3
masthead
27. ledna 1901. Číslo 27.
4
article
znovuvzkřisení rodu svého, v posledním, co
z něho zbývalo, v jejím Camillovi.
Tak mlád a odsouzen byl odejíti před ní
stařenou nad hrobem stojící.
Jako bez života divala se ven na lesklý
povrch canalu grande, na zlatem slunce zalite
facady starých paláců a v hrudi její rostla vý
čitka, namířená k tomu smavému, jižnímu nebi,
jak může tolik plýtvati životem jinde, nepřejíe
ho tomu, který byl světlem jejích očí.
Celé mládí vyvstalo před ní, obraz snul
se za obrazem a ona svěsivši bilou, výraznou
hlavu aristokratky, vzpomínala. Viděla se nevě-
stou vévody d'Argile.
Krása se snoubila se sílou, leč lásky pr
tom sňatku nebylo.
Vévoda se oženil s ní proto, že byla tou
dobou nejkrásnější ženou v Benátkách a že
obrovskému jmění jeho čeliti mohly jenom
milliony věna jejího.
A ona svým sňatkem zakrýti chtěla po
rážku, utrpěnou na poli lásky, když mladý fran-
couzský slechtic, Oetave de Cerigny, do něhož
se byla šileně zamilovala, dal přednost nejlepš
přítelkyni její Grazii del Bruzzo.
Po tříletém manželství s vévodou Argilem
narodii se ji syn, k němuž přilnula celou vře-
losti vášnivého srdce svého.
Brzy potom se vévoda pádem s koně zab
a ona se věnovala cele synu svému.
Zbožňovala jej láskou až ehorobnou, cot
on jí rovnou měrou splácel.
Když dospěl, našla mu sama nevěstu, pod
nícena horečnou touhou, aby rod její zůsta
zachován a vypučelo z něho více takových r-
tolestí, jakou byl vřele milovaný syn její.
Přání její splněno, v roce po sňatku Rie
cardově narodil se syn, první vnuk její.
d ' Argile
Krása
jít Cerigna
Grazie
Benátky
Argil
5
article
Zahrnula mladou matku dary v pravdě
královskými, křest maličkého odbyt jako nád-
herná slavnost pohádek z tisíc a jedné noci.
A ještě čtyřikráte byl palác svědkem ruchu
tak nevídaného, jehož se polovina Bonátek zu-
častnila.
V šesti letech mladého manželství narodilo
ze pět dět, pět synů, krásných jako andilkové
Rafaelových obrazů.
Sturá vévodkyně záříla pýchou. Jméno ve-
vodů, před jehož mocí se tolik hlav sklánělo,
zdálo se zajištěno.
Jediné, co kalilo plné uspokojení její, byl
ehoroba mladé vévodkyně, kteráž od narození
posledního dítěte, jímž byl Camille, se již ne-
vzpamatovala. Po dvou letech bolestných útra
nemoci podlehla.
První stín padl na palác vévodů d'Argile.
Hluboký smutek naplnil slzou oči všech, když
Ricenrdo přivedi pět malých synků k rakvi
matky jejich.
Jediná vévodkyně Giuliana stála zde jako
z kamene vytesána, velké černé oči její ziraly
strnule do prázdna, jakoby žal, jenž sevřel
srdce její, byl vysušil zdroj ulevujících slz.
Přetičasný skon mladistvé snachy její byl
pouhým počátkem triumfů, jež tu slavila ne-
úprosná Smrt, mocnější to vládkyně než celý
vévodský titul Argilů s leskem a září millionů
svých . ..
Jako když vichřice zláme zdravě, statné
stromky v lese, tak náhle a neočekávaně hynul
jeden člen rodiny po druhém a odchodem ka-
ždého z nich bělela stále více hlava staré vé-
vodkyně. Neskonalý žal, jenž zmítal hrudí její
nepronikl na povrch, nesvlažil jedinou slzou
dosud krásné oči její.
Zůstala sama s nejmladším, s Camillem.
A nyní, kdy on konči dvacátý rok svého života,
kdy ona v ném soustředila poslední naděje
svoje, má on následovati rodiče a bratry svoje?
Proto jej vzdalovala domova, aby unik
zkázonosné zhoubě, jež si palác Argilů za stá-
nek vyvolila, proto studoval v Patíži, aby se
vrátil k ní — zemřít !?
Rafaelová
Camilla
d ' Argile
Giuliana
Camillo
Argil
6
article
Co jí stálo bojů a přemáhání, žíti vzdá-
lenu od něho, jehož střehla jako poslední odkan
po synu zbožňovaném, jemuž umírajícímu slí-
bils, že chrániti bude syny jeho poslední krů-
pějí svojí krve. Co bylo platno vše? Co zmůže
nyní proti ortelu, jenž byl nad Camillem
vyřčen? ..
Jak se těšila na poslední Vánoce, kdy po
tříměsíčním odloučení měl se domů navrátit a
jak zůstala ohromena, když vítajíc jej zaslechla
hlas jeho, chrapotem se skoro dusíci.
»Nic to není, babičko, neznepokojujte se,
trochu nachlazení, u vás to všechno ztratím,e
těšil ji vida ustrnutí jejl.
Co jí byla platna slova jeho a útěcha lé
kařů, snažíeích se všemožně pomoci, když samu
nejlépe pozorovala, jak se Camille ztrácí. Ne-
bylo pochyby. Choroba, jež schvátila hrtan
jeho — je nevyléčitelnou
Ještě když během jara jí oznámil, že se
podívá do Paříže, pustila jej s tou podminkou
že požádá všechny proslavené autority o lékar-
skou konsultaci. Sám ubohý netušil, jak bez
nadějné je vše i to, že zpáteční cestu z Paříže
do Benátek k vůli upokojení babičky svojí
koná v doprovodu dvou výtečníků školy fran-
couzské v domnění, že snad oni pomohou.
Marno vše! I to nabízené jim jmění bylo
nepatrnou veličinou proti třem krutým slovům
Není mu pomoci . ..
Camillo
Camilla
Paříž
Benátky
7
article
Za čtyři neděle po návratu Camillově z Pa-
říže hlásil sluha, že páni professoří prosí, aby
paní vévodkyné dostavila se do komnaty na-
mocného, jehož byla na chvíli opustila, abyse
svěžího vzduchu zahrady nadýchala.
V předtuše, oč se as jedná, sevřela oběma
rukama hruď svoji, než do ložnice vešla.
Camille ležel na nízkém loži a oba Fran-
couzi, jakož i lélesný lékař její, skláněli se
nad ním, pozorujíce nestejný dech jeho.
Bilý v obličeji jako hedvábí jeho podušek,
oddychoval zvolna v přestávkách levou ruku
maje zdviženu ke rtům, svíraje v ni hedvábný
světlemodrý šáteček, bohatě vyšíváním a znakem
jeho zdobeny.
Jako kus nebe od světlých obláčků odrá-
žela se barva šátečku v labuti bělosti lože.
Tichý vzdech přelétl rty vévodkyně: jeho
šáteček! Šáteček, který u něho pozorovala od
Vánoc, kdy dlela zde návštěvou krásná Lucrezia
Gini, již od dětství za nevěstu Camillovi určená.
Jak se zarmoutí šťastné to děcko, až jí v da-
leké cizině stihne tato smutná zvésť a jakou jí
bude útěchou, až se doví, že její šáteček to
byl. který ou do posledního dechnutí v dlanícl
svíral — — —
Úvahy její přerušil vsloupivší sluha podá
vaje na stříbrném tácku došlý dopis.
Lékař nejblíže stojící přijal jej od něho.
»Pro pana vévodu,« pronesl polohlasem.
Nemocný se pobnul, vytáhnuv pravici po
dopise. Zastřený zrak jeho při spatření písma
obálky se na okamžik vyjasnil, usmál se poli-
biv psaní a vyhublou rukou přitiskl je k srdci.
jež zachvělo se — naposled — — —
Camillův
Bilá
Giňa
8
article
Zase něma, bez slzí vrátila se Giulianadi
Argile z místa, kde pohrbila všechny naděje
svoje, cíl života a kde čekal úzký podstave
rakev poslední, v níž spočine ona jako troska
rodu kdysi tak mocného.
Celý svět jakoby byl pro ni s Camillen
odumřel. Nyní neznala jiných cest než ty, jež
vedly ke komnatám jím obývaným a k místu
posledního jeho odpočinku.
Všechny bílé květy, jimiž se zahrada pa-
láce honosila, vadly na prahu hrobky, kde věč-
ným snem zkolébán odpočíval on, který ty bil
květy tolik miloval.
Navždy stichlý tam spal dole v těžk
rakvi, bledomodrým hedvábím vyloženě, pot
spjatýma rukama maje v salonním úboru z-
strčený svůj vyšívaný šáteček, kterýž mu vlastno-
ručně upevnila, aby nemusil se rozloučiti s ně
čím, co tak drahým mu bylo.
Upomínka na šáteček oživovala v mysl
vévodkyně poslední okamžiky vnuka jejího.
Jakoby bolest její hledala úlevy v tom stá
lém vracení se k zdroji žalu svého, ktorý po-
strádaje slzí, kameněl v rysech její tváře.
Celé hodiny proseděla v ložnici Camillově,
kde nehybná postava její, hlubokým smutkem
oděná, vypadala jako zosobněný symbol Zou-
falství a Hoře,
Od úmrtí jeho nebylo zde ničím hnuto.
I na prázdném loži v pomačkaných kraj-
kách zůstaly otisknuty obrysy jeho těla.
Giulianadi
Camillův
9
article
Šest neděl po jeho úmrtí, v den svátku
jeho, přinesla vévodkyně plnou náruě vzácných
bilých květů, aby jimi úmrtní lože ozdobila.
Poklekla na zemi, jednou rukou přidržují
spoustu květů a druhou je po loži roztřásajíe.
Ruka její zavadila bezděky o něco tuhého.
Přokvapena pustila vonný obsah své náruči.
Ve shrnuté pokrývce lože zůstal dopis, krátce
před úmrtím Camillovým došlý
»Ah, zapomněli jsme zcela na toto psa-
níčko, bude snad třeba na ně odpovědit, « mlu-
vila k sobě, psaní otvirajíc.
Kdyby se byla z listu vynořila hlava Me
dusy, nebyla by vévodkyně vzkřikla zděčeněji,
než se stalo.
Dopis obsahoval umělecky malovanou mi
niaturní podobiznu a následující řádky:
Mio caro ! Mio amore
Šťastna Tvou láskou, přikládám dnešním
řádkům svým žádaný Tebou obrázek. Chovej
jej tak, jako tu modrou pavučinku, Tvůj šále-
ček, do jehož každičkého stehu vkládala jsem
kus duše svojí, abys, až budeš vzdálen, mohl
jej libat a vycílit všechno to, co jsem eftila pro
Tebe já, vyšívajíc jej-
V blažených upominkách na první der
máje, kdy libala jsem drahou Tvou hlavu na-
posled, těším se, že přijdeš zas co nevidět.
Vrať se zdráv, přijmi vřelé polibení mě,
rodičů a babičky mojí a polib za ni, ovšem
tajně, babičku svou, bývalou přítelkyni její.
Camillův
Mio
Mio caro
11
article
Grazia de Cerigny.
Grazia de Cerigny.
Jaké to kruté poznání vévodkyni svitlo.
Vnuk její zamilován do ženy z rodu, kte-
rýž ona tisiekráte byla proklela, protože pýchu
srdce jejího ranil muž z něho vyšlý.
Camille, jemuž se šílenou láskou svojí byla
by ráda vnutila nenávist ke všemu, co jméno
Cerigny mělo, tak se snížil, tak se zapomněl.
Není pochyby.
Obrázek jeví rysy Grazie del Bruzzo, která
ji kdysi o lásku připravila a po níž má dcer
syna jejího jméno: Grazia.
Onen šáteček, který Camille do posledního
dechu svíral a který mu ona sama, vévodkyně
di Argile na ztichlé srdce položila, byl od ní.
ne od Lucrezie, jak ona se domnívala, od ní —
z těch až k smrti nenáviděných. Ona to byla.
pro kterou se měsíc před skonem svým vydal
do Paříže, tak ji miloval, že v posledních oka-
mžicích myslel jen na ni, že láska k ní zapla-
šovala chlad smrti, který jej jímal a on umíral
usměvavý v polibku, jejž byl přitiskl naposle
na lístek její — — To bylo více, než mohla
pyšná Benátěanka snésti.
Jako štvaná běžela parkem k hrobce, kde
ulevujíc si šílenými výkřiky rozdupávala svěž
běl květů, ráno sem nanesených.
Prsty její zatínaly se křečovitě do chlad-
ného mramoru a kdyby byla mohla záští svou
pozvednouti těžkou desku, pozůstatky mrtvých
kryjící, byla by rozervala světlemodrý ten šáte-
ček, který tam dole na prsou Camillových spo-
číval. Všechna láska, kterouž mu dosud až z
hrob projevovala, prchla pod dojmem nenávisti,
celý život utajované, jež jako orkán ji nyní
schvátila a — udolala.
Grazio
Cerigna
di Argile
Lucrezia
Camillův
Camilla
Paříž
Grazie del Bruzzo
12
article
Když sluhové odnášeli do paláce bezduché
tělo své vládkyně, užasli nad objevem učiněným
V řasách mrtvé vévodkyně chvělo se několik
průzračných kapek rosy.
První slzy, jež byly u ní spatřeny.
Co nedokázalo hoře nad zírátou bytostí
krví a srdcem nejbližších, způsobila smrlicí zášt.
Zarosivší vláhou zrak její, zavřela jej na-
vždy . .
Nejde vždy se smrtí smír, odpuštění, ne-
vyrovnává ona na světě všechno.
Pověst vypravuje, že duch vévodkyně dosu
palácem bloudí, že nenávisť její překračuje
i temno hrobu ..
13
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kostra předpotopního obra. Z Petro
hradu se oznamuje: Professor varšavské university
pan V. P. Amalickij měl v poslední schůzi geologick
sekce zdejší university přednášku o první kostře
předpotopního obra, Dareiosaurus, již byl objevil
sestavil. Tato kostra, již prol. Amalickij vykopal
v severní Rusi, měří od hlavy až k nohoum plne
tři metry a jest až do nejmenších podrobností ne
obyčejně dobře zachovaná. Zajímavý tento nále
bude tvořiti hlavní číslo novélio palaeontologického
musea, jež záhy v Petrohradě bude zřízeno. Pro
Amalickij byl po celých 6 měsíců z rozkazu vlády
zaměstnán palaeoutologickými výzkumy na březích
severního toku Dviny a měl neobyčejné štěstí, na-
leznuv více než 30 dobře zachovalých částí různých
koster, jež vesměs uloženy byly ve tvrdém pískovei
takže musily býti v celých balvanech dopraveny d
laboratoře professorovy, kdež teprve velmi pracně
s největší opatrností z kamene dobyty a pak sesta
veny. Kostra, o níž jsme se zmínili, jest první svého
druhu, aspoň svou neobyčejnou velikoslí a toliko
jediná ještě, ale mnohem menších rozměrů, nalezá
se v jednom americkém museu, avšak aniž by její
původ a její složení vylučovaly veškeré pochybnosti.
Podaří-li se učenci ze zbývajících 30 zlomků sesta-
viti úplnou kostru, nelze dosud určitě povědět, ačkol
jednotlivé části jejich jsou rovněž do nejmenších
podrebností co nejkrásněji zachovány. Prof. Ama
lickij hodlá uveřejníti výsledky svého bádání v době
nejbližší, ruská vláda pak hod-á dáti zhotovit sá-
drové reprodukce této kostry.
Petro
Amalickij
profesor
Ama
severní Rus
Petrohrad
14
article
= Doprava archacologického nálezu
Z Cařihradu se oznamuje: Sultánské museum ve
Starém Serailu, řízené Hamdi bejem. očekává příjezd
sarkofagu značné archaeologické ceny, nalezeného
v poslední době u Aubařu ve vilajetu konijském.
Tento nález bude podle všeho důstojným pendantem
proslaveného sarkofagu Alexandra Velikého, jenž se
nalezá v témž museu. Drahocenný tento kus odeslán
na rozkaz sultanův z Anbaru do Konié, což vyžado-
valo značného úsilí a značného nákladu. Zprávy
o dopravě tohoto sarkofagu jsou velmi zajímavé.
Obrovský tento balvan mramoru váží asi 32.000 kilo-
gramů. Nalezal se na vrcholu kopce a bylo rovněž
obtížno, doslat, jej odtud, jako dopraviti jej dál.
Opětované pokusy zůstávaly po delší dobu bez vý
sledku. Teprve když důmyslně sestaven vůz dosta-
tečně pevný, podařil se smělý podnik. Vůz táhilo 6o
párů nejsilnějších bůvolů, kteří potřebovali plných
30 dnů, aby dopravili sarkofag z Aubaru na nádraži
v Konieb. Sarkofag má délku 3.75 metru a výšku
skorem 2 metrů Na všech čtyřech jeho stranách na-
lézají se překrásné výjevý lovecké a válečné, po
dobně jako na sarkofagu Alexandra Velkého, kdežto
ohě širší strany mimo to jsou zdobeny skupinami.
První skupina 5 osob v zadumaném postoji, druhá
skupina, nesoucí mísy s hrozny a jiným ovocem.
Basralicfy představují rozkošné skupiny dětí. Víko
umělecky bohatě vyzdobené představuje mužea
ženu, muže s výrazem nejhlubšího smutku. Lze dou-
fati, že přesnějším bádáním záhy získány budou
bezpečné podklady pro posouzení původu tohot
uměleckého díla antického.
Cařihrad
Anbar
Konié
15
article
= Agitace proti zápasům s býky. Z Ma-
dridu se oznamuje: Velká událost pro Španělsko
Těchto dnů konána v Barceloné v Teatro Principa
za velkého účastenství obecenstva protestní schůze
proti národní zábavě zápasů s býky. JJest to první
projev toho druhu ve Španělích. Předsedou schůze
byl bývalý alcalde (starosta města) dr. Robert. Nej
prvé předčítány četné souhlasné dopisy městských
zastupitelstev, dělnických spolků, učených společ-
ností a časopisů. Na to proneseno několik řečí proti
tomuto krvavému, zesurovujícímu divadlu. Redite
republikánského časopisu »La Autonomia« z Reusu
prohlásil, že klerikálové jsou nejvytrvalejší oporou
zápavů s býky, poněvadž dobře vědí, že lid
zhrubují a zdržují od čtení a přemýšlení. Zatím
co čásť posluchačstva při těchto slovech hlučelaa
hvízdala, jiní tleskali a volali: Ať žije rok 1832
— kdy v Madridě vypukly krvavé výtržnosti proti
klášterům. Pak promluvilo ještě několik jiných řeč-
níků a vřava vypukla na novo, když obecenstvo žá-
dalo, aby se mluvilo katalonsky. Na to přijato násle-
dující usnesení: 1. Budiž podána žádost kortesům,
aby zápasy s býky zakázány byly zákonem. 2. Přede-
vším nechať vláda zapoví přístup do arény ženám
jakéhokoli věku (ve Španělsku jsou též zápasniee
s býky), jakož i mužům pod 25 let. 3. Úřady nechat
za žádných podmínek nedovoli postavení nových
budov pro zápasy s býky, aneb novou stavbu budov,
jež se časem staly chatrnými. 4. Úřadním osobám
budiž zakázáno, předsedati při zápasech s býky. —
Španěl
doktor
Robert
Ma
Španělsko
Madrid
Teatro Principa
Le Autonomia
16
article
Po skončené schůzi odebral se výkonný výbor ke
generálnímu kapitánovi, civilnímu guvernérovia
alcaldovi a oznámil jim usnesení schůze. Odstraniti
zápasy s býky nebude věcí nikterak snadnou. Mocní
panovníci, jako Isabela katolická a Karel III., marně
se o to snažili. Avšak barcelonská schůze přece jen
znamená první krok k lepšímu. Nynější vláda
ostatně zasluhuje chválu, že učinila přítrž týrání
zvířat, jež pod jmenem corridas provozována ve
vslch a městečkách, kde potřeli voly neb krávy
dehtem a petrolejem, načež je zapálili.
Isabela katolický
Karel
17
article
= Drobné zprávy z Australie. Ze Sydneye
se oznamuje: Dle zpráv došlých z Nové Kaledonie
vypukla tam vzpoura mezi tamějšími vypovězenci.
Vyprávuje se, že velkému počtu jich se podařilo
prchnout a nalézti útulek v pralese. Důvtipu domo
rodé policie se sice podařilo nalézti stopy uprchlíků
a v různých srážkách s nimi byli na ohou stranách
mrtví a ranění, aniž se dosud podařilo, všechny
uprchliky opět schytat. Ostatně mají uprchlíci namí-
řeno toliko na dobytek a potraviny, ale varovali se
dosud co nejbedlivěji násilných skutků vůči osadní-
kům, bydlícím porůznu v pralesích. — Poštovní par-
ník »Ormuz« orientální linie, plující do Londýna,
stazil se v přístavu melbournském s parníkem »ls-
mailia«. Obě lodi byly těžce poškozeny a musily se
odebrati do doků. Parník »Ormuze má tak značný
ponor, že, aby se mohl odebrati do doku ve Williams-
townu, musil složiti nejen náklad, ale i zásoby
uhlí, což vyžadovalo dobu několika dnů, takže ne-
zbylo než odeslati poštovní zásilky příštím parní-
kem, jenž vyplul z Melbeurnu teprve po čtyřech
dnech.
Austrálie
Nová Kaledonie
Londýn
27
article
Sokolové
Sokolové
předplaťte si letošní (XXXI.) roč. L.ihuše, ma-
tice zábavy a vědění, jenž bude obsahov.
tyto vyníkající práce přednich domácích astorů:
C. 1./2. Nedakončený obraz. Román od
Antaia Staška. — C. 3. Staří mládenci
jiné povídky od Boženy Vikové Kumnětické. —
Č. 4. Talmové zlato. Povídka z Korutan
od Gabriely Preissové. — Č. 5. Péri. Román
z literární pozůstalosti + Bohumila Havlasy. —
Č. 6. Pozdní květ. Román od Bohumila
Brodského. — Předpíatné na těnhto
knih obnáší pouze 2 K 20 h (i s po-
štovní zásilkou). — Mezi odbératele letošního
ročníku Libuěe bude vylosováno opětně úplné
zdarma 500 knihových, skvostně
vázaných premií. — Předplatné na Li-
buši přijímá a první sešit zdarma na
ukákku zašle ltaždé řádné knihkupectví neb
přímo Administrace Lihuše (nakindatel-
ství F. Šimnáéka) v Praze, leruzalemská ul. č. ll
1549
Sokol
Antaios Stašek
Božena
Preiss
Havlasa
Brodskij
Předpíatný
F Šimnáéka
Korutany
Praha
Lihuš
32
article
Hustrovan
Hustrovan
právě vyšle
a rozesílá se všem přátelům zají-
mavého illustr. čtení na požádání
na ukázku. Dosud vyšlých
sešitů „lllustrovaného Svě-
ta“ obsahuje přes
illustrací, zejmena vážných součas-
ných udalostí, jest tedy „lilustr.
Svět“ nejzajímavějším časopisem.
l4denní sešit pouze 20 kr.,
předplatné na půl roku zl. 2.60
(K 5.20), poštou zl. 2.80 (K 5.60).
v každém knihkupectví, jakož i
2066
Odebírati lze
nakladateiství J. OTTY v Praze,
Filiálka ve Vídni VII., Burggasse 79.
J Ott
Praha
Vídeň
Burggasse 79
42
article
Přírodní med
Přírodní med
zaručené pravý, čistý, vy
metaný, baliček poštou
(plechová krabice) 4 1/2 kg.
obsahu franko 6 korun.
Na požádání pověřující list.
Med ve voštinách,
v bílých voštinách, baličeí
poštou 41/2 kg. čistého ob-
sahu 9 korun 20 hal., též
franko. Zemský spolek pě-
stitelů v Budapešti, IX
Köztelek.
štěstim
D rodiny.
V žádné domácnosti ne-
má scházeti poučná kniha,
týkající se neplodnostia
viceplodnosti. Dále jest k
dostání brožura: Několik
myšiének o životě a osudu
lidském. Obé složí od prákt.
pořod. babičky po 25l. pravi
F. Zachové ze Zachů. Praha.
Poříč 1757u Roškopovských
Ikniha jest k došt. za zl. 1 '50
a brož. za 60 kr. u vydav. au
knihkap- Dámy příja na byt-
F Zach
Zach
Budapešť
Praha
Roškopovský Iknih
kg
45
article
Učetní Listy.
Učetní Listy.
Redaktor: Jos. Pazoursk, ředitel obchodní aka
demie v Hradci Králové.
Prvé číslo II. roč. má tento obsah: Podvojn
účetnictví záloženské. Účtování o budovách. Grafické
znázornění tří method kontokorrentních. Revise knih
účetních. Přechozí aktiva a passiva zprávy
Předplatné 5 K ročně přijímá administrace úč.
L. v Hradci Králové.
174n
Hradec Králové
Jos
54
article
Oznámení
Oznámení
Dovoluji si ctěnému P. T. obecenstvu uctivě
oznámiti, že jsem otevřel svůj
závod holičský a kadeřnický
v Praze
Ferdinandova tř. č. 13, proti Uršulinkám.
Po dlouhá léta v cizině, v Paříži, Londýně
a J. nabyt Jsem znene dokonnfoeti s odhiorných
zkušeností. Nešetře velkých výloh zařídil jsem
závod ten co nejelegantnáji. Jednak se stano-
viska hygienického jest zavedení toto co nej-
pečlivější, o čemž jest volno ct. obecenstvu se
přesvědčiti. V naději, že ct. P. T. obecenstvo
mně začátečníku v snahách mých nápomocno
bude, znamenám se v dokonalé úctě
1934
Ferdinandův
Praha
Paříž
Londýn