Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

18. března 1905.

4

Číslo 77.

5 article

Dva momenty pronunciamenta bar. Gaut- sehe zamlouvaly se. Nepokrytost jednak, se kte- rou mluvil o sobě. Tak, jako on dnes, v parla- mentě vídeňském se nepronesl žádný vedoucí státník. Jednomyslný byl dojem, jednomyslná byla víra: tohle jest muž, jenž ani dost málo nechytá se křečovitě křesla ministerského, jenž nechce se udržeti při vesle a moci stůj co stůj, ale člověk, jenž pokládá ministerskou působnost trpkým chlebem a nevděčným úkolem. To byl moment jeden. Druhým byl důraz, se kterým prohlásil, že chce operovati s parlamentem, o něj se opírati, na něj spolehati v akcích a pod- nicích svých. To působilo trochu jinak, nežli stálé hrozby dra. Körbra, že povládne neparla- mentně, které nebyly de faeto, leč bagatelisová- ním zastupitelstva lidu a proklamací absolutismu ministerského předsedy. Atmosféra zůstala ve sněmovně také po řeč barona Gautsche chladnou. Toho vinu nemá on. Důvod jest jinde. Jest v horních proudech, ze kterých vane studeno. Za bar. Gautschem, jal mluvil dnes, stála temná postava. Skepse. Tou počiná filosofie, ale končí někdy, ba často politika.

Gautsch Gaut

6 article

Zástupce městské skupiny karlínsko-sm chovské záhy nabyl ve sněmovně poslanecké jména pilného, svědomitého a rozmyslného znalce otázek finančních, hospodářských a státo- právních. Loni, v delegacích, debutoval s vel- kým úspěchem jako diagnostik záležitostí spo- lečných. Jako historik osvědčil se ve své knize o rakousko-uherských vyrovnáních. Bedlivosta zevrubnost, na kterých spočívaly dnešní jeho výklady, zasluhují všeho uznáni. Jsa pamětliv rady, aby v Rakousku nikdo, nikdy a nikde se neangažoval do pozejtřka, protože neví, co zejtřek přinese a na paměti maje zkušenost, že ráno bylo na hromadě, co včera ještě považo- váno a vykřikováno nezdolným a skálopevným, český mluvčí nepředstihl žádným praejudicem do budoucnosti rozhodnutí delegace české. Ovšem vytkl natné důsledky pro český jazyka pro vniterní formaci zemí na říšské radě za- stoupených, plynoucí z rozšíření práv jazyka maďarského v armádě, jasně a přesně. Tak do- kumentována v debatě o věcech společných také česká vůle zřejmě a srozumitelně. Také náš hlas ozval se a byl poslechnut a slyšán.

Rakousko

7 article

Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Po zahájení schůze čteny došlé spisy. Jsou mezi nimi dotazy poslanců Choce a spol. po zří- zení poštovního úřadu v Suchomastech: — Sch 5- nerera a spol. po nálezu říšského soudu ze dne 27. října 1904 a zákonné moci § 14.; — Pesch ky a spol. po dovozu dobytka z Turecka do Srbska. Bosny a Hercegoviny; — Hinterhuber a spol. po doplnění zákona o vodním právu s ohledem ku průmyslovým závodům s elektrickým pohonem; — Choce a spol. po systemisování pomocných dozorců vězeňských u zemského soudu v Praze, po úpravě služebních a mzdních poměrů pomocných sluhů při státních úřadech a ústavech, po stavu berních úřad- nikův a odpisu daní v okresích stížených živelním pohromami; — Fresla a spol. po konfiskaci če- ských plakátův o obecním hospodářství v Budějo- vicku: — Klumpara a spol. po zneužívání pla- kátní koncesse propůjčené obci Lomu okr. hejtman- stvím duchcovským a po zanedbávání tělocviku na veřejných českých školách v Duchcově: — Steln- wendera a spol. po reformě vodního práva: Lechera a spol. po zákonné osnově i používání veřejných komunikací a cizího majetku pro převod elektřiny; — Černého a spol. po článku »Gablonz. Tebl.« proti českému obyvatelstvu; — Kaspera a spol. po zřízení okr hejtmanství v Nové Pace nutnosti zříditi německý krajský soud v Trutnově.

Choc Lecher Černý Kasper Vídeň Suchomasty Turecko Srbsko Bosna Hercegovina Praha Budějo Duchcov Nová Paka Trutnov obec Lom

8 article

Posl. Ryba a soudruzi podávají na ministra vnitra tenlo dotaz: Okresu vítavo týnskému příslu- šelo z povoleného úvěru k úlevě nouze 25.000 kor. K rozdělení subvence té byla okres. hejimanstvím svolána komisse, do které však nebyl povolán zá- stupce Týna nad Vltavou. Nevlídný poměr tohoto úřadníka ke jmenované obci zdá se, že byl příčinou, že zástupce Týna n. Vltavou do porady té povolán nebyl. Toto jednání, které, jak se tvrdí, vzniklo toliko z osobních motivů, je tím více politování- hodno, jelikož Týn n. Vltavou je městem zeměděl- ským v pravém slova smyslu a výdělkové poměry jeho neliší se od výdělkových poměrů obcí venkov- ských skoro ničím. Převalná čásť obyvatelstva vltavo- týnského byla těžce poškozena loňskými suchy přímo i nepřímo a má následkem toho stejně dobré právo na podporu státem povolenou. Podepsaní po- slanci táží se následkem toho ministra vnitra, je-li ochoten proti tomuto samovolnému postupu okres- ního hejtmana vltavo-týnského rázně a neprodleně zakročiti a způsobiti, aby také obyvatelům Týna n Vltavou, loňským suchem poškozeným, dostalo se ze státní podpory oně části, která jim v poměru k ven- kovskému lidu dle práva a spravedlnosti náleží. Táží se dále, zda jest ministr ochoten nesnesitelný poměr mezi jmenovaným okres. hejtmanem a obci vltavo-týnskou a příčiny jeho dáti vyšetřiti a zda je ochoten po případě přesazením jmenovaného úřad- níka sjednati styky mezi vedoucím politickým úřa- dem a samosprávnou korporací ve jmenovaném městě, aby veřejnému blahu více vybovovaly.

Posl Týn nad Vltava Vltava Týn můj Vltava

9 article

Posl. dr. Hruban a soudruzí podávají na ministra Hartla tuto interpelací v příčině obsazování míst kapitoly olomoucké: V poslední kurrendě konsistoře olomoucké vypsáno jest uprázdněné místo kanov- nické. Jednou z podmínek jest průkaz původu šlechtického, nejméně stavu rytířského. Pode- psaní poslanci uznávají sice nepokrytě velké zásluhy katolické šlechty o náboženství a církev, zejmena v arcidiécesi olomoucké a nechtějí zajisté umenšovati práv nabytých, která by byla nade vši pochybu odůvodněna. Kanovnická místa olomoucká nenále- žejí však k oněm nadacím, jichž udílení bylo by podmíněno původem šlechtickým. Proslýchá se kromě toho co nejurčitěji, že vyjednáváním, které se vedlo s vládou, bylo toto negativní faktum zjištěnoa že také papežská stolice zaujala toto stanovisko vydala své rozhodnutí. Nechtějíce ani k tomu po- ukazovati, že podmínka položená příčí se zákonu z r. 1874, podepsaní poslanci činí tento dolaz zvláště z té příčiny, že katolický lid těžce nesea nedovede srovnati s občanským a náboženským ná- zorem, proč nabytí církevního úřadu a hodnosti tak důležité má býti vázáno podmínkou, které nemůže vyhověti ve velké arcidiécesi olomoucké, ba v celé

Posl doktor Hruban Hartl

10 article

Moravě často ani jediný z diécesního duchovenstva. čítajícího přes 2000 osob. Die nynějšího stavu ani v dičcesi olomoucké ani brněnské mezi veškerým duchovenstvem, vyjma několik kanovníků, není ani jediného kněze, který by byl původu šlechtickéhoa jsou tu mezi kněžstvem lidé vysoce vzdělaní a i jinak kvalifikovaní, o církev a lid nejzaslouženější, kteří takovým způsobem jsou prostě vyloučení z cirkevního úřadu ve své vlasti, jakkoliv maji všechny potřebné vlastnosti, aby nabyli tohoto bene- ficia a na oněch místech působili. Že to nemůže zůstati bez škodného vlivu na poměry v arci- diécesi olomoucké, netřeba zvláště podotýkati. Proto tážeme se: Chce ministr vzíti to na vědomí a dáti nám vysvětlení, na jakých zákonných podkladech spočívá poslední vypsání a proč vždy věrná kapitol olomoucká pořáde ještě je nucena vzpomenutou podmínku zahrnovati do konkursu.

Morava

11 article

Návrhy podali poslanci Lecher a sp. na změnu § 127. a živn. vládní předlohy o změněa doplnění živnost. zákona, aby společenstevní in- struktoři byli podřízeni ministrovi obchodu, od něhož dostávají instrukce; — Prochaska a sp. na jmenování pomocných úřadníků poštovních assi- stenty; — Choc a sp. na stavbu silničního mostu přes řeku Berounku u Zbraslavi; — Fresl. a sp na zlepšení poměru poštovních a telegrafních zií zenců v Čechách. Sněmovna rokovala dále o Derschattově návrhu na dosazení výboru, jenž by prozkoumal poměr k Úhrám. M.-p. bar. Gautsch: První čtení Derschaltov návrhu vzbudilo politickou debatu, již navrhovatel za hájil zajímavou retrospektivní kritikou prvních 3 let vyrovnání. Vláda účastníc se porady osvědčuje tím, že nechce vyhýbati se dotazům, jak učini poslanec za město Brno. Ale jeho řeč vyzývá tak k polemice. Nemohu si dobře představiti, jak bylo by možno, aby v okamžiku, kdy J. V. král uherský po výsledku nedávných voleb povolává k sobě větší počet uherských politiků, byli povolávání k němu také politikové rakouštl.

Lecher Choc Derschattův Gautsch král Berounka Zbraslav Čechy Brno

12 article

Až bude utvořena nová vláda uherská, bude úkolem rakouské vlády přistoupiti k ní s řadou zcela určitých otázek a na základě její odpovědi vláda rakouská podá sněmovně své návrhy. Pan poslanec pravil, že jsem bílý list, na nějž jednoho dne rakouský císař napíše, co slíbil uherský král (veselost), že jsem muž, jenž poslouchá hesla z dvor- ního zámku, že jsem snad gramofon, do něhož pán vloží novou desku. Tak všestranným nejsem. Sně- movna během času snad se přesvědčí, že jsem vlastně hodně jednostranný (Slyšte! Slyšte !), ze- jmena jde-li o zastupování zájmů mé vlasti. (Vý- borně !) Pan poslanec tázal se mne pak: Máte také nějaký program a jste hotov s ním státi nebo pad- nouti? Neočekával jsem takového dotazu, ale po stačí, řeknu-li prostě toto: Nebudu zastupovati z to- hoto místa nikdy, co by nebylo důstojno mé vlasti rakouské nebo příčilo se její zájmům. (Hlučné vý- borně!) Přícházím k tomu, co lze snad nazvati naším programem. Co týče se předně upravení hospodář- ských poměrů mezi oběma územími státními, vláda trvá beze vší výhrady při úmluvách a ujednáních která byla již před delší dobou předložena sněmovně k schválení. (Poslanec Schönerer: Článek 14. 1l Jsme pevně přesvědčení, že celní a hospodářská po spolitost je stále ještě nejlepší formou hospodářské společné existence obou států. (Volání: Oho ! Posl.

Schönerer Posl

13 article

K asper: Pro Uhry !) V době, kdy panující evrop ské směry čelí k tomu, zříditi veliká hospodářská území, máme my jediní jíti nazpět cestou, kterou jiní národové kráčeli ku předu? (Výkřiky.) Cokoliv budoucnost nám přinese, pánové shle- dají nás vždy pohotovy ke včasnému a energickému jednání. Vláda počítá při tom také na podporu, kte- rou zastupitelstvo lidu v daném okamžiku poskylne vládě v těchto otázkách. Neboť opravdu jedná se zde o záležitosti, které jsou společny všem národům nasi vlasti bez rozdílu strany. (Souhlas. Výkřiky.)

Uhry

14 article

Není možná ponechati prostě zodpovědnost vládě a pak, když po případě vládní předlohy dojdou, na ně jen nadávati. Sněmovna je povinna zodpovědností za příští věci s vládou a převzíti zodpovědnost, která srovnává se se skutečným postavením v tomto moc- nářství. (Oho!) Pokud však návrh posl. Derschatly týká se armády, vyložil jsem stanovisko vlády již ve schůzi 14. m. m. V tomto státním území dovedeme vždy hájiti samosprávný vliv na společné záležitosti, který nám dle zákona přísluší. To jest naším právem, naší povinností. Myslím, že není ni- jaké příčiny k obavám, jakoby základy naší společné armády, která jest záštitou evropského míru, byly ohroženy. (Výkřiky.) Obě území státní mají převe- liký interes na zachování tohoto nejpřednějšího pro- středku moci a od tohoto poznání očekávám konečné vítězství přes všecky vášně. A přehlížím-li celou si- tuaci, v níž se nalezáme, mohu opakovati slova která pronesl poslanec za Brno v télo debatě. Pra- vil, že naše situace v Rakousku je vážná, ale niko- liv špatná. Prosíme sněmovnu, by důvěřovala v neob lomnou vůli vlády, že učiní všecko, by ra kounké zájmy neutrpěly ujmy. Nezkla meme tuto důvěru. Myslíme však také, že jest při- měřeno do té doby pominouti vše, co mohlo by vzrušiti vášně nebo mělo by v zápěti vzájemnou zbytečnou roztrpčenost. (Souhlas a výkřiky.) Klida věcné jednání jsou nejlepší přímluvou dobré a spra- vedlivé věci. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Ellenbogen připomenu! Derschattovu resoluci o vysostních právech z roku 1904, jichž se tehda (Derschatta) zastával a dnes přichází k po znání, že třeba hájiti práv rakouského obyvatelstva.

Posl doktor Ellenbogen Derschattův Brno Rakousko

15 article

Je povděčen návrhu, neboť třeba, abychom si byli vědomi hrozícího nebezpečí a znali také prostředky ochranné. Avšak dojem poslední schůze byl, jako b se jednalo o pouhou demonstraci. Kdo naříkají na úpadek říšské jednoty, nenaučili se ničemu z dějin posledních 38 let. Slibu min. předsedy, že bude há- jiti rakouské zájmy naproti Uhrám, nelze důvěřovati neboť doposud bývaly rakouské zájmy dávány ha- nebně v šanc. Vzpomíná uherských bojů za neod- vislost a prohlašuje, že tyto boje uherských národností provázíme vřelými sympatiemi a byli bychom po- vděčni, kdyby v Rakousku vzplanula tatáž vášeň.

Uhry Rakousko

16 article

Fr. Košut objevil se v zdrceném zámku vídeňském jako mstitel svého otce. Naproti Scheicherovi prohla- šuje, že s národnostními štvanicemi se v Uhrách ne- pochodí, neboť v otázce neodvislosti naproti Ra- kousku jsou za jedno všecky uherské národnosti Tyto nenávidí sice maďarskou troufalost, ale rovnět tak i Bachovský režim a netouží po rakouském pan- stvu. Úlohou rakouského parlamentu je rozvázati včas svazek s Uhrami, dřív než náš průmysl a zeměděl- ství budou zničeny. Společenství je pouze interessem dynastickým. Dosavadní poměr k Uhrám byl nám jen na škodu a odsoudil náš parlament k nečinnosti Mezicelní linie není třeba obávati se, neboť Ma- daři spokojí se tím, bude-li celní čara jen vyznačena neboť se svými zemědělskými výrobky jsou odká záni pouze na Rakousko. Vojenskou jednotu netřeba zachovati. Prohlašují to sami vojáci. Nyní znamená jednota armády pouze štvaní obou částí říše. Varuje strany, aby nepoužívaly Derschattova návrhu za pouhou demonstraci, neboť obyvatelstvo nedopustí. aby se ve vyrovnací otázce hledala demagogická. prolhaná hra. (Pochvala mezi sociálními demokraty.) Posl. Wolí soudí, že řeč ministerského předsedy nemá politického významu a vylíčiv děje uberského vyrovnání od počátku až po dnešní den, pravil, že výsledek postedních uherských voleb spadá na Ti szův vrub. Tisza je vinen všelikým ponížováním ko runy a všemi jejími ústupky. Potom přijde panovník jako uherský král a bude diktovati ministrům, jak se má po vůli Maďarův upraviti příšti poměr k Uhrám. Teprv potom vytkne ministerský předseda své postavení a proto vyhnul se dnes rozhodnému prohlášení. Bez vyrovnání s Uhrami nebylo by došlo nikdy ke státoprávnímu snažení Čechů. Dr. Kramál prohlásil výslovně, že souhlas s uherským vyrovna ním je podmínkou uskutečnění státoprávních sna českých.

František Košut Posl Maďarův Čecho Kramál Uhry Ma Rakousko Tisza

17 article

Nejlépe by se Němci Čechům opřeli, kdyby se zrušila celní jednota s Uhrami a uzavřela taková jednota s Německem. Přecházeje k delegacím, soudí řečník, že vláda bez ohledu na nejasnou siluaci vy zve sněmovnu, aby vykonala dalegační volbya většina podvolí se, třeba teď nebylo žádného důvodu pro volbu a zasedání delegacl. Poukazuje na ne- shodnost vyrovnacích zákonův uhersko rakouských na souvislost vyrovnání se státoprávními otázkami chorvatsko-dalmatskou a bosenskou. Konslatuje s po- vděkem, že čásť vlády nelpí již tak tuze na dosa- vadním společenství, neboť dle slov ministra Calla konají se již ve všech ministerstvech připravy pro případ celní rozluky. Jeho strana hlasuje pro návr a na každý způsob aby byl přikázán zvláštnímu výboru. Ať se věci utváří jakkoli, výbor docílí čeho- koliv, věčnou pravdou je a zůstane, že vyrovnání z roku 1867 je vzorným příkladem politického bal- muctví. Posl. Loser prohlásil, že Vorarlberčané jsou pr rozluku, leda by Maďaři přišli k poznání, že také jim by neprospívalo, kdyby byli vřaděni mezi bal- kánské státy. Košutovým záluskům nesmí se více hověti. Jak nebezpečné by bylo rozdělení armády dosvědčuje faktum, že se za ně přimlouval dr Ellenbogen, vůdce sociálních demokratů. Brojí proti přechodnému stadiu, v němž by Uhry nějaký čas Rakousko vykořisťovali a pravi má-li býti rozluka, ať se provede záhy. Rád by, aby výbor záhy dal se do práce, aby Rakousko bylo přichystáno na všemožné případy. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.

Němec Čecho Calla Posl Vorarlberčaný Maďar Košutův Ellenbogen Uher Uhry Německo Rakousko

18 article

Posl. dr. Fiedler: Od nejprvnějších náběhů k du- alismu všechna válečná lažení z Předlilaví do Uher přes všechnu počáteční bojovnost končila kapitula cemi. Hned sám vznik dualismu z r. 1867 byl po stupnou, krok za krokem prováděnou kapitulaci ně- meckých stran před Deákem. Nelze proto se diviti, že za takových antecedencí neberou se vážně dnešní válečná hesla s německých stran se ozývající. Během diskuse uherskými volbami způsobené jedno bylo zvláště nápadno. Zdálo se, že veřejnost, vídeňským časopisectvem ovládaná, vycházela z předpokladu, že Uhři mají plnou volnost, aby svůj poměr k Před- litavsku určili dle své vůle. Jest tomu opravdu tak? Neznají národové před Litavou a mezi nimi i náro český žádného práva, aby svými hlasy dali vývoj tomuto určitý směr, odpovídající jich názorům, tuž- bám a potřebám? Otázka to zásadní důležitosti V suchopárné právnické řeči zní tato otá zka- „Může Uhersko svůj vyrovnací záko (čl. 12. z r. 1867) samo s právní platnost měniti, anebo je k tomu třeba, aby táž změna provedena byla i před Ditavour Jak význam této otázky v Uhrách se oceňiuje, vidno z toho, že nejlepší tamní právníci a státníci (Szilágyi. Hodossy, Tisza, Apponyi a j) jí se zabývají a že v létech 1902-4 o ní i s ministerských lavic v parla- mentu podávány byly časté a nejpodrobnější rozbory. Naproti tomu před Litavou zřídka kdy někdo o tutr otázku zavadí. Byť i v otázkách státoprávních n konec rozhodnou byla politická moc zúčastněných činitelů, přece právní stanovisko jest mocnou oporo při zápasech takových; Uhři vědí dobře, proč s ho- rečnou téměř horlivostí odůvodňují své požadavky na základě positivního práva.

Posl doktor Fiedler Deák Uher Uhry Litava Tisza Apponyi

19 article

Právní povaha rakousko-uherského dualismu zr- 1867 jest velespornou. Poměr ten založen jest na dvojím zákonodárství, předlitavském a uherském, jež se od sebe nejen co do formy, ale i co do věci v mnohém rozlišují. Rozhodujícím jest vlastně uher- ský zákon vyrovnací (čl. 12. z r. 1867), nejen proto, že je původní, ale též proto, že rakouský zákon je jen stručným a při tom nepřesným výtahem z uher- ského zákona. Nehledí-li se ke krajním názorům na obou stranách se vyskytujícím, nýbrž jen k takým. jež pohybují se na půdě vyrovnacích zákonů, lze rozdíl mezi stanovisky před a za Litavou vystihnouii asi takto: Dle vědeckých i publicistických náhledů před Litavou spočívá dualismus z r. 1867 na úmluvě mezi oběma polovicemi uza- vřené; následkem toho mohla by změna poměrech dualismem vytvořených státi se zase jen úmluvou mezi nimi. Dle ofliciálního, Szilágyim (1893), Tiszou a j. (1902 až 1903) zastávaného uherského názoru, jest dualis- mus jednostranným aktem samostat- ného uherského zákonodárství, jehož právní účinnost závislou jest na tom aby i před Litavou přistoupeno bylo na to, co v Uhrách tamní zákonodárství ustanoví. Dle uherského názoru může tedy uher- ský sněm se sankcí panovníkovou změnou uher- ského vyrovnacího zákona stanoviti nové poměry mezi oběma polovicemi, jsa obmezen toliko vše- obecnými předpisy pragmatické sankce. Rakouská polovice má jen právo, buď přistoupiti k tomu, aneb přístup odmítnouti, a nic více. Vedle toho hájí s v Uhrách i ten názor, že Uhři na základě své staré lisícileté ústavy mohou svůj poměr k říši upravii zcela samostatně bez ohledu na Předlitavsko.

Uher Uhry Předlitavsko Tisza Szilágyi

20 article

Řečník rozebírá podrobně, jak na rakouské na uherské straně tate různá stanoviska právnicky se odůvodňují. Hlavní omyl rakouského i uherského výkladu spočívá v tom, že platnost určitých před- pisů vyrovnacího i uherského zákona rozšiřuje se na celý zákon, ač předpisy ty týkají se jen jistých částí zákona toho. Při správném výkladu dlužno rozeznávati tři skupiny předpisů: 1. předpi sy o pragmaticky společných záležito- stech, 2. předpisy o způsobu, jak tyto záležitosti mají býti projednáván (o delegacích a společných ministerstvech) a3. předpisy o hospodářské pospolitosti mezi oběma polovicemi. Vykládá-li se uher- ský zákon zcela přesně, je výsledek takový: O bjem pragmaticky společných záležitostí (zahra ničních. vejenských, finančních) stanoven jest úmluvou za souhlasu obou polovicí i mohl by jen takto být měněn; správným v té příčině je rakouský názor.

21 article

Co se týče způsobu, jak projednávány mají být společné záležitosti, správným je uherský názor; mohla by tedy uherským zákonem prove- dena býti změna přeöpisů delegacích a společných ministerstvech, která by vstoupila v platnost teprv tehdy, když by rakouská polovice k tomu přistoupila. Hospodářskou pospolitost mohou Uhři zrušiti kdykoli; nikdo nemehl by jim zde překážeti v tom, aby všechny ty hospodářské zá- ležitosti, jež dnes upravují se dle stejných zásad. uspořádaly sobě úplně dle své vůle, bez jakéhokoli ohledu na Předlitavsko. Chtěli-li by však v Uhrácho aby v těchto záležitostech přes rozluku zachovány byly mezi oběma polovicemi bližší styky než s ci- zinou (na př. nižší cla, dopravní výhody a 1.), mu- sili by vyjednávati s Předlitavskem o nějaký zmluvn poměr. Zkrátka, nechť pohlíží se na dualismus jak- koliv, jisto zdá se býti přávnicky tolik, že změna v poměrech mezi Předlitavskem a Uhry, která by provedena býti měla cestou změny vyrovnacích zá- konů, nemohla by býti uskutečněna bez vlivu a spolupůsobení národů před Úi- tavou.

Uher Předlitavsko Uhry

22 article

To by byla přímá cesta. Nenajde se však ně- jaká nepřímá cesta, po které by Uhři, třeba n najednou, nýbrž po etapšch, dospěli ke splnění svých požadavků, aniž by potřebovali hýbati zákonodár- nými základy dualismu? Taková elapová cesta je skulečně možná. Tabulka, označující vstup n lute postranní cestu, nese nápis: Výklad vyrovnacího zákona v duchu staré tisícileté uherské ústavy další vybudování obchod spolku po etapách v uher- ském smyslu. Dnešní hlavní uherské požadavky znějí: samoslatná uherská armáda, samo- statné hospodářské území. Tyto uher- ské požadavky mohou býti splněny postupem po etapové cestě, t. j. beze změny vyrovnacích zákonů. V otázce vojenství zvítězilo již uherské stanovisko aspoň co do zásady ve známém programu devíličlenného vý- boru. Kdo budo moci vzpírati se trvale tomu, aby zásada, přiznávající uherskému sněmu a tamní vládě úslavní spolupůsobnost v otázce jazykové ve vojště, nebyla rozšířena i na jiné vojenské olázky? K hnuti uherskému dala vlastně podnět sama vojenská správa, trvajíc houževnatě na německé povaze armády. Co německé důstojnické zkoušky, jež podnítily v Úhrách 1889 veliký odpor, byly nutny? Bylo rozumno pro- náslodovati tak neústupně české „zde“ a uherské „jelen“? Oheň, takto vojenskou správou založený nemůže tato dnes již uhasiti. Rozumí se samo sebou že národnostních práv ve vojště, jichž Uhři získají, budou i neněmečti národové, tedy i národ český, se domáhati.

Uher Úhra

23 article

A samostatné hospodářské území? I k tomu mohou Uhři po elapách, bez náhlé rozluky dospěti. V celém dosavadním vývoji hospodářských styků Předlitavska s Uhry patrný je zjev, že společenstvi hospodářského obvodu a hospodářských styků ne- ustále více se uvolňuje, že krok za krokem Uhersko stává se samostatnějším. Celní obvod Předlitavskaa Uherska je dle zákona společným. Jest jím skutečně?

Uher Předlitavsko Uhry Předlitavskao Uhersko

24 article

Musí celní šraňky zatáhnuty býti zrovna na hrani- cích? Surtaxou na cukr, přikazovacím řízením zří- zena byla pro některé předměty již celní čára mezi oběma polovicemi; stačí podobnými opatřeními upra- viti vzájemné obchody i v jiných předmětech (na př. textilnictví) a celní šraňky jsou hotovy, třeba na hranicích mezi oběma polovicemi nebylo ni jediné celní budky. Což společenství obchodních styků mezi oběma polovicemi, což stejná správa dopravních ústavů? Viz opalření, jako: veřejné dodávky, zd- nění obchodních skladišť, podpory průmyslové, tajné úlevy tarifární atd, kterými se Uhry od nás osamo- statňují. A cedulová banka? Rozpůlena je již až na společnou generální radu; škrtem péra lze i tubo rodu odstraniti, aby banka, svolí-li k tomu akcionáři byla úplně rozdělena. Tuto etapovou cestu, kterou by Uhři mohli ke splnění svých tužeb nastoupiti, nepokládám pro sebe za prospěšnou. Nejprve z příčin hmotných. Touto cestou získávají Uhři všech vý- hod, kdežto nevýhody dualismu, zvláště finanění břemena téhož, tíží i nás nezměněně; také nejistota v hospodářských stycích s Uhry byla by ještě stup- ňována. Potom z příčin politických a národních. Uhři uskutečňují své tužby buď vůbec bez spolu- účastenství jednotlivých národů před Litavou, anebo tlm způsobem, že bývají národové ti stavěni před ho- tovou událost. Za takých poměrů nemohou jednotliv národové své nároky — a český národ má důle- zité nároky — přiváděti k platnosti.

Uher Uhry Litava cedulový banka

25 article

Dnes jsou poměry lak vyjasněné, že cíle uher- ského hnutí vyslovují se tam otevřeně. Tu i tam ozý- vají se u nás konejšivé hlasy, že Uhři zastaví se n cestě k státní samostatnosti, ježto by rozlukou utrpěli těžkých ztrát hospodářských. Kdo dnes věřiti by mohl takovému chlácholení? Zapomíná se, že v Uhrácl hledí se na to s hlediska docela jiného. Státní samo- statnost, jaké Uhři dosáhnouti se snaží, jest pro n statkem tak idcálně povzneseným, že cena jeho ne- může býti nikterak měřena na hmotných úspěších neh neúspěších, Ani za nejtěžší hmotné oběti nevzdá se uherský národ svého ideálu v úobě, když splnění jeho zdá se mu býti blízkým. Každá strana v Uhrách bude po cestě hned od založení tohoto mocnářstv tom sledované postupovati dále, protože pod tlakem mocného veřejného mínění tak činiti musí. V dobách, kdy následkem tlaku Bachovského absolutismu národní uvědomělost nepronikala ještě tak silně celým národním životem, jako dnes, pro- nesl rakouský historik německého smýšlení hlubokou pravdu: „Národ může násilím připraven býti o svoji samostatnost; nevyřkne však nikdy sám nad sehou ortel smrti tím, že by vzdal se snahy po samo- slalnosti.“ A tato pravda platí dnes ještě více než tenkráte.

Uher Uhry

26 article

Dnes není žádné pochyby, že v Uhrách zrychle- ným tempem pracováno bude k dosažení státní samo- statnosti. Pochybno jest toliko, kterou cestu k tomu v Uhrách zvolí. Snad půjdou ku předu nepřímou cestou po etapách asi takto: V čelo postaví se as požadavky vojenské. Ty splněny budou výkladem vyrovnacího zákona dle usnesení 9členného komitétu bez účastenství Předlitavska. Potom dojde snad k mo- difikaci celního a obchodního spolku, kterou zebez- pečena bude Uhrám širší hospodářská samostatnost ať již mezicelní čarou nebo nějakým podobným opa- třením, a to jen na obmezenou dobu, aby po této měli Uhři zase volné ruce. A poněvadž při tom dotčeno bude i společenství konsulátní, vyplyne sám sebou požadavek, aby Uhrům přiznáno bylo zvláštní diplomatické zastoupení v cizině; i tento požadavek. který byť již v Uhrách částečně připravován (Bánffem a Apponyem), bude asi vymáhán cestou výkladu vy- rovnacího zákona, jak učiněn byl již k tomu náběh v předposledních delegacích. Všechny lyto pronikav změny provedeny budou snad v rámci dualismu zr 1867, aniž by na zákonném jeho základu stala s nějaká změna.

Uher Uhry Předlitavsko

27 article

Taková je jedna možnost. Není však vyloučen jiná možnost, že totiž uherskými snaham po státní suverenitě stanou se poměry tak složitými, že nutno bude přikro- čiti k nově ůpravě vzájemných poměrů mezi oběma polovicemi revisí zákono- dárného díla z r. 1867. Jest zvláště významno, že volání po takovéto úpravě, při které by celá státo- právní otázka byla rozvinuta, vychází ze středu ně- kterých stran právě v Předlitavsku. Vždyť po etapov cestě dospělo by Uhersko k jisté samostatnosti, aniž by zvýšila se jeho finanění břemena. Vyšších bře- men se Předlitavsko sotva zhostí jinak, než změnou vyrovnacích zákonů. I s našeho českého stanoviska nutn pokládati revisi celého vyrovnání pro naše hosrodářské i politické zájmy za prospěšnější. Hledíc k dnešní nejistotě uherských poměr bylo by předčasno, kdyby zaujato bylo ke komplexu uherských otázek zcela určité stanovisko. Prozatím stačí, když vůči návrhu Derschattovu naznačí se jen povšechná čára vylyčující směr, kterým by češt zástupci řídili svůj postup. Tato čára byla by asi taková: Nemáme příčiny, abychom dal se strhnouti bojovnými hlasy, vyzý- vajícími k válečnému tažení proti Uhrům. V hospodářském ohledu zacho- váme vůči bojovným hlasům na obou stranách se ozývajícím ehladnou krev.

Předlitavsko Uhersko

28 article

Ježlo Uhři jsou dle vyrovnání z r. 1867 opráv něni, aby nynější hospodářskou pospolitost rozvázali. nebude lze k nové, přiměřené úpravě vzájemných styků hospodářských dospěti jinak, než po cest smírné dohody s příslušnými činiteli v Uhrách K tomu budeme ochotní s podmínkou, že budou př tom chráněny naše hospodářské a finanční zájmy že vzájemným stykům obchodním dány budou pro budoucnost trvalé základy. Dojde-li následkem uvolnění politické pospoli- tocti mezi zeměmi před a za Litavou k novému uspořádání státoprávních poměrů moc- nářství, jsme pevně přesvědčeni o tom, že ná- sledkem sbourání a jiného vybudování té části říšské stavby, která byla dosud oběma polovicím společnou a pojítkem mezi nimi, nastane nevyhnutelná potřeba, aby nově upraveny byly vnitřní po- měry v předlitavské státní budově V tomto případě je samozřejmo, že zá stupe českého národa, věrni svému přesvěd- čení, soustředí své úsilí k tomu, aby nové uspořádání bylo ve shodě s histo- rickým vývojem a posláním tohoto mocnářství, a to tím spíše, že je tento přirozený základ, nikoliv však mechanický centralismus bude v to. aby zaručil mocnářstvi potřebnou trvanlivost a moc. (Hlučný potlesk a po- chvala.) Posl. Axmann praví, že teď všecky strany jako jeho již před 14 léty naléhají, aby při vyjednávání s Uhrami hájily se důrazně rakouské zájmy. Lituje, že m.-p. dr. Gautsch neodpověděl jasně na opráv- něnou poptávku Lecherovu po vyloučení rakouských státníků z porad koruny a po obchodních smluvách Líčí škody rakouského průmyslu a živností z usta- vičného nadržování Uhrám a ztrátu vývozu na Balkán

Posl Axmann doktor Gautsch Lecherův Uher Uhry Balkán

29 article

Nyní začíná se viklati léž armádou. Na rozdělené vojsko nepovolíme ani haléře. Maďarské požadavky znamenají konec celé říše. Přechodně stadium nedo- pustí se, spíš — bude li třeba — úplná rozluka bez vší náhrady. Řečníkova strana bude vynasnažovati se všemožně o zachování velmocenského postavení Rakouska. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Posl. Šusloršič dovozuje, že rakouský parlamen musí se opříti na rozhodujících místech tlaku uher ského parlamentu. Avšak přílišné naděje se v tento privilegovaný parlament vkládali nesmí. Je arci po vinen dbáti zájmů Rakouska a chrániti je před škodou. Stojíme před první etapou zrušení spole- čenatví z roku 1867 a parlament musí odvrátiti bře- mena, vyplývající z onoho vyrovnání. Chce-li tu také vláda konati svou povinnost, bereme to s povděkem na vědomí, těšíce se již na příslušné skutky. Uhry octly by se osobní unif, k níž nedojde. dokud nynější panovník bude míti v rukou moe. v největších nesnázích, protože by se jejich vojenský rozpočel zvýšil aspoň o 100 mill. K. Po odstranění základu z roku 1867 dosáhlo by také Chorvatsko svého práva sebeurčení a jako neodvislý činitel mohlo by se svým králem, nezávisle na Uhrách. ustanovovati svůj osud. Koruna má tu velmi mocnou zbraň proti maďarské prepotenci. O zabraných ze- mích sluší připomenouti, že okkupační mandát by dán Rakousko-Uhersku od mocnosti, podepsavších berlínskou smlouvu. Rozdělí-li se říše, zanikne právní objekt, jemuž dán byl okkupační mandát. Maďaři stojí theoreticky na basi roku 1848, prakticky na basi roku 1867, pro velké výhody, jež mají z vyrov- nání. Tak stalo se, že rakouský císař dostal se pod protektorát uherského krále. Tak zbyl mizerný kou- sek společenství. Máme se pro něj zákrvácet?

Posl Uher Maďar Rakousko Chorvatsko Uhry Uhersko

30 article

Otázka zrušení společenství jest otázkou vážnosti politického důstojenství. Stojíme na stanovisku po- ctivého společenství s Uhrami se stejnými právy povinnostmi, se silnou právní moci jako štitem všech národův — anebo rozejdeme sel Rokování přerušuje se. Předloha o použití dluhopisů ob. úvěr ního ústavu slezského k ukládání sirotčíeh peněz (prof. V. Hrubý) přijata v 2. a 3. čtení. Posl. Schönerer opakoval svůj návrh stra nařízení dle § 14. Místopředseda Kaiser navrhl příští schůzi na úterek s jednacím pořadem: 1. Volba 36členného výboru pro vyšetření aféry Wallewského; 2. pokra čování v dnešním jednacím pořadu. Posl. Schönerer ptal se předsedy, nedal- by na program příští schůze zprávu celního výboru o Peschkově návrhu stran smlouvy o zvířecích ná kazách s balkánskými státy a min. předs. Kaise odvětil, že zpráva ta dostane se záhy na jednac pořad, nejspíše až se bude jednat o celním tarifu. Konec schůze o 4.10 hod. odpol.

profesor V Hrubá Posl Kaiser Peschkův Kais Uhry

31 article

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 17. března. (C.-B) V odboru ústavního výboru oznámil před seda, že posl. dr. Marchet nepřijal zpravo- dajství o nařízeních dle § 14 Debaty o tom, jak se má provésti porada resp. prozkoumání císařských nařízení, zúčastnili se po- slanci Bobrzyňski, Kaiser, Bareuther Dvořák a předseda dr. Grabmayr. Tomuto uloženo vyžádati si na vládě důvodné zprávy o nutném vydání jednotlivých nařízení. K Bareutherovu návrhu usneseno pozva na porady odboru vládní zástupce. Konečně usneseno rozděliti všecka císařská na řízení členům odboru. Berní výbor za předsednictví dra. Kramáře zvolil posl. ryt. Niemotowského zapiso vatelem. K Abrahamowiczovu návrhu usneseno postoupi císařská nařízení, přikázaná bernímu výboru, výboru ústavnímu. Posl. dr. Doboszyňski referoval o návrhu na reformu budovní daně a k Mengrov návrhu usneseno, dáti zprávu do tisku a rozdatii členům výboru.

doktor Marchet Kaiser Dvořák Grabmayr Bareutherův Kramář Abrahamowiczův Posl Doboszyňski Vídeň

32 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. března. Rusko a náboženská snášelivost. Spolupracovník „Rusi“ rozmlouval o otáz- kách náboženské snášelivosti s mitropolitem petrohradským a ladožským Antonijem, jenž mu své názory vyložil v tento smysl; Tolerance k jiným vyznáním křesťanským i věrám nekřesťanským má u nás po zákonu ši- roké užití. Ale spolu se svobodou vyznání za- hostily se u nás vážné nedůslednosti. Na př. vystoupení z pravoslavné církve považuje se u nás za zločin, a tak vidíme s jedné strany to- leranci a s druhé připoutání k panující církvi. Tento jev nesrovnává se s duchem pravoslavné církve, protože je násilný. V praxi vede nejed- nou i k tragickým koncům. Na př. Estové a Lo- tyši. Sjednocení jich s pravoslavím bylo dobro- volně. Avšak někteří se chtěli potom vrátiti k staré víře. V takových případech církev může působiti jen slovem, násilí je tu nemistnéa vzbuzuje v lidech dojem těžkého útisku. S du- chem církve není v souhlase ani pronásledování rozličných rozkolníků. Co se týče něklerých omezení, kterými stísněni jinověrci, třeba pa- matovati, že jsou to opatření státní. Jsou-l vhodná či nevhodná, jest jiná otázka; s církví ale nemají ničeho společného. Zmatek v těchl otázkách má za následek, že jedni viní pravo- slavnou církev z každého omezení vyznání, druzí pak se domnívají, že jen ona dává ru- ským poddaným všecka práva. Avšak pravda jest, že pravoslavná církev, věrná křesťanským dogmatům, uznává za jediný prostředek v boji s jinými učeními: poučování a přesvědčování. Jen hlásáním slova božího možno utvrzovati rozšiřovati křesťanství, jež má ve svém základě lásku ke všem.

Rus Est Lo Praha Rusko

33 article

Dáváme těmto slovům místa, protože stručně rýsují náboženské poměry v Rusku, obe- znamují s duchem pravoslavné církve a neza- tajují, kde jest chyba. O tétéž otázce měl spolupracovník petro- hradských „Birževých Vědomostr“ s římsko- katolickým arcibiskupem mohylevským, hr. Šem- bekem, jenz je mitropolitem katolíků v Rusku. Arcibiskup Šembek pravil, pokud se týče řím- sko-kntolické církve, že jest ruskými zákony zabezpečena „ve značné míře“, Ve veřejném vykonání náboženství (excer- citium publicum religionis“) nekladou se řím- ským katolíkům v Rusku žádné překážky, jen by si bylo přáti, aby římským katolíkům v Rusku dána byla také „svoboda propagandy“, jíž po- strádají. Že této svobody nemají, se stanoviska slo vanského nelze litovati. Jeť příliš dobře známo že katolická propaganda mezi Slovany, hlaven- ství římského papeže neuznávajícími, natropila tolik zla a neštěstí, že Slované mohou katolíky, dychtivé propagandy, pouze prositi, aby se sn odebrali mezi mohamedány a pohany. Slovanů pak aby ušetřili.

Šembek Slovan Rusko Birževý Vědomostrálie Slovan

34 article

Anglie proti Německu. Měli jsme již několikráte příležitost pouká- zati na vážné, pozoruhodné projevy stále vzrů- stajícího napětí mezi Německem a Anglií. Nový důkaz nevraživosti a podezíravosti Anglie vůči Německu byl podán v dolní sněmovně při roko- vání o rozpočtu válečného námořnictví. Poslanee Yerburg ze strany unionlistické, vynikající odborník v záležitostech námořních, předseda »Royale Navy League«, zasáhl účinnou řečí do debaty a pravil zejmena, že anglické loďstv musí se stejnou měrou zvětšovati jakou se roz- vinuje německá marina. Parlamentní sekretár admirality Pretyman odpověděl, že by s neměla zatahovati do debaty spřátelená mocnost. Slova o »spřátelené mocnosti« vyvolala smieh a bouři odporu. Byly proneseny ostré výkřiky proti Německu. Bylo voláno, že že Němci ne- ostýchají se mluviti o Anglii a to velmi živým tonem v parlamentu. Jiné hlasy důrazně uvá- děly, že celý nynější rozmach německého ná- mořního zbrojení je namířen proti Velk Britanii. Nálada ve sněmovně byla velmi horko- krevná.

Pretyman Němec Anglie Německo dolní sněmovna Velk Británie Nava League

35 article

Veřejné mínění anglické pohliží k Německ s nedůvěrou a nevolí. Známá řeč Lesova o ně- meckém nebezpečí odpovídala názorům Angli- čanů. Z Německa pak docházejí též zajímavé doklady nepřátelského smýšlení proti Anglii. Professor berlínské university Paulsen v »Deutsche Rundschau« prohlásil, že. nelze popříti, že v Německu je zášť proti Anglii. Mírumilovné hlasy nejsou poslouchány ani v Německu ani za průplavem la Manche. Marně zaznívá volání sira Thomase Barclaye po smíru mezi oběma národy. Jistý žurnál německý, chtějící působiti rovněž na uklidnění mysli, cituje Bismarkovy anglofilské náhledy. Ale když Bismark prohla- šoval za vyloučenou možnost konfliktu anglo- německého, bylo Německo pouze kontinentálním státem. Od té doby se obrovsky rozmohl jeho koloniální obchod a vzrostlo jeho loďstvo. Dne představuje obchodní loďstvo parní v Německu víe jak million tun a tehdy páčilo se pouz na 196.000 tun! Vojenské loďstvo německé vzrostlo od r. 1885, kdy mělo 180.000 tun, na 509.000 tun. A od té doby, kdy prones Vilém II. památné heslo: »Naše budoucnost je na vodě«, bylo prohlášeno soupeřstvo Německ s Angli.

Angl Bismarkův Bismark Vilém II Lesov Německo Anglie univerzita Paulsen Deutsche Rundschau