatelům imprasio nismu u nás a pro nás a zůstává jeho vyzna Karel B. Mádl.

Radimský V Radimský Mádl Radimský

12 article

vačem. = Nové pnblikace redakci této rubriky zastané- Arehitektonický obzor. Roč VIII. čís. 8. a 9. (J. Piskač: Novostavba Klarova ústavu slepeů. — J. Bažant a A. Papež; J. Šejna V. Zškrejs: Souběžné navrhy na přestavbu a r- gulaci »Bezovky« v Žižkové). Klub »za starou Prabu« 1899—1909.— Praha Nákl. Klubu 1909. Krása našeho domova. Roč. V. čís. 7. a 8. Tolman Břetislav: Starý kamenný mos přes Labe v Roudnici. Historickým úvodem opatř Váciav Chaloupecký. (Zvláštní otisk z »Techni- ckého obzoru«. Roč. 1909 se 17 vyobrazeními a lab č. 37. a 38.) — Praha. Nákl, vlastní 1909. Slanský Obzor. Věstník musejního a l- terárního spolku »Palacký«. Roč. XVII. (V. Štědrý Výhosty zlonicvé — J. Švejda: Zavěť faráře Jan Humpoleckého. J Švejda: Psaní arcibiskupa Zbyňk Berky Slanským z r. 1804. — B. K. Vendyš: Na- hrobní kameny ve Veltrusích.). Volné Směry. Vydává »Manes«. Roč. XII čís. 12. (A Hiídebrand: Tesání z kamene. — J. Wol- flův: Uměl ecko-historické pavzdělání. — Reprodukce Michelangelo, A. Slavíček, V. Stretti, R. Bém,J Housa, F. Š mon, J. Mařatka, M. Braun).

J Piskač J Bažant A Papež J Šejna V Zškrejs Žižek Krása Tolman Břetislav Palacká J Švejda Jan humpolecký Zbyňk Berek K Vendyš J Wol Michelangelo A Slavíček V Stretti R Bém J Housa F Š J Mařatka M Braun Bezovka Praha Labe Roudnice Veltrusy Klarův ústav slepe Zavěť farář

13 article

Desátá zprava technologického průmyslového musea (ústavu pro zvelebování živností) obchodní živnostenské komory v Praze za rok 1908. S přehl dem čmnosti ústavu za první desetiletí 1898—1908 — Praha. Nakl, vlastní 1909 Wallers H B.: Řecké umění. Seš. 18—90 (Dokonč.) — Praha, J. Laichter. Dílo. Vydává »Jednota umělců výtvar. « RRoě. VII Čís. 10. (M Morelovski: Polští malíři na první výstavě česko-polské v Hodoníně. — Repro- duace: F. Urban, J. Navrátil, K. Rašek M. Aleš, St. Lolek, O. Bubeníče k. Styl. Časopis pro architekturu, uměl. řemesla úpravu měst. Ruč. II. Říjen. (Zd. Wirth: Vilta v Čechách. — HI. Mutherius: Malý dům na ven- kově. — Reprodukce: J. Kotěra, A. Dryák, Šachl, O. Novotn9, B. Hübschmann, D Jurkovič. J. Gočár.) Typogralis. Odporný časopis knihtiskalo Roč. XX. Čis. 10. Soupis pamálek historických a oměleckých v krá- lovství českém. Sv. XXXII. — Š1má« Josef: Pol tický okres turnovský. (S 302 vyobrazeními, tabulkam a značkem v textu) — Praha. Archasolu gická ko míse při České akademii pro vědy, slovesnost umění. 19 9. Arebitektonický ob zor. Roč. VIII. 10. a 11. (A. Wieh!: Šoutěžný náveh přístavby Pražské radnice. — T h. Petřík: Návrh přistavny pražské radntce v III. soutěži. — A. Papež Soutěžný nárh Národuího domu v Hranicích. Nové budovy na Kladně, Král. Vinohradech od a Dryáka a T. Ameny, F. Kvetinga a Kolka)

J Laichter F Urban J Navrátil K Rašek Stanislav Lolek Zdeněk Wirth J Kotěra A Dryák Šachl Novotn B Hübschmann J Gočár Josef Pol A Wieh Šoutěžný Petřík A Papež Král Dryák Amit F Kveting Kolek Praha Hodonín Čechy Hranice Kladno živnostenský komora H B Dokonč Vilta Národuí dom D Jurkovič Š 1

14 title

Školská hlídka.

15 article Modelování na měšťanských školách.

Modelování na měšťanských školách. Na některých měšťanských školách bylo o let vyučováno modelování. Mélo by býti arci dů ležitému tomuto, u mládeže velmi oblíbenému předmětu vyučováno aspoň na všech chlape ckých měšťanských školách bez rozdílu když již ne snad z uznaných důvodů paedagogi ckých, tedy aspoň pro praktickou tendenci vzhle dem k úkolu měšťanské školy: hleděti zejména ku potřebám průmyslnickým — ale zatím „trpě no bylo modelování jen na těch několika ško lách, kde již od dřívějška bylo zavedeno a kde již z dřivější doby zemským výborem hražen byl osební náklad, který je ovšem vzhledem k ma lému počtu případů a k malé odměně učiteli.

16 article

nákladem velice nepatrným. Později však, kdy jednalo se o nové případy, náklad osobní zem- ským výborem nebyl povolován, ovšem že z úsporného systému — a modelování smělo býti zavedeno jen na těch školách, kde obec se uvolila, že sama veškeren příslušný náklad — uhradí. Takováto methoda v administrativě škol ní je sice pro zemský úřad snad velice pohodlná a úsporná, ale je věeně nesprávná a byla by i nebezpečná rozvoji školství, kdyby měla býti dále důsledně prakticky rozvíjena. Vý- chova školská a vzdělání mládeže není přece více jen záležitostí obcí a nemůže býti obstará- váno buď ve větší nebo menší míře, podle toho, jak která obec jest s to a vůbec ochotna hraditi potřeby věcné a náklady osobní, ale výchov jest záležitostí celého národa, cel země a tudíž není přípustno, aby mládeži, vy- chovávané v povinné a národní škole, jakou je škola měšťanská, odpíráno bylo vzdělání v ně- kterém předmětě jen proto, že snad v tamější obci není buď dosti peněžních prostředků p ruce, nebo že není dosti porozumění v poplat- nictvu pro určitý obor vzdělání školního. Ana- logicky musilo by býti vyučováno němčině, fran- čině a jiným neobligátním předmětům jen tam kde si obce příslušný náklad samy uhradí. Směr moderní školské politiky všude uka- zuje, že náklad na výchovu a vyučování školn přenášeti se budo z obcí a menších správníci jednotek na celky větší, jakými jsou okresy, ze mě a stát, právě proto, že dokonalá výchova není více soukromou záležitosti a zájmem obce ale věcí veřejnou a zájmem obeený m Ustanovil li tody zemský výbor, že se smí mo

Ana národní škola

17 article

delování zavésti nově jen tam, kde příslušné náklady uhradí si školní obec, porazil zmíněnou velice důležitou zásadu o přenášení nákladu n školství na velké správne celky a vykročil ve školství — nazpět. Avšak nezůstalo ani při tom; neboť zem- ský výbor na konec odepřel hražení osobníh nákladu za vyučování modelování i tam, k de temu předmětu již po deset, dvace i více letse vyučuje, takže zemská školn rada náklad na modelování již do rozpočtu škol- ního nepojala a okresní školní rady byly tudíž nuceny vyučování modelování zastaviti všude tam kde místní školní rady neprojevily, že bu- dou ochotny samy veškeren příslušný náklad věcný i osobní, hraditi samy.

18 article

Tento reakční akt je neomluvitelný nepochopitelný nejen proto, že se tu jedná o částku relativně velmi nepa trnou, ale také proto, že se tu projevuje zne- hodnocování a bagatelisování discipliny, jež právě přichází v paedagogickém světě k veliké eti a jež také učitelstvem českým literárně i při projevech oficiálních oceňována jest jako vysoee důležitá pro výchovu a vyučování školní. Uzná- vá-li zemský výbor modelování za předmět zby- tečný a málo cenný, pak měl starati se, aby bylo od vyučování modelování upuštěno všude na všech školách. Anebo uznává vysokou paedago- gickou hodnotu modelování a pak by byla po- vinnost zavésti předmět ten všude, kde jest způ sobilá osobnost k vyučování, ba přičiniti se, aby i tam, kde z nedostatku kvalifikovaných učiteln modelování mezi učebné předměty školy mě- šťanské zařazeno nebylo, umožnilo se učitelům aby příslušné vzdělání mohli doplniti. Ba bylo by žádoueno, aby nejen na školách měšťanských ute i na obecných modelování pojato byl do učebného programu, jak tomu je v zemích z- padníct a severních na veliký prospěch mlá dože, jež tak manuální prací školní ochraňována jest upřilišněného verbalismu, který je smutným a bohužel hlavním příznakem našeho slovního papírového školství.

19 article

Jest příznačným, že odepření nepatrného nákladu na vyučování modelování stalo se právě v době, kdy učitelstvo snaží se o to, aby vyučo vání doplněno, osvěženo a zdokonaleno bylo vý konnou praci ruční, jež má provázeti a proni- kati všechny učebné předměty a jež má methodu vyučovací podstatně pozměniti a zdokonalit v tom směru, že výkonná práce, ruční práce státi se má podnětem ladnému spojení tvořivost dětské s theorii učitelovou a že má působiti k tomu, by při učbě působeno bylo silně nejen n představivost, ale na zušlechtnění citu a zpev- nění vůle. Příkladem takového využití výchov- ného principu výkonné práce jest právě modelo vání. Tak již při prvouce na nejelementárnějšín stupni je vydatnou a trvale zabezpečující po- můckou pro vnímání tvaru, napodobivost, tvoři vost dětskou, jak o tom nová literatura a n dávno pořádaná výstava u příležitosti sjezdu p ochranu slabomyslných pedávají důkazy. V všech předmětech reálních dá se modelován s velikou výhodou použiti. Základní geografick pojmy jako osamělá hora, údolí, soutěska, sedl a pod. rády a snadno děti vymodelují a ovšen tu i nepaedagog vochopí, co představ, citů, e radosti a co fantasie vznikne v duši dětské př takovéto práci výkonné, jež ovšem mnohem trva leji učebnou látku zaklíní, než slovní výklad

osamělý hora

20 article

Rovněž tak v nerostopise, a zvláště v měřictv výborně se modelování osvěděí, mohou-li žáe- různé geografické útvary sami vlastní rukou tvo řiti a tak ovšem jich podoby, rozměry, vzájemn vztahy nejnázornějí a s nejživějším interesem sledovati. Modelováním pevní si dítě příslušn poznatky trvale na vždy, kdežto slovní theorie brzy mu z mysli a paměti vyprchá. Podobně lze využiti velmi výhodně modelování při po drobnějším poznávání okolí školy po stránce geografické. Jak jinak by dítě nazíralo na map speciální, jak dobře by se tříbil jeho smysl pr poznávání zeměpisného rázu kraje, kdyby dět modelovaly relifní mapu okolí po častých vy cházkách na základě odhadu a měření, za po moci samostatně vytvořených náčrtků a pozná Modelování osvědčuje se i při přírodopise ale ovšem nade vše při kreslení. Také osvědčuje se při výkladu o kulturních dějinách, kde možn paedagogické výhody modelování mnohonásobne využiti — a vůbec není discipliny, při níž by modelování dobře nespolupůsobilo jako vydaln paedagogická pomůcka, ať nedíme nic o samo zřejmém významu modelování určitého v ře mesle a průmyslu, vůbee v praktekém životé Dosud tedy aspoň v několika málo případeeh udržovalo se modelování na školách měšť. jako před mět vyučevací a tím jaksj udržovalo se j a kés z dá ní, že tato zavedená ruční práce, svou dostupnos a obzvlástní příhodností, do školy se hodicí je počát kem upravení otázky ručních prací, zavedení dílen pod. ve školách našich. Z tohoto klamu bylo školstv české ovšem vyvedeno příkrým rozhodnutím zem- mokl

21 article

ského výboru, který projevil tak nšpadně a nepoche pitelné neporc zumění pro předmět, jemuž ve výchoví americké, německé, svédské, dánské a zvláště angtt- cké věnována je největší péče u vědomí, že pravt modelování je nejzpůsobilejší, aby podporovalo sama- činnost, tvořivost, aby budilo smysl pro tvar, z- šlechtovalo nestheticky a účinně podporovalo vyučo vání ve všech disciplinách. Doufáme, že celá tato nemilá episoda zavinčns byla nějakým pedorozuměním a že přece není v in- tencích zem. výboru a zem. skolní rady, aby jede předmět — a o důležitý předmět — byl vypuště z učebního programu našich škol. Vyslovujeme per- nou naději, že poslanecké kruhy. zvláště zástupcová měst, při nejbližší příležitosti zakročí, aby stala se náprava, ba že přičiní se o to, aby pro vyučování modelování dříve povolovaná položka byla zví- šena. Doporučujeme dále, aby ve smyslu vyzvání Jea notou učitelstva měšťanských škol učiněného, vše- chny školní obce, v nichž jsou měšťanské školy, pe- dávaly petice, které v té příčině řečená jednota zpra- covala a ochotně na požádání zašle.

22 article

F. V. Moravec-

F V Moravec

23 article Sportovní věstník,

Sportovní věstník, Athletika a sportovní hry ** Kdnešním zápasům. Obzvláštní zají- mavost slibuje dnešní zápas S. S. K. Olympia v. S. K. Sm chov (na hřišti Sparty). Staroměstská Olympia dobyla létos hladce mistrovství Č. S. F. probojovala celou řadu přál elských zápasů vítězně. S K Smichov v postedních zápasech nalezl sama sebe. Nemožno věru říci napřed, kdo vyjde vítězem ze zápasu, jenž jest třetím mezi těmito kluby. Po- prvé zvítézila Olympia 4: 2, v drubém Smichov vz odplatu 3: 2. Dnešní zápas osvětlí také zajímavě po- měr mistra Č. S. F. k ostatním prvotřídním kluhům našim, jež se mistrovství nezúčastnily. — S. K. Slavia má soupeřem Vinohradský S. K. s nímž dosud vybojovala tři vesměs vítězné zápasy; před rokem se podařil Vinohradským pěkný úspěch tím, že hráli první polovici nerozhodně. Vinohradátí se letos represuntují jako omlazené mužstvo, je hož noví hráčí rychle stoupají ve formě; třebas nedobý- valo dosud mužstvo vítězství nad našimi předními sluby, má některé velmi čestné výsledky jako těsnou jen porážku od Sparty I. A. O: 1. V mužstvu Vino- hradských vynika odvážný brankář Steidl, v záloze O. ze Žedwiizů, v útoku rychlá křídla Vrafka a Ma- sita a jako střelee Šiefner.

S K S F Steidl Žedwiiz Ma Sparta Olympia K Smichov Sparta I . A . O : 1

24 article Českým rodinám.

Českým rodinám. Doporuě jeme, by různé druhy látek na damské šatr kostýmy nakoupily u naší české fy. VÁCLAu VLK V PRAZE, Na příkopě č. 13 n., též vešker bílé zboží: platna, damnšky, gradle, ručníky a jiné 236.8 české výrobky a za tovární ceny. S K. Praha VII. hraje se Sport- Favo- ritem zápas, jenž budí zvláštní zájem v obecen- stvu sedmé části pražské. — Novoměstský S. K má velmi vážného soupeře v žižkovském Unionu. — Žižkovská Viktoria vápasí a vinohradským Meteorem, který jest věude rád viděným hostem pro svou fanr hru. — Vinohradský Č. A. F. C. bujle muset napnonti všechny síly, nemá-li ztratiti dva body v mistrovství proti výborné dnes kariinské Čechii. — Z venkova jsou hlášeny pouze dva zá- pasy, ale oba neobyčejně napínavé. Kladno má v první Spartě zkušební kámen svého umění, které připravilo trpké porážky mnohému hrdému mužstva. — Ve východních Čechách se hraje dnes jeden z těch zápasů, které uvádějíce soupeře východočeských ohnisek footballových, budí živý zájem celých vý- chodních Čech, které dnes s napjstím očekávaji vý- sledek mateho Hradec Králové v. A. F. K. Kolln. včenbvecná ske společnosť pro pajišfovo árnl naproti „Národnímu divadlu- pojlštuje ve všech možných kombinacich za pevnou preml.

Viktoria vápasit A F C A F K Kolln Praha Kladno východní Čechy Hradec Králové sportFavo Union Meteor Čechie Sparta národní divadlo

25 article PRí oEs

PRí oEs 22800

26 article

= Žádejte prospekt. = ** Ve středoškolském poháru poraziln včera Staroměstská reálka Umělecko průmyslovou školu 3 : 2 (2 : 1) a Českoslovanská akademie ob- chodní Učitalský ústav 2 : 1 (0 : 1). — Dnes o 10. hod. dopol. hraji na hlavním hřišti Slavia Vinohrad- ské gymasium v. Křemencové gymnasium, na tralning. hřišti Truhlářské v Malostranské gymnasium

umělecký průmyslový škola 3 : 2 Učitalský ústav Slavia Vinohrady

27 article

zubní pasta po 50 hal,- ústní vodička po 1 kor. doporučují se nejlepe k čistění zubů a úst. Ve všech lékár,a drogueriích. 2264n

28 article IBUs

IBUs ** Přesteleno. S. K. Smíchov zakázal svěmu členu p J. Pelikánovi hráti za S. K. Slovan, kdyz lento vstoupil do rakouského svazu, čímž — podl mínění maleřského klubu páně Pelikánova se Sluvan dopustil vosudné zrady na české věci«. To Smíchovu nemůže a nebude zajisté nikdo za zlivati. Ale Smíchov ve svém roztrpčení nad činem S. K. Slovana pře- střelil, oznámiv p. Pelikánovi, že svýbor S. K. Sml- chova nenamítá ničeho proti tomu, budeš-li hráti nyní za Cricketu, poněvadž poměry se obratem ruky měnily tak, že ani tobě (p. Pelikánovi), ana nám (Smíchovu) žádna škoda z toho vzejíti nemůže.« Tu — po našem mínění — k chybě jedné přidružena druhá. Když už p. Pelikán si chce po čas své dobro- volnické služby ve Vídní zahráti a ve Slovanu ne- mohl zůstati, měl jili do druhého českého klubu ve Vídni, S. K Čechie, proti níž není výtek, které se činí S. K. Slovanu Největšl závod s klobouky na pevníně 2207 Celetná 39. továrn O. F. HESS, obonk PRAHA, Prikop Ceny jscu v obou závodech úplně stejny-

Smíchov Pelikánův Sluvan K Sml Slovan O F Hess Smíchov Vídeň Čechie Celetná Praha

29 title

FEUILLETON.

30 article Týdenní táčky.

Týdenní táčky. Hubuje se pořád na vládu, na poslance, n radnici — ať se taky jednou hubuje zas na něco jiného! Včera byl den k tomu jako stvořený unisono hubovali jsme všichni na ten zlořečen To se, prosím, smí; není chráněn žádným paragrafy, censor to nekonfiskuje, každý mu může vynadat, jak umí a já vím, že i nejeden ochránce zákona, když včera cylindr jeho pole toval ovzduším jako docela neřiditelná vzducho- loď, taky důkladně si ulevil. Ale nebylo nám to všem nic platno! A jsme se zlobili jak zlobili, přece jen jsme poska kovali na ulicích podle rozpustilé noty krále Aeola, který uspořádal pravý kočičí koncer v telefonních drátech, srážel kouř do komína k malé radosti všech kuchařek, zběsile buráce okny, shazoval tašky se střech, rozbíjel skla v lucernách a tabule v nedovřených oknech převracel bodrým prodavačkám na trhu obrovskt paraplata, a zkrátka, prováděl po Praze takov allotria, že by se to, myslím, nedovolilo ani bur šákům, kterým se přece ledacos dovoli ... Proti téhle domonstraci byla však Každá moc malá a nezbývalo, než, jak už podotčeno. uchylovat se ku projevům hluboké nevole — „Snesu mráz,“ zuřil jeden občan na zadn plošině tramwaye, „vydržím i 40 stupňů Reau

Aeola Praha

31 article

vítr. mura na slunci, dám si líbit i pořádný liják, ale takovýhle prachmilionský viír . .. Ještě chudák ani nedořek, kolik snese fle- kovských, když jako na posměch zdvihlo mut klobouk, mrsklo to jím nad hlavami ostatních pasa řerů a ven s vozu. Občan šermoval rukama nad hlavou, ale klobouk už dávno to pelašil kalužemi, jako kolo od automobilu. Můžeme směle udělat kříž nad takovým ne- zvedeným kloboukem, zvláště je-li tvrdý. Nežl zastnite tramway, a než seskočíte, je už o sta- nici za vámi a dostal už jistě několik ran. Jak to? Velmi jednoduše! Je známo, že my Pražané jame více méně všichni oučinní a ochotní lidé. Když někdo chutá zloděje, pustíme se za tím, kdo ho chytá a napráskáme mu, co se do něho vejde; když se kočí nevyhne a elektrika do něho vrazí, začneme číst levity řidiči, proě se nevyhnul; když se ševcovský kluk začne dívat do nebe nebo do sklepa, díváme se s ním každý vidí něco jiného; když někdo ztratí krej- car před mostem, pomáháme mu ho potmě hle- dat, vyškrtáme za pětník sirek, ale krejcar mu nedáme. Co, proboha, můžeme dělatkdvž, vidíme že po dlažbě uhání klobouk bez pána? Co ji ného, než že chceme vidět k tomu klobouku také hlavu! Před splašeným koněm nebo auto- mobilem, který taky někdy bývá splašený, uska- kujeme do průjezdů domů, ale před splašeníu kloboukem?

Pražan

32 article

Nikdy ! Hurrá za nímí Je v tom rozhodně kus zdravého sportu tak trochu jako v běhu o závod a něco jak z footballu. Nejen občan, kterému klobouk ule těl, také jiní občané běží za ním, jakoby chtěl být prvními u eíle a ti zas, kteří jdou proti. hrají roli brankáře. Jen se laskavě podívejte: Klobouk leti v soko nad hlavami chodců, jako míč do branky Jeden noháč vyskakuje, chytá ho oběma ruka ma, šťastně ho srazil k zemi, ale klobouk. let dál. Teď proklouz' jinému brankáři oběma no- hama, dostal se pod drožku, která ho na štěst nepřejela ... no a teď konečně ho lámhle jeder dobrý člověk napích' na hůl. Projela mu celým dnem; to ale Bodrém muži nijak nevadí, aby ublácený a probodnutí klobouk s vědomím člověka, jenž vykonal dobr skutek, vrátil upachtěnému majiteli, který by nad kloboukem celý bez sebe; ale radostí to n bylo! Před týdnem dal za něj u Stibrala pětku dvakrát ho měl na hlavě a teď aby z něho uděla budník pro špačky. Kdo by neklel? Ale vidím, jak se jedna dáma zlobí! Co pak prý my, mužští! Nám prý je při ta- kovém povětří ještě hej! Můžeme prý si dát klo- bouk na šnůrku, nebo narazit si ho důkladně až na obě uši, kdo pak si nás všimne. Dámy jsou stokrát hůře na tom. A zvláště ty ubohé, kterým dala příroda takový obrovský moderní klobouk, že se s ním musí na dvakrát do dveří, ale nedala jím k němu aspoň čtrti

Klobouk Stibral

33 article

ruce! Takový klobouk je skoro jako mladý aero plan, a teď ho, prosím, v takovém pekelném větru řiďlel Dvou rukou je k tomu rozhodně málo. Kdo byl v životě jen jedenkráte damou a třeba i docel na krátko, ten ví, že si jednou rukou přece mu držet sukně, aby jimi nevymetl kde jakou kaluž Druhou rukou musí držet klobouk i při malén větru, jak pak při takové boře, jako byla včerat A teď, prosím, v čem má držet deštník, který se jí pořád rozevírá, čím má přídržovat bo. které hrozí ulítnutím, a kde má nést kabelku? Támhle jeden nezkušence se nám směje k čemu tedy prý jsou do klobouku jehlice ? J to trulant, že! Dovolte, mé dámy, abych mu to jak se patří, vysvětlil. Pane! Jehlice jsou předně proto, abys každé chvíle některá ztratila. Za druhé jsou proto, aby to skličko nebo jiná ozdoba na konci upevněná na nich nedržel a brzo upadla. Konečně jsou k tomu, aby se jimi kloboul notně rozpíchal. Jestliže se, pane, domníváte, že jehlice jsou k tomu, aby držely klobouk, strašlivě se mýlite a prozrazujete naprostou neznalost dam ských účesů. Ty jsou přece tak volné, že špejle by v nich nedržely, jak pak potom kluzké tenké jehli ce. Ostatně, když nevěříte, nasaďte si, prosím na svou vzácnou hlavu ošatku, přitlucte ji palco vými hřebíky, a jděte na ten vítr. Ošatka se utrhne a vaše hlava možná s ní . .. Doufám, že jsem dostatečně toho páne

34 article

strhal, vracím se zas k původní své řeči, co as dámy při tom větru zkusily! Sám jsem viděl včera větrem seřízený klo- bouk a věřte si mně nebo ne, opravdu mi bylo do pláče... Takovou krásnou formu míval, ale kdyby si z něho byli kluci doma udělali lodičku. nemohl hůř dopadat. A ta drahocenná, pštrosí péra! Kdyby protáh' kocoura komínem, nebyl by tak zježenýi Ale ještě nejsem holov s utrpením damí I v jiném ohledu jsou na tom hůře, než mužští. Jen se podívejte na „írisuru“! Většina nás muž- ských, z lehko domyslitelných příčin je s úče- sem brzo hotova; někomu stačí jen klobouk. Ale dámy! Hodinu trvalo česání, skoro tolik pálení a pak takový mizerný vítr v pěti minu- tách z nejkrásnější hlavy udělá veverčí hnízdo. Kdo pak by se nezlobil? Rád bych ještě něco řekl, ale já se za ne- plechy indiskretního větru stydím. Nemohu za to, snad je to v povaze — ale když pršl, klo- pím na ulici ostýchavě oči a jen tak z rozpusti- lých historek ještě rozpustilejších autorů vím, že sem tam bývá prý vidět roztomilé krajkova dessous. — Nevím ani, co to je, a ženy ptát se bojím Včera prý ale všetečný vítr byl ještě horší, nežli děšť! Já z vlastní zkušenosti ovšem o tom nevím, protože — ale ano, teď si vzpomínám bylo plno prachu v povětří a ja chodil po ulici a očima zavřenýma.. Zevloun. -

Zevloun