ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 048a7490-7631-11dc-a1fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 37 celkem · entity: place 43, person 35, work 16, org 11
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. listopadu 1908. Číslo 308.
4 article
kdy při tiché společnosti šepotající a šumici lam- py, kládl jsem hlavu do dlaní a snil dlouho do únavy o dvou očích, hlubokých jako kalich les- ních zvonků, líbezně a sladce svítivých. Byly nebezpočny jako bludičky, ale rád jsem v nebez- počí šel za cenu svého klidu; i tak byl jsem šťasten. Netušíte, kterak jsem vás milovali A je-li bůh, pro lásku mou, jež byla utrpením nemůže mě trestat .. Víte nyní vše, tehdy jste to zvědět nesměla Blužilo a blaží mě dosud, že nikdy nepodleh jsem opojné své vášni, že jenom ve snu jsem líbal vaše ruce. A jestliže vy, prozíravější moudřejší nad jiné ženy, domnívala jste se číst ve špatně utajených pohledech mých více než přátelství, uhodla jste. Snad ještě vzpomenete, kterak neseházelo mnobo, abych nejtajnější eity svoje prozradil?
5 article
Trpěla jste; duše vaše churavěla bolest ženy, jež chtěla výše.Těšíl jsem vás, jak jsem mohl nejlěpe a snad i trochu utěšil. Stiskla jste ni tehdy ruku, děkovala za soucit .. . „Ne' — to není soucit —“ prořekl jsem bez rozmyslu Váše oči změnily se tohdy v němou otázku;, ale vyhnul jsem se jí a vzpamatoval. Bylo mi jak člověku, pod kterým nad propasti utrhl se ká- men, ale který přece v čas se zachytil! Od toho dne bál jsem se vás potkati. Zdálo se mi, že jsem řekl více, než jsem říci měl, a věděl jsem, že ani to by nebývalo slovo moje poelední. Při tem děsilč mě pomyšlení z konců. Jako žena jinébo byla býsté musila mnou po- hrdat, potupit mne tak, jak žena nejvie může. Nesnesl bych toho — děkuji Vám proté za svo; další živol.“ Až potud psány byly řádky rukopisem, na němž strýc dal si záležeti. Byly značně vybledlé snad dvacet i více let staré. O něco níže, plsmem čerstvějším a měně pečlivým připsáno bylo vy světlení, proč list neodevzdán. Stálo tam pouze „Srdce ustoupilo rozumu, cit se okoval čas vše vyhladil. Alba.
6 article Lékařská hlídk.
Lékařská hlídk. O nachlazení a otužování. Přírodou vržen byl člověk mezi živly, aby v nich existenci svou uhájil. Neměl-li v nich bídně zahynouti, byl nucen využiti z nich, co mu prospivalo, a vystříhati se nebo vymítiti to co mu škodilo. Vržen tedy v boj, při něm potřeboval nejen silu fysickou, ale i proziravost kterou dospěl k opatření, jak by sil svých še třil a své tělo, zdraví i život uchránil. Touto po třebou veden oděl a odívá tělo své dle nutnost a staví si příbytky, aby se oproti živlům zajistil Nskoli ze studu ani z ješitnosti, ne k vůli ohle- dům éthickým, nýbrž holou nutností přiveder byl k odívání těla — k nahražení tuho, čeb.. se mu k výzbroji proti zevním vlivům nedostalo Kde svým opatřením nestačí nebo kde je opo- míná, podléhá škodlivým účinkům svého ústřed! upadá do nemoci a s ni ve všecka jeji nebez pečí. Škodlivin, jež člověka z venku ohrožují jest celě hejno, z nich pak jednou z nejdůleži- tějších jest za mnohých a častých okolnosti chlad. Účinkem chládlu buď n celý povrch těla nebu jen na některé jeho části povstávají za jistýci poměrů chorobné stávy různých tvarů a na růz- ných místech jeho. Onemocní-li kdu za těchto okolností, pravíme jednoduše a správně, že se nachladil či nastudil. Jest tedy pro nás pojem nachlazení prostě chorobou či poruchou zdravi ochlazujícím vlivem vzduchu na tělo povstalou.
7 article
Vysvětliti způsob, jakým při nachlazení s nemoc dostavuje, a pochody, jež se při tom v těle odehrávají, jakož i určiti okolnosti, za jakých ochlazení těla neb jeho částí škodlivý svůj vliv uplatňuje a příčinu, proč tělo škodli- vému vlivu tomu podléhá, jest úkolem patho- logie, vlastně pathologieké fysiologie, na které pole se stezky nám zde vyměřené zabíhati ne- lze. Stačiž jen podotknouti, že přes usilovná ba dání a četné práce pilných a čelných badatelů nedospěla dosud věda lékařská v této zdánlivě tak banální otázce k výkladům všestranně uspo- kojujícím. Na hypothesy v ohledu tom nejsme ovšem nijak chudi, ale s jistotou přece nevíme povstává-li nachlazení vyprázdněním cév krey ních některé oblasti kožní a následným překr vením ústrojů vnitřních, či snad přímou změnou skladby krve a šťav tělesných, či místním poru- šením chomismu dotyčných části těla, či vliven nervovým, reflexem.
8 article
Jest přirozeno, že z neznalosti pravých po měrů přičítány vlivu nachlazení různé choropy pro které dnes buď docela nebo aspoň částečné nalezen výklad jiný. Přesným pátráním po příči nách, jež zvláště v novodobém lékařství za vládlo, dostalo se nám určitého výkladu pro vý voj mnohých eborob objevením pakterif, bez nichž, jak dnes víme, není dotyčných nemocí Tím se význam nachlazení jakožto příčiny ji- stých chorob zeela po právu omozil, avšak nijal úplně nevymizel, nýbrž místy spíše jen došel bližšího vysvětlení. Shledáno, že lidské tělo samo v sobě má oproti onemocnění jistou ochra- nu, že na př. nestačí jen, aby zárodky chorobo plodné byly uvedeny do těla, má-li toto onemoc něti — o mnohých docela zjištěno, že i za úpl ného zdravi v těle lidském boze vší škody žij a bují — nýbrž, že třeba ještě jistých okolnosti a podmínek, aby se mohly v těle ujmouti aneho škodlivý svůj vliv uplatniti. A jedním z činitelů jež vzbuzují příznivý podklad k vývoji zhoub- ných zárodků těch, jest a zůstalo — nachlazení.
9 article
Vyloženo tedy nachlazení u některých nemoe sdělných jakožto činitel, vývoj choroby podpo- rující, snad činnost škodlivých bakterií přímo povzbuzující, podobně jako se to děje za vlivů jiných, na př, mechanických (úraz), chemiekých a pod. V takovém případě bere sice také chorpb počátek svůj z nachlazení, nikoli však přímo, ný- brž nepřímo. Řeklo-li se druhdy, že bylo na chlazení příčinou, pravi se dnes, že jest jednou ze příčin čili podmínek, za kterých se choroba dostavuje. Byl-li však význam nachlazení dříve skoro všeobecně přepínán, měly nové nálezy vědeck účinek namnoze zcela opáčný. Jelikož nalezen pro něktoré nemoci podklad nový, byl význam nachlazení, ba sama jeho možnost a existence z různých stran šmahem popřeny. A tak v lé- kařství, i v českém teď zejména, pastala pře, jež má rozhodnouti otázku, zdali vskutku po vstávají choroby z nachlazení či zkrátka, zdali vůbec nachlazení existuje či nikoli. Pomalu má otázka ta i u nás již svou vlastní litera- turu. Odpůrcům nachlazení stačí k výkladu po- vstání chorob těch, dosavadní nové nálezy
10 article
oprávněná naděje, že se tyto během času ještí náležitě rozmnoží — zapomínají, že jsou též chorobné stavy, jež účinkem bakteriálním jedno- duše vyložiti nelze a také netřeba a u nichž nachlazení a vlivy atmosférické upříti se nedají. Máme-li na mysli pojem nachlazení dle svrchu zmíněné definice, nedáme se zmásti stu- diemi o zmrznutí ani pokusy o umělém ochlazo- vání těla, které přes svou zajímavost nevyvra- cejí denní zkušenosti o nachlazení. Také ne- zkalí názoru našeho zdánlivý odpor, proči lékař- ství na jedné straně varuje před přílišným vydá- váním těla vlivům chladu, zvláště průvanu, vlh- kého chladu a chladné vody, zkrátka před ne- místným ochlazováním těla, kdežto na druhé straně samo užívá k léčení chorob chladného vzduchu, studených sprch, koupeli, náčinků a pod. Takovým způsobem octli bychom se záhy na seestí. Nulno tu přeče rozlišovati mezi hygi- enou a therapii čili mezi požadavky zdraví a léč- bou nemoci. Stejně nesmí nám býti pojem svě- žího vzduchu totožným s pojmem chladného větru nebo průvanu. Také zde jako všude jinde co jest jednomu nebo jednou prospěšným lékem bývá druhému nebo jindy nebezpečnou škodli- vinou. Též zde záleží na vhodnosti prostředku. velikosti dávky a způsobu podání. *) Samozřej- mý jest rozdíl mezi klidem, vánkem, průvanem větrem, vichřicí, bouří — a přece stále ještě běží o svěží vzduch. A konečně i při klídném. svěžím vzduchu, vnikajícím oknem do bylu, zá- leží na jeho tlaku, teplotě, vlhkosti a směru, čil je-li okno obráceno na jih či na sever, na východ či na západ.
11 article
Různé tyto poměry atmosferické jsou sice přístupny přesnému měření a určení, nikoli však pokud se týká účinku na tělo lidské. V tom smyslu jest tělo samo, jak denní zkušenost svědčí, pro každého jednellivce dosti přesným fvsikálním přístrojem, ktorý za daných okolnost dává určité pokyny; jen výklad nebývá vždy správným a pokynů vždy náležitě dbáno. Než citlivost těla vůči vlivům atmosferickým není u všech lidí a za všech poměrů stejnoua záleži na nejrůznějších stavech a okolnosteci zevních i vnitřních i u téhož individua. Citlivost sama jest stavem více subjektivním než objek- tivním a proto se v každém případě a za všech poměrů určiti nedá. Všeobecně však nás naučile zkušenost, že v mládí, při dobré výživě a př větší síle tělesné jest citlivost vůči nachlazení monší, nežli ve věku nejútlejším (u novorozeneů a kojenců), ve stáří a při celkové slabosti. Tam kde se zvýšená citlivost ukazuje, třeba ji hle- děti snížiti a přístup ostrého chladu znesnadnit příslušným oděvem, obydlím a jiným opatřením.
12 article
Zvýšencu citlivost vůči účinkům chladu zu různých okolností zoveme prostě náchylností k nachlazení anebo dle běžných terminů věde- ckých idiosynkrasií. Tato náchylnost k nachla- zení jest u mnobých osob poměrem právě tako- vým, jako náchylnost k jiným stavům ehorob- ným anebo citlivost vůči různým lékům a škodli- vinám a jest asi ze všech idiosynkrasií nejzná- mější a nejrozšířenější a za daných okolností nutno s ní prostě počítati. Příkladů a dokladů odjinud možno snésti do nekonečna, jelikož idiosynkrasie v lékařské zkušenosti jest věeí úplně běžnou, aniž by však pravý výklad její byl znám; užívá se tu jen slovo, vyplůujíci me- zeru, kde nám schází pravý pojem. Proč stačí někomu dotknouti se jen určité rostliny, pro ji- ného naprosto lhostojné, aby postižen byl kopřiv- kou, vyrážkami až i záněty kůže? Proč jest pro mnohé lidi nebozpečno jísti jahody, řetkov, raky. humry, ryby, kaviár atd. — věci, na nichžs jiný pochutnává se závilění hodným prospě- chem? Proč vyvolá i menší než minimilní dáv- ka morfinu, belladonny, chininu atd. atd. nepří- jemnosti až i otravné příznaky u jinak silné osoby, kdežlo by jiným nebyla ani pocítěna? Proč má jediné natřeni kůže tinkturou jodovou za následek puchýře a ostatní známky popále- niny u jedné osoby, kdežto jest bez účinku anebo se podobný účinek objeví teprve po mnohonásobném natření u osoby druhé? Pro snáší někdo mléko jen vařené, druhý jen sy- rové, třetí žádného vůbec? Proč nepocíti někdu žízně na př. ani při polr práci ve žních za let- ního vedra, zatím co jeho spoludělníci se mohou ulíti vodou? Proč, kdo jedenkráte utrpěl úpa sluneční, musí před prudčími paprsky slune- čními tilnouti do stínu, kdežto dříve jich nedba a jinému jsou rozkoši?
13 article
Všecky tyto věci jsou obecně známy a oceněny a medicina, třebas neměla k nim vždy po ruce přes- ného výkladu, přijímá je jako běžnou minci. Odpůr- cově nachlazem rovněž přijímají je jako běžnou zku- šenost. Ale vystaví-li se kdo z neopatrnosti za jistých ckolnosti silnému průvánu, anebo si poleží na chlad- né zemi a ulrží si rýmu, obrnu nervu licního, ischins. lumbogo, neurslgii mezižeberní, záchvat hostce ald.. vu se jednoduše upře účinek chladu na povslání jeho nemoci, či zkrátka nachlazemí — vždyť prospí jiní na holé zemi celé noci a vstávají ráno osvěženi nebo pracují po kolena ve studené vodě hodiny, aniž b z toho vzali jaké škody. Samozřejmě jde tu jen o různé stupně citlivost za různých poměrů a na druhé straně o idiosynkrasii. která právě v otázce o nachlazení sáhá daleko, ši- roko. Vyvijí se tam, kde jí dosud nebylo a nernadno se pozbývá tam, kde se jednou zasadila. Podléhaj jí nejen jednotlivé osoby ojediněle i hromadně, nýbra i u téže osoby jednotlivé části těla a jednotlivá ústroj obyčejně v prvé řadě a snáze, nežli ostatní. Ne na- darmo vznikla slará prostonárodní rada hygienická „Držeti nohy teplé a hlavu chladnou.) Ale proč se po prochlázení nohou u někoho do- stavi rýma, která napařováním nohou a potem se zase úspěšně léčí, u jiného však různé bolesti rheu- matické kloubní, svalové, nervové atd, není nijal vysvětleno nad plané hypolhésy, stejně jako nevíme proč si smí jiný promraziti nohy do modra bez nej- menší škody. To jest právě hra idiosynkrasle.
Odpůr
14 article
Za takových okolností nezbývá pro udržení zdra- ví nežli rada nikoli snad náchylnosti k nachlazen nedbati, nýbrz naopak respektovati ji náležitým opa- *) Pustila-li se moderní medicina místy do le čení vleklých i prudkých chorob vydáváním nemoc ných v šanc nejen svěžímu vzduchu, nýbrž i nepo- hodám a psotám, není tím ještě nijak dokázáno, že si při tom počíná vždy zcela rozumně a není to po- prvé, co se nachází na scestí. I zde jsou případnými slova: „Omnia modeste et secundum ordinem“ Je sice velmi- potřebí, aby léčebné methody fysi- kální byly pěstovány, ale stejně potřebí jest, aby byly řádně propracovány a používány s rozumem Jsouce namnoze výplodem denní zkušenosti, lidové empyrie, náleží předovším pod obzor vědy lékařské, jež musí z nich vybrati to, co v léčbě chorob pri- spívá a vymýtiti-to, co škodi, tedy uvésti je na pr- vou míru. Stejně teba uvěsti na pravou míru i učení náhledy o nachlazení,
15 article
třením, ale tak, aby nebyla hýčkána, obracena choulostivost a nedržela nás v otroctví, nýbrž aby byla postupně mírněna, otupena a co možná odstra- ňována, To jest pravým otužováním vůči nachlazení A tu slojíme u bodu, na němž se obě strany — i ta, jež nachlazení jako příčinu různých onemocněn uznává, i ta, jež je popírá — svorně srovnávají jenž značí zlatou střední stezku Také odpůrcům nachlazení hlavní zásadou jes starý axiom: tužiti seí Tužiti se? Nač? Neexistuje-li nachlazení, nen se s lé strany čeho báti a není tudíž třeba tělo zvlášt otužovati. Již tedy samolnou radou otužování ztrá cejí odpůrci nachlazení svůj argument, neboť tatc rada sama vznikla jen ze staré zkušenosti opělného nachlazení a zajisté má za účel nikoli přesvědřit někoho, že chorob z nachlazení není, nýbrž naopel uznává, že nachlazení vskutku nemoci zaviňuje snaží se ukázali, kterak mu předejíti.
16 article
Tam, kde otužilost v daně zkoušce neobstála nezdařila se naše snaha: „principiis obsta!““ — jes pozdě a proto třeba utíkati se k medicině; nezdařilo- se nachlazení zameziti, třeba násiedky jeho odstra- Tužiti se znamená králce zvykati si, naučiti tele snášeti vyšší stupně chladu a různé nepohody k dosažení toho jest potřebí nejen vydávati tělo po zvolna vždy vice nárazu jeho obyčejných škodlivin nýbrž i jiné nezbytné okolnosti. Nedoslalkem zmo- řený diurnista, trávící život svůj za kancelářským stolem, sotva budo vůčí nepohodám tak obrněn, jak dobře živený lesník anebo hospodářský správce. Pro to se za stejných okolností také snáze nachladí. Nie- méně může při svém způsobu života jejich vysoký slupeň olužilosti postrádati, kdežto překročí-li on mez své ctužilosti, také na ně dojde. Tužiti se zna- mená snahu, posunouti onu mez či hranici nebez- pečí co nejdále od sebo a k tomu patří nejen stál výčávání se vlivům vzduchu, čistota, chladné lázně a sprchy, tělocvik atd., ale přeďevším též řádná vý- živa, zkrátka spořádaná živolospráva vůbec. A n konec, nechť jsou hranice ofužilosti jakékoli, káže ješle vždy hyziena těla, aby zevním poměrům pod- neři a počasi byl též příslušný šat a obydlí.
17 article
Také otužování nedá se prováděti do nekonečn a najde záhy své mezo, různé, ovšem dle různost individuality. Proto, olužil-li se někdo tak, že zaji stých okolností, za nichž se jiný nebo on druhdý n- chladil, dnes se nenachladí, dokázal tím jen, žes tak daleko otužil, nikoli že nachlazení neexistuje, b ani ne, že pro něho neexisluje. Vidno, že v celě té při jest jen trochu sofistiky Na konec zůstává přece jen, byť ne dosud dosti ob jasněné, nicméně nezvratné faktum, že vskufku různé choroby z nachlazení povstávají, že tedy nachlazen oxistuje. A proto dosud jest na místě dobrá rada „Člověče, tuž s0 — a bud opatrným, aby ses nen
20 article
Dr. J. Stýbr (Piltsburg, Amerika).
doktor J Stýbr Piltsburg Amerika
21 article
Dodatek: Úvaha p. dra. Štýbra Byla způsobena mou slal o olužování v „Nár. L.“ č. 183, ve které jsem na psal následující odslavec: „Učení o nastuzení, věkovitou tradicí posvě cené, o jehož pravosti se každý sám na sobě často „přesvědčuje“, bude lékařství i zdravověda ještě dlouho brániti dále a ničeho prozatím nepomohou fakla, usvědčujičí onu iheorii z omylu. Jest povinností odborníků, hbyž v olázce tak velk a tak hluboko v soukromé i veřejné zdravolnictv zaschující, pokusili se vyvrátiti data a fakta, na jich základň jsem po desetileté práci učiniti mohl závěr proti klinickému pojmu o nastuzení. Polemické pou- hé úvahy ani v odborných, ani neodborných listech žádná moje dhla ani fakta nevyvracejí. Prof. dr. K. Chodounlský. K reorganisaci kabinetu. Mluví se o zřízení n vých ministerstev, tak pro soeiální politiku, poštov nictví a jiné. Tím přibude několik zbytečných re sortů k dosavadním již zbylečným, jako jest mini- sterstvo veřejných praci a ministerslvo železnic. Z to však nebylo ani uvažováno o zřízení ministerslv nejdůležilějšího jak pro jednotlivce, tak pro celý stát, totiž minislerstva zdravotnictví. N., tom e místě již několikráte jsme z pěra odborníků upozor- nili na důvody, které pro zřízění takového ministen- stva zřejmě mluví. Bylo by na čase, aby záslupcove stavu lékařského věci si povšimli a to tim více, je- likož projektované ministerstvo pro seciální politikv dalo by se zařaditi do rámce ministerstva zdravotni- ctví. Jak jsme v té příčině daleko za Německem, po němž se zálibou vše napodobujeme
Štýbr profesor doktor K Chodounlský Německo
22 article Poučná hlídka.
Poučná hlídka. Rybářská výstava s kursem a sjezdem v Kolíně. V Kolíně provedena těchto dnů výstava, klerá jako pokus svého druhu první zasluhuje širší pozor- nosti. Zomědělská rada dala podnět, poskytla potřebný fundus instruktus, jehož dosavadní výstavy v Če- chách dosud postrádaly a rybářský klub kolinský zdárně provedl svou úlohu, takže vyrostla tu vý- stavka, předstihující daleko vše, co u nás v tomt cboru od r. 1891 bylo podniknuto, ano i výslavy vídeňské toho druhu, od několika let opakované, Než výslavy, pro které výstava kolínská byl vzorem a které mají se nyní v Čechách častěji a různých obvodech opakovati, nemají jen účel obyčei ných výstav: uvésti na odiv chovem docílené vý- sledky a tím povzbuditi soutěž a zájem. Jojich úko je širnší a hlubší. Naše rybářství přes skvělou a půltisíciletou mi- nulost nestojí na tem stupni, na kterém by státi mo- hlo a mělo. Rybníkářství české ovládá 37.871 ha půdy, která však z části není vůbec zavodněna, z části je sic zavodněna, ale hospodářsky se neovládá, z části s hospodaří na ní zcela primitivně, dílem pak velkým ne dosti racionálně a jen na poměrně malém die tak, jak toho moderní zásady rybničného hospodář- ství vyžadují. Pravidelně lesněných rybníků mám na př. jen 3236 ha, vůbec vypuštěných 2117 ha, pri- mitivně ovládaných 1712 ha, nepuštěných, kde se vůbec nehospodaři, 710 ha. Přes to chlubí se toto od- větví dosti slušným výnosem, z přimitivního hospo- dářství prodá se jen 102.028 kg ryb, t. j. výnosem 59 kg po ha; za to z ostatní rybničné plochy 2,809.380 kg t. j. 85 kg po ha, - čehož 535.419 k připadá na vývoz za hranice, Jak značná újma děje se hospodářskými záva- dami, vysvítá z toho, že by nebylo žádným zázřa- kem, kdyby tento průměrný výnos z ha vystoupil na 150 kg. t. j. kdyby se téměr zdvojnásobil.
Kolín Čechy ha kg
23 article
Je to zvláště hospodářství malostatků, malorol níků a malých obcí, které trpi v tomto ohledu znač- nými nedcstatky; kromě toho uvedená výměra za- ujímá sotva 1/4 bývalé plochy rybničné. Byt nebyl lze pomýšleti na to, aby tyto dvě třetiny rybnič- nému hospodářství byly vráceny, přece jen třeba s uvědomiti, že velká část této bývalé plochy rybnično je v nepříznivém stavu kulturním a často jen opět ným zavodněním v lepší slav může býti uvedena konečně nemožno zapírati, že mnoho kulturní půdy nebo i nevzdělávané půdy, která nebyla nikdy půdou rybničnou, jen zavodněním by dokonaleji mohla být hospodářsky zužitkována. Proto také rada zemědělská v posledních lelee jala se organisovati podporu malohospodářství ryb- ničního a jedním článkem v organlsaci této účeln práce mhjí býti občasné krajinské výslavy rybářské Zde mají hospodářům především předvedeny být dobré a vynikající vzory, jež většinou poskytuj velkoslatky a vzorně zařízená hospodářství. Na vý. stavě kolínské v tom oboru byly na př. zastoupeny kníž. schwarzenbergské panství Hluboká s proslulým normálním i rychlochovem kaprů třeboňského ple- mene, velkostatek Chlumec n. C. s chovem hladkéh východočeského kapra a chovem křiženců mazur- ského jezerního a našeho rybničního lína a rybničn hospodářství v Herálci se vzorným chovem kaprů plemene haličského, Ovšem poučení, jehož dobré vystavené vzory plomen, násad a chovů mohou poskytnouti, nebylo by dostatečně a úplné, kdyby se současně nodostalo hospodářům jednak vysvětlení a instrukcí, jednal povzbuzení ukázkou výsledků z vlastního obvodu jioh působno sti.
Herálec velkostatek Chlumec můj
24 article
Prvního dostává se jim tím, že s výchovouž vých ryb spojena je i výstava učebných pomůcek (diagramů, modelů, preparátů) zemědělské rady, s kterou nerozlučný celek tvoří současně pořádaný kura i také sjezd rybářů, na němž se referuje o otázkách jichž vysvětlení si hospodáři rybničtí přejí. I v dru- hém směru ukázala se výstava neobyčejně vděčným a přítažlivým kolbištěm. Byla tu zastoupena cel řada malohospodářů i také obchodních rybářů, kteř se zabývají chovem kaprů a línů, i jiných rybničních ryb, jmenovitě candáta, pstruhového okouna a pod. mezi nimi býl tu i jeden spolek (ryb. sp. v Něm Brodě), jenž má již slušné soustavné hospodářstv rybničné, jak i průmyslové závody mohou zužilkova své vlastní vody skvěle ukázal cukrovar firmy P Wiesner a sp. v Močovicích, jak účelně mohou hospo- dařit nájemci rybníků dokázali oba Antošové (z Ji ren u Frahy a z Náchoda), ryb. klub v Kolíně aj Bude úkolem dalších výslav, přivěsti na kolbiště i ma- lé obce, jednollivé molorolníky a ukázati také vývo- akce ryhnikářské ve směru zřizování nových a n- pouštční starých rybníků. Výdatné poučení čerp z výstavy a kursu také dorost, dostavilo se návštěvou 56 škol, mezi nimi střední hosp. škola z Chrudimě a rolnická škola z Hor Kutných. Účast hospodářů n sjezdu byla čilá; vyžádáno řešepí otázky: „S jakými výsledky setkává se přikrmování kaprů“, o níž re- feroval p. V. Šustr, rybn. správce a Hluboké a „Čím vysvětlují se jarní schodky v násadě kaprů“, o níž referoval exp. zem. rady J. Kaſka.
Antoš V Šustr J Kaſka Německo Brod Močovice Náchod Kolín Chrudim Hluboká P Wiesner rolnický škola z hora Kutná
25 article
Druhým odborem, na výstavě zastoupeným, bl chov ryb pstruhovitých. Skvěle jej zastupovali vy- chovanými matečnými rybami i letošním plůdkem Dan. Lonek z Hylvát u Ústí n. Orl. a St. Vacek z Ne- došína u Litomyšle. První vystavil velice vyrovnaný mátečný materiál pstruhů potočních, sivenů ameri- ckých, pstruhů duhových a lososů ocelových vedle jejich letošního plůdku, druhý velkolepé matky du- háků s dbře vyrovnaným jejich letošním plůdkkem zajímavé bastany sivena a pstruhá potočního. N všech stranách pak bylo patrno, jak toto odvětví po- číná u nás slibně zapouštěti kořeny; pochlubilys pěknými výsledky jak velká hospodářství (Herálec) tak i něktoré rybářské spolky (Rychnov n. Kn., Tu- nov). Při zprávě o chovu ryb v uzavřených vodách ne- smíme, zapomenouti zdařilého pokusu s chovem ryl okrasných, jejž provádí v Ústí n. Orl. p. Jos. Drobn jehož exposlce ukázkami nádherných zlatých lino japonských Hi-goi (zlatých kaprů), slunečnic, skal ních a jin. pestrých okounů poulalo všeobecnou po zornost. K télo exposici právem se přimykala výslav značné řady salonních akvarií domácí výroby (Knížel v Kolíně, Janka a spol. v Praze — akvaria s vod - trysky samočinnými).
dan Lonek Vacek Jos Hylváty Ústí Litomyšl Herálec Kněžná Orlický Kolín Praha
26 article
Další velký odlíl zaujímalo rybářství říční, je hož obraz v Čechách má dosud mnohé stinné strán- ky. Jeden diagram v bohalé exposici učebných po můcek zeměd. rady pro tento obor znázornil lai dárně, že máme v Čechách dosud jen 10 okresů, kde ryb přibývá, ale 77, kde jich ubývá, což z velké část snadno se vysvětluje tím, že vzdor zákonu na ochra- nu rybářství, který již existuje 25 let, ve 41 okres provozuje se dosud rybářství loupeživé nebo pro středky nedov elenými. V souhlase tím je ovšem i výnos rybářství říč- ního značně pokleslý. Provozujeť rybářství to na více než 8000 km tekoucích vod témět tisíc majítelů r- bolovu, z nichž ale velká většina (na 6416 km) práve své pronajímá a tim také z velké části vykořisto- vání vysazuje, kdežto nájemné z uvedené části pro- najatých vod činí jen 38.800 K, vytěží se — pokuo je známo (daleko větší část výtěžku pytláctvím uniká všem statislickým výzkumům) — 136.165 kg ryb z niche 50.708 jen je druhů ušlechtilých, vše v váze 68.369 ke Poměry tyto jsou rovněž předmětem péče rady zemědělské, kteráž z toho důvodu ochotně podporuje pořiční hospodářství, pokud nalézá se v rukou spoleh livých a pokud jí umožněn je vhodný dozor na tyto hospo dáře.
Čechy rada zemědělský km kg
27 article
Takovými jsou v první dě rylářská družstva kluby a spolky, jichž nyní je v Čechách již hojně jichž počet stále vzrůstá s tendenci, aby hlavní toky dostaly se do rukou těchto činitelů. Mínoho těchto spolků vzniklo z čístě sportovních zájmů, ale poroz- umění pro věc, šíříci se v ních, činí ze sportovník nejspoleblivější bájitele rybářství říčního. Zemědělská reda pak v souhlase s intencemi zem. zákona zr 1883 snaží se je podporovati všemi prostředky, jež usnadňují rozmnožení násad říčních a hájení zájmo rybářství říčního. Byly proto olázky říčního rybářství jak před mělem kursu, tak i předmětem sjezdu, četně navští veného.
Čechy
28 article
Sjezd projevil zejměna živý zájem o uskutečnění zemského (revírního) zákona rybářského, žádaje pe- ticí, aby sněm český byl vrácen zákonodárné prác a vzal v poradu predlohu tohoto zákona, již přes 20 let hotovou a zem. radou znovu propracovanou, obrá- til se i na zemský výbor, aby organisací dozorstva n rybné řeky přispěl ku povznesení rybářství říčního a obrátil se i na samosprávné korporace, velkosiatky. c. k. ředitelství pro stavbu vodních cest a inteligentní majitele práv rybářských, aby spolky rybařské, po- kud zemský zákon ryb. uskutečněn nebude, podpo- rovali ve svépomocněm zřizování soukromých re- vírů. Sjezd obrátil se též na c. k. místodržitelství, aby zákaz slupů, jenž od loňského roku je v plat- nosti, nezůstával jen na papíře, ale byl. proveden nařízením náležitého právního řízení, dále aby stalo se skutkem již dlouho připravené usnesení, aby polilickými úrady ke zřizování turbin povoláváni byl technologičtí a rybářští znalci. Také výstava živých ryb byla z lohoto odvětv čile oboslána, jednak aby se ukázalo, s jakým zda- rem provádí se osazování vod, jednak aby znázor něno bylo, jakým způsobem se to děje. Vystavily některé spolky ukázky násad (Rychnov, Turnov, Ko- lín) vlastní péčí pro řeky odchované, jiné znázornily způsob tvoření rybářských revírů (Něm. Brod, Lou- ny, Choceň), nebo zařízení svých lihní (Domažlice; Choceň, Rychnov n. Kn. a j); ryb. spolek v Ústí n.
Rychnov Turnov ko Německo . Brod Choceň Domažlice Louna
29 article
Orl. pobídkou rady zeměd. provedl se zdarem pokus zásilky živých lípanů, o nichž vždy se mluví, jak by jich živých níkam nebylo lze dopraviti. I chov raků byl na výstavě zastoupen. Jak zní- mo, byl vydán zákaz, jímž chylání raků v Čechách na pět let vůbec je zakázáno. Jak velká násada by se tím českým vodám račíní zachovala, ukázáno dia- gramem výstavním, dle něhož se v Čechách dosud chytá rečně přes 20.000 raků — pokud je známo — jistě aspoň o polovinu více se jich vypyllačí. Že ani s račím morem není to u nás nejhorší, ukázal dia- gram počtem račích vod. jichž jest pře 400 a z těch průmérn 25% zamořených. Zeměd. rada rozděluje z vod silněji zaračených na Českomor. vysočině av Podkrkonoší násady do celé země. Na Českomor. vy- sočině pečuje o to p. A. Scribani, jenž vystavil kolekci račích druhů, živou násadu i diagramy, znázorňující umělé rozmnožování račích násad.
A Scribani Orlický Čechy Podkrkonoší
30 article
Celek výstavy činil skvělý dojem. Na horním ostrově kolínském ve volné přírodě postaveno byio 75 velkých akvarií, v pavilonu zahradním a ve dvou výstavních místnostech ještě 15 akvarií salonních a vše oživeno množstvím ryb všech stupňů vývoje, takže asi málo bylo druhů českých ryb, které by tu byly scházely- Účinnou dekoraci celku obstarala řada českých síťařů, kteří podali důkaz, že se v Čechách dnes vy- rábějí všecky druhy říčných i rybničných sítí, takže není třeba je draho a s vysokým clem kupovati z ci- Ve dvcu výstavních míslnostech, vkusně dekoro- vaných, pak kromě pečlivě sestavené sbárky učebných pomůcek zeměd. rady vyslavily ryb. spolky výkazy své činnosti, velkostatek Heralec, Chlumec n. C., St. Vacek v Nedošíně a j. malorybnič, hosp. a j. referáty; také tu vystaveny byly dovedně pracované dopravní nádoby (J. Dvorský z Letovic na Moravě), ryb. ná- činí (V. Haupt na Mělníce, K. Linhart v Praze) atd ziny. 19298
Vacek J Dvorská V Haupt K Linhart Čechy Chlumec Nedošín Letovice Morava Mělník Praha Heralec
31 article
Číslo 261. Pořádá J. Rašovs ký Šachy. Veškeré dopisy adresovány budtsž: J. Rašovský, Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 423. (Originál.) P. J. Cumpe v Týně n. vi
J Rašovs J Rašovský Cumpe Morava
32 article
Mat ve 3 tazích
33 article
Partle č. 368 Hrána v mistr. turnaji v Důsseldorfu 3. srpna 1908. Černý: dr. N. Brody. Bílý: J. Mieses Va8—ds 115. Va1 — dl 1. e2—4 Kg8—h7e) 16. Je2—g3 2. Jb1—c Dř6—g6 17. Jg3—ha 3. Sfl—c4 f7—f 18. g2—g4 4. d2—ds Dgů—fv 19. Vd1—dz 5. Sc1—g5 Ví8—gs 20. h2—ht 6. Sg5xk« fe Je6—e7 21. Vd2— hz . 7. b2xe Je7—g6
Partl Černá doktor J Mieses Důsseldorf N . Brod Virginie kg c Dř e 7 21
34 article
e7—65 Jg8—fe Jb8—c Sf8—b4 h7—h6 Sb4xc3- Ddsxke fe d7—de Sc8—gta Sg4—e6 g7—g5 Sesxk« bs o—o a7— afb)
Sb Sf 8
35 article
22. Vf1—f 8. Jgl—e2 f6xg5 23. h4 xc g5 9. 0—0 Jg6—ht 24. Jh5—gst 10. f2—f3 Jh4xf 25. Jg3—f 11. Se4—bs Dí7—fs 26. e4xxkK f5 12. d3—d4 Vg8—es 27. Vf2—e2 13. a2xb3 28. Ve2—t e5xKd4d) 14. Dd1—ds
Jg jh d 4 Vg 8 f 6 xg xxkK f 5 12
36 article
Kh8—hv 35. Dd3—es 29. Vh2—e2 Vesxe4 36. De3—e5! Df8—f Vds— dve) 30. Ve2xkcek 37. Ve6—e8 Dí7—g6h) Df6—fví 31. Ve4—e6. 38. Ve8—h8-+! Kh7xéhs 32, Dd3xd4 Dí7—fee 39. f6—f7+ a černý se d6 — d5 33. f5—f vzdal. 34. Dd4—d3-+ Kh7—hs a) Slabé; ihned 9.g7—g5 proti hrozícímu f2—f4 bylo nutno hráti. Na 10. Je2—g3 následovalo by pak h6—h5. b) Jinak nemohl by věží a8 táhnouti pro d4—dh. c) Lepší obranou bylo by 16..Df6—g6 s násl. f6 Vdz. d) Černý nemá již dostatečné obrany; na jiné tahy na př. Kg7 zdvojuásobí bílý věže na linii ea vezme pěšce e5. Na 28.d6—d5 následovalo by 29. Ve405 Ve8xe5, 30. d4e5 Df6xe5, 31. Vh2—e2 De5—g3+, 32. Kg1—f1 Dg3—h3-, 33. Kf1—e1 atd. e) Nebo 30.. d4xc3, 31. Ve4—e6 Dí6—f7, 32. Ve6— e7! Df7xe7, 33. f5—f6+ a vyhraje. f) Na 31..Dř6—g7 násl. 32. f5—f6-+- Dg7—g6, 33. Ve6—e7+. Vd7xe7, 34. f6xe7! atd. g) Hrozilo 33. Ve6h6!+ a 34. Dd4—h8+- atd h) Chrání hrozbu 38. De6—f5-- Df7—g6, 39. Ve8— h8+ atd. Celá partie sehrána bílým velmi pěkně. (C. Schlechter.) Úloha čís. 494. E. G. S chultz, Štokholm Poctěna I. cenou v pololetní soutěží čas. T. f. Schack
Df Černá Dř Schlechter E G Schack h 5 Kh 7 f 7 Df 7 Kh 8 Vesx 4 36 e 5 Kh 7 Vdz 7 x 7 e 7 +
37 title
Mat ve 3 tazích.