ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aa343c10-7630-11dc-907d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 58, org 10, person 62, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v neuěli 8. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 308.
4 article
Na ranní a odpol. Iist, pledrtácí nes Praze v alnipusln „ . 3k- s drojí žon áškoe ::: ke n.. a K n na nnf ni trojíse
Praha
5 article NARu
NARu V drobném preuejii Ennidolo o vobs Va žllalkích aa venko ael. pl.l 1nserátv platí se kotově napbl dplacení a lnssrty příjíná a an straco v Marlanské ulicl č.3. rn pshkrojí aa tal raeda Uskárna a oxpedíce „ Národnich Listá- Bukopisy so nevracejí
Nara Virginie Národnich Listat
6 title
ISn
7 article Drašni čisls pra Prahu je o 22 stranicb.
Drašni čisls pra Prahu je o 22 stranicb. přijata.
Praha
8 title
Demise celého kabinetu Beckova
9 article
(vtáštní telegr. zpráva Nár. Listů-) z Vídně, 7. listopadu, O 11. hodině dopoledne sešel se kabinet bar.Becka, právě před rokem rekonstruovaný, k poslední mini sterské radě Trvala celou hodinu a zúčastnili se jí všichni členové mini- sterstva. Předseda bar. Beck zahájil radu proslovem, vekterém přavil, že udá lostidoby poslední, zejména demise tří členů kabinetu (dra. Prada, Práška a dra. Fiedlera), usnesení výkonného výboru národní strany svobodo- myslné, jakož i projev kře- sťansko-sociální strany při- měly jej k odhodlání, podati svou demisi. Baron Beck doložil, že dle jeho dojmu také posta- vení celého kabinetu stalo se neudržitelným a že pro o činí návrh, aby celý kabinet se usnesl, podati panovníkovi žá- dost za propuštěnou. Tento návrh přijat a přijetí jeho proto- kolováno Po 3. hodině odpoledne přijat byl bar Beck panovníkem na zámku schönbrunnském ve zvláštní audienci, vá kteréž oznámil mocnáři usnesení celého kabinetu. Císnř demisi celého ministerstva neprodleně přijal a uložil baronu Beckovi a všem členům jeho kabinetu, by zatím, nežli dosazen bude nový kabinet, zůstali ve svých úřadech a spravovali své resorty, nežli budou zadány ministrům novým. Pokud je povědomo, císař dnes ještě nikoho k sobě nepovo- lal Jest však pravděpodobno, že mi- nistr vnitra v dosavadním kabinetu Beckově, svob. pán Bienerth, bude povolán k panovníkovi na zejtra nebo na pondělek. (Další zprávy viz na straně 5.)
Beck Prášek Fiedler Baron Beck Bienerth Vídeň Prado výkonný výbor národní strana svoboda
10 article Beckův pád.
Beckův pád. Právě rok po svém »znovuzřízení« m nisterstvo Beckovo — dokonalo. Nepadlo v otevřeném zápasu v areně parlamentu, jako se déje v jiných státech, ale pád jeho spíše připomíná neblahý konec hráče: Bar B ek prohrál důvěru stran i národů takou měrou, že nemohl naprosto dále hráti. D poslední chvile snažil se jen o úspokojení německých pretensí. Ještě den před svým pádem rokoval důvěrně s německými ob strukčníky Pachrem, Krütznerem a Pergl- tem o to, co vše by Němcům povolil za je- jich podporu vlády své. Sama »Neue Fr. Presse« to výslovně pravl: »Věcný m koncesemi hleděl se bar. Beck znovu přiblížití k Němcům v Čechách, nedbaje náhlého osobního nepřátelství, jakýmž proti němu vzplanuli Češi; doufal že i tuto potíž překoná ... Ale zatím co přemýšlel o prostředcích, jakými by rozčile- nost Němců v Čechách zmírnil, aniž by při tom Čechy zcela neodkopl — zapálili mu křesťanští sociálové za zády ohen, který jeho posici úplně zničíl Zdejší »Bohemie« liči historii takto »Krise byla způsobena rázným odporem Němců z Čech proti poče- stovacím snsliámn vlády (!). Od křesten- ských sociálů však bylo jí využito ne- jen ke svržení svob. p. Becka, nýbrž i ku rozšíření moci vlastní strany své. Jakou pří- činu však měli křesťanští sociá lové, aby byli náhle zasadili Beckovi tak úkladnou ránu? Němečtí liberálové mluvío hotovém spiknutí feudálů a křesťanských sociálů. Thunové a Martinicové z panské sněmovny nemohli prý Beckovi zapomenout a odpustit, že volební reformou svojí vypudil šlechtu z poslanecké sněmovny, klerikálové pak mu opět vyčítali chabost při afeř Wahrmundově, kdežto křesťanští sociálové prý opět mu zazlívali jeho přílišné ohledy k Maďarům v otázkách vojenských.
Beckův Krützner Pergl Němec Sam Neue Beck Čech Thun Martinic Maďar Francie Čechy Bohemia panská sněmovna poslanecký sněmovna
11 article
Možno, že v tom zrnko pravdy, poku se rozmrzelosti křesťanských sociálů týče, ale možno též, že odhodlali se křesťanští sociálové ke své úkladné ráně, kterou Be- ckovu slávu dorazili, teprv tehda, když postřehli — že již neodvratně doha- síná. A ona hasla vůčihledě již od té doby, kdy bar Beck pozbyl odvahy nebo vůle uhájiti rozhodně autoritu práva a zá- kona v Čechách oproti vzpouře německých rozkolníků, německého Volksratu, chebských soudců a německých obstrukčníků na sněmu českém. Tím bylo veta po jeho po- slání státnickém, které mělo zjednati v Čechách půdu pro do- hodu a vyrovnání sporu česko- německého. Neboť tato politika stálého ustupování a couvání před německou panství- lačností na újmu dobrého práva našeho ná- roda, přirozeně jen ponoukala opovážlivost německých výbojníků jako stejně přirozeně — roztrpčovala a nevýslovnou obavou na plňovala lid český, který vidél se opět straš- livě zklamán ve své důvěře a naději.
Beck Čechy
12 article
Na valném sjezdu národní strany svo- bodomyslné dne 3. března 1907 v Praze konaném pravil čelný obhájce positivní po- litiky dr. Kramář: »Nejhorší by bylo, kdyby si vláda řekla: My nepotřebujeme žádného otevřeného, protičeského systému, budeme mluviti o spravedlnosti ke všem národům, pod rukou by však vláda pracovala ve prospěch Něm- cův.« — Nuže toto »nejhorší« v druhém roce vlády Beckovy skutečně vůči nám nadešlo- Zatím co němečtí komedianti křičeli o útisku a ohrožování německého živlu v Čechách, vláda Beckova, mluvíc o spra- vedlnosti své ke všem národům, pod rukou důsledně pracovala krok za krokem pro etapové vy- plnění nejpovážlivějších chou- tek německých hegemonův, upra- vujíc jim cestu k jejich cíli: ku teritoriálnímu rozdvojení správy státní v Čechách za účelem ustavení auto- nomního uzavřeného německého území s ryze německonacionálním úřad- nictvem, v němž by právo jazyka českého a národnosti české úplně bylo z ne- u znáno. Marnými byly všechny naše protestya výstrahy Státník Beck neviděl následků svého osudného pochybení; neviděl, co se děje v Karlových Varech, Liberci, Mostě, Žatci, Kašperských Horách ... Kam vede jeho neblahá politika. Nechal měsíc prosto- pášit německou obstrukci na českém sněmu a pak teprve po německé »Wacht am Rhein« příšel se svými »smiřovacími« předlohami, se svou pro Němce příznivou volební opra- vou a svým stálým vyrovnacím výborem- A když postřehl, že zmeškal přívoz, tu ne- nevěděl nic moudřejšího počiti, než před ně- meckou obstrukcí kapitulovat. Následek toho byl demise obou českých ministrů a bouřné udalosti v Praze, jimž opět nerozuměl, ježto neviděl v bumlu německých buršů, insceno- vaném německými obstrukčníky na Příkopě,
Beck Němec Praha Německo Čechy Beckov Karlová Vary Liberec Most Žatec kašperský hora Wacht be Rhein
13 article
»nežli zcela nevinný zjev«, takže do po slední chvíle — ještě včera 7. listo- padu, vůči deputaci starých buršů se pro- nesl: »V bumlu a barevných odznacích stu- dentů spatřuje vláda oprávněny a po zákonu ochrany hodný exi- stenční projev Němectva v zemském hlavním městě Praze !« — Divu-li, že takto zpravenýa takto smýšlející státník — nedo- vedl českou otázkou ani hnouti, že k řešení jejímu neměl naprosto schopnosti ani smyslu. že ujal se velké úlohy tak báječně diletant. sky nešikovně, že musil hned při prvém po- kusu zalostně ztroskotat. Fiasko »vyrovnávací politiky« v Čechách bylo úplné a všemu světu zjevné; toliko jeho osobní ješitnost si ho nechtěla přiznati, nýbrž kojila se do poslední chvíle nedůvěrou ve své polyktřatské štéstí v přemlouvání a ko- nejšení lidí a stran. — S chvatem přímo zimničním začal nyní baron Beck úsilovně klížit a látat svou rozbitou situaci. Téměř dnem a nocí konferoval s nesčet nými předáky německými i našimi o znovu zřízení kabinetu svého a tím o znovusrou bení koaliční většiny pro sebe v parlamentě Avšak již bylo pozdě. Již bylo nastřádán v národě českém příliš mnoho hořkosti, nel aby bylo mohlo rozhodnutí výkonného vy boru národní strany svobodomyslné dopad nouti jinak než rozhodně oposičně. Vděk své neupřímnosti, ba své falši proti národu našemu baron- Beck rázem ztratil podporu 80 poslancův českých — aniž by v náhradu byl si získal jístou podporu německých radi- kálův z Čech, kterým vše to, co pro Němce v Čechách byl dosud učinil, bylo pořád ješte málo, tak ze byl by si musil pomoc jejich vykoupiti nesmyslně draze! »Musí se nám dostati záruk, že všem našim po- žadavkům národním bude vládou vyhověnol« znělo ultimatum německých zhýčkancův.
Beck Němec Praha Čechy
14 article
Jak se z »Nene Fr. Presse« dovídáme baron Beck již měknul: již již se chystal »věcnými koncesemi k Němcům znovu se přiblížiti« — když tu přestřihla mu náhle nit jeho zoufalé politiky potměšilá Sudička předsednictvo strany ktesťansko-sociální, čili jak se čte v německém tisku: klerikálně feudální, řkouc správně: Jsme proti mini- sterstvu úřadnickému a pro parlamentní koalici. Avšak nemůže býti trvalé parla mentní koalice, dokud není docíleno po- kojné vyrovnání mezi Němcia Čechy v zemích sudetských. Žádáme tedy, aby se především sjed- nalo toto vyrovnání, což máme za důležitější nežli osobnost příštího ministerského před sedy. — V tom poznal baron Beck tak ostrý šleh ve svou tvář, dokonce když i člen jeho kabinetu ministr Gessmann při tom by — že nemohl se klamati dále o prohře své partie. Ztrácel kromě 83 Čechů zároveň též důvěru 97 poslanců křesťansko-sociálních čímž byl se svou latinou v koncích. Do vtípil se z této manifestace strany vídeňských křesťanských sociálů, že se již i nahoř proti němu vítr obrátil, a proto nedbal, n brž svolal ministerskou radu, již přiměl ku pospolité demisi. A hle, panovník bez otálen demisi celého kabinetu přijal, aniž b však, jak se namnoze očekávalo, by svěřil bar. Beckovi sestavení nového kabinetu. Tak dobrál opět jeden z rakou- ských státníkův, k němuž politikové našt dlouho upírali plni důvěry své naděje. Zp- sobil jim přebolestné zklamání, jelikož více věci naší ublízil, nežli prospěl. Naučme s po této nové trapné zkušenosti býti o patr- nějšími a ostražitějšími vůč následníku Becko vu.
Beck Němec Čecho Francie . Presse Němcia Čechy
15 article Plná moc místodržiteli?
Plná moc místodržiteli? Dle zpráv z Vídně došlých pro- slýchá se ve vládních kruzích, že mí- stodržiteli v království če- ském hr. Coudenhovovi bylo uloženo, by z vlastní plnomoci a na vlastní zodpovědnost udržel pokoj a pořádek v Praze a v celém království. Stalo se prý tak z toho důvodu, poněvadž vláda ve Vídni, ze- jména ministerstvo vnitra, nemohou prý znáti situaci v Praze a v jednotlivých místech království českého tak zevrubné, jako v Praze policejní ředitel a místo- držitel, a jako v jiných místech správ- cové tamních úřadů politických.
Coudenhove Vídeň Praha
16 title
Převrat na Balkáně
Balkán
17 article Naše zprávy.
Naše zprávy. Sp. Z Bělehradu, 7 listopadu. (Pův. tel »Nár. L«) Před polednem přlbyl ná sledník Jiří. Bělehrad připravil mu velkolepé uvítání. Z 80.000 oběanů zúčastnilo se ho více než 50.000. Na proslov předsedy obce následník od- pověděl slovy plnými nadšení a na- děje, že vítězství srbské otázky jest zabezpečeno Král a následník telegramem v- slovili vřelý dík carovi Mikutáši za skvělé a srdečné uvítání následníka a následník ramunskému králi a vládě za přátelské vítání na cestě přes Rumunsko. Nesčetné zástupy mantfestovaly zpívajíce ruskou hymuu před ruským a anglickou před vyslanectvem an- glieký m.
Jiří Bělehrad 7 listopad Rumunsko
18 article
Z Bělehradu, 7. listopadu (K. k) Ko- runní prine Jiři vrátil se dne« z Petrohradu Byl na nádraží slavnostně uvitán a odpovídaje na dotaz starosty, prohlásil mimo jině, že douf že oprávněným nárokům srbského lidu mělo se za pomoci mocného hlasu Ruska vyhovět Potom došlo k manifestacím před ruským anglickým vyslanectvím. Když se demon strant dověděli, že anglický vyslanec odjel, rozptý- tili se Sp Z Bělehradu, 7. listopadu. (Zvl. lel »N. L .) Včera přihyli sem poslanec italsk sněmovny Eugenio Chiesa a publicista dr Giovanni Miceli, delegšt italskéh národního spolku pro Terst a T ri dent. Navštívili předsedu srhské sněmovny Jovanoviče a byli uvltáni projevy vřelýci sympatil Poslanec Chlesa zaslal odtud italské zněmovně tento dolaz: »Pro ministra Tit tona. Židám od p. ministra zahraničných zá ležitostí vysvětlení o italské poli tice v otázce bosensko-herce- govské a zvlášť o pomahání režimu, jenž uráží práva lidu.« Následník Jiří včera pozdě přibyl do Paračina, kde nocoval. Všechen Běle- hrad v nadšené netrpělivosti očekává návrat po- pularního a milovaného mladika prince. Válečný ruch na Černé Hoře. r. Z Cetyně, 7. listopadu. (Zvl. tel. »N L «) Dvorské a vládní kruhy jsou úplně spoko jeny nejnovějším chováním Izvolského otázce záboru. Ruské nepřiznání nového stavu v Bosně a Hercegovině dává novou potravu bo- jovné náladě na Čarné Hoře. Kněz má co dělat, aby svě sokoly zdržel od přenáhlených činůa předčasného vpádu do Hercegoviny. Černá Hora jest úplně připravena k válce. Rusko pro Srby. v. Z Petrohradu, 7. listopadu. (Zvl. tel- »N. L«) Veliké kníže Nikolaj Nikola- jevič, zeť černohorského knižete Nikoly, nej- více se o to přičinil, aby ruské balkánské poli- tice dán byl čistě slovanský charakter a aby
Eugenio Chiesa Giovanni Micel Jovanovič Chlesa Tit tonout Jiří Běle Srba N L Nikolaj Nikola Bělehrad Petrohrad Rusko Paračina Černá hoře Cetyně Boseň a Hercegovina Čarná hoře Hercegovina italsk sněmovna národní spolek pro Terst srhský sněmovna N L
19 article Rusko neschválením záboru Bosny a Hercega
Rusko neschválením záboru Bosny a Hercega viny podalo důkaz, že mu slovanští bratřiv Srbsku a na Černé Hoře nejsou lhostejni. Také to je zásluhou velikého knížete Nikolaje Nikola- jeviče, že v obecenstvu a veřejném mínění petro- hradském sympatie k Srbům nabyly vrchu. Zprávy z Cařihradu. Z Cařihradu, 7. listopadu. (K. k.) Důstoj- níci usnesli se včera na schůzi za předsedni- civí ministra vojenství, že založí ku povznesení ducha v armádě a důstojnického vzdělání tři kluby a to v Peře, Stambulu a Skutari (Malá Asie). Prvním častným předsedou jest sultán. Novakovič a vyslanec Miladovič měli včera ně- kolikshodinnou rozmluvu s velkovezírem v jeho domě. Dle srbských zpráv projevil velkovezi sympatie Turecka vůči Srhsku, nabádal však ke klidu. — Ruský a dnes též italský velvysla- nec podnkli, zrovna tak jako velvyslanec fran- couzský a anglický, u Porty kroky, aby Tu- recko nemobilisovalo. — Americká vláda rozhodla, aby dělová lodice »Seorpion« kotvila trvale u Caři- hradu a aby konala velvyslanei Leishmannovi služby zpravodajské. »Jeni Gazela« sděluje, že u Čerkeske je byla vojskem zajata tlupa osmi mužů, která chtěla vyhoditi želez- niční most do povětří. Dle telegramu téhož listu z Mediny ze dne 5. t. m. tevají boje mezi vojskem a povstalel. Oče- kává se sesilení vojska a vyslovuje se naděje, že pak brzy nepokoje přestanou. Generál Vukotič do Cařihradu. Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.) Jak »Turg nie« sdéluje, přibude sem černohorský generál Vukotič se zvláštním posláním.
Nikolaj Nikola Srba Novakovič Miladovič Srhsko Leishmann gazela Vukotič nie Rusko Bosna Srbsko Černá hoře Cařihrad Stambul Malá Asie Turecko Medina
20 article
Turecko a Srbsko. Turarko, jaky se za nynějších okolnosui dalo předvidat, ochotně dovohlo, aby děla a dělové náboje, zhotovené pro srbskou armádu a do Soluna dovezené, mohly býti v tomto přistavním městě na břeh vysazeny a územím makedon- ským na srbskou hranici dopraveny. Turecko samo ve vší uichosti koná také velké válečné připravy. Marno je se domnivati, že Mladoturci nejsou válečná nebezpečni, Dnes je v Turecku položení takové, že ta strana ob- drží vrch, která o svědči více bojovného ducha. Zticha a té něř neslyšitelně dopravují se turecké reservy z Malé Asie a Arabie n a b ul- harskou hranici V samém evropském Turecku je pohotově 200.000 m. a 80 baterí rýchlopalných del. Dosti vojska, je také v Sta- rém Srbsku.
Turecko Srbsko
21 article
Dobrovolníci do Srbska Prví, jak známo, byli Angličané, kter se Srhsku přihlásili k dobrovolné voje nské službě. Zajímavo je, že podle zpráv srbských listů také Poláci srbské vládě ohlásili, že j postavi k službám svou legii. Nemalé posily dostalo by se Srbsku dobrovolným sborem z Malé Asie. Do Mtalé Aste se vystěhovalo po r 1878 mnoho bosenských a hercegovských moslemů, kteří se nechtěli smířiti s rakousko uherskou okupací. Emnigrovali členové starých, zámožných a bujov- ných šlachtických rodů, kteří tak, jako čeští emgranti po r. 1620, odešli do ciziny a pev- nou věrou, že se za nedlouho vrátí do vlasti, od cizinců osvobozené. Z omigrantů povstala v Male Asii nové pokolení, narozené mimo vlast, afe láska k ní zůstala mu odkazem po otelch. Jedva bosenšti emigranti v Malé Asii uslyšeli o možnosti války mezi Srbskem a Rakousko- Uherskem k vůli Bosně a Hercegovině, hned začali ze sebe seslavovati dobrovolný sbor a nabíll se srbské vláddé. Jen ve Smyrně zapsalo- se jích přes 4000 Ostatní maloasijská města daji ješlě mnohem více dobrovolniků Depuitace msloasijských Bosňáků a Harce- goveů na cesté do Belehradu meškala tyto dai v Solunu.
Angličan Srhsko Polák Srbsko Asie Rakousko Uhersko Boseň a Hercegovina Smyrna Soluna
22 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 7. listopadu. 8— (Kronika.) K jubileu Tolstého v hrnula se do svštového tisku záplava studi povshopisů a vzpominek. Také malir Rěpin, sán velký umělec a slarý známý Lva Nikolajeviče má nač vzpomínsli. V Moskvě docházival hrabě Lev se svými přáteli k němu do alelieru. Jindy zase býval mistr hostem na Jasné Poljaně. A vždy se be- sedovslo, o ledačems, jak právě náhoda obrá tila řeč. — Vášnivé jeho úsudky, vždy svrchovan radikálné, tak mne rozčilovaly, že jsem pal nikdy nemohl usnout i doznává vznětlivý umělec zpravodaj Jak nemilosrdně zatracoval všecky staré formy, jakými jsme trávili život, působilo mi závrať. Nejvíc mne zraňoval jeho názor na umění: Tolsloj zavrhuje uměníl — Co mne se týče, odpovídal jsem, stavím se na stranu většiny naší vzdělané společnosti. a ta vám a právě vám, Lve Nikolajíči, má za zlé, že zavrhujete tak krásný dar boží! . . . — Pěkná výčitka! na to Tolstoj. Zrovna tak děti vždycky nalehají na chůvu, aby jim vypravovala tutéž pohádku, co včera ! Rozumíte mí? Vždycky tutéž! O novou pohádku nikdy nestojí! Znám mladého umělce, který svého umění se vzdal. Shledal prostě nemravným, za- bývat se ještě uměním. Stal se národním učitelem Oba besedníci za živé výměny názorů vraceli se večer z výletu do města. Jeli n siteže tramwave. iak se Tolstému vždy libilo-
Tolstý Nikolajevič Lev Praha Rěpin Moskva Lev Nikolajíč
23 article Mlalir byl pobouřen ve svém svědomí. Nevším
Mlalir byl pobouřen ve svém svědomí. Nevším si vůkol sumíclho proudu městského života. Mudřec zavíral svůj výklad. —Víte, čemu se podobá vaše umění váš pro ně zápal ? Oráč má úkol zajeti rádlem hodné do hloubky. A tu se mu někdo posta do cesty, ukszuje na vyorané červy, jak se. v prsti kroutí a svíjejí a povídá: »Šetřie přec těch malých zvířátek; zařídila si tu v zemi svůj drobný život — vždyť si počínáte jako barbar!« Anebo řekne: »Což byste nemohl tyhle pěkné polní květinky nějak obejít?« — A to je vaše umění za dnešní vážné doby Malíř, spolu besedník, nenacházel odpovědi. Citil se červem vyoraným v brázdě, bezmocně se svijejícím Proti Lvu Nikolajeviči bylo těžko se bránit. Byl soudce neúpro sný. Odsoudil a za- vrhl sám především uméní svoje vlastní. Stal se učitelem lidstva, prorokem! A proroku třeb se koři A všechen vzdělaný svět počítá se dne mezi jeho vyznavače! Koři se proroku, oslavuje ho, velebí, ale učení jeho ? Tu je podmínka! Lev Nikolajevič je neustupný, fanatický jako všichni proroci, ale je prorok, který někdy rád sám sobě odporuje. A to je rozkoš pro vyznavače Mohou se proroku kořit, ale nepotřebují násle- dovat — skutkem učení jeho. — Je mezi ním a námi spor, kterému není konce ! vykládá jiný vzpominkář, násled- ník mistrův, posta mudrc, Merežkovský. Miluje- me v něm něco, co on v sobě právě nenávidi, žehnáme v něm, co on v sobě proklíná! Kdy- bychom měli volit mezi Tolstým umělcema Tolstým prorokem, rozhodli bychom se právě naopak, než on sám se rozhodl . .. Jako umélee
Šetřie Nikolajevič Moha Merežkovský Tolstá
24 article
je nám největším prorokem, arci j i n ý c hi věc než jaké hlásá svými prorockými spisy .. Hluboká rozsedlina zeje mezi prorokem jeho posluchačstvem. Mravokárce sám si odpo- ruje a ctitelé jeho — znemravnělá obec ! — velebí jméno proroka, ale z přikazů jeho si vy- bírají, co se jim právě a jak hodt. — Nemohu dále mlčet! Hoďte mi raděj namydlenou smyčku kolem starého krku chcete-li tak se mnou jednat, jak jednáte . . zněl začátek nedávně epištoly mistrovy. Však, kterak možno se dohodnouti — Třeba, aby lidé se pochopili, aby pře- stali se nenávidět a pronásledovat ! Třeba, aby si rozuměli a milovali se! hlásá Lev Nikolaje vi už na třicátý rok. Možno-li však vůbec, aby lidé si poroz- uměli? A nemohou li si rozumět, jak se maj milovat? A tak je věčná rozepře mezi žactven a učilelem. — Milujete-li mne? — Milujeme tehe — Věříte-li mi? — Věříme toby — Proč tedy nečiníte, co pravím, abyst činili ?
Nikolaj
25 article
— Protože jsme zlí, bláhoví, slabí ještě z jiné příčiny, kterou, mistře sám neuznáváš, ačkoli všecko znáš a vidíš .. Byli proroci a strhovali za sebou množství Byli vášniví, zaslepení, neústupní, ale jed nali, jak hlásali. A množství nemohlo odo lati unášivé moci přikladu. Kráčeli svým smě rem, množství se hnalo za nimi, kráčeli do ohně, množství za nimi vstupovalo na hranici, vrhal se se skály a množství se vrhalo za nimi. Lev Nikolajevič je jiného druhu prorok. Množství jei zbožňuje, velebí jeho hlas a po- stavu, ale nenásle du je jeho přikazu, pro- tože... Možno-li jej následovati? Prorok mluvý sám proti sobě. Hlásá, že nesluší brániti zlu, že třeba milovati své nepřátele a nená viděti nikoho, ale sám horli proti těm, kdo jinak smýšlejí, stihá je klelbami a vzbuzuje proti nim nenávist. Hlásá, že třeba zanevřiti na dílo kultarně, od- vrálit se od něho a nedbat světských povinností k němu a jen myšlenkám na věčnost se ode- vzdat. Sám však od rána do noci praeuje, na- máhá ducha i tělo, aby přispěl k dllu, kterě zatracuje. Máme se stát prostými a žíl, jsk žije prostý lid! A prorok obléká mužikovu halenu spravuje mužíkovo nářadí a kráči za jeho plu hem, ale večer se vrací do svého hraběcíh dvorce, do kruhu své rodiny a vílá zde sné hosty, jako jiní požehnaní statky, kteři si z dne provozovali do únavy svůj ušlechtilý — Jak má následovati příkladu a stát se pro- stým, pracovat s mužíkem, kopat a hrabat, k musí za dne stát na svém místě, kam byl po- staven povinností proklatého — díla kultu- ního? A odkud se nesmí hnout, aby — uháji spor.
Nikolajevič
26 article
živol? Však Lev Nikolajevič ani pro svůj názoí na umění nedbá tuze důslednosti. Zahřímal svoji kleibu, ale vítal zase umělce ve svém domě a nenamítal nic, když přátelé výtvarníe se hotovili črtat na jeho podobizně Také Rěpin, jsa hostem na Jasné Poljaně měl na přítele namířeno. Chystal potají svoj atentátek, jak se slušelo. Však, jednoho dne domácí pán dopadl umělce při činu. Z mravního rozporu siluace pomohl si Lev Nikolajevič vtipem. — Nic nevadí! omlouval hosta. Pripadám
Nikolajevič Rěpin
27 article
si beztoho, kdykoli mne někdo kresli, jako dívka, která už pozbyla všeho studu a svědomí. Jen si kreslete! . . . dodával s úsměvem. A podobně i s jinými zásadami, které hlá- sal! Dospěl znenáhla všude pevného — kum promisu. Ještě v letech sedmdesátých říkali o něm v Moskvě: — Tolstoj? Ah, ten si žije na svém statku jako braběl Později učinil sebe mužíkem, zamftal pře- pych a vše, co člověka staví nad člověka, co dává jednomu moc nad druhým. A zdrojem přepychu a moci není-li především — majeřeki Lev Nikolajevič vzdal se osobně majetku. Však, ne zcela! Přenechal majetek rodině, ale sám neodešel z rodiny, aby se živil jako mužík! za své spisy, které jistě nejsou prací prostého mu- žíka, nedával sobě sie nikým platit, ale nebránil, aby rodina za ně neúčtovala honoráře, jaké se sluší na knížete — umění a literatury. Prorok sestoupil s výše svého hlediska zůstal člověkem, bytostí závislou na podminkáchr společenských. Prorok zatraeuje podminky, však člověku je těžko přestat býni, čím jej příroda učinila: členem společnosti! A život společenský, véčný — kompromis. A stěžejná zásada prorokova Nebránit zlul Není-li už sama kompromisní? A tak jsme svědky jubilejních oslav pamět- hodného druhu. Dav etitelů velebí hlasité pro- roka, ale nejeví nejmenší snahy, následovat skot- kem jeho učení. Jak asi zodpoví sobě otázku prorok : — Zdali mi rozuměli? A prorok, kterému nikdo neporozuměl ? Je-li vskutku prorok ?
Tolstoj Nikolajevič Moskva