2
masthead
V Praze, v sobotu dne 18. března 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předpláeí sen
v Praze v zdministrasi
na r . . . . S K —
s dvojí donáškou
na měsíe
Ba čint leta . . . . 7 K 50
na něsfc . . . . . . 2 K 30h
Poštont
ra měsíe . . . . ..
za čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
ěsí
nk čtvrt leta . . . !i k eo h
Praha
5
title
Onsšní číslo pro Prahu le o 10 etranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 17. března. (Původní
telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«.
Velkokníže Nikolaj Nikolajevič v po-
slední chvíli odepřel převzíti vrchui
velení nad desorganisovanou man-
džurskou armádou, načež car svěřil je
generálu Liněviči. Carský rozkar
způsobil velkou sensaci ve vojenských
kruzích, neboť podobá se, že mukden-
ská operace není ukončena a bude
se v ní pokračovati.
Generál Kuropatkin stane se p
ukončení vojny maršálem.
Jmenování Liněviče učinilo n
obecenstvo velký, hluboký dojem.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 5.)
Nikolajevič
Liněvič
Kuropatkin
Petrohrad
7
article
Rozhodnutí uherské krise
se blíží.
Jednotvárné úřadní zprávy o slyšení patnáct
uherských a šestnáctého chorvatského předáka, jež
důsledně po každé jednotlivé audienci oznamo-
valy, že situace zůstala nezměněna a že řešen
krise uherské nepokročilo, byly asi správné pouze
pro onu chvili, v níž byly dány do veřejnosti
Ve skutečnosti audience ony přece jen upravovaly
a dle všeho také upravily půdu příštímu roz
hodnuti.
V celku svém podaly panovníkovi jednak
úplný přehled názorů a návrhů uherských politiků
všech stran a stanoviska zástupce Chorvatův o po-
měrech uherských, jednak nezůstavily účastníky
v nijakých pochybnostech o tom, jak panovník
jakožto uherský král pohlíží na požadavky a zá-
měry uherských stran, zvláště spojené opposice
a posavadní vládní strany tamní.
Sotva lze o tom pochybovati, že účinek ná-
zorů panovníkových byl na uherské politiky velmi
mocný; četní z nich zejmena pokud se týče tábora
opposičního, ani se tím netajili, že slibovali s
více od vítězství volebního, jímž národ uherský
vynesl svůj rozsudek o politice hr. Tiszy, ale
přes toto patrné své zklamání přece jenom an
v projevech svých veřejných nevybočili z rámee
pravidel ústavních, ani neuznali za vhodno, po
rušiti klid zbraní, jejž uzavřeli na dobu, než bude
jmenováno nové ministerstvo a dovedli v tomto
rámci udržeti i své horkokrevnější stoupence.
Chorvatův
Tisza
8
article
Důvody toho jsou několikeré a hlavním a
bylo přesvědčení, že nelze se postaviti příkře prot
stanovisku krále, jenž dosud jevil největší poroz
umění a všemožnou ochotu k ústavním nárokům
uherským. Dále seznala strana Košutova, že pře-
pjetím tetivy by mohla pomoci opět do sedl
straně liberální, kteráž s odštěpenci a Banffovci,
třeba že tito tvořili s Košutovci spojenou opposici
by mohla utvořiti novou většinu vládní, protože
obě tyto skupiny setrvaly na půdě zákonů vy
rovnacích z r. 1867. Zejmena chování Banffovo
bylo po volbách velmi podezřelé. Mimo to se
zdá, že při bližším ohledání otázky hospodářské
a celní rozluky, přes to, že panovník hned
v prvních audiencích zásadně se nevyslovil prot
stanovisku spojené opposice, nastalo mezi uher-
skými politiky jakési ochlazení a že nabylo vrchu
přesvědčení, že třeba v této záležitosti postupo-
vati zvolna a opatrně, nemá-li nastati prudký
a nebezpečný hospodářský otřes. Ve věcech vojen
ských setkali se Madaři ovšem s nejtužším od
porem, ale v léto otázce projevili také neobyčej
nou pružnost; předložiliť průběhem audiencí ně
kolik návrhů, od původních požadavků značně
se uchylujících.
To vše jsou známky, že Maďaři v nynějš
krisi vedli si nejen nejvýš opatrně, ale že sna-
žili se i vyvarovati se všemu, co by mohlo za-
vdati podnět kruhům vídeňským, aby se mohly
zhostiti k nim všech ohledů. Ba i památný den
15. března, oslava revoluce z r. 1848, minul
bez vážnějších příhod, a Košut sám v ten den
vydal heslo — čekati.
Košutův
Madar
Košut
spojený opposice
9
article
Neméně jest pravděpodobno, že všecky strany
v Uhrách bedlivě pozorovaly náladu veřejnéh
smýšlení v této polovině soustátí, jakož i činnost
rady říšské, a že jim zvláště neušlo volání prů-
myslníků a některých politiků německých, aby
se použilo dané příležitosti a hospodářská roz-
luka se provedla ihned a provedl se důrazný
nátlak hospodářské převahy této poloviny státu
nad Uhrami.
A souhrn všech těchto okolností způsobil
dvojí překvapení. Jedno tvořil náhlý příjez
předsedy uherského ministerstva hr. Tiszy do
Vídně, druhé pak ohlášení, že panovník navštiví
v neděli neb v pondělí Pešť-Budin, že tam bude
pokračovati v akci na rozřešení nynější krise.
Zpráva tato vzbudila v Uhrách všeobecně velm
dobrý dojem, poněvadž tam mají za to, žeb
se byl panovník neodhodlal k návštěvě hlavníh
města již nyní, kdyby nebylo naděje, že se u té
příležitosti nalezne východisko z nynějšího ne-
jasného stavu.
Ohlášení panovnikovy cesty do Uher před-
cházela po slyšení hr. Tiszy korunní rada, v níž
přítomni byli předsedové ministerstev Tisza
i Gautsch, ministr zahraničných záležitosti, mi-
nistr války a tu asi se jednalo nejen o vý-
sledcích, k nimž panovník dospěl na základě
audiencí šestnácti politiků, ale i o základech,
na nichž se přikročí k uklizení otázek, sem
spadajících. Ačkoliv se oznamuje, že nestala se
nijaká formální usnesení, nicméně dlužno mii
za to, že se dospělo ke shodě názorův. Snad
dnešní řeč předsedy ministerstva bar. Gautsche,
proslovená v říšské radě při rokování o návrhu
Derschattově, aby se zvolil 48členný komitét
z rady říšské ku připravení návrhů o poměrech
obou polovin soustátí, podává jakýsi klíč k vy-
stižení toho, jaký byl obsah jednání korunní
rady; bylať tato řeč bezprostředně po ní před-
nesena.
Gautsch
Uhry
Vídeň
Pešť
Tisza
Tisza korunní rada
ministerstvo Tisza
10
article
Činí, pokud se týče poměru obou polovin
státu, dojem veliké zdrželivosti a opatrnosti, ač
se vyslovuje o otázkách, na něž se čeká na
všech stranách, určitá a jasná odpověď. Doví-
dáme se z řeči předsedy ministerstva přede-
vším, že povoláni byli politikové uherští dle
ústavní praxe, aby se mohla rozřešiti tamní
krise utvořením nového ministerstva. A až bude
nové ministerstvo uherské sestaveno, pak na-
stane ministerstvu zdejšímu úkol, aby k němu
přikročilo s celou řadou otázek, a dle odpovědí,
jakých se mu dostane, přednese své návrhy
radě říšské, a tu prý bude předseda minister-
stva hájiti »hodně jednostranně« zájmy této
poloviny říše, číli jak dále ještě pověděl, že
nebude nic zastupovati, co by nebylo důstojno
a co by odporovalo zájmům jeho rakouské
vlasti.
11
article
Co se týče upravení hospodářských záleži-
tostí, trvá vláda bez výhrady na oněch úmlu-
vách a dohodnutích, jež již před delší dobou
byla radě říšské podána, a považuje stále
ještě pospolitost celní a hospodářskou za nej-
lepší formu hospodářského soužití obou státních
obvodů. Při tom se odvolával na snahu vytvá-
řeti co největší obvody hospodářské, a odstou-
pení od této zásady by prý znamenalo krol
na zpět.
Tu třeba poznamenati, že úmluvy, o nichž
tu baron Gautsch mluví — úmluvy Szella
s Körbrem — upravují poměry hospodářské
pouze do r. 1907; ale veřejnosť se nedovídá
z jeho řeči, co přijde potom?
K velkým hospodářským obvodům tíhnou
ovšem státy, jež mají dosti sil, je utvořiti; ale již
snaha po ochraně vlastních výrobků a obmezo-
vání volné tržby jest průlomem do této zásady
Také jest nepochybno, že posavadní po-
spolitosť hospodářská vzbudila na obou stra-
nách značný odpor a neutuchající nářky na
vzájemné vykořisťování. Konečně existují i malé
hospodářské obvody a jsou velmi šťastné, na
př. Švýcary, Holandsko, Portugalsko a j.
Gautsch
Szell
Körbr
Holandsko
Portugalsko
12
article
Máme proto za to, že pro posavadní po
spolitost hospodářskou nenajde se nadšení u těch
národů, jejichž hmotně zájmy poškozuje ..
Celkem tedy nedovídáme se tu z řeči bar
Gautsche nic spolehlivého.
Dále setrval bar. Gautsch na svém dřívěj
ším prohlášení o jednotě armády — ovšem jes
i pojem této jednoty proměnlivý a jak jej za-
stávají tradičně dle německých zájmů, i hodn
zastaralý.
Předseda ministerstva konečně prohlásil, že
vláda bude vždy hájiti zákonný a rovnoprávný
vliv této poloviny státu na společné záležitosti
aniž by byl blíže označil, v jakém směru jes
vliv ten ohrožen.
Jsou to tedy tři důležité otázky, jichžs
týká vyřízení krise uherské a o nichž po po-
slední radě korunní promluvil předseda mini-
sterstva: hospodářský poměr soustátí, společná
armáda a vliv na společné záležitosti. Jich
všech dotkne se bezpochyby i na-
stávajlcí řešení uherské kri se.
Vedle vnitřní situace rakousko-uherského
soustátí bude asi na řešení krise uherské účin-
kovati i nejistý stav mezinárodní, zejmena i blízké
poměry balkánské, což vše zdá se nasvědčovati
tomu, že na obou stranách převládá nálada, aby
řešení to stalo se způsobem mírným a ústavním
Orgán vysokého kleru a konservativní aristo-
kracie proháší mínění, že panovník přikroči
k řešení jejímu »moudře a pevně« a že v Uhráck
s nadějemi mohod hledéti k 4omu, co jim- příš
týden přinese.
Gautsch
13
article
Německá byrokracie v Čechách.
Německá byrokracie v Čechách.
Konečně — snad za týden neb za čtrnác
dnů — mají býti vyplněny zející mezery ve
statu soudních úřadníků v Čechách. Čeští kom-
petenti byli otálením tím, jež na svědomí má
německý furor a nerozhodnost vlády, jež ne
měla dosti odvahy ke konání spravedlnosti, při-
pravení o tisíce, však to je již v tomto státě
údělem těch, již nemají čest přináležeti k privi-
legovanému národu, který diktuje dnes nejento
co chce, nýbrž i to co nechce.
Jak jmenování dopadne, o tom nechceme
šířiti dnes slov, poněvadž chová se to v nej
větší tajnosti, jakoby bůh ví o jak důležitý šl
tu zájem státní. Však mýlili by se ti, kteří by
se domnívali, že jmenováním tolika a tolik
soudních adjunktů a soudních sekretářů národ-
nosti české bude učiněno za dost požadavkům
našim, pokud se týče obsazování míst úřad
nických.
Jakkoli uznáváme správnost zásady dosa-
zovati na místa úřadnická všech odvětví do
krajů českých Čechy a do německých Němce.
ovšem znající oba zemské jazyky, nemůžeme
nijak strpěti, aby k vůli tomu, že počet ně-
meckých kompetentů dnes je naprosto nedo-
statečný, trpěli tím zasloužilí i pro německé
kraje způsobilí kompetenti čestí. Oč ale zvláště
nám jde, aby nebyl postup kompetentů českých
obmezen pouze na nižší a nízké kategorie slu-
žebné, jako po většině dosud, nýbrž aby za-
sloužilým a talentovaným úřadníkům českým
otevřen byl postup na místa nejvyšší právě tak
jako Němcům.
bůh
Němec
Čechy
14
article
Tito zuby a nehty vzpírají se každému
auskultanlu a assistentu národnosti české vy-
slanému do kraje německého, naproti tomu ale
my trpěti máme, aby na rozhodující c
mistech, v ministerstvech a v úr
dech centrálních vůbec seděli
téměř výhradně jenom Němci
Poláci.
Na prstech by spočítal každý odborné
chefy a ministeriální rady v ministerstvech ná-
rodnosti české a jak vypadá to v Praze, o tom
poučí nás každý úřadnický almanach. Nyni,
po úmrtí presidenta zemskéh
soudu Pally, nestojí v čele stát-
nřch úřadů v Praze — nehle d
k policejnímu řediteli — ani je-
diný Čech, aspoň ne takový, kter
by k národu svému otevřeně s
hlásil, rodinu svou česky vycho-
vával a konal povinnosti přísluš-
níka národnosti své.
Jest veřejným tajemstvím, že ke společen-
skému zotavení a povzbuzení chefové státníeh
úřadů pražských se scházejí, však není také
žádným tajemstvím, že z kruhu těchto pánů
jimž svěřena správa českého království, jazyk
většiny obyvatelstva tohoto království zásadně
jest vyloučen, ba, že z tohoto kruhu vycházej
podněty k akcim, jimiž poloofficiáln
se podporujo všechno, co opatřen
jest národní signaturou německou.
Némectvo pražské má v těchto pánec
hlavní oporu svou a ne pouze němečtí židé,
ale též předáci státní byrokracie jsou nejspoleh-
livějšími sloupy německého života v Praze.
Němec
Polák
Praha
Čechy
15
article
Evidentní je styk těchto kruhů s něme-
ckými poslanci a protektory německo-národních
proudů v ministerstvech. Všichni tito činitelove
svorně a rukou nerozdílnou prácují v zájmu
Němectva a proti národu našemu. V ohledu
tom panuje mezi nimi intimita, jež mnohdy ne-
respektuje ani ohledy zákonem a služební prag-
matikou přikázané. Zajímavo jest na příklad, že
Němci ve Vídni a v Budějovicích zvěděli o zá-
kazu jistých plakátů českých, jež p. Taschkovi
a jeho přátelům se neliíbily, dříve, než o tom
zpraven byl z Prahy politický úřad ve zmíně-
ném městě ! — — —
Projděmež četné úřady v Praze a vizme,
kdo v nich rozhoduje:
Místodržitelem v Čechách jest hr. Cou-
denhove, jenž svým němectvím nikde a nikdy
se netají. Rozhodným Němcem a zjevným od
půrcem českých snah2 je jeho náměstek pan
Dörfel. Vicepresident zemského finančního ředi-
telství pan Tersch je sice původu českého,
jinak ale je Němec, rovněž ředitel pošt pan
Šafařik, jenž hlavní má zásluhu o to, že
V drobném prodeji
ranní čídlo o sobě
. . . na 2
odpollední
Ve filinikách Ba venkově
ranní čislo. . . . .
edpolední
. . . . . . . 3b
Inserá t
platí se hotově napře
Přeěplseení a isserty přijiná zámisl-
strace v Miarianské ulici č. e.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a expodice „Národnich Listá“.
Rukopisy se nevraceji
Němec
Dörfel
Tersch
Šafařik
Národnich
Vídeň
Budějovice
Praha
Čechy
Miarianský ulice
Němectva
16
article
nikde v německém kraji nesmi se na poště ob
jeviti český nápis, český tiskopis a který dnes,
jak známo, expeduje ze smíšeného území také
již české úřadníky, kdežto v českém kraji všude
na poště má němčina přednost a kde úřadníe
a úřadnice jazyka českého neznalí nejsou vzá-
cností.
Němcem je místopředseda zemské školní
rady pan Zabusch, Němcem horní hejíman
Jarolímek, Němcem president vrehn. soudu
pan Wessely, jenž svou antipatií k jazyku
našemu nijak se netají, Němcem je náměstek
jeho p. dr. Ripka, Němcem president trest-
ního soudu pan Wokaun a Němcem, třeb
také české krve, vrchní státní zástupes pan
Merhaut.
Tak vypadá to v Praze u nejvyšších úřad-
dních. instancí v zemi. A oproti těmto, náro
náš pokořujícím proudům máme mlčeti, kdežto
Němci pokaždé pravou štvanici arranžují, kdy-
koli zabloudí do kraje, jejž neprávem reklamují
pro sebe, nějaký český soudní praktikant
Naproti pusté německé vřavě, jež burácl
dnes a jejíž účelem je vyštvání ze smíšeného
kraje posledního českého úřadníka, musí být
válečným naším pokřikem: Chceme ne pouze
české adjunkty a officiály, ale žádáme, aby konee
učiněn byl úřadní praxi, jíž se úřadníci českého
původu, již k národu svému upřímně se znaji,
z vyššich a vysokých míst úřadnických soustavně
vylučují, jako děje se dosudl
Němec
Zabusch
Jarolímek
Wessel
doktor
Ripka
Wokaun
Merhaut
Praha
18
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 17. března.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů «.)
Nebyl ještě dojednán návrh posl. dra.
Derschatty na dosazení zvláštního 48čienného
výboru pro studium poměrů obou polovin říše.
Rokováním o něm bude vyplněna snad celá
schůze příšti, která se koná v úterý.
Dvě řeči, dnes promluvené, vynikly nad
úroveň rozpravy. Krátká, dílem polemická, dílem
deklarativní řeč bar. Gautsche a dvouhodinná
skoro, historická, logistická a pragmatická řeč
prof. dra. Fiedlera. Poslouchány byly obě
s velikou, všeobecnou a napjatou pozorností.
V projevě chefa vlády hledáno a spatřováno
více, nežli pouhé osvědčení ministerstva. Netoliko
vzhledem na včerejší audienci minist. předsedy,
netoliko vzhledem na nedělní odjezd panovníkův
do uherského hlavního města a celou dlouhou
zalitavskou krisí vůbec, ale také vzhledem na
opatrnost a obezřelost prvaího ministra cislaj-
tanského, který zajisté zná demarkační čáru,
k níž sahají »tou chvIlí« disposice povola-
ných činitelů.
Vůle těchto rozhodujíeíeh míst, pokuď jde
o hospodářskou pospolitost a o věci vojenské.
jest v dnešním vyjádření, kteréž učiněno jmé-
nem kabinetu, dosti určitě viditelna. Než, ne-
budiž na druhé straně tajeno, že na celý hovo
bar. Gautsche kladl se hustý, dusivý stín ne-
jistoty a pochyby, zdali, co jest odhodláním
dnes, bude sledováno také zejtra. To jest také
příčinou, že všechna jeho ujišťování nedoznala
na levici žádné souhlasné ozvěny a že též ubez-
pečení, že exekutiva bude a chce rozhodně há-
jiti zájmy této říše a jejího rovnoprávného
stejného vlivu na záležitosti společné, nevzbu-
dilo povděku a pochvaly, jaké se jindy vzdávají
projevům takovým.
Gautsch
profesor
doktor
Fiedler
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Japonské literární poklady u Náprstků.
Přátelé a ctitelé blahé paměti Vojty
Náprstka ochotně dosvědčí, že zesnulý lidumi
a vlastenec, krom vášnivé své lásky k národu,
ještě jednu velikou s krásnou choval lásku
ku pokroku a osvětě. V tom směru nehynoucí
paměť zjednal si celoživotním svým dílem, za-
ložením a obohacováním knihovny, které co do
vzácnosti děl, není v Praze rovno. Náprstek
shromažďoval v pravén slova smyslu literární
poklady všech dob a všech národův, nešetře ve-
likých nákladů, jež s ušlechtilými jeho snahami
byly spojeny. A nebyla to pouze osobní zálibu
jeho, kochati se v bibliotéce, nýbrž byla to
touha, poznati snesená zde díla, čerpati z nich
poučení, jak ti kteří národové žijí, a kromě toho
poskytnouti i jiným, kdož za účely vědeckým
aneb za vzděláním vlastním toho potřebovali,
možnosti konati v knihovně jeho studie. Nejedno
vědecké dílo doby dnešní děkuje pramenům
knihovny Náprstkovy, jež bývala, dík jeho po-
hostinnosti a jest až dosud ochotou slechetné
jeho choti, paní Josefy Náprstkové, přístupnou
všem, kdož hledají a tlukou.
Z obrovských zásob drahocenných kniha
oddílů, obereme si dnes za předmět těchto řádků
pouze nepatrnou, ale vzácně cennou část
knihovny Náprstkovy, koutek jeho nejmilejší:
Oddělení literatury japonské původní a litera-
tury světové, o Japonsku jednající. Dlužno však
předeslati několik řádek o vzniku tohoto od-
dělení. Vděčíme za informace ve věci té pan
Jos. Náprstkové.
Náprstek
Vojta Náprstek
Náprstkův
Jos
Praha
20
article
Zvěčnělý Vojta Náprstek již jako student
choval touhu poznati země východní a jejich
lid, jmenovitě Japonsko a Činu. Tehdy nebylo
arci takových znalostí o krajích vycnázejícího
slunce a zprávy cestovatelů, kterým podařilo se
proniknouti do zemí žlutého plemene, příliš byly
odlišnými a namnoze fantastickými. Mladý
Náprstek vymohl si na paňmamince, nezapo-
menutelné Anně Náprstkové, aby mohl studovati
ve Vídni. Neřekl jí však pravou příčinu, že
doufá časem dostati se do konsulární akademie
a zde připraviti se k cestě na dálný Východ . ..
Avšak záměr jeho byl překažen bouřlivým rokem
osmačtyřicátým, kdy Vojta Náprstek místo n
Vojta Náprstek
Náprstek
Japonsko
Vídeň
dálný východ
21
article
Východ, odebral se na Západ, za okeán do Ame
meriky k desítiletému pobytu. Tato změna v plá
nech nikterak neztenčila Náprstkovu zálibu pro
Japonsko a Čínu. Sbíral v Americe zprávy o ob
divuhodných těchto zemích a když pak do vlasti
své se navrátil, neomeškal v roce 1863 navští
viti výstavu londýnskou, kde čínské a japonské
oddělení budilo vystavenými předměty všeobee
neu pozornost. Náprstek velice byl překvapen
vzácnostmi zde vystavenými a utvrzen ve svých
názorech o veliké zajímavosti obou těchto ná-
rodův asijských. Řadu předmětů japonských a
činských na místě zakoupil, jiné pak dle uda
ných adres objednal. S obzvláštní láskou a ne
šetře nákladův, do tisíců jdoucích, jal si pořizo-
vati zvláštní knihovnu, s oddělením čínským
japonským, kupuje jednak knihy světové litera-
tury, o Číně a Japonsku jednající, jednak opa-
třuje si za drahý peníz vzácné originály litera-
tury čínské a japonské. Že obnosy za koupen
knihy byly veliké, patrno z toho, že před ne-
dávnem nalezeny v knihách založené jeho po-
známky, z nichž vysvítá, že objednal a zaplati
za některé jen čínsko-japonské knihy u Qua-
ritche v Londýně, u Baera ve Frankfurtě, Hirsch
manna v Lipsku a Morela v Paříži částku 12.946
shillingů a 992 franků.
Náprstkův
Náprstek
Baer
Hirsch
Morel
západ
Japonsko
Čína
Amerika
Londýn
Frankfurta
Lipsko
Paříž
u Qua
22
article
Tato čásť knihovny byla zamilovaným
kcutkem Náprstkovým. Zde velmi rád prodléval
a jak říkával, probíral se ve svých „skvostech“
jimž dostalo se lichotivého a zaslouženého uzná-
ní při návštěvě japonského vicekonsula, jenž
překvapen bohatou bibliotékou, prohlásil, že
nalezá zde drahocenné a vzácné knihy, jakých
nemá ani císařská knihovna v Tokiu. Proti tvr-
zení, že japonská kultura jest jen povrchním
leskem a pozlátkem, Náprstek rozhodně vystu-
poval, maje ke tvrzení svému pevnou oporu ve
své knihovně, jež nasvědčuje, jak falešným jest
názor o japonských barbarech a nevzdělancích.
Japonská knihovna Náprstkova obsahuje n
316 děl, z nichž zvláště cennými jsou originály.
tištěné písmem čtvercovým, travovým a fira-
kanou. Index jejich pořídil svého času (r. 1888)
prof. dr. Rudolf Dvořák, který připojil k nad
pisu v znacích vždy i překlad a vysvětlivky
místo tištění a rok, kdy kniha vydána. Z jazyko-
vědy japonské sedm knih nachází se v knihovně
Náprstkově a jsou to slovníky čínsko-japonské
v počtu čtyř, kapesní homonym (čtyř knih klas-
sických slov výpočet veleúplný) a encyklopedie
Daifukova lákadly (jazykovými) nenasytná po-
kladnice. Dějepis, zeměpis, životopisná litera
tura a mapy, representovány jsou těmito spisy
Náprstkův
Náprstek
profesor
doktor
Dvořák
Daifukův
Tokio
23
article
Seklalovi 10.000 letopiscové; Provincie Ka
sebrané paměti (s illustracemi); japonsko- čín-
ského letopisu tabulky; soubor státních děje-
pisců od založení říše až do 17. století; Z hi-
sterie revoluce japonské vyprávění o znameni
tých recích — illustrováno několika rozkošnými
obrázky malíře Ichi-wei-sail; Japonských voje-
vůdců pozoruhodné příběhy (z r. 1836); Chrono-
I gie Bukoova; zajímavý spis „Západní státy
jak provádějí své politické záměry“, s podo-
biznami západních výtečníků; Cestopis Japonce
o cestě do Evropy (1836); Věčný kalendář ja-
ponský; Spis o starém krají žen a toilettách ja-
ponských (1840); O trojím způsobu života
Sumidagavova kniha o obcování s lidmi; No-
blessa oděvu ve starém Japonsku (1752);
Zrcadlo žen (o výchově jich); Nauka o zápas-
nictví japonském; Státní almanach o šlechtě
rodové a úřadnictvu a pod. Z geografických cen-
nými jsou spisy: O západním Okeánu; Map
Tokia a „Říše skvostů Tafanu“.
Japonec
Sumidagavův
Evropa
Japonsko
Tokio
letopisec
Chrono
24
article
Vědy přírodní zastoupeny jsou většinou
spisy a atlasy, jež provázeny bohatými malbami
Tak nacházíme v knihovně japonské: „Gazely
a jelena pižmového prozkoumání“!; Tajemstv
výchovy bourců s velice precisními illustracemiá
Trávy a stromy; Léčebné trávy (1830); Botanika
(1828); Polní hospodářství; Vlnění ve vzduchu
a na moři (1855); Nauka o přístrojích; Výklad
záhad životních principů (fysiologie z r. 1866).
— Z oboru stavitelského zajímavým jest spis
Západomořské dělání (stavění) domů. Z knil ob-
sahu náboženského pozoruhodným jest budhisti-
cký spis: „O přilnutí k blaženému slovu“a
Cesta o následování srdce.
Belletrie japonská zastoupena je v knihovně
u Náprstků více než dvaceti knihami povídek
japonských, a to jednak povídek lidových, jed-
nak umělých. Zajímavými jsou názvy některých
knih, na příklad humoresek japonských. Tal
„Kai ken hijaku sian“... jest kniha, obsahu-
jíef „Sto směšných příběhů, nuticích k smíchu
při pouhém otevření knihy“. Jinou originální
a cennou knihou je „Sbírka epigramů 100
básníků a básnířek japonských“ s připojeným
jich podobiznami
Náprstek
Tal
25
article
Neobyčejně interessantním jest oddělení
knihovny, representující japonské malířství.
Umění Japonců zajímalo Vojtu Náprstka, tak, že
opatřoval si vzácná díla originální, nasvědču-
jicí dovednosti japonských malířů zvlášť horlivě
a bez ohledu na výši ceny. Knihovna jeho vy-
kazuje po této stránce velmi pozoruhodnou
kollekci. V prvé řadě jest to sbírka karikatur.
jež provedl slavný malíř japonský Hokusai
(* 1760, 1849), sbírka kopií obrazů Au-ky -
vých (Aukyo Kano * 1733, 1789), kopie Bai
reiových 100 ptáků, jedno napodobení starých
mistrů od malíře Šun-boku, čínsko-japonská
obrazárna, Šun-senových obrazů kopie, předlohy
pro dekoraci porculánu a podobně. Jako zvláštn
ukázka routinovanosti malířské uvádí se obraz
„Sumidagavy oba břehy jedním pohledem
Hckusaiova štětce zběžné malby, obrazy pečet-
ních schránek, modely různých řemesel, před-
lohy a vzory obrazů na hedvábných pokrý vkách.
vyobrazení hor na otevřených mísách, Gioku
Ran-sai-sada-hideovy obrazy (slavný illustrátor).
obrazy ženy v plném úboru, illustrace národníe
pohádek, 100 pohledů na různé památnosti říše
osamocená illustrace ku pohádce „Dobrý a zlý“
Katsušikových květin a obrazů publikace, obrazy
dračího (císařského) domu; z her divadelníc
nalezá se tu illustrace výjevu: „Zavraždění ne
přítele“, z vřavy válečné pak „Osm vyzbroje
ných tvrzí“,
Uvedením těchto zajímavých názvů origi
nálů japonských dokonce není vyčerpán bohatý
obsah „japonské knihovny Náprstkovy“. Zde
vyčtěny pouze co nejstručněji názvy knih, na-
mnoze svazků o několika stech stránkách.
Japonec
Vojta Náprstek
Hokusai
Šun
Katsušikový
Náprstkův
Giok Rana
Auka
26
article
Obrazy, jimiž text provázen, jsou svrchovaně
zajímavými a zejmena překvapuje čistota v pro-
vedení. Většma japonských originálů tištěnav
Kioto a v Yeddo (Tokio) a označena letopočtem
tisku.
Mnohem početnější, než původní, jes
knihovna literatury cizí o Japonsku. Jsou to po-
nejvíce díla anglická, francouzská, německá
ruská a polská, jež Náprstek nashromáždil. Na
cházíme tu i přemnohá, jichž neuvádějí jako
pramenů ani největší slovníky světa; jiná opětně
jsou známá. Jedním z nejstarších praci v tomto
směru jest „Caronovo popsání tří říší, Japonska.
Siamu a Koreje, pochodící z roku 1663, vydané
v Norimberce. Také seznam těchto děl pořízen
drem. Dvořákem a obsahuje rozdělení knih jed-
nak abecední, jednak dle obsahu. Jsou tu belle-
tristické spisy, cestopisné, o časopisectvu, dě-
jiny, gramatika, spisy o hospodářství japon
ském, klassické spisy, o missiích, místopisy
o náboženství japonském, národopisy, o ob-
chodu, průmyslu, přírodopisu, o životě společen-
ském, o vědě a umění, vychovatelství, zeměpisu
a zřízení státním. Zajímavou jest poznámka na
zadní desce katalogu, hlásající, že: „dr. Lusume
Misabuchi z Tokia vypsal sobě z tohoto katalogu
za 24 hodi 705 názvů knih čínských a 316
japonských“ (v r. 1901).
Uvedeme napřed díla mimovědecká, jichž
počet přirozeně není tak velikým, jako děl histo-
rických, studií národo- e cestopisných. Pozoru-
hodnou v tom směru jest „Anthologie Japonaise
pésies anciennes et modernes“, vydaná v Pa-
říží r. 1871, překladem neznámého; nebo Ba-
kinsův překlad japonského románu „V poutec
lásky“, Bramsovy Japonské pohádky a báchorky.
Náprstek
Caronův
Dvořák
Lusum Misabuchi
Bramsův
Tokio
Japonsko
Siam
Korea
Norimberk
studie národoe
kniha čínský
27
article
Dubardovo Japonsko pitoreskní, Básně ze sbírky
„Doset tisíc listů“, Greyův překlad legendy
„O zlatém lotosu“, Guimetovo dílo „Na japon-
ské promenádě“, „Sakura Sogo“, drama z hi-
storie japonské od básníka Kilasato, La musique
du Japon, Langeova sbírka starojaponských jar-
ních písní, Memoires et anecdotes sur la dyna
stie régnante, Hanasaki Jiji Báchorky japonské
Netto C. O motýlovém papíru japonském, O 'Neil
O japonském knížeti, studujícím v Londýně.
„Si-Siang-Ki-ou“, komedie japonská o šesti jed-
náních, Stegerův „Starý a nový Japan“, Wand-
sovo dílo o malbách na storách, Přizmaterova
všechna díla (45 svazků) a konečně větší práce
a studie o Japonsku od těchto autorů: Acts,
Adams, Alcocks, Aston, Ayrton, Barrington.
Bavier, Beauvoir, Bakins, Brams, Brinckman,
Bird, Caron, Dubard, Dennys, Delfrat, Dupont.
Dupuis, Exner, Fortune, Fraissinet, Golovnin.
Fesca, Gaudier, Grey, Guimet, Halloran, Heike,
Heine, Hellwald, Humbert Aimé, Jephson, Ja-
mes T. H., John, Kraus, Lange, Lanmann.
Mečníkov, Nagai, Naumann, Neumann, Netto C.
Oda, Oliphant, O'Neill, Pfizmaier, Rosny, Sato
Siebold, Serrurier, Smith, Spiess, Steger, Stein-
metz, Taketosi, Tamenaga, Tamino, Tanefiho.
Taylor, Thumberg, Tilley, Tomes, Trench, Tri-
gantius, Tshinhci a Wan
Greyův
Japon
Langeův
Memoires
Stegerův
Wanda
Adams
Alcocks
Aston
Ayrton
Barrington
Beauvoir
Bakins
Brams
Brinckman
Bird
Caron
Dubard
Dennys
Delfrat
Dupont
Dupuis
Exner
Fortune
Fraissinet
Halloran
Heike
Hein
Hellwald
Humbert
Aimé
Jephson
T H
John
Kraus
Lange
Lanmann
Nagai
Naumann
Neumann
C Odo
Pfizmaier
Rosna
Serrurier
Smith
Spiess
Steger
Stein
Taketos
Tamenaga
Tamino
Tanefi
Taylor
Thumberg
Tilley
Tomes
Trench
Tshinhtít
Japonsko
Kilasato
Londýn
Guimet
Golovnin
Sata Sieboldávie
Trigantius
O ' Neil
kiou
O ' Neill