Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXV.

2

V Praze, v sobotu dne 18. března 1905.

Praha

3

Číslo 77.

4 article

Na ranní a odpol. list předpláeí sen v Praze v zdministrasi na r . . . . S K — s dvojí donáškou na měsíe Ba čint leta . . . . 7 K 50 na něsfc . . . . . . 2 K 30h Poštont ra měsíe . . . . .. za čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou ěsí nk čtvrt leta . . . !i k eo h

Praha

5 title

Onsšní číslo pro Prahu le o 10 etranách.

Praha

6 article Válka.

Válka. L. Z Petrohradu, 17. března. (Původní telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«. Velkokníže Nikolaj Nikolajevič v po- slední chvíli odepřel převzíti vrchui velení nad desorganisovanou man- džurskou armádou, načež car svěřil je generálu Liněviči. Carský rozkar způsobil velkou sensaci ve vojenských kruzích, neboť podobá se, že mukden- ská operace není ukončena a bude se v ní pokračovati. Generál Kuropatkin stane se p ukončení vojny maršálem. Jmenování Liněviče učinilo n obecenstvo velký, hluboký dojem. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 5.)

Nikolajevič Liněvič Kuropatkin Petrohrad

7 article

Rozhodnutí uherské krise se blíží. Jednotvárné úřadní zprávy o slyšení patnáct uherských a šestnáctého chorvatského předáka, jež důsledně po každé jednotlivé audienci oznamo- valy, že situace zůstala nezměněna a že řešen krise uherské nepokročilo, byly asi správné pouze pro onu chvili, v níž byly dány do veřejnosti Ve skutečnosti audience ony přece jen upravovaly a dle všeho také upravily půdu příštímu roz hodnuti. V celku svém podaly panovníkovi jednak úplný přehled názorů a návrhů uherských politiků všech stran a stanoviska zástupce Chorvatův o po- měrech uherských, jednak nezůstavily účastníky v nijakých pochybnostech o tom, jak panovník jakožto uherský král pohlíží na požadavky a zá- měry uherských stran, zvláště spojené opposice a posavadní vládní strany tamní. Sotva lze o tom pochybovati, že účinek ná- zorů panovníkových byl na uherské politiky velmi mocný; četní z nich zejmena pokud se týče tábora opposičního, ani se tím netajili, že slibovali s více od vítězství volebního, jímž národ uherský vynesl svůj rozsudek o politice hr. Tiszy, ale přes toto patrné své zklamání přece jenom an v projevech svých veřejných nevybočili z rámee pravidel ústavních, ani neuznali za vhodno, po rušiti klid zbraní, jejž uzavřeli na dobu, než bude jmenováno nové ministerstvo a dovedli v tomto rámci udržeti i své horkokrevnější stoupence.

Chorvatův Tisza

8 article

Důvody toho jsou několikeré a hlavním a bylo přesvědčení, že nelze se postaviti příkře prot stanovisku krále, jenž dosud jevil největší poroz umění a všemožnou ochotu k ústavním nárokům uherským. Dále seznala strana Košutova, že pře- pjetím tetivy by mohla pomoci opět do sedl straně liberální, kteráž s odštěpenci a Banffovci, třeba že tito tvořili s Košutovci spojenou opposici by mohla utvořiti novou většinu vládní, protože obě tyto skupiny setrvaly na půdě zákonů vy rovnacích z r. 1867. Zejmena chování Banffovo bylo po volbách velmi podezřelé. Mimo to se zdá, že při bližším ohledání otázky hospodářské a celní rozluky, přes to, že panovník hned v prvních audiencích zásadně se nevyslovil prot stanovisku spojené opposice, nastalo mezi uher- skými politiky jakési ochlazení a že nabylo vrchu přesvědčení, že třeba v této záležitosti postupo- vati zvolna a opatrně, nemá-li nastati prudký a nebezpečný hospodářský otřes. Ve věcech vojen ských setkali se Madaři ovšem s nejtužším od porem, ale v léto otázce projevili také neobyčej nou pružnost; předložiliť průběhem audiencí ně kolik návrhů, od původních požadavků značně se uchylujících. To vše jsou známky, že Maďaři v nynějš krisi vedli si nejen nejvýš opatrně, ale že sna- žili se i vyvarovati se všemu, co by mohlo za- vdati podnět kruhům vídeňským, aby se mohly zhostiti k nim všech ohledů. Ba i památný den 15. března, oslava revoluce z r. 1848, minul bez vážnějších příhod, a Košut sám v ten den vydal heslo — čekati.

Košutův Madar Košut spojený opposice

9 article

Neméně jest pravděpodobno, že všecky strany v Uhrách bedlivě pozorovaly náladu veřejnéh smýšlení v této polovině soustátí, jakož i činnost rady říšské, a že jim zvláště neušlo volání prů- myslníků a některých politiků německých, aby se použilo dané příležitosti a hospodářská roz- luka se provedla ihned a provedl se důrazný nátlak hospodářské převahy této poloviny státu nad Uhrami. A souhrn všech těchto okolností způsobil dvojí překvapení. Jedno tvořil náhlý příjez předsedy uherského ministerstva hr. Tiszy do Vídně, druhé pak ohlášení, že panovník navštiví v neděli neb v pondělí Pešť-Budin, že tam bude pokračovati v akci na rozřešení nynější krise. Zpráva tato vzbudila v Uhrách všeobecně velm dobrý dojem, poněvadž tam mají za to, žeb se byl panovník neodhodlal k návštěvě hlavníh města již nyní, kdyby nebylo naděje, že se u té příležitosti nalezne východisko z nynějšího ne- jasného stavu. Ohlášení panovnikovy cesty do Uher před- cházela po slyšení hr. Tiszy korunní rada, v níž přítomni byli předsedové ministerstev Tisza i Gautsch, ministr zahraničných záležitosti, mi- nistr války a tu asi se jednalo nejen o vý- sledcích, k nimž panovník dospěl na základě audiencí šestnácti politiků, ale i o základech, na nichž se přikročí k uklizení otázek, sem spadajících. Ačkoliv se oznamuje, že nestala se nijaká formální usnesení, nicméně dlužno mii za to, že se dospělo ke shodě názorův. Snad dnešní řeč předsedy ministerstva bar. Gautsche, proslovená v říšské radě při rokování o návrhu Derschattově, aby se zvolil 48členný komitét z rady říšské ku připravení návrhů o poměrech obou polovin soustátí, podává jakýsi klíč k vy- stižení toho, jaký byl obsah jednání korunní rady; bylať tato řeč bezprostředně po ní před- nesena.

Gautsch Uhry Vídeň Pešť Tisza Tisza korunní rada ministerstvo Tisza

10 article

Činí, pokud se týče poměru obou polovin státu, dojem veliké zdrželivosti a opatrnosti, ač se vyslovuje o otázkách, na něž se čeká na všech stranách, určitá a jasná odpověď. Doví- dáme se z řeči předsedy ministerstva přede- vším, že povoláni byli politikové uherští dle ústavní praxe, aby se mohla rozřešiti tamní krise utvořením nového ministerstva. A až bude nové ministerstvo uherské sestaveno, pak na- stane ministerstvu zdejšímu úkol, aby k němu přikročilo s celou řadou otázek, a dle odpovědí, jakých se mu dostane, přednese své návrhy radě říšské, a tu prý bude předseda minister- stva hájiti »hodně jednostranně« zájmy této poloviny říše, číli jak dále ještě pověděl, že nebude nic zastupovati, co by nebylo důstojno a co by odporovalo zájmům jeho rakouské vlasti.

11 article

Co se týče upravení hospodářských záleži- tostí, trvá vláda bez výhrady na oněch úmlu- vách a dohodnutích, jež již před delší dobou byla radě říšské podána, a považuje stále ještě pospolitost celní a hospodářskou za nej- lepší formu hospodářského soužití obou státních obvodů. Při tom se odvolával na snahu vytvá- řeti co největší obvody hospodářské, a odstou- pení od této zásady by prý znamenalo krol na zpět. Tu třeba poznamenati, že úmluvy, o nichž tu baron Gautsch mluví — úmluvy Szella s Körbrem — upravují poměry hospodářské pouze do r. 1907; ale veřejnosť se nedovídá z jeho řeči, co přijde potom? K velkým hospodářským obvodům tíhnou ovšem státy, jež mají dosti sil, je utvořiti; ale již snaha po ochraně vlastních výrobků a obmezo- vání volné tržby jest průlomem do této zásady Také jest nepochybno, že posavadní po- spolitosť hospodářská vzbudila na obou stra- nách značný odpor a neutuchající nářky na vzájemné vykořisťování. Konečně existují i malé hospodářské obvody a jsou velmi šťastné, na př. Švýcary, Holandsko, Portugalsko a j.

Gautsch Szell Körbr Holandsko Portugalsko

12 article

Máme proto za to, že pro posavadní po spolitost hospodářskou nenajde se nadšení u těch národů, jejichž hmotně zájmy poškozuje .. Celkem tedy nedovídáme se tu z řeči bar Gautsche nic spolehlivého. Dále setrval bar. Gautsch na svém dřívěj ším prohlášení o jednotě armády — ovšem jes i pojem této jednoty proměnlivý a jak jej za- stávají tradičně dle německých zájmů, i hodn zastaralý. Předseda ministerstva konečně prohlásil, že vláda bude vždy hájiti zákonný a rovnoprávný vliv této poloviny státu na společné záležitosti aniž by byl blíže označil, v jakém směru jes vliv ten ohrožen. Jsou to tedy tři důležité otázky, jichžs týká vyřízení krise uherské a o nichž po po- slední radě korunní promluvil předseda mini- sterstva: hospodářský poměr soustátí, společná armáda a vliv na společné záležitosti. Jich všech dotkne se bezpochyby i na- stávajlcí řešení uherské kri se. Vedle vnitřní situace rakousko-uherského soustátí bude asi na řešení krise uherské účin- kovati i nejistý stav mezinárodní, zejmena i blízké poměry balkánské, což vše zdá se nasvědčovati tomu, že na obou stranách převládá nálada, aby řešení to stalo se způsobem mírným a ústavním Orgán vysokého kleru a konservativní aristo- kracie proháší mínění, že panovník přikroči k řešení jejímu »moudře a pevně« a že v Uhráck s nadějemi mohod hledéti k 4omu, co jim- příš týden přinese.

Gautsch

13 article Německá byrokracie v Čechách.

Německá byrokracie v Čechách. Konečně — snad za týden neb za čtrnác dnů — mají býti vyplněny zející mezery ve statu soudních úřadníků v Čechách. Čeští kom- petenti byli otálením tím, jež na svědomí má německý furor a nerozhodnost vlády, jež ne měla dosti odvahy ke konání spravedlnosti, při- pravení o tisíce, však to je již v tomto státě údělem těch, již nemají čest přináležeti k privi- legovanému národu, který diktuje dnes nejento co chce, nýbrž i to co nechce. Jak jmenování dopadne, o tom nechceme šířiti dnes slov, poněvadž chová se to v nej větší tajnosti, jakoby bůh ví o jak důležitý šl tu zájem státní. Však mýlili by se ti, kteří by se domnívali, že jmenováním tolika a tolik soudních adjunktů a soudních sekretářů národ- nosti české bude učiněno za dost požadavkům našim, pokud se týče obsazování míst úřad nických. Jakkoli uznáváme správnost zásady dosa- zovati na místa úřadnická všech odvětví do krajů českých Čechy a do německých Němce. ovšem znající oba zemské jazyky, nemůžeme nijak strpěti, aby k vůli tomu, že počet ně- meckých kompetentů dnes je naprosto nedo- statečný, trpěli tím zasloužilí i pro německé kraje způsobilí kompetenti čestí. Oč ale zvláště nám jde, aby nebyl postup kompetentů českých obmezen pouze na nižší a nízké kategorie slu- žebné, jako po většině dosud, nýbrž aby za- sloužilým a talentovaným úřadníkům českým otevřen byl postup na místa nejvyšší právě tak jako Němcům.

bůh Němec Čechy

14 article

Tito zuby a nehty vzpírají se každému auskultanlu a assistentu národnosti české vy- slanému do kraje německého, naproti tomu ale my trpěti máme, aby na rozhodující c mistech, v ministerstvech a v úr dech centrálních vůbec seděli téměř výhradně jenom Němci Poláci. Na prstech by spočítal každý odborné chefy a ministeriální rady v ministerstvech ná- rodnosti české a jak vypadá to v Praze, o tom poučí nás každý úřadnický almanach. Nyni, po úmrtí presidenta zemskéh soudu Pally, nestojí v čele stát- nřch úřadů v Praze — nehle d k policejnímu řediteli — ani je- diný Čech, aspoň ne takový, kter by k národu svému otevřeně s hlásil, rodinu svou česky vycho- vával a konal povinnosti přísluš- níka národnosti své. Jest veřejným tajemstvím, že ke společen- skému zotavení a povzbuzení chefové státníeh úřadů pražských se scházejí, však není také žádným tajemstvím, že z kruhu těchto pánů jimž svěřena správa českého království, jazyk většiny obyvatelstva tohoto království zásadně jest vyloučen, ba, že z tohoto kruhu vycházej podněty k akcim, jimiž poloofficiáln se podporujo všechno, co opatřen jest národní signaturou německou. Némectvo pražské má v těchto pánec hlavní oporu svou a ne pouze němečtí židé, ale též předáci státní byrokracie jsou nejspoleh- livějšími sloupy německého života v Praze.

Němec Polák Praha Čechy

15 article

Evidentní je styk těchto kruhů s něme- ckými poslanci a protektory německo-národních proudů v ministerstvech. Všichni tito činitelove svorně a rukou nerozdílnou prácují v zájmu Němectva a proti národu našemu. V ohledu tom panuje mezi nimi intimita, jež mnohdy ne- respektuje ani ohledy zákonem a služební prag- matikou přikázané. Zajímavo jest na příklad, že Němci ve Vídni a v Budějovicích zvěděli o zá- kazu jistých plakátů českých, jež p. Taschkovi a jeho přátelům se neliíbily, dříve, než o tom zpraven byl z Prahy politický úřad ve zmíně- ném městě ! — — — Projděmež četné úřady v Praze a vizme, kdo v nich rozhoduje: Místodržitelem v Čechách jest hr. Cou- denhove, jenž svým němectvím nikde a nikdy se netají. Rozhodným Němcem a zjevným od půrcem českých snah2 je jeho náměstek pan Dörfel. Vicepresident zemského finančního ředi- telství pan Tersch je sice původu českého, jinak ale je Němec, rovněž ředitel pošt pan Šafařik, jenž hlavní má zásluhu o to, že V drobném prodeji ranní čídlo o sobě . . . na 2 odpollední Ve filinikách Ba venkově ranní čislo. . . . . edpolední . . . . . . . 3b Inserá t platí se hotově napře Přeěplseení a isserty přijiná zámisl- strace v Miarianské ulici č. e. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a expodice „Národnich Listá“. Rukopisy se nevraceji

Němec Dörfel Tersch Šafařik Národnich Vídeň Budějovice Praha Čechy Miarianský ulice Němectva

16 article

nikde v německém kraji nesmi se na poště ob jeviti český nápis, český tiskopis a který dnes, jak známo, expeduje ze smíšeného území také již české úřadníky, kdežto v českém kraji všude na poště má němčina přednost a kde úřadníe a úřadnice jazyka českého neznalí nejsou vzá- cností. Němcem je místopředseda zemské školní rady pan Zabusch, Němcem horní hejíman Jarolímek, Němcem president vrehn. soudu pan Wessely, jenž svou antipatií k jazyku našemu nijak se netají, Němcem je náměstek jeho p. dr. Ripka, Němcem president trest- ního soudu pan Wokaun a Němcem, třeb také české krve, vrchní státní zástupes pan Merhaut. Tak vypadá to v Praze u nejvyšších úřad- dních. instancí v zemi. A oproti těmto, náro náš pokořujícím proudům máme mlčeti, kdežto Němci pokaždé pravou štvanici arranžují, kdy- koli zabloudí do kraje, jejž neprávem reklamují pro sebe, nějaký český soudní praktikant Naproti pusté německé vřavě, jež burácl dnes a jejíž účelem je vyštvání ze smíšeného kraje posledního českého úřadníka, musí být válečným naším pokřikem: Chceme ne pouze české adjunkty a officiály, ale žádáme, aby konee učiněn byl úřadní praxi, jíž se úřadníci českého původu, již k národu svému upřímně se znaji, z vyššich a vysokých míst úřadnických soustavně vylučují, jako děje se dosudl

Němec Zabusch Jarolímek Wessel doktor Ripka Wokaun Merhaut Praha

17 title

Řišská rada

18 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 17. března. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů «.) Nebyl ještě dojednán návrh posl. dra. Derschatty na dosazení zvláštního 48čienného výboru pro studium poměrů obou polovin říše. Rokováním o něm bude vyplněna snad celá schůze příšti, která se koná v úterý. Dvě řeči, dnes promluvené, vynikly nad úroveň rozpravy. Krátká, dílem polemická, dílem deklarativní řeč bar. Gautsche a dvouhodinná skoro, historická, logistická a pragmatická řeč prof. dra. Fiedlera. Poslouchány byly obě s velikou, všeobecnou a napjatou pozorností. V projevě chefa vlády hledáno a spatřováno více, nežli pouhé osvědčení ministerstva. Netoliko vzhledem na včerejší audienci minist. předsedy, netoliko vzhledem na nedělní odjezd panovníkův do uherského hlavního města a celou dlouhou zalitavskou krisí vůbec, ale také vzhledem na opatrnost a obezřelost prvaího ministra cislaj- tanského, který zajisté zná demarkační čáru, k níž sahají »tou chvIlí« disposice povola- ných činitelů. Vůle těchto rozhodujíeíeh míst, pokuď jde o hospodářskou pospolitost a o věci vojenské. jest v dnešním vyjádření, kteréž učiněno jmé- nem kabinetu, dosti určitě viditelna. Než, ne- budiž na druhé straně tajeno, že na celý hovo bar. Gautsche kladl se hustý, dusivý stín ne- jistoty a pochyby, zdali, co jest odhodláním dnes, bude sledováno také zejtra. To jest také příčinou, že všechna jeho ujišťování nedoznala na levici žádné souhlasné ozvěny a že též ubez- pečení, že exekutiva bude a chce rozhodně há- jiti zájmy této říše a jejího rovnoprávného stejného vlivu na záležitosti společné, nevzbu- dilo povděku a pochvaly, jaké se jindy vzdávají projevům takovým.

Gautsch profesor doktor Fiedler Vídeň poslanecký sněmovna

19 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Japonské literární poklady u Náprstků. Přátelé a ctitelé blahé paměti Vojty Náprstka ochotně dosvědčí, že zesnulý lidumi a vlastenec, krom vášnivé své lásky k národu, ještě jednu velikou s krásnou choval lásku ku pokroku a osvětě. V tom směru nehynoucí paměť zjednal si celoživotním svým dílem, za- ložením a obohacováním knihovny, které co do vzácnosti děl, není v Praze rovno. Náprstek shromažďoval v pravén slova smyslu literární poklady všech dob a všech národův, nešetře ve- likých nákladů, jež s ušlechtilými jeho snahami byly spojeny. A nebyla to pouze osobní zálibu jeho, kochati se v bibliotéce, nýbrž byla to touha, poznati snesená zde díla, čerpati z nich poučení, jak ti kteří národové žijí, a kromě toho poskytnouti i jiným, kdož za účely vědeckým aneb za vzděláním vlastním toho potřebovali, možnosti konati v knihovně jeho studie. Nejedno vědecké dílo doby dnešní děkuje pramenům knihovny Náprstkovy, jež bývala, dík jeho po- hostinnosti a jest až dosud ochotou slechetné jeho choti, paní Josefy Náprstkové, přístupnou všem, kdož hledají a tlukou. Z obrovských zásob drahocenných kniha oddílů, obereme si dnes za předmět těchto řádků pouze nepatrnou, ale vzácně cennou část knihovny Náprstkovy, koutek jeho nejmilejší: Oddělení literatury japonské původní a litera- tury světové, o Japonsku jednající. Dlužno však předeslati několik řádek o vzniku tohoto od- dělení. Vděčíme za informace ve věci té pan Jos. Náprstkové.

Náprstek Vojta Náprstek Náprstkův Jos Praha

20 article

Zvěčnělý Vojta Náprstek již jako student choval touhu poznati země východní a jejich lid, jmenovitě Japonsko a Činu. Tehdy nebylo arci takových znalostí o krajích vycnázejícího slunce a zprávy cestovatelů, kterým podařilo se proniknouti do zemí žlutého plemene, příliš byly odlišnými a namnoze fantastickými. Mladý Náprstek vymohl si na paňmamince, nezapo- menutelné Anně Náprstkové, aby mohl studovati ve Vídni. Neřekl jí však pravou příčinu, že doufá časem dostati se do konsulární akademie a zde připraviti se k cestě na dálný Východ . .. Avšak záměr jeho byl překažen bouřlivým rokem osmačtyřicátým, kdy Vojta Náprstek místo n

Vojta Náprstek Náprstek Japonsko Vídeň dálný východ

21 article

Východ, odebral se na Západ, za okeán do Ame meriky k desítiletému pobytu. Tato změna v plá nech nikterak neztenčila Náprstkovu zálibu pro Japonsko a Čínu. Sbíral v Americe zprávy o ob divuhodných těchto zemích a když pak do vlasti své se navrátil, neomeškal v roce 1863 navští viti výstavu londýnskou, kde čínské a japonské oddělení budilo vystavenými předměty všeobee neu pozornost. Náprstek velice byl překvapen vzácnostmi zde vystavenými a utvrzen ve svých názorech o veliké zajímavosti obou těchto ná- rodův asijských. Řadu předmětů japonských a činských na místě zakoupil, jiné pak dle uda ných adres objednal. S obzvláštní láskou a ne šetře nákladův, do tisíců jdoucích, jal si pořizo- vati zvláštní knihovnu, s oddělením čínským japonským, kupuje jednak knihy světové litera- tury, o Číně a Japonsku jednající, jednak opa- třuje si za drahý peníz vzácné originály litera- tury čínské a japonské. Že obnosy za koupen knihy byly veliké, patrno z toho, že před ne- dávnem nalezeny v knihách založené jeho po- známky, z nichž vysvítá, že objednal a zaplati za některé jen čínsko-japonské knihy u Qua- ritche v Londýně, u Baera ve Frankfurtě, Hirsch manna v Lipsku a Morela v Paříži částku 12.946 shillingů a 992 franků.

Náprstkův Náprstek Baer Hirsch Morel západ Japonsko Čína Amerika Londýn Frankfurta Lipsko Paříž u Qua

22 article

Tato čásť knihovny byla zamilovaným kcutkem Náprstkovým. Zde velmi rád prodléval a jak říkával, probíral se ve svých „skvostech“ jimž dostalo se lichotivého a zaslouženého uzná- ní při návštěvě japonského vicekonsula, jenž překvapen bohatou bibliotékou, prohlásil, že nalezá zde drahocenné a vzácné knihy, jakých nemá ani císařská knihovna v Tokiu. Proti tvr- zení, že japonská kultura jest jen povrchním leskem a pozlátkem, Náprstek rozhodně vystu- poval, maje ke tvrzení svému pevnou oporu ve své knihovně, jež nasvědčuje, jak falešným jest názor o japonských barbarech a nevzdělancích. Japonská knihovna Náprstkova obsahuje n 316 děl, z nichž zvláště cennými jsou originály. tištěné písmem čtvercovým, travovým a fira- kanou. Index jejich pořídil svého času (r. 1888) prof. dr. Rudolf Dvořák, který připojil k nad pisu v znacích vždy i překlad a vysvětlivky místo tištění a rok, kdy kniha vydána. Z jazyko- vědy japonské sedm knih nachází se v knihovně Náprstkově a jsou to slovníky čínsko-japonské v počtu čtyř, kapesní homonym (čtyř knih klas- sických slov výpočet veleúplný) a encyklopedie Daifukova lákadly (jazykovými) nenasytná po- kladnice. Dějepis, zeměpis, životopisná litera tura a mapy, representovány jsou těmito spisy

Náprstkův Náprstek profesor doktor Dvořák Daifukův Tokio

23 article

Seklalovi 10.000 letopiscové; Provincie Ka sebrané paměti (s illustracemi); japonsko- čín- ského letopisu tabulky; soubor státních děje- pisců od založení říše až do 17. století; Z hi- sterie revoluce japonské vyprávění o znameni tých recích — illustrováno několika rozkošnými obrázky malíře Ichi-wei-sail; Japonských voje- vůdců pozoruhodné příběhy (z r. 1836); Chrono- I gie Bukoova; zajímavý spis „Západní státy jak provádějí své politické záměry“, s podo- biznami západních výtečníků; Cestopis Japonce o cestě do Evropy (1836); Věčný kalendář ja- ponský; Spis o starém krají žen a toilettách ja- ponských (1840); O trojím způsobu života Sumidagavova kniha o obcování s lidmi; No- blessa oděvu ve starém Japonsku (1752); Zrcadlo žen (o výchově jich); Nauka o zápas- nictví japonském; Státní almanach o šlechtě rodové a úřadnictvu a pod. Z geografických cen- nými jsou spisy: O západním Okeánu; Map Tokia a „Říše skvostů Tafanu“.

Japonec Sumidagavův Evropa Japonsko Tokio letopisec Chrono

24 article

Vědy přírodní zastoupeny jsou většinou spisy a atlasy, jež provázeny bohatými malbami Tak nacházíme v knihovně japonské: „Gazely a jelena pižmového prozkoumání“!; Tajemstv výchovy bourců s velice precisními illustracemiá Trávy a stromy; Léčebné trávy (1830); Botanika (1828); Polní hospodářství; Vlnění ve vzduchu a na moři (1855); Nauka o přístrojích; Výklad záhad životních principů (fysiologie z r. 1866). — Z oboru stavitelského zajímavým jest spis Západomořské dělání (stavění) domů. Z knil ob- sahu náboženského pozoruhodným jest budhisti- cký spis: „O přilnutí k blaženému slovu“a Cesta o následování srdce. Belletrie japonská zastoupena je v knihovně u Náprstků více než dvaceti knihami povídek japonských, a to jednak povídek lidových, jed- nak umělých. Zajímavými jsou názvy některých knih, na příklad humoresek japonských. Tal „Kai ken hijaku sian“... jest kniha, obsahu- jíef „Sto směšných příběhů, nuticích k smíchu při pouhém otevření knihy“. Jinou originální a cennou knihou je „Sbírka epigramů 100 básníků a básnířek japonských“ s připojeným jich podobiznami

Náprstek Tal

25 article

Neobyčejně interessantním jest oddělení knihovny, representující japonské malířství. Umění Japonců zajímalo Vojtu Náprstka, tak, že opatřoval si vzácná díla originální, nasvědču- jicí dovednosti japonských malířů zvlášť horlivě a bez ohledu na výši ceny. Knihovna jeho vy- kazuje po této stránce velmi pozoruhodnou kollekci. V prvé řadě jest to sbírka karikatur. jež provedl slavný malíř japonský Hokusai (* 1760, 1849), sbírka kopií obrazů Au-ky - vých (Aukyo Kano * 1733, 1789), kopie Bai reiových 100 ptáků, jedno napodobení starých mistrů od malíře Šun-boku, čínsko-japonská obrazárna, Šun-senových obrazů kopie, předlohy pro dekoraci porculánu a podobně. Jako zvláštn ukázka routinovanosti malířské uvádí se obraz „Sumidagavy oba břehy jedním pohledem Hckusaiova štětce zběžné malby, obrazy pečet- ních schránek, modely různých řemesel, před- lohy a vzory obrazů na hedvábných pokrý vkách. vyobrazení hor na otevřených mísách, Gioku Ran-sai-sada-hideovy obrazy (slavný illustrátor). obrazy ženy v plném úboru, illustrace národníe pohádek, 100 pohledů na různé památnosti říše osamocená illustrace ku pohádce „Dobrý a zlý“ Katsušikových květin a obrazů publikace, obrazy dračího (císařského) domu; z her divadelníc nalezá se tu illustrace výjevu: „Zavraždění ne přítele“, z vřavy válečné pak „Osm vyzbroje ných tvrzí“, Uvedením těchto zajímavých názvů origi nálů japonských dokonce není vyčerpán bohatý obsah „japonské knihovny Náprstkovy“. Zde vyčtěny pouze co nejstručněji názvy knih, na- mnoze svazků o několika stech stránkách.

Japonec Vojta Náprstek Hokusai Šun Katsušikový Náprstkův Giok Rana Auka

26 article

Obrazy, jimiž text provázen, jsou svrchovaně zajímavými a zejmena překvapuje čistota v pro- vedení. Většma japonských originálů tištěnav Kioto a v Yeddo (Tokio) a označena letopočtem tisku. Mnohem početnější, než původní, jes knihovna literatury cizí o Japonsku. Jsou to po- nejvíce díla anglická, francouzská, německá ruská a polská, jež Náprstek nashromáždil. Na cházíme tu i přemnohá, jichž neuvádějí jako pramenů ani největší slovníky světa; jiná opětně jsou známá. Jedním z nejstarších praci v tomto směru jest „Caronovo popsání tří říší, Japonska. Siamu a Koreje, pochodící z roku 1663, vydané v Norimberce. Také seznam těchto děl pořízen drem. Dvořákem a obsahuje rozdělení knih jed- nak abecední, jednak dle obsahu. Jsou tu belle- tristické spisy, cestopisné, o časopisectvu, dě- jiny, gramatika, spisy o hospodářství japon ském, klassické spisy, o missiích, místopisy o náboženství japonském, národopisy, o ob- chodu, průmyslu, přírodopisu, o životě společen- ském, o vědě a umění, vychovatelství, zeměpisu a zřízení státním. Zajímavou jest poznámka na zadní desce katalogu, hlásající, že: „dr. Lusume Misabuchi z Tokia vypsal sobě z tohoto katalogu za 24 hodi 705 názvů knih čínských a 316 japonských“ (v r. 1901). Uvedeme napřed díla mimovědecká, jichž počet přirozeně není tak velikým, jako děl histo- rických, studií národo- e cestopisných. Pozoru- hodnou v tom směru jest „Anthologie Japonaise pésies anciennes et modernes“, vydaná v Pa- říží r. 1871, překladem neznámého; nebo Ba- kinsův překlad japonského románu „V poutec lásky“, Bramsovy Japonské pohádky a báchorky.

Náprstek Caronův Dvořák Lusum Misabuchi Bramsův Tokio Japonsko Siam Korea Norimberk studie národoe kniha čínský

27 article

Dubardovo Japonsko pitoreskní, Básně ze sbírky „Doset tisíc listů“, Greyův překlad legendy „O zlatém lotosu“, Guimetovo dílo „Na japon- ské promenádě“, „Sakura Sogo“, drama z hi- storie japonské od básníka Kilasato, La musique du Japon, Langeova sbírka starojaponských jar- ních písní, Memoires et anecdotes sur la dyna stie régnante, Hanasaki Jiji Báchorky japonské Netto C. O motýlovém papíru japonském, O 'Neil O japonském knížeti, studujícím v Londýně. „Si-Siang-Ki-ou“, komedie japonská o šesti jed- náních, Stegerův „Starý a nový Japan“, Wand- sovo dílo o malbách na storách, Přizmaterova všechna díla (45 svazků) a konečně větší práce a studie o Japonsku od těchto autorů: Acts, Adams, Alcocks, Aston, Ayrton, Barrington. Bavier, Beauvoir, Bakins, Brams, Brinckman, Bird, Caron, Dubard, Dennys, Delfrat, Dupont. Dupuis, Exner, Fortune, Fraissinet, Golovnin. Fesca, Gaudier, Grey, Guimet, Halloran, Heike, Heine, Hellwald, Humbert Aimé, Jephson, Ja- mes T. H., John, Kraus, Lange, Lanmann. Mečníkov, Nagai, Naumann, Neumann, Netto C. Oda, Oliphant, O'Neill, Pfizmaier, Rosny, Sato Siebold, Serrurier, Smith, Spiess, Steger, Stein- metz, Taketosi, Tamenaga, Tamino, Tanefiho. Taylor, Thumberg, Tilley, Tomes, Trench, Tri- gantius, Tshinhci a Wan

Greyův Japon Langeův Memoires Stegerův Wanda Adams Alcocks Aston Ayrton Barrington Beauvoir Bakins Brams Brinckman Bird Caron Dubard Dennys Delfrat Dupont Dupuis Exner Fortune Fraissinet Halloran Heike Hein Hellwald Humbert Aimé Jephson T H John Kraus Lange Lanmann Nagai Naumann Neumann C Odo Pfizmaier Rosna Serrurier Smith Spiess Steger Stein Taketos Tamenaga Tamino Tanefi Taylor Thumberg Tilley Tomes Trench Tshinhtít Japonsko Kilasato Londýn Guimet Golovnin Sata Sieboldávie Trigantius O ' Neil kiou O ' Neill