Periodikum ALTO Viewer

1

Střana 10

2

NÁRODNI LISTY

3

14. listopadu 1909. Císlo 314.

4 Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Vivisekce.

5

Úloha čís. 501. G. Heathcote, Ainside. Poctěna I. cenou v soutěži čas. „Falkirk Herald“

Ainside Falkirk Herald

6 article

zastávce Port-Saidu. O páté hodině vynořuje se nad moře maják port-saidský a za hodinu míjí- me již sochu inženýra Ferdinanda Lessepsa u vjezdu do kanálu Suezského. Za několik oka- mžiků pak stoji „Afrika“ klidně u břehu afri- ckého, upoutána ohromnou kotvou ke dnu při- stavu, aby zásobila se uhlím, potravinami a ná Zatím co řady egyptských obchodníků v nej pestřejších krojích přicházejí na palubu nabíze cestujícím na prodej své věci — pohlednice korale a staré egyptské mince — odnáší malý člun mne a starého Hollanďana ke břehu, aby chom uzřeli nitro města úplně odlišného odji ných — nítro Port-Saídu.

Lessepsa Saíd Said Afrika

8 article Ještěd.

Ještěd. Tereza Turnerovš. Modravě, kuželovitá hora z daleka viditelná vždy přísná a jako těžce, melancholicky zamyšlens a jako opřena a spojena kol dokola s jinými, rovně modravými, snivými horami ,., Jako v kotlině připadá si člověk, rozhlížeje se tak kolem dokola. — Léto v horách, mezi vysokým lesnatými vrchy jinak dozrává, náruživěji, tempe- ramentněji, než v rovinách, v nížinách. Dozrává ne bem zhuštěně modrým, lesem sílumeně šumícím, pů- dou praskající, potokem vysýchajícím a stezkam tvrdě ušlapanými a bolestně rozjizvenými .,. Do horských kotlin snáší se vítr s divokou prud kostí, otlouká se o nejostřejší hrany skal a bouře jež v rovinách jediným záchvatem se vybíjí, potulujo se v horách jako zmámena, umlkajíc a zase vždy znovu se rozpoutávajíc. Je něco čarovného, velkolepého v tom příšern krásném dunění bouře v horách, něco, co připomíná velikost přírcdy a nedává nám spolěhat na vlastn sílu — — Jseu chvilky v životě, kdy nás i síla omrzel a chce se svěsit ruce, spočinout... To srdce jens usmyslilo takové passivní vzdání se, pošetilé a málo zodpovědné lidské srdce!

Turnerovš léto v hora

9 article

Stojíme dole na úpatí krásné pyramidy, jež mlčky samého nebe se dotýká, zachytávajíc jako v marn touze po něze každý vzdušný, běloučký, putující oblá ček na své staré hlavě. Některý obtočí si kolem skrá ní jako obínadlo, něktenému dá spadať rozmarně menších kotoučích až se rozplyne, některý pošle se tva dotčený přímo vzhůru do čekajících oblak v. A slunce miluje modravá, snivá homole! Jak z vděčnosti za jeho jas odhaluje každé mládě stro mů, kyne vlídným pozdravem jeho slavnému zá padu. Vůbez miluje všecko efektní, groteskní, milu veliká, mohutná gesta. Noční scenerie jakoby jí ne imponovala, měsíc považuje za studený, umělý r nlektor, jenž má chlad bezkrevnosti. Někdy na s mém temeni zastkví se hvězda značného třpytu, za- září pyšně jako vzácná čelenka a zvolna sesune s do černého klína lesů , . s Cesty k Ještědu vedou různými klikatinami, v- neucími se jako hadi, jinž chce se vyhřáti se na slu- nečnu. Jsou beze stínu všechny ty polní cestičky jen nízké keře šípkové a ostružinové tvoří místy jak radostné úsměvy záříci háječky. Je nutno jíti slu- nečnem, přijímat jeho žbavé proudy, jeho hoříci pa- prsky a těšiti se jen na hluboké stíny lesa.

10 article

Jako veliká hvězdice sbíhají se cestičky na úpat hory. Jedna pak vede na vrcholek, v turistické vlastenecké horlivosti Němců nýní trochu znetvoře nou špici krásné homole, druhá vede přímo v český kraj, přes tichou Pláň dolů do Světlé, kam už s Pláně nás doprovází domácký duch Zastavujeme se a vdechujeme lačně svěží lesn vzduch, jehličratou vůni, prohlížíme si vysoké štíblé jedle, Borovice, modříny, duby, naslouchám jejich mohutnému a daleko se nesoucímu šumění zurčení lesního pramene, usmíváme se nad pošetilým spěchem jeho drobounkých vlnek a obdivujeme síl starých velikárůí Sloupáme vzhůru a kde se vyskytne volně mi stečko, zastavujeme se a pohlížíme zpět na město jež jsme opustili. Nesmírný počet komínů trčí vzhůru k nebi, vypouští svůj černý, v hustých kotoučíc valicí se kouř, jen zvolna se rozplývající jako v se- bevědomí, že seskupiv se na chvíli nad městem tvoří nad ním mohutnou ochrannou perut., Kolem nás šumí stromy neutuchajícím pohybem mávajíce velikými pažemi a jen ty zcela malinké ty, jež dosud nevědí o síle vzdoru, stojí tiše a ne- hybně a jako jaty hrůzou. Někde ze skrytého hnízda vyletí pták, zatluče perutěmi, dohoduje se svým skřehotem se starými velikány.

Němec

11 article

Nahoře pak naskytá se rozkošná vyhlídka, ši- roký, daleký rozhled, svádějící nás, abychom roz- pjali paže a pokynuli každou rukou v jeden směr neboť dá se tak pěkně označiti kraj náš a kraj ně mecký. — Ne každý, ani rodák z nejbližšího města poč ním, zná Ještěd v jeho zimní nádheře. Jest to něce na prosto nezapomenutelného , Stoupání ovšem značně obtižnějšt, ale oku i slu chu naskytá se zcela jiný obraz. Na obrovských stromech je spousta napadeného čistého sněhu, každá větev nabyla velikosti pohá kové a v záři slunce hrají tak rozkošně a rozmarn všecky jeho duhové barvy s větví visících ram pouchů. Malé stromočky jsou všecky obaleny sněhem jako pečlivě ukryty a chráněny a hvězdičky sněhové svíti na nich jako nejvzácnější drahokamy. Je to hílá, velkolepá pohádka, odehrá vající s z luxusním kříšťálovém hradě, duhově vydekorova ném, pohádka tichá a podmaňující, profože tak t jemná a nevšední a tak toužebně čekající na svě sl bené rozčarování. V lese je ticho a mrtvo, moliutný šumot umlk pod spoustami sněhu. A první tání je jako radostný pláč, jako prvn pozdrav nového života, jako dokument vččného zno- zyzkříšení a velkolepé nekonečnosti .

13 article

Nelbohatši natron.kyselka v Rakousko-Uhersku a Němeoku Výtečný dietetický stolní nápoj. Otažte se o ceně Bilinské domácího lékaře. První evětová známkal

Rakousko Uhersko

15 article

Kdo se naučil života protivenství vy kládati si s klidnou, jasnou myslí toho pokládám za šťastněho. Shakespeare. V Londýně pořádán byl letos (19.—24. čer vence) kongres světového svazu na ochranu zví řat, na němž otázka vivisekce byla čelným bo dem programu, „vivisektorům“ rozeslány anglicky psané lístky ruského filosofa L. N. T., protestu jící proti vivisekci, lékařům adresovány círku- láře, jimiž vyzýváni k zaujetí stanoviska proti vivisekci, zkrátka, rozvinuta byla rozsáhlá agi- tace přátel zvířat, mající dle jejich domnění cí velmi ušlechtilý: omezení, po případě úplné od- stranění vivisekce. — Agitace neomezuje se jen na kruhy lékařů, pracuje i v nejširších vrstvách laiků — a to hlavně — spoléhajíc patrně, že strhne jednostranně informované, nebo vůbeo neinformované a nekompetentní obecenstvo k za ujetí stanoviska proti vivisekci. Pro naše česk obecenstvo má tento úkol brožura paní Pavly Moudré: Vivisekce, úvahy o její ceně a prospě chu. Cíl, strhnouti obecenstvo k odsouzení a za vržení vivisekce, považován je agitatory prot vivisekci za tak důležitý a aktuální, že zaklá dány jsou i spolky, jichž celá spolková činnost omezuje se jen na agitaci proti vivisekci; v naší říši centralisují se tyto agitační snahy ve zvlášt ním svazu proti vivisekci se sidlem ve Štyrském Hradci (Bund gegen die Vivisektion in Oester reich, Sitz Graz); také v Praze má „svaz“ své ho zástupce p. Čeňka Nováka, redaktora časo pisu „Umění žiti“, jenž vedle zmíněné již pan

Shakespeare L N Pavel Moudrá Novák Londýn Štyrský Hradec Praha bund Sitz Graz

16 article

Pavly Moudré, spisovatelky v Neveklově, je hlav ním propagatorem snah antivivisekčních v Če chách. — Tento svaz to je, jenž žádá česk lékaře, aby podepisovali svým jménem zvláštn petici, adresovanou říšské radě na důkaz sou hlasu s přiloženým návrhem zákona o omezen vivisekce a aby na zvláštním přiloženém lístk krátce a obsažně se vyslovili, jaké zaujímají sta novisko vůči vivisekci; rozumí se, že vešker tiskopisy jsou německé; pánové z „Bundu“, plni šlechetných eitů ke psům, kočkám, morčatům králíkům, dokonce i k žabám, nešetří ani základ ních pojmů slušnosti a taktu k českým lékařům Za to mne překvapuje, že uvědomělý český léka není tím dotčen a ochotně „Bundu“ vyhoví; je patrně přesvědčen, že „vznešený“ cíl posvět nesprávně jeho chování; našlo se 37 takovýcl českých lékařů, kteří výše cení cit ke zvířeti. než cit národnostní. Poněvadž jsem nemohl vyhověti zdvořile žádosti Bundu, abych na přiloženém lístku se o svém stanovisku vyslovil „frei nach innerster Ueberzeugung und nur dem edlen Zuge meine Herzens folgend“, činím tak v tomto časopise Jak samozřejmo, musil jsem zprvu pátrat po tom, co ngitátoři protivivisekční považují za vivisekci, jak odpovídají na otázku, eo jest vivi sekce. Pátral jsem v letácích Bundu, v petie k řišské radě, v návrhu zákona antivivisekčního v brožuře „Fort mit der Vivisection““ od dra Laaba, předsedy Bundu, v brožuře „Es wird

Pavel Moudrá Laaba Neveklov Fort mit der Vivisection

17 article

Licht“, v brožuře pí. Pavly Moudré. Teprve z brožury Laabovy jsem se dověděl, že viviseke rozumí Bund všechny vědecké pokusy na živých zvířatech, jež působí zvířeti bolest a jež nejsou kenány za účelem, aby se posloužilo dotyčnému objektu. Toto stanovisko Laabovo sdílí ve sv brožuře i pí. Pavla Moudrá. Podle stanoviska oficiálních agitátorů proti vívisekci sluší tedy považovati každý pokus na živém zvířeti za vivi- sekci a sluší ho odsouditi, zavrhnouti a bojovat všemožným způsobem, aby taková vivisekce byla úplně odstraněna. — Agitátoři protivivisekčni omlouvají svoji činnost důvody mravními, ale — což značně překvapuje — i důvody povahy rozumové. Jest nutno zajíti na tyto důvody a do- kázati jejich bezpodstatnost, má-li se činnost těchto lidí objeviti v pravém světle. Jest přiro- zeno, že budeme nejvíce pozorností věnovati agi- tační brožuře pl. Pavly Moudré, poněvadž táž jest určena právě pro kruhy českých čtenářů I. Pokusna živěm zvířeti a medi cina jako věda přírodní. Vědy přírodní mají jen jedno trvan livé, skutečně je pohromadě držící po jítko: To jest jejich methoda. — Nejprv pozorování a pokus, pak přemýšle bez autority, prozkoumati bez před- sudku.

Pavel Moudrá Laabův I Pokusna

18 article

Virchov. Jednotnou methodou věd přírodních je ce- sta pokusná; musí tedy i medicina, jako věda přírodní, mající předmětem člověka, experimen- tovati. Došlo-li by k zamezení pokusů na živých zvířatech, zbývá medicině dvojí možnost: buď bude se rozvíjeti na základě pokusů na živých lidech. nebo se pokrok mediciny jako vědy přírodní za- staví — a nejen to — ale neudrží se ani na ny nějším svém stupni; musí přestati býti vědou přírodní, ztratí reelní vědecký podklad a octne se v říši bájí, smyšlenek, filosofických bludů zmatků, jaké charakterisují medicinu středověku jak v markantních, lapidárních rysech dokazuje historie mediciny.

19 article

Starověk poskytuje obraz, jak by vypadala medicina, kdyby byla založena jen na pozorován nemocných a jejich léčení; zmatek nad zmatel nejlépe charakterisuje tuto dobu; každý ze zna- menitých tehdejších lékařů utvořil si systém šablonu a dle té posuzoval nemoc; úmrtím lé- kaře zanikl obyčejně i jeho systém; jen něko- lika málo lékařům tehdejší doby se podařilo, že vytvořili systémy, které je přežily, jsouce akceptovány a dále rozvinuty jejich žáky. Ne- moci nebyly správně klasifikovány; příznak ne moci z pravidla pekládán za nemoc samu. Této chyby nemohli se vyvarovati ani nejznameni- tější lékaři své doby Hippokrates, Galenus. Ne- dostatečné a kusé vědomosu o stavbě lidského těla, o funkci jednotlivých ústrojů svedly je k ne- správným výkladům různých příznaků nemoct, začasté tak fantastickým, že hodily se spíše do bájesloví, než aby nesly ráz vědy v našem smy- slu. Připomínám jen, že příčinou nemocí byli demoni, epidemie zaviňoval genius epidemicus a pod. Starověkou medicinu Galenovu a Hippo- kratovu přejali středověcí církevníci, kteří jí učili jako neomylnému dogmatu, aniž přidali něco nového, podstatného; naopak filosofováním, jež postrádalo reelního podkladu a kontroly přírodo vědné, sveden dobře založený směr Galenův Hippokratův, Celsův a j. lékařů starověkých na cesty, falešné

Galenův Galenův Hippokratův Celsův Hippo

20 article

2263 Teprve pitva mrtvol lidí i zvířat obrátila medi- cínu na správnou cestu — ke zkoumání přírodních fakt = vyvrátila celou řadu hrubých omylů a zba- vila vědu lékařskou četných bájek; medicina sťaví se na reelní podklad. Než pitva sama neopravila vše- ho; největší objevy, charakterisující důstojně medl- cinu jako vědu přírodní, přinesly pokusy na zvífa- tech; tak na př. dlouho myslilo se, že v tepnách nen krve, nýbrž vzduch — nález na mrtvolách vedl k to- muto bludu — teprve pokusy na živých zvířatec objasnily do detailů tajemný oběh krevní, vysvětlily poměry a význam respirace a pod., poskytly vý- znamně objevy ve výměně látek a sil, poučily nás o funkcích ústrojů vyměšovacích, zažívacích, o funk- cích ústroje nervového a pod. Takovouto cestou — pokusem na živém zvířeti — dosaženo vysvětlení nesčetných záhad, tajemnýchi dějů, odehrávajících s ve zdravém organismu. Medicina stala se zásluhou pokusů na živých zvířatech přírodní vědou, řadícís důstojně ke svým družkám. — Mnoho záhad zůstal a zůstává ovšem posud záhadami; jest správno za- tarasiti jedinou cestu, jakou možno tyto objeviti?

21 article

Právo k takovému činu by měl jen ten, kdo doved k řešení posud nevysvětlenýchi problemů fysiolon- ckých ukázati cestu jinou; pokud toho nedovede, dopouští se těžkého zločinu na vědě, pracuje-li k za tarasení cesty, kterou spěje věda ke svému rozvoji Zůstávají-li ještě četné, nevysvětlené záhady organismu zdravém, co teprve tajů jest řešiti v or- ganismu nemccném? I sem vnesl světlo pokus n živém zvířeti. Každá nemoc záleží v podstatě na po- ruše jistých funkcí jednotlivých ústrojů; vědě lékaí- ské jest při každé nemoci stanoviti, které ústroje v furkci trpí, v čem strádají, čím jsou poškozovány jest zjistiti škodlivinu, příčinu nemoci; jest doloziti jakým způsobem působí nalezená škodlivina na zdra- vý organismus; jest stanoviti momenty, jež zkázo nosné působení škodliviny podporují nebo oslabují otázky tyto řeší medicina jen cestou poku s na živém zvířeti, Jest správné, tuto důležitou činnost vědeckou omezovati, nebo dokonce ji zamezit? Jak důležitým je pokus na živém zvířeti, medi- cině jako vědě přírodní je patzno z toho, jak četně odbory mediciny ho potřebují; mimo normální ana- tomii a histologii, jež se omezují na studium mrtvých ústrojů, žádný odbor vědecké mediciny se bez po- kusů na zvířeti živém necbejde.

22 article

Tak toxikologie zkoumá účinnost jedů na různ zvířata, studuje příznaky otrav jimi vyvolaných, st- noví dávky smrtně i otravné, platně pro to kter zvíře; farmakologie studuje na zvířatech působen léků a pod., bakteriologie studuje na zvířatech ne- moci bakteriemi zavíněné, potřebuje zvířete k roz- poznávání choroboplodných zárodků bakteriálních výrábí pokusem na zvířatech látky léčivé (sěra le- čivá), zkouší na zvířatech účinnost tak zv. speci- fických léků (vakciny, tuberkulin, séra), rozpoznává pokusem na zvífatech nemoci lidí i zvířat atd. Všimněme si, co uvádějí agitátoři antivivisekčn proli pokusu na zvířeti jako prostředku k rozvoj mediciny — vědy přírodní. Laikové — jakým je na př. pl. Pavla Moudrá— cití v té příčině svou slabost; pochopitelno! Jak mů- že někdo pronésti vlastní úsudek o ceně prostředku studijního, neznaje obsahu, rozsahu a účelu přísluš- ného oboru vědy lékařské? Pomáhá si tedy tím, ž cituje výroky (nazývá je „berličkami“*) větších menších lidí, o nichž se domnívá, že jsou ku posou- zení věci kompetentní; táto důvěra v autority jde — jak vvedeme — tak daleko, že stačí laikovi tilu MUDr., aby v úplnou kompetenci dotyčného slepě věřil — ovšem jen tehdy, vysloví-li se tento MUD . hodně ostře proti vivisekci. Výroky jsou dvojího rázu; jedny týkají se po- kusů na zvířeti vůbec, druhě pokusů na zvířatech pokud slouží cílům jediného oboru. Antivivisektoi ovšem výroků nerozlišují, nýbrž seneralisují výrok jakoby platil pro každý pokus na zvířeti vůbee Všimněme si nejprve důvodů druhé skupiny, poně- vadž jsou četnější a pestřejší a poněvadž zde nejvíce záleží na tom, aby se poukázalo, že nemohou být důvody tyto generalisovány na všechny pokusy n zvířa tech.

Pavel Moudrá MUDr

24 article

Největším argumsnlem „Přírodního Lékaře“ ne jsou nevé poznatky a studium nemocí, nýbrž vý- roky jednotlivých osob. — „Co je mi po pulsu! Dl očí a kůže těla poznám nemoc!“ říkával prof. Priess- nitz. — Lékaři vyškolení ovšem všímají si nejen očí, kůže a pulsu, nýbrž ještě mnoha a mnoha ji- ných zjevů, vyšetřují moč, chrchle a pod. a teprv ze souhrnu všech těchto znaků a celkového stavu docházejí k rozpoznání nemocí a určují léčebný plán Považuje tento postup lékaře „Přír. Lékař“ za pokrok či za vadu lékaře vyškoleného? My vidíme v tem pokrok a přáli bychom si, aby i přírodní lékaři byli dál, než Priessnitz, Kneipp a pod. a aby neléčili pouhých symptomů nemocí (horečky, bolesti, prů- jmy, kašel), nýbrž nemoci samě. Je to ovšem těžší. poněvadž rozpoznati nemoc je mnohem těžší, než poznati otoky nohou, krvácení z nosu a pod. — Nedovedete-li toho (dle „Přír. Lékaře“, nejste-li „ro- zenými“ lékaři), ponechte raději léčení odborným zraduovaným „přírodním““ lékařům. *) Pí.-Pavla Moudrť píše na slr. 5.: „Jsou lidé kteří každý soud nad vivisekcí se strany „laika? odsuzují jako „naprostou nevědomost a neznalost“ Vůči takovým lidem činím ze sebe dobrovolnéhe mrzáka. Ač mám zdravé údy, beru si berly, výroky lékařů, tedy odborníků (?) a kdekoli se mi jednat bude o věcné posouzení či odsouzení vivisekce, che se o ně opírati a postupovat jen pomocí jich, jak bych vůbec ani choditi nedovedla.“ Podotýkám k to- mu, že je nerozumno, choditi o berlích do boje! Zvlá ště nejsou-li dosti pevné, jak právě o berlích pí. Pavly Meudré dokážeme. 19.4/1, 09. Číslo 314. ŠACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, budtei sdresovány: Redakce „Národních Lista“, Praha-lI., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach Úloha č. 500. („T. för Schack“.) J. A. Rydén, Göteborg-

profesor Priess Priessnitz Kneipp Pavel Schack Rydén Praha marianský ulice Göteborg národní List

25 title

Mat v 5 tazích

26 article

Mat ve 4 tazích. Končící hra č. 61. —Jacobsen, hrané v Hamburku, došlo k násl. postavení

Jacobsen Hamburk

27 article

V partii Salomon-

Salomon

28 article Bný, vyhrái tahen 1. 8d5—bs1 ak, 2. Kotli atd

Bný, vyhrái tahen 1. 8d5—bs1 ak, 2. Kotli atd Partie č. 456. Třetí partie matche, hraná dne 22. října 1909 v Paříži Španělská hra. Černý: D. Janowsk Bílý: dr. E. Lasker. f7—f6 120. f4—f e7—05 1. 62—e Ve8—e7 21 g2—gt Jb8—c 2. Jg1—f Vh8—es 22. Se3—r a7—a6 3. Sf1—b5 Jb8—c6 23. Vd3—— d7xKc 4. Sb5xkc ce Jc6—a5 24. g4—g5 e5)Kd4 5. d2—d4 Ja5—c 25. h2—f Sc8—gta 6. Ddixd Ve7—f 26. Ve3—e2 Ddsx«d4 7. Jbt—c Kc8—dv 27. Vd1— o—0— 8. Jísxd4 Jo4—de 28. h4—hn Sí8—b4 9. Se1 —e3 f6x«g5 29. h5 —he Sg4xe 10. Jd4—eníb 7—g 30. Vg1xg Sb4xKc3 11. Ke1x«e2 hTxc ge 31. f5 x« g6 Jg8—fe 12. b2xc3 Ve8—f 32. Vg5x«g6 J16 —d7 13. f2—f VfrxgT 33. Vg6 —g Jd7—a5c 14. Val—dí Ví8—ge 34. Ř6x7 b7—b 15. Vd1—de 35. Ve2— Je5—r 6. f3— ft Kd7—es 36. Sf4—e c6—e 17. Vh1—di Kes—f 37. Krs— Jd7—bs 18. Vd4—da 19. Ke2—f8 Vd8— es Tento tah Janowski při přerušení zapečetil druhý den telegraficky sdělil, že partii vzdárá. a) Tarrasch hrál zde v matehi s Laskerem lépe 6. Ddsxe d4. b) Nutí černého k nevýhodné pro něho výměně. c) 14 „Vh8—e8, 15. Vdl—d4 Ve8—e5, 16. Vhl— dí Ve5—d5 bylo by chybné pro 17. a2—a4 c6 —ch. 18. Vd4—d5 b7—b6, 19. 04—e5 Va5xat, 20. f3—f4 (nikoliv 20. Sg5 pro 16l, 21. e5)f6 Vd8—e8-+. atd.) d) Po 29..g7— g6 následuje 30. f5Xg6 h7xk«ge. 31. g5Xf6 Vf7Xf6, 32. e4—e5 Ví6—18, 33. e5xkde Vese2, 34. Kse2 Ví8XKf4, 35. d6xKe7 KdTXKcT. 26. VglX«g6 a vybraje. Sd6—es

Černá D Janowsk E Lasker Jc Kc Jo Vg Jd Krs Tarrasch XKf Sd Paříž Val di Kesy e 7 — 05 1 . 62 d 7 xKce 4 4 5 Kd 7 Sf 4 Ddsx d 4 c 2 Sf 1 c 6 23 Sb 5 Vg 1 xg Sb 4 xKc 3 11 J 16 c 6

29 article

Partie č. 457. Čtvrtá partie matche, hraná dne 25. a 26. října 190 v Paříži. Hra čtyř jexdc. Černý: Dr. E. Laske Bílý: D. Janowski. Ve8—eí 127. Dg2—g5 e7—65 1. 82—e4 b7—b 28. Dg5x«f4 Jb8—c6 2. Sg1—f De3)ccl- 29. VgtXeí Jg8— fe 3. Sb1—c3 Del—e7 30. Kh1—g2 8ř8 —be 4. Sf1—b5 Vf8 —fe 31. Sd5—ba o—0 5. 0—0 De7—de 32. Kg2—fi d7—de 6. d2—da Kh8—gv 33. Dř4—c4 Sb4xcs 7. Sc1—g5 Dd6—ďse 34. 13— ft Jc6—e7 8. b2xke3 b6—bs 35. Dc4—c Je7—g6 9. Sb5—ct Dd8—d 36. Dc3—e5 Jg6—fe 10. Jf3—b4 Kg7—g6 37. Kf1 —e2 85xcfe 11. Sg5xkcfi Vř6— l 38. Ke2 — de Sc8 —gt 12. Jh4—f Dd7—ce 39. Sh3—e Sgsxf 13. Dd1—dea Ví8—ge 40. De5—e J16—h5 14. g2xf3 Kg6— e 41. De3—g3- Kg8—ba 15. Kg1—hí b7—h6 42. Se6—bs Dds—dv 16. Ví1—gt De6—ht 43. c2—e3 Va8—es 17. Vg1—gt Dh1—et 44. Sb3—dt f7—f 18. Va1—gt Ve8—cs 45. Kd2—ee g7—g6 19. Jg4—g5 b5x«c4 46. c3—c c7— ee 20. Dd2—ei c4—ca 47. d3—da Vc8—eš 48. Dg3—e Dr. Spilka, 22. e4d5 e6xd5 49. Dg3xc3 De1xk«es- 50. Ke2Xc3 Ve8—et 24. Díi—g2c) Des—f a bílý se vzdal,

Černá doktor E Laske D Janowský Sd jít 7 jít 32 jít 5 Spilka Paříž 65 1 Virginie Dd 7 ei c 6 2 Sb 1 c 3 del e 7 30 Sf 1 Kh 8 c 4 Sb 4 xcs 7 e 7 8 Sb 5 e 5 Jg kg e J 16 h 5 14 c 7

30 article 25. Vg5h5d) g6xch5

25. Vg5h5d) g6xch5 a) Lépe než 13..h2—h3 jak hráno v druhé parti b) Aby po f5xeš, 22. f3xe4 dáma nemohl na h3 c) Hrozí Vg5xch5. d) Hrozbu Jh5—g3 nebylo možno jinak krjt (h2—h4? h7—h6). e) Hrozil mat ve 2 tazích.

Vg jh h 6

31 article

Zprávy dachové. Praha. Výbor Ústřední jednoty če- ských šachistů konal dne 11. listopadu mimo- řádnou schůzi, při níž vzala na vědomí rozhodnuií soudeů pp. J. Kotrče, J. V. Stefanydesa a St. Trčsly o cenách za nejlepší partie turnajů III. sjezdu Ústřední jednoty českých šachistů v Praze. V turnaji mistrovském udělena cena pana stav. rady architekta Ant. Wiehla (60 K) p. K Treybalovi za partii s p. J. Brachem V turnaji hlavním udělena cena Klubu ša- chistůpa Král. Vinohradech (pohár) p. k Kroftovi za partii s p. F. Grösslem. V turnaji vedlejšlm udělena cena (2 ša chové knihy) p. Fr. Havličkovi za partii s p.J Schmittem. Pp. soudcům za podání rozsudku vzdán di Řádná schůze výboru koná se dne 1. prosine o 8. hod. več. v kavárně »Slavii«. Plzeň. Turnaje o championát Spolku š achi- stů P.lzeň V. na rok 1910 súčastní se 10 nejlep ších hráčů spolku: Doubek, Günther, Kandr, Křesina Kulišan, Macháček, Milka, Nedvídek (dossvadní cham pion) Pšád a Růžička. V hlavním turnaji hraje 14 hráčů. Hraje se vždy v úterý a pátek ve spolkov místnosti p. Kokošky na Obcizně. Výhry se honorují Paříž. V matchi Lasker—J anowski vyhr dr. Lasker též devátou partii takže jest nyní sta Lasker 6, Janowski 1, remis 2.

J Kotrč Stefanydesa Stanislav . Trčslo Antonín Wiehl Treybal J Brach Král F Grössl Schmitt Günther Kandr Křesina Kulišan Macháček Milka Nedvídek Pšád Růžička Kokoška Obcizno Lasker doktor Janowský Praha Francie Plzeň Paříž Slavia spolek : Doubek

32 title

DÍro

33 article SENSACN

SENSACN ŠESTÉ

34 title

Muž a žena v manželstí

35 article Hygiena ženy těhotné a novorozeňátka.

Hygiena ženy těhotné a novorozeňátka. Sňatky předčasné, nepřirozené. Panenství. Tajná toileta Dítky krásné. Dědičnost. Nemoci a léčení. Neplodnost prostředky. Porod. Potrat. Šestinedělka. Převratná dob Cena K 3.60, váz. K 4.40 (též ve známkách)

36 title

Nakladatel I. L. Kober v Praze. Vodičkova u

Vodičkův Praha

37 title

CALIFIC

38 article Idealním domácim prostředken

Idealním domácim prostředken při obtížích žaluďečních. poruchách zažívacích a při ná- sledcích těchto jest pod jméne „Califg“ známý kalifornský fíkový syrup. Chuti jest příjem- né, jeho účinek mírný a jistý. Čist zažívací ústroje, uvede tím zažfván do pořádku a zaručuje chuť k jídlu a zdraví. „Califig“ poslouží co nejlépe dětem i odrostlým

41 title

MAE

42 article Vznešenéi

Vznešenéi občanské umělecké zařízení bytů

43 title

ORTO

44 title

Centrála Vídeň III., Ungarg. 59

Vídeň

45 article Novinky

Novinky slavnému našemu učitelstvu Urb. Kapesní kalendář českého učitelstva na šk. rok 1909/10. Uspo- řádal Ant. Jandl, odb. učitel. Váz. 60h. poštou 70 h. Písnř. Rozpravy učitele o latince a písmech příbuzných. Sepsal Jaroslav Jirásek. S5 obrázky a 12 litogr. tab. 4 K, váz. 5 K Přehledy dějin literatur slovan- akých od prvopočátku až na naši dobu. Se stručnými obsahy nejznamenitějších prací. Sepsal Pavel Modest. 5 K. váz. 6 K Literatura česká v souvislosti s bistorií Učitelstvu, učit. kandidátům a studujícím střed. škol sepsal Miloslav Dvořák. 1 K 50 h, váz. 2 K. Věené učení na prvním stupni věku mlá deže škol obecných. Pro učitele a kandi- dáty učit. sepsal řed. Jos. Růžička. Ke9 vydání upravili učitelé Fr. Čalek a Jes Harapát. 4 K 50 h. váz. 5 K Příprava k výkladu článků z přirodozpytu obsažených v nových Čítankách pro škol ob. s návodem k experimentování. Sepssl J. V. Neudörfl. 1 K 50 h, váz. 2 K Nauka o domácím hospodářství Třetí vydání přehlédli a doplnili Prokoe Procházka a Jos. Rosický. 4 K, váz. 5 K Stručná nauka o barvách a jich har- monil. Dle různých pramenů napsal V Kozel. S 13 vyobr. 2. vydání. 1 K, váz- 1 K 50 b. Číselné rovnice prvého stupně s ná- vodem k počitání čísly protivnými. Po- můcka k vyučování počtům na školá měšť. a nižších středních. Sepsal J. v Neudörfl. 1 K. váz. 1 K 40 b Hluchoněmost. Sepsal K. Malý, učitel při pražském ústavé pro hluchonémé. S5 tab. 2 K, váz. 2 K. 50 h Škola mateřská. Sepsala Barb. Led- vinková Díl III. Sto povídek éthického obsahu. 1K 50 h. váz. 2 K. IV. Druhé sto povídek éthického obsahu. Období podzimní, zimní a jarní. Do- davek. 3 K, váz. 4 K. Německé rozmluvy. Pro učitele něm- činy na českých školách sestavili Vácsl. Kvasnička a Ant. Kamarýt, učitelé. DílI 1 K 30 h, váz. 1 K 80 k. Díl II. a III. jsou v tisku

Jandl Jirásek Pavel Dvořák Růžička Čalek Jes Harapát Neudörfl Prokoe Procházka Jos Kvasnička Antonín Kamarýt Francie Neudörfl

46 article Nakladatel FR A. VRBANEk, český knihkupe

Nakladatel FR A. VRBANEk, český knihkupe v Praze, vedlo Národniho' divadl

A VRBANEk Praha