1
masthead
18 března 1905.
2
masthead
Přiloha „Národnicn Listů“
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. března. (Sněm králov-
ství českého.) V polovině dubna vyprší
»doba šetření«, poskytnutá českou delegací
vládě bar. Gautsche za tím účelem, aby měla
čas uspokojiti oprávněná přání českého národa
tak, aby jeho parlamentní zástupcové mohli při-
pustiti i další dělnost poslanecké sněmovny říšské
rady. V této době šetření měly se vyřiditi otázky
vojenského odvodu, refundací, volby do delegaeí
a projednání rozpočtu ve výboru. Prvé než se
rozpočet dostane do sněmovního plena, má býti
mezi vládou a českou delegací jasno a důkazem
takového vyjasnění má býti opětná dělnost sněmu
království českého. Za tím účelem má se po
Velikonocích před opělným zasedáním říšské rady
svolati sněm království českého ke krátkému
zasedání a povinnosti vlády má býti, postarat
se, aby Němci upustili od obstrukce na sněmu.
Touto otázkou zabývá se dnes » Neue Fr.
Gautsch
Němec
Neue
Praha
6
article
Presse«, které na uklizení bezdůvodné německé
obstrukce na českém sněmu nepostačuje klidné
jednání české delegace ve Vídni, nýbrž žádá,
aby se dříve, než se Němci odhodlají k odstra-
nění sněmovní obstrukce, splnily dva jejich po-
žadavky, totiž aby jich zastoupení v zemském
výboru nebylo odvislé od milosti sněmovní
většiny a aby v úřadech zemských byli poměrně
zastoupeni i Němci. K tomu pak dodává: »Ně-
mečií poslanci z Čech radi se již nějaký čas o
podmínkách, za kterých by se mohlo slíbiti
klidně jednání na sněmě českém. Porady nejsou
ještě ukončeny, ale dosaženo již shody o zá-
sadní podmínce, že Čechově, má-li se obnoviti
dělnost sněmu, musili by vyhověti určitým po-
žadavkům německým. Až budou porady ukon
čeny, němečtí poslanci podají o jich výsledku
zprávu Čechům a od dalšího vyjednávání bude
záviseti, zdali a kdy se bude český sněm moei
sejíti ke krátkému zasedání.« Sotva prý to bude
možno hned po Velikonocích, poněvadž Němei
si přejí, aby byl dříve vyřízen v parlamentě
celý rozpočet.
Němec
Čo
Čechův
Čecho
Vídeň
Presse
7
article
V Praze, 17. března. (Uherská krise.)
Dnešní zprávy z Pešti nepodávají nic nového
k otázce řešení uherské krise. Za jisté má se
jen to, že po příjezdu panovnikovu do Pešti
mězi osobami, jež budou přijaty ve slyšení,
prvý bude hr. Jul. Andrássy. Za porady s ním
a s jinými uherskými státníky má býti defini-
tivně smluven vládní program, jejž by mohla
přijati koruna a který by došel také souhlasu
všech stran ve všech podrobnostech. Uskuteč-
nění všech svých požadavků nenaděje se ani
strana neodvislosti přes to, že ve svých časo-
piseckých projevech trvá dosud houževnatě
na svých přáních. Hr. Apponyi napsal ve slav-
nostním článku dne 15. t. m.: »Jaro již na-
stalo, ale zdá se, že musíme ještě přečkat-
několik ranních mrazíků. Je-li toto naše jaro
skutečné jaro, jestliže obrodilo síly našeho ná-
roda, pak se přes ony pozdní mraziky náš živo
bude rozvíjeti dále a přirozeně bude pak ná-
sledovati léto se svými květy a plody.«
Jula
Andrássy
Apponyi
Praha
Pešť
Hradec
8
article
Na odpor koruny při některých svých po-
žadavcích jest strana neodvislosti tedy připra-
vena. Ale stejně jest přesvědčena, že vydobude
aspoň něco nového k tomu, co povoleno již
r. 1903 dle programu devítičlenného výboru
liberální strany. Krakovské »N. Reformě« sdě-
luje se z Vídně, že nový ministr zemské
obrany, Schönaich, pilně rokuje s vůdci politi-
ckých stran o vojenských ústupcích, jež se
mají poskytnouti Maďarům. Ukazuje se prý, že
koruna se odhodlala učiniti Uhrám
zásadní vojenské ústupky. Jde jen o to, spo-
kojí-li se Maďaři tím, co se jim nabídne. Mohlo
by se to státi jen v tom případě, kdyby se jim
za zredukování jich požadavků vojenských do-
stalo značných výhod hospodářských, ovšem na
újmu zemí rakouských. A toho se obává »N
Reforma«, která by raději viděla, aby se poža-
davkům uherským vyhovělo i na poli vojen-
ském, ovšem s podmínkou, že si Uhry své
vojsko budou vydržovati samy.
Z Vídně, 17. března. (Dozvuky bour
inšpruckých.) Nedávno bylo sproštěno vy
šetřování pro inšprucké bouře dalších třicet vlaš
ských studentů. Nyní se sděluje, že z rozhod
nutí panovníkova bude zastaveno vyšetřován
proti všem účastníkům bouří, jak vlašským, tak
i německým.
Maďar
Uher
Vídeň
Uhry
liberální strana
9
article
Z Lublaně, 16. března. (Nový polí ček
štyrským Slovincům.) Po rozpuštěn
celjského okresního výboru jmenován vládním
komisařem v okresním výboru německý úřadnik
Lehmann. Bývalá slovinská většina okresního
zastupitelstva jmenovala několik Slovinců dozore
okresních silnie, probíhajících územím, obydleným
z 95 Slovinci. Nyní vládní komisař všechny
ony silniční dozorce zbavil funkce a jmenoval
na místo nich pět Němců a poněmčených Slo-
vinců. Vládní komisař Lehmann dopustil se tím
zvůle, poněvadž jeho povinnosti jest jen spravo-
vati okresní věci do zvolení nového zastupi
telstva, nemá však práva, samovolně jmenovat
okresní funkcionáře. Takovým jednáním si vláda
bar. Gautsche nezjedná potřebné přízně poslaneů
jihoslovanských.
Ze Záhřeba, 15. března. (Ú stav s v. Je-
ronyma.) O ústavu sv. Jeronyma v Římě,
o nějž vedli Chorvaté nedávno tuhý zápas
s Vlachy, vyšla na veřejnost zpráva velice ne-
příznivá. Splitské »Jedinstvo« se toliž dovídá,
že v pokladně ústavu mělo by býti na čtyř
milliony lir, ale správce ústavu dr. Pazman
shledal prý jen nepatrnou částku peněz. Kam
se poděly peníze, z nichž se měly udileti pod-
pory Chorvatům, nacházejícím se v Římě, nikdo
prý neví. Jest podezření, že větši čásť jmění
ústavu sv. Jeronyma zpronevěřil před léty jakýsi
Vlach, jenž byl správcem ústavu asi 15 leta
který jako pokladník ve Vatikánu také zprone-
věřil peníze. »Nar. Obrana« vyzývá sněm chor-
vatský, dalmatský a kráňský, aby si povšimly
této zprávy a vyžádaly si jako zástupcové Slo-
vanů, majících právo na podporu z ústavu sv
Jeronyma, podrobné účty o jmění ústavu.
Lehmann
Němec
Gautsch
Chorvat
Vlach
doktor
Pazman
Lublaň
Záhřeb
Řím
Vatikán
Nara
ústav svatý . Jeronym
St
ústav svatý Jeronym
10
article
O pražském školství pokračovacím.
O pražském školství pokračovacím.
(Členská schůze Klubu národn
strany svobodomyslné.)
O tomto časovém a veledůležitém předmětě
rokováno ve středu dne 15. t. m. ve schůzi,
která průběhem svým imposantním řaditi se
může velice čestně ke všem, jež letos klub po-
řádal. Z účastníků uvádíme vl. radu a ředitel
průmyslové školy pražské p. Ed. Černého.
instrukt. živn. společ. dra. Poláka, jeho ná-
městka dra. Burdu, místopředsedu obchodní ko-
mory a zemského poslance V. Němce, zem. po-
slance dra. Víškovského a J. Krejčíka, dále
dra. K. Veselíka, R. Keclíka, dra. Truhláře, řed.
Broma, členů školního výboru pražských škoi
pokračovacích: V. Čabrady, V. Podvala, v
Štefana a j., zástupce společenstev kožešníků,
rukavičkářů, obuvníků, bednářů, zástupce řez-
níků, lakýrníků, klubu samostat. obchod. p. L.
Čecha, učitele obecných a měšťanských škol,
četné živnostníky a obchodníky atd.
Černý
Polák
Burda
J Krejčík
K Veselík
R Keclík
Truhlář
Brom
V Čabrada
V Podval
Štefan
L Čecho
11
article
Po zahajovacích slovech náměstka starosty
p. dra. Józy Matysa, uděleno slovo referentu
p. Jindř. Kretšímu, jenž o vytčené otázee po-
jednal řečí poutavou, promyšlenou a svědčící
o zevrubné znalosti věci. Oceniv zásluhy, jež
jako zakladatelka pražských pokračovacích škol
byla získala sobě „Jednota ku povzbuzení prů-
myslu v Čechách“, vylíčil podrobnými statisti-
ckými daty vývoj odboru tohoto od r. 1873a
objasnil stanovisko své ohledně nutně přeměny
vyučování, jakož i organisace škol řemeslných
ve školy odborné. Školy pokračovací přál by
sobě řečník míti rozděleny takto: 1. ve školu
přípravnou pokračovací elementární, 2. ve školy
všeobecně řemeslno-pokračovací o dvou roční-
eích, 3. ve školy částečně odborné o 3 ročnících,
4. ve školy odborné. Po zásluze kritisoval řečník
nepřízeň vlád vídeňských ke království českému
v otázce tohoto školství a dovodil plnou opráv-
něnost a spravedlivost hlasů, volajících po ko-
nečné úpravě pokračovacího a od-
borného školství zemským záko-
nem. Vinu dosavadního nezdaru nelze roz-
hodně svalovati na poslance, kteří ujímali se
věci upřímně a s veškerým úsilím — vinu ne-
zdaru nese rakouský byrokratismus, jenž rozumí
jen centralisovati vše ve Vídni a z centralismu
toho žíti a týti. (Hlučná pochvala.) Jsem pře-
svědčen — pravil řečník — že naši poslanci při
nejbližší příležitosti učiní opět vše, by uzákonili
školství pokračovací a odborné v zemi našía
volání naše budiž jim pobídkou a posilou.
Józa Matysa
Jindřichův
Čechy
Vídeň
12
article
(Opětný souhlas.)
Máme dosti sil pro české školy
odborné — nuže, nechť jest naším přičině-
ním o to postaráno, by své znalosti a vě-
domosti věnovali dorostu našeho
národa k jeho duševnímu i hmot-
nému obohacení! Již možnost, naučiti se
čemu dokonalému pro život, pobádala by i ro-
diče, aby zanechali zakořeněne
myšlenky, dáti syna na studia do
gymnasia nebo reálky, a dali by jej
na studie do školy odborné, kde by
sludie byla jemu milá, milejší než dření latiny
a řečtiny, ve kterých neprospívá — a kde by
studie vynesla nojeden užitek nejen jemu, ale
celému národu. (Souhlas.) Rozvoj řeme-
sel a živností, rozvoj obchodua
průmyslu vede nejen jednotlivce,
ale celý národ k blahobytu a po-
kroku — ale ne samé písaření,
službičkování v kancelářích.
Končím referát svůj jediným přáním, abyste
dobrou vůli moji, prospěti školství českémua
odbornému řemeslnému, vzali za svou a vlivem
svým na místech kompetentních o zdar jeho
dále působili. A byť i působení vaše nesetkalo
se vždy se zdarem, nedejte se odstrašiti, dokud
nedostane se nám dobrých českých škol odbor-
ných v Praze i v předměstích. (Hlučný, dlouho
trvající potlesk, řečníku se gratuluje.)
Náměstek komorního sekre-
táře p. JUDr. Václav Schuster zmiňuje
se o některých zvláště nalehavých požadaveíeh
živnostenského pokračovacího školství. Nejnale-
havějším se jeví úprava průmysl. pokračovacíh
školství zemským zákonodárstvím, o nižse
vynasnažuje zemský výbor a kterouž státn
správa vyučovací doposud odmítá. Úprava zá-
konodárstvím zemským jest nejširší,
nejúčelnější a nejbezpečnějšI. Některe
důležité požadavky reformní lze provésti prostě
a dministrativně, jiné při příležitosti vy-
dání novely k řádu živnostenské mu,
nebo způsobem jinakým.
JUDr
Schuster
Praha
13
article
Zřízení školy pokračovací a úhrada pro-
středků zařizovacích i vydržovacích závisí úplně
na dobré vůli zúčastněných činitelů. Nikde není
zákonem stanovena povinnost školu za určitých
předpokladů zříditi.
Nařízení ministerské ze dne 24. února 188
stanoví toliko, za kterých podmínek lze uděliti
státní subvenci, jež zpravidla nemá přesahovat
třetinu nákladů. Zejmena se podmiňuje, aby
ostatek byl hražen zajištěnými příspěvky zúčast-
něných, jako obcí, živn. společenstev, obchod-
ních komor a z fondu zemského. Ministerstvo
obchodu vybídlo a zmocnilo obchodní a živno-
stenské komory, aby v rozpočet svůj vkládaly
přiměřené příspěvky k zařízování a vydržování
pokračovacích škol živnostenských.
Živnostenský řád v § 114. lit. d
klade mezi úkoly živnostenských společenstev
zakládání nebo podporu odborných učilišť živno-
stenských a dozor k nim. Zákon sám uklád
dále společenstvům živnoslenským povinnost,
věnovati alespoň 1/2 poplatků učednických na
prospěch vzdělání učňů. Zjednati tu nápravu se
současnou úpravou poměrů učitelů škol pokra-
čovacích jest tedy dalším úkolem reformy.
14
article
Snad by bylo účelno zříditi zemskou
radu pro živnostenské školství dle
obdoby zemské školní rady, kteráž by se sklá-
dala ze zástupců vlády, zemského výboru, ob-
chodních komor a školských odborníků (in-
spektorů, ředitelů, učitelů).
Povinnost k návštěvě živno-
stenské školy pokračovací měla by
býti zostřena a rozšířena.
Nalehavě jest také potřebí úpravy doby
vyučovací. Dlouho trvalo, než se odstranilo ne-
dělní odpolední vyučování. Teprve nařízením
ministerstva kultu a vyučování ze dne 17. března
1903 zrušeno všeobecně večerní vyučování po
8. hodině. To vše jsou jenom náběhy k žá-
doucímu postupnému zavedení odpoledníh
vyučováni na školách pokračovacích.
Třeba také přiznati vysvědčením ze školy
pokračovaci patřičné váhy. Na prospěch ve škole
dnes zákon nehledí, stačí, vychodí-li učeň řádně
školu pokračovací. Pro nedbalou návštěvu školy
pokračovací anebo nesloží-li učeň s prospěchem
zkoušku učednickou, je-li stanovami společen-
stevními předepsána, může býti učni prodloužena
doba učebná až o rok, pro špatný prospěch ve
škole pokračovací neutrpí učeň po zákonu
žádné újmy-
Řečník zevrubně líčí, kterak vládní osnova
novely k řádu živnostenskému klade váhu na
prospěch ve škole, na prospěch v dílně a n
disciplinu ve škole. Leč i bez opravy zá-
kona bylo by — dí řečník — lze zjednati
do jisté míry již nyní nápravy, pojala-li by
živnostenská společenstva do stanov předpis,
že dobré vysvědčení školní má za
následek zkrácení doby učebné,
špatné její prodloužení, ovšem
v mezích zákonem a stanovam
určených.
15
article
Sem spadá též otázka vhodných
učebnic, výstav školních, instruk-
tivnějšího dozoru, rozšíření do-
savadního učiva kreslířských
kursů pro učitele průmyslových škol pokra-
čovacích v rýsování odborném a prohloubení
ve směru technologickém a jiné detailní otázky
Pojednav o rozčleňování pokračovacích
škol živnostenských, jeho možnosti a důleži
tosti, o zřizování odborných oddělení a škol
pokračovacích při školách odborných a průmy
slových, uvádí, že v Praze není nikterak ne-
možno postupně provésti odborové rozčlenění
škol pokračovacích a že se tu již staly slibné
počátky.
Rečník zmiňuje se posléze o výborném
projektu p. vl. rady Černého na rozdělení
a specialisaci státní průmyslové školy pražské,
čímž by se nejlépe vyhovělo potřebě denních
odborných škol v Praze a zvláště v Praze-VII.
To však dlužno přesně lišiti od odborového
rozělenění pokračovacích škol průmyslových
pro učně.
Na konec nabádá k tomu, aby pracováno
bylo na daných základech. Pro živnosti, pro
které jsou zřízeny při technologiekém průmysl.
museu kursy mistrovské s přísl. zařízením atd
dá se snadno, levně, účelně a racionálně pře-
nésti III. ročník škol pokračovacích dotyčného
oboru do technologického průmyslového musea.
Černý
Praha
učitel průmyslový škola poker
16
article
(Hlučný souhlas.)
Pan Huml pronáší přání, aby odborné
rýsování a kreslení na škole obuvnické počalo
dříve než v III. ročníku, a by již v II. ročníku
byla příprava odborného kreslení a rýsování a
ne kreslení samých ornamentů a pod.
Pan Podval sděluje, že předepsáno jest
vyučování odbornému kreslení v II. ročníku n
škole obuvnické, ale neděje se tak. Přimlouvá se
za ročníky odborně.
Vl. rada p. řed. E. Černý poukazuje, že
jen as třetina učňů obuvnických přichází do
třetího ročníku, na čemž mimo žáky samé mají
vinu i mistři, kteří posílají teprv do školy po-
kračovací učedníka, kterého mají již celý rok,
ano i dva roky v učení. Aby se učení odborné
rozšířilo, jest dobře, ale třeba přihlížeti hlavně
k těm, kdož jsou schopni toho vyučování a ne
pouze k celému množství učňů. Pro pokrok v
řemesle jest nutno, aby byly školy a ročníky
odborné, ale by byly navštěvovány též pomoe-
níky, dělníky, kteří maji chuť, vůli a schopnost
se dále vzdělávati, neboť v nynějších, tak zv.
odborných školách jest k tomu málo času. Tu
však nutno, aby byly též pomůcky a dobré slly
učitelské.
I o umístění škol v Praze není dobře po-
staráno, neboť musí se kresliti valnou většinou
v lavicích školních, nízkých, na rýsovacích
deskách, tedy v poměrech velice povážlivých.
Huml
E Černá
Praha
17
article
Pan dr. Polák děkuje, že Klub národní
strany svobodomyslné umožnil dnešní rozpravu,
která jest nejvýše na čase a má velikou důle-
žitost.
Schvaluje oba referáty přednesené a po-
ukazuje, že nutno, aby společenstva pražská.
která vůči školám pokračovacím plní jen částeč-
nou povinnost, plnila ji nyní i nadále celou.
V té příčině žádá, aby veškerá společenstv
před počátkem zápisu do škol pokračovacíc
sdělala přesný seznam učňů a jej ředitelství ško
pokračovacích dodala.
Dále, aby polovici příspěvků, jež společen
stva obdrží za přípovědi a za vyučenou, věno
vala, jak to má právo i povinnost. na vzdělán
učedníků, t. j., aby ji dala školám pokračo-
vacím.
Pan Stefan dovozuje, že třeba jest zá
kona pro školy živnostenské a potom že bude
i více peněz, ac jest ovšem potřebí, aby i vláda
slíbenou třetinu skutečně dala a též zemský vý-
bor přispěl.
Pan Kubišta souhlasí s přeměnou ško
v odborné a sděluje, že i kožešníci velmi jí po-
třebují a postrádají. Mají svůj fond školní, který
rádi věnují na školu odbornou.
Po stručných poznámkách pp. vlád. rady
Černého, Podvala, Humla a dra. Po-
láka ukončil p. předseda dr. J. Maty s velice
zdařilou schůzi poděkováním pp. referentům,
jakož i všem řečníkům a účastníkům
Polák
Stefan
Kubišta
Černý
Podval
Huml
doktor
J Mato
18
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhn obilního. Počasí nabylo jarníh
rázu a je při tom hodně nestálě. Srážky jsou vydat-
nější. Zprávy zahraniční jsou mdlé, zejmena z Pešti
docházejí zprávy o chabém smýšlení. Na naší burse
byl obchod s pšenicí rovněž velice skrovný. Ceny
klesly o 10 h na 50 kg. Z Prahy byla placena
K 10.80—11.15. Po žitě byla slabá poptávka, ale
přes to nezlacinělo, poněvadž jest odbyt na trzích
venkovských uspokojivý. Z Prahy znamenalo K 8.40
až K 8.70. Ječmen jest bez obchodu; při odbytu
velice těžkopádném dodržely však ceny úterní. Po-
někud jen byla poplávka po první jakosti. Ceny ovsa
dodržely pevně na K 7.70—7.85. Pro kukuřici byla
dobrá koupěchtivost a byla placena z Děčína K 7.35
až K 7.45. Repka jest mdlá a bez obratů. Vikev byl
velice pevná a nedostatečně nabízena. Znamenala
K 11.50 — 12.50.
Bavlna. Minulý týden přinesl trhu bavlnářskému
opětné upevnění. Dvě okolnosti měly tu vliv rozho-
dující: nepříznivé zprávy povětrnostní z Amerikya
neustálá zdrželivost pěstitelů. Ale také poptávka byl
tentokráte velmi zdrželivá, čímž nutno vysvětliti po
měrně malý vzestup cen za okolností, které by jinak
byly vedly k prudké hause. Obchody tkvěly zvláště
v realisacích dřívějších sjednávek. Přadlácký průmysl
jest zatím dostatečně zásoben a může ještě dosti
dlouho vyčkávati — konec konců padne pak n
váhu, která strana, zda kupci či prodavači, mohou
déle vytrvati. Dovozy americké jsou nyní opět znač-
nější a sklady amerických přístavišť se zvětšují. Činiti
však z té okolnosli předpoklad pro budoueno, nebylo
by již proto správno, že i letošní spotřeba je neoby-
čejně značna a nároky její ještě se nutně projeví
Nějaké cenové sestupné reakce ve větším stylu zalím
nadíli se nelze. Amerika ostatně pracuje úsilně na
Repka
Pešť
Praha
Děčín
Amerika
kg
19
article
připravováni půdy hausse. Zalím v novinách, které
oznamují, že D. Sully opětně se chystá vsáhnouti
v rozvoj trhu založením corneru. Pokud jsou zprávy
tyto pravdivy, zatím nelze zjistiti. Také z Egypta
oznamuje se opozdění prací pěstebních následkem
nepříznivého deštivého počasí. Nejen chladna, ale
i nedostatek tažných zvířat tu působil. Stav trhu
egypského jest slabý. Ač jsou ceny stlačeny, není
větší poplávky po poholovém zboží. Ještě nejvíce
hledány lepší druhy, zatím, co horší druhy se pro-
dávají jen stěží. — Vývoj trhu americké bavlnyv
Novém Yorku v týdnu minulém dán těmito daty:
bavlna na
březen poholerá březen květen červene-
4.7.85 7.34 7.437.0
6. 7.85 7.34
7.44
7.40
7.35
7.43
7. 785
7 41
790 743 7.59
7.48
7.90
7.37
7.46
7.43
7 90
7.49 7.48
7.45
7.90
745 7.53
7.51
7.51
7.60
7.58
13. 8.00
7.76
7.83
7.81
D Sulla
Egypt
Nový York
7.76
20
article
14. 8. 20
Obchodníci úřadníky. Zajímavý podnět přinás
„Berl. Tgbl.“. Dolýkaje se malého porozumění vlád
ních kruhů pro potřeby obchodu a nedostatečného
zastoupení obchodníků v říšském sněmu německém
ukazuje na to, že by bylo záhodno některá místa úřad
nická obsazovati obchodníky, ovšem s potřebným
vzděláním. Dříve zastávali velmi úspěšně místa kon-
sulů v cizině obchodníci. Od systemu tohoto ale upu-
štěno, když na místo čestných konsulů uvedeni kon-
sulové z povolání. Zavedení těchto nutno ovšem schvá-
liti, není ale důvodu, proč konsuly jsou jmenováni
pouze právníci a správní úřadníci. Konsulovi jest se
zabývati v prvé řadě obchodními záležitostmi a není
pochyby, že řádně vyškolený zcestovalý obchodník
jest tu spiše na místě, než právník, který byl kdysi
studentem a jest kdesi záložním důstojníkem. Něme-
cko s úžasem pozoruje rozvoj Spojených států. Kdyby
nebyli němečtí úřadníci tak těžkopádnými, bylo by
se lze naditi, že se i v Německu vyvine trochu ame-
ričtější, t. j. svobodnější duch ve vládních kruzích.
Duch americké vlády jest ale značnou měrou duchem
obchodním. Američané sledují rozvoj obchodu v ji-
ných zemích zcela jinak než Němci. Jich dipiomatická
zastoupení jsou doplněna obchodními attaché. I v Ně-
mecku stal se podobný pokus, ale v míře tak nepatrně,
že o dobrém výsledku pro obchodní zájmy německé
vlastně ani nelze mluviti. Chce-li tuto instituci Ně-
mecko plně vybudovati, musí přijmouti do státních
služeb zkušené obchodníky. Možno je přikázati pří-
pravnou službou stejně jako právníky-důstojníky do-
zahraničného ministeria. Po příslušném výcviku necht
jsou přidělení k těm kterým vyslanectvům. Ve všech
velikých obchodních ústředích mělo by býti Německo-
zastoupeno muži s obchodním duchem a smyslem.
Berl
Američan
Němec
spojený stát
Německo
21
article
Muži tito byli by pak budoucími konsuly. Ale tak
ve vnitřní správě bylo by lze s úspěchem užiti obchod-
níků. Jako kalkulátoři ve věcech dopravních vykonali
by obchodníci (speditéři) stálu značné služby. Totéž
plali o účetních instilucích, finančním ministeriu, ob-
chodním ministerstvu. — Ovšem: především nulno
rozřešiti otázku výchovy. Ale tím podnět na za-
jímavosti neztrácí
Jednání o srbskou půjčku. Jak jsme již včera
oznámili, přibude srbský ministr financí Paču, který
dlí tou dobou v Berlíně, v nejbližších dnech do
Vídně. V Berlíně učinil zajisté německým finančním
přátelům Srbska sdělení o intencích pařížských
snažil se zvěděti názory německých finančníků. Ve
Vídni naváže ministr Paču s finančními kruhy styky
vzhledem k výsledku svých konferencí v Paříži
v Berlíně. Uzavření půjčky nestane se prý však ani
ve Vídni. Až se ministr Paču navrátí do Bělehradu,
rozhodne prý teprve vláda srbská, zda, v jaké míře
a s kterými kompaciscenty půjčku uzavře. Zatím
budou se konati komparalivní pokusy střelní. Počát-
kem dubna budou zahájeny v Kragujevci nedaleko
Bělehradu. K pokusům těm vyšlou po jednom dělu
Schneide« v Creusotu, Krupp v Essenu, Rýnská spo-
lečnost na akciové zboží a Škodovy závody v Plzní.
Pač
Krupp
Škodův
Berlín
Vídeň
Srbsko
Paříž
Bělehrad
Kragujevac
Creusot
Essen
Plzeň
22
article
Cena děl, jež budou objednána, bude obnášeti ast
20 millionů korun.
Různé zprávy. Bylo zahájeno opět vyjednávání
o uzavření turecké půjčky ve Francii.
»lron Monger« oznamuje, že na americkém
trhu železářském je velká poptávka po suro-
vém železe, následkem čehož je tam směr vzestupný
— Nizozemská banka snížila diskont s 3 0
na 21/2%. — Ruská státní banka vydá dle posled
ního výkazu opět 20 millionů rublů papíro
vých, takže jich bude celkem v oběhu 970
míllionů.
První rakouská spořitelna konala včera ve Vídni
valnou schůzi, na níž bylo usnešeno z čistého zisku
per 1,126.260 K přiděliti reservnímu fondu 785.000 k
na humanní účely 200.000 K, na remunerace pro
úřadníky a zřízence 130.000 a zbytek per 11.260k
přenésti na nový účet.
Nejnovější ruská půjčka »Daily Mail« oznamuje
z Petrohradu: Ruská půjčka jest už arranžována
Obnos jest menší než se čekalo, toliž pouze 24 n
místo 32 millionů liber. Míra úroková bude 59% mí-
sto 41/2% a půjčka bude splatná v 8 létech al pari
Emisní kurs dosud znám není. V Německu vyjednává
prý o půjčku Japonsko.
Odbyt železa v únoru t. r. Dle včerejších výkaz
rakouských železáren za únor t. r. byl odbyt jedno-
tlivých tovarů následující:
v únoru 1905 proti 1904 od 1. ledna
metrických centů
Francie
Vídeň
Petrohrad
Německo
Japonsko
nizozemský banka
23
article
železo tyčové
a fagonové 219.144 (+ 34.218) 412.589 (+ 61.563
nosiče . . 68.971 (— 5.479) 154.015 (+ 765
hrubé plechy 27.668 (+ 4891) 50.792 (+ 6.198
kolejnice . 69.192 (— 35.871) 79.656 (— 71.206
»Schodnica«, akciová společnost pro průmys
petrolejářský konala včera svou řádnou valnou hro
madu za předsednictví Karla Morawitze. Ve výroční
zprávě se uvádí, že minulý rok nepřinesl očekáva
ného zlepšení v obchodě se surovým olejem. Odbyt
donácí zůstal naprosto neuspokojivý, poněvadž vět-
šina rafineril byla zásobena značným množstvím
starého levného zboží, jež bylo nejprve zpracováno.
Ani vývozní obchod nenabyl žádoucího rozsahu
Zpráva výroční byla vzata jednomyslně na vědomí
a správní radě uděleno absolutorium. Z čistého zi-
sku po dotaci různých fondů a tantiem per 678. 941
bude se vypláceti dle návrhu správní rady divi-
denda 30 K na akcii a zbytek obnosem 33.382k
bude přenesen na nový účet. Vyslupující člen správní
radý dr. Robert Margulies opět jednohlasně znovu
zvolen.
Morawitz
doktor
Margulies
24
article
Poradní schůze za účelem zřízení odberu České
společnosti národohospodářské v Plzni konala se dne
15. března t. r. v Měšťanské besedě v Plzni za účast
46 příslušníků různých stavů a povolání. Sekretá
obchodní a živnostenské komory, c. r. p. dr. K. Vogel
I. místopředseda České společnosti národohospodářské
v Praze, uvítal přítomné jakožto svolavatel schůze
k jeho návrhu za předsedu poradní schůze zvolen by
purkmistr p. dr. V. Peták. Pan dr. Vogel v delší, sou-
hlasem provázené řeči vysvětlil účel a význam, jakož
i působnost České národohospodářské společnostia
dovodil potřebu, aby v Plzni ustavil se její odbor, což
také jednohlasně bylo usneseno. Všech 46 účastníků
poradní schůze přihlásilo se za činné členy společnosti
i projektovaného jejího odboru plzeňského. Ustavující
vatná hromada bude svolána co nejdříve, aby pak
ihned odbor mohl zahájiti činnost. K provedení ve-
škerých přípravných prací pro valnou hromadu zvo-
len byl pětičlenný přípravný výbor, v němž zasedají
pp.: Vilém Jareš, majitel velkoobchodu s materiál-
ním zbožím, dr. Jindřich Klas, koncipista obchodní
a živnostenské komory, Jan Kolbaba, ředitel měst-
ské spořitelny, inž. Ant. Müller, stavitel a c. r. dr
Karel Vogel, sekretář obchodní a živnostenské ko-
mory. Další přihlášky za členy přijímají členové pří-
pravného výboru pp. dr. K. Vogel a dr. J. Klas.
K Vogel
doktor
V Peták
Vogel
Jareš
Klas
Kolbaba
Ing
Müller
r . doktor
page
J Klas
Plzeň
Praha
Český společnost
živnostenský komora
Český společnost národohospodářský
25
article
Řádná valná hromada Obchodnické jednoty pr
Moravu a Slezsko v Brně konati se bude v neděli dne
19. března 1905 o 1/42. hodině odpol. v malé dvoraně
brněnského Besedního domu. Pořad: a) Čtení zápisu
minulé řádně valné hromady. b) Zpráva o činnosti
jednoty za rok 1904. c) Zpráva pokladniční za rok
1904. d) Zpráva revisorů účtů. e) Volba starosty, dvou
náměstků starosty, 18 členů výboru, 6 náhradníků
a 2 revisorů účtů. 1) Volné návrhy. — Nesejde-li se
v určenou dobu dostatečný počel členů, konati se bude
o jednu hodinu později hromada nová bez ohledu na
počet přítomných
Z Nového obchodního gremia král. hlav. města
Prahy. Na základě usnesení presidiální a stavební
komise zahájeno bylo opětně jednání s radou měst-
skou o koupi assanačního pozemku v okresu staro-
městském pro vlastní budovu gremiální v Mikulášské
třídě, ve které gremium se všemi svými ústavy (ne-
mocenskými pokladnami a dvoutřídní obchodní školou)
by bylo usídleno.
Morava
Slezsko
Brno
Praha
26
article
„Český Obchodník“ vydal právě 6. číslo III. roč-
níku, v němž přinesl články „Rakousko-uherský Lloyd
a obchod“ pěra JUDra. Rudolfa Rolíčka, „O ša-
fránu a jeho porušování“ od J. Koblice a „Obchod
s lihem dle usancí vídeňské bursy“
Zástupci v cizině. Ve vývozní kanceláři obchodní
a živnostenské komory pražské lze se dotázali na
adresy zdatných a důvěryhodných zástupců v těchto
místech: 1. v Paříži (pro stroje, zvláště zařízená
inženýrská kancelář, po případě by převzala též ve-
dení skladu), 2. v Bukurešti (zejmena pro zboží
rukodílné a železně), 3. v Alepu (pro látky orientál-
ské, bavlněné tkaniny obyčejné jakosti, jako zefíry,
oxfordy, jacquardy, vlněné tkaniny, jako merinaa
flanely, cukr, lih, zboží skleněné, jablonecké, lampy
abd.) a 4. v Mexiku (pro předměty všeho druhu).
Nákup surovin z Alepa. Legitimovaní zástupci
pro prodej surovin mohou dověděti se ve vývozní
kanceláři obchodní a živnostenské komory pražské
adresu velmi řádné komisionářské firmy v Alepu, jež
jest ochotna zaslati jim na požádání příslušnou na-
bídku se vzorem.
Lloyd
Rolíček
J Koblic
Rakousko
Paříž
Bukurešť
Alep
Mexiko
27
article
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
15. března t. r. Oběh bankovek 1.516,190.000K
— 26,600.000 K), poklad kovový 1.527,525.000
K (++ 4,860.000 K), portef. směn. 267,007.000
K (— 33,996.000 K), lombard 44,388.000 K
(— 938.000 K), záloha bankovek prostých
daní 408,639.000 K (+ 31,462.000 K).
Záložna v Tejnce konati bude dne 23. března
o 5. hod. odpol. XIII. řádnou valnou hromadu v míst-
nostech hostince „Na Marjánce“. Rozvaha za r. 1904
vykazuje a ktiva: Pokladniční hotovost 5901 K 20 h,
úroky 1436 K 49 h, zálohy 71 K 60 h, půjčky smě-
neční 249.643 K 78 h, půjčky hypoteční 56.819 K 52 h,
uložené přebytky 1218 K 75 h, dům 17.337 K 80 h.
úvěrní kauce 600 K, inventář a tiskopisy 639 K 77 h,
cenné papíry 40 K. Úhrnem 333.708 K 91 h. Pas-
siva: Závodní podíly 34.080 K, vklady členské
88.839 K 29 h, vklady vkladatelské 178.700 K 17 h.
reservní fond 13.402 K 99 h, pensijní fond 5969 K
30 h, výpůjčky na dům 4890 K 63 h, úroky 4625 k
32 h, čistý zisk 3201 K 21 h.
Maloživnostenská záložna v Hoře Kutné konai
bude ve čtvrtek dne 23. března v místnostech Řemesl-
nické besedy o 7. hod. večer III. řádnou valnou hro-
madu. Rozvaha za rok 1904 vykazuje aktiva: Ho-
tovost pokladní 127 K 13 h, vlastní přebytky 4100 K
19 h, půjčky členům 7799 K 90 h, knížka reservního
fondu 142 K 67 h, inventár po odpisu 99 K, tiskopisy
po odpisu 85 K 60 h, nedoplacený úrok 107 K 26 h.
Úhrnem 12.461 K 75 h. Passiva: Podily členů
950 K, reservní fond 142 K 67 h, bezůročná půjčka
zem, výboru 300 K, dluh jubilejnímu fondu 1635 K
65 h, vklady 9147 K 45 h, přeplacený úrok 37 K 45 h,
zisk 248 K 53 h.
Na Marjánka
Kutná
uherský banka
Řemesl
28
article
Okresní záložna hospodářská v Chlumci n. C.
vykazuje v rozvaze za rok 1904 aktiv a: HIotovost
pokladní koncem roku 1904 30.999 K 35 h, zásoba
směnek 835.226 K 19 h, zůstává půjčeno na hypotéky
325.037 K 22 h, uloženě přebytky 157.957 K 90 h.
cena nábytku a zařízení 140 K, zůstalek posk ytnulých
záloh 1711 K 23 h, Giskopísy: zásoba vkladnícha
hypotekárních knížek 149 K 28 h, nedoplacené úroky
za rok 1904 5466 K 77 h, nemovitosti 1460 K 88 h.
úhrnem 1,358.148 K 82 h. Passiva: Pohledávka
vkladatelů 1,175.574 K 83 h, kmenové jmění 116.607
K 68 h, fond reservní 34.549 K 6 h, fond možných
zirát 9705 K 39 h, fond pensijní 1050 K, předplacené
úroky do roku 1905 11.445 K 76 h, zůslatek zisku
z roku 1903 49 K 51 h, čistý zisk za rok 1904
9106 K 56 h.
Chlumec
29
article
Městská spořitelna na Kladně vykazuje v roz-
vaze za rok 1904 aktiva: Pokladniční hotovost
33.847 K 39 h, zápůjčky 6,190 669 K 88 h, směnky
v zásobě 303.913 K 85 h, zálohy na cenné papíry
losy 9475 K 2 h, uložené přebytky u peněžních ústavů
244.859 K 56 h, cenně papíry 862.146 K 60 h, ne-
movitosti 10.481 K 54 h, zálohy na útraty soudní
1410 K 86 h, záruka obce Kladna 10.000 K, zástavy
movité 5640 K, daň důchodková (přeplátek na rok
1905) 78 K 98 h, inventář 3490 K 95 h, tiskopisy
1400 K, přibytečné úřadníků 136 K 65 h, úroky ne-
uoplacené 53.846 K 2 h, úroky běžící z cenných
papírů 8085 K 81 h, úroky z fondy reservního (čistý
výtěžek) 3725 K 27 h, stav fondu reservního dne 31.
prosince 1904 149.634 K 56 h, úhrnem 7,892.842 k
94 h. Passiva: Pohledávky vkladatelů 7,654.068 K
77 h. fond garanční 10.000 K, kauce úřadníků 56.40 K.
záloha obce Kladna 3480 K, kolkový poplatek ze záloh
na cenné papíry 3 K 62 h, nájemné na rok 1905 pře-
placené 48 K 86 h, úroky předem placené 26.205 k
2 h. správní přebytek za rok 1904: a) fondu spořitel-
ního 40.036 K 84 h, b) fondu reservního 3725 K 27 h.
Kladno
obec Kladno
30
article
Spořitelna král. města Nymburka vykazuje v roz-
vaze za r. 1904 aktiva: Hotovost pokladniční 21.950
K 86 h, zápůjčky na hypotéky 1,079.831 K 9 h, směnky
v zásobě 116.598 K 44 h, zálohy na cenné papíry
5943 K50 h, přebytky u peněžních ústavů 604.661
21 h. vlastní cenné papíry 315.771 K 60 h, jmění in-
ventární 2453 K 75 n, tiskopisy 1325 K 38 h, záruka
obce král. města Nymburka 20.000 K, kauce úřadní
2400 K, deposita 6000 K, běžící úroky z vlastních cen-
ných papirů 3518 K 48 h; úhrnem 2,180.454 31 h.
Passiva: Pohledávka vkladatelů 2,132.873 K 69 h.
zaručovací fond 20.000 K, záloha obce král. města
Nymburka 4279 K 3 h, kauce účetního 2400 K, pohle-
dávka deponentů 6000 K, úroky na rok 1905 přijaté
8400 K 76 h, správní příspěvek na rok 1905 přijatý
57 h, dlužná daň důchodová za II. půlleli r. 1904
590 K 10 h, fond pro kursové rozdíly 2435 K 55 h,
správní výtěžek fondu spořit. za rok 1904 (pohle-
dávka fondu reservního) 3474 K 61 h, fond reservní
obnáší koncem r. 1904 8782 K 16h.
Nymburk
31
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 17. března. (Původní zpráva »Národních
Listů«.) Co pravil kdysi Lassalle o německém děl-
nictvu, plalí mutatis mutandis i o valné části inte-
ressentů naší domácí bursy. »Německému dělníku
nutno teprve předem vyložiti, jak se mu špatně vede,
aby pochopil svůj stav a pohnul se k akci o ná-
pravu.« Interessenty, pro které by již nynějším svým
rozvojem pražská bursa býti měla přirozeným stře-
diskem gravitačním, nutno teprve předem poučovati,
jaký značný zájem na pilném sledování dějů domá-
cího peněžního trhu mají. Ale takový jest již stav
věcí a nutno trpělivé rovnati dráhu obratu. Není
dalek. Trh náš vzpružuje se ke značné činnostia
toto oživení vlastně konec konců váhavé a liknavé
k obratu taktiky přiměje. A naučí dodržovati jinde
zachovávané formy ony ústavy, které nejsou tu sice
doma, ale které mají v zemích českých tak silné ob-
chody. Uvádí-li se na př. nějaká pojišťovna do Uher
a pořizuje-li svojí filiálku v Pešti, jest vyznačení je-
jiho jména na lístku členů bursy jedním z prvých
vstupních důsledků. Pojišťovna míní v Uhrách ob-
chodovati: a s jistou okázalostí kupuje uherské pa-
píry a vysílá svého zástupce na bursu. Záleží ji na
tom, aby příspěla ke zvýšení významu místa, n
kterém působí a na kterém chce se dodělati zisku.
Této taktiky u nás není. Assicurazioni Generali,
Riunione Adriatica, Fénix, Kotva atd. atd. na šraňku
naší bursy své firmy nemají, jich zástupci na trh
necbodí. V tresorech ústavu sice domácí hodnoly
jsou, ale snahy, přispívati ku povznášení významu
pražského místa není. Čím více my sami budem
pracovati k upevnění posice trhu domácího, tím větší
bude okruh interessentů. Ale ve svých řadách přede-
vším burcujme. Vstup domácích pojišťoven na bursu
Praha
Uhry
Pešť
Assicurazioň Generali
Riunione Adriatico
Fénix