3
masthead
8. listopadu 1908. Číslo 308.
4
article
kdy při tiché společnosti šepotající a šumici lam-
py, kládl jsem hlavu do dlaní a snil dlouho do
únavy o dvou očích, hlubokých jako kalich les-
ních zvonků, líbezně a sladce svítivých. Byly
nebezpočny jako bludičky, ale rád jsem v nebez-
počí šel za cenu svého klidu; i tak byl jsem
šťasten. Netušíte, kterak jsem vás milovali
A je-li bůh, pro lásku mou, jež byla utrpením
nemůže mě trestat ..
Víte nyní vše, tehdy jste to zvědět nesměla
Blužilo a blaží mě dosud, že nikdy nepodleh
jsem opojné své vášni, že jenom ve snu jsem
líbal vaše ruce. A jestliže vy, prozíravější
moudřejší nad jiné ženy, domnívala jste se číst
ve špatně utajených pohledech mých více než
přátelství, uhodla jste. Snad ještě vzpomenete,
kterak neseházelo mnobo, abych nejtajnější eity
svoje prozradil?
5
article
Trpěla jste; duše vaše churavěla bolest
ženy, jež chtěla výše.Těšíl jsem vás, jak jsem
mohl nejlěpe a snad i trochu utěšil. Stiskla jste
ni tehdy ruku, děkovala za soucit .. . „Ne' —
to není soucit —“ prořekl jsem bez rozmyslu
Váše oči změnily se tohdy v němou otázku;, ale
vyhnul jsem se jí a vzpamatoval. Bylo mi jak
člověku, pod kterým nad propasti utrhl se ká-
men, ale který přece v čas se zachytil!
Od toho dne bál jsem se vás potkati. Zdálo
se mi, že jsem řekl více, než jsem říci měl, a
věděl jsem, že ani to by nebývalo slovo moje
poelední. Při tem děsilč mě pomyšlení z konců.
Jako žena jinébo byla býsté musila mnou po-
hrdat, potupit mne tak, jak žena nejvie může.
Nesnesl bych toho — děkuji Vám proté za svo;
další živol.“
Až potud psány byly řádky rukopisem, na
němž strýc dal si záležeti. Byly značně vybledlé
snad dvacet i více let staré. O něco níže, plsmem
čerstvějším a měně pečlivým připsáno bylo vy
světlení, proč list neodevzdán. Stálo tam pouze
„Srdce ustoupilo rozumu, cit se okoval
čas vše vyhladil.
Alba.
6
article
Lékařská hlídk.
Lékařská hlídk.
O nachlazení a otužování.
Přírodou vržen byl člověk mezi živly, aby
v nich existenci svou uhájil. Neměl-li v nich
bídně zahynouti, byl nucen využiti z nich, co
mu prospivalo, a vystříhati se nebo vymítiti to
co mu škodilo. Vržen tedy v boj, při něm
potřeboval nejen silu fysickou, ale i proziravost
kterou dospěl k opatření, jak by sil svých še
třil a své tělo, zdraví i život uchránil. Touto po
třebou veden oděl a odívá tělo své dle nutnost
a staví si příbytky, aby se oproti živlům zajistil
Nskoli ze studu ani z ješitnosti, ne k vůli ohle-
dům éthickým, nýbrž holou nutností přiveder
byl k odívání těla — k nahražení tuho, čeb..
se mu k výzbroji proti zevním vlivům nedostalo
Kde svým opatřením nestačí nebo kde je opo-
míná, podléhá škodlivým účinkům svého ústřed!
upadá do nemoci a s ni ve všecka jeji nebez
pečí. Škodlivin, jež člověka z venku ohrožují
jest celě hejno, z nich pak jednou z nejdůleži-
tějších jest za mnohých a častých okolnosti
chlad.
Účinkem chládlu buď n celý povrch těla nebu
jen na některé jeho části povstávají za jistýci
poměrů chorobné stávy různých tvarů a na růz-
ných místech jeho. Onemocní-li kdu za těchto
okolností, pravíme jednoduše a správně, že se
nachladil či nastudil. Jest tedy pro nás pojem
nachlazení prostě chorobou či poruchou zdravi
ochlazujícím vlivem vzduchu na tělo povstalou.
7
article
Vysvětliti způsob, jakým při nachlazení s
nemoc dostavuje, a pochody, jež se při tom
v těle odehrávají, jakož i určiti okolnosti, za
jakých ochlazení těla neb jeho částí škodlivý
svůj vliv uplatňuje a příčinu, proč tělo škodli-
vému vlivu tomu podléhá, jest úkolem patho-
logie, vlastně pathologieké fysiologie, na které
pole se stezky nám zde vyměřené zabíhati ne-
lze. Stačiž jen podotknouti, že přes usilovná ba
dání a četné práce pilných a čelných badatelů
nedospěla dosud věda lékařská v této zdánlivě
tak banální otázce k výkladům všestranně uspo-
kojujícím. Na hypothesy v ohledu tom nejsme
ovšem nijak chudi, ale s jistotou přece nevíme
povstává-li nachlazení vyprázdněním cév krey
ních některé oblasti kožní a následným překr
vením ústrojů vnitřních, či snad přímou změnou
skladby krve a šťav tělesných, či místním poru-
šením chomismu dotyčných části těla, či vliven
nervovým, reflexem.
8
article
Jest přirozeno, že z neznalosti pravých po
měrů přičítány vlivu nachlazení různé choropy
pro které dnes buď docela nebo aspoň částečné
nalezen výklad jiný. Přesným pátráním po příči
nách, jež zvláště v novodobém lékařství za
vládlo, dostalo se nám určitého výkladu pro vý
voj mnohých eborob objevením pakterif, bez
nichž, jak dnes víme, není dotyčných nemocí
Tím se význam nachlazení jakožto příčiny ji-
stých chorob zeela po právu omozil, avšak nijal
úplně nevymizel, nýbrž místy spíše jen došel
bližšího vysvětlení. Shledáno, že lidské tělo
samo v sobě má oproti onemocnění jistou ochra-
nu, že na př. nestačí jen, aby zárodky chorobo
plodné byly uvedeny do těla, má-li toto onemoc
něti — o mnohých docela zjištěno, že i za úpl
ného zdravi v těle lidském boze vší škody žij
a bují — nýbrž, že třeba ještě jistých okolnosti
a podmínek, aby se mohly v těle ujmouti aneho
škodlivý svůj vliv uplatniti. A jedním z činitelů
jež vzbuzují příznivý podklad k vývoji zhoub-
ných zárodků těch, jest a zůstalo — nachlazení.
9
article
Vyloženo tedy nachlazení u některých nemoe
sdělných jakožto činitel, vývoj choroby podpo-
rující, snad činnost škodlivých bakterií přímo
povzbuzující, podobně jako se to děje za vlivů
jiných, na př, mechanických (úraz), chemiekých
a pod. V takovém případě bere sice také chorpb
počátek svůj z nachlazení, nikoli však přímo, ný-
brž nepřímo. Řeklo-li se druhdy, že bylo na
chlazení příčinou, pravi se dnes, že jest jednou
ze příčin čili podmínek, za kterých se choroba
dostavuje.
Byl-li však význam nachlazení dříve skoro
všeobecně přepínán, měly nové nálezy vědeck
účinek namnoze zcela opáčný. Jelikož nalezen
pro něktoré nemoci podklad nový, byl význam
nachlazení, ba sama jeho možnost a existence
z různých stran šmahem popřeny. A tak v lé-
kařství, i v českém teď zejména, pastala pře,
jež má rozhodnouti otázku, zdali vskutku po
vstávají choroby z nachlazení či zkrátka, zdali
vůbec nachlazení existuje či nikoli. Pomalu
má otázka ta i u nás již svou vlastní litera-
turu. Odpůrcům nachlazení stačí k výkladu po-
vstání chorob těch, dosavadní nové nálezy
10
article
oprávněná naděje, že se tyto během času ještí
náležitě rozmnoží — zapomínají, že jsou též
chorobné stavy, jež účinkem bakteriálním jedno-
duše vyložiti nelze a také netřeba a u nichž
nachlazení a vlivy atmosférické upříti se nedají.
Máme-li na mysli pojem nachlazení dle
svrchu zmíněné definice, nedáme se zmásti stu-
diemi o zmrznutí ani pokusy o umělém ochlazo-
vání těla, které přes svou zajímavost nevyvra-
cejí denní zkušenosti o nachlazení. Také ne-
zkalí názoru našeho zdánlivý odpor, proči lékař-
ství na jedné straně varuje před přílišným vydá-
váním těla vlivům chladu, zvláště průvanu, vlh-
kého chladu a chladné vody, zkrátka před ne-
místným ochlazováním těla, kdežto na druhé
straně samo užívá k léčení chorob chladného
vzduchu, studených sprch, koupeli, náčinků a
pod. Takovým způsobem octli bychom se záhy
na seestí. Nulno tu přeče rozlišovati mezi hygi-
enou a therapii čili mezi požadavky zdraví a léč-
bou nemoci. Stejně nesmí nám býti pojem svě-
žího vzduchu totožným s pojmem chladného
větru nebo průvanu. Také zde jako všude jinde
co jest jednomu nebo jednou prospěšným lékem
bývá druhému nebo jindy nebezpečnou škodli-
vinou. Též zde záleží na vhodnosti prostředku.
velikosti dávky a způsobu podání. *) Samozřej-
mý jest rozdíl mezi klidem, vánkem, průvanem
větrem, vichřicí, bouří — a přece stále ještě
běží o svěží vzduch. A konečně i při klídném.
svěžím vzduchu, vnikajícím oknem do bylu, zá-
leží na jeho tlaku, teplotě, vlhkosti a směru, čil
je-li okno obráceno na jih či na sever, na východ
či na západ.
11
article
Různé tyto poměry atmosferické jsou sice
přístupny přesnému měření a určení, nikoli však
pokud se týká účinku na tělo lidské. V tom
smyslu jest tělo samo, jak denní zkušenost
svědčí, pro každého jednellivce dosti přesným
fvsikálním přístrojem, ktorý za daných okolnost
dává určité pokyny; jen výklad nebývá vždy
správným a pokynů vždy náležitě dbáno.
Než citlivost těla vůči vlivům atmosferickým
není u všech lidí a za všech poměrů stejnoua
záleži na nejrůznějších stavech a okolnosteci
zevních i vnitřních i u téhož individua. Citlivost
sama jest stavem více subjektivním než objek-
tivním a proto se v každém případě a za všech
poměrů určiti nedá. Všeobecně však nás naučile
zkušenost, že v mládí, při dobré výživě a př
větší síle tělesné jest citlivost vůči nachlazení
monší, nežli ve věku nejútlejším (u novorozeneů
a kojenců), ve stáří a při celkové slabosti. Tam
kde se zvýšená citlivost ukazuje, třeba ji hle-
děti snížiti a přístup ostrého chladu znesnadnit
příslušným oděvem, obydlím a jiným opatřením.
12
article
Zvýšencu citlivost vůči účinkům chladu zu
různých okolností zoveme prostě náchylností
k nachlazení anebo dle běžných terminů věde-
ckých idiosynkrasií. Tato náchylnost k nachla-
zení jest u mnobých osob poměrem právě tako-
vým, jako náchylnost k jiným stavům ehorob-
ným anebo citlivost vůči různým lékům a škodli-
vinám a jest asi ze všech idiosynkrasií nejzná-
mější a nejrozšířenější a za daných okolností
nutno s ní prostě počítati. Příkladů a dokladů
odjinud možno snésti do nekonečna, jelikož
idiosynkrasie v lékařské zkušenosti jest věeí
úplně běžnou, aniž by však pravý výklad její
byl znám; užívá se tu jen slovo, vyplůujíci me-
zeru, kde nám schází pravý pojem. Proč stačí
někomu dotknouti se jen určité rostliny, pro ji-
ného naprosto lhostojné, aby postižen byl kopřiv-
kou, vyrážkami až i záněty kůže? Proč jest pro
mnohé lidi nebozpečno jísti jahody, řetkov, raky.
humry, ryby, kaviár atd. — věci, na nichžs
jiný pochutnává se závilění hodným prospě-
chem? Proč vyvolá i menší než minimilní dáv-
ka morfinu, belladonny, chininu atd. atd. nepří-
jemnosti až i otravné příznaky u jinak silné
osoby, kdežlo by jiným nebyla ani pocítěna?
Proč má jediné natřeni kůže tinkturou jodovou
za následek puchýře a ostatní známky popále-
niny u jedné osoby, kdežto jest bez účinku
anebo se podobný účinek objeví teprve po
mnohonásobném natření u osoby druhé? Pro
snáší někdo mléko jen vařené, druhý jen sy-
rové, třetí žádného vůbec? Proč nepocíti někdu
žízně na př. ani při polr práci ve žních za let-
ního vedra, zatím co jeho spoludělníci se mohou
ulíti vodou? Proč, kdo jedenkráte utrpěl úpa
sluneční, musí před prudčími paprsky slune-
čními tilnouti do stínu, kdežto dříve jich nedba
a jinému jsou rozkoši?
13
article
Všecky tyto věci jsou obecně známy a oceněny
a medicina, třebas neměla k nim vždy po ruce přes-
ného výkladu, přijímá je jako běžnou minci. Odpůr-
cově nachlazem rovněž přijímají je jako běžnou zku-
šenost. Ale vystaví-li se kdo z neopatrnosti za jistých
ckolnosti silnému průvánu, anebo si poleží na chlad-
né zemi a ulrží si rýmu, obrnu nervu licního, ischins.
lumbogo, neurslgii mezižeberní, záchvat hostce ald..
vu se jednoduše upře účinek chladu na povslání jeho
nemoci, či zkrátka nachlazemí — vždyť prospí jiní
na holé zemi celé noci a vstávají ráno osvěženi nebo
pracují po kolena ve studené vodě hodiny, aniž b
z toho vzali jaké škody.
Samozřejmě jde tu jen o různé stupně citlivost
za různých poměrů a na druhé straně o idiosynkrasii.
která právě v otázce o nachlazení sáhá daleko, ši-
roko. Vyvijí se tam, kde jí dosud nebylo a nernadno
se pozbývá tam, kde se jednou zasadila. Podléhaj
jí nejen jednotlivé osoby ojediněle i hromadně, nýbra
i u téže osoby jednotlivé části těla a jednotlivá ústroj
obyčejně v prvé řadě a snáze, nežli ostatní. Ne na-
darmo vznikla slará prostonárodní rada hygienická
„Držeti nohy teplé a hlavu chladnou.)
Ale proč se po prochlázení nohou u někoho do-
stavi rýma, která napařováním nohou a potem se
zase úspěšně léčí, u jiného však různé bolesti rheu-
matické kloubní, svalové, nervové atd, není nijal
vysvětleno nad plané hypolhésy, stejně jako nevíme
proč si smí jiný promraziti nohy do modra bez nej-
menší škody. To jest právě hra idiosynkrasle.
Odpůr
14
article
Za takových okolností nezbývá pro udržení zdra-
ví nežli rada nikoli snad náchylnosti k nachlazen
nedbati, nýbrz naopak respektovati ji náležitým opa-
*) Pustila-li se moderní medicina místy do le
čení vleklých i prudkých chorob vydáváním nemoc
ných v šanc nejen svěžímu vzduchu, nýbrž i nepo-
hodám a psotám, není tím ještě nijak dokázáno, že
si při tom počíná vždy zcela rozumně a není to po-
prvé, co se nachází na scestí. I zde jsou případnými
slova: „Omnia modeste et secundum ordinem“
Je sice velmi- potřebí, aby léčebné methody fysi-
kální byly pěstovány, ale stejně potřebí jest, aby
byly řádně propracovány a používány s rozumem
Jsouce namnoze výplodem denní zkušenosti, lidové
empyrie, náleží předovším pod obzor vědy lékařské,
jež musí z nich vybrati to, co v léčbě chorob pri-
spívá a vymýtiti-to, co škodi, tedy uvésti je na pr-
vou míru.
Stejně teba uvěsti na pravou míru i učení
náhledy o nachlazení,
15
article
třením, ale tak, aby nebyla hýčkána, obracena
choulostivost a nedržela nás v otroctví, nýbrž aby
byla postupně mírněna, otupena a co možná odstra-
ňována, To jest pravým otužováním vůči nachlazení
A tu slojíme u bodu, na němž se obě strany —
i ta, jež nachlazení jako příčinu různých onemocněn
uznává, i ta, jež je popírá — svorně srovnávají
jenž značí zlatou střední stezku
Také odpůrcům nachlazení hlavní zásadou jes
starý axiom: tužiti seí
Tužiti se? Nač? Neexistuje-li nachlazení, nen
se s lé strany čeho báti a není tudíž třeba tělo zvlášt
otužovati. Již tedy samolnou radou otužování ztrá
cejí odpůrci nachlazení svůj argument, neboť tatc
rada sama vznikla jen ze staré zkušenosti opělného
nachlazení a zajisté má za účel nikoli přesvědřit
někoho, že chorob z nachlazení není, nýbrž naopel
uznává, že nachlazení vskutku nemoci zaviňuje
snaží se ukázali, kterak mu předejíti.
16
article
Tam, kde otužilost v daně zkoušce neobstála
nezdařila se naše snaha: „principiis obsta!““ — jes
pozdě a proto třeba utíkati se k medicině; nezdařilo-
se nachlazení zameziti, třeba násiedky jeho odstra-
Tužiti se znamená králce zvykati si, naučiti tele
snášeti vyšší stupně chladu a různé nepohody
k dosažení toho jest potřebí nejen vydávati tělo po
zvolna vždy vice nárazu jeho obyčejných škodlivin
nýbrž i jiné nezbytné okolnosti. Nedoslalkem zmo-
řený diurnista, trávící život svůj za kancelářským
stolem, sotva budo vůčí nepohodám tak obrněn, jak
dobře živený lesník anebo hospodářský správce. Pro
to se za stejných okolností také snáze nachladí. Nie-
méně může při svém způsobu života jejich vysoký
slupeň olužilosti postrádati, kdežto překročí-li on
mez své ctužilosti, také na ně dojde. Tužiti se zna-
mená snahu, posunouti onu mez či hranici nebez-
pečí co nejdále od sebo a k tomu patří nejen stál
výčávání se vlivům vzduchu, čistota, chladné lázně
a sprchy, tělocvik atd., ale přeďevším též řádná vý-
živa, zkrátka spořádaná živolospráva vůbec. A n
konec, nechť jsou hranice ofužilosti jakékoli, káže
ješle vždy hyziena těla, aby zevním poměrům pod-
neři a počasi byl též příslušný šat a obydlí.
17
article
Také otužování nedá se prováděti do nekonečn
a najde záhy své mezo, různé, ovšem dle různost
individuality. Proto, olužil-li se někdo tak, že zaji
stých okolností, za nichž se jiný nebo on druhdý n-
chladil, dnes se nenachladí, dokázal tím jen, žes
tak daleko otužil, nikoli že nachlazení neexistuje, b
ani ne, že pro něho neexisluje.
Vidno, že v celě té při jest jen trochu sofistiky
Na konec zůstává přece jen, byť ne dosud dosti ob
jasněné, nicméně nezvratné faktum, že vskufku různé
choroby z nachlazení povstávají, že tedy nachlazen
oxistuje. A proto dosud jest na místě dobrá rada
„Člověče, tuž s0 — a bud opatrným, aby ses nen
20
article
Dr. J. Stýbr (Piltsburg, Amerika).
doktor
J Stýbr
Piltsburg
Amerika
21
article
Dodatek:
Úvaha p. dra. Štýbra Byla způsobena mou slal
o olužování v „Nár. L.“ č. 183, ve které jsem na
psal následující odslavec:
„Učení o nastuzení, věkovitou tradicí posvě
cené, o jehož pravosti se každý sám na sobě
často „přesvědčuje“, bude lékařství i zdravověda
ještě dlouho brániti dále a ničeho prozatím
nepomohou fakla, usvědčujičí onu iheorii z omylu.
Jest povinností odborníků, hbyž v olázce tak velk
a tak hluboko v soukromé i veřejné zdravolnictv
zaschující, pokusili se vyvrátiti data a fakta, na jich
základň jsem po desetileté práci učiniti mohl závěr
proti klinickému pojmu o nastuzení. Polemické pou-
hé úvahy ani v odborných, ani neodborných listech
žádná moje dhla ani fakta nevyvracejí.
Prof. dr. K. Chodounlský.
K reorganisaci kabinetu. Mluví se o zřízení n
vých ministerstev, tak pro soeiální politiku, poštov
nictví a jiné. Tím přibude několik zbytečných re
sortů k dosavadním již zbylečným, jako jest mini-
sterstvo veřejných praci a ministerslvo železnic. Z
to však nebylo ani uvažováno o zřízení ministerslv
nejdůležilějšího jak pro jednotlivce, tak pro celý
stát, totiž minislerstva zdravotnictví. N., tom e
místě již několikráte jsme z pěra odborníků upozor-
nili na důvody, které pro zřízění takového ministen-
stva zřejmě mluví. Bylo by na čase, aby záslupcove
stavu lékařského věci si povšimli a to tim více, je-
likož projektované ministerstvo pro seciální politikv
dalo by se zařaditi do rámce ministerstva zdravotni-
ctví. Jak jsme v té příčině daleko za Německem, po
němž se zálibou vše napodobujeme
Štýbr
profesor
doktor
K Chodounlský
Německo
22
article
Poučná hlídka.
Poučná hlídka.
Rybářská výstava s kursem a
sjezdem v Kolíně.
V Kolíně provedena těchto dnů výstava, klerá
jako pokus svého druhu první zasluhuje širší pozor-
nosti.
Zomědělská rada dala podnět, poskytla potřebný
fundus instruktus, jehož dosavadní výstavy v Če-
chách dosud postrádaly a rybářský klub kolinský
zdárně provedl svou úlohu, takže vyrostla tu vý-
stavka, předstihující daleko vše, co u nás v tomt
cboru od r. 1891 bylo podniknuto, ano i výslavy
vídeňské toho druhu, od několika let opakované,
Než výslavy, pro které výstava kolínská byl
vzorem a které mají se nyní v Čechách častěji a
různých obvodech opakovati, nemají jen účel obyčei
ných výstav: uvésti na odiv chovem docílené vý-
sledky a tím povzbuditi soutěž a zájem. Jojich úko
je širnší a hlubší.
Naše rybářství přes skvělou a půltisíciletou mi-
nulost nestojí na tem stupni, na kterém by státi mo-
hlo a mělo.
Rybníkářství české ovládá 37.871 ha půdy, která
však z části není vůbec zavodněna, z části je sic
zavodněna, ale hospodářsky se neovládá, z části s
hospodaří na ní zcela primitivně, dílem pak velkým
ne dosti racionálně a jen na poměrně malém die
tak, jak toho moderní zásady rybničného hospodář-
ství vyžadují. Pravidelně lesněných rybníků mám
na př. jen 3236 ha, vůbec vypuštěných 2117 ha, pri-
mitivně ovládaných 1712 ha, nepuštěných, kde se
vůbec nehospodaři, 710 ha. Přes to chlubí se toto od-
větví dosti slušným výnosem, z přimitivního hospo-
dářství prodá se jen 102.028 kg ryb, t. j. výnosem
59 kg po ha; za to z ostatní rybničné plochy
2,809.380 kg t. j. 85 kg po ha, - čehož 535.419 k
připadá na vývoz za hranice,
Jak značná újma děje se hospodářskými záva-
dami, vysvítá z toho, že by nebylo žádným zázřa-
kem, kdyby tento průměrný výnos z ha vystoupil na
150 kg. t. j. kdyby se téměr zdvojnásobil.
Kolín
Čechy
ha
kg
23
article
Je to zvláště hospodářství malostatků, malorol
níků a malých obcí, které trpi v tomto ohledu znač-
nými nedcstatky; kromě toho uvedená výměra za-
ujímá sotva 1/4 bývalé plochy rybničné. Byt nebyl
lze pomýšleti na to, aby tyto dvě třetiny rybnič-
nému hospodářství byly vráceny, přece jen třeba s
uvědomiti, že velká část této bývalé plochy rybnično
je v nepříznivém stavu kulturním a často jen opět
ným zavodněním v lepší slav může býti uvedena
konečně nemožno zapírati, že mnoho kulturní půdy
nebo i nevzdělávané půdy, která nebyla nikdy půdou
rybničnou, jen zavodněním by dokonaleji mohla být
hospodářsky zužitkována.
Proto také rada zemědělská v posledních lelee
jala se organisovati podporu malohospodářství ryb-
ničního a jedním článkem v organlsaci této účeln
práce mhjí býti občasné krajinské výslavy rybářské
Zde mají hospodářům především předvedeny být
dobré a vynikající vzory, jež většinou poskytuj
velkoslatky a vzorně zařízená hospodářství. Na vý.
stavě kolínské v tom oboru byly na př. zastoupeny
kníž. schwarzenbergské panství Hluboká s proslulým
normálním i rychlochovem kaprů třeboňského ple-
mene, velkostatek Chlumec n. C. s chovem hladkéh
východočeského kapra a chovem křiženců mazur-
ského jezerního a našeho rybničního lína a rybničn
hospodářství v Herálci se vzorným chovem kaprů
plemene haličského,
Ovšem poučení, jehož dobré vystavené vzory
plomen, násad a chovů mohou poskytnouti, nebylo by
dostatečně a úplné, kdyby se současně nodostalo
hospodářům jednak vysvětlení a instrukcí, jednal
povzbuzení ukázkou výsledků z vlastního obvodu jioh
působno sti.
Herálec
velkostatek Chlumec můj
24
article
Prvního dostává se jim tím, že s výchovouž
vých ryb spojena je i výstava učebných pomůcek
(diagramů, modelů, preparátů) zemědělské rady, s
kterou nerozlučný celek tvoří současně pořádaný kura
i také sjezd rybářů, na němž se referuje o otázkách
jichž vysvětlení si hospodáři rybničtí přejí. I v dru-
hém směru ukázala se výstava neobyčejně vděčným
a přítažlivým kolbištěm. Byla tu zastoupena cel
řada malohospodářů i také obchodních rybářů, kteř
se zabývají chovem kaprů a línů, i jiných rybničních
ryb, jmenovitě candáta, pstruhového okouna a pod.
mezi nimi býl tu i jeden spolek (ryb. sp. v Něm
Brodě), jenž má již slušné soustavné hospodářstv
rybničné, jak i průmyslové závody mohou zužilkova
své vlastní vody skvěle ukázal cukrovar firmy P
Wiesner a sp. v Močovicích, jak účelně mohou hospo-
dařit nájemci rybníků dokázali oba Antošové (z Ji
ren u Frahy a z Náchoda), ryb. klub v Kolíně aj
Bude úkolem dalších výslav, přivěsti na kolbiště i ma-
lé obce, jednollivé molorolníky a ukázati také vývo-
akce ryhnikářské ve směru zřizování nových a n-
pouštční starých rybníků. Výdatné poučení čerp
z výstavy a kursu také dorost, dostavilo se návštěvou
56 škol, mezi nimi střední hosp. škola z Chrudimě
a rolnická škola z Hor Kutných. Účast hospodářů n
sjezdu byla čilá; vyžádáno řešepí otázky: „S jakými
výsledky setkává se přikrmování kaprů“, o níž re-
feroval p. V. Šustr, rybn. správce a Hluboké a „Čím
vysvětlují se jarní schodky v násadě kaprů“, o níž
referoval exp. zem. rady J. Kaſka.
Antoš
V Šustr
J Kaſka
Německo Brod
Močovice
Náchod
Kolín
Chrudim
Hluboká
P Wiesner
rolnický škola z hora Kutná
25
article
Druhým odborem, na výstavě zastoupeným, bl
chov ryb pstruhovitých. Skvěle jej zastupovali vy-
chovanými matečnými rybami i letošním plůdkem
Dan. Lonek z Hylvát u Ústí n. Orl. a St. Vacek z Ne-
došína u Litomyšle. První vystavil velice vyrovnaný
mátečný materiál pstruhů potočních, sivenů ameri-
ckých, pstruhů duhových a lososů ocelových vedle
jejich letošního plůdku, druhý velkolepé matky du-
háků s dbře vyrovnaným jejich letošním plůdkkem
zajímavé bastany sivena a pstruhá potočního. N
všech stranách pak bylo patrno, jak toto odvětví po-
číná u nás slibně zapouštěti kořeny; pochlubilys
pěknými výsledky jak velká hospodářství (Herálec)
tak i něktoré rybářské spolky (Rychnov n. Kn., Tu-
nov).
Při zprávě o chovu ryb v uzavřených vodách ne-
smíme, zapomenouti zdařilého pokusu s chovem ryl
okrasných, jejž provádí v Ústí n. Orl. p. Jos. Drobn
jehož exposlce ukázkami nádherných zlatých lino
japonských Hi-goi (zlatých kaprů), slunečnic, skal
ních a jin. pestrých okounů poulalo všeobecnou po
zornost. K télo exposici právem se přimykala výslav
značné řady salonních akvarií domácí výroby (Knížel
v Kolíně, Janka a spol. v Praze — akvaria s vod -
trysky samočinnými).
dan
Lonek
Vacek
Jos
Hylváty
Ústí
Litomyšl
Herálec
Kněžná
Orlický
Kolín
Praha
26
article
Další velký odlíl zaujímalo rybářství říční, je
hož obraz v Čechách má dosud mnohé stinné strán-
ky. Jeden diagram v bohalé exposici učebných po
můcek zeměd. rady pro tento obor znázornil lai
dárně, že máme v Čechách dosud jen 10 okresů, kde
ryb přibývá, ale 77, kde jich ubývá, což z velké část
snadno se vysvětluje tím, že vzdor zákonu na ochra-
nu rybářství, který již existuje 25 let, ve 41 okres
provozuje se dosud rybářství loupeživé nebo pro
středky nedov elenými.
V souhlase tím je ovšem i výnos rybářství říč-
ního značně pokleslý. Provozujeť rybářství to na více
než 8000 km tekoucích vod témět tisíc majítelů r-
bolovu, z nichž ale velká většina (na 6416 km) práve
své pronajímá a tim také z velké části vykořisto-
vání vysazuje, kdežto nájemné z uvedené části pro-
najatých vod činí jen 38.800 K, vytěží se — pokuo
je známo (daleko větší část výtěžku pytláctvím uniká
všem statislickým výzkumům) — 136.165 kg ryb
z niche 50.708 jen je druhů ušlechtilých, vše v
váze 68.369 ke
Poměry tyto jsou rovněž předmětem péče rady
zemědělské, kteráž z toho důvodu ochotně podporuje
pořiční hospodářství, pokud nalézá se v rukou spoleh
livých a pokud jí umožněn je vhodný dozor na tyto
hospo dáře.
Čechy
rada zemědělský
km
kg
27
article
Takovými jsou v první dě rylářská družstva
kluby a spolky, jichž nyní je v Čechách již hojně
jichž počet stále vzrůstá s tendenci, aby hlavní toky
dostaly se do rukou těchto činitelů. Mínoho těchto
spolků vzniklo z čístě sportovních zájmů, ale poroz-
umění pro věc, šíříci se v ních, činí ze sportovník
nejspoleblivější bájitele rybářství říčního. Zemědělská
reda pak v souhlase s intencemi zem. zákona zr
1883 snaží se je podporovati všemi prostředky, jež
usnadňují rozmnožení násad říčních a hájení zájmo
rybářství říčního.
Byly proto olázky říčního rybářství jak před
mělem kursu, tak i předmětem sjezdu, četně navští
veného.
Čechy
28
article
Sjezd projevil zejměna živý zájem o uskutečnění
zemského (revírního) zákona rybářského, žádaje pe-
ticí, aby sněm český byl vrácen zákonodárné prác
a vzal v poradu predlohu tohoto zákona, již přes 20
let hotovou a zem. radou znovu propracovanou, obrá-
til se i na zemský výbor, aby organisací dozorstva n
rybné řeky přispěl ku povznesení rybářství říčního
a obrátil se i na samosprávné korporace, velkosiatky.
c. k. ředitelství pro stavbu vodních cest a inteligentní
majitele práv rybářských, aby spolky rybařské, po-
kud zemský zákon ryb. uskutečněn nebude, podpo-
rovali ve svépomocněm zřizování soukromých re-
vírů. Sjezd obrátil se též na c. k. místodržitelství,
aby zákaz slupů, jenž od loňského roku je v plat-
nosti, nezůstával jen na papíře, ale byl. proveden
nařízením náležitého právního řízení, dále aby stalo
se skutkem již dlouho připravené usnesení, aby
polilickými úrady ke zřizování turbin povoláváni byl
technologičtí a rybářští znalci.
Také výstava živých ryb byla z lohoto odvětv
čile oboslána, jednak aby se ukázalo, s jakým zda-
rem provádí se osazování vod, jednak aby znázor
něno bylo, jakým způsobem se to děje. Vystavily
některé spolky ukázky násad (Rychnov, Turnov, Ko-
lín) vlastní péčí pro řeky odchované, jiné znázornily
způsob tvoření rybářských revírů (Něm. Brod, Lou-
ny, Choceň), nebo zařízení svých lihní (Domažlice;
Choceň, Rychnov n. Kn. a j); ryb. spolek v Ústí n.
Rychnov
Turnov
ko
Německo . Brod
Choceň
Domažlice
Louna
29
article
Orl. pobídkou rady zeměd. provedl se zdarem pokus
zásilky živých lípanů, o nichž vždy se mluví, jak
by jich živých níkam nebylo lze dopraviti.
I chov raků byl na výstavě zastoupen. Jak zní-
mo, byl vydán zákaz, jímž chylání raků v Čechách
na pět let vůbec je zakázáno. Jak velká násada by
se tím českým vodám račíní zachovala, ukázáno dia-
gramem výstavním, dle něhož se v Čechách dosud
chytá rečně přes 20.000 raků — pokud je známo —
jistě aspoň o polovinu více se jich vypyllačí. Že ani
s račím morem není to u nás nejhorší, ukázal dia-
gram počtem račích vod. jichž jest pře 400 a z těch
průmérn 25% zamořených. Zeměd. rada rozděluje
z vod silněji zaračených na Českomor. vysočině av
Podkrkonoší násady do celé země. Na Českomor. vy-
sočině pečuje o to p. A. Scribani, jenž vystavil kolekci
račích druhů, živou násadu i diagramy, znázorňující
umělé rozmnožování račích násad.
A Scribani
Orlický
Čechy
Podkrkonoší
30
article
Celek výstavy činil skvělý dojem. Na horním
ostrově kolínském ve volné přírodě postaveno byio
75 velkých akvarií, v pavilonu zahradním a ve dvou
výstavních místnostech ještě 15 akvarií salonních
a vše oživeno množstvím ryb všech stupňů vývoje,
takže asi málo bylo druhů českých ryb, které by tu
byly scházely-
Účinnou dekoraci celku obstarala řada českých
síťařů, kteří podali důkaz, že se v Čechách dnes vy-
rábějí všecky druhy říčných i rybničných sítí, takže
není třeba je draho a s vysokým clem kupovati z ci-
Ve dvcu výstavních míslnostech, vkusně dekoro-
vaných, pak kromě pečlivě sestavené sbárky učebných
pomůcek zeměd. rady vyslavily ryb. spolky výkazy
své činnosti, velkostatek Heralec, Chlumec n. C., St.
Vacek v Nedošíně a j. malorybnič, hosp. a j. referáty;
také tu vystaveny byly dovedně pracované dopravní
nádoby (J. Dvorský z Letovic na Moravě), ryb. ná-
činí (V. Haupt na Mělníce, K. Linhart v Praze) atd
ziny.
19298
Vacek
J Dvorská
V Haupt
K Linhart
Čechy
Chlumec
Nedošín
Letovice
Morava
Mělník
Praha
Heralec
31
article
Číslo 261.
Pořádá J. Rašovs ký
Šachy.
Veškeré dopisy adresovány budtsž: J. Rašovský,
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 423. (Originál.)
P. J. Cumpe v Týně n. vi
J Rašovs
J Rašovský
Cumpe
Morava
32
article
Mat ve 3 tazích
33
article
Partle č. 368
Hrána v mistr. turnaji v Důsseldorfu 3. srpna 1908.
Černý: dr. N. Brody.
Bílý: J. Mieses
Va8—ds
115. Va1 — dl
1. e2—4
Kg8—h7e)
16. Je2—g3
2. Jb1—c
Dř6—g6
17. Jg3—ha
3. Sfl—c4
f7—f
18. g2—g4
4. d2—ds
Dgů—fv
19. Vd1—dz
5. Sc1—g5
Ví8—gs
20. h2—ht
6. Sg5xk« fe
Je6—e7
21. Vd2— hz .
7. b2xe
Je7—g6
Partl
Černá
doktor
J Mieses
Důsseldorf
N . Brod
Virginie
kg
c Dř
e 7 21
34
article
e7—65
Jg8—fe
Jb8—c
Sf8—b4
h7—h6
Sb4xc3-
Ddsxke fe
d7—de
Sc8—gta
Sg4—e6
g7—g5
Sesxk« bs
o—o
a7— afb)
Sb
Sf 8
35
article
22. Vf1—f
8. Jgl—e2
f6xg5
23. h4 xc g5
9. 0—0
Jg6—ht
24. Jh5—gst
10. f2—f3
Jh4xf
25. Jg3—f
11. Se4—bs
Dí7—fs
26. e4xxkK f5
12. d3—d4
Vg8—es
27. Vf2—e2
13. a2xb3
28. Ve2—t
e5xKd4d)
14. Dd1—ds
Jg
jh
d 4 Vg 8
f 6 xg
xxkK f 5 12
36
article
Kh8—hv
35. Dd3—es
29. Vh2—e2
Vesxe4
36. De3—e5! Df8—f
Vds— dve)
30. Ve2xkcek
37. Ve6—e8 Dí7—g6h)
Df6—fví
31. Ve4—e6.
38. Ve8—h8-+! Kh7xéhs
32, Dd3xd4 Dí7—fee
39. f6—f7+ a černý se
d6 — d5
33. f5—f
vzdal.
34. Dd4—d3-+ Kh7—hs
a) Slabé; ihned 9.g7—g5 proti hrozícímu f2—f4 bylo
nutno hráti. Na 10. Je2—g3 následovalo by pak
h6—h5.
b) Jinak nemohl by věží a8 táhnouti pro d4—dh.
c) Lepší obranou bylo by 16..Df6—g6 s násl. f6
Vdz.
d) Černý nemá již dostatečné obrany; na jiné tahy
na př. Kg7 zdvojuásobí bílý věže na linii ea
vezme pěšce e5. Na 28.d6—d5 následovalo by 29.
Ve405 Ve8xe5, 30. d4e5 Df6xe5, 31. Vh2—e2
De5—g3+, 32. Kg1—f1 Dg3—h3-, 33. Kf1—e1 atd.
e) Nebo 30.. d4xc3, 31. Ve4—e6 Dí6—f7, 32. Ve6—
e7! Df7xe7, 33. f5—f6+ a vyhraje.
f) Na 31..Dř6—g7 násl. 32. f5—f6-+- Dg7—g6, 33.
Ve6—e7+. Vd7xe7, 34. f6xe7! atd.
g) Hrozilo 33. Ve6h6!+ a 34. Dd4—h8+- atd
h) Chrání hrozbu 38. De6—f5-- Df7—g6, 39. Ve8—
h8+ atd. Celá partie sehrána bílým velmi pěkně.
(C. Schlechter.)
Úloha čís. 494.
E. G. S chultz, Štokholm
Poctěna I. cenou v pololetní soutěží čas. T. f. Schack
Df
Černá
Dř
Schlechter
E G
Schack
h 5
Kh 7
f 7
Df 7
Kh 8
Vesx 4 36
e 5
Kh 7
Vdz
7 x 7
e 7 +
37
title
Mat ve 3 tazích.