1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 95. ze dne 7. dubna 1907.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
Hospodářský vývoj a přesuny jím způsobené za
rývají se hluboko v majetkové poměry těch kterých
tříd a zanechávají hluboké stopy v jich poměrech
Jsou obory půsohnosti a povolání, které platily kdysi
za velmi výnosné, jež tradice obestřela nimbem zá-
možnosti — a přece zbyla často jen tradice, zatím
co vlastní podklad její byl dávno rozmetán. A všudy
tam, kde holá skutečnost dere se na povrch, kde
příslušníci povolání olevřeně domáhaji se nápravy
staví se začasté tradice v cestu sociální nápravě.
Falošný stud a snad i víra, že přece jen bude záhy
lépe, zabraňují začasté přiznati pravdu. Jsou sociáln
stíny, které ncházejí pozorovateli a které jen občas
zřejměji a všeobecněji se projeví. A přece začasté
se jedná o obory, které mají důležitost dalekosáhlou
a pronikavou. Přese svůj sklon k překonávání sociál-
ního útisku platného řádu společenského nemá naš
doba oně jemné všestrannosti pozorovací, která je-
dině může vésti k nápravě celkové. I zde jsme za-
časté podevlivem oné tradice, o níž byla již řeč.
7
article
Zajímavé světlo v poměry blahobytné vrhá —
snažíc se osvětliti situaci pokud možno všestranně —
nedávno vydaná kniha dra. F. Leitera o „Rozvrhu
příjmů v Rakousku“. Kniha založena na výsledcicl
daně příjmové, a ač se snaží býti studií berně-politi-
ckou, jest de facto cenným příspěvkem sociálním
Není arci pochyby o tom, že základ, ze kterého
vychází, není absolutně spolehlivým. Výměra daně
příjmové stanoví se, jak známo, na základě přihlášek
které plynou od jednotlivců dani podléhajících. Ježto
pak vlivem známých politických momentů není u
nás berní morálka na výši ideální a protože ještě
dlouho nebude asi u nás pokládáno za nesprávne
zkrátiti stát, jsou arci údaje u těch povolání, jichž
přijmy nelze snadno kontrolovati (jinak ovšem u
úřadníků, jichž příjmy jsou všeobecně známy), n-
mnoze nižší než ve skutečnosti. Nicméně — a kniha
o tom podává zajímavé a přesvědčující doklady —
počíná se i u nás fase daňová přibližovati skuteč
nosti. Intensivní činnost úřadů příslušných a pře-
zkoumání fasí povolanými komisemi korigovaly aspoň
zamlčování přílišná. Možno tedy tvrditi, že výsledky
zdaňování příjmového v posledních létech podávaj
aspoň příbližný obraz. Moment tento jest i zlejmým
z okolnosti, že počet censistů znatelně stoupá. Tak
bylo na př. v království českém zdaněno osobní dan
příjmovou r. 1898 pouze 8% všeho obyvatelstva,
1904 však již 10.84%, na Moravě 7.61 resp. 9. 83 .
doktor
Leiter
Rakousko
Morava
8
article
ve Slezsku 5.78 resp. 8.76%%. Současně stoupnul zda-
něný čistý příjem v království z 504.80 mil. K n
641.52, na Moravě ze 109.22 na 220.16, ve Slezsku
ze 45.16 na 64.10 mil. K. Při tomto všeobecném
vzrůstu jak censistů tak zdaněného příjmu vzrostl
zdaněný průměrný čistý příjem na jednoho censislu
(v Čechách z 2854 na 2878 K, na Moravě z 295
na 2998 K); zdanění stalo se intensivnějším nejen
co do rozsahu, ale i co do hloubky. Již z těchto
stručných dat patrno, že nabytý takto materiál jest
aspoň příbližně podkladem pro činění závěrů
sociálně-politických.
Slezsko
Morava
Čechy
9
article
A tyto poměry rozmetávají nejednu tradici a zdů
razňují zvolna ohlašující se stesky. Snad nejostřej
platí to o slavu lékařském. Kdysi stav oplývajíc
blahobytem, stav, jehož příslušníci byli dobře hono-
rováni, slav, jehož úkoly a povinnosti vzrostly právě
v moderním státu mnohonásobně. Lékař přestal být
pouze soukromým rádcem v nemoci, potřeby kulturn
vložily na jeho bedra velikou zodpovědnost veřejného
zdravotnictví — moderní doba zvýšila práci a pod-
kopala základy blahobytu lékařova. Lze si stěží před-
staviti nesprávnosti a nespravedlnosli větší. Ale aby-
chom přešli k číslicím. Počet censistů ve stavu lékař-
skémí jest mnohem menším než počet lékařů t. j. jsou
lékaři, jichž příjmy nedosahují ani zákonného mi-
nima. Mezi samostatnými lékaři konstatováno (včí-
taje v to i ranhojiče) censistů v celé říši 4458 p
9204 lékařích; více nežli čivrtina censistů, 1271, na-
počtena v stupních příjmových 1200—2400 K a z těc
vykázalo 422 příjem 1800—2000 K, v stupnic
příjmové 1300—1800 bylo jich 256, 150 lékařů zda-
něno ve stupnici 1200—1300 K. Ve stupnicích příjmo-
vých 2400—3600 K zdaněno 959 lékařů, ve stupnicích
3600—7200 K pak 1461 lékařů. Příjem 7200—12.000
kor. vykázalo v celé říši 476 lékařů a příjem vyšší
12.000 K pouze v celé říši 284 samostatní lékaři.a
další zajimavý moment: Z lékařů praxi samoslatn
neprovozujících, tedy v nějakém poslavení pevném se
nalézajicích, zdaněno 1938. „Zdlo by se, že počet
censistů shoduje se vůbec s počtem lékařů v po-
stavení pevném, prolože by bylo nutno za to míti,
že léka, pevně ustanovený požívá vyššího platu než
1200 K.“ Ale aní tento předpoklad není správným ..
10
article
Z uvedených 1938 censistů zdaněna asi Uřetina (6s5
v stupnicích 1200—2100 K příjmů, 599 v stupnicich
příjmových 2400—3600 K, 558 v stupnicích 3600 az
7200, 79 v stupnicích 7200—12.000 a konečně 16 v
stupnicích nad 12.000 K. A celkově: asi čtvrtý di
všech censistů, 1461 z lékařů samostatných a 55s
lékařů v místě nevném, disponuje příjmem 3600 až
7200 K. Příjem vyšší 7200 K poživalo ze samostat-
ných lékařů vůbec pouze 760 a 957 lékarů v nějakén
místě úřadním
Uvážíme-li, co dnešní poměry drahotní, potřeby.
které spojeny s výživou rodin, povinnosti společenské
a jiné, kieré se na lěkaře : ladou, vyžadují, seznáváme
na prvý pohled neutěšený sociální obraz, klerý po-
dává ve světle těchte čízel stav, jehož úkoly tak
rychle rostou. Starý hlahobyt rozmetán a při ro-
stoucí zodpovědnosti vystupuje na jeviště lékař ma-
jetkově nedobře situovaný. A je-li nespokojenost
z těchto předpokladů plynoucí pro budoucno dobrým
znamením, netřeba ani rozváděti. Konalo-li lékařstvo
přes to tak občlavě své povinnosti a staví-li se všudý
v popředí snah pokrokových ve zdravotniciví veřej-
ném, svědčí to jen o veliké podstatě jeho mravní
Jaké závazky z toho společnosti vzrůstají, jest zřejmo
V Čechách bylo specielně z 272 lékařů v povolání
pevném, z 1983 samostatných a ze 146 ranhojičů
pouze 1102 samostatných lékařů a 593 jmenovaných
pevně zdaněno (někteři samostatní požívali totiž sou-
časně i pevného místa); z 2255 lékařů zdaněno jich
1695, čili 560 lékařů mělo příjem menší 1200 K (nutn
tu arci míti na mysli i značný počet lékařů prakti-
kujících na universitách pražských, ač i tak není
daný stav uspokojivým)... Na Moravě zdaněno z 800
lékařů (z toho bylo 157 ranhojičů) 581 lékař, ve Slez-
emědělství
Čechy
Morava
11
article
sku ze 188 jen 142. Jest význačno, že v Dalmacii ne-
zdaněn ani jediný lékař z příjmu vyššího 7200
Většina lékařů v Čechách zdaněných
spadá do stupnic 1200—2400 korun. Úhrnne
zdaněné příjmy všech lékařů samostatných činily
v království 5.13 mil. K, v markrabství 1.39 a ve v
vodství 0.45 mil. K... lékařů v místě pevném v Če-
chách 1.95, na Moravě 0.85, ve Slezsku 0.18 mil. K-
Průměrný příjem samostatného lékaře v celén
státu činí 5100 K, lékaře v postavení pevném 3500 k.
v Čechách činil tento průměrný příjem 4600 K resp.
3800 K, na Moravě jen 4100 K resp. 3400 K, ve Slez-
sku 4700 K resp. 3900 K, v Dalmacii jen 2700 k.
„Pokusíme-li se na základě zdanění stanoviti pří-
jmové poměry lékařů, možno celkem konstatovati, že
zdanění lékaří mají valnou většinou
příjem asi 4000 K, naprosto k jich povolání ne-
dostatečný obnos.“
Tak vyvinuly se důsledkem soutěže lékařů mezi
sebou a zvláště důsledkem malého cenění veřejného
zdravotnictví se strany veřejnosti poměry jednoho
z nejvážnějších stavů. Tento fakt sám o sobě jes
seciálním těžkým stínem.
Dalmacie
Čechy
Morava
Slezsko
12
article
Pozvolné oslabování, byť arci méně pronikavé
možno seznati i v druhém stavu, veřejně rovněž zá
važném, v advokacii. Kniha zmíněná podává doklady
že dnes existují advokáti, jichž příjmy z provozování
advokacie plynoucí nedosahují zdaněného existen-
čního minima (1200 K). V roce, jehož závěry knihy se
týkají, bylo v celém Rakousku advokátů a nolářů
5080, z nichž podléhalo dani příjmové 4910. Zde jsou
ovšem poměry již podstatně lepší než v připadu
prvém. Ze zdaněných advokátů a notářů spadá valná
část, téměř 2000, do příjmových skupin 3600—720
korun, 1000 do skupin 7200—12.000 K. Více než.
12.000 K činil příjem 646. V nejnižších skupinách cen-
sistů byl počet poměrně malý. Příjem 1200—1300
vykázalo 56 censistů, 1300—1400 K 38 a 2000— 2400
celkem 264. V král. českém činil průměrný příjem
advokáta 6900 K, na Moravě 7900 K. Průměrný pří
jem kandidáta advokacie vykazoval v Čechách 2500
a na Moravě 2200 K. Ve Slezsku docilovali advokát
průměrného příjmu 7200 K. Celkem arci možno přij
mové poměry advokátů nazvati uspokojivými, ve
srovnání s lékaři pak přímo skvělými.
A malý obrázek konečný: Pod záhlavím „umění
a věda“ uvádí statistika daňová 3679 censistů, ne-
určujíc bllze, koho pod pojem tento shrnuje. Na
Čechy připadá z tohoto počtu 735 censistů, na Mo
ravu 117, na Slezsko 63. Průměrný příjem těchlo cin
v celé říší 3700 K, v Čechách však pouze 2700
(zřízenci v této skupině uvedení požívají v Čechách
průměrného platu 2300 K), na Moravě rovněž 2700
ve Slersku jen 1500. V Dolních Rakousích (s Vídní
doslupuje tento průměrný příjem 4000 K, převyšuje
takto říšský průměr.
Morava
Čechy
Slezsko
Dolní Rakousy
Vídeň
13
article
Kniha tulo citovaná jen málo pozvedá záelonu
sociálních poměrů těch stavů, které nejměně veřejnt
o nich mluví. Ale i to, co možno shlédnouti, ukazuje
co povného odhodlání jest dnes dřeba tomu, kdo s
věnuje prvé nebo třetí skupině povolání, jichž jsme
se dotkli.
Ale obraz nebyl by úplný, kdybychom letmo s
nedolkli i povolání a stavů jiných. Obmezenost místa
nutí nás, odložiti tato srovnání na jindy. Nepozbudou
však ani pak zajímavosti.
Na našem domácím trhu panoval klid
došlo při smýšlení celkem pevném k nemnoha obcho
dům. Subskripce akcií bankovních upírají k sobě
pozornost a na trh sbíhá se méně obchodů nel
jindy. K četnějším závěrům došlo v tomto témdn
co do skcií Podolské cemenlárny (za 204
a 205), po nichž poplávka neochabovala. Značný
zájem panoval i pro papíry strojírenské; za akci
českomoravské strojírny podáváno vytivale 872, aniž
bylo zboží. Poplávka po akciích strojírny dříve
Daňkovy pohybovala se na 468, k obchodům
došlo však pouze za 470.50.
Z akcií bankovních hledány vytrvale akci
Živnostenské banky (243.75). Za akcie Z
jišťovací banky podáváno 135 a 136, k závě
rům ale nedešlo. Za akcie banky rakousko-uhersko
placeno 1777.
Daňkův
živnostenský banka
243.75
14
article
V Praze, 6. dubna.
Praha
15
article
Z vídeňské burs).
Z vídeňské burs).
Z Vídně, 6. dubna.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Každá skvělá doba má svoje slíny a je jen při-
rozeno: čím výše vyslupuje slunce přízně doby, tím
stiny vystupují ostřeji. Ani nynější skvělá hospodár-
ská konjunktura neukazuje jen a jen příznivé strán-
ky. Chová zárodky svého poklesu sama v sobě a čím
více vzrůstá, tím chorobné známky vystupují ostřeji
a jsou tak přirozenou brzdou překotného postupu.
Zdražení peněz, zdražení surovin a jiných výrobků,
stoupání mzdy, nedostatek dělnictva, to vše způsobila
skvělá nynější konjunktura, a to vše také tvoří stíny
v jejím vzestupu. Nejintensivněji vše to můžeme po-
zorovati v Německu a výborným zrcadlem hospodář-
ské situace tamější jsou výkazy německých bank
za loňský rok. Je známo, jak úzce německé banky
jsou spjaty s německým průmyslem a obchodem aje
nesporno, že v překvapujícím rozvoji německého ho-
spodářství hrály banky vynikající roli. V nynější době
nejistoty o budoucnost konjunktury, srovnávání bi-
lancí bank je velmi poučno. Karakteristické známky
situace, jak jevily se v uzávěrkách jednotlivých ber-
línských velkobank, možno pozorovati i v sestavení
bilaněních cifer 45 největších německých bank, jež
přinesla „Frk. Zlg.“: neobyčejné napjetí, vzrůst zá-
vazků, nepoměrný vzrůst položky dlužníků a spo-
jený s tím zjev zmenšení likvidity. Cifry, týkající se
techio položek, jsou obrovské a přesvědčivě mluví
o tom, jak veliký vliv vykonávají německé banky
na hospodářský život Německa. Vlastního kapitálu
má oněch 45 bank 2741 milonů marek a činilo roz-
množení za rok 1906 213 mil, mk. Je zajímavo, že
venkovské banky rozmnožily své vlastní prostředky
poměrně vice, než berlínské. První zvýšily svůj akci-
ový kapitál o 84 mil., kdežto druhé pouze o 60 mil.
Frk
Vídeň
Německo
venkovský banka
16
article
Ostatně je pozoruhodno rozdělení moci mezi Berlí-
nem a venkovem. Devět berlínských bank vládne
vlaslními prostředky 1500 mil. mk., kdežto 36 ostat-
ních německých bank pouze 1237 mil. mk. A nad to
nelze zapomínati, že tyto cifry ani pravého stavu ne-
udávají, poněvadž mnohé venkovské banky jsou úplně
kontrolovány Berlínem a odlud také ovládány. Hro-
madění kapitálů u bank kráčelo opět rychlým tempem
Doposita a věřitelé stoupli o 777 mil, mk. na 5265 mil
mk. a obnáší tato položka tudíž skorem dvakráte
tolik, co vlástní prostředky. Z toho jest úsporných
vkladů 1811 mil, mk. a vzestup činí tu 311 mil. Jak
banky snažily se v posledních letech stáhnouti k so-
bě přítoky tvořících se kapitálů, ukazuje změna po-
měru mezi deposity a vlastními prostředky. Tento
činil v r. 1891 31 proc., r. 1900 42 proc a roku 1906
66 proe. Z tohoto vzestupu lví podíl mají berlínské
banky, které zvláště v předcházejících letech vyko-
nalv zde úspěšnou práci. Venkovské ústavy teprve
Berlín
17
article
v posledních několika lelech vyvinuly inteňisivnější
činnost. Vidno to z toho, že zmíněný poměr deposi
k vlastním prostředkům činí u 9 berlínských velko-
bank 80 proc., u ostatních pouze 48 proc. Obrovská
suma kapitálu přes 5 miliard marek u 45 německých
bank uložená dává těmto v ruce nesmírnou moc, ale
vynucuje současně povinnost, aby staraly se o co
možno největší likviditu prostředků a pokud možno
největší jistotu uložení. A je málo polěšitelno, že li-
kvidita loňským rokem opětně poklesla, a že nový
příliv kapitálů byl bankami uložen z největší části
v položce dlužníků, a te, jak se zdá, způsobem velmi
málo likvidním. Stává se tak ovšem z pravidla v době
vzestupu konjunktury. Avšak německé banky zásady
likvidity a jistoty musí udržovati tím více, že stále
ještě neumlkly požadavky pesimistů, zastrašených
událostmi z r. 1900, kteří žádají rozdělení bank spe-
kulačních od bank depositních, stavíce tu za vzor
starou Anglil. A mluvi-li se o tomto požadavku dnes.
18
article
kdy nebezpečí bezprostřední nehrozí nikde, jak prav-
děpodobno je, tento požadavek bude zdůrazňován,
až opravdu deprese se ohlásí! — Stínem bankovních
bilanci německých jsou účty cenných papírů a účty
konsorciální. Zde zisky se značně zmenšily a to ná-
sledkem téhož zjevu, který v běžných obchodech při-
nesl zisky větší: drahoty peněz. Proto celkové zisky
i dividendy stouply nepoměrně méně, než ze všeobec-
ného zvýšení všech cifer dalo by se souditi. A nad
o vykazují náklady skorem vesměs značné sloupnut.
t. j. zdražení provozování, což v méně výnosných
dobách znamenalo by snížení čistých zisků. Výsledky
německých bank možno nazvati skvělými — avšak
i slínů je dosti a tyto stíny mohou se šířiti a houst-
nouti. Ovšem události let 1900 a 1901 sotva již mohly
by se opakovati. Zkušenosti tehdejší byly příliš trpké
než aby nechaly spáti rozvahu a opatrnost.
19
article
Zdrželivost ovládla úplně vídeňskou bursu. Z po-
čátku byly to obavy před zvýšením diskontu, kter
nutily k opatrnosti, avšak ani pak, když obavy ty
se nesplnily, nevymanila se bursa z chabého smýšlení.
Sice všude nastalo jisté ulehčení na trzích peněz,
avšak toto vylučuje jen nové zvyšování diskontních
sazeb, aniž by dávalo naději k pronikavějšímu zla-
cinění a uvolnění. Letošní leto bude dobou příprav
na velké nároky podzimní a tu nebude žádné cedulové
bance možno, aby snížila svou sazbu na obvyklou
míru letní doby.
Na trhu hodnot dopravních působil nadále ne-
příznivě poslup státní správy v olázce investic sou-
kromých drah. Praví se, že vláda chce nejdříve při-
nutiti dráhy k řádným investicím, než přikročí k jich
sestátnění. Kursy nemohly se tu proto nikterak zo-
taviti a zvláště trpěly akcie státní dráhy.
Akcie bankovní v celku trpěly převahou reali-
sační. Poměrně nejpevnější byl kurs akcií Úvěrního
ústavu, poněvadž je nyní již jisto, že akcie Škodo-
vých závodů budou na bursu uvedeny. Jinak obraty
byly tu malé.
Kolísání kursů hodnot průmyslovýchi nebylo ten-
tokráte značné. Akcie alpské báňské trpěly přechodně
realisacemi, později znovu se zotavily. V celku pře-
vládala na trhu těchto hodnot chabá nálada, která
způsobena byla celkovou ochablostí obchodů na burse
Renty zůstaly nezměněny, pouze ruská renta je-
vila sklon k sostupu.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
Škoda
20
article
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky . .
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy .
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha . . . ..
Buštěhradská dráha lit. B..
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražsků železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica
Londýnská devisa . . .
Rišské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
Pražsk železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
21
article
Hypoteční banka král. českého
roku 1906.
(Výroční zpráva)
Hypoteční banka král. českého
roku 1906.
(Výroční zpráva)
Žádostí za povolení bankovních zápůjček poku
se týče za konverse cizích pohledávek výše zúroči-
telných ve 4% neb 312% zápůjčky bankovní podán
bylo v r. 1906 celkem 1253 (o 108 více než v ro
1905) a vyhovělo se žádostem těm v 1212 případech
(o 103 více než v roce předešlém), kdežto v 41 p-
padě byla žádost zamilnuta.
Vydáno bylo 871 zápůjček v obnosu
12,198.800 K. Počet zápůjček vydaných oproc. roku
1905 stoupl o 89 avšak obnos jejich klesl o 125.800 k
Aby banka dle možnosli usnadnila stranám ne-
majetným uzavírání zápůjček pankovních a podpo-
rovala ve všech případech konverse, provedla v mi-
nulém roce 1906 úplně Bezplatně, tolike
za náhradu kolkových poplatků a ho-
tových výloh 209 zápůjček a poskytla
v 66 případech zálohy na zápůjčky.
hypoteční banka
král
22
article
Konvertováno bylo 5% a 4%% vlastních zápůjčel
v zápůjčky s nižším zúrokováním 313 v obnos
499.600 K. V 60 připadech byl vydán dle § 45. pank
stanov za příčinou snížení původní 59% úhrnkov
částky na 412% nový plán splácení na zbytek 4
zápůjček 903.600 K. Celkový stav hypote-
čních zápůjček dne 31. prosince 1905: 29.40
zápůjček na 303.967.609 K 61 h a to slosovaných
921 kusů na 1,398.500 K a neslosovaných 89.67
kusů na 307.065.900 K. V oběhu se nacházející listy
zástavní jsou kryty: zápůjěkami hypot. 303,967.609
61 h, fondy splacovacími v hotovosti 4.496.790k
39 h. Ze zástavních listů v oběhu se nalézajicíchje
vinkulováno 5848 kusů 21.,861.900 K-
V roce 1906 poskytla banka záloh na 19.000
zást. listů 6600 K a splatilo se vrácením 33.000
zást. listů 18.470 K a vzhledem ke stavu z konce r
1905 zůstalo dne 31. prosince 1906 záloh na 14.000
zást. listů 5660 K. Kuponů a slosovaných zást. listů
eskomptovalo se v roce 1906 49.781 K. naproli tomu
vyplatilo se 49.366 K, vzhledem k zůstatku z r. 1905
činil stav eskomptovaných cenných papírů dne 31
prosince 1906 6138 K. Obrat vlastních zást. listů činil
v roce 1906 43,840..500 K a obrat pokladniční
241.529.200 K 49 h.
Počet došlých zásilek r penězi a cennými papíry
činil 4262 kusů v obnosu 5,033.938 K 72 h a poče
cheků a poukázek v poukazovém řízem c. k. pošt
spořitelny 31.745 kusů v obnosu 7.809,812 K 29 h.
Z nemovitostí, na nichž zjištěny jsou bankovn
zápůjčky, bylo nucenou dražbou prodáno celkem 5
*) Srážka K 14.—
zást
23
article
a to: 1 velkostatek, 33 domů a 23 Hospodářských
nemovitosti. Banka nebyla nucena v minulém roce
žádnou nemovitost vydražiti a nemá žádných tako-
vých nemovitostí koncem téhož roku v držení.
Ztráty v r. 1906 činily celkem 21.752 K 70
a byly zúčtovány na účtu reservního fondu III.
Přebytek příjmů v r. 1906 činil 66.506
35 h a byl přikázán reservnímu fondu III. Účetně
vykázána ztráta na kursu cenných papírů obnáší za
r. 1906 20.003 K 90 h. Speciální reserva pro rozdíly
kursovní obnášela 31. prosince 1905 184.336 K 55
a jeví se stav této reservy dne 31. prosince 190e
164.332 K 65 h. Reservní londy hanky
činily dne 31. prosince 1906: zeservní fondI
2,000.000 K, reservní fond II. 6,000.000 K, reservní
fond III. 942.383 K 1 h, tudž dohromady 8,942. 383
1 hal.
V minulém roce vešly v platnost některé pod-
statné změny bankovních stanov a změnami těmite
působnost banky byla též značně rozšířena. Může
totiž nyní banka povolovati zápůjěky na obytné
domy podrobené domovní dani činžovní, jež z-
psány jsou v knihách pozemkových, ve všech m-
stech království českého se nalézající. Na menš
usedlosti může nyní povolovali ředitelství zápůjčky
také dle odhadů soudních, lze-li z dotyčného elabo-
rátu odhadního přesně seznati čistou cenu pozemků
a není-li odhal starší 3 let.
1 velkostatek
24
article
Aby pak umožněna Byla konverse po-
hledávek cizích neb zápůjček vlastních; vydaných
v zást. listech výše zúročitelných na bank. zápůjčky
v 314% zást. listech, jakož i aby usnadněno byl
uzavírání zápůjček v 314% listech zástavních vůbee
čemuž dosavade překážkou byla okolnost, že při níz-
kém kursu 31/2% zást. listů dostalo se dlužníku vý-
těžku značně nižšího než obnášela povolená zá-
půjčka, jest banka nyní oprávněna poskytovat-
na selské nemovitosti přípůjčky v ho
tovosti, jež nesmí přesahovati 7% jmenovité hod-
noty současně vydané zápůjčky v listech zástavních
může však zjištěna býti v mezích zadlužitelnosti, jež
převyšuje mez zadlužitelnosti stanovenou pro zá-
půjčky vydané v zást. listech (tato obnáší 34 hodnoly
pozemků), avšak nesmí přesahovati 80% ceny ne-
movitosti vyšetřeně dle § 48. K poskytování těchi
přípůjček může užito býti 1,000.000 K ze základního
reservního fondu II. Vzhledem k nízkému kursu
314% zást. listů nebylo však v r. 1906 k poskytován
přípůjček přikročeng.
25
article
Emisse akcií Živnostenské banky. Lhůta stano-
vená k upisování hových akcií Živnostenské banky
konči již 10. dubna t. r. Interesenti, kteří subskripčn
právo dosud nevykonali, upozorňují se, aby neopo
menuli učiniti tak včas, poněvadž při značném zájmu.
jakým subskripce je provázena a velkém množstv
každodenně docházejících přihlášek, nebylo b
možno vziti zřetel na přihlášky opozděné.
Nový způsob ozdoby porculánu. Na vánočnín
trhu v Kodani objevilý se porculánové předměty zdo
bené zvláštním způsobem; kolem namalovaných n
nádobě listů, květin a ornamentů vine se tenká linie
stříbrná nebo zlatá ve slabém řeliefu. Toto spojen
malby s kovovou obrubou jest velmi vkusné, takž
mezi milovníky umělechého porculánu najde zajist
hojně příznívců. Nejkrásněji působí tato zlatá neh
stříbrná obruba, užíjo-li se k malbě těmně nlodr
barvy; obruba kovová zvýší znamenítě. dojem cel
malby. Je-li malha pod glasurou, tu kov nanáší s
na zlasuru; jest to velmi zdlouhavá a proto nákladná
práce. Vyobrazení váz přovedéných v této jemné
tochnice přinesl únorový sešit dánského časopis
O. v.
Kodaň
živnostenský banka
26
article
„Tidskrift for Industrie“.
Nový tovární podník v Českýcli Budějo vicích
Přinesli jsme již zprávu o tom, že v Českých Bu-
dějovicích zakládá se česká sirkárna, Továrn
bude zřízena spoleěností s ručením, obmezeným. Dl
zaslaného nám prospektu jsou v zařizujícím komitélu
pánové: František Beránek, velkoobchodník v Č
Budějovicích, Jan Heidinger, obchodník v Č. Bu-
dějovicích, Leopold Lederer, jednatelství a obsta-
ravatelství v Praze-Žižkově, cís. rada Stanislav Ne-
tuka, ředitel čes.budějovické záložny v Č. Budě-
jovicích, J. Pavliček, starosta města a obchodník
v Týně n. V., Jan Procházka, vicepresident obch
a průmyslové komory, obchodník v Č. Budějovicích
Ant. F. Stecher, velkoobchodník, člen obchodní
průmyslové komory v Čes. Budöjovicích, Františe
Tomšů, obchodnik, člen obchodní a průmyslové ko-
mory v Č. Budějovicích, JUDr. Aug. Zátk a, advokát
poslanec atl. v Č. Budějovicích, Otto Živna, velko
obchodník v Táboře. Komitét tedy složen vesmě
z mužů důvěryhodných a také vývody prospeklu
znějí velmi přesvědčivě. Sirkárna má býti závoden
českého obchodnictva. Jsme přesvědčeni
že akce nalezne hojně ohlasu. Přihlášky subskripěn
přijímná záložna česko-budějovická.
Beránek
Heidinger
Lederer
Stanislav
J Pavliček
Procházka
F Stecher
Františ Tomšů
JUDr
Aug
Otta živnout
Č Budějovice
Č . bu
Praha
Žižkov
Č . Buda
Č . Budějovice
Tábor
průmyslový komora
Tidskrift fórum industrie
28
article
6. dubna 30. březn
98.75
98.70
117.15
117.20
112.35
112 25
94.45
94 80
181 25
181.75
666.509)
682 59
450.60
454.—
777.25
802 50
549. 25
559.50
1057—
1062.—
243.50
243 —
666.50
671.75
150.56
115. 25
429.—
434.—
1124.—
1122.—
1025.—
1029.—
545.—
548.—
605.75
553 —
559 40
2590.—
2587.—
732.—
732.—
510.—
551.—
241.70
242.05
29
article
Z trhů peněžních. (6. dubna) Trh peněz zřejmě
se uvolňuje a to zpovňuje všude smýšlení, k čemu
přispívá i uklidnění bursy newyorské. Na burse ber
línské znepokojovaly však zprávy o obtížích ve vy-
jednávání o ocelářský svaz a to rozladilo i bursu
vídeňskou.
Praha. Při klidném trhu sjednány na dnešní
burse pouze závěrky akcií strojírny Daňkovy z
K 470.50. Dále podáváno za akcie; Živnostenské ban-
ky K 243.75, podolské cementárny K 204.—, První
českomoravské strojírny K 870.— peníze.
Vídeň. Opětné zlepšení mezinárodních peněž-
ních poměrů a zotavení, které nastalo v Novém Yorku,
působilo příznivě na smýšlení začáteční bursy. Ob-
chod oživil se zvláště v kreditkách, které značně
stouply. Také alpinky těšily se zájmu. Akcié buště-
hradské dráhy lit. B. byly vyšší. Na polední burse
z počálku bylo pevné smýšlení, později však na-
sialo seslabení, protože z Berlina ohlášeny byly nižší
záznamy. Pověsti o nových obtížích ve Svazu oce-
lářském a o nové německé říšské půjčce rozladily ber-
línskou bursu a zdejší papíry v kulise klesly. Kreditky
akcie státní dráhy a alpinky měly nejnižší kurs. Na-
proti tomu ve šraňku byl papírv dosti pevné. K fa-
vorisovaným papírům náležely akcie mostecko-uhelné
ústecko-teplické, oboje buštěhradské, severozápadní
pražsko-železářské, magnesilové a haličské karpatky
Trh k ukládání byl pevný. Na eskomplním trhu slav
peněz nezměněn, 4 /20—3/s .
Praha
Vídeň
Nový York
Ob
Berlín
30
article
Berlín. Povné smýšlení včerejší přeneslo s
i na bursu dnešní. Až na nepatrné výjimky zachován
byl směr vzestupný. Vyšších kursů docílily mimo bo-
chumské téměř všechny železářské společnosti. Uhlář-
ské podniky byly rovněž pevny. Na trhu kasovním
pozorovati byly čilejší obraty skoro ve všech skupi-
nách a kursy vesměs zlepšeny. Akcie domácích bank
málo změněny. Rakouské kreditky slabší. Z doprav-
ních společností hledány Baltimore a Pennsylvania.
Kanadské zanedbávány. Státní i jižní dráha laciněji
vybízeny. Kurs ruských titrů kolisal. Ke konci burs
Uhlář
Berlín
Baltimore
Pennsylvanie
31
article
kolovaly zprávy o tom; že car se zřekl trůnu. Na to
klesla ruská renta z roku 1902 na 76.25. Soukromý
diskont 51/2 %.
Vyloučení potravnícl daní z vyrovnání. Zejtra
koná se ve Vídní velká protestní schůze výrobců lihu
a likérů, aby postavila se proti požadavkům, klade-
ným uherskou vládou v příčině zdanění zboží, pod-
léhajícího potravní dani ve vzájemném obchodě. Ráno
bude společná schůze lihovarníků, továrníků likérů
a octa a odpoledne schůze zástupců lihovarnického
průmyslu, na které má dojíti k jednotnému usnesení.
Akce vychází ze Svazu průmyslniků, který podal také
nedávno ministerstvu obchodu přípis, ve kterém po-
ukazuje na ohrožení rakouských továren laků a fers
meží v případě zavedení surtaxy.
Upisování akcií České banky velice pěkně po-
stupuje, tak že již téměř tři čtvrtiny akc. kapitá lu
k subskripci vyloženého jest upsáno. S blížícím se
koncem lhůty upisovací stoupá denně zájem o akcie
České banky — které po 400 kor. nom, hodnoty a
bez ažia k upisování vyloženy jsou — tak že úplný
zdar subskripce již dnes zřejmý jest. Potěšitelným
úkazem zvláště jest, že docházejí přihlášky nejen
z kruhů obchodních a průmyslových, ale i ze všech
českých kruhů společenských, čímž nejlépe se pro-
jevuje s jakým skutečným zájmem zřízení České
banky naší veřejností přijato bylo. Podklad tohoto
zajisté odůvodněného zájmu sluší, jak již dříve jsme
uvedli hlodati v tom, že spolučinnost České banky
s První českou diskontní společností zabezpečuje, že
akciový kapitál banky nalezne v rozsáhlém a zave-
deném obchodě české diskontní společnosti hned
dobré umístění a tím jest také dána možnost akcie
České banky hned od počátku dobře zúročiti. Při-
hlášky přijímá První česká diskontní společnostv
Praze, na Václavském nám. č. 28, která na požádání
též prospekty zašle.
Vídeň
Praha
Václavský já
Český banka
32
article
Petrolojářský kartel. V úterý započnou opět po
rady rakouských a uherských rafinérů petroleje. Tyto
porady mají proto rozhodující význam, poněvadš
vzhledem k vypršení kartelní smlouvy koncem dubna
nutno zjednati jasno o tom, zda jest možna organisace
na novém podkladě, anebo, zda nastane provisorium,
nebo konečně, zda ve schůzi výkonného výboru, ko-
nané koncem tohoto měsíce, prohlášeno bude roz-
puštění petrolejářského kartelu. Je pochybno, žev
krátké době, která do tohoto rozhodného okamžiku
zbývá, bude docíleno všestranně dohody mezi rafine-
riemi a producenty nafly. Před čtyřmi lety záviselo
docílení kartelní dohody především od úmluvy o kon
tingentaci. Tato olázka skýtá sice i nyní obtíže, po-
něvadž nutno vzíti zřetel na nové rafinerio, avšak
nyní přistupují k ní ještě požadavky producentů nafty
a nutnost rozšíření organisace na prodej vedlejších
výrobků
Haličská těžba naftová. Již po tři léta možno
konstatovati pozvolný pokles surovinné těžby. Těžba,
která dosáhla r. 1904 vrcholného bodu 8.271.167 g.
klesla 1905 na 8,017.694 q a loni na 7.604.432 q-
Zásoby klesly současně se 6 mil. q roku 1904 na
3,995.443 q r. 1906. Veškery rafinerie této říše zpra-
covaly r. 1906 8,314.535 q nafty, o 1.700.000 q více
než v roce předchozím. Z produkce spotřebeno doma
2.452.772 q.
Správní rada »První české všeobecné akciová
společnosti pro pojišťování na život v Praze« usnesla
se ve včerejší své schůzi, že navrhne valné hromadě
akcionářů, která během měsíce dubna konána bude,
aby z docíleného zisku za rok 1906 rozdělena byla
dividenda 4%.
Praha
český všeobecný akciový společnost
33
article
Chmelařský konsulent. Zemský výbor královsív
českého k návrhu českého odboru rady zemědělské
svolil k tomu, aby Aut. Mohl, ředitel rolnicko-chme-
lařské školy v Rakovníku, pověřen byl provisorně
funkcí chmelařského konsulenta pro oblast působ-
nosti českého odboru rady zemědělské a schválil pří-
slušnou služební instrukci. Hospodářské korporace,
c. k. státní a samosprávné úřady, jakož i jednotliví
hospodáři v obvodu působnosti českého odboru rady
zemědělské, zejména pak v krajinách chmelařských
se upozorňují, že jmenovaný konsulent svou činnost
započal a možno se na něj obraceti ve všech otáz-
kách chmelařských. Sídle konsulenta jest v Rakovníku
(v budově rolnicko-chmelařské školy). Bližší vysvě:
tlení a pokyny budou chmelařským konsulentem
osobně neb písemně na požádání sdělené; pro osobní
rozmluvy budou stanoveny a dodatečně vyhlášeny
úřadní hodiny.
Koksárna severní dráhy. Správní radz Ferdinan-
dovy severní dráhy usnesla se zříditi za účelem zu-
žitkování tučného uhlí, těženého v okrscích společ-
nosti u Mor. Ostravy a Hrušova, koksárnu u Franti-
škovy šachty, na kterémžto podniku zúčastní se těžař-
stvo „Maria Anna“ v Mor. Ostravě polovinou kapi
tálu. Stavba koksárny bude provedena akc. spoleo-
ností hornoslezských koksáren a chemické továrny
v Berlíně. Tato společnost má všechny kuxy těžařstva
„Maria Anna“ a zařídila jak v Rakousku tak v Ně-
mecku četné podobné podniky. Uhlí k výrobě kokau
z dolů severní dráhy bude dodáváno asi 3 mil. metr.
centů. Výroba koksu bude činiti asi 2 mil. metr. ctů.
Mor
Marius
Anna
Rakovník
Ostrava
Hrušov
Franti
Morava
Berlín
Rakousko
český odbor rada zemědělský
34
article
Koksárna bude dohotovena asi do konce roku 1908.
Je zřejmo, že slavitel bude zároveň spolumajitelen
podniku, poněvadž má všechny kuxy těžařstva „Marie
Anna“. Berlínská koksářská společnost je ve smluv-
ním poměru s gottesberskou koksárnou, jejíž akcie
z největší části jsou v majetku Pražské železářské
společnosti. Toto spojení nebude snad bez významu
pro upotřebení koksu z nové koksárny severní dráhy.
Stávka v Lodi. Dle „Lokalanz.“ lze očekávati
v nejbližší době zahájení práce ve velkých textilních
továrnách v Lodi, poněvadž vělšina dělníků přijala
požadavky zaměstnavatelů.
Vývon cementu ze Švědská v roce 1908. Dl
právě uveřejněných zpráv statistické ústřední kance-
láře pro Švédsko stoupl švédský vývoz cementu v r.
1906 netušenou měrou; obnášelť 46 mil, kg proti 27 1/2
mil. v roce 1904. Též ostatní odbory keramického
průmyslu znamenitě vzkvétaly. Ohnivzdorných cihel
vyrobeno bylo v celkové váze 37 mil. kg. hliněnýchi
rour 10 mil. kg. Množství zhotovených obyčejných
cihel obnášelo 421/2 mil. kusů.
Marie
Anna
Švédsko
kg
35
article
O. v
Káva. Dle statistiky Úirmy C. Duuring a syn
Rotterdamě činily světavé zásoby dne 31. března ve
srovnání se zásobami 28 února a 1. července:
mil. pytlů
1907 1906 1905 1904 1903
31. března 15.619 10.850 12.974 13.078 12.413
28. února 15.31 11.404 18.23 13.332 12.505
1906 1905 1904 1903 1902
1. července 9772 11.328 12.431 11.989 11 406
V předehozích létech se tedy z pravidla v březnu zá-
soby zmenšily, letos naproti tomu ještě stouply
o 318.000 pytlů; dnešní zásoby jsou o 4.769 milionu
pyllů větší loňských a o 5.847 mil. vyšší než
1. července 1906.
V Čoské společnosti národohospodářské přednáší
ve čtvrtek dne 11. dubna t. r. o 7. hodině večerní
(místnost v mezaninu v obchodní a živnostenské ka-
moře na Josefském nám.) p. JUDr. Konstantin So-
bička, kandidát advokacie v Praze, „O hospodářské
vzájemnosti Rakouska a Jtalie na Balkáně.“ HIostě
vítání. Po přednášce obvyklý čtvrteční společenský
večírek v zeleném saloně holelu „Paříz“
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobyíčív
pondělí dne 8. dubna 1907 přihlášeno jest 230 kusů
hovězího dobylka původu domácího, 140 kusů původu
haličského.
Banky, záložny a spořitelny.
Za měsíc březen 1907 vykazují:
vklady výplaty
korun
100.784 62.957
477.093 319.279
83..090 102.228
39.977 27.215
58.717 51.334
28.960
44. 502.
Rotterdama
JUDr
so
vítání
josefský já
Praha
Rakousko
Balkán
Úirma C . Duuring
11.404
13.332
36
article
Ústř. zál. učitelstva česko-
slovanského v Praze . . .
Obč. záložna na Smíchově .
Záložna řemeslnicko - živnosten-
ská v Žižkově . . . ..
Měst. spoř. v Hranicích . .
Měst. spoř. v Červ. Kostelei
Spoř. města Přeštic . . ..
Praha
Smíchov
Žižkov
Hranice
Přeštice
Kostelei spořit