18. března 1905.

Číslo 77.

NARODNI LISTY.

Strana 5.

evičná jednota»Sokol« na Menším městě pražském pořádá dnes v sobotu 10. t. m. v tělo- cvičně pod Nebozízkem josefskou zábavu s velice vybraným pořadem. Začátek o 8. hodině večerní. Vstupné 50 h v předprodeji, 60 h u pokladny. Před- prodej u bří. Švába a Nepomuckého v Praze— III. v Ulici k mostu. — Zpěvácký spolek »Bendl« na Letné pořádá večírek ve svých spolkových místnostech dne 18. března. — »Vzájemnos t«, sjlovanský podpůrný spolek obchod- ního pomocnictva a soukromého úřad- níctva v Praze, pořádá ve prospěch nezaměst- naných členů, kterým vyplácí týdenní podpory 4, a 12 zl., »u Sedlerů« na Karlově náměstí josefskou zábavu dne 19. března. — Tamburašský od- bor tělocvičné jednoty »Soko!« v Teplici pořádá v neděli dne 19. břesna první slavnostní kon- cert ve dvoraně tělocvičny. Začátek o 8. hodině ve- černí. Po programu se tančí. Vstupné za osobu 60h v předprodejí, 80 h u pokladny. — Filiálka »Typogralické besedy« v Jičíně uspořádá dnes v sobotu 18. března t. r. v Sokolovně v Jičíně anekdotářský večírek za účasti pana L. Schlägra z Kladna. Začátek v 8 hodin. Čistý výnos připadne vzdělávacímu fondu filiálky

Události ruské. Po tatarsko-arménských řežích v Haku. Dopis »Národních Listů«. Z Baku, počátkem března. Klid se opě vrátil do zdí nešťastného Baku — klid alespon zdánlivý a dočasný. V zdejším klubu konalo se za posledních dnů mnoho schůzi, na nichž pronášeny řeči politické, ba přímo revolucionářské, ale a vojsko ani policie nezakročily, jakoby čekaly. až »toho bude víc.« Nad městem prohlášen stav obležení. Ulice projiždějí hlidky kozáků. Je zde nyní okol 5000 pěších vojínů a asi 2000 kozáků. Kromě toho baterie dělostřelectva. Jinak má město svůj obyčejný ráz. Ob- chody jsou otevřeny, tramway jezdí a na ulicíeh prochází se množství lidí a jezdí kočáry jako Arméni měli vespolek s Tatary několik schůzi, ano i banket, kde si navzájem přísahal »věčné přátelstv!« — kterážťo »věčnost« u zdej- šího lídu mívá krátké trvání. Včera se udála originalná demonstrace. Žáci zdejšího gymnasia — je jich přes tisíc — zahájili opět stávku. Rozbili několik oken, hodili některému neoblíbenému učiteli knihy a kalamáře na hlavu a zástupem táhli od jedné školy k druhé, vyzývajíce, mnohdy i přímo nu- tíce žáky druhých škol, jak mužských tak žen- ských, by se k nim připojili a táhli s nimi spo- lečně městem. A tak šla proceství několika tisle hochů i děvčat od 9 do 17 let, křičeli a zpí- vali. Před nimi soteň kozáků a za nimi též Aby demonstrace byla zakončena jak náleží, vešli žáci někteří do klubu a řečnili. Lid po ulicích se na to díval a smál se. Aleš Trnožka. dříve.

Různé ústupky a opravy v Rusku. Ve všech oborech státní správy jeví se nyní nový ruch a život, jenž přispěti má k uspokojení domácího různorodého obyvatelstva. Vláda hledí svým vlivem docíliti v různých průmyslových střediskách shody mezi tovární ky dělníky, nejnověji také zlepšení postavení dělnictva v Simbirsku, kde konána první po- radní schůze za předsednictví gabernátora. Zprávy o stávce přístavních dělníků v Kronštatě jsou nepravdivy, nyní se tam opravují různé lodi. V Petrohradě 14. března stávkovalo ještě 10.600 lidí, z nieh 6000 přijato opět do práce pro stavbu lodí, ale tovární inspekce soudí, že nebude dlouho klid, nesplní-li se zákonodárné opravy do jara. Senát petrohradské university se usnesl zahájiti přednášky jako nepovinné pro ty studenty, kteří si přejí zabývati se naukami. Potrvá-li válka nynější, odložen bude le- tosní řádný sjezd ruských lékařů. určený ke konci roku.

Instituce senátu podrobena komisí revisi a vypracovány jí nová pravidla v duchu úplno jeho neodvislosti, senát bude tvořiti zvláštní samostatnou jednotku s předsedou, jenž bude oprávněn přímo refero- vatí caru. Ministerský komitét ukončil též porady o otázkách, plynoucích ze 6. bodu ca- rova manifestu o náboženské snášelivosti; učiněny budou ústupky též nekřesťanským vyznavačům, zvláště mehamedánům (hlavně povolení náboženských škol) a Kirgizům v otázce správy církevních zále- žito s tí. V posledním zaseďání ministerského komi- tétu vyjasnilo se, že většina opatření, užívaných na základé různých cirkulářů, příčí se základ- ním zákonům. Komitét vyslovil se pro otevření 194 far v království polském a za povolení Zákona Božího v polské řeči. — O povolení vydání Písm sv. v řeči maloruské jsme již přinesl zprávu. V poslední době propuštěn z vězení přes 900 uvězněných na základě odsouzení duehovní m soudy pro příslušenství k rozkol- nickým sektám.

Porada za předsednietví ministra Buly- gina vyslovila se pro všeobecné přímé volební právo do chystaného z stupitelstva ruského. — Zástupe zematev v Moskvé usnesli se požádat ministerskou radu o svolání zástupeů národa. Attentáty na policii. V Minsku zatčen útočník na poliemej- stěra. Jmenuje se Beermann. V Dvinsku učiněn útok na pomocníka policejního pristav Jeremina, jenž střelen do hlavy. Útočník chycen Jmenuje se Rosenfeld. O Gaponovi. Z Paříže, 16. března. »Petite Repu- blique« sděluje, že Gapon se objeví mez petrohradskými dělníky v příhodný čas, nyní dl u svých věrných přátel bezpečně a upravil se tak, že by ho nejdovednější policisté nepoznali Spolupracovnice »Gil Blasu« sděluje, že viděla Gapona na schůzi ruských revolueionářů v Lu- tychu. Ze Lvova, 17. března. Agrární h nutí v ruském Polsku stále roste. Dvory brabat Konstantina a Ondřeje Zamojských byly vypleněny. V Kursku, Poltavě a Černikově byla řada hospodářských závodů vypleněna. Čelné cukrovary byly zničeny. Zásoby vypleněnya stroje rozbity. Z Varšavy, 17. března. (C. B.) V několika továrnách vypukla opětně stávka. Z Jurjeva, 17. března. (C.-B.) K potlačení selského povstání, které vypuklo ve dvou osadách u Felipu a jehož účastní se ně- kolik set sedláků, bylo odtud vysláno vojsko. Vzbouření sedláci zničili ohněm něko- lik budov.

Válka rusko-japonská. Ústup Rusů z Mukdena. Telegram Olginského, zvláštního zpravodaje „Nového Vrem ene“. Dne 12. března tajfun se ztišil a večern soumrak poněkud osvěžil prašný vzduch. Stíny houstly. Od západu duněly rány děl; všecko se hroužilo v temnotu a jen jedna stanice byla jasně osvětlena Auerovými svitilnami na vyso- kých sloupech. Na peroně i cestách hromadili se ranění, ovázaní, chromi, zmrzačení, sténající, s holemi. s berlami, s puškami. Byla hodina devátá. Nej- prve nesměle prokradla se pověst, že ustupu- jeme za Mukden a Mukden vyklízíme. Nikdo ne- chtěl věřiti. Ale pevěst držela se houževnatěa se všech stran sypalo se polvrzení. Tváře se chmuřily, bledly, většina chvátala na telegraí. Náčelník dopravy podplukovník Bojko a jeho po- mocník Slauta měli plné rues práce. Teprve před hodinou dostali rozkaz, aby učinili, čeho třeba při opouštění Mukdena vojskem, a lhůta jim dána do 5. hodiny ranní. Nastalo chvatné nakládání raněných. Mnoho jich bylo již odvezeno vlaky, kterými jeli Kuro- patkin, Sacharov, Zabělin, Bilderling, ale víee jich zbylo. V 9 hod. 40 m. vypraven prvý řetěz osmi vlaků a na Tělinu žádali za vyslání 13 parovozů. To vyvolalo strašné napjetí sil u všeho železničného personálu. Chvála bohu, všecko šlo před se dobře. Ve 3 hod. 5 min. v noci šel nový řetěz vlaků a v 6 hodin ráno poslední, v řadě šestnáctý. Každý vlak měl 52—55 vagonů. Ještě minulého dne bylo vyvezeno 540 vagonů s rozličnými zásobami a potřebami. Práce při nakládání všech vlaků byla obrovská, zodpověd- nost ještě větší a jen heroism a sebeobětavost těch malých, nikomu neznámých lidí spasily ra- něné, střelivo, dokumenty, peníze a milliony majetku.

Nesmí se zapominati, že sedm verst na se- ver od Mukdena pořád ještě se bojovalo a že již dříve Japonci na vlaky stříleli šimozami a dva- kráte zkazili trať. Vlaky jely bez světla, bez hvízdání, jeder od druhého vzdálen osm minut. Dokola plápolaly požáry — gigantský prsten ohromných hranic. Hořící obihi, sláma, uhlí, dříví, suchary zlověstně mrskaly rudými jazyky k obloze, po níž se rozestřela růžová záře. Svítalo. Na stanici, jakoby rázem pusté a prázdné, tlačili se zdraví, ranění, epali se na vozy, na plošiny i střechy vozů. Nemějte jim za zlé. Za patnáctidenního nepřetržitého boje jsou vysíleni, nemohou státi na nohou, div ne- klesají. Za těch okolností není divu, že není dosti vzorného pořádku. Dojeli do Tělina. Večer titíž lidé již zase sedí u ohňů jakoby se nic nebylo stalo. Odpoči- nuli si, najedli se, prospali se, a nyní si kolem chňů — zpívají; zpívají tito podivní, cizozeme nepochopitelní lidé — a to je nejlepší znamení, že všecko ještě není ztraceno, že ještě je ruská armáda mandžurská. Ruský sedlák a vojna. Z Kostromy telegrafují, že nezdary ruské armády v Mandžurii velice pobídly obětavost ru- ského selského lidu pro účely válečné. Sedláei vojnou nejvíce trpí, jejich krve nejvíce se na hojištích prolívá, a přes to nejvíce ze všech obětují, nejvíce pracují, a ze všech nejméně klesají duchem a naříkají. Zakončení hullské afféry. Ruský vyslanec v Londýně odevzdal za- hraničnému ministru Veliké Britanie Lansdow- novi chek na 65.000 lib. šterlingů, jež jsou ná hradou, kterou ruská vláda dala hullským ry bářům. Lord Lansdown za to dal ruskému vy slanci písemné prohlášení, že Anglie v té příčině nemá žádných dalších nároků.

Co Rusům dělat? Kníže Al. Ščerbatov uvádí Rusům na pa měť, jak bylo r. 1877 za války s Tureckem. V srpnu, po druhé porážce u Plovna, když na ruskou armádu, půl druha sta tisíc m. silnou, nastupovaly tři turecké armády, zdálo se, že je pro Rusko všecko ztraceno. V bulharském městečku Bělé konala se válečná rada, v níž převládalo minění, že je nutno ustoupiti z Dunaj. Car Alexandr II. postavil se proti němu, rozkázal držeti se na zaujatých posicích a žá- dati čerstvých vojsk z Ruska. Za čtyři měsíce turecká vojska byla rozbita po celé čáře. Udi- vená Evropa uviděla něco nevídaného: zimní, vitězný pochod Rusů přes Balkán až pod hradby Cařihradu. Taková vojenská rada by měla býti ustanovena i v Mandžurii. Do ní byli by povoláni nejlepší ruští válečníci: Drago- mirov, Suchomlynov a j. Ruské rolnictvo, ru- ský vojín neklesá na mysli při nezdarech a v ne- štěstí. Rusko přetrvalo vítězně napoleonské války po dobu devíti let. Na pokoření Kavkazu potře- bovalo dvousettisícové armády po několik de- sítek let. Rusko vítězně vydrží i tuto válku, byt se protáhla na léta, ale Mandžurii noustoupí už Japoncům. Ministr kniže Chilkov o otázce míru a války.

„Novoje Vremja“ uveřejňuje, jak se o této otázce vyjádřil osvědčený ministr cest, kníže Chilkov: „My vůbec rádi zvětšujeme svoje ne- štěstí, a té naší slabosti zneužívá zahraničný tisk, aby nás mátl a demoralisoval. Já osobně byl bych velmi šťasten, kdyby válka byla skon- čena, ale jak ji skončit? O hanebném míru ne- může být ani řeči, ani pomyšlení. Zříci se všeho toho, co jsme udělali na dálném Východě, při- nésti tolik oběti, ztratiti vážnost v Evropě — ani si to pomysliti nemohu. Dosud vůbec o míru nikdo nemluvil. Při té příležitosti ministr Chilkov uvedl ze svého ressortu příklad, jak evropské zprávy o ruských věcech lhou. Nedávno hlásaly, že do- prava po sibiřské dráze je zastavena následkem stávky dělníků na ní. Ničeho takového nebylo, žádné stávky, žádněho za- stavení dopravy. Jen po několik dni jezdilo místo 12 vojenských vlaků 9, to však bylo následkem sněžných závějí Ruské listy pro pokračování ve válce. Také petrohradské „Slovo“ (nový list ná- rodního směru) dokazuje, že jinak nelze, než pokračovati ze válce. Praví: „Abychom vyhráli válku, k tomu máme starý osvědčený prostře- dek: pokračovati v ní, jako jsme pokračovali po Narvě, po obsazení Smolenska Napoleonem, po Borodinu a po moskevském požáru. Taktický nezdar silně rozčíluje. Duše i srdce bolí př zprávách o utrpených ztrátách. Ale ani politika. ani válka nejsou jeviště, kde se lidé smějí pod- dávati citu. Jen chladný výpočet musí rozhodo- vati, a ten se nesmí lekati žádných obětí. A roz- um nám praví, že pokračováním ve válce mů- žeme a musíme dobýti konečného vitězství. A mír s Japonci musí býti pevný, jinak to ne bude mír, nýbrž jen příměři.“

Telegremy Ruské ohlasy bitvy mukdenské. Vedle ústupu ruského od Tě lina směrem k Charbinu událost dne jest odvolání generála Kuro patkina, o němž jsme včera sdělili zprávu Ač uznává se činnost generála Kuropatkina jako vynikajícího správce a organisátora vojska, přece jen převládá v Rusku názor, že po boj ljaojanském již nepřivede vojsko své k vítězstv konečnému. Z bojiště samého nedochází nyní valně nových zpráv. V ruském tisku jeví se jedno- myslné přání po očistě ruské s po- lečnosti a správy u vědomí, že všichni jsou vinni, že třeba se napraviti, činiti pokání všenárodní, zanechati různých výčitek a pra- covati důrazně ke zbavení se starýeh »hříchů«. Při tom udávají se různé prostředky a návrhy, aby nastal nejlepší styk vládních orgánů s celou společností a nový, svěží dueh na celé Rusi. Aby doprava nákladů z evrop- ského Ruska, potřebných pro voj- sko v Sibiři a na dálném Východě. opět nevázla, vyslán byl na místo inženýr Ja- šakov, jenž říditi má pravidelnou dopravu Nyní činí ležící náklady již na 180.000 vagonů. Dovoz obilí ještě pokračuje.

Nálada v Petrohradě. Z Petrohradu, 17. března. Odvolání gene- rála Keropatkina a nahražení jeho gen. Lině- vičem přijato bylo zde s uspokojením. Ruské »Slovo« oznamuje, že vrchnímu veliteli na bo- jišti bude přidělena válečná rada, které náležeti budou také generálové Dragomirov a Bechturov. O vyklizení Tělinu nedošly doposud žádné zprávy. Japonsko a Amerika. w. Z Londýna, 17. března. Z Nového Yorku se telegrafuje: Člen sněmovny, předseda vojenského jejiho výboru Gould, prohlásil ve- řejně, že vítězné Japonsko ještě před r. 1920 utká se pro Filipinské ostrovy ve válce s Amerikou, Gould žádá proto silné sesílení a rozmnožen loďstva a vystavění tvrzí na Havajském ostrově. Prohlášení toto způsobilo velkou sensaci. Ojama v Tělině. Z Tokia, 17. března. (C.-B.) (Úřadní.) Maršál Ojama oznamuje, že v Tělině byly velké želez- niční závody tak jako v Ljaojanu. Nedaleko města bylo velké množství potravy a píce, avšak Rusové spálili jich dvě třetiny. Kořisť je velká, ale dosud není spočtěna. Na pravém křídle zajato mnoho Rusův, ale jejich počet není ješte zjištén. Ruské loďstvo. Z Tananarivy, 17. března. (Havas.) Ruské loďstvo odplulo včera odpoledne neznámo kam.

Z Londýna, 17. března. (C.-B.) Jak »Daily Chroniele« sděluje z Alexandrie ze včerejška, opustil ruský námořní altaché, fregatní ka pitán Švank, Port Said, aby se vydal do Džibuti. K cestě té došlo následkem zdráhání se uhel- ných lodí, dodávati ublí loďstvu Rožestvenského. Švank doufá, že docilí nové shody s loděm uhelnými. Z Paříže, 17. března. (C.-B.) »Echo de Paris« dovidá se z Petrohradu: Generá Kuropatkin nalezne nyní na svém ústupu k severu posily mezitím z Evropy došlé ve výši 120.000 mužů. V Petrohradě se domnívali, že posily ty již do- razily do Mnkdenu, zatím se však následkem nehody na sibiřské dráze, jež pečlivě bylo ta- jeno, asi dva týdny zdržely. Japonci byli asi o tomto zmeškání zpraveni. I soudí se, že okol- nost ta pohnula Japonce k urychlení útoku. Z Londýna, 17. března. Zdejší li sty sdělují z Japonska, že nemůže býti řeči o míru nyní, kdy jsou válečné operace v největším rozvoji a blíží se k rozhodnému výsledku. Casopis »Kokumin« soudí, že Rusko více trpí válkou než Japonsko. »Fiji Shimpo« praví, že neuzavře-li Rusko mír nyní, bude Ja- ponsko klidně zbrojiti, aby dalo pak Rusku z vyučenou. »Nichi Nichi Shimbun« píše, že Rusko musi bezpodminečně žádati o m ír, chce-li ho. Z Tokia, 17. března. (Reuter.) Japon i zajali u Télina mnoho Rusů. Množství zásob bylo v Tělinu Rusy zničeno. Z Petrohradu 17. března. (C.-B.) Odvo- lání Kuropatkinovo jako nejvyššího vejevůdce mandžurské armády stalo se při po- nechání hodnosti gen, pobočníka carova.

Balkán. Z Caříhradu, 17. března. (C.-B.) Hodno- stáři, jejichž útěk byl již sdělen, zanechali sul- tánovi list, ve kterém ujišťují jej svou věrnost a oddaností, a prohlašují, že jen proto prchli poněvadž jejich osobní bezpečnost byla ohro- žena Fehnim pašou. Z Cařihradu, 16. března. (C.-B.) Generáln inspektor Hilmi paša oznamuje Portě, že dvě mohamedánské děti v obci okresu bitolského byly na podnět povstalců třemi bulharskými pa- stýři zabity, aby mezi mohamedánským obyva- telstvem bylo způsobeno rozčilení. Vali soluňský oznamuje Portě, že bulharští povstalci zabili tř vojáky vracející se ze železniční stanice Stru mice a dva mladíky, a že poranili tři moba- medány. Ze Soluna, 16. března. (C.-B.) Předevčí- rem byla u Smolu nebo Smoljanu, 9 km. jiho- západně od Gevgeli mezi železnici a jezerem ardzaským povstalecká četa, přišedší z Bulharska úplně potřena. 42 mužů, mezi nimi povstalečt vůdcové Apostol a Leonides, byli zabiti. Tu- recké vojsko mělo 8 mrtvých.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Němci a sněm království českého. Z Vídně, 17. března. Všeněmecká korre- spondence oznamuje: Na všeněmecké poslance sněmu království českého nepřijemný dojem uči- nila zpráva, že němečtí přísedící zemského vý- boru ustavili se společně s ostatními přísedícím jako komitét pro oslavu 70. narozenin nejvyš- šího maršálka a že německá okresní zastupitel- stva mají býti přiměna podati adresu knížeti Lobkovicovi. Všeněmci nejsou ochotni účastniti se slavného holdu pro maršálka, který náleží „feudální šlechtě“, jakkoliv uznávají, že řídí jednání sněmu objektivně. Pročež připojí se ke spontannímu projevu, který jest chystán pro prvou řádnou schůzi květnového zasedání sně- mu zemského a který svědčiti bude toliko před- sedovi sněmu zemského, nepřipojí se však k žádné oslavě ostatní. Všeněmci nepomýšlej zastaviti obstrukci, dokud nebudou splněny známé jejich požadavky, nižádným způsobem. Jest také již rozhodnuto, že jak německé strana pokroková, tak i německá strana lidová nepři- volí jen tak zhola k zastavení obstrukce pouze za to, že byla zastavena obstrukce česká na říš- ské radě, nebudou-li dříve dány určité záruky národní a kulturní.

Německá agrární strana. Z Vídně, 17. března. »Všeněmecká kor- respondence« oznamuje: »Německo-agrární výbon pro království české koná zejtra v pátek schůzi, na které se bude jednati o zřízení německé agrární strany, která by záležela ze zástupeů venkovských obel, ze které by však nevylučo- vali se zástupcové malých měst, a která by byla skupinou na sněmě království českého. Všeněmečti zástupcové venkovských obcí nejsou ochotni do takové nové agrární strany vstou- piti. Oběma všeněmeckými skupinami žádá se toliko zřízení volného německé ho sdružení agrárních poslanců podle vzoru, který jest na říšské radě. Poněvadž většina mandátů německých obcí venkovských jest v ru- kách Všeněmců, bude asi od zřízení samostatné agrární strany upuštěno a zřídí se toliko volne agrární sdružení německé.

Z parlamentu. Z Vídně, 17. března. Poslanecká sněmovna odročí se dnes do úterka. Toho dne skoncuje se rozprava o návrhu Derschattově, k němuž promluví ještě řečníků 5: Biankini, dr. Tschan, Morsey a jako generální řečníci dr. Grabmayr a David Abrahamowicz. Z Vídně, 17. března. Dnes o polednách ko- nala se v sále prosidialním krátká porada předsedů všech klubů za předsedni- ctví předsedy hr. Vettra a ve které zastu- poval vládu ministr vnitra hr. Bylandt- Rheidt. Návrh dra, Kathreina, aby týden následující po 26. březnu vyhražen byl roz- počtovému výboru, narazil na odpor, jejž pod- poroval také přítomný ministr. Usneseno, že bu- doucí týden má býti zachován pořad dosavadní a že budoucí pátek svolá se konference nová. Skupině Wolfově přiznáno místo ve výborech. Druhý mandát, který dosud měli Všeněmci vzhledem k tomu, že skupina Schönererova se rozešla, přikázán byl poslancům t. zv. divokým. Návrh, aby celní tarif byl dán záhy na jednaci pořad, nebyl učiněn se strany žádné. Polské kolo. Z Vídně, 17. března. Polské kolo konalo dnes podle nedávno učiněného usnešen poradu, na které jednáno bylo o otázce v od- ních staveb. Posl. Pastor poukazoval na zprávy novinářské, že vláda kromě emisse 140 mill. K korunové renty nezamýšlí žádné nové půjčky pro vodní stavby. Z toho vyplývá, že vláda nezamýšli letošního roku přikročit k vodním stavbám a regulaci řek. Řečník žádal přítomného ministra dra. Pietaka o vysvět- lení. Týž prohlásil, že o otázce vodních stavel bude v ministerské radě záhy jednáno a pří- slušné usnešení učinéno. V nynějším stadiu této záležitosti nelze mínistru nie určitého o této věci říci a proto radil, aby od nynější de- baty bylo upuštěno. Potom byla rozprava, když se byla vystřídala ještě řada řečníků, přerušena a schůze skončena.

Deputace. Z Vídně, 17. března. Ke členům rozpočto- vého výboru dostavila se dnes deputace vdov po úřadnících a professo- rech, kteří již odebrali se na odpočinek před 14. květnem 1896, to jest před novým pensij- ním zákonem. Žádala, by tyto vdovy postaveny byly na roveň vdovám po úřadnících, kteří byl po tomto terminu dáni na odpočinek, anebo ze- mřeli, dokládajíc, že také po zvýšení jejich pense o 25% situace jejich zůstala do krajní míry trapnou. K rovnosti všech vdov úřadni- ckých bylo by třeba 2 mill. K ročně. Deputaci dostalo se slibu, že ještě jednou bude naleháne na ministra financí, by tužbám vdov vyhověl. Maďaři o řeči Gautschově. ch. Z Pešti, 17. března. („Wiener Allg Ztg.“) Ve zdejších politických kruzích učinil dojem zejmena odstavec řeči bar. Gautsehe, který se týká jazyka velícího. Soudí se z něho, že koruna, jako dosud, tak i nadále trvá na sta- novisku, že po té stránce nemohou býti poskyt- nuty koncese žádně. Tato úvaha způsobila dosti velkou sensaci v politických kruzích, jakkoliv výklady bar. Gaatsche nejsou, leč potvrzením stanoviska, jež koruna zastupovala v otázce ode dávna. Vidí se prý, že ve příčině velícího jazyka nelze se naditi změny žádné. Schůzka císaře Viléma s Italským králem. a. Z Říma, 17. března. Schůzka eísaře Viléma s králem Viktorem Emanu elem uskuteční se v dubnu na admirálské lodi »Královna Markéta«.

Telegramy korresp. kancoláře. Říšský sněm německý. Z Berlina, 17. března. (C.-B.) Říšský sněm pokračoval dnes v poradě o rozpočtu říš- ského kaneléře. Naproti stížnostem na vy- kořisťování ruských vystěhovalců společnost »Hamburg- Amerika Linie« a severoněmeckým Lloydem praví státní sekretář Posadowski, že kontrolní stanice jsou zemskými ústavy, které zřízeny byly jedině z důvodů zdravotně-polieej- ních. Slát má přece právo, aby se chránil proti zavlečení nakažlivých nemocí vystěhovalci z ji- ných zemí. Poslanec Bernstein (sociální demokraí) pravi, že zadlužení Ruska dostoupilo takové výše, že státní úpadek jest již dnes neodvratný. Ber- lInšti velcí finančníci snaží se stav ruských cen- ných papírů umělým způsobem vysoko udržeti a roztrušovalo se, že německá vláda se za nimi skrývá. Řečník se táže, co je na tom pravdy. Říšský kaneléř Bülo w praví, že je pravda, že před nějakou dobou byla v Berlíně uzavřena ruská půjčka a že se jí německé kruhy zúčast- nily. Jest také pravda, že německý kapitál uznal vhodným uložiti peníze v ruských cenných papí- rech, ale bylo to čistě jejich soukromou věcl. Německá vláda octla se před otázkou, má-li se takové půjčce opříti, nebo ji zabrániti. Při dneš- ních dobrých politických poměrech říše k Rusku nebylo k tomu žádné příčiny. (Slyšte! u sociál- ních demokratů.) Kdyby Japonci chtěli nyní u nás uzavříti půjčku, nečinili bychom jim rovněž žád- ných obtíží. Ostatně také kn. Bismark při po- čátku rusko-turecké války připustil v Německu ruskou půjčku a ještě v létech 1884 a 1885 dal ruskou půjčku v Německu oficiosně do- poručovati.

Posl. Bernstein se namáhal, by smý- šlení v ruských papírech seslabil, jest však úplně správným, že se ruské papíry v ceně dosud udržely. Vysvětluje se to tím, že velká většina jejich majitelů v Némecku m v hospodářské a politické poměry a v budoue- nost Ruska větší důvěru nežli sociální demo- kraté, takže si raději ruské papíry ponechává, nežli by je vyhazovala. Posl. Spahn se domní- val, že ve východní marce vychází ofensiva od Německa. Proti tomu se musím s veškerou rozhodností ohraditi. Mám za to, že tento boj byl nám vnucen těmi, kleři ně- mectví na východě pruské říše potírají a usi- lují odtrhnouti jazykově smíšené části země na východě od pruské monarchie (Souhlas v pravo. Hlučný odpor v středu a v levo.) Vaše politika směřuje proli velkopolské agitaci, s níž svých povinnosti dbalá pruská vláda nemůže žít v míru. (Výborně! v pravo, odpor v středu v levo.) Minil-li konečně posl. Spahn, že naše politika ve východní marce nesleduje pouze po- litické, nýbrž i konfesionální účely, jest toho kaneléř dalek, dotýkati se konfesí. Mnou žáda- ných opatření bych byl nenavrhl, kdybych se domníval, že jich lze využiti ve prospěch jed- noho nebo druhého obyvatelstva. Co se týče osadního zákona, jest každý osadnik vítán, nechť náleží kterémukoli vyznání, jen když jest si vědom svých povin- ností, jež ukládá mu němectví. V otázku, jakou je otázka Bismarkova, neměly by se konfesionáln protivy zatahovati. (Souhlas.) Posl. Tiedeman (říšská strana) prohla- šuje: Poláci nejsou nikterak tak nevinni, jak se Spahn domnívá. Dokazují to povstání r. 1848 a 1863.

Posl. Mielzonski praví, že revoluee roku 1863 byla v Rusku. Roku 1848 byl celá Evropa zachvácena revoluční bouří. Posl. Oldenburg (něm. konserv.) praví: Souhlasíme úplně s polskou politikou vlády. Co se týče Ruska, myslíme, že hnáty pruského granátníka mají se obětovati pouze pro něme- ekou česť a německé zájmy, nikoli pro Rusy, ani pro Japonce. Posl. Hase (socialista) potírá protipolskou politiku vlády a praví, že trvá na dřívějších svých slovech. Státní tajemník hr. Posadowski od- mítá pronesené výtky vládě a prohlašuje, že návrh na změnu zákona o státní příslušnosti leží v jeho psacím stolku. Tak daleko, jak chtějí socialistá, však jíti nemůže, by neoctl se ve stálé kolisí s jinými státy. Posl. Spahn (střed) poukazuje, že velko- polské snahy se teprve vyskytly, když zahájena protipolská politika. Polský národ jest však dnes ve stejném poměru k říši, jako dříve. Posl. Jadzewski (Polák) prohlašuje: Postupně otesávala se Polákům zaručená práva v zákonodárství a ve správě. V kulturním boji napadla nás vláda bezohledně. Když pak dou- fali jsme v mír, přišla jazyková nařízení. Tak napadeni jsme byli beze všeho důvodu. Že by se Poláci chtěli od Německa odtrhnouti, jest domněnka, která se nemůže bráti vážně. Jak dnes se poměry jeví, nelze od nás žá- dati mír. Žádám vládu, aby nejklidnějšímu z svých poddaných, polskému rolníku, neznemož- ňovala usídlení, neboť jinak kvašení nikdy ne- pomine.

Říšský kancléř Bülow vůči slovům posl. Jadzewského, že pruská vláda od r. 1815 ne- konala svou povinnost, když opomenula včasnou ochotou získati si polské obyvatelstvo, praví, že podobné pokusy učiněny byly v lelech čtyřicá- tých, padesátých a devadesátých. Tím se však jen doelllo, že polské aspirace byly stále větší. Jadzewski dotkl se také kulturního boje. Musím říci, že ve směru tomto naši katoličti spoludb- čané nemohou si již stěžovati (Oho 1 ve středu) a že ve směru tomto nemůže vůči mně býti žádná nedůvěra. Po poznámce posl. Gerlacha schvalují se resoluce posl. Spahna v přičině Elsasko- Lotrinska, posl. Groebra c tabelárních přehle- dech, usnesení spolkové rady a posl. Albrechta o vypovězení vypovidacích smluv s Ruskem, kdežto všechny ostatní resoluce se zamitají a ostatní čásť rezpočtu schvaluje se boze změny. Jedná se pak o rozpočtu zahranič- ného ministerstva. Posl. Danlem (střed) vyslovuje přání, aby zákon o získání a ztrátě státního příslušenství se změníl. Státní tajemník Richthofen prohla- šuje, že návrh tohoto zákona bude říšskému sněmu ještě v tomto zasedání předložen. Po řečech několika poslanců sehvaluje se položka „státní tajemník“. Bez podstatnější de- baty přijimá se ostatní čásť rozpočtu dle návrhu rozpočtové komise. Schůze odročena pak na zejtřek, kdy pr jednávati se bude rozpočet ministerstva osad-.