ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aaea6e90-6b6d-11dc-b92d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 37, person 41, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXx.
2 masthead
V Praze, v nedeli dne 27. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 27.
4 article
Na ranní a odpol. listy před,lácí ne: v Praze v admlnistrasi aa měsíe . . . . . n čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškou a něsí etnrt leta . : . : ve filislkách: 2 K 30h na nésfc a Poštou: na čivrt leia. . . . . 9 K 00 s dvojí zisilkon na měsíe. . . . nt. . . i
Pošta Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6 article Klassický svědek pro nutnost změny ústavy cislajtánské.
Klassický svědek pro nutnost změny ústavy cislajtánské. Zatím co všechna veřejnost naše s po- chopitelným napjetím dychtí zvěděti, kterak skončí tajený, ale tuhy ten zápas mezi ně- meckocentralistickou většinou kabinetu Kör- brova, vedenou ministrem levičáků Spens- Boodenem a naším ministrem krajanem drem. Rezkem o národně - politickou barvu trůnní řeči a tím o defini- tivní barvu celého režimu K ö- brova proti nám — zavzněl v » Morav- ské Orlici« hlas 80letého státníka, proslu- lého v soudobých dějinách Moravy, prv ního to českého ministra v Ra- kousku, dra. Aloisa Prnžáka, jenz od svého odchodu z veřejného života trávil večer svého života v úplné zamlklosti a ne- ruseném ústraní. Tím pozoruhodnější, ne- chá-li se takovýto málomluvný a příslovně opatrný státník kmet, jenž vzdor svému od- počinku zůstal v neustálém styku s nejváž- nějšími činiteli politickými ve Vídni, — vy- rusit ve svém Tuseulu přezvědem publicisti- ckým, aby mu sdělil své náhledy a úsudky o nynější krisi Rakouska a jejim zádoucím rozřešení. Nuže, jaké jest mínění starého moravsko rakouského patrioty a člena snémovny pan- ské dra. Aloisa Pražáka o nastávajícím par- Iamentu a nejbližší situaci cislajtánské? Ve chvíli, kdy v německo centralistickém táboře panuje právě nejživější shou a úsil o to, dala-li by se pestrá ta společnost ně- meckých liberálů a klerikálů, radikálů aristokratů, křesťanských sociálů a nacionálů Luegrových Rakušáků a Schönererových Prusaků shrnouti pod jeden klobouka v jednu solidární většinu, ve chvíli té věru zajímavo vyslechnouti mínění pozorovatele tak střízlivého, jenž má za to že na nějakou většinu, v níž byly by zastoupeny všechny sitrany německé, není vzdor výsledku voleb, ba právě pro tento výsledek — ani pomyšlení
Prnžák Alois Pražák Luegrový Rakušák Morava Ra Vídeň Rakousko Schönererový Prusak
7 article
»Já aspoň« — praví stařičký dr. Alois Pražák — nemohu si mysliti, že po výsledku voleb a po otevřeně vysloveném ne přátelství liberálních stran německých proti katolické straně lidové proti křesťanským sociálům uz nyní opravdové nějaké vyjednávání by se dělo v tom směru, aby živly věrně katolické spolupůsobily s německými pokrokáři, ně- meckými lidovci a německými radikály k utvo- ření pevné většiny ve snamovně poslanecké k positivnímu vedení úkolů. Podni- kání už předem beznadějné, ježto části ty při práci kladné vesměs by pů- sobily proti sobě. »Strana Luegrova přihlásila se už sic opět k »německému souručenství«, ale při- hlásivši se zároveň s podmínkou odporu prot každé obstrukci, přihlásila se vlastně jen na výpověď. Přihláška ta jako vůbec cel souručenství má jen význam neg- tivní — a ten na vyzdravení poměrů ne stačí.« Naproti tomu dává něm -katolické straně důrazně na uváženou, jak by mohla svým návratem k bývalé pravici tuto učiniti znovu většinou, a to silnou vět- šínou o 235 hlasech (22 hlasův nad absolutní většinu celé sněmovny), která by zásadami autonomismu a konservatismu byla nepoměrně usjednocenéjší, nežli celé to »ně mecké souručenství«, které drží pohromad jen zášť a nevraživost proti nám Čechům Avšak, dali by sobě dnes rozbažení němečti hegemoni takovou autonomistickou většinu
doktor Alois Pražák Čecho Podeň
8 article
líbiti? »To sotva,« připustil dr. Pražák, » ne-li celá levice, značná její část by dojista v od- vetu ihned zahájila obstrukci. Avšak — dodal správně: ze Scylly a Charibdy obstrukce už se vůbec asi sotva kdy vyprostíme prostředky normálními. Po zkušenostech z posledních let já aspoň v to doufati nemohu a monarchie nemůže také stále odkázána býti na to, aby řízena byla stále úzkostí, zda obstrukce nezastavi nor mální chod věcí veřejných právě v době nej choulostivější. Toho třeba dbáti tím více že za nezměněného stavu ústavních zřízeni může v budoucnosti vypuknouti obstrukce z jiných stran a z jiných důvodů, než z pou- hého sporu národnostního« . .. Po tomto novém vydání německé ob strukce nezbývalo by prý ovšem než odročit cislajtánský parlament a císařským na řízením oktrojovat mu nový pro zatímný jednací řád, jímž by se pro budouchost zamezila každákoliv obstrukcea tak umožnilo se aspoň vyřízení tak zvaných »nezbytnosti státních«.
Pražák
9 article
»Avšak« — pokračuje dr. Pražák — s tím nebyla by věc u konce. Jest již nyní ustáleným obecným míněním, že musí na- stati změna ústavy, nemá-li býti trvání monarchie dále ohrožo- váno. Zdaž změna ta se uskuteční oktro- jírkou či způsobem ústavním, o tom nechoi se vyslovovati; jest však mým přesvědčením, že při vlivu a autoritě mocnářov bylo by možno, dosíci ke změně ústavy dvoutřetinové větši n v obou sněmovnách. Najisto dalo prý by se však u voličstva dosíci většiny. která by zvolila poslaneckou sně movnu takovou, kteráž by ochotně při jala onu změnu ústavy, jaká k trvá n zabezpečených právních zák lado říše jest nutna.« O směru a duchu, v jakém asi na změnu prosincovky v rozhodujících kruzích se pomýšlí, soudí dr. Alois Pražák z bezejmenné brožury, vydané o posledních vánocích (28. prosince) nakladatelstvím Man zovým ve Vídni o názvu: »Rakouský par lament a ústavní krise« (Das oesterreichische Parlament und die Verfassungskrisis). Spisek ten, v ruchu volebním téměř zaniknuvší jeví se býti dru. Pražákovi nemálo pozoru hodným a symptomatickým.
doktor Pražák Alois Pražák Vídeň lada říše Man zův
10 article
Obsah jeho byl v podstatě tento: S ab solutismem by to naprosto ne šlo. Politické a hospodářské důvody, jakož i ohled na Uhry rozhodně ho zapovídají Tolikéž pouhou změnou jednacího řádu sně- movny poslanecké ničeho by se nenapravilo. Skutečné a trvalé zlepšení poměrů při- voditi by mohlo toliko pevné odhodlání podrooit platnou ústavu pro- sincovou pronikavé změně a to změně následující: Poslanecká sně- movna rady říšské budiž opět volena nepřímo, ale nikoliv ze sněmů zemských, nýbrž od nově zříze- ných zastupitelstev krajských panská sněmovna budiž však zreformo- vána ve smyslu návchu ústavy kroměřížsk na způsob senátu amerického tak, že by členy její volili sněmové zemš tlí, tal že by byla jakýms zastoupením státoprávních individualit zemských. S touto proměnou ve složení obou sně moven mělo by se zároveň odhodlaně příkro čiti k řešení otázek jazykových a národníe v celé říši. Vté přičiné, nalehal autor bro žury, musí býti přiznána barva nejen pokud jde o právo jazyků zemských v úřa dech a v životě veřejném, nýbrž stran jazvka nejvyšších ústředních úřadů vídeňských; tu prý by se musila stanoviti zá- konně reč, kterouž tyto cenfrální úřady se zeměmi jednati mají. Okázalo prý by se, že netřeba tu zaváděti hrubě žádných novot
Uhry
11 article
Současně se změnou ústavy musily pr by se dále vydati zákony pro ochranu národ- ních menšin, o závazném naučení se státních úřadníků druhému jazyku zemskému v po- stačitelné lhůtě v zemích národně smíšených a o smírčím soudu pro národní přea neshody. Na konec doporučoval spisovatel řečené brožury, aby se císař rakonský dal korunovati na krále českého, by tak splněna byla oprávněná tužba českého národa a posilen byl v něm cit dynastický Dovozoval, že korunovační přísaha králů českých v ničem nečiní újmy právům ostat- ních zemí. Ale vedle královské korunovace české, ba před ní, žádal neznámý autor také korunovaci panovníka na císaře rakouského a překřtění »kráfovštví a zemí na říšské radě zastoupených« na společné jedíně jmeno »Rakousko«. — Nuže, jako se zamlouvá dru. Al. Pražá kovi federativní stanovisko této brožury tak. že ji neváhá označit za nejznamenitější ze všech návrhů, co jich bylo poslední dobou o reformě Rakouska proneseno, tak naproti tomu horlivě a rozhodně odmítá závěrečné její myšlenky a tužby po zahlazení starobylých právních titulů jednotlivých krá- lovství a zemí babsburské říše v pospolitém názvu »Rakouska«. »Zákonné akty«, praví. už sice opětně použily jména Rakouska pro království a země na říšské radě zastoupené- však aby toto »Rakousko« bylo stabilisováno jako císařství rakouské a nad to ještě korunovací panovníkovou na císaře tohoto »Rakouska«: po tom ani Beust aniž kdo jiný netroufal si dosud ba- žiti.. Vláda, která by ktomu chtěla mocnáři vážně radit, která by to chtěla z svůj program prohlásit — spáchala by více než zločin. V patentu svém zr. 1804 o přijetí důstojnosti a titulu císaře ra- kouského eísař František nepomýšlel na to.
Beust František Rakousko
12 article
Uhry odlučovati kdy od oněch zemí, které jej přiměly, že důstojnost tuto a títul tento přijal. Důvody pak, kter byly proti provedení korunovace v témže patentu ohlášené, na místě do- savadních korunovací v Uhrác a v Čechách, trvaji pořáde je šitě. Uhry, jen aby dospěly k unii personální. snad by daly svůj souhlas k návrhu ve zmí- něném spise obsaženěmu. Raklouští vla- stenci návrh ten všilcihni roz- hodně musejí odmítati i vzhledem k trvání celé monarchie jako císařství i vzhle- dem k nejvlastnějším zájmům dynastie. Ostatní části návrhů spisu jmenovaného jsou, jak řečeno, »discoutable«. Já sám po- važuji brzkou opravdovou změnu dosavadní ústavy, která se neosvědčila, za naleha vou nutnost v zájmu dynastie, říše i ná rodůe Má zajisté svou váhu, když státník tako výchto zkušeností a takovéto osvědčené roz šafnosti politické podobně se vysloví. P dlouhá léta byli jsme politickými odpůre dra. Aloisa Pražáka, poněvadž jevil se nám býti politikem přiliš konservativním, netrou- falým a opportunisticky povolným. Kde se to Rakousko již ociťuje, musí-li takovýto konservativní a konciliantní politik vyvstati a říci mu své ceterum autem censeo: Nor- malními prostředky se již ne- zachráníš, není ti jiné pomoci, než radikálním »císařským« ře zem důkladné změny úsťavy ve směru autonomním a federačním k tomu se musíš odhodlati, chceš-li obstát a to bez otále n dalšíhol
Uher Alois Pražák Nora Uhry Čechy Rakousko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. ledna. (Tvoření kl ubů. S neděle počnou ve Vídni porady různých po- litických skupin, jež zasednou v nové říšské radě. O skupině na ten čas nejzajímavější — německých radikálů — nelze však dosud říci, obejme-li všechny poslance, volené na německo radikální program, nebo snad jen nejdůvěrnější přátely pana Sehönerera. Pověstný jeho »úkazk, jenž byl sice zaj tepla skonfiskován, ale za králko opět propuštěn, narazil totiž na překážky u některých nově zvolených radikálů. k nimž náleží i bilinský dr. Tschan. Poslanee tento zaslal samodržavnému panu Schönererov list, v němž ho upozorňuje, že poslanci radi- kální mohli by úspěšně působiti v jednom sklubu jen tehdy, když budou všem členům zaručena stejná práva a stejné povinnosti. Radikální po- slanci byli zvoleni na program linecký a mají tedy právo zasedati ve společném klubu, drží-l se přosně jen tohoto programu. Budedli nutno program tento rozšířiti, může se to státi jenz společného souhlasu celého klubu, ni kol však na rozkaz jednoho poslaniee- Kdyby však pan Schönerer byl jiného náhledu. nezbylo by dru. Tschanovi nic jiného, leč optati se svých voličů, do kterého klubu má vsloupiti — Schönerer nezůstal dru. Tschanovi odpověd dlužen. Poslal mu ji prostřednietvím chebského lístku, v němž dal vytisknouti, že sám vstoup jen do takového klubu, jenž se nazve »všeněme- ekým« a jehož každý člen podepiše známe Schönererovo prohlášení, jinak že zůstane v sněmovné raději »divokým«. Otázka tato přijde na přetřes v zejtřejsí podmokelské schůzi radi- kálních poslanců z Čech.
Sehönerer doktor Tschan Schönererov Schönerer Schönererův Praha Vídeň Čechy
14 article
Pro jednotný jihoslovanský klub vyslovuje se i orgán štýrských Slovineů »Sud steirisehe Presse«, jež má za nezbýlno, aby s všichni jihoslovanští poslanci spojili v jedno sdružení na obranu práv jižních Slovanů- každý poslanec, jenž by se protivil takovému společnému klabu, musil by prý býti pokládán přímo za nepřítele své domoviny. Ale dr. Šu- steršič přes to trvá na svém jústamentu, že ne- zasedne k jednomu stolu se svými liberálním odpůrči. »Slov. Narod«, zaznamenáváje tento neoprávněný odpor vůdee slovinských klerikálň, praví: »Bude tedy nejlěpe, když si naši poslane zachovají svobodu jednáni. Při tom budou svě voliče zajistě lépe zastupovati, než je zastupoval až dosud pánové Pogačník, Žitnik a Pfeifer.« Ze Zádru, 23. ledna. (Státo prá v n prohlášení Dalmatinců.) Bisn kinův »Nar. List« prohlašuje před svoláním řišské rady, že Dalmatince do Vídně nic ne- táhne, poněvadž státoprávní snahy jejich vedou je do Záhřeba jako stolice trojjediného krá- lovství a nikoli do Vídně, jež pro potřeby Dalmacie neměla nikdy smyslu ani sluchu.
Šu Pogačník Žitnik Pfeifer Dalmatinka Nara Vídeň Záhřeb Dalmacie Suda steirisehe Presse Zádr
15 article
Vstoupí-li však přece do říšské rady, učiníto opět se státoprávním prohlášením, v němž vy- loží jasně své stanovisko. Pokud se týče po- měru k jiným politickým stranám, »Nar. Liste prohlašuje za samozřejmé, že poslanci dalmatšt půjdou opět s ostatními Slovany a budou je podporovati v boji proti němectví. Zástupcov chorvatské strany práva zachovají si i v příštím parlamenté samoslatné stanovisko a budou z pomoci české delegace i na dále hájiti práv svého národa i své země. Z Lublaně, 23. ledna. (Proč byly zrušeny obecní volby v Lublani? Správní soud, jak bylo sděleno telegraficky zrušil na žádost dra. Šuslerčiče jako zástupce lublaňských klerikálů doplňovací volby v II. III. sboru lublaňském z r. 1899. Důvod, pro volby byly zrušeny, nebyl tehda oznámen. Je rázu čistě formálního, Poražená klerikální strana chopila se toliž té okolnosti, že skru- tinium po volbách konalo se tajně a ne veřejně, čímž prý porušen zákon, naři zujícl, že celý volební akt má býti veřejny V drobnčm prodeji- ranní čí-lo o sobě . . . za 8h odpeledei. . . . . za z h Ve stialkich na venkove ranní či-lo. . . . Inserá t platiže hotové popě Předplacení a inserty pěljimá adlminí- stosce v Msriassketelici e. Tem racháají se též redak tiskirenla expndšee Národnink Lista- Rukopivy se nevřesi ei
Rukopiva Nara Lublaň Msriassketelice e Tema
16 article
věpoledut . . . . . . . . 3h
17 article
Správní soud přistoupil na tento důvod a volb zrušil. »Slov. Narod«, jenž píše o tomto vý- roku správního soudu, podotýká právem,že z téhož důvodu musily by se zrušiti všechny volby, které se v minulých desetiletích konaly nejen v Kráňsku, nýbrž i v jiných zemích, po- něvadž skrutinium se koná obyčejně bez úča- stonství širší veřejnosti. Pokud se týče následků toho výroku, dodává »Sl. Nar.«, budeto je dině ten, že všičhni obecní starší, kteří byli zvoleni r. 1899, budou zvoleni letosi opělhé, poněvadž strana klerikální nemů nijaké haděje na vílězštvi. Také to nic nezmění na funkei nynějšího starnsty Iv. Hribára, jenž byl volen do sboru obceních starsích také r. 1809. Dle méstského statutu starý starosta jest povinen vykonávati svou funkci až do volby nového starosty. Bude tady Iv. Hribarstarostou do opětného svého zvolení, které je zabez- pečeno. Z Rěky, 24. ledna. (O brecní vol by) vykonány zde za velmi slabého účastenství vo- ličů, neboť ze 1621 přišlo jich k volbě jen 557. Příčina toho jest ta, že následkem úmluvy dra. Mayländra s Kolom. Szeilem, dleniž do zastu- pitelstvatsměli býti volenil jen kandidáti uherskou vládou předemoschválení, a sice vesměsh vlast autonomisté ažna pětpřímo vyjmenovaných vlaských liberálů, odřekli jak sliberálové, tak i Chorvaté své účastenství při volbách. A poně- vadž nebylo prolikandidátů, přišlo i autonomisto k volbé nemnoho.
Iva Hribár Chorvat Nara
18 article
Soutěž na pomník Mistra lana Husa v Praze. L(Dokjo nčent) Včerejšího dne byla výstava projektů na plomnik Mistra Jana Husa v paláci umělečko průmeslového musea u Rudolflna pa celý den vělice čethě havštivena a v některých okamžicích obecenstvem přeplněna. Kdo nemě dosud přiležitosti prohlědnouti si ji, učiní tak zajisté ješté dnes, v poslední její den, kdy otevřena jest od 9. hodiny dopolední do 3. hodiny odpolední Dnes uveřejňujeme ostatní programy uměleů, připojené k jejich modelům. XV. Návrh s heslem: „Jemu, Jemu, Jedinému!
Hus Praha
19 article
Na přední strané pomníku pod nohama velikého mučedníka vznáší se genius s trnovou korunou v levici, za níž nese mu v pravici od- měnu za vytrpéná muka — palmu vi téznou. Podstavec pomníku, vystupující ze stupůů a objímající základ jeho, opatřen jest kol do kola vlysem — připomínka to velmi smutná na soud a skon Husův. Odtud od hranice roz- cházejí se davy, svědkové smrti Husovy, ne- přátelé i přátelé jeho. Národ český uražen usmrcením Mistra Jana Husa, miláčka svého, stává se mstitelem jeho, ale tím také obraci proti sobě všechnu zlobu téhož nepřítele. Na- stává doba téžkých bojův, doba válek husit- ských, ve kterých Tábori vitězí vedením Jana Žižky z Trocnova i nad přesilou; ne- přítel prchá nevyčkávaje ani příchodu voj českých, slyše jen válečnou píseň jejich: »Kdož jste boží bojovníci a zákona jeho«, jejíž po- čátečná slova vinou se kol do kola nad celým vlysem, představujícím dobu husitskou. V levo před bokem vlysu stojí postav husilského bojovníka, pod nímž jsou slova z téže písně, válečný 1o pokřik: »Bůh náš pán !«. Na druhé straně pomniku jest allegorie vlasti, chvá- lief bojovný svůj lid slovy pisně : . » Čechové, mili Čechové, o vás jdou pověsti mnohé, že jste stáli u víře l« Na bocích pomníku za husitským bojov- níkem na jedné a za Čechií na druhé straně jsou dva znaky: v levo Jana Žižky, v pravo znak Jiříka z Poděbrad, posledního válečníka za pravdu boží, za kalich
Husův Hus Žižek Čecho Jiřík Trocnov Poděbrady Čechie
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 26. ledna. Zabloudil jsem onehdy na Petřin a po- hlížel s hůry na mátěř české země, jež vypa dala v hustém závoji mlhy jako zármutkem skiíčená Nioba. Kdo má na krku tak pěkné rozdělanou assanaci, veselým ovšem býti ne- může. Pojednou mi kdos položíl ruku na levé rameno. Ohlédnu se .. byl to přítel Ku- želka. Hodný muž a vlastenec na slovo vzatý. »U všech všudy, co vy zde robite ?« táza jsem se přitele, jenž dýchal jako unavená leko motiva a s čela nepřestával si utírati pot. »Povím vám všechno, ale má historie nen tak jednoduchá. Víte, mnoho-li vážím ?e »Nemám tušent«. »Stopatnáct kiloe. »Můj bože, takových lidí je mnoho«. »Jsou to ale samí nesťastníci, věřte mi Hleďte! Nemám věru příčiny naříkati. Statku pozemských mi popřál bůh hojnost, děti mám zvedené, sám jsem rovněž ctěn a vážen, ba už trikrát byli u mne z klubu, abych přijal kandidaturu do sboru obecních starších a do- kouice mne i do snému zvoliti chtěli. Mohl bych tedy být při svém roháku a dvou jiných do- mech šťastným člověkem, kdyby té zatrolené tlousťky nebylos. »Jste blázen« n»Ne! Ne4 To mi nevymluvíte. My tlusti lidé jsme každému jen na posměch. Aniv na tramvay se nemůžete odvážit. »Ten by mě platiti za dva«, slyšíle v pravo i v levo. Onehdy mne jeden ze »soudruhůz přitlačil ke sténě vozu, že jsem zásténal. Požádal jsem ho uelivé — vím, jak s témito pány se mus mluviti — by se mnou zacházel poněkud šetr něji. Víte, co mi odpověděl? Abych od rána
Praha Petřiny
21 article
do noci poctivě se dřel ták jako on a nep pořád jen samě plzeňské, potom že budu útlejším. A já zatím deset let už nemělo jsen plzeňské v ústech. Piju dvě obyčejné a dvě linské denně. A že se nedru? Já dobrovolný listonoš svých přátel a známých?« »Nerozumím vám.« »Věřím, že vám nejnovější můj stavi je novinkou, ale už tomu tak. » Buď chodit — zně diktát lékařův — anebo umřít!« A vy to znáte. vy víte, že doktor je tyran. Řekne se snadno chodit! Ale kam.? Chodil jsem měsíc a zna jsem Prahu už jako redaktor adresáře. Potom jsem se pustil do okoli, pokud mi to břáto do volilo. V Str snicích a v Kobylisích byli byn mnn málem udělali čestným občanem. Bloudit ne- ustále sem a tam bez číle a účelu, člověkt omrzí. Když jsem si tak jednou na svůj osu stěžoval jedné ze svých četných teteké na konei Karlína, napadlo ji požádati mne, abych jí do nesl ke druhé tetce na konei Smíchova psaní Uvázal jsem se v to s největší ochotou a psaní jsem doručil promptně a rychle i obstaral též odpověď. A právě tento výkon, jenž pro mně měl vzácný význam zdravotní a jenž spojen byl při tom s účelem velmi praklickým, uvedl mně na myšlenku, že bycho mohl věc uvésti— systém a énovati se vůbec dobrovolnému listonošství aspoň ve svém příbuzenstvu, v kruhu svých známých a přátel. Teť se ví, že každý, na koho jsem se obrátil, s ochotou mé nabídnuti přijal tak že dnes mám už agendu větší, než pražská pneumatika. Mám toliž některé klienty velmi ne- stydaté: písek v pytličku pro kanárka přinesu rád,také pohodlným na trhu husu obstarám, ale s pytlem bra aborů se po Praze přece tah t ne- budu. A i to na mně chtěli.« »A mnoho-li s vás spadlo, za tu dobu ? »Nestojí to ani za řeč: kilo a pět dek.s »Po tak nepatrném effektu bych toho raděj nechal.«
Praha Kobylisy Karlín Smíchov
22 article
To bých si dal. Víte, co mi řekl doktor Že by mi aspoň nových pět kil přibylo. Na opak, já svou kůru ještě zostřil. Dobývám ted třikrát týdně Nebozízek. Po každé o devát hodině. Oddechnu si z hluboka a polom hri po té nejpříkřejší serpentině nahoruo Panečku. to není maličkost. Za deset minut jsem nahoře. ale nechtějte zvědět, jak mi je, Pot ze mne se řine a kdybych nebyl od hlavy až k patě obložen samým flanelem, zaplatil bych takový útok živolem. Ale důkladnou rýmu si odtu odnesu pokaždé. A přece žádné naděje na vykoupení. Pravím vám, příteli, že je to k zoufäní. Člověk tlustý nepožívá nikde váž nesti a kdyby byl duševně sebe větší, normáln člověk nad nim úlrpně pokrčí rameny a po- myslí si c břichopásek, epikurejčík. Kdyby du- ševně se namahal, však by jinak vypadal. A véru, že málo který veliký a slavný člověk byí lučný. Sestavil jsem sice k svému upokojen gallerii vyníkajících zjevů tlustých, ale upřimne řečeno, bohatá není. Víto, k jakému jsem do- spěl v této snaze přesvědčení? Že na příkla tlustý krát nestál z pravidla za nic. vTaké jsem již dřiví štipal. Jako nebožlí Gladstone. Kdyby byla potrvala loňská drahota uh jenom půl léta ještě, byl bych dospěl snad v tomto oboru záslužné činnosti k jakés takés dokonalosti, takto ale neměl jsem ze svéh drvoštěpstvi jiného zisku, než že jsem se as třikráte aekk do ruky a jednou že bych si by málem roztali koleno. r sk. on»Snad příliš dobře jile ?e *Já? (lyřleté ditě by se tím nenasytilo Vždyť nin jíst nesmím i kdybych chtěl. Znáte přece doktory ? Co člověk nejraději, to mu za povídají a do toho, co ani vidět nemůže, jej nutí. Předovším mi zapověděli jíst jakoukoli po lévku. A já bych se pro ni ubil. Zejmena pro hrachovou s prasečími oušky. Suad ji tak
Gladstone
23 article
někdy míváte? Anebo královskou ze slepice v ní nudle, široké jako kšandy. A což bram borovou s houbami a se škvarečky ? Ani vzpo- menout se na ni nesmím! Víte, co je to ztra cený ráj? Také knedliku se dotknouti nesmím A já, příteli, jsem přece dobrý, upřímný Čech Co je do Čecha bez knedlíku? A já je jím rád ve všech podobách: k masu s koprovou nébo srájskou omáčkou, se zelím, opečený s vajíčkem, s uzeným masem, se všim, se vším A k němu, ke knedliku, má fantasie zabloudit nesmí. A když onehdy jsem úpěnlivě prosi o dispens, bych aspoň jednou mohl si pochu nati na francouzských bramborech, jež tak rád jím, byl jsem odbyt způsobem, jenž mě, v pravém slova toho smyslu zdrtil. »Cheete-li se zakopat, nabouchejte se třeba kuemouchu!« Onehdys doktor vzpomněl mi vyčítati, že prý vůbec mo piju, měl prý bych způsob svého života zařídi tak, abych vůbec nic nepil. To mne dopálil. Pane, spustím na něj nic jíst a nic pít a jen se trápit, to jmenujete životem, vy, vy, barbare! On ale klidně za- pálil si doutník, jal se dělati, patrně, aby mn dopálil, kroužky, a ptal se mne tonem asi tako vým, jako by se člověk ptal druhého, kam půjde na procházku: »Chcete přijít na Malvazinky neb na Olšany? Do »Fišerky« vás pan Karlach ne pustí, poněvadž sebevrazi jsou odtamtud zá sadně vyloučeni.« A věřite tomu, že druhého dne jsem určite cítil, jak se mi súžuje hrdlo a jak mne to u srdce píchá? Snad by to nebylo už zde? Pomyslil jsem si a zachvěl se. Není již o tom pochybnosti meditoval jsem, zejmena, když zpozoroval jsem zcela zřelelně, jak mi srdce mnohem hlasitěj tluče, než kdy jindy. Byl to hrozný den, kdy činil jsema toto pozorování.
Čecho Onehdys Karlach Olšany Fišerka
24 article
Zavřel jsem se do svého pokoje, vytáh tak zvaný ministeriální papír, na němž pišu jen věci slavnostní, zamyslil se a napsal: »Ve jmenu boha otce, syna i ducha svatého.« — Na to jsem se zase zamyslil. Pak jsem se dal do pláče. Jak by ne« pomérně tak mlád a již dělat testament.. . »Prohlašuji především, že závět tuto sepsal jsem při smyslech zdravých a . . .« Dál jsem nemohl. Před očima počaly se mí dělat mžitky, kdyby nebyl v nejkřitičtějším okamžiku objevil se doktor, byl bych umřel snad ze samého strachů před smrt. »Kde že vám srdce Hluče ?e »Tuhle. Dal se do hrozného smíchu, protivný člověk, zatím prý mi tlukou hodinky. Tuším, že to bylo v listopadu; byl bych se byl tehdy se svým osudem málem již smířil i byl bych se pustil potom do všeho do piva, do vina, do brambor i do knedlíků. Však přihodilo se mi cosi, co novou ve mné způsobilo revoluci a celou mou energii opět vzpružilo ku zápasu proti tloušce. Všakje hrozná to vzpomínka. Bylo to po slavnostním sezení České akademie věd. Vracel jsem se, prodehnut nezkrotnou touhiou, povzněstí se nad všednost života v onu krásnou, nekonečnou řiš, v níž kraluje duch i nezpozoroval jsem v horečném zanicení ani, že ocitl jsem se mezi ekypážemí a flakry, jež venku čekaly na účast níky slavnosti. Byl jsem tak povozy sevřen,že nevěděl jsem kudy kam. »Uhni se drobet, ať ten špekbuřt může skrz,« zvolal jeden z kočí na druhého Zahořev spravedlivým hněvem, zvolal jsem v okamžiku tom »Přisahám, že to musi dolů l- Ale nejde to,
Český akademie věda