ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 049fd150-7631-11dc-8c60-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 29 celkem · entity: person 101, place 42, work 9, org 18
1 masthead
8. listopadu 1908
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů“
3 masthead
k čislu 308.
4 masthead
Strana 17.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Hoderni umění ruské ve vídeňské Secessi. Přes všecku depressi sebevědomí v mo- derní ruské společnosti po vzplanuti osvobozen- ského nadšení je postaveno nade všecku po- chybu, že umělecká stavba kulfurního Mladého Ruska síli. Snad ještě nikdy neposkytovala tvůrčí činnost ruských umělců tolik pro stu- dium zajímavých momentů, jako právě nyní. Vydavateli ruského uměleckého časopisu »Mir iskusstva« panu Alexandru Ivano- viči Filippovu patří veliká zásluha, že se odhodlal předvěsti evropské veřejnosti souhrnný obraz moderního ruského umění. Nebyl to pro něj úkol lehký, neboť bylo mu dříve sjednotiti k tomuto národnímu činu místry rozličných směrů, patřicí k různým a nesmiřitelným sku- pinám. Beze vši pochyby je to národní čin.
Alexandr Ivana Filippův Rusko Mir
6 article
Bylo už nejvýš na čase dokázati Evropě, že Rusko, které v posledních čtyřech letech tolik politických otřesů utrpělo, nejenom nezůstalo pochováno ve svých kulturních základech, nýbrž že se v nich dále upevňuje, že ruský národní duch vyráží v nově, bohaté květy. A šťaslnou myšlenkou bylo učiniti začátek s Vídní. Zde se stýká Slovanstvo od severu i od jihu a žije tu ve značném počtu, zde budou obzvláště vděčni a obzvlášť eitlivi pro národní umění ruské. Ma dokonce jakousi pikantní příchuť do sebe, spa- třovati na návěštních sloupech Okružní třídy pravé ruské plakáty, provedené v ruské orna- mentice, potištěné ruskými hilerami Výstava obsahuje asi 200 obrazů nejmo dernějších ruských malířů, kteří repraesentuji národní umění. Národní umění! Dříve se oněm na Rus pranic nevědělo, dřívější malíři ruští opiralis o Francouze a přejímali všecky tradice škol zahraničních. Teprve asi v posledních pěti, šesti letech stalo se ruské umění národním Nelze-l ž v tom spatřovati známku, že politicky emanci- povaná ruská společnost bude silnějším zastan- cem národnostní myšlenky?
Francouz Evropa Rusko Vídeň Ma národní uměný
7 article
Národní moment v moderním ruském umění jest arci povahy zeela zvláštní. V před mluvě ke katalogu výstavy, klerá byla v pátek 6. t. m. ve vídeňské Secessi otevřena, napsal jsem o národním umění ruském asi toto »Hlavními principiemi našich moderních národ- ních maliřů jsou bezprostřednost a inlimní sub- jektivismus naproti starým památkám starého Ruska. Jejich estetieký individualismus děli je ostře od pseudonárodního nevkusu národních maliřů staré školy, tvoři oficielní histori- cký genre. Také zástupci nové školy, k niž patří Vasněcov, Rerich, Maljutin, Bilibin, jsou národní, avšak bez sentimen- tálnosti, bez falešného šovinismu; jsou národní svým bezprostředním vnímáním věčné poesie národa, Oni pochopili, že národ není pro umění pouze chudou, trplcí massou, která postrádá všeho dobra civilisace, nýbrž že jest pro ně velikým elementem, skrývajícím v sobě bohat ství věků. Pochopili, že tajemství národní duše neodkrývají se pastorálním idealisováním, nikoli maskováním historickými sujety, nýbrž subjek tivní iníuici.« Z toho lze lehce činiti závěr, že jmenovaná umělecká skupina, která je na vídeňské výstavě důstojně zastoupena, patří k národním er- pressionistům, kteří používají nejenom ruských sujetů, nýbrž i ruských proštředků. Jsou to vyprávěči pohádek starých časů, ze sou- mraku ruských dějin. Jsou to také »národníci« ale zcela jiného druhu. Jsou to »národníci« ben zjevně prozařující tendence, bez sentimentality bez falešného šovinismu, bez úmyslu poučovati.
Vasněcov Rerich Maljutin Bilibin Rusko
8 article
Jsou národníky svým bezprostředním cíténím věčné poesie národa. Mezi nimi a historicko-národními realisty. jejichž zástupcem v této výstavě jest Sarubin se svými velkými nádhernými obrazy, stuji sku- pina vroucích petrohradských stylistů, která se sdružila asi před 10 lety kolem Dagilevova uměleckého časopisu »Mir Iskusstva«. Okouzlu- jíel detailování kresby, náladové doplňování kontur, ostrost grafických tahů v souvislosti s in- timním porozuměním pro předešlá století — t všecko charakterisuje zástupce této skupiny, z níž zastoupeni jsou na výstavě v Secess Lansserre, Bakst, Dobušinskij Os'troumova. To jsou básníci ruškého modernisovaného empiru a rokoka, retrospek- tivní snílkově a stilisté, kteří však nepronikli národního ducha a tajemství ruské duše lidové Zvláštní zájem upoutají na sebe asi obrazy ruských novoimpressionistů, zástupeů to nejmladšího umění ruského. Jedni nad nim budou jásati, druzí snad je přikře odmitnou barevná mystika jejich umění, jejich ostře vy hráněný individualismus jim zjedná věrné přátele a nesmířitelné nepřátele. Milliotti, Sapu- nov, Sondejkin, Jakulov, Krymo jsou tu zástupci tohoto mladého »směru«. Rušti mistři, kteří se sdružili v moskevském spolku »Golubaja Roza« (Modrá růže), převzali virtuosní techniku od svých francouzských uči- telů, ale doplnili ji ruskou intimitou a hlubokým ruským lyrismem. »V jejich umění,« praví náš umělecký kritik Sergěj Makovskij, »slily se záliba v primitivismu a v lyrické expressi se zamilovanosti do onoho kouzla barvy a linie které Wilde označoval jako »the seheme and symphony of the colour, the satisfy nig beauty of the design«.
Dagilevův Jakulov Krymo Roza Makovský Wild Ness Lansserre Mira Iskusstva Bakst Dobušinskij osa the sehem and symphon of the colour beauta of the design
9 article
Ale ruská vroucnost dodala těmto symfonilm nového zvuku. Pestře barevné bacchanalie M il- liottovy, báchorkovité idylly Sapunovovy. jenž svojí běsnickou šatnicí oděl novoimpres sionismus v ruský šat, něžná Krymovov jarní mlha a Jakulovovy fantasie — to všecko jest obzvláště zajímavé se stanoviska in- timního vyznání duše. Vedle nich jeví se býti Qujsfelda Gausch, kteří předešlého roku uspořádali v Petrohradě poněkud paradoxální výstavu s ná- zvem »Věnec«, mnohem olevřenějšími kolo- Nestálé hledání barevných akordů, láska k zářivé hře slunce a vzduchu rozlisuji mo- derní školu ruských novoimpresionistův od oněch uměle efektních krajin, které přeplňují ruské výstavy akademické. Směr novorealistický jestn vídeňské výstavě zastoupen obrazy Braso- vými, Kustodževovými (žák Rěpinův) a zvláště tremi skvělými díly od Sěrova snad nejzralejšího z ruských umělců. Jedno- duchost a ušlechtilost formy, síla synthetického výrazu, bohatství tónů, spojení impresionistn živosti s přisnou krásou krgsby, opravňují nás prohlásiti Sěrova za zcela výminečně vy nikající zjev — nejenom mezi mistry ru- skými. Tak nalezlo volání po »nověm umění« které zaznélo na Rusi koncem let 90tých. zvlášť přiznivou půdu, a zatlačilo úplně akade- mismus. Pravda individuelní volnosti, smělých zjemnělých pokusů na poli stilu, světla i barvy strhla všecky vnímavé maliře . .. Odtud roste na Rusi každým rokem počet šťastných hledačů, a máme právo vysloviti mínění, že moderní ru- stí umělei jsou zajímaví a potřební pro veškeren kulturní svět jako originální tlumočníci nove doby, kteří při tom neziráceli akcentů ná rodních. risty.
Sapunovův Jakulovův Qujsfeld Gausch Rus Petrohrad Braso
10 title
Ve V ídni, 4. lisfopadu 1908. Dr. Lev Sokolovskij.
doktor Sokolovský
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Oslava šedesátiletého trvání če- ského učitelského ústavu v Praze- S českým učitelským ústavem pražským spjat je význačný kus české kulturní historie V ponurých mistnostech bývalé koleje Piaristo v Panské ulici vychováván náš dorost učitelský, zde dán základní směr vědní i odborné prů- pravě tisícům vychovatelů české mládeže. Slav- nost v malých rozměrech a intimně včera ko- naná, soustředila vlastně jen úzký kruh ponej- více osobnosti oficiálních a paedagogických, ale je nesporno, že také pro celou velikou obee bývalých chovanců paedagogia a českou veřej- nost vůbec je oslava šedesátiletého trvání paeda- gogla významnou událostí, ježto slavilo se vlastně založení první hlavní české školy Založení ústavu spadá totiž do rušného roku 1848, kdy jednáno o zřízení — první če- ské školy v novém životě ústavním. Počátek zavedení jazyka mateřského při vyučování mě se učiniti na hlavních školách v Praze. Prvním ředitelem nové této české školy ustano- ven MUDr. Karel Amerling. Učiteli jme- nování Jos Walter, František Tesař. Josef Bačkora, Vineene Biba, Petn Mužák a P. Karel Škoda. Tito mužové měli dátí a také dali svou »Budčí« základ k organisaci českého školství obecného. Ujali se dila za poměrů těžkých, kdy ne- bylo příslušných tradie, terminologie, kniha pomůcek. Oni také dali první podnět k zřízení českého ústavu pro vzdělání učitelů pro české školy trivialní a hlavní. Zajímavo jest sledovati tehdejší návrh učebné osnovy pro první české paedagogium. Na skole měly býti 3 třídy, a to: 1. o dvou odděleních a) názorna, b) od- likovna; 2. třída pojemovna a 3. třída o dvou odděl. a) putovna, b) naukovna.
MUDr Amerling Walter Tesař Bačkora Biba Petn Mužák P Škoda panská Praha Budeč učitelský ústav v PragaS český učitelský ústav český ústav pro vzdělání učitel pro český škola trivialní
12 article
Hned na ponejprv přihlásilo se do ústavu 200 jinochů nejrůznějšího věku a předběžného vzdě- lání. Byli tu žáci ze škol trivialních, hlavních, středních — i vysokých. Den 7. listopadu 1848 je prvním dnem života nového ústavu, přičleně- ného k hlavní škole. V tomto útvaru byl učit. ústav až do roku 1869, kdy ústav se osamo- statnil a ze školy hlavní stala se škola evičná Za deset roků na to rozhojněn ústav o třeti ročník a opět za deset let rozšířeno paedagogium na čtyři ročníky. V následujícím desetiletí do- stoupil ústav ve své organisaci vrcholu. Po školské novele z r. 1883, kdy učebná osnova snížena na nynější stupeň, přestaly již ústavy učitelské udržovati krok s kulturou ná- rodní a podstatná reforma učitelského vzdělání je dnes nejnaléhavější otázkou paedagogického světa. Za dobu šedesáti let vystřídali se na učitelském ústavě někteři učitelé, kteří zůstanou vždy vynikajícími anebo aspoň rázovilými po- stavami v českých dějinách vychovatelství. Ve- dle prvoučitelů vzpomínáme, že ještě před ro- kem 1869 působili tu Jos. Jedlička, Fr. Beneš, Ed. Wittich, Vil. Baudiš, Vincene Kalal, Václav Sobek, Dominik Ryšavý, Jan Lepař, Karel Vo- rovka, Jaroslav Zdeněk, G. Müller a j. Z uči- telů v době od počátku nové organisace bud zvláště jmenováni: Adolí Černý, řed. Bar.
Jedlička Beneš Ed Witti Baudiš Sobek Ryšavá Lepař Karel o Jaroslav Zdeněk G Müller Francie Vincen Kalat Adolit Černá
13 article
Čihař, prof. Martin Kuchynka, uč. Jose Sokol, řed. Borovský, dr. E. Fait, dr. Václ. Flajšhans, Zdeněk Franta, dr Emil Frída (Jaroslav Vrchlick ý), řed Fürst, dr. Fr. Kahlik a j. v. Nyní jest. ředitelem ústavu Msgr. Th. dr kanovník Fr. X. Blanda a profesory:A Hora, Jan Kamelský, VI. Mikan, Ant. Sláma. Fr. Švadlenka, dr. Zachystal, dr. Herfart a St Jiránek; cviční učitelé jsou: Václav Viehmann, Václav Švácha, Ferd. Bachtik, Václ. Procházka, Fr. Dědic a Karel Mikovee. Slavnosti, jež konána ve vyzdobené tělo- evičně ústavu, byi přitomen celý učitelský sbon s ředitelem drem. Blandou, chovanci a žác cvičné školy s rodiči Mezi čelnými hosty pozo- rovali jsme zvláště zemského insp. dra. Kaňku. zástupce města Prahy ředitele Hansla a učitele Schröttra, biskupa Doubravu, kanovníka Tum- pacha, ředitele Č haře a Krátkého, inspektora Halaburta, bývalého poslance Sokola, ředitele Fraňka, učitele Vyšína a j. Hojným počtem za stoupeni byli i ředitelé a učitelé škol praž ských. Po slavnostní kantatě od Knitlla, přednesené precisně kandidáty, promluvil jubilejní řeč ředite dr. Fr. X Blanda, který v přehledu uvedl hi storii organisace českého školství i dějiny uči telského ústavu. Prof. A. Sláma promluvil pal reč o rozkvětu věd a pokroku školstvi za doby trvání ústavu. Vřele akcentoval národní výchovu a nabádsl chovance slovy nadšenými k národ- nimu sebavědomí. Program zpestřen byl dále hudebními a pěveckými produkcemi chovanců recitacemi žáků cvičné školy a poděkovací řeči jednoho z chovanců. Zpěvem »Sláva uměnáme od Minarda a hlučnými fanfárami skončena slavnost.
Čihař profesor Kuchynka Jose Sokol Borovská doktor E Fait Václ Flajšhans Zdeněk Franta Frída Vrchlick Fürst František Kahlik Kamelský Mikan Antonín Švadlenka Zachystal Herfart Jiránek Viehmann Švácha Ferd Bachtikum Procházka Mikovee Hansl Schröttra Krátký Halaburt Sokol Franěk Vyšín X Blanda A Sláma Sláva Francie Blanda Kaňk Praha Tuma Minarda Č hara
14 article
Hezinárodni sjezd něitelstva ele- mentárních škol v Paříži r. 1910 Druhý mezinárodní kongres pro otázky ole menlármho vyučování konán bude r. 1910 v Pu- říži. Svolavatelem-jest mezinárodní výbor učilel ských federací a hlavním pořadalelem jest tento- kráte Féderation des Amicales, svaz francouz ských jednot učitelských. V každé zemi zřízen bude výbor patronátní, který na se převezme zvláště úkoly agilaění a propagační. Sjezdu ma nou se účastniti členové výborů patronátních delegáti a členové zemských učitelských jednoh v mezinárodním výboru učitelských federací za stoupených, jakož i jednotlivé osobnosti a zástup- cil učitelských spolků, jimž dostane se zvlástníhi pozvání. li Jednací řád kongresu bude projednáván na schůzi mezinárodního výboru učiťelských fede- rací o letnieích r. 1909 v Praze konané. Na jed- naeí pořad mezinárodního sjezdu pařížského dány jsou otázky: Statistické poměry školské
Paříž Pu Praha Féderation desátník Amicale učitelský federace mezinárodní sjezd pařížský
15 article
v rozličných zemích se zřetelem k výsledkům Příčiny a prostředky k nápravě. Školní povinnost. Její nezbytnost. Příčiny, pro které školní povm- nost není působivá tam, kde je zákonem zave- dena. Referenti jsou pp.: Sehook, učil v Amsterodamu, zástupce Nederlandse Onderwijzers genootschap a Sykes učitel v Bradfordu, zástupce Natio na Union of Teachers. Druhá otázka jest Účel a cil vědeckých elementů ve škole obecné Methoda a osnova. Zpravodaji jsou p. Henr Boutoux, uč. v Marseili, a sl. Fouriaua- ova, ředitelka školy v Remeši, oba zástupci Fe- dération des Amieales d'Institu- teurs publics de France et des Co- lonies. Zpravodajům budou ku pomoči dání spolureferenti: anglický a německý. Třeti otázk na pořad kongresu daná zní: Odborná průprava učitelů a osob, pověřených správou veřejného školství. Zpravodajové: Adam, učitel v Peti genu, zastupující Fédération des Insti tuteurs du Grand-Duché de Luxem bourg. F. V. Moravec, učitel v Praze, zá stupee Zemského Ústředního Spol ku Jednot učitelských v králov ství českém a Ch. Rossignol, ředitel školy v. v. v Brusellu, president mezinárodního výboru učitelských federací. Čtvrtá otázka jest: Výchova a vyučován mládeže ve věku po dokonané povinnosti školní v různých zemích. Úkoly státu. Úkoly učitelovy Účast soukromých vlivů. Zpravodaji jsouJ Vandervos a Lancée, učitel v Amstero- damu, zastupující Nederlandsch Onder wijzers genootscbap.
Nederlands Onderwijzers Sykes d ' Instit Franc Adam F V Moravec Amsterodam Bradford Remeš Praha Rossignol Amstero Union of Teacher desátník Company učitelský federace Duchý jít Lux
16 article
Jest si přáti, aby české učitelstvo, kter ke všem otázkám na pořad sjezdu položeným za ujalo již svými sjezdy, valnými hromadami a pod. precisované stanovisko, činně a vlivně se účastnilo práce sjezdové, tak aby se důstojně presontovalo na pařížském kongresu. Doporuče- valo by se jmonovitě při první otázce, aby věcně a statisticky ozřejměny byly evropské paedagogi- cké veřejnosti bědné poměry našeho školství men šinavého a ústrky, činěné našemu školství elem. paňujícím systemem centrálním a německou autonomii páchané. Dobře by bylo podati zprávu o zdejších reakcionářských počinech, směřují- cích k umenšemí školní docházky, jako na př úlevami z docházky školní, jež do školství na- šeho zavlekla pověstná školská novela. Při otáz ce druhé výborně by se uplatnily výsledky po- sledního sjezdu a zemské konference. Při otázee třetí, která bude obírati se vyšším průpravným vzděláním učitelstva a zodborněním školské samosprávy, tedy principy, jež právě v českém učitelstvu jsou v popředí školských otázek sta- věny a jež se také po návrhu českého delegáta na pořad kongrosu dostaly, bude dána vbodní příležitost, aby učitelstvo české obhájilo svoj společné stanovisko, tlumočené v resoluci Jed noty Komenského, spolku pro reformu školství Také ve čtvrté otázce o vzdělání odrostu česk učitelslvo nejen theoreticky, ale i prakticky pra covalu s úspěchem, jak o tom svědčí nejen škol- ský a kulturní program českého učitelstva, zvláště resoluce letošního sjezdu o národní vý- ekově, ale i živá součinnost na poli lidovýchov- ném. To vše opravňuje nás k naději, že učitel stvo české na kongresu pařížském obstojí čestně a že plalně přispěje k řešení důležilých otáze všemu učitelstvu společných. F. V. M.
Komenský
17 article
Přeložení hlavních prázdnin na středníchi ško lách. Výnosem ministerstva kultu a vyučování vy zvěny jsou sbory učitelské na středních školách, ab pojednaly, zdali by nebylo s prospěchem, přeloži hlavní prázdniny z dosavadní doby od 15. červen do 15. září na dobu od 1. července do 31. srpn Otázkou tou zabývala se právě konference střed školských rodilelů, ve Vídni konaná, jíž zúčastni se 48 dolnorakouských ředitelů, zaslupujících usne sení svých učitelských sborův. Zpravodaj ředitel Glo ser doporučeval přeložení doby prázdnin na obdol největších paren, t. j. na měsíc červenec a srpen Avšak většina ředitelův prohlásila se pro znchován dosavadníhe stavu a návrh referentův, aby prázdniny byly přeloženy, padl 31 proti 17 hlasům. Také pro fesorský sbor I. něm, gymnasia brněnského jedno myslně se vyslovil pro zachování doby dosavadní. zvláště z teho důvodu, že mnohým studentům, kteřo nuceni jsou pro chudobu svých rodičů celé prázdniny prožíti v městě, poskylnou aspoň chladnější týdný na sklonku prázdnín potřebného osvěžení. Dosa- vadní doba prázdninová osvědčila se v rakouském středním školství již po tři deseliletí, voněvadž po- čálek prázdnin položen do středu doby nejparnějš a konec do středu doby chladnější. Sluší připome- nouti, že již r. 1885 byla otázka přeložení prázdni ve Vidni a Dol. Rakousích živě přeřásána. I tehdá však většina středních škol dolnorakouských žádala aby doba prázdnin, od r. 1875 ustanovená (t. j. o 15. července do 15. září), nadále byla zachována Zda i lentokráte zůstane dosavadní stav nezměněn závisí od rozhodnulí ředitelských porad a místník
Vídeň Dosa Dolo Rakousy
18 article
konferencí všeho prolesorstva veškerých zemí makou- ských, neboť při nynějším uniformujícím systému středoškolském je těžko myslitelno, že by minister- stvo více dbalo individuálních, krajových a klimafi- ckých rozdílů jednotlivých zemí, než šablonovité jednolnosti. Po našem soudé a vzhledem ke klimati- ckým poměrům zdejším zdá se nejprospěšnějšímn přeložiti prázdniny dvouměsíční na dobu od 1. čer- vence a poskylnouti tak žactvu příležitost, aby potě- šiti se mohlo přírodou v plném rozvoji, než dokon- čena senoseě a nastanou žně. Ovšem nemůžeme po- važovati dvouměsíční prázdniny pro střední školy v velkých městech za postačující a zdá se nám, že by prespěch žactva neutrpěl, naopak, že by bylo z mno- hých důvodů potřebno, aby hlavní prázdniny středo- školské ve velkých městech byly stanoveny na dobu od 15. června do 31. srpna. Ba, uvážíme-li, že nej- krásnější doba letního pobytu není konec srpna a že doba koupání u nás právě ve středu srpna končía pomníme-li, že právě červnová příroda a červnové počasí nejvíce ku pobytu v přírodě lákají, nerozpa- kovali bychom se, vysloviti se pro stanovení prázd- nin na středních školách ve velkých měslech v době cd 1. června do 15. srpna. — Poněvadž úprava doby hlavních prázdnin na středních školách tuze se do- týká nejen peměrů školských, ale i rodinných, je žá- doucno, aby naše profesorstvo při řešení této otázky dbalo poměrův zdejších, neohlížejíc se na usnesení v jiných zemích.
19 article
Disjunktivní závaznost němělny na českýck slředních školách. Mádi němčina na nových středních školách býti nepovinna, o tom píše ve Věstníku českých profesorů (č. 1. a 2. r. 1909) prof. Vojtěch Hulík v pozoruhodném a časo- vém článku „Naše nová reálná gymnasia“. Otázka tato má, jak autor článku míní, pro celý náš národ takový životní zájem, že by měla býti řešena celou kompeteníní českou veřejností, zejména pak sbory zákonodárnými. Prof. Hulík o věci soudí uskto: „Jest zajisté každému nepředpojatému člověku jasno, že následkem poměrů zeměpisných, státních i sociálních má němčina pro každého našeho jednotlivce ze všech cizích jazyků největší důležitost: jeť ona nejen řečí světovou jako frančina nebo angličina, nýbrž i řečí našeho nejbližšího souseda a soupeře; při vědeckém dalším studiu, ve státní i soukromé službě i při sa- moslatné existenci těžko se obejde žák bez slušné znalosti němčiny. Avšak této slušné znalosti nemůže dojíti většina žáků při předětě nepovinném. Jednak mnozi žáci, zejména na vyšších třídách, nestačujíce ve studiu, nebo z pohodlnosti, nebo i z nechuti, vů- bec do němčiny nechodí, jiní sice chodí, ale nemu- síce pracovali, pracují v němčině jen nedostalečně nebo pranic a jsou jen překážkou těm několika málo žákům, kteří by chtěli i v tomto nepovinném před- mětě řádně prospívati. Na nižším oddělení ještě do- vede horlivý učitel živou methodou získati zájem žáků, ale na vyšším oddělení, kde němčina s ohledem na žáky, nechodící do němčiny, mívá nad to poslední
profesor Hulík
20 article
hodiny, bývají výsledky zalostné. — Zavésti v šak němčinu jako předmět povinný není radno a to z důvodů politických. Ve státě národně smíšeném snadno by mohla tato okolnost přivoditi stále tužší a tužší hegemonii onoho protěžovaného ja- zyka. Samo ministerstvo kultu a vyučování vyne- sením ze dne 27. května 1870 č. 2744 zakazuje sprá- vám všech středních škol jakékoliv nucení žáků, aby se učili druhému jazyku zemskému a to i u těch záků, jichž tento druhý jazyk je mateřštinou. Dokud pak není naděje, že by i na německých ústavech byla če- ština zavedena pevinně, bouří se přirozeně národní cit proti tomu, aby němčina byla povinnou na če- kých ústavech, neboť vidí v tom oddekretování vlast- nní inferiorily Když tedy nepovinná němčina nevyhovuje z dů- vedů praktických, povinná němčina zase z důvedo politických, musíme hledali nějaký třetí způscb, jejž bychom nejvhodněji nazvali asi disjunktivní závaznostl. Nenuťme nikoho, aby se musil učit němčině, nýbrž nechejme mu volbu mezi němčinou a jiným jazy- kem (rančinou). Jakmile se však žák rozhodl pro jeden z těchto dvou jazyků, stává se takto zvo- lený jazyk pro celou dobu studia pro něho jazykem lak závazným, jako mateřština, mathematika atd. Za školská statistiky. Všech mužských gymnasií žeských v Čechách (bez akademie hraběle Straky)v tomto školním roce jest 34. Ústavy ty mají 322 tříd a 9423 žáků veřejných, 105 privatistů. Oproti roku loňskému ubylo na českých gymnasiích 171 žáků veřejných a přibylo 31 privatistů, takže ubylo celkem 140 žáků. Na jednu třídu připadá tedy asi 29 žáků.
Straka Čechy
21 article
Dvě dívčí gymnasia mají 498 žákyh. Divčí lycea mají 1010 žaček. Českých režlek je v Čechách 28 o 28 třídách a mají 10.132 záků veřejných a 146 priva- tistů. Oproti roku loňskému přibylo 206 žákův. — V minulém škol. roce bylo v Čechách 8 českých muž- ských paedagogií se 114 a 8 německých se 125 uči- lclskými osobami. Chovanců bylo 1393 českýcha 1351 německých. Ačkoliv tedy českých kandidátů učitelství bylo o 42 více, nicméně bylo učitelů na českých paedagogiích o 11 měně! Podobný nepoměr je pli úslavech pro vzdělání učitelek. Jsout v Če- chách dva slátní ústavy, jeden český a druhý ně- mecky. Na českém úslavě je 24, na německém 28 učitelských osob, ačkoliv německý ústav má jen o — 9 chovanek vice. Všeho učitelstva českého i něme- ckého na veřejných národních školách v Čechách bylo r. 1907, nečítajíc v to učitele náboženství a uči- telky indusírišlní 20.735 osob. Mužů 81.8%, zen 18.2%. Zajímavo je sledovati poměr počtu učitelů a učitelek na školách měštanských a obecných: kdež- to z učitelstva na měšťanskych školách je 73.97 mužů a 26.1% žen, je na školách obecných 83.19 mužů a jen 16.9%% žen- Spolek pražského učilelstva pořádal v sobotu dne 7. t. m. schůzi veškerého učitelstva pražského, již se zúčastnili i obeení starší pp. Maděra, Neu- mann a Schrötter a velký počet učitelstva. Na schůzi té jednomyslně přijato, aby učitelstvo se domáhalo v době nejblíže příští toliko nejskutnějších poža-
Maděra Čechy spolek pražský učilelstva Neo
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Týdenni táčky.
23 article
Nemaje starobylého práva k bumlu na Pří kopě, bumloval jsem nedávného z minulých dnů na Ferdinandově třídě, když vrazil do mě sp chající přitel. Upozornil jsem ho ihned, že bych ho měl vlastně dát sebrat dle známého vzoru z Příkopů, ale odbyl mě slovy: „To by ještě tak scházelo! Právě jdu intervenovat na policejní ředitelství... sebrali mou pani, že prý uruzil. buršáka!“ „Je-li možno? A máš nějakého známéh poslance? „Netřeba...“, odvětil přitel, „oni mně jistě vyhovi! Jdu je žádat, aby si ji tam aspoň čtrnáct dní laskavě noehali. Snad mi to udělají i bez poslance? Co řikáš?“ Děsně jsem se za tuhle hanebnou řeč za- styděl (jménem všech solidních manželů) a pře- rušil jsem s tím člověkem každé další styky. V době, kdy největší nepřátelé žen — po kud byli nepropadlými ještě kandidáty do sboru obecních starších — hrdě se prohlašovali pr nejširší jejich práva, vyskytne se takový netvor který jde ještě intervenovat ... no ne — ne- mohu to ani opakovat. Rozčililo mě to tak, že docela zapomně jsem uvítat delším, lyrickým úvodem měsíc listo pad, jehož mlhy kladou se na kamennou šíji na- šeho veleměsta jako ranní šat na ramena krasa- vice, měsíc tanečních hodin a zvaní do plesů. měsíc čajových večírků... a málem byl bycl zapomněl: měsíc matičních bazarů! Právě včera byl zahájen, nota bene v jubi- tejní nádheře desítiletého trvání matičních ba- garů a za obětavé asistence zvýšeného počlu matičních dam. Mél jsem příležitost složiti svoj
Ferdinandov třída Netřeba
24 article
poklona v žofinském sále a potěšiti se mez rezkošnými nudilky, na niehž ještě rozkošněj šími jsou ta zdrobnělá jměna, Dadla, Lola Eměi, Mimi atd. Napadlo mě, jak by to bylo krásné, kdyby také u nás mužů něco podobného se zavedlo. kdyby na přiklad se psalo: Ada Hoyduk, Běda Pacák, Pepča Fořt, Máci Šimáček, Venouš Hla- dík, Jarča Kvapil, Toni Klášterský a pod. Že by to znělo krásně a hlavně mu ž ně Žijeme právě v takové silné, muž n době. Vláda je na příklad se sestavováním no- vého ministerstva v úzkýeh, poněvadž nemůže prý se v národě českém najít jediný člověk který by se obětoval a vzal některý ten frak n sebe. Nedaji-li se ještě uprosit dosavadní dva ministři, dojde k ministerské stávce a jsem jist. že nonajde se u nás ani jediný stávkokaz. A těš nesmírně českého člověka, když v tomto osvěži vém, obrodivém pochodu jde na přiklad několik úřadů naší královské hlavní Prahy v čele.
Lolo Mimi Pacák Fořt Máca Šimáček Hla Kvapil Klášterský Praha Ada Hoyduk
25 article
Doklady? Tu jsou, prosím, a nie si z toho nedělejte, že přiléhají jako pěsť na oko. V tom je právě ta mužností Došla tabulka od chudinského ústavu král hlavníhe města Prahy. Chodila každý rok, byla kulatá a stálo na ní pouze: „Přispívá na mistn chudé v král. hl. městě Praze“. Zaplatili jste zlatku, přibili tabulku na dvéře svého bytu bylo dobře. Ale tabulka, která přišla letos, je trochu jiná. Je také plechová, jenže není ku- latá, nýbrž podlouhlá a stojí na ní: „Přispivá k fondu na zamezení žebroty v král. hl. městě Praze.“ Pod tím je městsky znak a pod tím: „Beitrag zur Bekämpíung des Betteln's i. d. k. HI. Prag. Stejným písmem jako český text. To so rozumí, že si tuto tabulku přibijete na své české dvéře. A jako a tompo přišel přípis ze statistické kanceláře král. hl. města Prahy. Léta chodi s výhradně českým zállavím a najednou Ze slalistické kancsláře Vom statistischen Bureat král. hl. města Prahy. der ksl. Hauptstadt Prag.
Bureat Praha chudinský ústav král hlavníhe město Praha Betteln ' s Vomo Hauptstadt Praga
26 article Drucksache.
Drucksache. Potěší právě v tčehto dnech taková upřím- ná, vlastenecká odhodlanost a povzbudí netroufa- lého českého člověka k úvahám, ze kterých vy- plyne, co by jindy říci se neodvážil. Já na pří- klad plně nyní souhlasím s přesvědčením + ba- rona Becka, že buml na Příkopě je neviňoučký zjev a že buršáci mají v Praze k němu staro- bylé právo. Na základě dlouholelých studii v oboru buršakolegie (odvětví, pro které bohužel dosuo není zřízena u nás stolice), dospěl jsem totiž k názoru, že od nepamětných dob bývali buršové v Čechách a dle všeho hlavně v Prazc. Dovodin listorickými a úřadně zjištěnými doklady; Jak známo, slavný Barrande prozkoumal bedlivě geologické složení hor poděl Berounky a Vltavy; zvláště však zasloužil se o vědecký výzkum složení vrstev chuchelské stráně, začež zasazena mu v oněch místech pamětní deska. Skvostné zkameněliny a otisky, které při vý- zkumných pracích nalazeny, po dnes spatři možno v museu. Než, bylo to nedlouho pře smrtí slovutného učenee — koncem měsíce čcrvna r. 1881 — stulo se na chuchelské strání něco, čím celá Praha uvedena ve vzrušení. V nejhořejších, zvětralých vrstvách prasta- rého útvaru této stráně, nalezeny velkolepé, vý- borně zachované a jakoby doeela čerstvé otisky buršů v nejrůznějších polohách. Objev byl tak sensačním, že i pražská policie, která tehdy ješt nepěstovala daktyloskopii, zajímala se úžasně o chuchelské otisky a dovršíla pátrání tím, že v kamení našla několik stěží rozeznatelných če piček-cerevisek a zlámaných klacků, o nichz
Barrande Praha Čechy Berounka Vltava
27 article
nade vši pochybnost zjištěno, že patřily k oněm otiskům na stráni. Mladší generace snad jen z doslechuvo o těehto zajímavostech a oliscích z chuchelské stráně; kdyby snad ale přece nevěřila, ce pra- starí útvar tehdy vyprávěl, najde o tom obšírn zprávy v starých ročnících pražských žurnálů a po případě i soudní akta, jež pravdivost otisků dosvědčují. Tím nad slunce jasněji dokázáno, že bur- šáci jsou zjevem aspoň fak starým, jako chuchel ská stráň a že nosili cerevisky od nepamětných
28 article
Je vůbec pezoruhodno, že Germáni od pra- dávna trpěli zvláštní passí, nositi něco extra n hlavách. Klasičtí spisovatelé, ličící Teutony (pa trně „staré pány“ dnešního spolku buršáckéhe „Teutonia“), zaznamenávají s podivem, že nosii jdouce do války, na hlavách upevněné volsk rohy, spad prý proto, aby si dodali bojovnějšíh vzezření. Dnešní haluz starého kmene Teutonů, kdy koliv vytáhne na Příkop, nemá — aspoň ne vidi- telný — bojovný odznak starých Germánů na hlavě, nýbrž cerevisky, které dle výroku nej- novějšího ministerského předsedy jsou pouhým odznakem německého studenta. I to je svatá pravdal Přiznávám bez mučení, že dle výrazu tváře a dle chování nepoznal by nikdo v těch výrost cích, kteří chodí procesím po Příkopě, slu- denty — nebýli právě té čepičky, která je zrovno takovým talmodznakem inteligence, jako časte etikety na vinné láhvi zárukou jakosti vína .. Pravdu dél dále pensionovaný ministerský předseda, když řekl, že buml na Příkopě je ne- viňoučký zjev. Dodal bych ještě: ubohoučký zjev; neboť to, co tam dnes bumluje ... to že jsou buršáci?? Především, žádný pořádný buršák nenl dob. v 11 hodin dopoledne na nohou. Tou dobou ještě vyspává a neví o světě, natož o bumlu. Dále: na pořádném buršáku musí být vidě nspoň třieet semestrů, ne dle indexu, ale dle nosu a bírbasu. To, co chodí po Přikopě, je samý prvni semestr, rekruti z univorsity a tech- niky, zelená mládež s diskantovými hláskya nerozhodnutým ještě sporem s husami, poroste-li jim pod nosem peří, nebo vůbec nie.
Germán Teuton
29 article
S tímto podrostem pořádný burš vůbec ne- mluví, poněvadž nerozeznávají ještě censuru, kterou dostávali před prázdninami, od mensury. Ostatně... staří buršové v Praze jsou už na vymření. Bývali a žili v Gifthütte, ve zbou- raných již dávno místnostech bývalého pivovaru u Sedlerů ... mívali své knajpy po celé Praze, ale dnes o nich vypravují se jen anekdoty a sem tam nějaký starší hostinský s trpkostí jich vzpo- míná. A mensury? Dříve ochranná stanice byla volána každé soboty, aby obvázala některého nebo oba dva burše, kteří si roztřískali hlavy; dnes stači, když účastníci mensury vezmou sebou dvoje prádlo. Za to odvážnější je buršácký podrost n Příkopech.. . a zvlášt oproti damám. Nedávno dal jeden statečný syn Germanie zatknouti paní, která prý oň zavadila! Jaký to skvělý příklad mužné statečnosti, vyšší kultury a galantnostil Tuze dobře znal mravy německého jinocha německý básník Hleinrich Heine, jenž ve svém pařižském dopisu ze dne 16. března 1822, vzpo- mínaje maškarního bálu, napsal tato pozoru- hodná slova: „Všem lidem tiskl jsem ruku, přede všemi smekal jsem klobouk a všichni stejně zdvořile chovali se ke mně, jen něme- cký jinoch byl hrubým a nadával Zevloun mně...“
Hleinrich Hein Zevloun Praha