ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 aaef77a0-6b6d-11dc-84a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 95, place 53, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁODNÍ LY
3 masthead
27. ledna 1901
4 masthead
Číslo 27.
5 article
Nad vlysem vzrůstá z volut pomník do výše a má na přední a zadní desce poslední, ale významná slova Husova: »Bůh jest mů. svědek, že toho, z čeho mne křivé obviňuji nikdy jsem neučil a nečinil a že v duši svě nevinným se cítim a na té pravdě, kterouž jsem poznal, učil a kázal, nyní chei vesele umřiti« XVI. Návrh s heslem: „Světový převrata. Hus stojící na zeměkouli znázorněn bez vší lidské akce, spíše jako obyčejný mohutný zjev, vzniknuvší z běhu tehdejších událostí vysoko vystupující z dýmu a plamenů hranice kostnické, která zpečetila přesvědčení celélio jeho života. Ony velké události, jejichž nutnou výsled- nicí Hus byl, i události pakinásledující illustrují vlny reliefů na zeměkouli. Počínaji na levém obelisku ukřižováním Krisla, pak Husem, káží- cím proti zlořádům ve víře a církvi a koncilem kostnickým vyšlehují v mohulnou hranici. Na těchto relicfech odrážejí se hlavy na spodním soklu stojících předchůdců Husových Mili če z Kroměříže a Matějle z Jiamn o va. Plameny kostnické zachvacují celou zemi a z jejich dýmu vystupuje zjev H u slův a re- liefy bojů husitských, zvláště vílězné bitvy do- mažlické. Tyto reliefy jsou zároveň pozadím pro postavy Jana Rokycany a Jana Žižky. Žižka sám jest již úplně slepý, čímž chtěl autor naznačiti onu plameny kostnickými roznícenou slepou elementární silu husitských bo- žích bojovníkův a celého husitského hnutí. Rokycana třímá v předu v pravé ruce kalich. který dostatečně vystupuje jako viditelný sy mbol českých Husitů, jimž jedinou autoritou a bož- skou pravdou bylo písmo svatě.
Husův Hus Krislo Rokycan Žižek Kroměříž
6 article
Reliefy na zadní straně vyznívají v někter zjevy nejkrásnější doby české volnosti (Jiříka z Poděbrad). Polosedící a poloklečící postava znamená osvobození lidstva vůbec a národa če ského zvláště z pout duševní poroby středověku XVII. Návrh s heslem: „Z ciziny“. Dvouramenný pomník M. Jana Hu s obrácen jest čelní stranou k Václavskému ná městí skupinami v sobě uzavřenými, avšak vy- počítán jest i na pohledy od Dlouhé třídy Mikulášského kostela. V průčelní straně slojí M. Jan Hus s ru- kama volně rozpjatýma, s hlavou k nebesům pozdviženou a rozkračující nohou; odevzdává se do vůle boha v přesvědčení o pravosti svých zásad i v síle odhodlání, dáti se v plen pla- menům jej očeká vajícím. Z hranice té, životem jeho posvěcené, vy- stupuje obelisk naznačující dalekosáhlý význam myšlénky Husovy a z dýmu vzrůstá postava Svobody s rozdrcenými okovy, tři mající po- chodeň osvěty, čímž vyznačen pád zastaralých řádů a obrození lidské společnosti demokrati- ekými zásadami Husovýmí.
Jiřík M Hu M Hus Husův Poděbrady
7 article
Nejvýše vypíná se nejvýznačnější odznal husitství: kalich, symbol bratrství a rovnosti V podstavci pod Husem zasazen jest relie »kázání Husovo«, jakožto nejpůsobivějš činnost jeho v lidu českém. Dole v pravo jest první skupina s chnivým jeho stoupencem Jeronymem, jak nadšeně ukazuje na Husa jako vzor svatosti. Vedle J an Žižka, který život svůj celý zasvětil obran zásad Husových, první vliv to Husova učení za ním modlící se vojín husitský — vý znam prodehnutí lásky k víře a vlasti všeci Husilů. Na druhé straně druhá skupina: Proko Veliký, klesající na hromadu mrtvol v bitvě u Lipan, třímá zlomený prapor husitské moci meč v ruce jeho jakožto symbol nejvyššího vze pjetí poslední energie. Za ním umirající h usit ská žena, představitelka bezměrné obětavosti. vlastenectví i náboženství. Na zadní straně: Jiří Poděbradský nejsvětlejší bod historie naší, v němž nejskvě- leji v ovoce dozrály zásady kalicha. Po stranách obelisku: Jakožto posledn oběť velkolepého vzedmutí svobodného duchu českého: koše s hlavami statých pánů v po pravě staroměstské 21. čer vna 1621.
Hus Husův Jeronym Žižek Poděbradský Lipany
8 article
XVIII. Návrh s heslem: „A—22“. Ukříčen eírkevními otci a zakřiknut králem Zikmundem Hus padl na kolena a obrátil zrak k nebesům, neposlouchaje čtenť žaloby z vinu a skutky nepravdivé. Tak ukázal hotovost umříti za své učení, umříti smrtí mučednickou a té se mu dostalo 6. července 1415. Na podstavci v popředí vysoko třímaje k lich — znak Husitů — tiskne na prsa mec Prokop Holý, kněz a vojevůdce; přemohl Evropu a přinutil ji ke smlouvání s Čechy v Basileji. Vzadu jest M. Jeroným Pra ž' s ky Drží v ruce list, přibitý v Kostnici na dvéře chrámové k veřejné diskusi. Na levé strané stoji Jan Milič z Kroměříže, vedle král Václav IV., na pravo Jan Žižka z Troe nova, vedle M. Jan Rokycana. Alegorie na rozích představují nejvýznač nější činnost Husovu, kterou jeví životem spisy; v předu neohroženost, jejíž meč značí odvahu, břitkost rozumu, jenž neusťoupí ani síle, ani lsti; vedle víra, nezlomná vlra v boha, ve spásu ctnostných, ve vitězství pravdy zdobila vždy Husa; vzadu výmluvnost, jež byla cennou podporou opravných snah Huso- vých; vedle trpělivosť, nejkrásnější ozdoba všech velkých sužů v zápase za nejdražší statky lidstva a mravní svobodu. V nejdolejší části pomníku jsou čtyři ro- liefy, představující odvěký zápás duchovního života našeho s germansko-latinským západem.
Hus Milič Václav Iva Žižek M Rokycan Husův Evropa Čechy Basilej Kroměříž Troe nova
9 article
Již apoštol náš sv. Methoděj zajat od Němeů a vězněn, ale nedosaženo tím záhuby svatého dila. Hůře bylo po 100 letech, kdy vzniklo v Praze latinské biskupství. První Čech na jeho stolci měl zápas s pohanstvem, ale neméně slovanskou liturgií. Proto sv. Vojtěch, horlivý latiník a vychovanec německý, raději opustil svůj úřad a nenáviděné Čechy a bloudil po nv Za 400 let zvítězila latina zjevně, ale duch slovanského odboje a odporu proti draní se Němců žil, až mocně se probudil a Hus upálen za to, ocifnuv se v rukách odpůrců. Avšak jeho snaha po duchovní svobodě národní slavně zvítězila v bojích husitškých nad ger- manským západem, když se chystal náš národ vvhladiti. Prvním skvělým skutkem tohoto zá světě pasu jest bitva na Vítkově hoře, v níž Žižka slavně zvítězil; jako kostnická hranice osvitila. tak tato bitva zachránila náš národ od záhuby XIX. Návrh s heslem: »Huse. Účelem návrhu jest postaviti nejen mrtvý pomník, hlásající světu, že porstal v národě našem velký Čech, jemůž vděčný národ staví pomník, že Čechem byl a pro víru křesťanskou — evangelium — smrt mučednickou podsloupil, nýbrž pomník ten má býti shromáždištém těch věrných Čechů, kteří s národem naším dobře smýsli, kteří hodlají život a statky za práva národa našeho obětovati, jako náš velký Mi st Jan Hus a Jan Žižk a a předkové naši činili. K této mohyle, k posvátnému místu pu- tovati mají každého roku nejméně jednou a to 15. června věrní Čechové, dáti si před ní slib v úmrtní den našeho velikána, že dosud věrně při národu stojí, povinnosti své plní a na dále plniti chtějí.
Čo svatý . Vojtěch Němec Hus Žižek Čecho Žižk Praha Vítkov hoře Čechy
10 article
Na úpatí pomníku jest kaple, která m býti všem věrným Čechům dostaveníčkem, by přišli složiti slib věrnosti na evangelium; Hu má býti svědkem přísahy Čechů na oltář složené Jako kaple bietle m sck á byla Husovi nejmilejším místem, kde mohl lidu volně hlá- sati slovo boži, místem, kde mohl volně na ne pravosti u víře a mezi kněžstveme bující pouka- zovati a nápravu hlásati, kde mohl lid poučo- vati a k hrdostí národní nabádati, tak i kaple tato má býti shromáždištěm všech věrnýcl Čechů s národem dobře smýšlejíeích a za práva naše bojujících; kaple tato má býti shromá- ždištém všech Čechů vynikajících, kteří věrné Čechy chtějí ponaučovati a nabádati k plnění povinností národních, kteři chlějí lid poučovati. jak třeba za naše národní práva bojovati a ne- popustiti dotud, pokud národ náš nedosáhne práv a svobody, která mu va jeho domovině náleží. sv V kapli jest kámen na způsob olláře, n který klásti se bude kniha (evangelium), v po- zadí koruna trnová (smrt mučednika), po straně řetěz, kněmuž Hus ukován byl. Mají upama- továvati na trpení Husovo každého slibo sklá- dajícího. Mistr Jan Hus stojí v předu pomníku v rozhorlaní, drže v levé ruce knihu a pravou trhaje listy, t. j. očišťuje knihu ode všeho, c během času církev, respektive pohlaváři jeji přidali a co se s původním učením Kristovým nesrovnává, v mnohém odchyluje a ve mnohém případě i ve zřejmém jeví se odporu.
Čecho Hu Hus Husův
11 article
Hus vystoupil proti prostopášnosti a zne- mravnělosti kněžstva a tím toto proti sobě po- štval a nesmiřitelným protivníkem si je učinil. jehož zášť připravila mu pak kostnickou hranici. Po stranách umístěné dvě sudky-bludičky opírají se o desky, na kterých napsány jsou domnělé bludy, pro které Hlus, že jich neod- volal, byl upálen. Jedna opřena o hlavu dumá. druhá vítězně ukazuje: značí nerozhodnost v projevování v době tehdejší. Obě mají ruce zdvižené a ukazují na hlasatele práva, kterému M. Hus učil dle evangelia. Na Husa shlíž genius a drží nad jeho hlavou trnovou korunu značí mučednickou smrt jeho. Evangelium umístěno jest jaksi u plápolající hranice, protože Hus dle něho učil, na ně se odvolával a přeee byl upálen. Pomník má za účel poukázati na význam Betlemské kaple, znázorniti dobu předchozl, pak vlastní dobu Husovu a konečně dobu pozdější. V příčině doby předchozí pojaly na něj postavy Miliče z Kroměříže, M. z Janova Tomáše Štítného, v příčině doby vlastní postavy Husa, Jeronýma, Jana z Chlumu, Petra z Mla- denovic, relief upálení Husa a dekret kutno- horský, v příčině doby následovavší postavy Žižky, Prokopa Velkého, Mikuláše z Husi, Mi- chala Koudely ze Žitenic, Roháče z Dubé atd. relief posledních táborských hejlmanů, husit- ských zbraní a pod. Plačící dívka znázorňuje utrpení českého národa a lká nad pohromou národ stihnuvší. K návrhům XX. s heslem' : (kalich), XXI. „Plná jsi žalu, vlasti má“ XXII. „Apotheosa“, XXIII. „Čise zašel's, rýhu zanechav“, nepřipojeny žádné programy.
Hus M Hus Husův Milič Janův Štítný Jeroným Jan Petro Žižek Prokop Velký Mikuláš Koudela Roháč Kroměříž Chlum mla Hus Žitenice Dubá
12 article Sčítání lidu ve smíšeném území.
Sčítání lidu ve smíšeném území. Také na Německobrodsku vyvinul Němci horečnou činnost, aby uchránili svoji »samodržavu« proti rostoucímu živlu českému a jako všude jinde neštítili se ani zde sebe ne- kalejsích prostředků, jen když vedly k eili V obcích: Něm. Vyskytné, Hlávkově, Plandřích, Bilém Kameni a Rounku byl sčítacím komisařem Fr. Siegl, rolník z Vy skytné a zuřívý Němec, který svým nezákon ným jednáním vyvolal. protesty s české strany proti provedenému sčítání. Zejmena v obci Rounku přesahoval zvůle jmenovaného sčítacího komisaře všechny i nejkrajnější meze. Ačkoli čeští obyvatelé důrazně žádali, aby jim byly předloženy české archy popisní, ne- bylo jim vyhověno a nikomu ne dán arich ani k nahilédnutí, ani k pl od- pisu, takže za správnost zápisů i účiněných elszmet otlol so nikdo neručí. S komisařem Sieglem úplně »s a mo- statně« sčítal — vlastně agitoval — s yn jeho, lesní adjunkt, ač k tomu nijak oprávněn odůvě ne nebyl. Všichni češti otčové udali, že obcovací řeč jejich i rodin jest česká. Byli však přemlou- váni, nuceni, bylo jim hrozeno, že budou vypovídáni, že od obce ničeho nebudou směti užívati, neudají-li němčinu. J podpláceti Němci chtěli, aby lid svou řeč zapřel. Nikde však toho neučinil. Nieméně byla jim zapsána řeč n ěmlecká a sice proto, že prý m ul s zůsitatiboR ounek cel ýbmněmecký m. Když pak se naši občané plali, proč senli tak stalo, bylo jim řečeno, že tak jest nařízeno o hejtmanství! Také v Bílém Kameni činěn na Čechy nezřízený nátlak, aby se přihlásili jako Němci. Tak přemlouván občan B., aby udal řeč něme- ekou, »že prý německy tak pěkne umí.« Panu S. slibovali, 2e mu něc dají, když nepřihláší svůj jazyk český, a panu J. T. dávali 3 koruny, aby zapřel svou materštihu. Nepořídili však u zádného.
Němec Bilý Kamen Rounka Siegl Německo Vyskytná Hlávkov Plandře Francie Čechy Rounka
13 article
Ve Vyskytné za týmž účelem útočili Němci na občana českého pana M. P. Také ve Hlávkově řádila bezuzdně roz- poutaná agitace německá. Zminěný syn sčítacího komisaře Siegla počinal si zde jako sa mo- statný funkcionář sčí(a cí. Občanům proti jejich vůli a výslovné žá- dosti předloženy archy německé a něme- cky též vyplňovány. Při tom zapisována čeládka, která teprr po Novém roce službu v obci nastoupila. nikoli však čeládku, která před Novým rokem ve službě byla, jak jedině správno. Sčítání celé dělo se velmi povrchně, tak že nebyli zapsáni dva studující, právě na svát- cích meškající, stáří osob zapisováno ve velke míře »od oka«; několik nádennických rodin, jež právě byly bez práce, zanešeno bylo »bez zaměstnání«. Služka M. V. sčítána dvakrát; jedno neprávem v Hlávkové a po druhé v Bilém K meni. U čeledi pana Fr. Houzy byla rubrika ob covaeí řeči vynechána a on na svojí ře ani netázán. Némec Friedl udal svoji ženu správně jak Češku. Komisař Siegl však ji zapsal jako Něm kyni, ačkoliv německy nezná. Pasák u téhož hospodáře připsán do archů a sice s řečí ně- meckou, ačkoliv teprve po Novém roce přišel německy jakživ ani neslyšel. Prý proto, že jes leď zapsán do německé školy.
Němec Siegl Némec Friedl Češka Vyskytná Hlávkov Francie Německo
14 article
Když se proli témto přehimatům komisař ozval uvědomělý našínec, odbyl jej komisař že mu do toho ničeho neni, že na obecním úřadě, kde sčítání se provádělo, nemá co dělati ani mluvíti, a nazývaje občana onoho »špieleme žádal starosfu, aby jej dal z obecního úřadt vyvěst. Leč na ráznou odpověď s české strany zkrotl a psál dále. Německa-agitačním snahám sčitacího komi- saře státně napomáňali občané německé národ- nosti, Tak Fr. Sleffel udal celou svoji rodinu s obcovací řečí německou, ač žena ani dět slova německého neznají. Z návodu Němců při- hlásil se k německému jazyku Čech V. Z. a také Češka M. Eiglova; když komisař odmí její žádost, aby s ní mluvil česky, dala se za- psati s obcovací řečí německou. Při sčítání udál se veselý výjev : ObčanK býv tázán komisařem, jaký má jazyk a nepo rozuměv smyslu dotazu, odvětil že »červený a hneduna důkaz jazyk komisaři ukázalil V Plandřích dal se jako Němec z psati »prý bez nátlaku« Jos. Musil a v Ji- říně učinil tak Josef Zadek, oba příslušníei české národnosti. V obeích Hochberku a Smilol v (sčítání provádělo se ve Smilově) ztratili jsme nátlakem Némců 25 osob. V Rábicích (okresní hejtmanství pra chatické) prováděl sčítání německý řídící učite Reitmaier. Soupis dál se u předst a ve- ného, kam jen hlavy rodin byly pozvány, což pro českou čeleď bylo osudným. Kromě jedi- ného občana nebyl nikdo z našich lidí na ná- rodnost svou tázán, tím méně asi dle pravdy zupsán. V obeích: Neudoríu, O herdo- r fu, Dürrmaulu, Kleln. i Gross- Sieh- dichfür a Klemensdorfu nenapočten ani jediný Čech, ač jest tam prokázána sou- kromým sčítáním česká menšina.
Němec Čo M Eiglův Musil Zadek Reitmaier Kleln Gross Sieh Německo Francie Jos Smilov Čechy obecní úřad Neudorí
15 article
Češi bojí se protestovati proti takovému znásinování, ježto prý by si obec celou prot sobě poštvali a své existence zničili. V obci Halsu u Tachova prohlásil sčítae komisař, jímž byl místní učitel, našim lidem hlásícím se k české řeči, že toliko němčina jest obcovacím jazykem a že to neodpovídá in strukci, která jemu při »amtstagu« byla udě lena. Teprve na opětnou žádost zanesl 2 rodiny české s řečí českou. Ostatni však příslušníci naši v obcích: Halsu, Galtenhofu, Ringelbergu a Plauer Brandu zapsání pro jich odvislé po- stavení jako Němei. Ve Výrově (okres Horšův Týn) jest dle soukromého přesného sčílání 18 Čechů, ale ko misař sčílací J. Vogel z Horšova Týna »ne našel tam ani jedno ho«. V Srbách (téhož okresu) a okolních ob- cích zapsáni skorem všichni Češi s řeči němu- ekou i služební, kteři německého slova neznají. Němei tvrdí: »U nás jest obcovací řeč německá a proto všichni, kdo mezi námi žijí, jsou Němci«. Ze Srb se nám píše: »Posledním sčítáním bude naše okoli Čechů prosto, protože nikdo za Čecha přihlásiti se nesmí. Terrorismus něme- ckých naclonálů nezná v tomto ohledu žádných mezís, Sčítacím komisařem byl rovněž J. Voge z Horšova Týna.
Čech Ringelberg Čecho J Vogel Němec Srb J Voge Hals Tachov Výrov Horšův Galtenhofa
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Orgán pana Karla Práška, nedávno zvoleného řišského poslance a jeho agrárních soudruhů, nevyvrátil z obvinění, jež jsme v čísle předvčerejším opakovali, ani jediného slova, za to však ve svém čísle sobotním vychrlil spoustu silných nadávek, jimiž má býti odvrácena pozor- nost od afféry, která tak znamenitě charakterisuje tohoto nejnovějšího obhájce zájmů zemědělských. Můžeme tedy jen opakovati své prohlášení, že trváme do poslední písmeny při pravdě všech zjištěných fakt o nesprávnostech, jichž pan Prášek jako inspektor českého odboru zeměděl- ské rady pro chov skotu na úkor českého rol- nictva se byl dopustil. Povinností pana Práška jest, aby se očistil veřejné, před kompetentním soudem. Dokud tak nenčiní, může každý vrhnouti mu právem ve tvář výtku, že hned při zabájení své činnosti v radě zemědělské jednal nesprávně, žesvé funkce zneužil. Natomto faktu nezmění ničeho prohlášení prvního komitétu českého odboru zemědělské rady, jež se stalo sk vůli smírue za přehorlivé intervence Bedřicha prince Schwarzen berga. Tento fakt nemůže býti odčiněn aninintervenci všech členů konservativního velkostatku, kteřisl fedrováním Prášků a Kubrů sledují své povědomě cíle. My nejen trváme při všech svých tvrzeních, nýbrž dokládáme dnes, že za referentství pana Práška o chovu dobytka v zemědělské radě byl okres novo- benátecký, kde p. Prášek sídli, nejvíce ze všech okresů subvencemi obdařen. Obdrželť přes 7000 korun za rok, kdežlo mnohé okresy, zejmena na českém jihu, neobdržely ani krlejie alru subvence. Zjištěno jest, že při jarním nákupu dobytka pan Prášek zřídil nle polv o le m ou
Prášek Bedřich Schwardit Kubr český odbor zemědělský rada
17 article
stanici skotu pro sebe se subvencí 1500 korun, kdežto dvě stanice, určené pro jiné rolníky a povolené komitétem, při tomtéž nákupu zakoupeny nebyly, protože prý se neďostávalo dobytka. Orgán páně Prášků nechť tedy na příště, než pustí se svým způ- sobem do nadávání, vyvrátí věeně toto tvrzení a donutí svého patrona, aby si zjednal zadosti učinění zjištěním pravdy. — O stavu lékařském. Není tomu dávno, co nestačily lně hudovy, kterou s nevšední energii na rychlo dal vystavěti své doby místodržitel bar Kraus v zájmu medicinského učení českého. Stu- denti o místa se drali a ve mnohých posluchár- nách z nedostatku místa jiného obsadili okna i stupně vedoucí ke kathedře. A namnoze opráv- něné byly zaloby na nedostatek materiälu ke studiu praktickému. Dhes tomu jin- k, dnes tály lékařské fakulty české jsou poloprázdny. Návštéva klesla očividně a že tomu tak, je štěsti. Ka také by se vrhli ubozi mladí lidé, až by po ukončenýcí studjích ohliželi se po existenci a až by po nekonečném namahání, po celé řadě pří- snýe: zkonšek a obětí finančních, z toho co uměji a vědí kořistíti chtěli. Není pochybností, že na- dejde opět doba, kdy síně lékařské f kulty se naplní, jakkoli bylo by si přáti, aby podobné úkazy se neopakovaly, nýbrž aby v návštěvě jednotlivých studijních oborů na našich vysokých školác. zavládla jistá konstantnost, však dnelní úbytek studentů mediciny je zájisté zeeh, při- rozený následek málo závídění hodného stavu v jakémž většina zejmena mladších doktorů mediciny se nalezá. Jsou ovšem výjimky, že podaří se mladému muži s nedlouhou poměrně praxí dosíci postavení slušného, ba mnohdyi skvělého, však celkem trpký osud je uchystán těm, kteří věnovali se studiu tak nevděčnému.
Prášek Kraus
18 article
A přece neznáme druhého stavu, který by za- sluhoval v hojnější míře vděku společnosti, než je stav lékařský. Nehledé ani k effektivní ceně pomoci lékařské, jež v nejednom případě vůbe nijak nahraditi se nedá, uvažme jen, jaké po- Vinnosti má svědomitý lékař. Není drubého povolání, které by ukládalo povinnosti tak těžké, zodpovědné a při němž by tolik bylo zapotřebí sebezapření, jako povolání lěkařské. Lékař k němuž cesta otevřena musí býti ve dnei v noci, který nejtěžsí výkony prováděti musí částo za okolností, o nichž by se zdálo, že jsou nemožhy, který připraven musí býti každý oka- mžik, za všech okolností a každé pohody k plnění povolání svého, musí býti v jedné osobě rádcem, pomoenikem a těšitelem. A vděk, který ho za to očekává? Je to jedna z nejsmutnějších ka- pitol. Víme, že z delikátnosti o ní lékaří sam mluví nejneraději, však tím větší povinnost opodál stojících je, také této kapitoly se do- tknouli. Je tu jisté neporozumění, jemuž davse oddává, domnívaje se, že lékař koná povinnosti lidskosti a že ledy nároku na odměnu nemá. Je to domnění zvrácené, ale mnoho lídí tak kalkuluje. Jiní zase odvolávajíce se na vybájené obrovské honoráře boháčů, účet lékařský kladon ve svém rozpočtu do řady poslední, když již všechno ostatní je vypořádáno. Nemoc je ne- štěstí, a za tu zaplatit, je vždycky času dost.
19 article
Tskové je mínění mnohých, a je pravda, že nie a lakovounechulí se náplatl jako honorář lé- kařský právě tak, jako na druhé straně nie nekoná lékař s takovou nechutí, jako upomínati o ten mizerný groš, který desateronásobným způsobem byl si zasloužil. Jak jinak je v tom advokát! Co by ale řeklo se lékati, kdyby od člověka finančně pochybného chtěl si dát, než převezme jeho léčení — zálohu? Nehledě ale k hono- rářům za jednotlivé případy, jak mizerně pla- ceni jsou lékaři, nalezající se ve veřejných službách, ať již ve státní nebo autonomní. Kde je za dvacet let právník u porovnání s lékařem, vstoupil-li třeba v týž den do státní služby? Právník je i při špatném postupu u nás dávno již v sedmě třídě, kdy lékař dlouho ješte zůstává v devátě. A což teprve naši lékař obvodní ! Povinnosti kupa, ale odměna zato tak mizerná, že vlastně hanba o ni mluvit.
20 article
V slušnější obci má mnohem více obecní po- licajt. A tu opět přicházíme ke kapitole právě tak charakleristické pro naše poměry, jako smutné. U nás na všechno spíše je peněz, než na svědomitou péči o lidské zdravi. Mnohým i to je příliš, čím odbývá se u nás obvodní lékař. Je přímo tklivá skromnosť těchto mužů, kteří dnes by spokojeni byli, kdyby učiněno bylo aspon nějaké opatření, kdyby postaráno bylo o ně pro případ stáří a invalidity. Což má býti ubohý lékař k tomu odsouzen, táhnouti až do po- sledního dechu a nemá míti také na sklonku života několik těch let klidných a spokojených Však i vo jiném ohledu je povolání lékaře plno svízelů. Jakkoli je tendence veškeré činnosti jeho prospěti a pomoci, nenalezá namnoze pod- pory ani v oněch kruzích, o nichž by se předpokládati dalo, že mají porozumění pro věci týkající se veřejného zdravot- nictví. Jak málo je lidí, kteří uznávají snahy svě- domitého, příkazů hygieny dbalého lékařea jak málo teprve obci, jež by dbaly jeho rad a nařízení! Zpřavidla pokládají lékaře, jenž v tomto směru své povínnosti plní, spíše za škůdce obee, neb za odporného uminěnce, naléhá-li, aby pro- veděno bylo to či ono opatření. Úřad ukládá mu celou řadu povinnosti, které kdyby poctivě plniti chtěl, stal by se záhy nemožným u lidí, uprostřednichž jest mu žiti. Stal by sel všechněch nepřitelem. A kdyby pak se obrátil ve své tísní na ty, kteři mu ukládají, co namnoze ani pro- vésti se nedá — ocitl by se na holičkách Ochrany by u nich nenalezl, spíše něco jiného. A to také svírá lékaři hruď, snad mnohdy více, než tíseň hmotná. Každý stav dere se v popředí a žádá za zlepšení svých poměrů i nenahližíme. proč by neměl právo to činiti i lékař. Společnost pak bude povinna jinak jednati oproti němu, než dosud.
21 article
— Bezpečnost v Praze. Po zprávě krvavém nočním dramatu ve Letenské ulici zmocnil se obyvatelstva pražského, jak přiro- zeno, strach, neboť ukázalo se opět jednou, jak nedostatečná jsou bezpečnostní opatření u nás a jak snadno vyškolenému zločinci dostati se i tam, kam bychom se domnívali že bez vůle naší cizí noha nevstoupí. Kupovány nové pa- tentové zámky, ocelové řetězy, instalována elek- trická zvonitka a podobné věci, jež podceňovati nelze a které za jistých okolnosti velmi dobře se mohou osvědčiti. Leč důvtip zloděje pře- koná nejchytřejší opatření poctivého člověka že jsou smistři«, kterým ani důmyslně sestro odlorn jený americký neb anglický zámek nepůsobí obtíží, je známo. Jakou ostatně mají cenu zámky u našich dveří, z nichž darebák od- lepí hravě výplň a proleze, neb odtrhne od nich sloupek i se zámkem. Zlý člověk nedá se od- strašiti kusém zrezavělého železa, má pohotově ná- stroje, kterým i přepiluje pravou anglickou ocel a vy- vrtá bez hluku díru do centímetrové kovové plotny. Že poměrně tak málo se u nás stane tak zva- ných velkých a těžkých krádeží, je vlastné vlivem, který při nynějším pauperismu ani jinak vysvětliti se nedá, že lidstvo přece jenom mravně stoupá, ale spekulovati na tento zjev nikomu bychom neradili. Nám však by byl milejší spolehlivý signálový apparát v bytě neb ještě lépe, spolehlivý hlídač, než sebe význam- nější a příznivější číslice ve statistice bidy.
Praha Letenská ulice Bezpečnost
22 article
Hlidaě! To slovo a pojem ten u nás jakoby již vymizel. Pomalu nebudeme vědět, co to je. Jen se prosím tažme, kdo v Praze pečuje o bez- pečnost statisíců lidí a o bezpečnost majetko, jehož cena jde do set millionů ? Nepatrný houfec policejních strážníků. Že byli lupiči v Letenské ulici hlídkou dopadeni, stale se jen náhodou. V jaké ale ocitli se sijuaci nebožácí, kteří navzdor tomu, že tahali se se zlosyny déle než čtvrt hodiny, marně čekali odněkud na pomoc. U nás je v noci jako v hrobě. Na ulici není z pravidla zlý ani dobrý. A to by se mohlo při přiležitosti špatně vyplatit. Je to sice již starý stesk, že policejní stráž pražská, hledě k obrovskému terrainu, je naprosto nedostafečná. Strážníků je především málo a potom se jich užívá k výkonům, které je od vlastního jejich povolání oddalují. Zkuste to a vydejte se v noci ulicemi pražskými na procházku, mnoho li po- tkáte policejních hlídek. Nebude-li vás to mrzet a budete-li procházku častěji opakovati, poznáte, že hlídky chodí dle určitého plánu a jaksi sy- stematicky a budete moci bezděky určiti, kdy se hlídka objeví. Kdo má příčinu hlídce se vy- hnouti, vypátrá to ještě dříve a mnohem dů- kladněji. Policie denní — jak se ukázalo v celé řadě měst — pro noční hlídku vůbec se ne- hodí. A proto v jiných velkých městech služba bezpečnostní od noční hlídky je oddělena a pro tuto ustanoveni zvláštní zřízenci. Ti vědí již, ce znamená noc, ti vyznají se také již ve svém obecenstvu, ti vůbec docela jinak v noci vidí a docela jinak si počínají. Noční policie všude jinde znamenitě se osvědčila a u nás také na to dojde. Jenom že o hodně později, než jinde. Přicházeti pozdě, je u nás vůbec zvykem.
Praha Letenská ulice
23 article
— Osobní. Pan MUDr. Ant. Plánička exter. lékař všeob. nemocnice, porodnice a polikliniky, za- hájí veškeru lékařskou praksi dnem 1. února 1901 v Čimelicích. — Zubní lékař pan dr. Gustav Bran- deis přeložil od 1. února své ordinační místnosti z Příkopů do Bredovské ul. č. 12. I. posch. — Od- borný přednosta v ministerstvu vyučování dr. Bedř. Stadler přijel z Vídně do Prahy ku prohlidce uměleckých ústavů a učilišt. — Promoce. Pan JUC. Jiří Hoetzel ze Sta- nětic povýšen bude 28. t. m. o 11. hod. dopol. na české universitě v Praze veřejně na doktora veške- rých práv. — Rodinné zprávy. Pan Jan Mandl, adjunk rak. státních dráh, správce dopravy v Jilemnici a pl. Otilie Mandlová rodem Machova z Prahy, slavil sňatek svůj dne 22. ledna t. r. v chrámu sv. Ště- pána v Praze. — Sňatek pana Vendelína Drti ny. revidenta c. k. potravní daně, s pí. Olgou Detino- vou, rödem Žarovou, stavi! se dne 26. ledna t. r v basilice sv. Václava na Smíchově — Z Brna, 26. ledna. (C-B.) Prelát a opa augustinského kláštera na Starém Brně, Anselm Ram- bousek, dnes v noci ve stáří 77 roků zemřel. - Z české fakulty právnické. Vyhláškou na černé desce se oznamuje, že rigorosav zimním semestru nebudou konána přes den 20. března t. r., v letním semestru započnou zase v po- sledním týdnu měsíce dubna a z pravidla budou se připouštěti pouze do 15. července t. r., tak aby nebylo kollise se zkouškami státními. — Vojenský Věstník. Cisař dovolil vzájemnou směnu g m. Emila Potta, velitele 8. a šl. Karla Řezníčka, velitele 25. pěchotní brigády.
MUDr Antonín Plánička doktor Gustav Bran Bedř Stadler JUC Hoetzel Mandl Otilie svatý . Šta Vendelín drť Detino svatý . Václav Pott Řezníček Čimelice Vídeň Praha Jilemnice Machov Smíchov Brno Anselm Rama
24 article
Tiskový proces. (Z nejvyššího soudu.) Z Vídně nám telefonují: Redaktor »Saazer Nachr.« Kögler otiskl výtah z konfiskovaného článku, vyšlého v Kolině o nalezení mrtvoly zavražděné Anežky Hrůzovy. Red. Kögler, byv proto obžalován, hájil se tím, že konfiskační nález byl v pražském úřadním listě vyhlášen jenom česky, on však že česky nezná a v celém Žatci že nebyl by si mohl opatřiti pře- kladu. Byl odsouzen na základě čl. VIII. tisk. zák. k pokutě 60 K, leč osvobozen od přečinu dle § 24. tr. zák. Proti osvobozujícímu rozsudku podal státní zástupce stížnost, o níž jednal dnes nejvyšší soud. Zástupce odsouzeného redaktora uvedl, že úřadní vyhlášky mají býti české i německé. Česká toliko vyhláška že není dostatečnou. Nejvyšší soud osvo- bozující rozsudek zrušil a odsoudil red. Köglera pro přečin proti § 24. tisk. zák. a čl. VIII. téhož zákona k pokutě 100 K z toho důvodu, že publikace nálezu, byť i pouze českým jazykem se stala, úplně postačí.
Kögler Hrůzův Vídeň Reda Žatec Saazer Nachr
25 article
— O farní exposituře v Libní. O poměru obce pražské k farní exposituře v Libni byly v po- slední době rozšiřovány klamné zprávy, jakoby ne- dostatkem bdělostí orgánů obecních právo praesen- tační obce pražské k této exposituře bylo bývalo promlčeno. V této záležitosti bylo v páteční schůzi rady městské konstatováno, že obec pražská patronem expositury farní není, místo exposity neobsazujea že nemá vůbec nějakých samostatných práv ani po- vinností patronátních k této exposituře. Farní exposi- tura v Libni, zřízena byla v základě dekretu ze dne 12. května 1837 z důvodu prospěšnosti na místě kaplana farního úřadu v Proseku s doložením, že duchovní správce vésti má sice všechny matriky, však pod dohlídkou i kontrolou faráře proseckého, jehož kaplanem exposita býti nepřestává, Byla-li při zřízení expositury té citov. dekretem stanovena pod- mínka, že pražský magistrát jako repraesen- tační vrchnost panství libeňského převezme patro- nátní a praesentační práva při té exposituře, a po- skytne expositovi byt v zámku libeňském, zřejmoz jednání tehdejšího, že nejednalo se o nějaký samo- statný patronát, nýbrž, že právo to se strany praž- ského zástupce patronátního bylo vymíněno obci pražské jako patronu kostela proseckého. V základě tohoto stavu věcí, a hledíc k tomu, že takové pře- vzetí práva praesentačního a patronátního magistrá- tem jako repraesentační vrchností panství libeňského,
Libeň Prosek
26 article
následkem zrušení poměru poddanského a patrimo- niální právomoci v roce 1848 stalo se bezvýznam- ným, poněvadž obec pražská přestala býti mistním vrchnostenským úřadem libeňským, neuznává obecní zastupitelství pražské žádného samostatného patro- nátu k farní exposituře v Libni a důsledkem toho žádných práv ani povinností patronátních. Stano- visko toto praecisovalo zastupitelství pražské pří- slušným úřadům již v roce 1854, kdy u příležitostí úmrtí tehdajšího faráře na Proseku jednalo se o to, aby expositura byla povýšena na samostatnou faru, a kdy obec pražská byla dožádána, nechtěla-li, by příjmouti patronát nad novou farou, a dáti byt no- vému faráři. K žádosti télo odpověděla obec praž- ská záporně, a opětovala odpověď tu v roce 1859. když u věci té konsistoří znovu na ní bylo najéháno. V poměru k obci pražské jest expositura libeňská zákonně pouze exponované kaplanství farního úřadu na Proseku, jehož patronem jest obec pražská, a čeho obec pražská farnímu expositovi poskytuje, činí jako patron kostela na Proseku. Poněvadž pak kaplany dle platných předpisů ustanovuje konsistoř, a nikoliv patron, nebrala a nebéře rada městská na jmenování expositů libéňských žádného účastenství aniž nějaká ingerence. Se stanoviska obecního zastupitelstvl
Stano Libeň Prosek